Array ( [0] => 15492366 [id] => 15492366 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sofie [uri] => Sofie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Sofie je historický román od Aloise Jiráska z roku 1904. Hlavní postavou je česká šlechtična Sofie, která žije ve 14. století během vlády Karla IV. Čtenáře provádí osudy hrdinky a zároveň popisuje dobu, ve které žije. Sofie je vychovaná katolickou církví a její největším snem je stát se řeholnicí, aby se mohla věnovat bohu. Její přáním se ale staví do cesty její otec, který jí chce uzavřít politicky výhodný sňatek. Sofie se rozhoduje mezi svým osobním štěstím a povinnostmi vůči rodině a její volba ovlivňuje celý děj románu. Sofie je jednou z nejpůvabnějších postav z děl Aloise Jiráska a román je považován za jedno z nejlepších jeho děl. Téma knihy je věřícím člověkem a jeho snaha o nalezení správné cesty ve světě plném pokušení. [oai] => Sofie je historický román od Aloise Jiráska z roku 1904. Hlavní postavou je česká šlechtična Sofie, která žije ve 14. století během vlády Karla IV. Čtenáře provádí osudy hrdinky a zároveň popisuje dobu, ve které žije. Sofie je vychovaná katolickou církví a její největším snem je stát se řeholnicí, aby se mohla věnovat bohu. Její přáním se ale staví do cesty její otec, který jí chce uzavřít politicky výhodný sňatek. Sofie se rozhoduje mezi svým osobním štěstím a povinnostmi vůči rodině a její volba ovlivňuje celý děj románu. Sofie je jednou z nejpůvabnějších postav z děl Aloise Jiráska a román je považován za jedno z nejlepších jeho děl. Téma knihy je věřícím člověkem a jeho snaha o nalezení správné cesty ve světě plném pokušení. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hlavním městě Bulharska|druhý=ostatních významech slova '''Sofia''' a '''Sofie'''|stránka=Sofia}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Sofie [3] => | originální jméno = София [4] => | vlajka = BG_Sofia_flag.svg [5] => | znak = BG_Sofia_coa.svg [6] => | zeměpisná šířka = 42.6972222 [7] => | zeměpisná délka = 23.3166667 [8] => | nadmořská výška = 500–800 [9] => | stát = Bulharsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti v Bulharsku|Oblast]] [11] => | název vyššího celku = [[Oblast Sofie|Sofie]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Obština (Bulharsko)|Obština]] [13] => | název nižšího celku = [[Obština Sofie|Sofia]] [14] => | pojem celku 3 = [15] => | název celku 3 = [16] => | pojem celku 4 = [17] => | název celku 4 = [18] => | administrativní dělení = 24 městských obvodů [19] => | velikost mapy = [20] => | rozloha = 492 [21] => | počet obyvatel = 1280646 [22] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [23] => | hustota zalidnění = 2 629 [24] => | etnické složení = [[Bulhaři]] [25] => | status = hlavní město [26] => | starosta = Vasil Terziev (2023-) [27] => | web = http://www.sofia.bg [28] => | obecní úřad = Московска 33
1000 София [29] => | telefonní předvolba = +359 2 [30] => | psč = 1000 [31] => | typ statistického celku = [32] => | název statistického celku = [33] => | loc-map = {{LocMap |Bulharsko |label=Sofie |position=right |width=200 |lat=42.7|long=23.333333 |float=center |caption=}} [34] => }} [35] => '''Sofie''' ({{Vjazyce2|bg|''София''}}) je hlavní město [[Bulharsko|Bulharska]]; leží na úpatí pohoří [[Vitoša]] na západě státu, blízko [[Srbsko|srbských]] hranic. Východním okrajem města protéká [[řeka]] [[Iskăr]]. Město, kde žije okolo 1,3 miliónu obyvatel, což představuje asi 17,5% obyvatelstva Bulharska, je