Array ( [0] => 14663841 [id] => 14663841 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Obilniny [uri] => Obilniny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=zrní|tento=obilninách|druhý=hudební skupině|stránka=Zrní (hudební skupina)}} [1] => [2] => [[Soubor: GrainProducts.jpg|náhled| upright=1.3| Výrobky z obilí ]] [3] => [4] => '''Obilniny''' jsou [[rostliny]] z čeledi [[lipnicovité]], využívané, šlechtěné a pěstované především pro svá [[Semeno|semena]] – '''zrna''' či [[Obilka|obilky]]. '''Obilí''', '''obiloviny''',{{Citace elektronické monografie [5] => | titul = Speciální fytotechnika [6] => | příjmení = Pulkrábek [7] => | jméno = Josef [8] => | příjmení2 = Capouchová [9] => | jméno2 = Ivana [10] => | url = http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=4&idkapitola=25 [11] => | vydavatel = Česká zemědělská univerzita V Praze [12] => | datum přístupu = 2014-06-01 [13] => | místo = Praha [14] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140605052721/http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=4&idkapitola=25 [15] => | datum archivace = 2014-06-05 [16] => | nedostupné = ano [17] => }} [18] => také '''cereálie''' slouží především k lidské výživě. [[Opylení]] je převážně větrosnubné. Obilovina ve formě [[obilka|obilky]] představuje hlavní produkt [[obilniny|obilnin]].{{Citace elektronické monografie [19] => | titul = Online skripta, část Obilniny [20] => | url = http://cit.vfu.cz/vegetabilie/plodiny/czech/obilniny.htm [21] => | vydavatel = Veterinární farmaceutická univerzita, Brno [22] => | datum přístupu = 2014-06-01 [23] => | místo = Brno}} Zrna se užívají buďto celá ([[rýže]], [[žito]], [[ječmen]], [[oves]]), broušená, to jest částečně nebo úplně zbavena obalu zrna ([[Kroupy (potravina)|kroupy]], bílá rýže), anebo rozemletá (celozrnná mouka – rozemleté celé zrno, vločky (nejen ovesné), krupky, [[mouka|bílá mouka]] nebo [[krupice]]). Zrno obsahuje zejména [[škrob]], [[minerál]]y, [[vitamín]]y, [[olej]]e a [[Vláknina|vlákniny]]. Zrna se také zkrmují přímo. [24] => [25] => Celé rostliny se využívají jako [[zelená píce]]. Nadzemní část se [[siláž]]uje ([[kukuřice setá]]), zpracovává jako [[sláma]] ([[pšenice]], [[ječmen]]) nebo se z ní vyrábějí rohože, košíky, kartáče ([[čirok]]). Celosvětový podíl obilovin na lidské výživě je odhadován na 60–70 %. Světová produkce obilnin (bez rýže) v sezóně 2009/2010 byla téměř 1 800 milionů tun, z toho bylo 34 % použito na výrobu jídla, 42 % na výrobu krmiva, 16 % na průmyslové využití (např. výroba biopaliv) a zbytek uskladněn.{{en}}[http://www.igc.int/downloads/gmrsummary/gmrsumme.pdf Grain Market Report], International Grain Council, igc.int [26] => [27] => Výzkumem obilnin se zabývá Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž (dříve [[Výzkumný ústav]] obilnářský) v [[Kroměříž]]i.[http://www.vukrom.cz/ustav/profil-firmy Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž] {{Wayback|url=http://www.vukrom.cz/ustav/profil-firmy |date=20110314192821 }}, profil firmy, vukrom.cz [28] => [29] => == Botanické zařazení == [30] => Obilniny patří do čeledi [[lipnicovité]] (''Poaceae''), označované také jako [[tráva|trávy]], řádu [[lipnicotvaré|lipnicokvěté (lipnicotvaré)]] (''Poales''). Jsou to jednoleté i víceleté [[Bylina|byliny]] se svazčitým [[kořen]]ovým systémem. [[Stonek]] nazývaný stéblo je složen z dlouhých dutých článků (internody) a kolének (nody), kde dochází k prodlužování, tedy růstu celé rostliny. Většina druhů vytváří několik [[odnož]]í. [[List|Pochva]] listů vyrůstající z kolének přechází v listovou [[List|čepel]] s rovnoběžnou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. Na rozhraní [[List|pochvy]] a [[List|čepele]] vyrůstá jazýček