Array ( [0] => 15493181 [id] => 15493181 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sobotka [uri] => Sobotka [3] => Namesti miru-08-2019-sobotka.jpg [img] => Namesti miru-08-2019-sobotka.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=českém městě}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Sobotka [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]] [5] => | okres = Jičín [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Jičín]] [7] => | pověřená obec = Sobotka [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 507 43 [10] => | počet ZSJ = 9 [11] => | počet částí obce = 9 [12] => | počet katastrálních území = 7 [13] => | adresa = Boleslavská 440
507 43 Sobotka [14] => | web = http://www.sobotka.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = sobotka@craj.cz [17] => | starosta = Lubor Jenček ([[TOP 09]]){{Citace elektronického periodika [18] => | příjmení = Kovářová [19] => | jméno = Iva [20] => | titul = Pod Humprechtem zvítězil v tajné volbě Lubor Jenček [21] => | periodikum = Deník [22] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [23] => | datum vydání = 2014-11-09 [24] => | datum přístupu = 2014-11-09 [25] => | url = http://www.denik.cz/kralovehradecky-kraj/pod-humprechtem-zvitezil-v-tajne-volbe-lubor-jencek-20141108-2h28.html [26] => }} [27] => | starosta aktuální k = 2022 [28] => | obrázek = Sobotka náměstí 1.jpg [29] => | popisek = Sobotka, náměstí Míru [30] => | NUTS3 = CZ052 [31] => }} [32] => '''Sobotka''' (historicky též jako ''Saboth'' http://biblio.unibe.ch/adam/zoom/zoom.php?col=ryh&pic=Ryh_4403_1_B) je město v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] v [[okres Jičín|okrese Jičín]]. Je rekreačním a turistickým letoviskem na jižním okraji [[Český ráj|Českého ráje]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. Leží asi na polovině vzdálenosti mezi [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslaví]] a [[Jičín]]em, 80 km severovýchodně od Prahy. Jeho historické jádro je [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [33] => [34] => == Historie == [35] => [[Soubor:Namesti miru-08-2019-sobotka.jpg|vlevo|náhled|Náměstí Míru z ptačí perspektivy]] [36] => === Nejstarší zprávy === [37] => Sobotka vznikla na místě staršího osídlení; její založení lze klást snad až do 12. století. Roku 1287 slibuje šlechtic [[Beneš Veliký z Vartenberka|Beneš]] věrnost králi [[Václav II.|Václavu II.]] v listině, jejíž originál neznáme, proto zmínku o místě „Sobunka civitas“ nelze brát za spolehlivou. Zlomek zemské desky z roku 1318 se zmiňuje o místním zemanovi Kabalcovi, který se účastnil útoku na zboží [[Vok II. z Rotštejna|Voka II. z Rotštejna]]. První skutečně ověřená zmínka o Sobotce se datuje až k roku 1323, roku 1346 vlastní zdejší zboží Beneš z Vartenberka, řečený ze Sobotky, kde asi kdysi stávala tvrz. Byl již pánem na [[Kost (hrad)|Kosti]]. Tomuto hradu město patřilo po několik staletí a stalo se jeho hospodářským zázemím. [38] => [39] => === Zisk městských privilegií === [40] => Privilegia udělil Sobotce král [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II. Jagellonský]], který roku 1498 na přímluvu [[Jan II. ze Šelmberka|Jana ze Šelmberka]], nejvyššího kancléře království a kosteckého pána povýšil Sobotku na město. Městu byl udělen [[Znak (heraldika)|znak]], povolena výstavba [[Hradba|hradeb]] a právo uspořádat dva týdenní [[Výroční trh|jarmarky]] ročně. Jan ze Šelmberka patřil mezi nejbohatší české šlechtice a Sobotku chtěl udělat svým reprezentačním městem. Snad