politickým, hospodářským i kulturním střediskem země. Sofie je také nejdůležitějším univerzitním městem v zemi, sídlí zde 9 [[univerzita|univerzit]]. [36] => [37] => == Historie == [38] => [[Soubor:Russian Church Sofia Bulgaria Morning.JPG|náhled|vlevo|upright=0.7|[[Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce (Sofie)|Chrám sv. Mikuláše Divotvůrce]]]] [39] => Sofie má velmi dávnou historii, podle archeologických nálezů bylo místo osídleno už před osmi tisíci let. V [[7. století př. n. l.]] zde vzniklo sídlo bojovných [[Thrákové|thráckých]] Serdů, podle nichž se nazývalo ''Serdica''. Roku [[339 př. n. l.]] je dobyl [[Filip II. Makedonský]] a roku [[29 př. n. l.]] zde založili Římané město ''Ulpia Serdica'', hlavní město vnitřní [[Dácie]]. Za císaře [[Traianus|Trajána]] ([[98]]–[[117]]) město rozkvetlo, byla zde mincovna, fórum a řada veřejných budov. Koncem [[2. století]] bylo město ohrazeno vysokou [[hradba|hradbou]]. Roku [[342]] sem svolali oba tehdejší římští spolucísařové koncil, který však neskončil úspěchem a nebyl uznán jako ekumenický. Roku [[447]] vyplenili Serdiku [[Hunové]] pod [[Attila|Attilou]], později pak i [[Gótové]]. [40] => [41] => Za císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]] bylo město obnoveno a opevněno, v letech [[532]]–[[537]] byl postaven kostel Sv. Sofie. Brzy nato dobyly Serdiku slovanské kmeny a název Serdika upadl v zapomenutí. Roku [[809]] ji dobyl bulharský chán [[Krum]] a město dostalo slovanský název ''Sreděc''. Za [[Byzantská říše|byzantské]] vlády v 11. a 12. století se nazývalo ''Triadica'', v době [[Druhá Bulharská říše|Druhé Bulharské říše]] bylo znovu opevněno a ve [[14. století]] dostalo podle kostela název Sofia. Roku [[1386]] dobyli město po dlouhém obléhání [[Osmanská říše|osmanští]] Turci a drželi je po pět století. Město bylo sídlem rumelského beje a vznikla zde řada [[mešita|mešit]] a [[minaret]]ů, vcelku ale chátralo a když je ruský [[Josif Gurko|generál Gurko]] roku 1878 dobyl, žilo zde asi 18 tisíc obyvatel v chatrných domech bez tekoucí vody. [42] => [43] => Když roku [[1879]] rozhodlo ústavodárné shromáždění ve [[Veliko Tarnovo|Velkém Tarnovu]], že hlavním městem nového Bulharska bude Sofia, nastal v městě pohyb, obyvatel rychle přibývalo. V letech [[1904]]–[[1912]] byla postavena [[Katedrála svatého Alexandra Něvského (Sofie)|katedrála sv. Alexandra Něvského]]. Roku [[1925]] zorganizovalo bulharští komunisté bombový atentát na kostel Sveta Nedelja, při němž zahynulo přes 120 lidí a 500 bylo zraněno. Za [[Druhá světová válka|2. světové války]], kdy Bulharsko stálo na německé straně, utrpěla Sofie spojeneckými nálety. Roku 1944 vyhlásil Sovětský svaz Bulharsku válku a celou zemi prakticky bez boje obsadil. 15. září [[1946]] zde [[Georgi Dimitrov|Jiří Dimitrov]] vyhlásil lidovou republiku. Během její existence vznikla řada veřejných budov, sídlišť a továren. 10. listopadu 1989 komunistický režim padl a vzniklo demokratické Bulharsko. Hospodářská přestavba byla v Bulharsku velmi obtížná, Sofie se však rychle vzpamatovala a je dnes velmi živým městem. [44] => [45] => == Administrativní dělení == [46] => {{Podrobně|Oblast Sofie}} [47] => Město spadá do Oblasti Sofie, která se z hlediska státní správy dělí na 24 rajónů,{{Citace elektronické monografie| titul = ЗАКОН ЗА ТЕРИТОРИАЛНОТО ДЕЛЕНИЕ НА СТОЛИЧНАТА ОБЩИНА И ГОЛЕМИТЕ ГРАДОВЕ| url = http://lex.bg/laws/ldoc/2133624321| datum vydání = 1995-07-25| datum aktualizace = 1999-10-15| datum přístupu = 2015-11-21| vydavatel = Lex.bg| jazyk = bg}} přičemž některé z nich zahrnují kromě sofijských čtvrtí (kvartálů) také okolní vsi, nebo vůbec nezahrnují části vlastního města, které zabírá pouze na 15 % rozlohy oblasti. [48] => [49] => == Obyvatelstvo == [50] => [[Soubor:Sofia_population_pyramid_in_2021.svg|náhled|Věková pyramida obyvatelstva Sofie (2021)]] [51] => [52] => [53] => Colors= [54] => id:lightgrey value:gray(0.9) [55] => id:darkgrey value:gray(0.7) [56] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [57] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [58] => [59] => ImageSize = width:900 height:400 [60] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [61] => DateFormat = x.y [62] => Period = from:0 till:1300000 [63] => TimeAxis = orientation:vertical [64] => AlignBars = justify [65] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:100000 start:0 [66] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:50000 start:0 [67] => BackgroundColors = canvas:sfondo [68] => [69] => BarData= [70] => bar:1870 text:1870 [71] => bar:1880 text:1880 [72] => bar:1887 text:1887 [73] => bar:1892 text:1892 [74] => bar:1900 text:1900 [75] => bar:1905 text:1905 [76] => bar:1910 text:1910 [77] => bar:1920 text:1920 [78] => bar:1926 text:1926 [79] => bar:1934 text:1934 [80] => bar:1939 text:1939 [81] => bar:1946 text:1946 [82] => bar:1951 text:1951 [83] => bar:1961 text:1961 [84] => bar:1971 text:1971 [85] => bar:1981 text:1981 [86] => bar:1991 text:1991 [87] => bar:2001 text:2001 [88] => bar:2011 text:2011 [89] => bar:2021 text:2021 [90] => [91] => PlotData= [92] => color:barra width:20 align:left [93] => bar:1870 from:0 till:19000 [94] => bar:1880 from:0 till:20501 [95] => bar:1887 from:0 till:30456 [96] => bar:1892 from:0 till:46628 [97] => bar:1900 from:0 till:67953 [98] => bar:1905 from:0 till:82621 [99] => bar:1910 from:0 till:102812 [100] => bar:1920 from:0 till:154025 [101] => bar:1926 from:0 till:213002 [102] => bar:1934 from:0 till:287095 [103] => bar:1939 from:0 till:401000 [104] => bar:1946 from:0 till:435000 [105] => bar:1951 from:0 till:539504 [106] => bar:1961 from:0 till:726557 [107] => bar:1971 from:0 till:905494 [108] => bar:1981 from:0 till:1094997 [109] => bar:1991 from:0 till:1190289 [110] => bar:2001 from:0 till:1120411 [111] => bar:2011 from:0 till:1226323 [112] => bar:2021 from:0 till:1284311 [113] => [114] => PlotData= [115] => bar:1870 at: 19000 fontsize:S text:19.000 shift:(-8,5) [116] => bar:1880 at: 20501 fontsize:S text:20.501 shift:(-10,5) [117] => bar:1887 at: 30456 fontsize:S text:30.456 shift:(-10,5) [118] => bar:1892 at: 46628 fontsize:S text:46.628 shift:(-10,5) [119] => bar:1900 at: 67953 fontsize:S text:67.953 shift:(-10,5) [120] => bar:1905 at: 82621 fontsize:S text:82.621 shift:(-10,5) [121] => bar:1910 at: 102812 fontsize:S text:102.812 shift:(-10,5) [122] => bar:1920 at: 154025 fontsize:S text:154.025 shift:(-10,5) [123] => bar:1926 at: 213002 fontsize:S text:213.002 shift:(-10,5) [124] => bar:1934 at: 287095 fontsize:S text:287.095 shift:(-10,5) [125] => bar:1939 at: 401000 fontsize:S text:401.000 shift:(-10,5) [126] => bar:1946 at: 435000 fontsize:S text:435.000 shift:(-10,5) [127] => bar:1951 at: 539504 fontsize:S text:539.504 shift:(-10,5) [128] => bar:1961 at: 726557 fontsize:S text:726.557 shift:(-10,5) [129] => bar:1971 at: 905494 fontsize:S text:905.494 shift:(-10,5) [130] => bar:1981 at: 1094997 fontsize:S text:1.094.997 shift:(-10,5) [131] => bar:1991 at: 1190289 fontsize:S text:1.190.289 shift:(-10,5) [132] => bar:2001 at: 1120411 fontsize:S text:1.120.411 shift:(-10,5) [133] => bar:2011 at: 1226323 fontsize:S text:1.226.323 shift:(-10,5) [134] => bar:2021 at: 1284311 fontsize:S text:1.284.311 shift:(-10,5) [135] => [136] => TextData= [137] => fontsize:S pos:(20,20) [138] => text:"Zdroj: Národní statistický institut" [139] => [140] => [141] => [142] => Ve městě žije 1 386 779 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 1 280 646 obyvatel.