Array ( [0] => 15530817 [id] => 15530817 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => SpaceX [uri] => SpaceX [3] => The SpaceX Factory.jpg [img] => The SpaceX Factory.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **SpaceX** SpaceX, oficiálně Space Exploration Technologies Corp., je americká soukromá společnost zabývající se lety do vesmíru, kterou v roce 2002 založil Elon Musk. Její hlavní misí je snížit náklady na přepravu do vesmíru a umožnit lidstvu kolonizaci Marsu, čímž přispívá k našemu celkovému pokroku a rozvoji. Pod vedením SpaceX se vykonalo mnoho úspěšných misí, a to včetně prvního soukromého letu na orbitu v roce 2008 a prvního soukromého přistání na Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2012. Tyto úspěchy ukazují, jak inovativní technologie a kreativní myšlení mohou změnit způsob, jakým lidé přistupují k vesmírnému výzkumu. Jedním z nejvýznamnějších projektů SpaceX je raketa Falcon 9, která vyniká svou opakovatelnou použitelností. Toto technologické zlepšení nejen snižuje náklady, ale také zvyšuje efektivitu vesmírných misí. SpaceX se také pyšní vývojem rakety Starship, která je navržena pro dlouhodobé misie na Mars a dalšímu průzkumu našeho slunečního systému. Jako průkopník v oblasti vesmírné dopravy SpaceX přispívá k myšlence, že lidé mohou spolupracovat na grandiózních projektech a překonávat výzvy, které se zdají být obtížné. Společnost také spolupracuje s NASA a dalšími organizacemi, což svědčí o síle spolupráce mezi soukromým sektorem a vládními institucemi. SpaceX neustále posouvá hranice toho, co je možné, a inspiruje další generace k tomu, aby snily velké sny. Přestože vesmírné cestování přináší výzvy a rizika, každý úspěch SpaceX zaručuje, že cesta za poznáním a objevováním vesmíru je stále více dostupná a vzrušující. S technologií a duchem odhodlání na své straně má SpaceX potenciál udělat z naší budoucnosti vesmíru svět plný možností a nových horizontů. [oai_cs_optimisticky] => **SpaceX** SpaceX, oficiálně Space Exploration Technologies Corp., je americká soukromá společnost zabývající se lety do vesmíru, kterou v roce 2002 založil Elon Musk. Její hlavní misí je snížit náklady na přepravu do vesmíru a umožnit lidstvu kolonizaci Marsu, čímž přispívá k našemu celkovému pokroku a rozvoji. Pod vedením SpaceX se vykonalo mnoho úspěšných misí, a to včetně prvního soukromého letu na orbitu v roce 2008 a prvního soukromého přistání na Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2012. Tyto úspěchy ukazují, jak inovativní technologie a kreativní myšlení mohou změnit způsob, jakým lidé přistupují k vesmírnému výzkumu. Jedním z nejvýznamnějších projektů SpaceX je raketa Falcon 9, která vyniká svou opakovatelnou použitelností. Toto technologické zlepšení nejen snižuje náklady, ale také zvyšuje efektivitu vesmírných misí. SpaceX se také pyšní vývojem rakety Starship, která je navržena pro dlouhodobé misie na Mars a dalšímu průzkumu našeho slunečního systému. Jako průkopník v oblasti vesmírné dopravy SpaceX přispívá k myšlence, že lidé mohou spolupracovat na grandiózních projektech a překonávat výzvy, které se zdají být obtížné. Společnost také spolupracuje s NASA a dalšími organizacemi, což svědčí o síle spolupráce mezi soukromým sektorem a vládními institucemi. SpaceX neustále posouvá hranice toho, co je možné, a inspiruje další generace k tomu, aby snily velké sny. Přestože vesmírné cestování přináší výzvy a rizika, každý úspěch SpaceX zaručuje, že cesta za poznáním a objevováním vesmíru je stále více dostupná a vzrušující. S technologií a duchem odhodlání na své straně má SpaceX potenciál udělat z naší budoucnosti vesmíru svět plný možností a nových horizontů. ) Array ( [0] => {{Infobox - firma [1] => | jméno = SpaceX [2] => | logo = SpaceX-Logo.svg [3] => | obrázek = Iridium-4 Mission (25557986177).jpg [4] => | popisek = Sídlo společnosti v prosinci 2017 [5] => | sídlo město = [[Hawthorne (Kalifornie)|Hawthorne]] [6] => | sídlo stát = [[Kalifornie]], [[Spojené státy americké|USA]] [7] => | klíčoví lidé = [[Elon Musk]]
([[Chief executive officer|CEO]] a [[Chief technology officer|CTO]])
[[Gwynne Shotwell]]
([[prezident]]ka a [[Chief operating officer|COO]])
[[Hans Koenigsmann]]
(vedoucí oddělení zajištění mise) [8] => | oblast = [[Aerokosmická technologie|aerokosmický průmysl]] [9] => | průmysl = [10] => | produkty = [[Dragon (kosmická loď)|Dragon]]
[[Falcon 9]]
[[Falcon Heavy]]
[[Starship (raketa)|Starship]] [11] => | služby = Výroba a provoz orbitálních částečně znovupoužitelných [[nosná raketa|nosných raket]], vývoj [[Umělá družice|satelitů]], přeprava lidí a nákladu do vesmíru [12] => | počet zaměstnanců = 9500 (únor 2021) [13] => | web = [http://www.spacex.com/ SpaceX.com] [14] => | poznámky = [15] => | majitel = [[Elon Musk]] [16] => }} [17] => '''Space Exploration Technologies Corporation''', více známá jako '''SpaceX''', je americká technologická společnost působící v aerokosmickém průmyslu, kterou v roce [[2002]] založil [[Elon Musk]] z peněz, které vydělal na prodeji svého podílu v systému [[PayPal]]. Společnost vyvinula raketové nosiče [[Falcon 1]], [[Falcon 9]], těžkou nosnou raketu [[Falcon Heavy]] a [[kosmická loď|kosmickou loď]] [[Dragon (kosmická loď)|Dragon]] a začala s komerčním vypouštěním telekomunikačních družic. Dále byla vyvinuta druhá generace lodi Dragon, [[Dragon 2]], která má jak nákladní, tak i pilotovanou verzi a vyvíjí supertěžký raketový systém [[Starship (raketa)|Starship]]. Dle vyjádření Elona Muska má být cílem společnosti významně snížit náklady na cestu do vesmíru a tím umožnit lidstvu [[kolonizace Marsu|kolonizaci Marsu]]. [18] => [19] => Během své existence dosáhla firma SpaceX řady úspěchů. Jako první soukromé společnosti na světě se jí 28. září 2008 povedlo dosáhnout orbitální dráhy Země{{Citace periodika [20] => | příjmení = Shanklin [21] => | jméno = Emily [22] => | titul = SpaceX Successfully Launches Falcon 1 to Orbit [23] => | periodikum = SpaceX [24] => | datum = 2008-09-28 [25] => | ročník = [26] => | číslo = [27] => | strany = [28] => | url = http://www.spacex.com/press/2012/12/19/spacex-successfully-launches-falcon-1-orbit [29] => | datum přístupu = 2017-01-17 [30] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131215050133/http://www.spacex.com/press/2012/12/19/spacex-successfully-launches-falcon-1-orbit [31] => | datum archivace = 2013-12-15 [32] => | nedostupné = ano [33] => }} {{Wayback|url=http://www.spacex.com/press/2012/12/19/spacex-successfully-launches-falcon-1-orbit |date=20131215050133 }} za použití motorů na kapalné palivo, dále jako první soukromé společnosti se jí povedlo 9. prosince 2010 vyslat na orbitu stroj a pak s ním přistát ve vodách [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. 