Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15481971 [id] => 15481971 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sodík [uri] => Sodík [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Na [3] => | nukleonové číslo = 23 [4] => | název = Sodík [5] => | latinsky = natrium [6] => | nad = [[Lithium|Li]] [7] => | pod = [[Draslík|K]] [8] => | vlevo = [9] => | vpravo = [[Hořčík]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => [12] => | chemická skupina = Alkalické kovy [13] => | číslo CAS = 7440-23-5 [14] => | skupina = 1 [15] => | perioda = 3 [16] => | blok = s [17] => | koncentrace v zemské kůře = 23 600 až 26 000 ppm [18] => | koncentrace v mořské vodě = 10500 mg/l [19] => | obrázek = Nametal.JPG.jpg [20] => | emisní spektrum = Sodium_Spectra.jpg [21] => | vzhled = Stříbrolesklý kov [22] => [23] => | relativní atomová hmotnost = 22,98976828 [24] => | atomový poloměr = 186 pm [25] => | kovalentní poloměr = 157,2 pm [26] => | Van der Waalsův poloměr = 227 pm [27] => | elektronová konfigurace = [Ne] 3s¹ [28] => | oxidační čísla = +I [29] => [30] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [31] => | krystalografická soustava = Krychlová [32] => | hustota = 0,968 g/cm³ [33] => | tvrdost = 0,4 [34] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [35] => | teplota tání = 97,72 [36] => | teplota varu = 883 [37] => | molární objem = 23,78×10⁻⁶ m³/mol [38] => | skupenské teplo tání = 2,635 KJ/mol [39] => | skupenské teplo varu = 97,42 KJ/mol [40] => | tlak syté páry = 100 Pa při 697K [41] => | rychlost zvuku = 3200 m/s [42] => | měrná tepelná kapacita = 1230 Jkg⁻¹K⁻¹ [43] => | elektrická vodivost = 21 MS/m [44] => | měrný elektrický odpor = 0,043 až 0,049 µΩ·m [45] => | tepelná vodivost = 142 W⋅m⁻¹⋅K⁻¹ [46] => [47] => | standardní elektrodový potenciál = −2,713 V [48] => | elektronegativita = 0,93 [49] => | spalné teplo na m3 = [50] => | spalné teplo na kg = [51] => | ionizační energie = 495,8 KJ/mol [52] => | ionizační energie2 = 4562 KJ/mol [53] => | ionizační energie3 = 6910,3 KJ/mol [54] => | iontový poloměr = 95 pm [55] => [56] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [57] => | nukleonové číslo = 23 [58] => | značka = Na [59] => | výskyt = 100% [60] => | počet neutronů = 12 [61] => }} [62] => | R-věty = {{R|14/15}}, {{R|34}} [63] => | S-věty = {{S|1/2}}, {{S|5}}, {{S|8}}, {{S|43}}, {{S|45}} [64] => | protonové číslo = 11 [65] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{Citace elektronického periodika | titul = Sodium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5360545 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [66] => }} [67] => '''Sodík''' (chemická značka '''Na''', {{vjazyce|la}} ''natrium'') je nejběžnějším prvkem z řady [[Alkalické kovy|alkalických kovů]], hojně zastoupený v [[zemská kůra|zemské kůře]], mořských vodách i živých organismech. [68] => [69] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [70] => [[Soubor:Flametest--Na.swn.jpg|vlevo|náhled|Plamenová zkouška]] [71] => Sodík je měkký, lehký a stříbrolesklý [[Kovy|kov]], který lze krájet nožem. V [[Mohsova stupnice tvrdosti|Mohsově stupnici tvrdosti]] má sodík hodnotu menší než 1 (je měkčí než [[mastek]] i [[lithium]]). Sodík dobře vede [[elektrický proud]] i [[teplo]], má menší hustotu než voda a plave na ní. V parách sodíku se kromě jednoatomových částic můžeme setkat i s dvouatomovými molekulami, páry mají purpurovou barvu. V kapalném [[amoniak]]u se rozpouští za vzniku temně modrého roztoku. Sodík vytváří v přírodě pouze jeden stabilní [[izotop]], ale v laboratoři se podařilo připravit několik dalších, silně nestabilních izotopů. Elementární kovový sodík lze dlouhodobě uchovávat např. překrytý vrstvou [[Alifatická sloučenina|alifatických uhlovodíků]] jako [[petrolej]] nebo [[Motorová nafta|nafta]], s