a čepel je zakončena oušky. Tvar jazýčku a oušek může být rozlišovacím znakem některých obilnin ([[pšenice]], [[ječmen]], [[žito]], [[oves]]). [31] => == Rozdělení == [32] => Obilniny rozdělujeme podle [[morfologie (biologie)|morfologických]] a [[fyziologie|fyziologických]] vlastností do dvou skupin: [33] => [34] => {| class="wikitable" [35] => ! I. skupina [36] => ! II. skupina [37] => |- [38] => | rod: [39] => * Triticum – [[pšenice]] [40] => * Secale – [[žito]] [41] => * Hordeum – [[ječmen]] [42] => * Avena – [[oves]] [43] => * mezidruhoví [[hybrid|kříženci]]: [44] => ** Triticosecale – [[tritikále]] ([[žitovec]]) [45] => ** Tritordeum [46] => | rod: [47] => * Zea – [[kukuřice]] [48] => ** ''Zea mays'' – [[kukuřice setá]] [49] => * Panicum – [[proso]] [50] => * Sorghum – [[čirok]] [51] => * Oryza – [[rýže]] [52] => * Setaria – [[bér]] (druhy: [[mohár]], [[čumíza]]) [53] => |- [54] => ! colspan="2" | Charakteristické znaky [55] => |- [56] => | [57] => # Na spodní straně obilky je podélná rýha. [58] => # Při klíčení roste více zárodečných kořínků. [59] => # Stéblo duté, jen kolénka vyplněna dření. [60] => # V klásku nejvíce plodné dolní kvítky. [61] => # Méně náročné na teplo, více na vodu. [62] => # Existují ozimé i jarní formy. [63] => # V době [[jarovizace]] vyžadují nižší teploty. [64] => # Při fotoperiodické reakci vyžadují dlouhý světelný den. [65] => # Počáteční vývin je rychlejší, vytvářejí odnože již po druhém až třetím listu. [66] => | [67] => # Obilka je bez rýhy. [68] => # Při klíčení roste jeden zárodečný kořínek. [69] => # Stéblo vyplněno dření. [70] => # V klásku nejvíce plodné horní kvítky. [71] => # Více náročné na teplo, méně na vodu. [72] => # Existují pouze jarní formy. [73] => # V době jarovizace vyžadují vyšší teploty. [74] => # Při fotoperiodické reakci vyžadují krátký světelný den nebo jsou k délce dne neutrální. [75] => # Počáteční vývin je pomalý, vytvářejí odnože po čtvrtém až osmém listu. [76] => |} [77] => [78] => {| class="wikitable sortable" [79] => |- [80] => ! Druh !! Obrázek !! Kategorie
Commons !! Poznámka [81] => |- [82] => | [[čirok obecný]]
(''Sorghum bicolor'') || [[Soubor:Sorghum.jpg|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Sorghum bicolor}} || pro přípravu chlebových placek, vysušené laty jsou tuhé – vyrábějí se z nich štětky či košťata [83] => |- [84] => | [[ječmen dvouřadý]]
(''Hordeum distichon'') || [[Soubor:Hordeum distichon0.jpg|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Hordeum distichon}} || jako [[jařina]] či [[ozim]] (odlišují se vegetační periodou a tepelnými požadavky [85] => |- [86] => | [[ječmen obecný]]
(''Hordeum vulgare'') || [[Soubor:Hordeo sclerotium.JPG|120px]] || {{Commonscat v tabulce|}} || několik forem: obecná (subsp. ''vulgare''), čtyřřadá (subsp. ''tetrastichon''), šestiřadá (subsp. ''hexastichon'') [87] => |- [88] => | [[kukuřice setá]]
(''Zea mays'') || [[Soubor:Maize.JPG|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Zea mays}} || šlechtění započato již 400 let p. n. l., [[polyploid]] [89] => |- [90] => | [[oves byzantský]]
(''Avena byzantina'') || || || [91] => |- [92] => | [[oves hřebínkatý]]
(''Avena strigosa'') || [[Soubor:Avena strigosa — Flora Batava — Volume v16.jpg|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Avena strigosa}} || [93] => |- [94] => | [[oves setý]]
(''Avena sativa'') || [[Soubor:Avena sativa (3874519236).jpg|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Avena sativa}} || jediné obilí jehož obilky nejsou v [[lichoklas]]ech, ale visí v řídkých latách [95] => |- [96] => | [[proso seté]]
