Array ( [0] => 15483932 [id] => 15483932 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sofoklés [uri] => Sofoklés [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - spisovatel [1] => | jméno = Sofoklés [2] => | obrázek = Sophocles Musei Capitolini MC560.jpg [3] => | velikost obrázku = [4] => | popisek = Sofoklova busta [5] => | rodné jméno = [6] => | datum narození = [[497 př. n. l.|497]]/[[496 př. n. l.]] [7] => | místo narození = Kolón u [[Athény|Athén]] [8] => | datum úmrtí = [[406 př. n. l.|406]]/[[405 př. n. l.]] [9] => | povolání = [[dramatik]], politolog, kněz a politik [10] => | pseudonym = [11] => | národnost = [12] => | etnikum = [13] => | stát = [14] => | vzdělání = [15] => | alma mater = [16] => | období = [17] => | žánr = [[drama]] [18] => | téma = [19] => | hnutí = [20] => | díla = [21] => | ocenění = [22] => | choť = [23] => | partner = [24] => | partnerka = [25] => | děti = Iofón [26] => | příbuzní = [27] => | vlivy = [28] => | ovlivnil = [29] => | podpis = [30] => | citát = [31] => | web = [32] => | commonscat = Sophocles [33] => | wikisource = [34] => | wikicitáty = Sofoklés [35] => | gutenberg = [36] => | nk = jn19992017219 [37] => }} [38] => '''Sofoklés''', [[Řečtina|řecky]] {{cizojazyčně|el|Σοφοκλης}}, ([[497 př. n. l.|497]]/[[496 př. n. l.]], [[Athény]] – [[406 př. n. l.|406]]/[[405 př. n. l.]]) byl [[starověké Řecko|starořecký]] [[Athény|athénský]] [[drama]]tik, kněz a politik. Patří k nejvýznamnějším [[Antika|antickým]] dramatikům, proslul svými [[tragédie]]mi, především ''[[Antigona (Sofoklés)|Antigonou]]'', ''[[Élektra (Sofoklés)|Élektrou]]'' a ''[[Král Oidipus|Králem Oidipem]]''. [39] => [40] => == Život == [41] => Jeho otec Sofillos byl zámožný člověk, měl dílnu na výrobu zbraní a brnění. Sofoklés dostal v mládí velmi dobré gymnastické a múzické vychování. Díky kráse postavy, své atletické zdatnosti a hudebním dovednostem byl vybrán v roce 480, když mu bylo 16 let, aby vedl [[paján]] (sbor zpívající chvalozpěv i tančící) oslavující rozhodující vítězství Řeků nad [[Peršané|Peršany]] v [[Bitva u Salamíny|bitvě u Salamíny]].{{Citace elektronického periodika [42] => | titul = Sophocles {{!}} Biography, Facts, & Works [43] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [44] => | url = https://www.britannica.com/biography/Sophocles [45] => | jazyk = en [46] => | datum přístupu = 2020-11-13 [47] => }} [48] => [49] => Sofoklés byl politicky aktivní roku [[443 př. n. l.|443]]/[[442 př. n. l.]], kdy byl pokladníkem [[Athénský námořní spolek|athénského námořního spolku]]. V roce [[441 př. n. l.|441]]/[[440 př. n. l.]] spolu s [[Periklés|Periklem]] vedl řecké vojsko jako [[stratég]] ve válce proti [[Samos|Samu]]. Úřad jednoho z deseti stratégů (úředníků velících ozbrojeným silám) zastával poté ještě dvakrát. Vysoké posty zastával až do vysokého věku, v roce 413 př. n. l., ve svých 83 letech, byl zvolen próbulem, tedy jedním z deseti komisařů, kterým byly uděleny zvláštní pravomoci a úkol postavit obec na nohy po drtivé porážce Athéňanů se [[Syrakusy|Syrakusany]] na [[Sicílie|Sicílii]]. Konečné porážky od [[Sparta|Sparťanů]] v roce 404 př. n. l. se již nedožil, což bylo pro něj štěstí, neboť celé jeho dílo svědčí o silném spojení s Athénami a horoucí vlastenecké lásce k nim. Jako kněz ([[Kult hrdinů|kultu hrdinů]]) výraznou měrou přispěl k zavedení [[Asklépios|Asklépiova]] kultu do [[Athény|Athén]]. Za své zásluhy byl Sofoklés po smrti sám uctíván jako hérós Dexión. [50] => [51] => V roce 468 př. n. l. vyhrál svou první cenu za drama na [[Dionýsos|dionýsovském]] festivalu, když porazil staršího a již zavedeného autora [[Aischylos|Aischyla]]. Od té doby se stal miláčkem athénského kulturního světa, neboť na následujících třiceti festivalech zaznamenal 24 vítězství, což nemělo srovnání - jeho největší konkurent Aischylos zvítězil za celý život třináctkrát, mladší [[Eurípidés|Euripidés]] dokonce jen čtyřikrát. Ve svých prvních hrách vystupoval ještě jako herec, avšak podle starořecké tradice přestal hrát pro slabý hlas. Ačkoli dostával mnoho pozvání do jiných měst, z velké lásky k Athénám tato pozvání odmítal. Naposledy na festivalu soutěžil roku 406 př. n. l., ve svých devadesáti letech.