Array ( [0] => 15529103 [id] => 15529103 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Solidus [uri] => Solidus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Solidus byl pozdně antický zlatý mincí, která se stala důležitým symbolem ekonomické stability a obchodní prosperity. Poprvé byl zaveden císařem Diokleciánem na přelomu 3. a 4. století n. l. a jeho užívání přetrvalo až do středověku. Tento typ mince byl nejen praktickým platebním prostředkem, ale také symbolem hodnoty a důvěry, které lidé v tehdejším světě měli ve své ekonomice. Solidus zajišťoval vysokou kvalitu zpracování a stabilní množství zlata, což přispělo k tomu, že si udržel svou hodnotu po celá staletí. Jeho pravidelné používání a uznání v různých regionech podpořilo prosperující obchodní sítě, které napomohly k výměně zboží, myšlenek a kultur. Ačkoliv solidus prošel různými změnami a vývojovými etapami, jeho existenci můžeme chápat jako ukázku lidského pokroku a vynalézavosti v oblasti ekonomiky. Tato mince nejenže usnadnila každodenní obchod, ale také připravila půdu pro hlubší ekonomické vztahy a rozvoj městských center. Upevnění solidu jako důležité měny je tedy znakem tehdejší důvěry ve stabilitu a růst, kterou lidé toužili dosáhnout, a na kterou mohou nadále navazovat i dnešní společnost. [oai_cs_optimisticky] => Solidus byl pozdně antický zlatý mincí, která se stala důležitým symbolem ekonomické stability a obchodní prosperity. Poprvé byl zaveden císařem Diokleciánem na přelomu 3. a 4. století n. l. a jeho užívání přetrvalo až do středověku. Tento typ mince byl nejen praktickým platebním prostředkem, ale také symbolem hodnoty a důvěry, které lidé v tehdejším světě měli ve své ekonomice. Solidus zajišťoval vysokou kvalitu zpracování a stabilní množství zlata, což přispělo k tomu, že si udržel svou hodnotu po celá staletí. Jeho pravidelné používání a uznání v různých regionech podpořilo prosperující obchodní sítě, které napomohly k výměně zboží, myšlenek a kultur. Ačkoliv solidus prošel různými změnami a vývojovými etapami, jeho existenci můžeme chápat jako ukázku lidského pokroku a vynalézavosti v oblasti ekonomiky. Tato mince nejenže usnadnila každodenní obchod, ale také připravila půdu pro hlubší ekonomické vztahy a rozvoj městských center. Upevnění solidu jako důležité měny je tedy znakem tehdejší důvěry ve stabilitu a růst, kterou lidé toužili dosáhnout, a na kterou mohou nadále navazovat i dnešní společnost. ) Array ( [0] => [[Soubor:Solidus Julian-transparent.png|náhled|Solidus [[Julianus|Juliana]], [[361]]]] [1] => [[Soubor:Tremissis Avitus-RIC 2402.jpg|náhled|''Tremissis'', třetina solidu [[západořímská říše|západořímského]] císaře [[Avitus|Avita]], [[456]]]] [2] => [[Soubor:Solidus-Maurice Tiberius-sb0481.jpg|náhled|Solidus [[Byzantská říše|východořímského]] císaře [[Maurikios|Maurikia]], 582–602]] [3] => '''Solidus''' (latinský výraz ''solidní'') byla [[zlato|zlatá]] mince užívaná [[starověký Řím|Římany]]. Její užívání se udrželo až do pozdní [[Starověk|antiky]] a raného [[středověk]]u, kdy byla nahrazena měnou [[hyperpyron]]. Od 4. až do 11. století byl zachován nezměněný obsah zlata v minci, což je nejdelší doba v historii.{{Citace elektronického periodika [4] => | příjmení = Revenda [5] => | jméno = Zbyněk [6] => | titul = Zlatá mince, která drží historický rekord: platila 700 let [7] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [8] => | datum_vydání = 2015-09-28 [9] => | datum_přístupu = 2016-08-03 [10] => | url = https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/historie-financi-stredoveky-solidus-byzantska-rise.A150922_172956_podnikani_kho [11] => }} Ovlivněna solidem byla i ražba obdobných arabských či evropských mincí. [12] => [13] => == Historie == [14] => [15] => === Starověký Řím a Byzanc === [16] => Solidus jako měna byl poprvé užit za vlády [[starověký Řím|římského]] císaře [[Diocletianus|Diocletiana]] roku [[301]] a představoval šedesátinu [[Římské míry|římské libry]] čistého zlata (tedy 5,3 gramu) a hodnotu 1000 [[denár|denariů]].{{Citace monografie [17] => | příjmení =Bowman [18] => | jméno = Alan K. [19] => | příjmení2 = Garnsey [20] => | jméno2 = Peter [21] => | příjmení3 = Cameron [22] => | jméno3 = Averil [23] => | rok = 2005 [24] => | titul = The Cambridge ancient history [25] => | vydavatel = Cambridge University Press [26] => | místo = Cambridge [27] => | stránky = 335 [28] => | jazyk = anglicky [29] => | isbn = 0521301998 [30] => }} Diocletianův solidus byl vydán pouze v malém množství a tak jeho zavedení mělo na římskou ekonomiku minimální dopad. Později byl znovu zaveden [[Konstantin I. Veliký|Konstantinem Velikým]] roku 312 a nahradil zlatý [[aureus]] coby císařskou zlatou minci. Nový solidus představoval dvaasedmdesátinu římské libry čistého zlata a každá mince vážila 24 řecko-římských [[Karát (hmotnost)|karátů]], tedy asi 4,5 gramů zlata. V té době již měl hodnotu 275 000 denariů, které neustále snižovaly svou hodnotu. [31] => [32] => Solidus byl udržován v oběhu prakticky v nezměněné formě až do [[10. století]], ačkoliv v řeckojazyčném světě a později i v [[Byzantská říše|byzantské]] ekonomice byl znám jako nomisma (pl. ''nomismata''). Kdykoliv byla mince přijata do státní pokladny, byla roztavena a znovu vyražena. Tím se zajišťovala pravidelnost váhy oběhových solidů a díky tomu neměla mince sklony k dlouhému oběhu a opotřebování