on založil čtvercové náměstí a město obehnal hradbami. [41] => [42] => Císař [[Rudolf II.]] rozmnožil privilegia města o možnost pořádat třetí výroční trh a o právo pečetit černým voskem, nechal upravit i znak města. Ke konci 16. století byl pánem na Kosti [[Oldřich Felix Popel z Lobkowicz|Oldřich Felix z Lobkovic]], který se snažil o nenásilnou rekatolizaci svého panství. K tomu účelu nechal postavit kostel sv. Maří Magdalény. Jeho syn Václav Popel z Lobkovic nechal pro chrám roku 1613 zakoupit bohatě iluminovaný kališnický zpěvník dnes zvaný [[Sobotecký graduál]], pocházející z první třetiny 16. století. Z jeho iluminací je zajímavá hlavně podobizna Mistra [[Jan Hus|Jana Husa]] na hranici. [43] => [44] => === Sobotka za Černínů === [45] => Majitelem panství{{Citace monografie [46] => | příjmení = Pekař [47] => | jméno = Josef [48] => | odkaz na autora = Josef Pekař [49] => | titul = Kniha o Kosti: kus české historie [50] => | odkaz na titul = Kniha o Kosti [51] => | vydavatel = Elka Press [52] => | místo = Praha [53] => | rok = 1998 [54] => | počet stran = 367 [55] => | isbn = 9788090235335 [56] => }} [57] => za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl [[Heřman Černín z Chudenic]]. Dal opravit panský dům na [[náměstí]] dle plánů architekta [[Giovanni Battista Maderna|Giovanniho Battisty Maderny]] a věnoval jej městu jako radnici. Panství podědil jeho synovec [[Humprecht Jan Černín|Humprecht Jan Černín z Chudenic]]. Město bylo v této době připraveno o [[právo várečné]]. Velkou ranou bylo roku 1639 obsazení města Švédy, kteří zabavili městu, co se dalo. Včetně zmiňované monstrance a graduálu, které měšťané posléze těžce vykoupili zpět. Humprecht Jan Černín vystavěl nad Sobotkou své letní sídlo Humprechtsberg, dnešní zámeček [[Humprecht]]. Humprecht přivedl do Sobotky řadu řemeslníků a postavil pro ně Nové Město. [58] => [59] => === Doba baroka === [60] => V letech 1689–1708 je soboteckým děkanem místní rodák Jan Ignác Summa z Vlastislavě, který byl autorem latinských [[florilegie|florilegií]], v nichž srovnával ctnosti světců ke květinám. Byl [[nobilitace|nobilitován]] a získal čestný titul ''Poeta laureatus''. Roku 1712 zasáhl Sobotku nejhorší požár v historii, k dalšímu velkému požáru, při němž padlo za oběť ohni 17 domů včetně radnice, došlo roku 1746. [61] => [62] => Od roku 1738 je Sobotecko v majetku [[Netoličtí z Eisenberka|Netolických z Eisenberka]]. [[Václav Kazimír Netolický z Eisenberka]], oblíbenec [[Marie Terezie]], zastával nejvyšší zemské úřady a podílel se na důležitých správních i ústavních reformách. V Sobotce byl tehdy postaven [[mariánský sloup]] se sochami čtyř českých světců, dílo [[umělecká dílna Jelínků|Martina Jelínka]] (socha) a jeho syna Martina Ignáce (reliéfy). Byl vysvěcen roku 1746. Radnice byla po požáru obnovena podle plánů neznámého architekta, zednické práce prováděl F. Pokorný a roku 1746 vsadil hodinář Jan Brojr do věže nové hodiny. Václav Kazimír nechal ještě sobotecký chrám vybavit novým [[Nábytek|mobiliářem]] z [[umělecká dílna Jelínků|dílny kosmonoských Jelínků]]. [63] => [64] => === Činnost obrozenecká === [65] => V období národního obrození nastává rozvoj občanské společnosti, zakládají se spolky. I v Sobotce se roku 1848 vytváří revoluční stráž města Sobotky (garda), pro niž vytvořil svůj první prapor [[Josef Mánes]]. V Sobotce bylo shromaždiště revolučních gard z celých severovýchodních Čech, aby táhly na pomoc bojující Praze, ale na rozmluvu krajského komisaře se zde rozešly a dál