Array ( [0] => 14718057 [id] => 14718057 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Soukání [uri] => Soukání [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Soukání''' je technika úpravy [[příze]] sloužící k převíjení z [[potáč]]ů nebo jiné předlohy na [[cívka (příze)|cívky]] vhodné k [[textil]]nímu zpracování a ke zlepšení jakosti příze.{{Citace elektronické monografie [1] => | titul = What is Winding [2] => | url = http://textilefashionstudy.com/what-is-winding-objectives-and-requirements-of-winding-process/ [3] => | datum vydání = 2012-04-24 [4] => | datum přístupu = 2017-07-20 [5] => | vydavatel = Textile Fashion Study [6] => | jazyk = anglicky [7] => }} [8] => == Způsoby soukání == [9] => [[Soubor:Spulen 14.jpg|náhled|200px|Schéma soukání s křížovým vinutím]] [10] => * Převíjení ručně předené příze s pomocí jednoduchých nástrojů ([[kolovrat]] a pod.){{Citace elektronické monografie [11] => | titul = winding yarn on the spinning wheel [12] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=kNgSiN9WO1o [13] => | datum vydání = 2012-03-24 [14] => | datum přístupu = 2017-07-20 [15] => | vydavatel = YouTube [16] => | jazyk = anglicky [17] => }} se používá profesionálně pro část přízí z [[kokosové textilní vlákno|kokosových vláken]] a z některých drahých vln (např. [[šáhtúš]]) a při amatérském zpracování některých přízí např. na [[pletenina|ruční pletení]]{{Citace elektronické monografie [18] => | titul = Yarn-winding tools [19] => | url = https://www.pinterest.de/craven0016/yarn-winding-tools/ [20] => | datum vydání = 2017 [21] => | datum přístupu = 2017-07-20 [22] => | vydavatel = Pinterest [23] => | jazyk = anglicky [24] => }} Jedny z nejstarších nákresů techniky soukání na kolovratu pochází od Leonarda da Vinci z roku 1490Needham/Kuhn: ''Science and Civilisation in China'', Cambridge University Press 1988, {{ISBN|9780521320214}}, str. 164 [25] => Soukací stroje v 21. století se nejčastěji rozdělují podle způsobu navíjení na dvě skupiny: [26] => * Stroje s '''křížovým vinutím''' používané pro téměř všechny staplové prstencové příze. [27] => * Stroje s tzv. '''přesným vinutím''' k soukání filamentů a ostatních přízí pro zvláštní účely.{{Citace elektronické monografie [28] => | titul = Types of Winding [29] => | url = http://www.textileschool.com/articles/602/types-of-winding [30] => | datum vydání = 2017 [31] => | datum přístupu = 2017-07-20 [32] => | vydavatel = Textile School [33] => | jazyk = anglicky [34] => }} [35] => [36] => == Soukací stroje == [37] => === Z historie === [38] => Jednoduchý soukací stroj byl vynalezen kolem roku 1750, v roce 1808 byl v provozu první stroj na soukání z potáčů. V roce 1863 se začaly používat při soukání štěrbinové čističe příze, od roku 1904 s mechanickým vazačem uzlů. Elektronické čističe jsou v provozu od roku 1963 a v 70. letech 20. století byly instalovány první plně automatické stroje. Talavášek: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 181 Asi o 20 let později byly první vazače uzlů nahrazeny pneumatickým [[Splicing (příze)|splicingem]].{{Citace elektronické monografie [39] => | titul = Different Splicing System [40] => | url = http://textilecentre.blogspot.com/2014/01/different-splicing-systems-used-in.html [41] => | datum vydání = 2014-01-11 [42] => | datum přístupu = 2017-06-27a [43] => | vydavatel = Textile Centre [44] => | jazyk = anglicky [45] => }} [46] => [[Soubor:Konische_Garnspulen_ungef%C3%A4rbt.jpeg|náhled|150px|Kuželovité cívky s křížovým vinutím]] [47] => === Konstrukce strojů === [48] => V 21. století se vyrábějí soukací stroje v mnoha variantách.