Array ( [0] => 15564295 [id] => 15564295 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Societa [uri] => Societa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Societa je významné české divadlo, které bylo založeno v roce 1850 v Praze. Počátkem 20. století se divadlo přejmenovalo na Divadlo na Vinohradech a stalo se jedním z nejvýznamnějších divadel v Česku. Societa se zaměřovala především na uvádění českých a světových dramatických a operních představení. Během let se v divadle vystřídalo mnoho významných herců a režisérů. Divadlo na Vinohradech se stalo symbolem českého divadelního umění a jeho význam pokračuje i v současné době. [oai] => Societa je významné české divadlo, které bylo založeno v roce 1850 v Praze. Počátkem 20. století se divadlo přejmenovalo na Divadlo na Vinohradech a stalo se jedním z nejvýznamnějších divadel v Česku. Societa se zaměřovala především na uvádění českých a světových dramatických a operních představení. Během let se v divadle vystřídalo mnoho významných herců a režisérů. Divadlo na Vinohradech se stalo symbolem českého divadelního umění a jeho význam pokračuje i v současné době. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|jiné=obecně [[společnost]] nebo [[Societa (obecně prospěšná společnost)]]}} [1] => '''Societa''' neboli '''společnost''' je forma sdružení, které ale není samostatnou [[právnická osoba|právnickou osobu]], nemá vlastní [[právní osobnost]], protože se jedná o jen o [[závazek|obligační]] poměr mezi účastníky [[smlouva|smlouvy]], kterou společnost mezi sebou založí. Pochází už z [[římské právo|římského práva]] (''societas''), v českém právu je ''smlouva o společnosti'' upravena v § 2716–2746 [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] (dříve byla jako tzv. ''smlouva o sdružení'' upravena v § 829–841 [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanského zákoníku]]). Podobnou formu má také [[tichá společnost]] nebo dříve i [[konsorcium]],{{Citace monografie [2] => | příjmení = Švestka [3] => | jméno = Jiří [4] => | příjmení2 = Spáčil [5] => | jméno2 = Jiří [6] => | příjmení3 = Škárová [7] => | jméno3 = Marta [8] => | spoluautoři = a kol. [9] => | titul = Občanský zákoník. Komentář [10] => | vydavatel = C. H. Beck [11] => | místo = Praha [12] => | rok = 2009 [13] => | vydání = 2 [14] => | strany = 233 [15] => | isbn = 978-80-7400-108-6 [16] => }} protipólem society je naopak [[korporace]]. Výhodou společností je, že nepodléhají přísnější regulaci právnických osob, ačkoli fungují podobným způsobem, jako nevýhoda se může jevit nutnost žalovat její jednotlivé členy, protože societu přímo žalovat vzhledem k absenci její právní subjektivity nelze.{{Citace monografie [17] => | příjmení = Černá [18] => | jméno = Stanislava [19] => | příjmení2 = Štenglová [20] => | jméno2 = Ivana [21] => | příjmení3 = Pelikánová [22] => | jméno3 = Irena [23] => | spoluautoři = a kol. [24] => | titul = Právo obchodních korporací [25] => | vydavatel = Wolters Kluwer [26] => | místo = Praha [27] => | rok = 2015 [28] => | vydání = 1 [29] => | kapitola = Pojem a právní povaha obchodní korporace (§ 2 Korporace a societa) [30] => | strany = 46–48 [31] => | isbn = 978-80-7478-735-5 [32] => }} [33] => [34] => == Římské právo == [35] => Konsenzuálním kontraktem se dva nebo více účastníků zavázali, že vzájemným plněním budou usilovat o dosažení společného cíle. Do „společnosti“ vnesli určité vklady, které mohly být jak majetkové, tak ve formě odborných znalostí nebo třeba osobní popularity společníka. Vzhledem k tomu, že nešlo o samostatnou