nepokračovaly. Došlo přitom k potyčce s Němci z [[Trutnov]]a, vedenými výřečným básníkem [[Uffo Horn]]em. [66] => [67] => Pro Sobotku má v této době velký význam působení děkana Františka Vetešníka, překladatele a spisovatele, žáka [[Josef Jungmann|Josefa Jungmanna]] a člena vlastenecké družiny kolem pátera [[Antonín Marek|Antonína Marka]]. Další postavou byl kaplan Damián Šimůnek, který vychoval řadu osobností další generace. [68] => [69] => === Průmyslová revoluce === [70] => Od 30. let 19. století se rozvíjí v Sobotce průmysl, Václav Novák zakládá dílnu na pivovarská zařízení, do Čech zavedl anglické hvozdy na [[Hvozdění|sušení sladu]]. Jeho syn a dědic Václav si nechal patentovat kamna, jimiž vybavil mnoho škol a veřejných budov. Druhý syn Josef Vincenc odešel do Prahy, kde firma Novák - Jahn navázala na výrobu zařízení pro pivovary. Jeho syn [[Ladislav Novák (politik)|Ladislav]] byl literátem a vytvořil několik libret pro [[Oskar Nedbal|Oskara Nedbala]]. [71] => [72] => [[Prusko-rakouská válka]] do historie města v roce 1866 zasáhla pouze průtahy vojsk, které mu nijak neublížily. V pokojném období míru nastává další rozvoj města a vzniká řada staveb, např. nová budova školy 1892–1893 podle návrhu Josefa Lhoty, její bohatá fasáda ovlivnila i fasády domů v okolí. Roku 1904 se v sobotecké cihelně usadila rodina Špálova a Sobotka se stala pro malíře [[Václav Špála|Václava Špálu]] dlouholetou inspirací. Roku 1905 je postavena [[Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka|železnice]] se stanicí [[Sobotka (nádraží)|Sobotka]], ale k dalšímu rozvoji to město nepřivedlo, a během 20. století počet obyvatel soustavně klesal. [73] => [74] => === Dvacáté století === [75] => [[Soubor:Sobotka namesti.jpg|vlevo|náhled|Náměstí v Sobotce před rokem 1914]] [76] => [77] => Po [[První světová válka|první světové válce]] se život ve městě oživil, jsou budovány peněžní ústavy, je restaurován chrám i zámek Humprecht, který připadl pozemkovou reformou městu. Na výstavbu Masarykovy školy práce podle plánů J. Lhoty (dnes část mateřské školy) navázala původně jako okresní záložna hospodářská vystavěná dnešní budova spořitelny dle návrhu architekta [[František Janda (architekt)|Františka Jandy]] s plastikami od [[Rudolf Březa|Rudolfa Březy]] z roku 1928. Dále sídlo okresního zastupitelstva od architekta [[František Kavalír|Františka Kavalíra]] z roku 1910, dnes sloužící jako zdravotnické středisko. A sokolovna od architekta [[Oldřich Liska|Oldřicha Lisky]] z roku 1929, kterou si při své návštěvě města prohlédl i prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. Roku 1935 byl postaven Městský úřad navržený architektem [[Jindřich Freiwald|Jindřichem Freiwaldem]]. [78] => [79] => Rozkvět města vzal za své po německé okupaci a v následném komunistickém vývoji. Za budovou městského úřadu dnes stojí skulptura od italského sochaře [[Claudio Parmiggiani|Parmiggianiho]] z roku 1991 nazvaná „[[Dům pod půlměsícem]]“. [80] => [81] => == Obyvatelstvo == [82] => {{Tabulka počtu obyvatel|Q56414319}} [83] => [84] => == Obecní správa == [85] => === Části města === [86] => * Sobotka [87] => * [[Čálovice]] [88] => * [[Kdanice]] [89] => * [[Lavice (Sobotka)|Lavice]] [90] => * [[Spyšova]] [91] => * [[Staňkova Lhota]] [92] => * [[Stéblovice]] [93] => * [[Trní (Sobotka)|Trní]] [94] => * [[Zajakury]] [95] => [96] => === Zastupitelstvo a starosta === [97] => Po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|obecních volbách konaných na podzim roku 2014]] se starostou města stal [[Lubor