(''Panicum miliaceum'') || [[Soubor:Panicum miliaceum NP.JPG|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Panicum miliaceum}} || patří k nejstarším obilninám, výchozí druh neidentifikován. Vzniklo zřejmě před staletími ze středoasijských druhů [97] => |- [98] => | [[pšenice dvouzrnka]]
(''Triticum dicoccum'') || [[Soubor:Dicoccon.jpg|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Triticum dicoccum}} || [[tetraploid]] [99] => |- [100] => | [[pšenice jednozrnka]]
(''Triticum monococcum'') || [[Soubor:Blüte Einkorn Version II.JPG|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Triticum monococcum}} || [[diploid]] [101] => |- [102] => | [[pšenice setá]]
(''Triticum aestivum'') || [[Soubor:Wheat close-up.JPG|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Triticum aestivum}} || jednoletá či přezimující. Obligátní samosprašná,[[hexaploid]]. [103] => |- [104] => | [[pšenice špalda]]
(''Triticum spelta'') || [[Soubor:Triticum spelta - Berlin Botanical Garden - IMG 8560.JPG|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Triticum spelta}} || [[hexaploid]] [105] => |- [106] => | [[pšenice tvrdá]]
(''Triticum durum'') || [[Soubor:Triticum durum.jpg|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Triticum durum}} || [[tetraploid]], vznikla z [[pšenice dvouzrnka|pšenice dvouzrnky]] (''Triticum dicoccum'') [107] => |- [108] => | [[rýže setá]]
(''Oryza sativa'') || [[Soubor:Rice Grains.jpg|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Oryza sativa}} || šlechtění započato již 300 let p. n. l., latinské rodové jméno oryza odvozeno z pojmu sanskrtu [109] => |- [110] => | [[žito seté]]
(''Secale cereale'') || [[Soubor:Roggenaere.jpg|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Secale cereale}} || pěstována jako ozim. Potřebuje méně tepla než pšenice – i do výšek kol 900 m n. m. Pěstováno již 4400 let p. n. l. [111] => |- [112] => | [[žitovec]]
(''[[Triticale]]'') || [[Soubor:Triticale.jpg|120px]] || {{Commonscat v tabulce|Triticale}} || kříženec žita (''Secale cereale'') a pšenice (''Tricum sativum'') [113] => [114] => |} [115] => [116] => === Další obilniny === [117] => * [[slzovka obecná]] (''Coix lacryma-jobi'') [118] => * [[Dochan psárkovitý|dochan]] (''Pennisetum'') [119] => * [[kalužnice]], [[korakán]] (''Eleusine'') [120] => * [[milička]], [[tef]] (''Eragrostis'') [121] => * [[paspal]] (''Paspalum'') [122] => * [[lesknice]] ([[Chrastice (rod rostlin)|chrastice]] – ''[[Phalaris]]'') [123] => * [[ježatka]] (''Echinochloa'') [124] => * [[rosička]] (''Digitaria'') [125] => * [[troskut]] (''Cynodon'') [126] => * [[ovsucha]] (''Zizania'') - „indiánská rýže“ [127] => [128] => == Domestikace obilnin == [129] => Druhy trav, tedy lipnicovitých rostlin, které se postupně začaly pěstovat, byly lidmi sbírány a využívány již dlouho před počátkem zemědělství. Například zrnka divoké pšenice jsou doložena z [[Archeologie|archeologických]] nalezišť v [[Úrodný půlměsíc|Úrodném půlměsíci]] starých přes 19 000 let, ačkoli skutečné zemědělství se zde začalo rozvíjet nejspíše během relativně chladného a suchého [[Mladší dryas|mladšího dryasu]] před cca 12 000 lety.{{Citace periodika [130] => | příjmení = Charmet [131] => | jméno = Gilles [132] => | titul = Wheat domestication: Lessons for the future [133] => | periodikum = Comptes Rendus Biologies [134] => | datum vydání = 2011-03 [135] => | ročník = 334 [136] => | číslo = 3 [137] => | strany = 212–220 [138] => | doi = 10.1016/j.crvi.2010.12.013 [139] => | jazyk = en [140] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1631069110003021 [141] => | datum přístupu = 2021-07-09 [142] => }} Mezi nejnápadnější změny související s domestikací patří u obilnin jednak zvětšování zrn a jednak nerozpadavost klasů. U divokých předchůdců obilnin se zralé klasy rozpadají na jednotlivé klásky, což sice zlepšuje