Array ( [0] => 15488732 [id] => 15488732 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Soos [uri] => Soos [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Soos je jedinečná přírodní lokalita nacházející se v západních Čechách, nedaleko města Františkovy Lázně. Tento kouzelný kraj oplývá přírodními jeskyněmi, geologickými útvary a teplými minerálními prameny, které lákají návštěvníky svými terapeutickými účinky a krásou. Národní přírodní rezervace Soos se pyšní bohatou biodiverzitou a nabízí útočiště mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Zajímavé jsou také dendrologické stezky, které návštěvníkům umožňují blíže poznat jedinečné stromy a keře této oblasti. V Soosu se můžete také setkat se solnými jezírky, která vytvářejí nádhernou kulisu a přispívají k jedinečnosti celého místa. Přestože Soos čelí některým výzvám, jako je ochrana přírody a zachování jejích unikátních charakteristik v rámci moderního světa, místní iniciativa a péče o životní prostředí vytvářejí pozitivní příklady, jak harmonicky spojit ochranu přírody s udržitelným cestovním ruchem. Soos je příkladem toho, jak přírodní krásy a lidská kreativita mohou společně prosperovat. Navštívením Soosu máte příležitost zažít nejen krásu přírody, ale také podpořit udržitelné snahy o ochranu a ochranu těchto vzácných ekosystémů. Tato lokalita je vzácným pokladem, který určitě stojí za to prozkoumat a ocenit. [oai_cs_optimisticky] => Soos je jedinečná přírodní lokalita nacházející se v západních Čechách, nedaleko města Františkovy Lázně. Tento kouzelný kraj oplývá přírodními jeskyněmi, geologickými útvary a teplými minerálními prameny, které lákají návštěvníky svými terapeutickými účinky a krásou. Národní přírodní rezervace Soos se pyšní bohatou biodiverzitou a nabízí útočiště mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Zajímavé jsou také dendrologické stezky, které návštěvníkům umožňují blíže poznat jedinečné stromy a keře této oblasti. V Soosu se můžete také setkat se solnými jezírky, která vytvářejí nádhernou kulisu a přispívají k jedinečnosti celého místa. Přestože Soos čelí některým výzvám, jako je ochrana přírody a zachování jejích unikátních charakteristik v rámci moderního světa, místní iniciativa a péče o životní prostředí vytvářejí pozitivní příklady, jak harmonicky spojit ochranu přírody s udržitelným cestovním ruchem. Soos je příkladem toho, jak přírodní krásy a lidská kreativita mohou společně prosperovat. Navštívením Soosu máte příležitost zažít nejen krásu přírody, ale také podpořit udržitelné snahy o ochranu a ochranu těchto vzácných ekosystémů. Tato lokalita je vzácným pokladem, který určitě stojí za to prozkoumat a ocenit. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Sóos]] – spartský král}} [1] => {{Infobox - chráněné území [2] => | stát = Česko [3] => | typ = NPR [4] => | název = Soos [5] => | obrázek = Národní Přírodní Rezervace SOOS (19).jpg [6] => | popisek = Naučná stezka Soos [7] => | datum vyhlášení = [[7. listopad|7. listopadu]] [[1964]] [8] => | vyhlásil = Ministerstvo školství a kultury [9] => | kód = 404 [10] => | umístění = [[Dvorek (Třebeň)|Dvorek]], [[Milhostov]], [[Nová Ves (Křižovatka)|Nová Ves]], [[Nový Drahov]], [[Povodí (Třebeň)|Povodí]], [[Vonšov]] [11] => | nadmořská výška = 432–442 [12] => | loc-map = {{LocMap | Česko | lat = 50.1495833 | lon = 12.4036111 | caption = | label = Soos | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}} [13] => | pojem nižšího celku = Okres [14] => | název nižšího celku = Cheb [15] => }} [16] => '''Soos''' je [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]] asi 4,5 kilometru severovýchodně od [[Františkovy Lázně|Františkových Lázní]] v [[Okres Cheb|okrese Cheb]]. Předmětem ochrany je soubor lesních [[ekosystém]]ů, [[Slatiniště|slatinišť]], [[Oligotrofní vody|oligotrofních]] jezírek a tůní s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, ke kterým patří [[hnědásek chrastavcový]]. K chráněným jevům patří také útvary neživé přírody: [[Mofeta|mofety]] (významné výskytiště), [[minerální pramen]]y a vrstvy [[Křemelina|křemeliny]]. [17] => [18] => == Název == [19] => Název rezervace je odvozen z němčiny, ale existují různé výklady původu slova. Může vycházet ze slov {{Cizojazyčně|de|Moos}} (mech) nebo {{Cizojazyčně|de|Satz}} (sedlina, usazenina). Podle jiné verze slovo Soos znamená v [[Chebsko|egerlandském]] nářečí močál. [20] => [21] => == Historie == [22] => V osmnáctém a devatenáctém století probíhala v prostoru celé rezervace těžba [[Rašelina|rašeliny]] používané jako palivo nebo k