Jenček]] ([[TOP 09]]), který vystřídal Stanislava Tláška, jenž již starostou býti nechtěl. [98] => [99] => == Kultura == [100] => Roku 1957 byla založena tradice [[Šrámkova Sobotka|Šrámkovy Sobotky]] jako národního festivalu českého jazyka a literatury. Vyvinul se z původních setkání zaměřených na Šrámkovu tvorbu, roku 1961 se přeměnil v týdenní seminář o mateřštině, vždy s nějakým nosným ústředním tématem. Od počátku je propojen s učitelskou veřejností. Od roku 1963 se na tzv. poetickém odpoledni představují recitátoři a recitační kolektivy, od roku 1968 působí tvůrčí dílny pro studenty pedagogických a filozofických fakult. [101] => [102] => Od roku 1988 se ve druhé polovině srpna koná Sobotecký jarmark, od roku 1999 společně s ním i Festival lidových řemesel. Tradice údajně praví, že by se měl konat první sobotu po svátku [[Bartoloměj (apoštol)|svatého Bartoloměje]]. [103] => [104] => == Pamětihodnosti == [105] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Sobotce}} [106] => === Kostel sv. Maří Magdalény === [107] => [[Soubor:Sobotka kostel a děkanství.jpg|alt=|náhled|[[Kostel svaté Máří Magdaleny (Sobotka)|Kostel svaté Maří Magdalény]] a budova [[Děkanství Sobotka|děkanství]]]] [108] => [109] => [[Děkan]]ský [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Sobotka)|kostel svaté Máří Magdalény]] byl postavený v letech 1590–1596 v pozdně gotickém stylu Petrem Vlachem z [[Milán]]a na místě staršího dřevěného kostela, věž je renesanční, její zastřešení empírové. Barokní vnitřní zařízení je z [[umělecká dílna Jelínků|dílny kosmonoských Jelínků]] (kolem 1740). V kněžišti nejdeme tři zajímavé renesanční náhrobky [[Lobkovicové|lobkovických]] dětí, které se staly inspirací pro pomník ''Babička s vnoučaty'' [[Otto Gutfreund|Ottu Gutfreundovi]]. Roku 1828 byla snížena věž a když se roku 1885 zřítila klenba lodi, postavil se strop dřevěný, až v letech 1936–1940 byla obnovena klenba ze železobetonu. [[Děkanství (Sobotka)|Děkanství]] je původně renesanční z konce 16. století, 1710 přestavěné barokně (štíty). U kostela socha sv. Jana Nepomuckého od [[Antonín Wildt (sochař)|Antonín Wildta]] z roku 1856 podle návrhu [[Josef Mánes|Josefa Mánesa]]. Za kostelem je budova staré školy, nedaleký renesanční špitál je z konce 16. století. [110] => [111] => === Náměstí a okolí === [112] => Stará radnice s přízemím asi z roku 1570, původně ''Chybovský dům'', empírové úpravy 1808–1847, roku 1865 hodinář J. Prokeš opatřil věž hodinami s průsvitným ciferníkem, prvním ve střední Evropě. Poblíž radnice stojí divadlo z roku 1850 se zajímavým využitím původního svahu, původně [[solnice]] z 18. století. Strop divadla byl malován podle návrhu [[Josef Mánes|Josefa Mánesa]], ale výmalba byla po roce 1920 zničena. Mariánský sloup je z roku 1747. [113] => [114] => Ve středu města najdeme řadu zajímavých domků. Je to Gansův dům čp. 129 z 18. století, špitál čp. 10, dům Turnovského čp. 39, řada domků na náměstíčku sv. Anny a Sobotecké Benátky podél zbytku městského příkopu. Rodný dům spisovatele [[Fráňa Šrámek|Fráni Šrámka]] čp. 4, spisovatel tu žil do svých pěti let, s přízemím ze 16. století, patro kolem roku 1840. Je na něm umístěna busta sochařky [[Karla Vobišová-Žáková|Karly Vobišové-Žákové]], ve vedlejší budově má Šrámek své muzeum. V Jeřábkově ulici stojí rodný dům dramatika [[František Věnceslav Jeřábek|Františka Věnceslava Jeřábka]]. [115] => [116] => {{Panorama|obrázek=Sobotka náměstí panorama.jpg|šířka=800|popisek=Panoramatický pohled na sobotecké náměstí.