jejich schopnost šíření v přírodě, ale komplikuje to jejich sklizeň. Odrůdy, které tento znak ztratily a osa jejich klasu přestala být lámavá, byly archaickými zemědělci mnohem snáze sklízeny, více vysévány a díky tomuto (nevědomému) [[šlechtění]] v kultuře rychle převládly. [143] => [[Soubor:Triticum boeoticum Bajuwarenhof Kirchheim 2012-08-05.jpg|náhled|Planá pšenice jednozrnka]] [144] => [145] => === Pšenice === [146] => Domestikace pšenic (''Triticum'') je relativně komplikovaná a podílejí se na ní i trávy blízkého rodu [[mnohoštět]] (''Aegilops''). Pšenice i mnohoštěty jsou původně standardně diploidní lipnicové trávy se sedmi páry chromosomů v jádře. Jedním z těchto diploidních druhů pšenic je [[pšenice jednozrnka]] (''T''. ''monococcum''), dnes už jen vzácně pěstovaná, ale (pre)historicky významná plodina. Centrum rozšíření divoké jednozrnky sahá od [[Turecko|Turecka]] přes [[Sýrie|Sýrii]] a [[Irák]] až do [[Írán]]u. Podle genetických studií se během domestikace paralelně na více místech západní Asie uplatnily populace jednozrnky původem z oblasti jižního Turecka (oblast [[Karaca Dağ|Karacadağ]]).{{Citace periodika [147] => | příjmení = Heun [148] => | jméno = M. [149] => | titul = Site of Einkorn Wheat Domestication Identified by DNA Fingerprinting [150] => | periodikum = Science [151] => | datum vydání = 1997-11-14 [152] => | ročník = 278 [153] => | číslo = 5341 [154] => | strany = 1312–1314 [155] => | doi = 10.1126/science.278.5341.1312 [156] => | url = https://www.sciencemag.org/lookup/doi/10.1126/science.278.5341.1312 [157] => | datum přístupu = 2021-07-09 [158] => }}{{Citace periodika [159] => | příjmení = Kilian [160] => | jméno = B. [161] => | příjmení2 = Ozkan [162] => | jméno2 = H. [163] => | příjmení3 = Walther [164] => | jméno3 = A. [165] => | titul = Molecular Diversity at 18 Loci in 321 Wild and 92 Domesticate Lines Reveal No Reduction of Nucleotide Diversity during Triticum monococcum (Einkorn) Domestication: Implications for the Origin of Agriculture [166] => | periodikum = Molecular Biology and Evolution [167] => | datum vydání = 2007-06-29 [168] => | ročník = 24 [169] => | číslo = 12 [170] => | strany = 2657–2668 [171] => | issn = 0737-4038 [172] => | doi = 10.1093/molbev/msm192 [173] => | jazyk = en [174] => | url = https://academic.oup.com/mbe/article-lookup/doi/10.1093/molbev/msm192 [175] => | datum přístupu = 2021-07-09 [176] => }} Předzemědělské využití jednozrnky je ve formě obilek doloženo z [[Pozdní paleolit|epipaleolitických]] nalezišť v severní Sýrii ([[Tell Abu Hureyra]], [[Mureybit]]) z období před 12 700 až asi 11 000 lety, její domestikované formy s bachratějšími obilkami jsou známé z období cca 10 500 let před současností (a pozdějších dob) nejen z nalezišť v Sýrii, ale také Turecku a Íránu.{{Citace monografie [177] => | příjmení = Zohary [178] => | jméno = Daniel [179] => | příjmení2 = Hopf [180] => | jméno2 = Maria [181] => | příjmení3 = Weiss [182] => | jméno3 = Ehud [183] => | titul = Domestication of plants in the Old World : the origin and spread of domesticated plants in Southwest Asia, Europe, and the Mediterranean Basin [184] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/761379401 [185] => | vydání = 4 [186] => | vydavatel = Oxford University Press [187] => | místo = Oxford [188] => | počet stran = 243 [189] => | kapitola = Cerals [190] => | isbn = 978-0-19-954906-1 [191] => | isbn2 = 0-19-954906-0 [192] => | oclc = 761379401 [193] => }} Další prastará obilovina je [[pšenice dvouzrnka]] (''T''. ''turgidum'' subsp. ''dicoccum''), tetraploidní potomek několik stovek tisíc až půl milionu let staré spontánní [[Křížení|hybridizace]] divoké [[pšenice urartu]] (''T''. ''urartu'') blízce příbuzné