25. května 2012 jako první soukromá firma úspěšně vyslala kosmickou loď k [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]] a 3. prosince 2013 se zapsala do historie, když jako první soukromá firma dosáhla [[Geosynchronní dráha|geosynchronní dráhy]] v rámci startu mise [[SES-8]]. 22. prosince 2015 společnost získala další důležité prvenství – podařilo se jí přistát s prvním stupněm rakety Falcon 9 v1.2 a konečně 31. 3 2017 došlo při misi SES-10 k prvnímu znovupoužití již letěného stupně (z CRS-8). Také jako první soukromá firma dokázala vypravit člověka na ISS. [34] => [35] => Oproti vládním agenturám i konkurenčním firmám využívá SpaceX systém stavby raket, kdy v podstatě celý konstrukční proces probíhá v rámci jedné továrny v Kalifornii. SpaceX tak není nucena převážet jednotlivé díly rakety v rámci USA, což vede ke snížení nákladů na výrobu raket a tím i zlevňování startů. Tento přístup, společně s vysokou frekvencí startů (SpaceX plánovala od roku 2014 do roku 2018 vykonat téměř 40 startů raket, nakonec jich proběhlo 59){{Citace elektronické monografie [36] => | titul = LAUNCH MANIFEST [37] => | url = http://www.spacex.com/missions [38] => | datum přístupu = 2014-8-20 [39] => | vydavatel = SpaceX [40] => | jazyk = anglicky [41] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130802104401/http://www.spacex.com/missions [42] => | datum archivace = 2013-08-02 [43] => | nedostupné = ano [44] => [45] => }}, umožňuje firmě snižovat náklady. K polovině roku 2014 se podařilo firmě SpaceX snížit náklady na jeden start rakety Falcon 9 na nízkou oběžnou dráhu Země na přibližně 60 miliónů amerických dolarů.{{Citace elektronické monografie [46] => | příjmení = Lunden [47] => | jméno = Ingrid [48] => | titul = Elon Musk’s SpaceX Is Raising Money At A Valuation Approaching $10B [49] => | url = http://techcrunch.com/2014/08/19/spacex/ [50] => | datum přístupu = 2014-8-20 [51] => | vydavatel = TechCrunch [52] => | jazyk = anglicky [53] => }} Na toto zlevňování postupně reaguje i konkurence. Například společnost [[Arianespace]], světový leader v kosmické dopravě, v reakci na klesající náklady společnosti SpaceX byl nucen přistoupit na zlevnění startů svých raket na geostacionární dráhu.{{cite news [54] => | last = de Selding [55] => | first = Peter B. [56] => | title = SpaceX Challenge Has Arianespace Rethinking Pricing Policies [57] => | url = http://www.spacenews.com/article/launch-report/38331spacex-challenge-has-arianespace-rethinking-pricing-policies [58] => | accessdate = 2013-11-27 [59] => | newspaper = Space News [60] => | date = 2013-11-25 [61] => | quote = ''The Arianespace commercial launch consortium is telling its customers it is open to reducing the cost of flights for lighter satellites on the Ariane 5 rocket in response to the challenge posed by SpaceX’s Falcon 9 rocket.'' [62] => | titul = Archivovaná kopie [63] => | datum přístupu = 2015-01-11 [64] => | url archivu = https://archive.today/20131127055319/http://www.spacenews.com/article/launch-report/38331spacex-challenge-has-arianespace-rethinking-pricing-policies [65] => | datum archivace = 2013-11-27 [66] => | nedostupné = ano [67] => }} [68] => [69] => SpaceX se snaží v dlouhodobém plánu zkonstruovat raketu, která by se dala opakovaně použít. V lednu 2015 se odehrál test v rámci zásobovacího letu lodě Dragon k ISS, během kterého se společnost pokusila o přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na plošinu umístěnou v Atlantském oceánu. Test skončil dílčím úspěchem, když se povedlo první stupeň navést na plošinu, nicméně během závěrečného manévru se raketa ve vyšší rychlosti než bylo plánováno zřítila na plošinu.{{Citace elektronické monografie [70] => | titul = Příliš tvrdé přistání. Převratná raketa při ostrém testu neuspěla [71] => | url = http://technet.idnes.cz/falcon-9-poleti-k-iss-a-na-plosinu-doo-/tec_vesmir.aspx?c=A150106_121936_tec_vesmir_vse [72] => | datum přístupu = 2015-1-11 [73] => | vydavatel = Idnes.cz [74] => }} Společnost předpokládá, že pokud se jí úspěšně podaří zvládnout měkké přistání rakety po použití zpět, cena startu se dále sníží na 5 až 7 miliónů dolarů. [75] => [76] => První demonstrační pilotovaná misie [[Dragon 2|Crew Dragonu 2]] na ISS proběhl 30. 5. 2020. První operační pilotovaný let na ISS proběhl v září 2020.{{Citace elektronické monografie [77] => | titul = ElonX [78] => | url = https://www.elonx.cz/planovane-starty/ [79] => | datum vydání = 2017-08-30 [80] => | datum přístupu = 2019-03-02 [81] => | jazyk = cs-CZ [82] => | jméno = Petr [83] => | příjmení = Melechin [84] => }} První pilotovaný let Dragonu 2 na ISS proběhl v dubnu 2021. Na podzim roku 2021 by pak měla proběhnout mise [[SpaceX Inspiration4|Inspiration4]], což bude první turistický let na oběžnou dráhu kolem Země. [85] => [86] => == Informace o firmě == [87] => Firma sídlí ve městě [[Hawthorne (Kalifornie)|Hawthorne]] v americké [[Kalifornie|Kalifornii]]. Na počátku roku 2011 zaměstnávala přes 1250 osob.{{Citace elektronického periodika [88] => | titul = [89] => | url = http://www.spacex.com/press.php?page=20110131 [90] => | datum přístupu = 2011-07-24 [91] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110617032312/http://www.spacex.com/press.php?page=20110131 [92] => | datum archivace = 2011-06-17 [93] => | nedostupné = ano [94] => }} V říjnu 2013 to bylo již 3800 zaměstnanců. [95] => [96] => [[Soubor:SpaceX_falcon_in_warehouse.jpg|náhled|vpravo|Montáž rakety Falcon 1]] [97] => 18. srpna 2006 společnost v rámci iniciativy [[COTS]] vyhrála kontrakt vyhlášený americkou kosmickou agenturou [[NASA]]. V rámci tohoto kontraktu byla společnosti poskytnuta dotace ve výši až 278 mil. [[Americký dolar|dolarů]] na vývoj a demonstrační lety kosmického dopravního systému složeného z rakety Falcon 9 a lodi Dragon. Tento systém od roku 2011, kdy byl definitivně ukončen provoz amerických raketoplánů, zajišťuje alternativní dopravu nákladů na stanici ISS. [98] => [99] => 23. prosince 2008 společnost oznámila, že vyhrála kontrakt CRS (Commercial Resupply Services) v hodnotě 1,6 mld. USD pro financování 12 dopravních letů ke stanici [[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]] po roce 2010. [100] => [101] => V roce 2012 byla společnost reprezentována v médiích také [[Gwynne Shotwell]]ovou. Téhož roku šéf firmy Elon Musk představil projekt, jehož cílem je vybudovat kolonii na Marsu pro 80 000 lidí.