nimiž nereaguje. [72] => [73] => Sodík vytváří v přírodě pouze sloučeniny v mocenství Na⁺ – sodné sloučeniny. V laboratoři lze však také připravit sloučeniny (tzv. [[superbáze]]), ve kterých může mít sodík sodidový [[anion]] Na⁻. K tomu může dojít, protože sodík tak zaplní s-orbital a vytvoří stabilní [[elektronová konfigurace|elektronovou konfiguraci]]. Takovéto sloučeniny jsou však velmi nestabilní, protože sodík má nízkou [[Ionizační potenciál|ionizační energii]], ale velmi vysokou [[elektronová afinita|elektronovou afinitu]], proto dojde velmi snadno k [[Redoxní reakce|oxidaci]], a tak tyto sloučeniny patří mezi nejsilnější [[redukční činidlo|redukční činidla]]. Sodík rychle a silně reaguje s [[kyslík]]em i [[Voda|vodou]] a v přírodě se s ním proto setkáváme pouze ve formě sloučenin. Reakce sodíku s vodou je natolik [[Exotermní reakce|exotermní]], že unikající [[vodík]] reakčním teplem obvykle samovolně explozivně vzplane. Sodík se s [[kyslík]]em na [[vzduch]]u slučuje na [[peroxid sodný]] Na₂O₂. S [[vodík]]em reaguje za mírného zahřátí na [[hydrid sodný]] NaH. S [[dusík]]em se sodík slučuje při elektrickém výboji, při této reakci může vzniknou [[nitrid sodný]] Na₃N nebo [[azid sodný]] NaN₃. Sodné soli barví plamen intenzivně žlutě. [74] => [75] => == Historický vývoj == [76] => O sodných sloučeninách se zmiňuje již [[Starý zákon]]. Označují v něm látku neter vhodnou jako prostředek praní. Ta samá látka byla dobře známa i [[Starověký Egypt|Egypťanům]], [[Řekové|Řekům]] a [[Římané|Římanům]] (Římané ji nazývali nitrum). Tato sloučenina je nám dnes známa jako soda – [[uhličitan sodný]] Na₂CO₃. V té době v sodě byl přimíchán i potaš – [[uhličitan draselný]] K₂CO₃, který od sebe nedokázali odlišit. V 15. století dal [[alchymista]] [[Geber]] této sloučenině název alkali. [77] => [78] => Oddělit od sebe sodu a potaš se poprvé povedlo v roce [[1702]] [[Georg Stahl|Georgu Stahlovi]] a experimentálně to dokázal roku [[1736]] [[Duhamel de Monceau]]. Roku [[1758]] [[Mergraf]] odlišil oba kovy na základě plamenových zkoušek. Sodík ve formě čistého [[Kovy|kovu]] připravil až roku [[1807]] sir [[Humphry Davy]] elektrolýzou roztaveného [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] v [[platina|platinové]] misce; jako zdroj elektrické energie mu sloužil [[Voltův sloup]].{{chybí zdroj}} [79] => [80] => == Výskyt v přírodě == [81] => [[Soubor:Halit-Kristalle.jpg|vlevo|náhled|Minerální chlorid sodný, halit – NaCl]] [82] => Sodík je poměrně bohatě zastoupen na [[Země|Zemi]] i ve [[vesmír]]u. Předpokládá se, že zemská kůra obsahuje 2,4 – 2,6 % sodíku, čímž se řadí na 5. místo ve výskytu prvků na zemi. [[Mořská voda]] obsahuje sodík jako hlavní [[kation]] v koncentraci přibližně 10,5 [[gram|g]] Na/l. Ve [[vesmír]]u připadá jeden [[atom]] sodíku přibližně na 800 tisíc atomů [[vodík]]u. [83] => [84] => Vzhledem k vysoké [[rozpustnost]]i většiny sloučenin sodíku došlo v průběhu geologických přeměn [[Zemská kůra|zemské kůry]] k vyplavení značné části sodíku z povrchových vrstev pevninské zemské kůry do oceánských vod. Obecně je právě [[chlorid sodný]] NaCl považován za základní složku mořské soli i když se v mořské vodě setkáme prakticky se všemi prvky [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Mendělejevovy]] [[Periodická tabulka|periodické soustavy prvků]]. [85] => [86] => Značný obsah sodíkových [[ion]]tů nalézáme také ve všech podzemních minerálních vodách, které se dostaly do dlouhodobého kontaktu s horninami a sodíkové ionty se do nich vyloužily. [87] => [88] => Z [[minerál]]ů, obsažených v zemské kůře je nejznámější [[halit]] (sůl kamenná), chemicky [[chlorid sodný]] NaCl. [[Ložisko (geologie)|Ložiska]] tohoto minerálu mají původ ve vyschlých jezerech a mořích minulých geologických období. Příkladem minerálů [[biogenní]]ho původu je [[Dusičnan sodný|chilský ledek]], chemicky [[dusičnan sodný]] NaNO₃, který se nachází na [[Chile|chilském]] pobřeží. Další minerály sodíku jsou [[kryolit]] Na₃AlF₆, [[thenardit]] Na₂SO₄, [[Síran sodný|Glauberova sůl]] Na₂SO₄·10H₂O, [[glauberit]] Na₂SO₄·CaSO₄, [[glaserit]] Na₂SO₄·3K₂SO₄, [[solfatarit]] NaAl(SO₄)₂·12H₂O, [[uhličitan sodný|soda]] Na₂CO₃, [[trona]] Na₂CO₃·NaHCO₃·2H₂O, [[borax]] Na₂B₄O₇·10H₂O a další mnohé [[živce]], [[slída|slídy]], alkalické [[pyroxeny]], alkalické [[amfibol]]y a [[zeolit]]y. [89] => [90] => Sodík patří mezi [[biogenní prvky]] a nachází se ve všech buňkách rostlinných i živočišných tkání. [91] => [92] => == Výroba == [93] => [[Soubor:Natrium.jpg|náhled|vlevo|Sodík pod petrolejem]] [94] => Dříve se sodík vyráběl [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]], který se připravoval [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztoku [[chlorid sodný|chloridu sodného]]. Bylo to proto, že [[hydroxid sodný]] má nižší teplotu tání než [[chlorid sodný]], a proto byla výroba volena touto, ač trochu komplikovanější cestou. [95] => [96] => Od té doby se vhodnými přísadami podařilo výrazně snížit teplotu tání [[chlorid sodný|chloridu sodného]] a kovový sodík se dnes průmyslově vyrábí [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztavené směsi 60 % [[chlorid vápenatý|chloridu vápenatého]] a 40 % [[chlorid sodný|chloridu sodného]] při teplotě 580 °C. [[Vápník]] vzniklý [[elektrolýza|elektrolýzou]] ve sběrné nádobě tuhne, protože jeho teplota tání je vyšší než sodíku a tím se od sodíku odděluje. Materiálem [[Katoda|katody]] je obvykle [[železo]], [[anoda]] je [[grafit]]ová. Dalším produktem této elektrolýzy je plynný [[Chlor|chlór]], který bývá obvykle ihned dále zužitkován pro [[Chemická syntéza|chemickou syntézu]]. V současné době se vyrobí okolo 200 000 [[kilogram|tun]] sodíku ročně. [97] => [98] => : 2 Na⁺ + 2 e⁻ → 2 Na [99] => : 2 Cl⁻ → Cl₂ + 2 e⁻ [100] => [101] => V některých případech slouží při elektrolýze jako katoda kovová [[rtuť]], pak je produktem sodíkový [[amalgámy|amalgám]], tedy roztok elementárního sodíku ve [[rtuť|rtuti]]. Tato látka nalézá řadu uplatnění především v organické syntéze jako účinné redukční činidlo. Sodíkový amalgám se poté štěpí vodou na [[hydroxid sodný]] a [[rtuť]], která se vrací do výrobního procesu. V poslední době se od tohoto způsobu výroby sodíku ustupuje, protože toxická [[rtuť]], byť po malých množstvích, ale často uniká. Proto se při výrobě končí u výroby sodíkového amalgámu, který je „stabilní“, a sodík se dále touto cestou nevyrábí. [102] => [103] => == Využití == [104] => * Roztavený kovový sodík se často uplatňuje v jaderné energetice a v leteckých motorech jako látka odvádějící teplo. V určitých typech reaktoru vzniká teplo jaderným rozpadem [[uran (prvek)|uranu]] v primárním okruhu [[jaderný reaktor|jaderného reaktoru]]. Důvodem využití je jednak poměrně nízká teplota tání sodíku a především fakt, že sodík při styku s vysoce energetickými [[neutron]]y nebo γ – paprsky nepodléhá radioaktivní přeměně na nebezpečné β nebo γ zářiče s dlouhým poločasem rozpadu. [105] => * Elementární sodík je mimořádně silné [[redukční činidlo]] a bývá proto využíván pro řadu organických syntetických reakcí a i při výrobě některých [[Kovy|kovů]] z jejich [[Chloridy|chloridů]] jako je [[Titan (prvek)|titan]] a [[zirkonium]]. Sodík se také používá jako [[katalyzátor]] při výrobě [[pryž]]e a [[elastomer]]ů. [106] => * Elektrickým výbojem v prostředí sodíkových par o tlaku několika [[Pascal (jednotka)|pascalů]] vzniká velmi intenzivní světelné vyzařování žluté barvy. Tento jev nalézá uplatnění při výrobě sodíkových [[výbojka|výbojek]], se kterými se můžeme prakticky setkat ve svítidlech pouličního osvětlení. [107] => * [[Doutnavka|Neónové lampy]] s přídavkem Na jsou zdrojem jasného