{{Citace elektronické monografie [49] => | titul = Yarn Winder [50] => | url = http://www.occupationalinfo.org/68/681685154.html [51] => | datum vydání = 1995-2015 [52] => | datum přístupu = 2017-07-20 [53] => | vydavatel = DOT [54] => | jazyk = anglicky [55] => }} Jednotlivé části stroje jsou přizpůsobeny druhu zpracovávaného materiálu, účelu použití nasoukaných cívek a počtu soukacích míst (jednotlivě soukaných nití), soukání však vždy probíhá v následujícím sledu: [56] => [57] => předloha – napínací zařízení (brzdění) – navíjecí zařízení – navíjená cívka. Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 607 [58] => [59] => ==== Předloha ==== [60] => Jako předloha k soukání jsou známé [[potáč]]e od [[prstencový dopřádací stroj|dopřádacích]] a [[skaní|skacích strojů]], kotoučové a kónické cívky, [[barvení příze|přadena]], zřídka: ''raketové'' a ''lahvové cívky'', [[vytáč]]e{{Citace elektronické monografie [61] => | titul = Cívečnice [62] => | url = http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/117/117705.pdf [63] => | datum vydání = 1966-03-15 [64] => | datum přístupu = 2017-07-20 [65] => | vydavatel = Úřad pro patenty a vynálezy [66] => | jazyk = česky [67] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200723050348/http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/117/117705.pdf [68] => | datum archivace = 2020-07-23 [69] => | nedostupné = ano [70] => }} [71] => ==== Napínací zařízení ==== [72] => Napětí příze se řídí nastavitelnými brzdičkami, kterými soukaný materiál prochází. Pro [[stapl]]ové příze se nejčastěji používají ''talířové'', pro [[Filament (textilnictví)|filamenty]] ''hřebenové brzdy''. [73] => ==== Navíjení ==== [74] => Dutinka je nasazena na vřetenu, které se otáčí přímým pohonem nebo třením dutinky o hnací buben. Rozvod příze po délce dutinky je konstruován v různých variantách, zásadně se rozeznávají stroje s křížovým a s přesným vinutím. [75] => * U křížového vinutí se vodič příze pohybuje tak, aby se jednotlivé vrstvy nad sebou překřížily. Vinutí je poměrně řidší, avšak stabilní i na hranách cívky. [76] => [[Soubor:Bobines (4732394303).jpg|náhled|150px|Příze soukané s přesným vinutím]] [77] => :Měrná hmotnost (hustota) vinutí [[osnova (textil)|osnovních]] nebo [[útek|útkových přízí]] se udává s 5–6 g/cm3, cívky pro [[barvení textilií|barvení]] mají mít hustotu 2,8–3,5 g/cm3. Navíjecí rychlost dosahuje 1500 m/min.{{Citace elektronické monografie [78] => | titul = Winding Solutions [79] => | url = http://www.ssm.ch/eng/winding-solutions_31248.shtml [80] => | datum vydání = 2017 [81] => | datum přístupu = 2017-07-22 [82] => | vydavatel = SSM [83] => | jazyk = anglicky [84] => }} [85] => * Stroje s přesným vinutím mají navzájem nezávislý pohon cívky a rozvaděče niti. Rychlosti obou elementů se dají průběžně přizpůsobovat, takže se může dosáhnout (až o 70 %) hustější, téměř paralelní vinutí bez pruhování a jiných vad. [86] => [87] => :S přesným vinutím se soukají např. filamenty, u kterých by se mohl poškodit povrch cívky při křížovém vinutí nebo útkové [[stapl]]ové příze pro rychloběžné [[tkací stroj|bezčlunkové tkací stroje]].Oxtoby: ''Spun Yarn Technology'',Butterworth-Heinemann 2013, {{ISBN|9781483161808}}, str. 185 [88] => [89] => :Stroje jsou konstruovány na navíjecí rychlost do 2500 m/min. [90] => ==== Navíjená cívka ==== [91] => Nejpoužívanější je kuželový tvar cívek. Mimo toho jsou známé: válcový, bikónický, terčový, variokónický a raketový tvar. Délka návinu bývá v rozsahu 155–320 mm, hmotnost až 24 kg. [92] => [93] => Dutinky jsou nejčastěji z tuženého papíru, pro přesné vinutí z plastiku, pro barvení příze perforované.