{{Citace elektronického periodika [102] => | [103] => autor = pst, novinky [104] => | [105] => titul = Na Marsu vybudujeme kolonii pro 80 tisíc lidí, navrhuje šéf SpaceX [106] => | periodikum = Novinky.cz [107] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [108] => | vydavatel = Borgis [109] => | datum vydání = 2012-12-02 [110] => | [111] => datum přístupu = 2012-12-02 [112] => | [113] => url = http://www.novinky.cz/veda-skoly/286121-na-marsu-vybudujeme-kolonii-pro-80-tisic-lidi-navrhuje-sef-spacex.html [114] => }} A na jaře 2014 představil veřejnosti loď Dragon V2. I ta bude dopravována do vesmíru raketou Falcon 9 v1.2 Block 5.{{Citace elektronického periodika [115] => | autor = ČTK [116] => | titul = SpaceX představila vesmírnou loď Dragon V2 [117] => | periodikum = Novinky.cz [118] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [119] => | vydavatel = Borgis [120] => | datum vydání = 2014-05-30 [121] => | datum přístupu = 2014-05-30 [122] => | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/337793-spacex-predstavila-vesmirnou-lod-dragon-v2.html [123] => }} [124] => [125] => 14. ledna 2016 vyhrála společnost kontrakt CRS2, po boku soukromých společností Sierra Nevada a [[Orbital ATK]]. Všechny tři firmy tím získaly zajištění na dalších šest letů k ISS v časovém horizontu od 2019 – 2024. Konečná hodnota kontraktu nicméně nebyla zveřejněna. [126] => [127] => == Historie == [128] => [[Soubor:Dragon capsule and SpaceX employees (16491695667).jpg|náhled|Zaměstnanci SpaceX s lodí Dragon v sídle společnosti v Hawthornu v Kalifornii v únoru 2015]]V roce 2001 Elon Musk koncipoval projekt ''Mars Oasis'', který měl za cíl přenést miniaturní experimentální skleník pro pěstování rostlin na povrch [[Mars (planeta)|Marsu]], ve snaze znovu přilákat veřejný zájem o průzkum vesmíru a tím navýšit rozpočet NASA.{{Citace elektronického periodika [129] => | titul = MarsNow 1.9 Profile: Elon Musk, Life to Mars Foundation [130] => | periodikum = www.spaceref.com [131] => | url = http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=3698 [132] => | jazyk = en [133] => | datum přístupu = 2017-07-01 [134] => | url archivu = https://archive.today/20200922191251/http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=3698 [135] => | datum archivace = 2020-09-22 [136] => }}{{Citace periodika [137] => | titul = Risky Business [138] => | periodikum = IEEE Spectrum: Technology, Engineering, and Science News [139] => | jazyk = en [140] => | url = http://spectrum.ieee.org/aerospace/space-flight/risky-business [141] => | datum přístupu = 2017-07-01 [142] => }}{{Citace elektronického periodika [143] => | titul = YouTube [144] => | periodikum = www.youtube.com [145] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=7I8mJ6YauJE [146] => | jazyk = cs [147] => | datum přístupu = 2017-07-01 [148] => }} Musk se pokoušel koupit levné rakety z Ruska, ale žádné rakety za přijatelnou cenu nesehnal.{{Citace periodika [149] => | příjmení = Chaikin [150] => | jméno = Andrew [151] => | titul = Is SpaceX Changing the Rocket Equation? [152] => | periodikum = Air & Space Magazine [153] => | jazyk = en [154] => | url = http://www.airspacemag.com/space/is-spacex-changing-the-rocket-equation-132285884/?no-ist [155] => | datum přístupu = 2017-07-01 [156] => }}{{Citace periodika [157] => | titul = Elon Musk’s Space Dream Almost Killed Tesla [158] => | periodikum = Bloomberg.com [159] => | url = http://www.bloomberg.com/graphics/2015-elon-musk-spacex/ [160] => | datum přístupu = 2017-07-01 [161] => }} [162] => [163] => Při letu domů si Musk uvědomil, že by mohl založit společnost, která by vyvinula rakety, které by nebyly tak nákladné. Podle jednoho z prvních investorů [[Tesla (automobilka)|Tesly]] a SpaceX, [[Steve Jurvetson|Steva Jurvetsona]],{{Citace periodika [164] => | titul = Here's Why Investor Steve Jurvetson Saved Elon Musk's Space Dreams [165] => | periodikum = Business Insider [166] => | jazyk = en [167] => | url = http://www.businessinsider.com/steve-jurvetson-spacex-elon-musk-2012-9 [168] => | datum přístupu = 2017-07-01 [169] => }} Musk spočítal, že materiál pro stavbu rakety tvoří ve skutečnosti jen 3 % z výsledné ceny v té době. Za použití vertikální integrace a produkci 85 % dílů na jednom místě a modulárním přístupem by SpaceX mohla snížit náklady na desetinu a dosáhnout 70% marže. SpaceX začala s malou orbitální raketou místo toho, aby rovnou postavila velkou, složitější a rizikovější nosič, který by mohl selhat a přivést společnost k bankrotu. [170] => [[Soubor:Launch of Falcon 9 carrying ORBCOMM OG2-M1 (16601442698).jpg|náhled|Start Falconu 9 na misi Orbcomm OG2]] [171] => Začátkem roku 2002 začal Musk hledat zaměstnance pro svou novou vesmírnou společnost, která se původně jmenovala Space Exploration, ale brzy se přejmenovala na SpaceX. Musk požádal proslulého raketového inženýra [[Tom Mueller|Toma Muellera]], který je nyní CTO pro vesmírný pohon, a Mueller souhlasil, že půjde pracovat pro Muska. Společnost SpaceX nejdříve sídlila ve skladu v El Segundo v [[Kalifornie|Kalifornii]]. Společnost se od svého založení v roce 2002 rychle rozrostla a od listopadu 2005 se počet zaměstnanců zvýšil ze 160 na 1100 v roce 2010, 3800 zaměstnanců a smluvních partnerů v říjnu 2013 a téměř 5000 na konci roku 2015. Od dubna 2017 má společnost téměř 6000 zaměstnanců. V roce 2016 na Mezinárodním vesmírném kongresu Musk uvedl, že SpaceX může najímat pouze Američany, protože ve společnosti pracují na „moderních zbraňových technologiích“. [172] => [173] => Na konci roku 2012 měla Společnost SpaceX na svém seznamu startů více než 40 zakázek, což představovalo zhruba čtyři miliardy dolarů ze smluvních výnosů, přičemž mnohé z těchto smluv již byly částečně proplaceny. Smlouvy zahrnovaly jak komerční, tak i vládní (NASA, armáda) zákazníky. Od prosince 2013 měla společnost SpaceX celkem 50 domluvených zakázek, z toho dvě třetiny komerční zakázky. Koncem roku 2013 začala média v kosmickém průmyslu vyslovovat názory, že SpaceX snížila ceny pod úroveň hlavních hráčů na komerčním trhu s vynášením nákladu do vesmíru – [[Ariane 5]] a [[Proton (nosná raketa)|Proton M]] – kdy SpaceX měla ve svém seznamu alespoň deset zakázek na geostacionární dráhu. [174] => [175] => === Cíle === [176] => [[Soubor:CRS-8 (26239020092).jpg|náhled|První stupeň Falconu 9 poprvé přistál na mořské plošině. Mise CRS-8.]] [177] => Musk uvedl, že jedním z jeho cílů je snížit náklady a zvýšit spolehlivost vynášení nákladu do vesmíru a to až desetkrát.