Array ( [0] => 15492691 [id] => 15492691 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sonáta [uri] => Sonáta [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Azzolino della Ciaja Sonata III frammento 3.JPG|náhled|Notový záznam části sonáty.(ve sbírkách Istituto Europeo di Musica Azzolino).]] [1] => '''Sonáta''' je hudební skladba určená obvykle pro sólový nástroj nebo nástroj s doprovodem klavíru. Má dvě až čtyři samostatné části (věty), první z nich mívá [[Sonátová forma|sonátovou formu]]. [2] => [3] => == Historie == [4] => Výraz sonáta (z italského ''sonare'' – znít, hrát) se začal používat v druhé polovině 16. století pro různé instrumentální skladby, které tak byly odlišeny od [[tokáta|tokáty]] určené pro klávesové nástroje a zpívané [[kantáta|kantáty]]. [5] => [6] => V [[Barokní hudba|baroku]] se jako sonáta označovala [[suita]] pro komorní soubor. Podle obsazení to mohla být: [7] => * sólová sonáta – pro housle a [[basso continuo]] [8] => * triová sonáta – pro dvoje housle a basso continuo [9] => [10] => Formálně a stavebně se barokní sonáty dělily také na dva typy{{Citace elektronické monografie [11] => | titul = Sonata [12] => | vydavatel = Encyclopædia Britannica [13] => | datum_přístupu = 2015-11-22 [14] => | url = http://www.britannica.com/art/sonata [15] => }} : [16] => * '''sonata da camera''' – „komorní“ sonáta. Jednotlivé části mají lehký taneční charakter, je přímým předchůdcem taneční suity. [17] => * '''sonata da chiesa''' – „chrámová“ sonáta. Mívá čtyři ustálené části, vážnější charakter, objevují se zde polyfonní prvky. [18] => [19] => Od sonaty da chiesa je odvozena struktura tzv. [[Předehra (hudba)#Neapolská ouvertura|neapolské ouvertury]], která vznikla na přelomu 17. a 18. století. Odstraněním úvodní pomalé části vznikla třídílná forma, kde je první část rychlá, druhá volnější a zpěvná, a třetí opět rychlá a často tanečního charakteru. Tato forma se rozšířila i do jiných žánrů a je typická mimo jiné právě pro klasické sonáty. [20] => [21] => V [[Klasicismus (hudba)|klasicismu]] došlo k rozvoji a ustálení sonáty (a zejména sonátové formy, ve které bývá psána její první věta) do podoby, ve které ji známe i dnes. Dále se název sonáta začal stále častěji používat pouze pro skladby určené buď pro sólový klavír, nebo jiný nástroj s klavírem. Stejnou stavbu (vícevětá skladba obsahující část v sonátové formě), která se obecněji nazývá '''sonátový cyklus''', však mohou mít i díla pro širší nástrojové obsazení – [[Komorní hudba|komorní soubory]] (tria, kvartety, kvintety atd.), orchestr ([[symfonie]]) nebo sólistu a orchestr ([[Koncert (hudební skladba)|koncerty]]). [22] => [23] => == Stavba sonáty == [24] => Sonáta má v základní podobě tři věty, které jsou [[Téma (hudba)|tematicky]] a [[Tónina|tonálně]] navzájem těsně propojeny (na rozdíl od volně propojených části suity). [25] => # Allegro. Úvodní věta má svižné [[tempo]], je zde uvedeno hlavní téma sonáty a obvykle je zpracována v [[Sonátová forma|sonátově formě]]. [26] => # Zpěvná věta. Většinou pomalého tempa (kontrast k okolním větám), formy mohou být různé – často jde o [[Variace (hudba)|téma s variacemi]] nebo [[rondo]], někdy je to zjednodušená sonátová forma. [27] => # Finále. Opět rychlejší, formy různé. [28] => [29] => Ve čtyřvětých sonátách bývá mezi zpěvnou větu a finále vložena taneční věta ([[menuet]], [[scherzo]]). [30] => [31] => Tato základní stavba může být redukována vypuštěním některé věty. Tak vznikají sonáty, které mají jen dvě věty, nebo třívěté sonáty obsahující taneční větu. [32] => [33] => Sonáty můžeme klasifikovat také podle celkové kompoziční linie{{Citace monografie [34] => | příjmení = Janeček [35] => | jméno = Karel [36] => | titul = Hudební formy [37] => | vydavatel = SNKLHU [38] => | rok = 1955 [39] => | počet_stran = 491 [40] => | strany = 415 [41] => }}, která může být: [42] => * sestupná – těžiště skladby je v první větě, která bývá delší než ostatní a je zde prezentováno a rozvíjeno nejzávažnější téma. Ostatní věty (včetně finále) ji doplňují. Tato stavba je pro sonáty běžná. [43] => * vyrovnaná – obě krajní věty jsou v rovnováze. [44] => * vzestupná – těžiště je v poslední větě, ke které celá skladba směřuje. Tato stavba se vyskytuje méně, a spíše v novějších dílech. Příkladem může být známá Beethovenova sonáta [[Klavírní sonáta č. 14 (Beethoven)|„Měsíční svit“]], ve které je vypuštěno úvodní allegro, takže začíná pomalou větou. [45] => [46] => Drobnější a interpretačně snazší sonáta se nazývá '''sonatina'''. [47] => [48] => == Reference == [49] => [50] => [51] => == Externí odkazy == [52] => * {{Commonscat}} [53] => {{Autoritní data}} [54] => {{Portály|Hudba}} [55] => [56] => [[Kategorie:Sonáty]] [57] => [[Kategorie:Formy klasické hudby]] [58] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [] => )
good wiki

Sonáta

Notový záznam části sonáty. (ve sbírkách Istituto Europeo di Musica Azzolino).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sonátová forma','Klasicismus (hudba)','Kategorie:Formy klasické hudby','Klavírní sonáta č. 14 (Beethoven)','menuet','Variace (hudba)','tempo','Tónina','Téma (hudba)','Koncert (hudební skladba)','symfonie','Komorní hudba'

Menuet

Menuet je druh tancové hudby a ve společenském tanci je jak druh tance, tak uhodnutý, tak hlavní pomůcka tance.

Symfonie

Tempo

Tónina