}} [117] => [118] => === Hřbitov === [119] => Hřbitov opěvoval ve své poémě již Fráňa Šrámek. Později ji zhudebnil [[Emil Axman]]. Pomník rodáků pohřbených jinde je od [[Pavel Janák|P. Janáka]] a [[Karel Pokorný (sochař)|Karla Pokorného]] z roku 1927. Na hřitově najdeme hrob básníka Fráni Šrámka a jeho rodiny, básníka [[Václav Šolc|Václava Šolce]] s reliéfní maskou [[Karla Vobišová|Karly Vobišové-Žákové]], průmyslníka a politika [[Jindřich Maštálka|Jindřicha Maštálky]] s bustou od [[Josef Drahoňovský|Josefa Drahoňovského]] a verši Fráni Šrámka, spisovatele [[Oldřich Daněk|Oldřicha Daňka]] a estetika [[Mirko Novák|Mirko Nováka]]. Před hřbitovem je pomník obětí první světové války a pomník rudoarmějců z roku 1947. [120] => [121] => === Zámek Humprecht === [122] => {{Podrobně|Humprecht}} [123] => [[Soubor:Sobotka a Humprecht 1.jpg|alt=|náhled|upright|Zámek Humprecht od náměstí Míru]] [124] => [125] => Zámek na návrší nad Sobotkou byl letním sídlem Humprechta Jana Černína z Chudenic, císařského velvyslance v [[Benátky|Benátkách]]. Stavěl ho [[Carlo Lurago]] v letech 1666–1668 jako parafrázi [[Galatská věž|Galatské věže]] v [[Konstantinopol|Cařihradu]], po požáru roku 1678 byl dostavěn [[Francesco Ceresola|Francescem Ceresolou]]. Při opravě byl současně zvýšen, čímž byly přetíženy základy a musely být zbourány přízemní hospodářské budovy, základy zpevněny kvádry z pískovce. Zlatý půlměsíc na vrcholu byl umístěn místo původního kříže roku 1829 na základě pověstí o tom, že Heřman Černín z Chudenic byl vězněn v [[Turecko|Turecku]]. [126] => [127] => === Další pamětihodnosti === [128] => Rodný dům básníka [[Václav Šolc|Václava Šolce]], zachovalé selské stavení, je dnes soukromou galerií, která byla v roce 2009 pokřtěna po svém zakladateli na Galerii Karla Samšiňáka. V sousedním zděném stavení trávil prázdniny [129] => {{Citace monografie [130] => | příjmení = David [131] => | jméno = Petr [132] => | odkaz na autora = Petr David [133] => | příjmení2 = Soukup [134] => | jméno2 = Vladimír [135] => | odkaz na autora2 = Vladimír Soukup (spisovatel) [136] => | titul = 999 turistických zajímavostí České republiky [137] => | vydavatel = Kartografie [138] => | místo = Praha [139] => | rok = 1999 [140] => | počet stran = 392 [141] => | isbn = 9788070116562 [142] => }} [143] => spisovatel [[Karel Václav Rais]], který zde napsal ''[[Zapadlí vlastenci|Zapadlé vlastence]]'' a ''[[Pantáta Bezoušek|Pantátu Bezouška]].'' Ze zděné architektury je zajímavý Brixův statek na Předměstí z roku 1825 se soškou sv. Jana Křtitele v průčelí. Město má pomník [[Václav Šolc|Václava Šolce]] z roku 1880. V parčíku je [[busta]] Fráni Šrámka, další dílo K. Vobišové-Žákové z roku 1970. [144] => [145] => V roce 1971 se na místě zvaném „na Větráku“ jel jeden z prvních [[autokros]]ů v Československu. [146] => [147] => [[Větrný mlýn na Bořenovách u Sobotky|Větrný mlýn na Bořenovách]] stál v místě, které je po něm pojmenované "Na Větráku". [148] => [149] => == Osobnosti == [150] => * [[Fráňa Šrámek]] (1877–1952), spisovatel, dramatik [151] => * [[Jindřich Maštálka|Jindřich Gustav Maštálka]] (1866–1926), politik [152] => * [[Václav Šolc]] (1838–1871), básník [153] => * [[Jindřich Šolc]] (1841–1916), politik, pražský starosta [154] => * [[František Věnceslav Jeřábek]] (1836–1893), dramatik a básník [155] => * [[Josef Ladislav Turnovský]] (1838–1901), spisovatel, dramatik, novinář [156] => * [[Karel Cumpfe]] (1853–1931), klasický filolog [157] => * [[Bohuslav Raýman]] (1852–1910), chemik [158] => * [[Karel