Array ( [0] => 15493382 [id] => 15493382 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Snop [uri] => Snop [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Snop je jedna z nejstarších zemědělských jednotek, která byla v minulosti používána při sklizni obilí. Jedná se o svazek posečených klasů ozimého obilí, které jsou srostlé dohromady. Snopy byly tradičně vázány provazem nebo strništěm a následně skladovány ve stodolách. Popularita tohoto způsobu sklizně postupně klesala s rozvojem moderních zemědělských technik, přesto se tradice sklizně do snopů udržela až do 20. století. Dnes je snop ve většině zemí považován za zastaralý způsob sklizně a nahrazuje ho mechanizovaná sklizeň. [oai] => Snop je jedna z nejstarších zemědělských jednotek, která byla v minulosti používána při sklizni obilí. Jedná se o svazek posečených klasů ozimého obilí, které jsou srostlé dohromady. Snopy byly tradičně vázány provazem nebo strništěm a následně skladovány ve stodolách. Popularita tohoto způsobu sklizně postupně klesala s rozvojem moderních zemědělských technik, přesto se tradice sklizně do snopů udržela až do 20. století. Dnes je snop ve většině zemí považován za zastaralý způsob sklizně a nahrazuje ho mechanizovaná sklizeň. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Snop** Snop je soubor stébel, obvykle obilovin, které jsou svázané dohromady do tvaru svazku. Tento způsob uskladnění a manipulace s obilninami má hluboké tradice, které sahají až do dob, kdy lidé poprvé začali pěstovat rostliny. Snopy představují zručně vyrobený produkt zemědělské práce, jenž symbolizuje spojení člověka s přírodou a jeho snahu zajistit si obživu. V zemědělství hraje snop důležitou roli. Umožňuje efektivně sklízecí proces a usnadňuje dopravu a skladování plodin. S narůstajícími inovacemi a modernizací zemědělských metod se snopy stále více přizpůsobují novým technologiím, což vede k vyšší efektivitě a udržitelnosti. Ačkoliv se s postupem času metody sklizně mění, snop jako tradiční forma uskladnění obilí představuje významný odkaz na tradice a zvyky našich předků. V ekologickém kontextu je snop také zajímavým prvkem, který může přispět k biodiverzitě. Ponecháním některých snopů na poli se vytváří vhodné podmínky pro různé druhy živočichů a rostlin, čímž se podporuje zdravý ekosystém. V dnešní době se také zvyšuje zájem o lokální potraviny a tradiční způsoby pěstování. Snop se tak opět dostává do popředí jako symbol udržitelné a etické produkce potravin, které podporují místní komunity a jejich ekonomiku. Tento starobylý prvek zemědělství nejen přetrvává, ale také se proměňuje, aby odpovídal moderním hodnotám a potřebám společnosti. Snop tedy není pouze obyčejným uskladněním, ale i příkladem lidské vynalézavosti a spojení s přírodou, které má svůj význam i v současném světě. [oai_cs_optimisticky] => **Snop** Snop je soubor stébel, obvykle obilovin, které jsou svázané dohromady do tvaru svazku. Tento způsob uskladnění a manipulace s obilninami má hluboké tradice, které sahají až do dob, kdy lidé poprvé začali pěstovat rostliny. Snopy představují zručně vyrobený produkt zemědělské práce, jenž symbolizuje spojení člověka s přírodou a jeho snahu zajistit si obživu. V zemědělství hraje snop důležitou roli. Umožňuje efektivně sklízecí proces a usnadňuje dopravu a skladování plodin. S narůstajícími inovacemi a modernizací zemědělských metod se snopy stále více přizpůsobují novým technologiím, což vede k vyšší efektivitě a udržitelnosti. Ačkoliv se s postupem času metody sklizně mění, snop jako tradiční forma uskladnění obilí představuje významný odkaz na tradice a zvyky našich předků. V ekologickém kontextu je snop také zajímavým prvkem, který může přispět k biodiverzitě. Ponecháním některých snopů na poli se vytváří vhodné podmínky pro různé druhy živočichů a rostlin, čímž se podporuje zdravý ekosystém. V dnešní době se také zvyšuje zájem o lokální potraviny a tradiční způsoby pěstování. Snop se tak opět dostává do popředí jako symbol udržitelné a etické produkce potravin, které podporují místní komunity a jejich ekonomiku. Tento starobylý prvek zemědělství nejen přetrvává, ale také se proměňuje, aby odpovídal moderním hodnotám a potřebám společnosti. Snop tedy není pouze obyčejným uskladněním, ale i příkladem lidské vynalézavosti a spojení s přírodou, které má svůj význam i v současném světě. ) Array ( [0] => [[Soubor:Abel Grimmer 002.jpg|náhled|Sklizeň na obraze [[Abel Grimmer|Abela Grimmera]] ([[1607]])]] [1] => [[Soubor:Triticum spelta - shock (aka).jpg|náhled|Panák ze snopů [[špalda|špaldy]]]] [2] => [3] => '''Snop''' ([[zdrobnělina|zdrobněle]] '''snopek''', '''snůpek''', '''snopeček''' i '''snopec''') je svazek [[Obilniny|obilí]]. Vznikal svázáním přiměřeného množství posečeného obilí při sklizni – při žních. [4] => [5] => Za sekáčem postupovla obvykle žena, která vázala obilí do snopu. „''Těžká práce bylo odbírání obilí za sekáčem. Práci tu konala vždy tam, kde byly dvě služky, vždy ta mladší z nich, která neuměla ještě roubíkem snopy do povřisel vázat a také síla k tomu jí scházela. Jinde odbírala sekáči jeho žena. Odběračka musela dělat stejně velké hrstě, aby 3 hrstě daly snop, a tyto hrstě do řady rovnat a roztahovat, aby vysychaly.''