jednozrnce a některého (možná již vymřelého) mnohoštětu z okruhu [[Aegilops speltoides|''Aegilops'' ''speltoides'']]. Ani dvouzrnka už se nepěstuje nijak hojně, je jí ale blízká (resp. je z ní vyšlechtěna) [[pšenice tvrdá]] (''T''. ''turgidum'' subsp. ''durum''), zdroj lepkem bohaté [[Semolina|semoliny]], suroviny pro výrobu kvalitních těstovin. Dvouzrnka byla patrně domestikována přibližně ve stejné době jako jednozrnka. Nejstarší doklady její domestikace pocházejí z [[Jordánsko|Jordánska]] (10 500 let před současností), kam ale možná byla introdukována jako již domestikovaná plodina (tato oblast je velmi suchá a pro domestikaci obilovin nepříznivá). Později byla hojně pěstována na území Úrodného půlměsíce, v [[Archaické Řecko|Řecku]] nebo [[Starověký Egypt|starém Egyptě]]. Nejvýznamnější z pšenic je ovšem hexaploidní [[Pšenice setá|p. setá]] (''T''. ''aestivum'' subsp. ''aestivum''), produkt další hybridizace. Jedním jejím rodičovským druhem je právě kulturní dvouzrnka, druhým [[mnohoštět Tauschův]] (''A''. ''tauschii''). Tato hybridizace patrně nastala opakovaně v oblasti dnešního Íránu brzy po domestikaci dvouzrnky a jejím rozšíření do této oblasti, snad přibližně před 8 000 lety. Místy (např. ve [[Střední Asie|Střední Asii]]) se pšenice setá rychle šířila, jinde (např. v Evropě) jen pomalu vytlačovala široce rozšířenou dvouzrnku a jinou hexaploidní odrůdu, [[Pšenice špalda|špaldu]] (''T''. ''aestivum'' subsp. ''spelta''). [194] => [195] => === Ostatní obilniny === [196] => [[Soubor:Maize-teosinte.jpg|náhled|Samičí klas teosinte (nahoře), kulturní kukuřice (dole) a jejich hybrida (uprostřed)]] [197] => U ostatních významných obilnin byla domestikace přímočařejší, většinou šlo o přímou domestikaci divokého předka, i když k ní mohlo dojít paralelně na více místech a někdy byla domestikace spojena s výraznou morfologickou proměnou. To se týká zejména kukuřice, jejíž divoký předchůdce, [[teosinte]], má nápadně odlišné samičí klasy. Velice tvrdé obilky v počtu asi deseti jsou v nich uspořádány dvouřadě. Teosinte a další divoké druhy kukuřic byly kvůli těmto odlišnostem dokonce řazeny do odlišného rodu (''Euchlaena'').{{Citace periodika [198] => | příjmení = Tian [199] => | jméno = F. [200] => | příjmení2 = Stevens [201] => | jméno2 = N. M. [202] => | příjmení3 = Buckler [203] => | jméno3 = E. S. [204] => | titul = Tracking footprints of maize domestication and evidence for a massive selective sweep on chromosome 10 [205] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [206] => | datum vydání = 2009-06-16 [207] => | ročník = 106 [208] => | číslo = Supplement_1 [209] => | strany = 9979–9986 [210] => | issn = 0027-8424 [211] => | pmid = 19528660 [212] => | doi = 10.1073/pnas.0901122106 [213] => | jazyk = en [214] => | url = http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0901122106 [215] => | datum přístupu = 2021-07-09 [216] => }} Kukuřice byla domestikována v povodí řeky [[Balsas]] v [[Mexiko|Mexiku]] asi před 9 000 lety. Ve stejné době byla ve východní Asii domestikována rýže, a to pravděpodobně jen jednou v oblasti jižní [[Čína|Číny]]. Odtud byla se zemědělstvím šířena i do vzdálených končin včetně Indie, kde se ale křížila s odlišnými populacemi divoké rýže, čímž vznikly nové skupiny odrůd. Mezi velice staré plodiny patří také ječmen, který byl (několikrát nezávisle) domestikován v oblasti Úrodného půlměsíce spolu s pšenicí jednozrnkou a dvouzrnkou. Kromě toho byl domestikován také v oblasti pohoří [[Zagros]] a patrně i v [[Tibet]]u.