světla. [108] => * Vysoušejí se s ním kapaliny a [[transformátor]]ový [[olej]]. [109] => * Využívá se v sodíkovo-sírových nebo sodíkovo-iontových bateriích (NIB)[https://oenergetice.cz/elektrina/sodikove-baterie-konstrukce-princip-cinnosti-a-aplikace Sodium-sulfur (Nas) „Sodíkovo-sírová“, Sodium-nickel-chloride „Sodíkovo-niklová“] [110] => * Elementární sodík používá na přípravu [[peroxid sodný|peroxidu sodného]], který se používá jako součást pracích prášků a k přípravě bělících lázní na [[hedvábí]], [[Textilní živočišná vlákna|vlnu]], [[umělé hedvábí]], [[Sláma|slámu]], [[peří]], [[vlas]]y, [[Štětina|štětiny]], [[Houbovci|mořské houby]], [[dřevo]], [[kost]]i a [[Slonovina|slonovinu]]. Sodík se používá i na výrobu [[hydrid sodný|hydridu sodného]] a organických solí. [111] => * [[Hydroxid sodný]] se používá při výrobě [[Mýdlo|mýdel]] reakcí s vyššími tzv. [[Mastná kyselina|mastnými kyselinami]]. Sodná mýdla jsou většinou pevná na rozdíl od [[Draslík|draselných]], která jsou většinou tekutá. Dále se využívá se např. při výrobě léčiv, hedvábí a [[Celulóza|celulózy]] a při čištění olejů a uplatňuje se samozřejmě i v [[laboratoř]]i (jedná se o základní průmyslovou i laboratorní chemikálii). [112] => * [[Siřičitan sodný]] se používá ve fotografickém průmyslu v ustalovací fázi a u [[Výbojka|výbojek]]. Ve [[Farmacie|farmacii]] se používá jako [[antiseptikum]] a jako [[Konzervant|konzervační prostředek]]. [113] => * [[Peroxid sodný]] se používá pro poutání vzdušného [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v [[Ponorka|ponorkách]] a dýchacích přístrojích pro potápěče pod názvem Oxon.{{Zdroj?}} Nalézá také využití jako energetické [[oxidační činidlo]]. [114] => * [[Kyanid sodný]] NaCN slouží k vyluhování [[Zlato|zlata]]. [115] => * [[Uhličitan sodný]] se používá převážně při výrobě [[Sklo|skla]], v textilním a papírenském průmyslu, jako součást pracích prášků, při výrobě [[pigment]]ů, dalších [[Soli|solí]] a jako čisticí prostředek. [116] => * [[Hydrogenuhličitan sodný]] se používá jako součást [[Kypřicí prášek|kypřících prášků]] do [[Pečivo|pečiva]], k [[Neutralizace|neutralizaci]] poleptání [[Kyseliny|kyselinou]] či k neutralizaci žaludečních šťáv při překyselení [[Žaludek|žaludku]]. Může se také používat jako náplň do [[hasicí přístroj|hasicích přístrojů]]. [117] => * [[Síran sodný]] se používá při výrobě skla, organických rozpouštědel, jako součást pracích prostředků a v lékařství se používá jako [[Laxativum|projímadlo]]. [118] => [119] => == Sloučeniny == [120] => [121] => === Anorganické sloučeniny === [122] => [[Soubor:Sodium hydroxide.jpg|náhled|200px|vpravo|Hydroxid sodný]] [123] => [[Soubor:Sodium chlorate.jpg|náhled|200px|vpravo|Chlorid sodný]] [124] => [[Soubor:Sodium sulfate.jpg|náhled|200px|vpravo|Síran sodný]] [125] => [[Soubor:Sodium nitrite.jpg|náhled|200px|vpravo|Dusičnan sodný]] [126] => [[Hydrid sodný]] NaH je bílá krystalická látka, která je značně reaktivní a i na suchém vzduchu reaguje s [[kyslík]]em. S vodou reaguje velmi živě za vzniku [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] a [[vodík]]u. [[Hydrid sodný]] je poměrně silným redukčním činidlem. Vzniká reakcí mírně zahřátého sodíku ve vodíkové atmosféře. [127] => [128] => [[Oxid sodný]] Na₂O je v čisté podobě bílý prášek. Tvoří se v malé míře při hoření sodíku na vzduchu a v čisté podobě ho lze získat zahříváním [[peroxid sodný|peroxidu sodného]] se sodíkem nebo zahříváním [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] se sodíkem. [129] => [130] => [[Peroxid sodný]] Na₂O₂ je bledě žlutý prášek. Při styku s redukčními činidly se redukuje, někdy až explozivně, a to i za pokojové teploty. Rozpouštěním ve vodě vzniká [[hydroxid sodný]] a [[peroxid vodíku]]. Vyrábí se spalováním kovového sodíku v [[hliník]]ových nádobách. [131] => [132] => :