lázeňským účelům. Během těžby se hloubily odvodňovací příkopy, jejichž účelem bylo snížení hladiny podzemní vody, a získaný materiál se odvážel po železničních [[Vlečka|vlečkách]]. V devatenáctém století se další těženou surovinou stala [[křemelina]], ze které se vyráběly žáruvzdorné cihly a firma [[Mattoni]] z ní do roku 1936 vyráběla minerální soli a slatinný louh. Křemelina se naposledy těžila v padesátých letech dvacátého století.Plán péče, s. 24. Na hranicích rezervace se nacházejí ložiska žáruvzdorných a pórovinových [[jíl]]ů, jejichž těžba v minulosti ovlivňovala chráněné území zejména vypouštěním důlních vod. Asi třetina území rezervace leží nad ložiskem [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]], s jehož těžbou se kvůli ochraně [[Minerální pramen|minerálních pramenů]] využívaných ve Františkových Lázních nepočítá. [23] => [24] => [[Soubor:Soos (03) 2005.jpg|náhled|vlevo|upright|Pozůstatek [[Úzkorozchodná dráha|úzkorozchodné dráhy]]]] [25] => [26] => Vzhledem k těžbě nerostných surovin bylo celé území od osmnáctého století odlesněné. Pokusy o výsadbu stromů se nezdařily a zůstaly po nich jen solitérní stromy nebo skupiny [[Smrk ztepilý|smrků ztepilých]], [[Borovice lesní|borovic lesních]], [[Borovice vejmutovka|borovic vejmutovkek]] a [[Modřín opadavý|modřínů opadavých]]. Nepůvodní lesní porosty na starých odvalech se postupně navracejí k přírodě blízkému lesu. Až do roku 1974 probíhala v části rezervace pastva skotu a do šedesátých let dvacátého století se zde kosila tzv. čalounická tráva, která se v množství 10–20 vagonů ročně odvážela.Plán péče, s. 19. [27] => [28] => Nejstarší ochranná opatření na území Soos se vztahují k Císařskému prameni, který byl roku 1877 prohlášen za veřejný léčivý pramen. V okruhu přibližně 1500–2000 metrů od něj bylo vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém byla zakázána těžební činnost. První návrh na ucelenou ochranu území se objevil v roce 1887, ale navzdory tomu těžba surovin pokračovala. Další návrh na ochranu byl podán roku 1947 a po sedmnácti letech jej realizovalo [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministerstvo školství a kultury]]. [29] => [30] => Chráněné území poprvé vyhlásilo ministerstvo školství a kultury dne 7. listopadu 1964 v katetorii [[státní přírodní rezervace]]. Podruhé rezervaci vyhlásilo [[Ministerstvo kultury České republiky|ministerstvo kultury]] ve stejné kategorii s rozlohou 221 hektarů s účinností od dne 29. prosince 1987. Naposledy bylo území prohlášeno národní přírodní rezervací [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|ministerstvem životního prostředí]] dne 1. února 2016, kdy se rozloha rezervace zvětšilaPlán péče, s. 18. na přibližně 262 hektarů. V roce 2020 bylo u rezervace otevřeno nové infocentrum se zázemím pro návštěvníky a badatelnou určenou pro zájemce o geologii a [[Balneologie|balneologii]]. [31] => [32] => == Přírodní poměry == [33] => Rezervace měří 268,2999 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 432–442 metrů v [[Katastrální území|katastrálních územích]] [[Dvorek (Třebeň)|Dvorek]], [[Milhostov]], [[Nová Ves (Křižovatka)|Nová Ves u Křižovatky]], [[Nový Drahov]], [[Povodí (Třebeň)|Povodí]] a [[Vonšov]]. Plocha rezervace se překrývá s rozsáhlejší [[Evropsky významná lokalita|evropsky významnou lokalitou]] Soos, jejíž součástí je také přírodní rezervace [[Děvín (přírodní rezervace)|Děvín]]. [34] => [35] => === Geologie, geomorfologie, půdy === [36] => V [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologickém členění Česka]] lokalita leží v celku [[Chebská pánev]] a jejím stejnojmenném [[Geomorfologický okrsek|okrsku]]. [37] => [38] => [[Soubor:SOOS mofety (1).jpg|náhled|Mofety]] [39] => [40] => Základem [[Geologie|geologické stavby]] území jsou [[Žula|žuly]] a [[svor]]y [[Krystalinikum|krystalinika]]. Horniny jsou porušené tektonickými [[zlom]]y, v jejichž linii vedou údolí [[Vonšovský potok|Vonšovského potoka]] a [[Sázek|potoka Sázek]]. Blok hornin mezi zlomy byl v délce 2,2 kilometru a šířce 1,5 kilometru nejprve vyzdvižen, ale později došlo k jeho poklesu. V důsledku tohoto pohybu vznikla drobná Hájecká pánev vyplněná [[Sedimentární hornina|sedimentárními]] [[slín]]y a [[miocén]]ními [[Písek (sediment)|písky]] a jíly. Před deseti tisíci lety se v [[Pánev (geomorfologie)|pánvi]] začala usazovat rašelina. Z počátku jednotná pánev byla rozdělena pískovým prahem na dvě části. Severní je vyplněna pouze rašelinou, zatímco v jižní části se vytvořila rašelina a vznikly v ní podmínky pro růst [[Rozsivky|rozsivek]]. Jejich