{{Citace periodika [178] => | příjmení = SpaceX [179] => | titul = Press Center [180] => | periodikum = SpaceX [181] => | jazyk = en [182] => | url = http://www.spacex.com/press.php?page=20100616 [183] => | datum přístupu = 2017-07-01 [184] => | jméno = [185] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130623215759/http://www.spacex.com/press.php?page=20100616 [186] => | datum archivace = 2013-06-23 [187] => | nedostupné = ano [188] => }} {{Wayback|url=http://www.spacex.com/press.php?page=20100616 |date=20130623215759 }} Společnost plánovala v roce 2004 začít „s vývojem těžkého nosiče a dokonce i supertěžkého, pokud bude poptávka“. Každé zvýšení nosnosti vede ke snížení nákladů na vynesený kilogram na oběžnou dráhu. Elon Musk řekl: „Věřím, že cena 1100 dolarů za kilogram nebo méně je dosažitelná.“{{Citace elektronické monografie [189] => | příjmení = [190] => | jméno = [191] => | titul = ELON MUSK - SENATE TESTIMONY [192] => | url = http://www.spacex.com/press.php?page=10 [193] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080830032226/http://www.spacex.com/press.php?page=10 [194] => | vydavatel = [195] => | místo = [196] => | datum vydání = 5.5.2004 [197] => | datum přístupu = 1.7.2017 [198] => }} [199] => [200] => Hlavním cílem Společnosti SpaceX bylo vyvinout systém rychlého opětovného použití. Od března 2013 jsou veřejně oznámeny aspekty tohoto úsilí, které zahrnovaly aktivní testování demonstrační rakety pro vertikální přistávání v malých výškách{{Citace elektronického periodika [201] => | titul = SpaceX Plans to Test Reusable Suborbital VTVL Rocket in Texas [202] => | periodikum = satellite.tmcnet.com [203] => | url = http://satellite.tmcnet.com/topics/satellite/articles/222324-spacex-plans-test-reusable-suborbital-vtvl-rocket-texas.htm [204] => | datum přístupu = 2017-07-01 [205] => }}{{Citace elektronického periodika [206] => | titul = Spaceflight Now {{!}} Breaking News {{!}} Reusable rocket prototype almost ready for first liftoff [207] => | periodikum = www.spaceflightnow.com [208] => | url = http://www.spaceflightnow.com/news/n1207/10grasshopper/ [209] => | datum přístupu = 2017-07-01 [210] => }} a následující zkoušky Falconu 9, který od poloviny roku 2013 po splnění mise zkoušel úkony nutné k přistání prvního stupně. Pro tyto účely byly rakety vybaveny stejně jako [[Grasshopper (raketa)|testovací raketa]] a probíhaly zkoušky přistávání na mořskou hladinu. COO Gwynne Shotwell řekla na Singapurském fóru satelitního průmyslu v létě 2013: „Pokud toho dosáhneme (opakovatelně použitelné technologie), a my se snažíme, abychom to udělali správně, tak pokud se na to podíváme, tak starty mohou být od pěti do sedmi milionů dolarů, což by dramaticky změnilo situaci.“{{Citace elektronické monografie [211] => | titul = Shotwell: Reusable Falcon 9 Would Cost $5 to $7 Million Per Launch – Parabolic Arc [212] => | url = http://www.parabolicarc.com/2014/01/14/shotwell/ [213] => | datum přístupu = 2017-07-01 [214] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170216044345/http://www.parabolicarc.com/2014/01/14/shotwell/ [215] => | datum archivace = 2017-02-16 [216] => | nedostupné = ano [217] => }} [218] => [219] => Musk v rozhovoru z roku 2011 uvedl, že doufá, že se mu podaří za deset až dvacet let dopravit lidi na povrch Marsu.{{Citace monografie [220] => | titul = Elon Musk: I'll Put a Man on Mars in 10 Years [221] => | url = http://www.wsj.com/video/elon-musk-ill-put-a-man-on-mars-in-10-years/CCF1FC62-BB0D-4561-938C-DF0DEFAD15BA.html [222] => }} V roce 2010 ho jeho výpočty přesvědčily, že [[kolonizace Marsu]] je možná.{{Citace periodika [223] => | titul = Elon Musk on Mars: "It's a fixer-upper of a planet" [224] => | periodikum = CBS News [225] => | jazyk = en [226] => | url = http://www.cbsnews.com/news/elon-musk-on-mars-its-a-fixer-upper-of-a-planet/ [227] => | datum přístupu = 2017-07-01 [228] => }} V červnu 2013 Musk použil název „Mars Colonial Transporter“ (později také známý jako Interplanetary Transport System – [[Meziplanetární dopravní systém]]) a odkazoval na soukromé financování, které by zahrnovalo vývoj raketových motorů, a vesmírné lodě pro přepravu lidí na Mars a návrat na Zem.{{Citace periodika [229] => | příjmení = Schaefer [230] => | jméno = Steve [231] => | titul = SpaceX IPO Cleared For Launch? Elon Musk Says Hold Your Horses [232] => | periodikum = Forbes [233] => | url = https://www.forbes.com/sites/steveschaefer/2013/06/06/with-tesla-and-solarcity-soaring-elon-musk-talks-down-spacex-ipo-plans/ [234] => | datum přístupu = 2017-07-01 [235] => }} V březnu 2014 Gwynne Shotwell uvedla, že jakmile se uskuteční let s posádku v lodi Dragon 2 a let Falconu Heavy, tak se inženýrský tým SpaceX zaměří na vývoj technologií nutných pro let k Marsu. [236] => [237] => === Úspěchy === [238] => Nejdůležitější úspěchy SpaceX jsou:{{Citace periodika [239] => | titul = The Rise and Rise of SpaceX [240] => | periodikum = Yaabot [241] => | datum = 2014-11-13 [242] => | jazyk = en-US [243] => | url = http://www.yaabot.com/8479/rise-rise-spacex/ [244] => | datum přístupu = 2017-07-01 [245] => }} [246] => * První soukromě financovaná raketa na kapalné palivo, která dosáhla [[Oběžná dráha|oběžné dráhy]] (4. let [[Falcon 1|Falconu 1]] – [[Ratsat]] – 28. září 2008). [247] => * První soukromě financovaná společnost, které se podařilo úspěšně vynést [[Kosmická loď|kosmickou loď]] na oběžnou dráhu a zase s ní přistát (2. let Falconu 9 – [[COST Demo Flight 1|NASA COTS Demo 1]] – 8. prosinec 2010). [248] => * První soukromá společnost, která poslala svojí loď k [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]] (3. let Falconu 9 – [[COTS Demo Flight 2|NASA COTS Demo 2+]] – 22. květen 2012). [249] => * První soukromá společnost, která vynesla satelit na geostacionární dráhu (7. let Falconu 9 – [[SES-8]] – 3. prosinec 2013). [250] => * První přistání prvního stupně orbitální rakety na pevnině (20. let Falconu 9 – [[Orbcomm OG2 let 2]] – 22. prosinec 2015). [251] => * První přistání prvního stupně na mořské plošině (23. let Falconu 9 – [[SpaceX CRS-8]] – 8. duben 2016). [252] => * První start a přistání již použitého prvního stupně orbitální rakety (32. let Falconu 9 – [[SES-10]] – 30. březen 2017).