právnickou osobu se všechny vklady staly součástí vzniklého [[spoluvlastnictví]] společníků. Podíly se určily smluvně, jinak platilo, že jsou stejné. Stejně se určovaly podíly na případném zisku, bylo možné se podílet jen zisku a nikoli na ztrátách, jako nemravné se však posuzovalo ujednání, že některý ze společníků se bude podílet pouze na ztrátách (''societas leonina''). [36] => [37] => Smlouva platila jen dovnitř „společnosti“, navenek jednali všichni společníci dohromady, případně jeden z nich jako jejich zástupce. Všichni společníci měli spolu jednat poctivě, proti nepoctivému jednání se bylo možno bránit [[žaloba|žalobou]] ''actio pro socio'', která však měla kromě [[infamia|infamujících]] důsledků pro odsouzeného také automaticky za následek skončení „společnosti“, protože tím došlo k narušení důvěry mezi jednotlivými společníky. Dalšími způsoby ukončení smluvního vztahu byla žaloba na rozdělení spoluvlastnictví ''actio communi dividundo'', vystoupením (''ex voluntate'') nebo smrtí (''ex personis'') některého ze společníků, anebo dosažením původně sjednaného cíle (''ex rebus'').{{Citace monografie [38] => | příjmení = Kincl [39] => | jméno = Jaromír [40] => | příjmení2 = Urfus [41] => | jméno2 = Valentin [42] => | příjmení3 = Skřejpek [43] => | jméno3 = Michal [44] => | titul = Římské právo [45] => | vydavatel = C. H. Beck [46] => | místo = Praha [47] => | rok = 1995 [48] => | strany = 255, 256 [49] => | isbn = 80-7179-031-1 [50] => }} [51] => [52] => == České právo == [53] => Společníci se na dosažení sjednaného cíle mohou podílet jak vlastní činností, tak poskytováním [[Peníze|peněz]] nebo jiných věcí, přispívat k dosažení cíle musí osobně a zároveň nesmí společnosti škodit. Poskytnutý i následně společnou činností získaný majetek se stává [[spoluvlastnictví]]m těch z nich, kteří poskytli také majetek. Ostatní mohou věci jen užívat. O záležitostech společnosti se rozhoduje prostou většinou hlasů, přičemž každý společník má právě jeden hlas. Z [[dluh]]ů jsou všichni zavázáni [[společně a nerozdílně]]. [54] => [55] => Každý účastník může ze společnosti vystoupit, ne však v nevhodné době nebo k újmě ostatních, ledaže jde o vážné důvody. Jestliže společník poruší své povinnosti podstatným způsobem, je možné jej také ze společnosti vyloučit. Pokud účastník vystoupí nebo je vyloučen, vydá se mu vše, co mu v tu dobu náleží, podíl na získaném majetku se mu vyplatí v penězích a zároveň se vyrovná s ostatními společníky za závazky, které do té doby vznikly. [[Dědic]] společníka se společníkem nestává. Při zániku společnosti se společný majetek rozdělí stejně jako v případě zániku spoluvlastnictví. Zánik společnosti může nastat dohodou společníků, nebo splněním nějaké podmínky ve smlouvě, zejména uplynutím sjednané doby nebo dosažením sjednaného cíle, případně jestliže se ukáže, že je tento cíl nemožný. [56] => [57] => == Reference == [58] => [59] => [60] => == Externí odkazy == [61] => * {{Otto|heslo=Societates}} [62] => [63] => {{Závazkové právo}} [64] => {{Formy podnikání v Česku}} [65] => {{Portály|Ekonomie|Právo}} [66] => [67] => [[Kategorie:Smluvní typy]] [68] => [[Kategorie:Římské právo]] [69] => [[Kategorie:Občanská společnost]] [] => )
good wiki

Societa

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'spoluvlastnictví','Občanský zákoník (Československo, 1964)','společnost','Kategorie:Římské právo','Dědic','právní osobnost','závazek','smlouva','římské právo','Občanský zákoník (Česko, 2012)','právnická osoba','konsorcium'

Dědic

Konsorcium

Smlouva

Společnost

Spoluvlastnictví

Závazek