{{Citace elektronické monografie [94] => | titul = Conical cross-winding tubes [95] => | url = http://www.herbster.de/en/products/cross-winding-tubes.html [96] => | datum vydání = 2017 [97] => | datum přístupu = 2017-07-22 [98] => | vydavatel = Herbster Hülsen [99] => | jazyk = anglicky [100] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170510225013/http://www.herbster.de/en/products/cross-winding-tubes.html [101] => | datum archivace = 2017-05-10 [102] => | nedostupné = ano [103] => }} [104] => [[Soubor:Coner.JPG|náhled|vpravo|200px|Poloautomatický soukací stroj ze 70. let 20. století]] [105] => === Přídavná zařízení === [106] => ==== Kontrola a čištění příze ==== [107] => Asi od 80. let 20. století patří ke standardnímu vybavení soukacích strojů elektronické čističe nastavitelné na určitou toleranci odchylek od dané jemnosti probíhající [[nit]]i.{{Citace elektronické monografie [108] => | titul = Yarn Clearing [109] => | url = https://www.uster.com/en/instruments/yarn-clearing/ [110] => | datum vydání = 2017 [111] => | datum přístupu = 2017-06-27 [112] => | vydavatel = Uster [113] => | jazyk = anglicky [114] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160526171802/http://www.uster.com/en/instruments/yarn-clearing/ [115] => | datum archivace = 2016-05-26 [116] => | nedostupné = ano [117] => }} Jako chyby v přízi čístič obvykle registruje: nopky (1-10 mm), krátká silná místa (11-80 mm), dlouhá silná/tenká místa (81-2000 mm) a zápředky (1-10 mm).{{Citace elektronické monografie [118] => | titul = Inteligentní čidlo pro on-line vyhodnocování kvality příze [119] => | url = http://docplayer.cz/18273070-Technicka-univerzita-v-liberci.html [120] => |datum vydání = 2023 [121] => | datum přístupu = 2023-11-28 [122] => | vydavatel = TU Liberec [123] => | jazyk = česky [124] => }} Při překročení nastavené tolerance se chybné místo automaticky vystříhne. Přesnost reakce čištiče je závislá také na rychlostí procházející niti. U moderních přístrojů se počítá při rychlosti soukání 1500 m/min. s přesností nad 90 %.{{Citace elektronické monografie [125] => | titul = Brief Introduction [126] => | url = http://wsf-tex.com/brief-introduction-to-functions-of-the-yarn-cleaning-device-of-the-cone-winding-machine.html [127] => |datum vydání = 2023 [128] => | datum přístupu = 2023-12-01 [129] => | vydavatel = WSF [130] => | jazyk = anglicky [131] => }} [132] => [133] => K čisticímu ústrojí patří zpravidla [[splicing (příze)|splicer]], s pomocí kterého se automaticky spojují konce niti přetržené čističem při odstraňování vady. Kompletní zařízení je konstruováno buďto pro každou soukací jednotku nebo jako pojízdný robot obsluhující 5 až 10 jednotek.