{{Citace periodika [217] => | příjmení = Dai [218] => | jméno = F. [219] => | příjmení2 = Nevo [220] => | jméno2 = E. [221] => | příjmení3 = Wu [222] => | jméno3 = D. [223] => | titul = Tibet is one of the centers of domestication of cultivated barley [224] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [225] => | datum vydání = 2012-10-16 [226] => | ročník = 109 [227] => | číslo = 42 [228] => | strany = 16969–16973 [229] => | issn = 0027-8424 [230] => | pmid = 23033493 [231] => | doi = 10.1073/pnas.1215265109 [232] => | jazyk = en [233] => | url = http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1215265109 [234] => | datum přístupu = 2021-07-09 [235] => }} Domestikace žita a ovsa (který se asi zpočátku uplatňoval spíš jako plevel v ostatním obilí) proběhla v oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]] patrně několikrát na různých místech, ale důležitá byla jejich kultivace v Evropě, kde se kvůli vyšší odolnosti k chladu tyto obilniny lépe uplatnily. Kulturní [[oves setý]] je hexaploidní a na jeho genomu se podílí několik mateřských druhů.{{Citace monografie [236] => | příjmení = Kellogg [237] => | jméno = Elizabeth Anne [238] => | titul = Flowering plants. Monocots: Poaceae [239] => | url = [240] => | místo = Cham [241] => | rok vydání = 2015 [242] => | počet stran = [243] => | isbn = 978-3-319-15332-2 [244] => | isbn2 = 3-319-15332-3 [245] => | oclc = 909772430 [246] => }} [247] => [248] => == Pseudoobilniny == [249] => Pseudoobilniny jsou rostliny z jiných čeledí než [[lipnicovité]] (''Poaceae''), které ale mají stejné hospodářské využití a chemické složení jako obilniny. Jejich produktem jsou [[pseudoobiloviny]]. [250] => {| class="wikitable" [251] => |+Nejvýznamnějšími zástupci pseudoobilnin [252] => !čeleď [253] => !rod [254] => !druh [255] => !pseudoobilovina [256] => |- [257] => | rowspan="4" |''[[laskavcovité]] (Amaranthaceae)'' [258] => | rowspan="3" |[[laskavec]] (''Amaranthus'') [259] => |[[laskavec červenoklasý]] (''Amaranthus hypochondriacus'') [260] => | rowspan="3" |amarant [261] => |- [262] => |[[laskavec krvavý]] (''Amaranthus cruentus'') [263] => |- [264] => |[[laskavec ocasatý]] (''Amaranthus caudatus'') [265] => |- [266] => |[[Merlík čilský|merlík]] (''Chenopodium'') [267] => |[[merlík čilský]] (''Chenopodium quinoa'') [268] => |quinoa [269] => |- [270] => | rowspan="2" |''[[rdesnovité]] (Polygonaceae)'' [271] => | rowspan="2" |[[pohanka]] (''Fagopyrum'') [272] => |[[pohanka obecná]] (''Fagopyrum esculentum'') [273] => | rowspan="2" |pohanka [274] => |- [275] => |[[pohanka tatarská]] (''Fagopyrum tataricum'') [276] => |} [277] => [278] => == Obilniny v hospodářství == [279] => Obilniny jsou rostliny poměrně nenáročné, rostou v různých podmínkách a poskytují vysoké výnosy. Jejich plody – obiloviny – lze kromě toho dlouho skladovat, vytvářet zásoby a obchodovat s nimi. Proto hrály obilniny v lidské historii velmi významnou úlohu jak při přechodu od sběračství a lovectví k usedlému zemědělství, tak také při vzniku obchodu a měst. [280] => [281] => Ještě kolem roku 1900 popsali etnologové na americkém Středozápadě indiánské kmeny, které se živily sběrem zrna divoce rostoucích travin. Postupným šlechtěním se podařilo zvyšovat výnosy a dosáhnout současného zrání zrna, což umožnilo klasickou sklizeň. Skladováním obilovin v obilních jamách vznikaly zásoby a přebytky, které pak umožnily i vznik obchodu, řemesel a měst, kde se směňovaly. [282] => [283] => == Obilniny ve výživě == [284] => I dnes se podíl obilovin na celosvětové lidské výživě odhaduje na 60 – 70 %, v chudých rozvojových zemích ale ještě mnohem víc. Tam proto také hrozí choroby, způsobené jednostrannou výživou: [285] => * [[Beri-beri]] – nemoc způsobená jednostrannou výživou loupanou [[Rýže|rýží]] [286] => * [[Pellagra]] – nemoc způsobená jednostrannou výživou [[Kukuřice setá|kukuřicí]] [287] => [288] => == Etymologie == [289] => České slovo ''obilí'' má společný původ s ruským ''obilje'', které znamená zásobu, hojnost.Sokol, ''Filosofická antropologie'', str. 55 a násl. [290] => [291] => [[Lašsko|Lašské]] nářeční pojmenování pro obilí je ''zboží'' a souvisí se [[slovenština|slovenským]] označením ''zbožie'' a [[polština|polským]] ''zboża''.