{{Citace elektronického periodika [253] => | titul = Elon Musk’s SpaceX makes history by launching a ‘flight-proven’ rocket [254] => | periodikum = Washington Post [255] => | url = https://www.washingtonpost.com/news/the-switch/wp/2017/03/30/elon-musks-spacex-makes-history-by-launching-a-flight-proven-rocket/ [256] => | datum přístupu = 2017-07-01 [257] => }} [258] => * První řízený sestup jedné poloviny aerodynamického krytu (32. let Falconu 9 – [[SES-10]] – 30. březen 2017).{{Citace elektronického periodika [259] => | příjmení = Morris [260] => | jméno = David Z. [261] => | titul = SpaceX, In another First, Recovers $6 Million Nose Cone from Reused Falcon 9 [262] => | periodikum = Fortune [263] => | url = http://fortune.com/2017/04/01/spacex-nose-cone-falcon9/ [264] => | datum přístupu = 2017-07-01 [265] => }} [266] => * Znovupoužití kosmické lodě, konkrétně [[Dragon C106|Dragonu C106]], na kterém byla při druhém letu většina systémů původních (35. let Falconu 9 – [[SpaceX CRS-11]] – 3. červen 2017).{{Citace periodika [267] => | příjmení = spacexcmsadmin [268] => | titul = Intelsat 35e Mission [269] => | periodikum = SpaceX [270] => | datum = 2016-01-29 [271] => | jazyk = en [272] => | url = http://www.spacex.com/webcast [273] => | datum přístupu = 2017-07-01 [274] => }} [275] => * Největší soukromý provozovatel satelitů (v roce 2021).{{Citace elektronického periodika [276] => | titul = SpaceX vypustila 60 satelitů StarLink. Vědci se však bouří [277] => | periodikum = E15.cz [278] => | url = https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/spacex-vypousti-nove-a-nove-satelity-starlink-maji-pomoci-s-internetem-vedci-se-vsak-bouri-1369030 [279] => | datum přístupu = 2020-06-09 [280] => }} [281] => * První soukromá společnost dopravila dvoučlennou posádku k ISS (31. 5. 2020).{{Citace elektronického periodika [282] => | titul = Crew Dragon společnosti SpaceX dorazila k ISS [283] => | periodikum = E15.cz [284] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/mise-splnena-crew-dragon-se-pripojila-k-mezinarodni-vesmirne-stanici-1370085 [285] => | datum přístupu = 2020-06-09 [286] => }} [287] => * První soukromá společnost dopravila čtyřčlennou posádku k ISS (16. 11. 2020). [288] => V prosinci 2015 vypustila SpaceX [[Falcon 9 Full Thrust|modernizovanou verzi Falconu 9]] ze základny na Mysu Canaveral. Při tomto celkově dvacátém letu se jako obvykle oddělil druhý stupeň od prvního a první stupeň provedl třemi motory zážeh, který ho poslal zpět nad pevninu, kde první stupeň úspěšně vertikálně přistál. Bylo to poprvé, kdy přistál první stupeň rakety mířící na oběžnou dráhu.{{Citace elektronické monografie [289] => | příjmení = SpaceX [290] => | titul = @SpaceX [291] => | url = https://twitter.com/SpaceX/status/679114269485436928 [292] => | datum vydání = 2015-12-21 [293] => | datum přístupu = 2017-07-01 [294] => }} [295] => [296] => SpaceX také začala používat od verze [[Falcon 9 Full Thrust|1.2]] velmi podchlazené palivo, díky čemuž narostla nosnost rakety. Po nehodě s družicí [[Amos-6]] není jisté, zda bylo velmi podchlazené palivo u verze [[Falcon 9 Full Thrust|1.2]] používáno i nadále. Dříve se tato technika použila pouze u některých motorů, ale nikdy se nedostala do provozu. Neúspěšně se také používala na [[Sovětský svaz|sovětské]] lunární raketě [[N-1|N1]].{{Citace elektronického periodika [297] => | titul = Is the supercooled LOX used in Falcon 9 Full Thrust a first? [298] => | periodikum = space.stackexchange.com [299] => | url = https://space.stackexchange.com/questions/13127/is-the-supercooled-lox-used-in-falcon-9-full-thrust-a-first [300] => | datum přístupu = 2017-07-01 [301] => }}{{Citace elektronické monografie [302] => | jméno1 = SpaceX [303] => | titul = Watch all SpaceX landings in 60 seconds [304] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=BXlpwx3FBYc [305] => | vydavatel = Tech insider [306] => | datum_vydání = 2017-03-08 [307] => | datum_aktualizace = 2018 [308] => | datum_přístupu = 2.4.2018 [309] => | místo = Spojené státy americké [310] => | jazyk = english [311] => }} [312] => [313] => === Nezdary === [314] => První 3 starty Falconu 1 skončily z různých důvodu selháním rakety, což málem vedlo k bankrotu SpaceX. [315] => [316] => V březnu 2013 postihl loď [[Dragon (kosmická loď)|Dragon]] problém s manévrovacími tryskami. Z důvodu zablokovaných palivových ventilů nebylo možné loď správně ovládat, technici ze SpaceX ale dokázali dálkově problém vyřešit, takže Dragon dorazil k [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]] s jednodenním zpožděním. [317] => [318] => V červnu 2015 odstartovala raketa [[Falcon 9]], na jejímž vrcholu byla usazená zásobovací loď [[Dragon (kosmická loď)|Dragon]] [[SpaceX CRS-7|CRS-7]], která mířila k [[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]]. Všechna měření telemetrie byla nominální až do druhé minuty a devatenácté sekundy letu, kdy byla zaznamenána ztráta tlaku [[Helium|helia]] a u druhého stupně se objevil oblak páry. Po několika sekundách druhý stupeň explodoval. První stupeň pokračoval pár sekund v letu, načež se působením aerodynamických sil rozpadl. Loď Dragon rozpad rakety přežila a vysílala telemetrii až do svého nárazu o hladinu moře.