“VOLF, Josef a CÍZL, Evžen, ed. ''Z pamětí starého českého sedláka: kus selské historie z 2. poloviny XIX. století.'' Hradec Králové: Novina, 1932, s. 141. [6] => [7] => Původně se vázalo [[povříslo|povříslem]], později [[Konopí seté|konopným]] provázkem. [[Sisal]]ový provázek byl používán především při mechanizované sklizni samovazem – žacím hrsťovacím strojem na obilí s mechanickým vazačem snopů. [[Samovaz]] obilí posekal a svázal do snopů, které odhazoval na zem. Užívaly se také provázky se špalíčkem, resp. kolíkem na utahování (tzv. roub; místně roubík, knytl, knebel aj.). [8] => [9] => Na poli bylo sestaveno devět snopů do tzv. [[panák]]ů nebo patnáct snopů do tzv. [[mandel]]ů (stará jednotka mandel = 15 kusů). V mandeli bylo devět snopů postavených svisle klasy nahoru a na ně bylo položeno na sebe šest (3 + 2 + 1) snopů naležato, aby do mandele nezatékala dešťová voda. Zrno tak bylo částečně chráněno před povětrnostními vlivy a škůdci. Současně se tak snopy dosoušely a obilí mohlo před odvozem do [[Stodola|stodol]] k výmlatu vyzrát. [10] => [11] => Svoz snopů obilí se původně prováděl ve volném čase hospodáře{{Doplňte zdroj}} a povozu, až po posečení celé úrody obilí. Sváželo se do [[Stodola|stodol]]. Ruční [[Výmlat obilí|mlácení]] [[cep]]em (oddělování zrna od klasů) probíhalo až v zimě nebo případně za nepříznivého počasí. Mlácení cepy probíhalo na [[mlat]]ě. Od začátku 20. století se však stále častěji používal strojní výmlat. Vznikaly [[Hospodářský spolek|hospodářské spolky]] drobných zemědělců, které si pořídily společnou [[Mlátička|mlátičku]], která putovala postupně po jednotlivých členech spolku. Po nástupu velkých mlátiček, za [[Jednotné zemědělské družstvo|kolektivního hospodaření]], se obilí sváželo přímo k mlátičce. Tento postup sklizně byl označován jako [[trojfázová sklizeň]]. [12] => [13] => Po nástupu [[Sklízecí mlátička|obilních kombajnů]] byl popsaný postup sklizně opuštěn kvůli časové náročnosti a vysoké pracnosti. V období přechodu na sklizeň kombajny byly přechodně používány [[Řádkovač obilí|řádkovače]], které nevázaly snopy a ukládaly posečené obilí do řádků na zem, odkud je kombajn s namontovaným sběracím zařízením zvedl a vymlátil. Obilí na zemi mohlo doschnout, nehrozilo polehání a vydrolení stojícího klasu. Tento postup sklizně byl označován jako [[dvoufázová sklizeň]]. [14] => [15] => Dnes se tyto technologie nepoužívají. Ke sklizni obilí se používají výhradně [[Sklízecí mlátička|obilní kombajny]], které v jedné fázi obilí posečou a vymlátí. Z pole je samostatně odváženo vymlácené zrno, případně i sláma. Ta se váže do balíků, dříve hranolového tvaru, později do velkých balíků válcového tvaru. Za kombajny zůstávají na poli k zaorání [[Pleva|plevy]], případně rozsekaná sláma. Tento postup sklizně byl označován jako [[jednofázová sklizeň]]. [16] => [17] => Původní ruční způsob sklizně, tzn. sečení kosou a vázání obilí do snopů, se používá tehdy, pokud důležitějším produktem než zrno je [[sláma]] a je třeba zachovat stébla nepoškozená – například k výrobě slaměných vánočních ozdob. [18] => [19] => == Snop ve znaku obcí v České republice == [20] => V [[Česko|České republice]] má řada [[obec|obcí]] snop v [[Znak (heraldika)|obecním znaku]]. Jsou jimi například: [21] => * [[Bařice]] [22] => * [[Chvalíkovice ]] [23] => * [[Jarohněvice]] [24] => * [[Kozárov]] [25] => * [[Kvítkovice ]] [26] => * [[Lenešice]] [27] => * [[Němčice]] [28] => * [[Nimpšov ]] [29] => * [[Olšovec]] [30] => * [[Roudnice]] [31] => * [[Sušice]] [32] => * [[Svatoňovice]] [33] => * [[Synkov-Slemeno]] [34] => * [[Úlibice]] [35] => * [[Velké Těšany]] [36] => * [[Víchová nad Jizerou]] [37] => * [[Zámrsk]] [38] => a další. [39] => [40] => == Odkazy == [41] => === Reference === [42] => [43] => [44] => === Literatura === [45] => * BUBEN, Milan. ''Encyklopedie heraldiky.'' 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2003. 505 s. ISBN 80-7277-135-3. [Heslo Znak s. 497.] [46] => * HOUZAR, Petr. ''Klíč ke znakům měst České republiky.'' Brno: Moravská zemská knihovna, 2016. 317 s. ISBN 978-80-7051-221-0. [47] => * JANUSOVÁ, Lucie. Časy cepů zemědělských. In: IVANEGA, Jan et al. ''Z historie zemědělství.'' Praha: Národní zemědělské muzeum Praha, 2012, s. 17–25. Prameny a studie, 48. ISBN 978-80-86874-40-1. [48] => * LOUDA, Jiří. ''Znaky česko-slovenských měst.'' 2. rozšíř. vyd. Praha: Mladá fronta, 1975. 94 s., 27 s. obr. příloh. [49] => * VOLF, Josef a CÍZL, Evžen, ed. ''Z pamětí starého českého sedláka: kus selské historie z 2. poloviny XIX. století.'' Hradec Králové: Novina, 1932. 268 s. [50] => [51] => === Externí odkazy === [52] => * {{Wikislovník|heslo=snop}} [53] => * {{Commonscat|Garbs|Snopy}} [54] => * {{Commonscat|Garbs in heraldry|Snopy v heraldice|lokální=ano}} [55] => {{Pahýl}} [56] => {{Autoritní data}} [57] => [58] => [[Kategorie:Zemědělství]] [] => )
good wiki