se. [33] => [34] => Ražení zlatých mincí – stejně jako získávání základního materiálu – neprobíhalo pořád na stejném místě. Kvůli nárokům na výrobu těchto mincí musely být daně placeny ve zlatě a ražba mincí tak probíhala poblíž císaře a jeho dvora; například solidy se roku 353 razily v [[Milán]]ě a po roce 402 v [[Ravenna|Ravenně]] – tedy tehdejších sídelních městech římských císařů. [35] => [36] => Ačkoliv obchodníci za [[Byzantská říše|Byzance]] měli zakázáno užívat solidus pro obchod mimo území říše, přesto se těmito mincemi platilo i při obchodech mimo Byzanc a solidus se záhy stal žádaným platidlem v arabských zemích. Od té doby již císařové v solidech nevybírali daně, čímž mince nebyly přetavovány a měkké čisté zlato těchto mincí se brzy stalo opotřebované. Koncem 7. století začal [[chalífa]] [[Abd al-Malik]] razit arabské obdoby byzantských solidů – zlaté [[dinár]]y, ražené ze zlata získávaného na horním Nilu. Dináry vážily pouze 20 řecko-římských karátů, nicméně opotřebovaným solidům, které byly v té době v oběhu, se plně vyrovnaly. V arabských zemích tak tyto dvě mince byly v oběhu společně. [37] => [38] => Vyjma zvláštních případů již v 7. století není zaznamenána ražba a oběh solidů. Solidy byly širší a tenčí než římské aureje, s výjimkou některých exemplářů nižší kvality pocházející z byzantského období. Solidus se dělil na ''semissis'' (půl-solidy) a ''[[tremissis]]'' (třetiny solidů). [39] => [40] => == Užití v dalších zemích == [41] => [42] => === Franská říše === [43] => V Marseille a Provenci pokračovala ražba solidů až do 7. století, častěji než celý solidus byl ražen ''triens'' (nebo ''tremissis''), třetina solidu. Dosti dlouho [[Franská říše|Frankové]] respektovali nárok Byzance na výhradní umístění císařova jména a podoby na minci. Poprvé solidy se svým jménem razil [[Theudebert I.]] kolem roku 538, jména císařů se však na franckých ražbách vyskytovala až po [[Herakleios|Herakleia]] (610–641).{{Citace monografie [44] => | příjmení = James [45] => | jméno = Edward [46] => | odkaz na autora = [47] => | rok = 1997 [48] => | titul = Frankové [49] => | vydání = 1 [50] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [51] => | místo = Praha [52] => | počet stran = [53] => | kapitola = Franští králové a jejich poddaní. Mince [54] => | stránky = 190–195 [55] => | svazek = [56] => | isbn = [57] => }} Kolem roku [[575]] se začalo razit z libry zlata 84 solidů místo 72, změna byla na mincích vyznačena. V období od roku [[590]] do šedesátých let [[7. století]] poklesl obsah zlata v mincích na minimum, prakticky se přešlo na [[stříbro|stříbrné]] peníze, nazývané [[denár]]y (''denarii''). Podle některých autorů probíhal pokles obsahu zlata v mincích postupně a plánovitě a souvisel s relativním dostatkem stříbra oproti zlatu. [58] => [59] => === Středověká Evropa === [60] => Ve středověké Evropě byla v oběhu stříbrná mince, zvaná ''denarius''. Jednotka složená ze 12 denariů se poté rovnala 1 solidu. Různé varianty slova solidus dali v různých jazycích jméno mnoha pozdějším měnám. [61] => [62] => === Francie === [63] => {{Podrobně|Sou}} [64] => Ve Francii byl od solidu odvozen název malé mince ''sou'', který měl hodnotu 12 [[denier]]ů. V současné francouzštině se výraz sou užívá pro drobnou minci malé hodnoty (v kanadské francouzštině se jedná o slangový výraz pro kanadský cent). [65] => [66] => === Itálie === [67] => V Itálii se od slova solidus odvodil výraz ''soldo'' (pl. ''soldi''). V současném užití výraz soldi znamená italsky peníze. [68] => [69] => === Španělsko a Peru === [70] => Ve španělštině se od slova solidus odvodil výraz ''sueldo'' (na Filipínách často pozměněno na suweldo). Následně od suelda se v Peru odvodil peníz ''sol'' (formálně ''sol de oro – zlatý solidus''). V současné španělštině ovšem výraz sol znamená slunce (z latinského ''sol''), etymologie názvu této měny je tak tudíž často zmatena. [71] => [72] => === Velká Británie === [73] => {{Podrobně|Šilink}} [74] => Až do přechodu Velké Británie na desítkovou soustavu v roce 1971 se zkratka ''s'', odvozená od solida, užívala pro označení šilinku, stejně tak ''d'' (denarius) pro penci a £ (římská libra) pro libru, z čehož se později vyvinula zkratka £sd. [75] => [76] => == Odkazy == [77] => [78] => === Reference === [79] => {{Překlad|en|Solidus (coin)|250004154}} [80] => [81] => [82] => === Literatura === [83] => * {{Citace monografie [84] => | příjmení = Porteous [85] => | jméno = John [86] => | příjmení2 = [87] => | jméno2 = [88] => | rok = 1969 [89] => | titul = Coins in History: A Survey of Coinage from the Reform of Diocletian to the Latin Monetary Union [90] => | vydavatel = Weidenfeld & Nicolson [91] => | místo = Londýn [92] => | stránky = [93] => | jazyk = anglicky [94] => | isbn = 0297178547 [95] => | url-access = registration [96] => | url = https://archive.org/details/coinsinhistorysu00port [97] => }} [98] => [99] => === Externí odkazy === [100] => * {{Commonscat}} [101] => * {{En}} [http://monetaoro.unicatt.it/ Online numismatic exhibit: "This round gold is but the image of the rounder globe" (H.Melville). The charm of gold in ancient coinage] [102] => {{Autoritní data}} [103] => [104] => {{Portály|Ekonomie|Středověk}} [105] => [106] => [[Kategorie:Numismatika]] [107] => [[Kategorie:Hospodářství Byzantské říše]] [108] => [[Kategorie:Mince]] [109] => [[Kategorie:Zaniklé měny]] [] => )
good wiki