{{Citace elektronické monografie [319] => | příjmení = Clark [320] => | jméno = Stephen [321] => | titul = Support strut probable cause of Falcon 9 failure – Spaceflight Now [322] => | url = https://spaceflightnow.com/2015/07/20/support-strut-probable-cause-of-falcon-9-failure/ [323] => | datum přístupu = 2017-07-01 [324] => }} Později se zjistilo, že by kapsle mohla přistát neporušená, kdyby byl řídící systém upraven tak, aby v případě nehody otevřel padáky.{{Citace periodika [325] => | příjmení = plarson [326] => | titul = CRS-7 Investigation Update [327] => | periodikum = SpaceX [328] => | datum = 2015-07-20 [329] => | jazyk = en [330] => | url = http://www.spacex.com/news/2015/07/20/crs-7-investigation-update [331] => | datum přístupu = 2017-07-01 [332] => | jméno = [333] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170326154026/http://www.spacex.com/news/2015/07/20/crs-7-investigation-update [334] => | datum archivace = 2017-03-26 [335] => | nedostupné = ano [336] => }} {{Wayback|url=http://www.spacex.com/news/2015/07/20/crs-7-investigation-update |date=20170326154026 }} Za viníka nehody byla označena ocelová vzpěra, která držela tlakovou nádobu s héliem, ta se ale působením přetížení uvolnila.{{Citace periodika [337] => | titul = SpaceX rocket exploded in an instant. Figuring out why involves a mountain of data [338] => | periodikum = Los Angeles Times [339] => | datum = 2016-09-02 [340] => | issn = 0458-3035 [341] => | jazyk = en-US [342] => | url = http://www.latimes.com/business/la-fi-spacex-investigation-20160902-snap-story.html [343] => | datum přístupu = 2017-07-01 [344] => }} To způsobilo zvýšení tlaku v nádrži paliva a její rozpad jelikož ta je stavěná na nižší tlak. Vyšetřování prokázalo, že dodavatel vzpěry nedodržel předepsanou kvalitu výroby. Problém se řídícím systémem Dragonu vedl k jeho celé analýze a jeho přenastavení tak, aby loď přečkala podobné havárie. [345] => [346] => V září 2016 explodoval Falcon 9 během plnění paliva před obvyklým statickým zážehem před startem.{{Citace elektronické monografie [347] => | příjmení = SpaceX [348] => | titul = @SpaceX [349] => | url = https://twitter.com/SpaceX/status/771395212304277504 [350] => | datum vydání = 2016-09-01 [351] => | datum přístupu = 2017-07-01 [352] => }}{{Citace periodika [353] => | příjmení = Calandrelli [354] => | jméno = Emily [355] => | titul = The top 15 events that happened in space in 2016 [356] => | periodikum = TechCrunch [357] => | jazyk = en [358] => | url = https://techcrunch.com/timeline/the-top-15-events-that-happened-in-space-in-2016/slide/10/ [359] => | datum přístupu = 2017-07-01 [360] => }} {{Wayback|url=https://techcrunch.com/timeline/the-top-15-events-that-happened-in-space-in-2016/slide/10/ |date=20161220172657 }} Statický zážeh měl proběhnout s připojeným nákladem, telekomunikační družicí [[Amos-6]] s hodnotou 200 milionů dolarů, která byla při výbuchu zničena.{{Citace periodika [361] => | příjmení = Santana [362] => | jméno = Marco [363] => | titul = SpaceX customer vows to rebuild satellite in explosion aftermath [364] => | periodikum = OrlandoSentinel.com [365] => | jazyk = en-US [366] => | url = http://www.orlandosentinel.com/news/space/go-for-launch/os-spacex-spacecom-answers-20160906-story.html [367] => | datum přístupu = 2017-07-01 [368] => }} Elon Musk popsal tuto událost jako „nejtěžší a složité selhání“ v historii SpaceX. Technici společnosti přezkoumávali téměř tři tisíce kanálů telemetrie a videozáznamů, které pokrývaly dobu 35 až 55 po objevení anomálie.{{Citace periodika [369] => | titul = Elon Musk: Launch pad explosion is 'most difficult and complex' failure in SpaceX's 14 years [370] => | periodikum = Los Angeles Times [371] => | datum = 2016-09-09 [372] => | issn = 0458-3035 [373] => | jazyk = en-US [374] => | url = http://www.latimes.com/business/la-fi-spacex-investigation-20160909-snap-story.html [375] => | datum přístupu = 2017-07-01 [376] => }} Musk zveřejnil, že výbuch byl způsoben námrazou kapalného kyslíku, který se používá jako okysličovadlo. [[Kyslík]] se dostal do struktury uhlíkových [[Kompozitní materiál|kompozitních]] nádrží a způsobil jejich vznícení.{{Citace elektronického periodika [377] => | příjmení = Grush [378] => | jméno = Loren [379] => | titul = Elon Musk says SpaceX finally knows what caused the latest rocket failure [380] => | periodikum = The Verge [381] => | url = https://www.theverge.com/2016/11/5/13533900/elon-musk-spacex-falcon-9-failure-cause-solved [382] => | datum vydání = 2016-11-05 [383] => | datum přístupu = 2017-07-01 [384] => }} Nehoda způsobila odstávku trvající čtyři měsíce, než v lednu 2017 začaly Falcony 9 znovu létat. [385] => [386] => === Vlastnictví a financování === [387] => V srpnu 2008 společnost SpaceX přijala investici od Founders Fund ve výši 20 milionů dolarů.{{Citace elektronické monografie [388] => | příjmení = [389] => | jméno = [390] => | titul = SPACEX RECEIVES $20 MILLION INVESTMENT FROM FOUNDER’S FUND [391] => | url = http://www.spacex.com/press.php?page=47 [392] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080806174218/http://www.spacex.com/press.php?page=47 [393] => | vydavatel = [394] => | místo = [395] => | datum vydání = [396] => | datum přístupu = 1.7.2017 [397] => }} Začátkem roku 2012 byly přibližně dvě třetiny společnosti vlastněny jeho zakladatelem a cena jeho 70 milionů akcií byla odhadnuta na 875 milionů.{{Citace periodika [398] => | příjmení = Melby [399] => | jméno = Caleb [400] => | titul = How Elon Musk Became A Billionaire Twice Over [401] => | periodikum = Forbes [402] => | url = https://www.forbes.com/sites/calebmelby/2012/03/12/how-elon-musk-became-a-billionaire-twice-over/ [403] => | datum přístupu = 2017-07-01 [404] => }}{{Citace periodika [405] => | titul = Elon Musk Anticipates Third IPO in Three Years With SpaceX [406] => | periodikum = Bloomberg.com [407] => | url = https://www.bloomberg.com/news/articles/2012-02-09/musk-sees-good-chance-of-spacex-stock-offering-by-next-year [408] => | datum přístupu = 2017-07-01 [409] => }} Celková hodnota SpaceX tak byla 1,3 miliardy dolarů.{{Citace periodika [410] => | příjmení = Wells [411] => | jméno = Jane [412] => | titul = Elon Musk on Why SpaceX Has the Right Stuff to Win the Space Race [413] => | periodikum = CNBC [414] => | datum = 2012-04-27 [415] => | url = http://www.cnbc.com/id/47207833 [416] => | datum přístupu = 2017-07-01 [417] => }} Po letu [[COTS Demo Flight 2|COTS 2+]] v květnu 2012 se cena společnosti téměř zdvojnásobila na 2,4 miliardy dolarů.