uložené křemité schránky vytvořily vrstvy tzv. [[Křemelina|křemeliny]] s mocností přes šest metrů.Plán péče, s. 16. [41] => [42] => Většinu povrchu pokrývá [[půdní typ]] oligotrofní [[Organozem|organozem typická]] nebo organozem glejová. Místy se objevuje [[Pseudoglej|pseudoglej typický]] s náznaky zasolení a do okrajových částí zasahují [[kambizem]]ě, které přecházejí do rašelinných [[podzol]]ů. [43] => [44] => === Hydrologie === [45] => Z [[Hydrologie|hydrologického]] hlediska tvoří Hájecká pánev samostatný celek. Vodou ji zásobují jen atmosférické [[srážky]] nebo minerální prameny, na které jsou vázané výrony suchého [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] zvané [[Mofeta|mofety]]. Většina pramenů vyvěrá v jižní části pánve a jejich celková vydatnost je asi 10 l·s−1. K nejvydatnějším z nich patří Císařský pramen a pramen Věra. [46] => [47] => [[Soubor:SOOS Císařský pramen (1).jpg|náhled|Císařský pramen]] [48] => [49] => [[Císařský pramen]] je studená, středně mineralizovaná železitá sírano-uhličitano-chloridová sodná [[Minerální voda|kyselka]] se zvýšeným obsahem [[Beryllium|beryllia]] a [[arsen]]u. Teplota v jímce kolísá podle ročního období mezi 14–18 °C. Podle zvýšené teploty jde o termální vodu z hlubokého podloží, která vystupuje podél zlomu a cestou se mísí se studenými kyselkami v [[třetihory|třetihorní]] pánevní výplni. Pramen je nejteplejším přírodním vývěrem v Chebské pánvi.{{Citace elektronické monografie [50] => | titul = Chcete se napít z Císařského pramene? [51] => | vydavatel = Naše Voda [52] => | url = https://www.nase-voda.cz/chcete-se-napit-cisarskeho-pramene/ [53] => | datum přístupu = 2020-02-14 [54] => | datum vydání = 2013-07-22 [55] => | jazyk = cs [56] => }} [57] => [58] => === Podnebí === [59] => V rámci [[Klasifikace podnebí#Quittova klasifikace podnebí|Quittovy klasifikace podnebí]] se rezervace nachází v mírně teplé oblasti MT4, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů, sníh zde leží 60–80 dní v roce. [[Mrazový den|Mrazových dnů]] bývá 110–130, zatímco [[Letní den|letních dnů]] jen 20–30. [60] => [61] => === Flóra a fauna === [62] => V rezervaci žijí druhy chráněných živočichů a roste zde celá řada významných mokřadních a slanomilných rostlin. V rezervaci bylo zjištěno 31 druhů měkkýšů (29 druhů [[Plži|plžů]] a dva druhy [[Mlži|mlžů]]). [63] => [64] => == Přístup == [65] => Objekt Muzea Soos a vstup do geologického parku se nachází přímo u [[Nový Drahov (železniční zastávka)|železniční zastávky Nový Drahov]] na trati [[Železniční trať Cheb – Tršnice – Luby u Chebu|Tršnice – Luby u Chebu]]. Vstup do rezervace je zpoplatněn.{{Citace elektronického periodika |titul=Otevírací doba a vstupné |url=http://www.muzeumfl.cz/cz/oteviraci-doba-a-vstupne-soos |datum přístupu=2015-12-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20151222151741/http://www.muzeumfl.cz/cz/oteviraci-doba-a-vstupne-soos |datum archivace=2015-12-22 |nedostupné=ano }} Po červeně [[turistická značka|značené]] turistické stezce je vstup do národní přírodní rezervace z nádraží ve Františkových Lázních vzdálen necelých 6 km. Po přilehlé komunikaci podél hranic rezervace vede cyklotrasa č. 2133. [66] => [67] => U vstupu na [[Naučná stezka SOOS|naučnou stezku]] se nachází muzeum s expozicemi Příroda Chebska a Příroda Soosu, pavilon s expozicí Dějiny Země, geologický park, modely prehistorických ještěrů v životní velikosti, stanice pro záchranu živočichů, expozice Ptačí svět Chebska v rámci stávajícího Muzea přírody a daňčí obora. [68] => [69] => == Odkazy == [70] => === Reference === [71] => [72] => {{Citace elektronické monografie [73] => | titul = Soos [74] => | url = https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=404&pageposzchru=0&SELECT_ID_USE_FILTERzchru=&SELECT_ID_CHECK_ALLzchru=&EXPORT_ALL_step=&pageposchrob_parcely_hist_u=25 [75] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [76] => | datum přístupu = 2019-12-30 [77] => }} [78] => {{Citace elektronické monografie [79] => | titul = Soos [80] => | url = https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?SHOW_ONE=1&ID=11749 [81] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [82] => | datum přístupu = 2019-12-30 [83] => }} [84] => {{Citace elektronické monografie [85] => | titul = Plán péče o národní přírodní rezervace Soos na období 2016-2023 [86] => | url = https://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/ug_file.php?upload_modul=table&_set_sess_cache_limit_=1&FILE_ID=7593&cacheid=1577709636328 [87] => | datum vydání = 2016-05-17 [88] => | datum přístupu = 2019-12-30 [89] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [90] => | formát = PDF online [91] => | strany = 20 [92] => | poznámka = Dále jen Plán péče [93] => }} [94] => {{Citace monografie [95] => | editoři = Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin [96] => | titul = Chráněná území ČR [97] => | url = http://www.ochranaprirody.cz/publikacni-cinnost/chranena-uzemi-cr/plzen-kv/ [98] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [99] => | místo = Brno [100] => | rok = 2004 [101] => | počet stran = 588 [102] => | svazek = XI. Plzeňsko a Karlovarsko [103] => | formát = PDF online [104] => | kapitola = Soos [105] => | url kapitoly = http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/284/035126.pdf [106] => | strany = 158 [107] => | isbn = 80-86064-68-9 [108] => }} [109] => {{Citace periodika [110] => | příjmení = Horáčková [111] => | jméno = Jitka [112] => | titul = Měkkýši Národní přírodní rezervace Soos [Molluscs (Mollusca) of the Soos National Nature Reserve] [113] => | periodikum = Malacologica Bohemoslovaca [114] => | datum vydání = 2012-12-18 [115] => | ročník = 11 [116] => | strany = 54–57 [117] => | issn = 1336-6939 [118] => | doi = 10.5817/MaB2012-11-54 [119] => | url = http://mollusca.sav.sk/pdf/11/11.Horackova.htm [120] => | datum přístupu = 2022-03-23 [121] => }} [122] => {{Citace elektronického periodika [123] => | příjmení = Žáček [124] => | jméno = Radovan [125] => | titul = Soos u Františkových Lázní: Unikátní přírodní rezervace, kterou jinde v Evropě nenajdete [126] => | periodikum = Lidé a Země [127] => | datum vydání = 2017-09-25 [128] => | datum aktualizace = [129] => | datum přístupu = 2019-12-30 [130] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme/81964/soos-u-frantiskovych-lazni-unikatni-prirodni-rezervace-kterou-jinde-v-evrope-nenajdete.html [131] => | issn = [132] => }} [133] => {{Citace elektronického periodika [134] => | příjmení = Vondráková [135] => | jméno = Alena [136] => | příjmení2 = Vávra [137] => | jméno2 = Aleš [138] => | příjmení3 = Voženílek [139] => | jméno3 = Vít [140] => | titul = Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000 [141] => | periodikum = Journal of Maps [142] => | datum vydání = 2013-05-13 [143] => | datum přístupu = [144] => | ročník = [145] => | číslo = 9 [146] => | strany = 425–430 [147] => | url = https://www.researchgate.net/publication/271937852_Climatic_regions_of_the_Czech_Republic [148] => | issn = [149] => | doi = 10.1080/17445647.2013.800827 [150] => }} [151] => {{Citace elektronické monografie [152] => | titul = Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [153] => | korporace = CENIA [154] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=08af047670b28f66ac569af22eda1426 [155] => | datum přístupu = 2019-12-30 [156] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [157] => | místo = Praha [158] => }} [159] => {{Citace elektronického periodika [160] => | titul = Přírodní rezervace Soos má nové infocentrum [161] => | periodikum = Ekolist.cz [162] => | datum vydání = 2020-07-19 [163] => | datum přístupu = 2020-07-19 [164] => | url = https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prirodni-rezervace-soos-ma-nove-infocentrum [165] => | issn = 1802-9019 [166] => }} [167] => [168] => [169] => === Externí odkazy === [170] => * {{Commonscat}} [171] => * {{Wikislovník|heslo=Soos}} [172] => * [http://www.kamennevrchy.cz/pamatky-a-zajimavosti/narodni-prirodni-rezervace-soos/ Webové stránky Národní přírodní rezervace Soos] [173] => * [http://www.rozhlas.cz/plzen/nasihoste/_zprava/prirodni-rezervace-soos-tak-trochu-pripomina-zmenseny-island--1605724 Přírodní rezervace SOOS tak trochu připomíná zmenšený Island] na [[Český rozhlas Plzeň]] [174] => {{Chráněná území v okrese Cheb}} [175] => {{Autoritní data}} [176] => {{Portály|Česko|Příroda}} [177] => [178] => [[Kategorie:Národní přírodní rezervace v Karlovarském kraji]] [179] => [[Kategorie:Chráněná území v okrese Cheb]] [180] => [[Kategorie:Chráněná území v Chebské pánvi]] [181] => [[Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1964]] [182] => [[Kategorie:Rašeliniště v Česku]] [183] => [[Kategorie:Vodstvo v okrese Cheb]] [184] => [[Kategorie:Vodstvo v Chebské pánvi]] [185] => [[Kategorie:Geologické lokality v Karlovarském kraji]] [186] => [[Kategorie:Geopark Egeria]] [187] => [[Kategorie:Mofety]] [188] => [[Kategorie:Křižovatka (okres Cheb)]] [189] => [[Kategorie:Milhostov]] [190] => [[Kategorie:Příroda ve Skalné]] [191] => [[Kategorie:Třebeň]] [] => )
good wiki