Solidus

Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582-602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany. Její užívání se udrželo až do pozdní antiky a raného středověku, kdy byla nahrazena měnou hyperpyron.

More about us

About

Poprvé byl zaveden císařem Diokleciánem na přelomu 3. a 4. století n. l. a jeho užívání přetrvalo až do středověku. Tento typ mince byl nejen praktickým platebním prostředkem, ale také symbolem hodnoty a důvěry, které lidé v tehdejším světě měli ve své ekonomice. Solidus zajišťoval vysokou kvalitu zpracování a stabilní množství zlata, což přispělo k tomu, že si udržel svou hodnotu po celá staletí. Jeho pravidelné používání a uznání v různých regionech podpořilo prosperující obchodní sítě, které napomohly k výměně zboží, myšlenek a kultur. Ačkoliv solidus prošel různými změnami a vývojovými etapami, jeho existenci můžeme chápat jako ukázku lidského pokroku a vynalézavosti v oblasti ekonomiky. Tato mince nejenže usnadnila každodenní obchod, ale také připravila půdu pro hlubší ekonomické vztahy a rozvoj městských center. Upevnění solidu jako důležité měny je tedy znakem tehdejší důvěry ve stabilitu a růst, kterou lidé toužili dosáhnout, a na kterou mohou nadále navazovat i dnešní společnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'starověký Řím','Byzantská říše','denár','Kategorie:Mince','Kategorie:Numismatika','Římské míry','stříbro','7. století','575','Theudebert I.','tremissis','Abd al-Malik'

575

Stránka 575 české Wikipedie se zabývá různými tématy.

Denár

Kategorie:Mince

Kategorie:Numismatika

Stříbro

Tremissis