{{Citace elektronické monografie|titul = Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2022 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно.|url = https://www.grao.bg/tna/t41nm-15-12-2022_2.txt|datum vydání = 2022-12-15|datum přístupu = 2022-12-20|vydavatel = Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване|místo = Sofie|jazyk = bg}} Podle sčítáni [[7. září]] [[2021]] bylo národnostní složení následující:{{Citace elektronické monografie|titul = Население по етническа принадлежност, статистически райони, области и общини към 7.09.2021 година|url = https://infostat.nsi.bg/infostat/pages/reports/query.jsf?x_2=2025|datum vydání = 2022|datum přístupu = 2022-12-20|vydavatel = Национален статистически институт|místo = Sofie|jazyk = bg}}Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali. [143] => {{#invoke:Diagram rozšířený|kolacovy [144] => | polomer = 55 [145] => | oddelovac = # [146] => | float legendy = vlevo [147] => | sirka legendy = 250 [148] => | sektory = [149] => (1058553#[[Bulhaři]]#green#[[Bulhaři]]) [150] => (13960#[[Romové]]#yellow#[[Romové]]) [151] => (5881#[[Turci]]#red#[[Turci]]) [152] => (13766#ostatní#grey) [153] => | procenta = zobraz [154] => }} [155] => [156] => == Významné stavby == [157] => [[Soubor:StGeorgeRotundaSofia.JPG|náhled|upright=0.9|Zbytky římských lázní s kostelem sv. Jiří |alt=|vlevo]] [158] => [[Soubor:StSophiaChurch-Sofia-10.jpg|náhled|upright=0.9|Basilika sv. Sofie, 6. stol., vnitřek]] [159] => V Sofii se nachází 9 [[univerzita|univerzit]], sídlo [[metropolita|metropolity]] Ortodoxní církve a římskokatolické [[diecéze]]. Mezi významné památky patří: [160] => * '''[[Katedrála svatého Alexandra Něvského (Sofie)|Katedrála sv. Alexandra Něvského]]''', postavená jako výraz vděku [[Rusko|ruskému]] [[car]]ovi [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandrovi II.]], díky kterému Bulharsko získalo v roce [[1878]] nezávislost. Kostel dostal název [[patron]]a carské rodiny sv. [[Alexandr Něvský|Alexandra Něvského]]. Stavba, jejíž základní kámen byl položen v roce [[1882]], byla dokončena v roce [[1912]]. Na náměstí před katedrálou stojí Alexandrův pomník. [161] => * Byzantský cihlový '''kostel svaté Sofie''' ze 6. století, který dal městu jméno, stojí v parku blízko katedrály. [162] => * Kostelík '''svatého Jiří''' ze 4. století s cennými freskami uprostřed římského fóra v samém centru města. [163] => * Ruský [[Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce (Sofie)|chrám svatého '''Mikuláše Divotvorce''']] (1914) [164] => * '''[[Mešita Banja Baši]]''' ze 16. století,, jeden z mála pozůstatků turecké vlády. [165] => * '''Archeologické muzeum''' v centru se starověkými a byzantskými památkami. [166] => * '''Národní galerie''' a '''Etnografické muzeum''' v bývalém carském paláci. [167] => [168] => == Doprava == [169] => [[Soubor:Trams_sofia.jpg|náhled|vlevo|V Sofii jezdí i tramvaje z dílen ČKD.]] [170] => {{viz též|Metro v Sofii}} [171] => Ve východní části města leží [[Letiště Sofie|mezinárodní letiště]], od roku 2006 s novým terminálem. [172] => [173] => Díky strategické poloze Sofie je město důležitým centrem pro mezinárodní železniční a automobilové trasy. Městem procházejí evropské trasy E79 z Rumunska do řecké Soluně a E80 z Portugalska do Turecka. Ve městě jsou zastoupeny všechny hlavní druhy dopravy (kromě vodní dopravy). V Sofii je celkem 8 železničních stanic, z nichž největší je [[Hlavní nádraží v Sofii|centrální nádraží]]. Vedle něj je nové autobusové nádraží, největší a nejmodernější svého druhu v zemi.