{{Citace periodika [418] => | titul = Privately-held SpaceX Worth Nearly $2.4 Billion or $20/Share, Double Its Pre-Mission Secondary Market Value Following Historic Success at the International Space Station [419] => | periodikum = PrivCo: Private Company Financial Intelligence [420] => | url = http://www.privco.com/privately-held-spacex-worth-nearly-5-billion-or-20-share-double-its-pre-mission-secondary-market-pricing-following-historic-success-at-the-international-space-station [421] => | datum přístupu = 2017-07-01 [422] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170806214559/http://www.privco.com/privately-held-spacex-worth-nearly-5-billion-or-20-share-double-its-pre-mission-secondary-market-pricing-following-historic-success-at-the-international-space-station [423] => | datum archivace = 2017-08-06 [424] => | nedostupné = ano [425] => }}{{Citace elektronické monografie [426] => | titul = VentureBeat [427] => | url = https://venturebeat.com/2012/06/07/privco-spacexs-worth-skyrockets-to-4-8-billion-after-successful-mission/ [428] => | datum vydání = 2012-06-07 [429] => | datum přístupu = 2017-07-01 [430] => }} V lednu 2015 společnost SpaceX získala finanční injekci od společností Google a [[Fidelity]] ve výši jedné miliardy dolarů výměnou za 8,333% podíl a hodnota společnosti byla stanovena přibližně na 12 miliard dolarů. Společnosti Google a Fidelity se připojily k tehdejší investiční skupině [[Draper Fisher Jurvetson]], [[Founders Fund]], Valor Equity Partners a Capricorn.{{Citace periodika [431] => | titul = SpaceX Confirms Google Investment [432] => | periodikum = SpaceNews.com [433] => | datum = 2015-01-20 [434] => | jazyk = en-US [435] => | url = http://spacenews.com/spacex-confirms-google-investment/ [436] => | datum přístupu = 2017-07-01 [437] => }} [438] => [439] => V prvních deseti letech provozu společnost hospodařila s jednou miliardou dolarů. Z toho soukromý kapitál tvořil asi 200 milionů dolarů, přičemž Musk vložil zhruba 100 milionů a jiní investoři také zhruba stejnou částku (fond zakladatelů – Draper Fisher Jurvetson, ...).{{Citace periodika [440] => | titul = Space Exploration Technologies (SpaceX) - SecondMarket [441] => | periodikum = archive.is [442] => | datum = 2012-12-17 [443] => | url = https://archive.today/20121217191301/https://www.secondmarket.com/company/spacex [444] => | datum přístupu = 2017-07-01 [445] => }} Zbytek pocházel z průběžných plateb za dlouhodobé smlouvy o startech a vývoji. Do dubna 2012 NASA z této částky poskytla přibližně 400 až 500 milionů dolarů, přičemž většina z toho byla poskytnuta za smlouvy týkající se vynášení nákladu. Do května 2012 SpaceX uzavřela smlouvy na 40 startů a z každé této smlouvy získala zálohu, protože potřebný nosič je postaven ještě před startem. [446] => [447] => Společnost SpaceX v roce 2024 podepsala kontrakt v hodnotě 70 milionů dolarů s americkou vládou v rámci programu Starshield.{{Citace elektronického periodika [448] => | příjmení = Ilbová [449] => | jméno = Alena [450] => | titul = Nová síť Starshield od SpaceX bude monitorovat situaci na celé Zemi [451] => | periodikum = insmart.cz [452] => | url = https://insmart.cz/nova-sit-starshield-od-spacex-bude-monitorovat-situaci-pro-usa/ [453] => | datum vydání = 2024-03-18 [454] => | jazyk = cs [455] => | datum přístupu = 2024-03-25 [456] => }} Cílem je výroba satelitů a jejich vypuštění do vesmíru. Satelity Starshield budou v reálném čase sledovat dění na celé planetě Zemi. [457] => [458] => == Zařízení == [459] => [460] => === Ústředí a výrobní závod === [461] => [[Soubor:Entrance_to_SpaceX_headquarters.jpg|náhled|Centrála společnosti nacházející se v [[Hawthorne (Kalifornie)|Hawthornu]] v [[Kalifornie|Kalifornii]]]] [462] => [[Soubor:Falcon 9 Stages (1).jpg|náhled|Rozestavěné první stupně raket [[Falcon 9]] v1.1 v Hawthornu, listopad 2014.]] [463] => Ústředí SpaceX se nachází u Los Angeles ve městě Hawthorne, v ulici Rocket Road. Velký třípodlažní objekt byl původně postavený [[Northrop Corporation]] pro stavbu letadel [[Boeing 747]]{{Citace periodika [464] => | titul = Inside SpaceX: We Visit the Company's California Headquarters [465] => | periodikum = Popular Mechanics [466] => | datum = 2012-01-20 [467] => | jazyk = en [468] => | url = http://www.popularmechanics.com/space/rockets/g768/inside-spacex-we-visit-the-companys-california-headquarters/?slide=3 [469] => | datum přístupu = 2017-02-25 [470] => }}, SpaceX zde má své kanceláře, řídící středisko a výrobní závod. V této oblasti je jedna z největších koncentrací sídel, nebo poboček firem z oboru leteckého průmyslu, včetně [[Boeing]]u, [[Raytheon]]u, [[Jet Propulsion Laboratory]] ([[NASA]]), [[Lockheed Martin]], [[BAE Systems]], [[Northrop Grumman]] a dalších.{{Citace periodika [471] => | titul = Inside SpaceX: We Visit the Company's California Headquarters [472] => | periodikum = Popular Mechanics [473] => | datum = 2012-01-20 [474] => | jazyk = en [475] => | url = http://www.popularmechanics.com/science/space/rockets/inside-spacex-we-visit-the-companys-california-headquarters [476] => | datum přístupu = 2017-02-25 [477] => }} [478] => [479] => SpaceX využívá vysoký stupeň vertikální integrace při výrobě svých raket a [[Raketový motor|raketových motorů]].{{Citace elektronického periodika [480] => | titul = WebCite query result [481] => | periodikum = www.webcitation.org [482] => | url = http://www.webcitation.org/641B56u8L [483] => | jazyk = en [484] => | datum přístupu = 2017-02-25 [485] => | url archivu = https://www.webcitation.org/641B56u8L?url=http://www.airspacemag.com/space-exploration/Visionary-Launchers-Employees.html?c=y [486] => | datum archivace = 2011-12-18 [487] => }} SpaceX vyrábí veškeré své raketové motory, raketové stupně, kosmické lodě a veškerý software na jednom místě v Hawthornu, což je neobvyklé pro letecký průmysl. Nicméně SpaceX má více než 3000 dodavatelů, z toho třetina dodává výrobky skoro každý týden.