Soos

Soos je národní přírodní rezervace asi 4,5 kilometru severovýchodně od Františkových Lázní v okrese Cheb. Předmětem ochrany je soubor lesních ekosystémů, slatinišť, oligotrofních jezírek a tůní s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, ke kterým patří hnědásek chrastavcový.

More about us

About

Tento kouzelný kraj oplývá přírodními jeskyněmi, geologickými útvary a teplými minerálními prameny, které lákají návštěvníky svými terapeutickými účinky a krásou. Národní přírodní rezervace Soos se pyšní bohatou biodiverzitou a nabízí útočiště mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Zajímavé jsou také dendrologické stezky, které návštěvníkům umožňují blíže poznat jedinečné stromy a keře této oblasti. V Soosu se můžete také setkat se solnými jezírky, která vytvářejí nádhernou kulisu a přispívají k jedinečnosti celého místa. Přestože Soos čelí některým výzvám, jako je ochrana přírody a zachování jejích unikátních charakteristik v rámci moderního světa, místní iniciativa a péče o životní prostředí vytvářejí pozitivní příklady, jak harmonicky spojit ochranu přírody s udržitelným cestovním ruchem. Soos je příkladem toho, jak přírodní krásy a lidská kreativita mohou společně prosperovat. Navštívením Soosu máte příležitost zažít nejen krásu přírody, ale také podpořit udržitelné snahy o ochranu a ochranu těchto vzácných ekosystémů. Tato lokalita je vzácným pokladem, který určitě stojí za to prozkoumat a ocenit.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dvorek (Třebeň)','Nová Ves (Křižovatka)','Křemelina','Milhostov','Mofeta','Povodí (Třebeň)','Vonšov','Nový Drahov','minerální pramen','zlom','slín','Mattoni'

Křemelina

Křemelina je minerál, který patří mezi oxidy křemíku.

Mattoni

Milhostov

Mofeta

Slín

Vonšov

Zlom

Zlom (též nazývaný dislokace) je v geologii termín používaný pro popis strukturních deformací v horninovém pokryvu Země.