{{Citace elektronického periodika [52] => | titul = Sophocles [53] => | periodikum = Ancient History Encyclopedia [54] => | url = https://www.ancient.eu/sophocles/ [55] => | datum přístupu = 2020-11-13 [56] => }} [57] => [58] => [[Aristofanés]] tvrdil, že Sofoklés měl přátelskou povahu, typickou pro něj byla prý pohoda, uvolněnost a optimismus. Přátelil se s [[Periklés|Periklem]] a [[Hérodotos|Hérodotem]] a byl ovlivněn [[Euripidés|Euripidem]], kterého však později také ovlivnil. Sofoklův syn Iofón byl také tragický básník a prý obvinil svého otce, který byl již ve vysokém věku, z duševní slabosti a žádal, aby byl zbaven svéprávnosti. Sofoklés vyvrátil synovo tvrzení tím, že přednesl před soudem [[Óda|ódu]] na Athény ze své poslední tragédie, kterou právě napsal.''Encyklopedie antiky'', str. 571. [59] => [60] => == Dílo == [61] => Sofoklés patří spolu se starším [[Aischylos|Aischylem]] a mladším [[Eurípidés|Euripidem]] mezi nejvýznamnější starověké dramatiky. Napsal 123 tragédií, ale z nich se v úplnosti dochovalo jen sedm, část dramatu „Slídiči“ a dále jen jména a nepatrné zlomky. [62] => [63] => Sofoklés zavedl třetího herce ([[tritagonista|tritagonistu]]). Předtím byli na scéně jen dva; herec sice mohl i předtím přejít do jiné role a zvýšit tak množství postav dramatu, přesto přidání třetího herce na scénu umožnilo rozšířit rozmanitost interakcí a rozsah dramatického konfliktu. Zápletky mohly být plynulejší a situace složitější. Svá dramata většinou nepsal v [[trilogie|trilogiích]], jak bývalo předtím zvykem. Tím zvýšil dramatičnost děje, který se zkrátil a zhustil, zároveň se ovšem omezila úloha sboru (chóru). Jako první rovněž použil malované [[Kulisa (divadlo)|kulisy]] na divadelní scéně, někdy se tyto kulisy během jeho představení dokonce i měnily. [64] => [65] => V jeho tragédiích se odrážejí i soudobé politické a společenské situace, např. v [[Král Oidipus|''Králi Oidipovi'']] se zmiňuje tehdejší [[Mor|morová epidemie]]. V řadě tragédií představuje problém [[osud]]u a neřešitelné konflikty mezi povinnostmi, například vůči zákonům obce a nepsaným náboženským zákonům rodu.J. Patočka, ''Pravda mýtu v Sofoklových drmatech''. Jeho postavy jsou povětšinou nedokonalé a chybující. Sofoklés vždy zdůrazňuje, že většině lidí chybí moudrost. Jeho autorská pravda se vyjevuje ve střetu s nevědomostí, klamem a pošetilostí jeho postav, ony samy pravdu publiku nesdělují. Mnoho scén dramatizuje chyby postav (uvěření fámě, falešný optimismus, ukvapený úsudek, šílenství). Hlavní postava povětšinou udělá nějakou vážnou chybu, ostatní na ni reagují, což hlavní figuru vede k dalšímu chybnému kroku, který jeho i ostatní vede k neodvratné zkáze. Tento pád ji ovšem přivede ke kontaktu s univerzálními silami vesmíru, takže je vlastně očistný. Člověk rozdrcený osudem a vlastní nevědomostí je u Sofokla poté opravdovějším člověkem, nalézá sám sebe. [66] => [67] => Velkým posunem bylo, že chyby sofoklovského hrdiny se podepisují na těch, kteří ho aktuálně obklopují, na lidech v jeho čase a ve stejné generaci - nikoli na potomcích či generacích budoucích. Sofoklés tak opouští oblíbený dramatický instrument "dědičné viny". Nevyhýbal se spojení [[ironie]] a tragického momentu, pracoval silně s [[metafora]]mi (např. Oidipovo oslepení se), významotvornými rekvizitami (urna v Élektře), dokázal budovat a stupňovat napětí, například užitím dramatických pauz v řeči. Jeho jazyk byl vnímán jako přirozenější a bližší publiku než u jeho současníků. [[Mytologie]] slouží Sofoklovi jen jako kulisa, často jen zběžně vysvětluje, co se přesně stalo (spoléhal na to, že publikum základní mýtus zná) a soustředí se na dramatický detail, na konflikt, které mytické dění u postav vyvolalo. Novátorsky se zaměřil na ženské hrdinky (Élektra, Antigona). Nejoceňovanějším bylo v antice jeho drama ''Král