Snop

**Snop** Snop je soubor stébel, obvykle obilovin, které jsou svázané dohromady do tvaru svazku. Tento způsob uskladnění a manipulace s obilninami má hluboké tradice, které sahají až do dob, kdy lidé poprvé začali pěstovat rostliny.

More about us

About

Tento způsob uskladnění a manipulace s obilninami má hluboké tradice, které sahají až do dob, kdy lidé poprvé začali pěstovat rostliny. Snopy představují zručně vyrobený produkt zemědělské práce, jenž symbolizuje spojení člověka s přírodou a jeho snahu zajistit si obživu. V zemědělství hraje snop důležitou roli. Umožňuje efektivně sklízecí proces a usnadňuje dopravu a skladování plodin. S narůstajícími inovacemi a modernizací zemědělských metod se snopy stále více přizpůsobují novým technologiím, což vede k vyšší efektivitě a udržitelnosti. Ačkoliv se s postupem času metody sklizně mění, snop jako tradiční forma uskladnění obilí představuje významný odkaz na tradice a zvyky našich předků. V ekologickém kontextu je snop také zajímavým prvkem, který může přispět k biodiverzitě. Ponecháním některých snopů na poli se vytváří vhodné podmínky pro různé druhy živočichů a rostlin, čímž se podporuje zdravý ekosystém. V dnešní době se také zvyšuje zájem o lokální potraviny a tradiční způsoby pěstování. Snop se tak opět dostává do popředí jako symbol udržitelné a etické produkce potravin, které podporují místní komunity a jejich ekonomiku. Tento starobylý prvek zemědělství nejen přetrvává, ale také se proměňuje, aby odpovídal moderním hodnotám a potřebám společnosti. Snop tedy není pouze obyčejným uskladněním, ale i příkladem lidské vynalézavosti a spojení s přírodou, které má svůj význam i v současném světě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Stodola','Sklízecí mlátička','Konopí seté','povříslo','Obilniny','zdrobnělina','Soubor:Triticum spelta - shock (aka).jpg','Jednotné zemědělské družstvo','Sisal','Soubor:Abel Grimmer 002.jpg','sláma','Pleva'