Samšiňák]], (1923–2008), entomolog, parazitolog, zoolog, akarolog a myrmekolog [159] => * [[Jaroslav Šimůnek]], (1931–1997), český literární teoretik, kritik, pedagog a organizátor festivalu Šrámkova Sobotka [160] => * [[Daniel Krejčík]] (* 1994), herec [161] => [162] => == Galerie == [163] => [164] => Soubor:Sobotka (3).jpg|Náměstí Míru [165] => Soubor:Sobotka (20).jpg|Náměstí Míru [166] => Soubor:Sobotka (15).jpg|Náměstí Míru [167] => Soubor:Sobotka kostel 1.jpg|[[Kostel svaté Máří Magdaleny (Sobotka)|Kostel sv. Maří Magdaleny]] [168] => Soubor:Sobotka (1).jpg|Děkanství [169] => Soubor:Sobotka (8).jpg|Ulice Šafranice s kostelem sv. Maří Magdaleny [170] => Soubor:Sobotka (4).jpg|Stará škola u kostela [171] => Soubor:Sobotka (19).jpg|Boleslavská ulice s bývalým [[Špitál (Sobotka)|špitálem]] a kostelem sv. Maří Magdaleny [172] => Soubor:Sobotka (6).jpg|Boleslavská ulice [173] => Soubor:Sobotka (9).jpg|Ulice Úžlabina [174] => Soubor:Sobotka (7).jpg|Malé náměstí [175] => Soubor:Sobotka (10).jpg|Sokolovna (1929, architekt [[Oldřich Liska]]) [176] => Soubor:Sobotka (11).jpg|Spořitelna (původně hospodářská záložna; 1928, architekt [[František Janda (architekt)|František Janda]]) [177] => Soubor:Sobotka (13).jpg|Hrob [[Fráňa Šrámek|Fráni Šrámka]] na hřbitově [178] => Soubor:Sobotka (14).jpg|Ze soboteckého hřbitova [179] => Soubor:Sobotka (16).jpg|Hrobka průmyslníka a politika [[Jindřich Maštálka|Jindřicha Maštálky]] [180] => Soubor:Sobotka (18).jpg|Brixiův dům (bývalá rychta), Předměstská ulice [181] => [182] => [183] => == Partnerská města == [184] => * {{vlajka|Německo}} [[Wadern]], [[Sársko]], [[Německo]] [185] => * {{vlajka|Polsko}} [[Sobótka]], [[Polsko]] [186] => [187] => == Odkazy == [188] => [189] => === Reference === [190] => [191] => [192] => === Literatura === [193] => * BÍLEK, Karol a kolektiv: ''Modrá krev Sobotecka. Sborník k 520. výročí povýšení Sobotky na město''; Sobotka, 2018; 95 s {{ISBN|978-80-907305-0-2}} [194] => * BÍLEK, Karol: ''Sobotecký hřbitov;'' Praha, 2012; 64 s {{ISBN|978-80-260-3251-9}} [195] => * LUNIACZEK, Petr: ''Putování za lidovou architekturou Jičínska''; České Budějovice, 2012 s. 17–27 {{ISBN|978-80-260-1729-5}} [196] => [197] => === Externí odkazy === [198] => * {{Wikislovník|heslo=Sobotka}} [199] => * {{Commonscat}} [200] => * {{Commons|Sobotka}} [201] => * {{Otto|heslo=Sobotka}} [202] => * {{Oficiální web}} [203] => * {{RÚIAN}} [204] => * {{NK ČR|ge130878|věc=ano}} [205] => [206] => {{Části české obce}} [207] => {{Okres Jičín}} [208] => {{Autoritní data}} [209] => {{Portály|Česko|Geografie}} [210] => [211] => [[Kategorie:Sobotka| ]] [212] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [213] => [[Kategorie:Obce v okrese Jičín]] [214] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [215] => [[Kategorie:Sídla v Jičínské pahorkatině]] [216] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [217] => [[Kategorie:Český ráj (mikroregion)]] [218] => [[Kategorie:Města v okrese Jičín]] [219] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Český ráj]] [] => )
good wiki

Sobotka

Sobotka (historicky též jako Saboth ) je město v Královéhradeckém kraji v okrese Jičín. Je rekreačním a turistickým letoviskem na jižním okraji Českého ráje.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Václav Šolc','Fráňa Šrámek','umělecká dílna Jelínků','Josef Mánes','Jindřich Maštálka','Jičín','Královéhradecký kraj','TOP 09','František Janda (architekt)','Kostel svaté Máří Magdaleny (Sobotka)','František Věnceslav Jeřábek','Oldřich Liska'

Jičín