\mathsf{2\,Na + O_2\ \to\ Na_2O_2}

[133] => : Sodík reaguje s [[kyslík]]em za vzniku [[Peroxid sodný|peroxidu sodného]]. [134] => [135] => [[Hydroxid sodný]] NaOH je bezbarvá, hygroskopická, silně leptavá látka, která leptá i [[sklo]]. Je velmi dobře rozpustná ve vodě, při jeho rozpouštění se uvolňuje značné množství tepla a vzniklý roztok se zahřívá. Získává se elektrolýzou roztoku [[chlorid sodný|chloridu sodného]] nebo rozpouštěním sodíku, [[oxid sodný|oxidu sodného]] či [[peroxid sodný|peroxidu sodného]] ve vodě. [136] => [137] => ==== Soli ==== [138] => Sodné soli jsou ve vodě obecně velmi dobře rozpustné a jen několik je ve vodě nerozpustných, všechny mají bílou barvu, pokud není [[anion]] [[soli]] barevný ([[manganistan]], [[Chromany|chroman]]). Sodné soli vytváří snadno [[Podvojná sůl|podvojné soli]], ale velmi nesnadno [[Komplexní sloučenina|komplexy]]. Ještě před 50 lety nebyly známy žádné komplexy [[Alkalické kovy|alkalických kovů]] a uvažovalo se o nich, že nejsou vůbec schopny tvořit komplexy (podobně jako se uvažovalo, že [[vzácné plyny]] nejsou schopny tvořit sloučeniny) [139] => [140] => [[Chlorid sodný]] NaCl, známý též jako sůl kamenná nebo kuchyňská sůl patří od dávných dob k běžně využívaným chemikáliím. Jako nezbytná součást lidské potravy byla již ve starověku mimořádně cennou surovinou a obchod s ní patřil k velmi výnosným, avšak i značně riskantním oborům podnikání. V současné době nalézá NaCl řadu průmyslových uplatnění. V běžném životě se s kuchyňskou solí setkáme nejčastěji v kuchyni. Získává se dolováním kamenné soli nebo odpařováním vody z [[Mořská voda|mořské vody]]. [141] => [142] => [[Uhličitan sodný]] neboli soda Na₂CO₃ je bílý, rozpustný prášek. Vyrábí se ze [[solanka|solanky]] (nasycený vodný roztok NaCl) Solvayovým způsobem, při kterém se do solanky nasycené [[amoniak]]em zavádí [[oxid uhličitý]]. Vzniká [[hydrogenuhličitan sodný]] NaHCO₃, který se dále ve speciálních pecích za teploty 150 °C rozkládá na [[uhličitan sodný]], [[oxid uhličitý]] a [[voda|vodu]]. [143] => [144] => :

\mathsf{NaCl + H_2O + NH_3 + CO_2\ \to\ NaHCO_3 + NH_4Cl}

[145] => : [[Chlorid sodný]] reaguje s [[Voda|vodou]], [[amoniak]]em a [[Oxid uhličitý|oxidem uhličitým]] za vzniku [[Hydrogenuhličitan sodný|hydrogenuhličitanu sodného]] a [[Chlorid amonný|chloridu amonného]]. [146] => [147] => :