Oidipus'', které [[Aristotelés]] označil za formálně nejdokonalejší drama vůbec. Sofoklova tragédie určila základní vzorec nejen tragédii antické, ale celému západnímu divadlu. Ovlivnila i filozofii a moderní myslitelství, právě Sofoklovo pojetí Oidipa ovlivnilo [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]] při definování tzv. [[Oidipovský komplex|oidipovského komplexu]], základní ideje [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]]. [68] => [69] => Dochované hry (roky jsou přibližné): [70] => * ''[[Aiás (Sofoklés)|Aiás]]'' ([[445 př. n. l.]]) [71] => * ''[[Antigona (Sofoklés)|Antigona]]'' ([[442 př. n. l.]]) představuje konflikt mezi zákony obce a nepsaným zákonem rodu [72] => * ''[[Král Oidipus]]'' ([[427 př. n. l.]]) představuje problém „osudového“ trestu za čin, který člověk spáchal nevědomky. [73] => * ''[[Oidipus na Kolónu]]'' ([[407 př. n. l.]]) [74] => * ''[[Trachiňanky]]'' ([[413 př. n. l.]]) [75] => * ''[[Élektra (Sofoklés)|Élektra]]'' ([[410 př. n. l.]]) [76] => * ''[[Filoktétés (Sofoklés)|Filoktétés]]'' ([[410 př. n. l.]]) [77] => * ''[[Ichneutai]]'' (''Slídiči),'' zachováno asi 400 veršů [78] => [79] => === Díla v češtině === [80] => * ''[[Tragédie (Sofoklés)|Sofoklés, Tragédie]]''. Praha: Svoboda 1975. Přel. F. Stiebitz (kompletní vydání) [81] => * ''Král Oidipús''. Praha: Artur 2010 [82] => * ''Antigoné; Élektra''. Praha: Artur 2010 [83] => * ''Antigona''. Praha: Orbis 1965. Přel. V. Renč [84] => * ''Oidipús vladař''. Praha: Orbis 1963, Přel. J. Pokorný [85] => * ''Oidipús na Kolóně''. Praha: ČDLJ 1953. Přel. V. Šrámek [86] => * ''Sofokleova Antigona.'' Praha: K. Jeřábková 1851. Přel. F. Šohaj [87] => [88] => == Odkazy == [89] => [90] => === Reference === [91] => [92] => [93] => === Literatura === [94] => * {{NK ČR|jn19992017219}} [95] => * Sofoklés: ''Antigona''. Přel. Josef Král. [http://olympos.cz/Antika/Antigona_Kral.pdf Dostupné online ke čtení a k tisku, ne ke stažení] [96] => * {{Citace monografie | jméno= | příjmení= Sofoklés|titul = Tragédie| vydavatel = Svoboda| místo = Praha| rok = 1975| 623 s.}} [97] => * ''Encyklopedie antiky''. Praha: Academia 1973. Heslo Sofoklés, str. 571 [98] => * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Sofokles. Sv. 11, str. 91 [99] => * [[Jan Patočka]], Ještě jedna Antigona. In: ''Umění a čas. Sebrané spisy 4'', str. 389 [100] => * Jan Patočka, Pravda mýtu v Sofoklových dramatech. In: ''Umění a čas. Sebrané spisy 4'', str. 461 [101] => [102] => === Související články === [103] => * [[Literatura starověkého Řecka]] [104] => * [[Tragédie]] [105] => [106] => === Externí odkazy === [107] => * {{Commonscat}} [108] => * {{Wikicitáty|osoba=Sofoklés}} [109] => * {{Wikizdroje|autor=Sofoklés}} [110] => * {{Ndk autor|id=Sofoklés|jméno=Sofokla}} [111] => * {{Ndk titul|titul=Elektra~|název=Élektra|autor=Sofoklés}} [112] => * {{Ndk titul|titul=Oidipus~|název=Oidipus král|autor=Sofoklés}} [113] => * {{Ndk titul|titul=Antiogona~|název=Antigona|autor=Sofoklés}} [114] => * {{Ndk titul|titul=Aias~|název=Aiás|autor=Sofoklés}} [115] => * [http://spqr.cz/content/sofokles-politik-knez-dramatik Sofoklés – (nejen) velký antický dramatik] {{Wayback|url=http://spqr.cz/content/sofokles-politik-knez-dramatik |date=20131103201749 }} (Portál Antika) [116] => {{Autoritní data}}{{Portály|Lidé|Filosofie|Antika|Řecko}} [117] => [118] => [[Kategorie:Sofoklés| ]] [119] => [[Kategorie:Starověcí řečtí dramatici]] [120] => [[Kategorie:Starověcí řečtí politici]] [121] => [[Kategorie:Narození v 5. století př. n. l.]] [122] => [[Kategorie:Úmrtí v 5. století př. n. l.]] [123] => [[Kategorie:Muži]] [124] => [[Kategorie:Narození v Athénách]] [] => )
good wiki

Sofoklés

Sofoklés, řecky , (497/496 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Athény','Král Oidipus','406 př. n. l.','drama','496 př. n. l.','Eurípidés','497 př. n. l.','Periklés','Aischylos','Antigona (Sofoklés)','405 př. n. l.','442 př. n. l.'

Aischylos

Athény

Athény jsou hlavním a největším městem Řecka.

Drama

Eurípidés

Periklés