{{Citace elektronické monografie [134] => | titul = Some Significant Advances in Yarn Splicing Technology [135] => | url = http://lupinepublishers.com/fashion-technology-textile-engineering/fulltext/some-significant-advances-in-yarn-splicing-technology.ID.000107.php [136] => |datum vydání = 2017-12-15 [137] => | datum přístupu = 2023-12-01 [138] => | vydavatel = Lupine Publishers [139] => | jazyk = anglicky [140] => }} [141] => ==== Parafinování ==== [142] => Povrch [[pletenina|příze na pletení]], [[nitě na šití|šicích nití]] a útkových přízí pro některé druhy [[tkací stroj|bezčlunkových tkacích strojů]] se musí hladit. Tato úprava se provádí na soukacích strojích třením nitě o váleček z tuhého parafinu nebo namáčením v tekutém vosku před navíjením na cívku. Spotřeba vosku: pro přízi z bavlny 0,8-1,2 g/kg příze, pro umělá vlákna 0,6-0,9 g/kg. Při dalším zpracováním se počítá se sníženým třením u bavlny na polovinu a u umělých vláken asi na 60%.Kunar: ''Proces Management in Spinning'', CRC Press 2014, ISBN 9781482208375, str. 232-234 [143] => === Automatizace === [144] => Od konce 70. let 20. století se vyrábějí soukací stroje s různým stupněm automatizace. U plně automatizovaných zařízení obsluha pouze přiváží do zásobníku bedny s potáči a odváží nasoukané cívky. {{Citace elektronické monografie [145] => | titul = Yarn winding machine [146] => | url = https://linkedin.com/pulse/yarn-winding-machine-working-principle-textilemachinery [147] => |datum vydání = 2023-03-03 [148] => | datum přístupu = 2023-05-05 [149] => | vydavatel = Linked in [150] => | jazyk = anglicky [151] => }} [152] => === Zvláštní konstrukce === [153] => * Formáty cívek, které jsou zcela odlišné od standardních strojů, se soukají např. na zařízeních pro [[kaneta|útek na člunkové tkací stroje]], pro tkací stroje na [[stuha|stuhy]] a pro ''láhvové cívky'' (barvení příze).Rath: ''Lehrbuch der Textilchemie'', Springer-Verlag 2013, {{ISBN|9783662000649}}, str. 562-563 [154] => [155] => * Stroje na přesoukání příze z obarvených (nebo mercerovaných) [[přadeno|přaden]] na křížové cívky.{{Citace elektronické monografie [156] => | titul = Způsob výroby hadovek [157] => | url = http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/101/101051.pdf [158] => | datum vydání = 1960-08-10 [159] => | datum přístupu = 2017-07-20 [160] => | vydavatel = Úřad pro patenty a vynálezy [161] => | jazyk = česky [162] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200723050350/http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/101/101051.pdf [163] => | datum archivace = 2020-07-23 [164] => | nedostupné = ano [165] => }} [166] => [167] => == Poznámka == [168] => [169] => Navíjení příze do přaden (k barvení nebo sušení) a do klubek (na ruční pletení) má sice jistou podobnost se soukáním, liší se např. tím, že příze nezůstane po navinutí na žádném pevném nosiči. Odborný název této činnosti je ''motání.''Souček: ''Technologie přádelnictví'', Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1986, s. 169-171 [170] => [171] => == Reference == [172] => [173] => [174] => == Literatura == [175] => * Přesné vinutí [176] => (německy) Fries: Weberei-Technik, str.2.27–2.28, {{ISBN|3926685395}}, Gesamttextil, (Frankfurt/Main 1988) [177] => [178] => * Ostatní údaje [179] => Kolektiv autorů: Tkalcovská příručka, str. 154–247, (SNTL Praha 1980) [180] => [181] => [[Kategorie:Technologie a technika výroby příze]] [] => )
good wiki

Soukání

Soukání je technika úpravy příze sloužící k převíjení z potáčů nebo jiné předlohy na cívky vhodné k textilnímu zpracování a ke zlepšení jakosti příze.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'potáč','pletenina','tkací stroj','stapl','Splicing (příze)','přadeno','šáhtúš','kaneta','Soubor:Konische_Garnspulen_ungef%C3%A4rbt.jpeg','Soubor:Coner.JPG','barvení textilií','útek'

Kaneta

Pletenina

Potáč

Přadeno

Šáhtúš

Stapl

Stapl je dynamický programovací jazyk, který byl vyvinut na počátku 21.

Útek