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.centralnaavtogara.bg/cbs/home.nsf/0/1A207ED29E913C47C2256FE10035BDA3?OpenDocument |datum přístupu=20-09-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080502194703/http://www.centralnaavtogara.bg/cbs/home.nsf/0/1A207ED29E913C47C2256FE10035BDA3?OpenDocument |datum archivace=02-05-2008 |nedostupné=ano }} [174] => [175] => Od roku [[1901]] je v Sofii [[tramvajová doprava]], dnes má 21 linek a celkem 84 km tratí. Devět [[trolejbus]]ových linek měří 104 km a v Sofii jezdí téměř 600 městských autobusů. Od roku [[1998]] má Sofia funkční systém [[Metro v Sofii|metra]], v současnosti se 27 stanicemi, celkově se však do budoucna plánuje vybudovat další stanice. Metro se stavělo dlouhých dvacet let, jeho výstavba totiž byla několikrát zastavena kvůli archeologickým nálezům i kvůli nedostatku finančních prostředků. Jednotné jízdné činí 1,6 leva. Ve městě jsou také velmi oblíbené taxi služby, hlavně díky cenové dostupnosti oproti jiným evropským metropolím. [176] => [177] => == Průmysl == [178] => [[Soubor:Sofia-vitosha-kempinski.jpg|náhled| upright=1.0|Vitoša (2290 m) nad Sofií|alt=|vlevo]] [179] => Město má velké metalurgické závody na výrobu kovů, dále je ve městě zastoupen strojní průmysl, textilní, chemický a potravinářský. Po skončení [[Druhá světová válka|2. světové války]], došlo ve městě k rozsáhlé industrializaci a masové výstavbě bytových jednotek, které značně narušily estetický ráz města. Po pádu minulého režimu do Sofie zamířil zahraniční kapitál. Přední světové firmy zde otevřely své závody – např. [[Toyota]] a [[Pepsi]]. Také řada bank zde zřídila své pobočky pro celou oblast [[Balkán]]u. [180] => [181] => == Sport == [182] => Sofie je spolu s [[Turín]]em jediné město, které hostilo hry letní (1961, 1977) i zimní (1983, 1989) [[Univerziáda|univerziády]]. Sofie byla také kandidátským městem pro pořádání [[Zimní olympijské hry 2014|zimních olympijských her 2014]], byla ale vyřazena v prvním kole volby. [183] => [184] => * [[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]] – fotbalový klub [185] => * [[PFK CSKA Sofia|CSKA Sofia]] – fotbalový klub [186] => * [[PFK Lokomotiv Sofia|Lokomotiv Sofia]] – fotbalový klub [187] => * [[PFK Slavia Sofia|Slavia Sofia]] – fotbalový klub [188] => [189] => == Slavní rodáci == [190] => [191] => * [[Boris III.]] (1894–1943), bulharský car od roku 1918 až do své smrti [192] => * [[Georgi Markov]] (1929–1978), bulharský [[spisovatel]], [[žurnalista]] a [[disident]] [193] => * [[Marie Luisa Bulharská]] (* 1933), bulharská princezna [194] => * [[Simeon II.]] (* 1937), bulharský politik, bývalý bulharský car v letech 1943–1946 a předseda vlády [[Bulharsko|Bulharska]] v letech 2001–2005 [195] => * [[Irina Bokovová]] (* 1952), politička, bývalá generální ředitelka [[UNESCO]] 2009–2017 [196] => * [[Kristalina Georgievová]] (* 1953), bulharská [[Politik|politička]] a [[Ekonom|ekonomka]] [197] => * [[Jordanka Donkovová]] (* 1961), bývalá bulharská atletka, [[Běh na 100 metrů překážek|běžkyně na 100 metrů