{{Citace elektronické monografie [292] => | titul = Český jazykový atlas [293] => | url = https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/3/52 [294] => | datum přístupu = 2021-08-03 [295] => | korporace = Ústav pro jazyk český AV ČR [296] => }} [297] => [298] => Slovo "cereálie" je [[Latina|latinského]] původu a bylo odvozeno od [[Starověký Řím|římské]] bohyně [[Ceres (mytologie)|Cerery]]. [299] => [300] => == Galerie == [301] => [302] => Soubor: 3-piantagione, Taccuino Sanitatis, Casanatense 4182.jpg| Mlácení obilí cepy {{Malé|(Italský rukopis, 14. stol.}} [303] => Soubor: Lenesice znak.jpg|Znak obce Lenešice [304] => Soubor: Aztecs storing maize.jpg| [[Aztékové]] skladují kukuřici {{Malé|(Italský rukopis, 16. stol.)}} [305] => [306] => [307] => == Odkazy == [308] => [309] => === Reference === [310] => [311] => [312] => === Literatura === [313] => * Cerkal, R., Hrstková, P., Středa, T.: ''Prezentace obilniny''. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, https://web.archive.org/web/20041021230243/http://www.mendelu.cz/~upsr/prezentace/obilniny/ [314] => * Rychter, R., Ryant, P.: ''Výživa a hnojení obilnin''. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, http://www.mendelu.cz [315] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Obilniny. Sv. 18, str. 543 [316] => *{{Citace monografie [317] => | příjmení = Munzar [318] => | jméno = Josef [319] => | odkaz na autora = [320] => | titul = Obilniny na základech vědeckých i praktických [321] => | url = https://eknihovna.maxzone.eu/obilniny.html [322] => | vydavatel = [[Ottovo nakladatelství|J. Otto]] [323] => | místo = Praha [324] => | rok vydání = 1923 [325] => | vydání = [326] => | počet stran = 220 [327] => | kapitola = [328] => | strany = [329] => | isbn = [330] => | jazyk = [331] => }} [332] => [333] => === Související články === [334] => * [[Pseudoobiloviny]] [335] => * [[Výživa]] [336] => [337] => === Externí odkazy === [338] => * {{Commonscat}} [339] => * {{Wikislovník|heslo=obilnina}} [340] => * {{Wikislovník|heslo=obilovina}} [341] => * {{en}} [http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx#ancor Statistiky FAO o světové produkci obilovin], [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO - Organizace pro výživu a zemědělství]], faostat.fao.org [342] => * [https://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinna-vyroba/rostlinne-komodity/obiloviny/situacni-a-vyhledove-zpravy/ Obiloviny: situační a výhledové zprávy] {{Wayback|url=https://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinna-vyroba/rostlinne-komodity/obiloviny/situacni-a-vyhledove-zpravy/ |date=20230313181346 }} [343] => [344] => {{Obilniny}} [345] => {{Autoritní data}} [346] => {{Portály|Biologie|Rostliny|Zemědělství}} [347] => [348] => [[Kategorie:Obilniny| ]] [349] => [[Kategorie:Zemědělství]] [] => )
good wiki

Obilniny

Výrobky z obilí Obilniny jsou rostliny z čeledi lipnicovité, využívané, šlechtěné a pěstované především pro svá semena - zrna či obilky. Obilí, obiloviny, také cereálie slouží především k lidské výživě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'List','ječmen','lipnicovité','pšenice dvouzrnka','žito','pšenice','oves','kukuřice setá','čirok','žitovec','rdesnovité','tetraploid'

Čirok

Ječmen

Ječmen (Hordeum vulgare) je obilnina pocházející z čeledi lipnicovitých (Poaceae).

Lipnicovité

List

Oves

Pšenice

Rdesnovité

Žito