\mathsf{2\,NaHCO_3\ \to\ Na_2CO_3 + CO_2 + H_2O}

[148] => : [[Hydrogenuhličitan sodný]] se rozkládá na [[uhličitan sodný]], [[oxid uhličitý]] a [[Voda|vodu]]. [149] => [150] => [[Hydrogenuhličitan sodný]] neboli jedlá soda NaHCO₃ je bílý prášek se zásaditou chutí. Při Solvayově způsobu výrobu [[uhličitan sodný|uhličitanu sodného]] vzniká [[hydrogenuhličitan sodný]] v jeho prvním kroku a odtud se také získává. [151] => [152] => [[Dusičnan sodný]] neboli sodný nebo chilský ledek NaNO₃ je bezbarvá krystalická látka s nahořklou chutí, která se velmi dobře rozpouští se vodě. [[Dusičnan sodný]] se ve velkém množství nachází na chilském pobřeží a v malých množstvích v [[Egypt]]ě, [[Zakaspicko|Zakaspicku]] a [[Kolumbie|Kolumbii]]. [153] => [154] => [[Síran sodný]] Na₂SO₄ je bílá krystalická látka. Hydratovaná sůl se nazývá [[Síran sodný|Glauberova sůl]]. Vzniká jako vedlejší produkt při přípravě [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] z [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[chlorid sodný|chloridu sodného]] nebo jako vedlejší produkt při výrobě [[chlorid draselný|chloridu draselného]] ze zbytků, které obsahují [[chlorid sodný]] a [[síran hořečnatý]]. [155] => [156] => [[Sulfid sodný]] Na₂S se vyrábí redukcí síranu sodného uhlíkem. Používá se v [[Koželuh|koželužství]] pro odchlupování kůží. [157] => [158] => === Organické sloučeniny === [159] => Mezi organické sloučeniny sodíku patří zejména sodné [[soli organických kyselin]] – například [[Benzoát sodný|benzoan sodný]], který se používá v potravinářství jako [[Konzervace potravin|konzervační prostředek]], a sodné [[Alkoxid|alkoholáty]] například [[ethoxid sodný]] (neboli ethanolát sodný), který se používají jako silná organická [[redukční činidlo|redukční činidla]]. K dalším sodným sloučeninám patří organické komplexy sodných sloučenin [[crown]]y a [[kryptát]]y. Zcela zvláštní skupinu organických sodných sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]]. [160] => [161] => == Odkazy == [162] => [163] => === Reference === [164] => [165] => [166] => === Literatura === [167] => * Jursík F.: Anorganická chemie kovů. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} ([http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html elektronická verze]) [168] => * Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961 [169] => * Jiří Hlinka, Chemie – studijní text, 1. vydání 2003 {{ISBN|80-86376-31-1}} [170] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [171] => * Jiří Vacík a kolektiv, Přehled středoškolské chemie, 4. vydání 1999 {{ISBN|80-7235-108-7}} [172] => [173] => === Externí odkazy === [174] => * {{Commonscat|Sodium}} [175] => * {{Wikislovník|heslo=sodík}} [176] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=11 Chemický vzdělávací portál] [177] => * [http://doplnky-stravy.abecedazdravi.cz/sodik-a-sul-vliv-na-organizmus vliv sodíku na organismus] {{Wayback|url=http://doplnky-stravy.abecedazdravi.cz/sodik-a-sul-vliv-na-organizmus |date=20101001230325 }} [178] => * {{en}} [http://www.lenntech.com/periodic/elements/na.htm obecné vlastnosti] [179] => * [http://www.theodoregray.com/PeriodicTable/Elements/011/index.html The Wooden Periodic Table Table's Entry on Sodium] [180] => * [https://web.archive.org/web/20070712011829/http://ie.lbl.gov/education/parent/Na_iso.htm Sodium isotopes data from ''The Berkeley Laboratory Isotopes Project's''] [181] => [182] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [183] => {{Autoritní data}} [184] => {{Portály|Chemie}} [185] => [186] => [[Kategorie:Sodík| ]] [187] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [188] => [[Kategorie:Klinicky významné minerály]] [189] => [[Kategorie:Kovy]] [190] => [[Kategorie:Redukční činidla]] [] => )

good wiki

Sodík

Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Sodík

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Amoniak

Elektrolýza

Kyslík

Rtuť

Vodík

Service

About us

Technology

Locations