překážek]] [198] => * [[Katerina Malejevová]] (* 1969), bývalá bulharská profesionální [[Tenis|tenistka]] [199] => * [[Magdalena Malejevová]] (* 1975), bývalá bulharská profesionální tenistka [200] => * [[Antoaneta Stefanovová]] (* 1979), bulharská [[Šachista|šachistka]], [[mistryně světa v šachu]] z let [[2004]] až [[2006]] [201] => * [[Ivet Lalovová]] (* 1984), bulharská atletka, sprinterka [202] => * [[Stanislav Janevski]] (* 1985), herec [203] => * [[Ivelin Popov]] (* 1987), bulharský [[fotbalový záložník]] a [[Bulharská fotbalová reprezentace|reprezentant]] [204] => * [[Nina Dobrevová]] (* 1989), bulharsko-kanadská [[Herec|herečka]] [205] => * [[Sesil Karatančevová]] (* 1989), bulharská profesionální tenistka [206] => * [[Viktorija Tomovová]] (* 1995), bulharská profesionální tenistka [207] => [208] => == Partnerská města == [209] => {{sloupce|3| [210] => * {{partnerské město|Alžír}} [211] => * {{partnerské město|Ankara}} [212] => * {{partnerské město|Athény}} [213] => * {{partnerské město|Berlín}} [214] => * {{partnerské město|Bratislava}} [215] => * {{partnerské město|Brusel}} [216] => * {{partnerské město|Budapešť}} [217] => * {{partnerské město|Bursa}} [218] => * {{partnerské město|Helsinky}} [219] => * {{partnerské město|Kyjev}} [220] => * {{partnerské město|Londýn}} [221] => * {{partnerské město|Madrid}} [222] => * {{partnerské město|Milán}} [223] => * {{partnerské město|Paříž}} [224] => * {{partnerské město|Petrohrad}} [225] => * {{partnerské město|Pittsburgh}} [226] => * {{partnerské město|Praha}} [227] => * {{partnerské město|Skopje}} [228] => * {{partnerské město|Tel Aviv}} [229] => * {{partnerské město|Varšava}} [230] => }} [231] => [232] => == Odkazy == [233] => [234] => === Poznámky === [235] => [236] => [237] => === Reference === [238] => [239] => [240] => === Literatura === [241] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Sofia. Sv. 23, str. 595 [242] => [243] => === Externí odkazy === [244] => * {{Commonscat}} [245] => * {{Wikislovník|heslo=Sofie}} [246] => * {{Oficiální stránky}} [247] => * [https://web.archive.org/web/20060402204037/http://sofiacouncil.bg/ Sofijská městská rada] [248] => * [https://web.archive.org/web/20180109030533/http://sofia.com/ Sofia.com] [249] => * [http://www.sofia-life.com Sofijská cestovní příručka – on-line] [250] => * [http://bulharsko.evropou.cz/mista/sofie.html Fotografie centra Sofie] [251] => * [http://www.programata.bg Kulturní průvodce] [252] => * [http://sgt.50webs.com/indexcz.htm Městská doprava v Sofii.] [253] => [254] => {{Bulharsko}} [255] => {{Hlavní města Evropy}} [256] => {{Města v Bulharsku}} [257] => {{Autoritní data}} [258] => {{Portály|Balkán|Geografie}} [259] => [260] => [[Kategorie:Sofie| ]] [261] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [262] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [263] => [[Kategorie:Města v Bulharsku]] [264] => [[Kategorie:Oblast Sofie]] [] => )
good wiki

Sofie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bulhaři','1912','Katedrála svatého Alexandra Něvského (Sofie)','univerzita','Turci','Druhá světová válka','Romové','Bulharsko','809','diecéze','Georgi Markov','Attila'

1912

809

Attila

Attila je starodávný římský jménem maďarský vládce známý také jako "bič Boží".

Bulhaři

Bulhaři jsou etnickou skupinou slovanského původu, která přišla na území dnešního Bulharska v 6.

Bulharsko

Diecéze

Romové

Romové jsou etnická a sociální skupina, která má své kořeny v Indii a postupně se rozšířila po celém světě.

Turci

Univerzita