{{Citace monografie [488] => | příjmení = AtlanticCouncil [489] => | titul = Discussion with Gwynne Shotwell, President and COO, SpaceX [490] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=sYocHwhfFDc [491] => }} [492] => [493] => === Testovací a poletová demontážní zařízení === [494] => [[Soubor:SpaceX Engine Test Bunker.jpg|Bunkr po testování motorů v McGregoru, září 2012|náhled]]SpaceX má dvě testovací zařízení pro rakety: [[Vývojové a testovací zařízení SpaceX]] v [[McGregor, Texas|McGregoru, Texas]] a pronajaté testovací zařízení [[Spaceport America]] v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]], kde je možné provádět testy vertikálního vzletu a přistání. Všechny raketové motory SpaceX jsou testovány na raketových zkušebních stojanech. Testování letu zkušebních raket [[Grasshopper (raketa)|Grasshopper]] v1.0 a [[F9R Dev1]] v nízké nadmořské výšce bylo provedeno v [[McGregoru, Texas|McGregoru]]. Testování ve vyšších výškách mělo probíhat na základně [[Spaceport America]] s testovací raketou [[F9R Dev2]], tento plán ale nakonec nebyl uskutečněn. Kromě toho se v [[McGregor, Texas|McGregoru]] provádí poletová demontáž kabin Dragon. [495] => [496] => Společnost zakoupila testovací zařízení v [[McGregor, Texas|McGregoru]] od zaniklé [[Beal Aerospace]], kde obnovila největší testovací stojan pro testování motorů [[Merlin (raketový motor)|Merlin]]. SpaceX provedla od zakoupení objektu řadu zlepšení a také rozšířila jeho velikost zakoupením několika kusů přilehlé zemědělské půdy. V roce 2011 společnost oznámila plány na vybudování půl akrové betonové plošiny pro provádění testů vertikálního vzletu a přistání. V roce 2012 plošinu vybudovala pro testování rakety [[Grasshopper (raketa)|Grasshopper]].{{Citace elektronického periodika [497] => | titul = Spaceflight Now {{!}} Breaking News {{!}} Reusable rocket prototype almost ready for first liftoff [498] => | periodikum = www.spaceflightnow.com [499] => | url = http://www.spaceflightnow.com/news/n1207/10grasshopper/ [500] => | datum přístupu = 2017-03-10 [501] => }} [502] => [503] => SpaceX staví všechny svoje raketové motory a rakety ve svém hlavním závodě v Hawthornu. Testovací zařízení v [[McGregor, Texas|McGregoru]] je jedno ze sekundárních míst, kde společnost testuje každý nově vyrobený motor. [504] => [505] => === Odpalovací zařízení === [506] => [[Soubor:ORBCOMM-2 First-Stage Landing (23271687254).jpg|náhled|Přistání [[Falcon 9|Falconu 9]] při jeho dvacátém letu. Landing Zone 1, prosinec 2015]] [507] => [508] => SpaceX v současné době provozuje tři kosmodromy, konkrétně na [[Mys Canaveral|Mysu Canaveral]], [[Vandenbergova letecká základna|Vandenbergově letecké základně]] a [[Kennedyho vesmírné středisko|Kennedyho vesmírném středisku]]. Také aktuálně buduje nový, plně [[SpaceX South Texas launch site|soukromý kosmodrom v Texasu]]. Testovací lety [[Falcon 1|Falconu 1]] probíhaly na kosmodromu [[Omelek Island]]. [509] => [510] => Rampu SLC-40 na Mysu Canaveral využívá Falcon 9 pro lety na [[Nízká oběžná dráha Země|LEO]] a [[Geostacionární dráha|geostacionární dráhu]]. V září 2016 došlo na rampě k výbuchu rakety Falcon 9. K nehodě došlo při testovacím tankování druhého stupně. Rampa byla silně poškozena a měla by být zprovozněna v létě 2017. Součástí kosmodromu je také bývalý Launch Complex 13, který byl přejmenovaný na Landing zone 1 a je využíván pro přistávání prvních stupňů.[[Soubor:Launch of Falcon 9 carrying CASSIOPE (130929-F-ET475-012).jpg|náhled|Start z [[Vandenbergova letecká základna|Vandenbergovy letecké základny]], září 2013]] [511] => [512] => Rampu SLC-4E na [[Vandenbergova letecká základna|Vandenbergově letecké základně]] využívá [[Falcon 9]] pro lety na [[Polární dráha|polární dráhu]]. Z této rampy by měl mít možnost startovat i Falcon Heavy{{Citace elektronického periodika [513] => | titul = SpaceX: Falcon Heavy, Falcon 9 tag team set to share 20 launches a year {{!}} NASASpaceFlight.com [514] => | periodikum = www.nasaspaceflight.com [515] => | url = https://www.nasaspaceflight.com/2011/04/spacex-falcon-heavy-tag-team-share-20-launches-year/ [516] => | jazyk = en-US [517] => | datum přístupu = 2017-03-10 [518] => }}, i když se v současné době o této možnosti už nemluví. [519] => [520] => Rampu LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku nabídla NASA v roce 2013 pro komerční zájemce.{{Citace elektronického periodika [521] => | titul = Spaceflight Now {{!}} Breaking News {{!}} SpaceX to begin negotiations for shuttle launch pad [522] => | periodikum = spaceflightnow.com [523] => | url = http://spaceflightnow.com/news/n1312/13pad39a/#.WLwwjvmLS01 [524] => | datum přístupu = 2017-03-10 [525] => }} SpaceX podepsala nájemní smlouvu 14. dubna 2014.{{Citace periodika [526] => | titul = SpaceX takes over KSC pad 39A [527] => | periodikum = Florida Today [528] => | jazyk = en [529] => | url = http://www.floridatoday.com/story/tech/science/space/2014/04/14/spacex-takes-over-ksc-pad-39a/7711859/ [530] => | datum přístupu = 2017-03-10 [531] => }} Nájemní smlouva by měla platit dvacet let.{{Citace elektronického periodika [532] => | titul = Archivovaná kopie [533] => | url = https://prod.nais.nasa.gov/eps/eps_data/159268-OTHER-001-001.pdf [534] => | datum přístupu = 2017-03-10 [535] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150511114338/https://prod.nais.nasa.gov/eps/eps_data/159268-OTHER-001-001.pdf [536] => | datum archivace = 2015-05-11 [537] => }} SpaceX vybudovala u rampy nový hangár. Rampa byla plánována pro starty Falconu Heavy a lety s Crew Dragonem, u kterých se předpokládá potřeba delší přípravy na start. Po nehodě Falconu 9 v roce 2016 na rampě SLC-40 byla úprava rampy urychlena a první start Falconu 9 z této rampy proběhl 19. února 2017. V létě 2017 (po skončení oprav rampy SLC-40) bude rampa LC-39A dodatečně upravena pro starty Falconu Heavy a postupně by mělo být demontováno i obslužné rameno pro raketoplány. [538] => [539] => V srpnu 2014 SpaceX oznámila a zahájila stavbu plně komerčního kosmodromu v [[Boca Chica (Texas)|Boca Chica]] v Texasu.{{Citace elektronického periodika [540] => | titul = Spaceflight Now {{!}} Breaking News {{!}} GAO decision opens door for commercial lease of pad 39A [541] => | periodikum = www.spaceflightnow.com [542] => | url = http://www.spaceflightnow.com/news/n1312/12gao/#.UrhmtbSTJe4 [543] => | datum přístupu = 2017-03-10 [544] => }} Ten je od roku 2019 v provozu pod názvem [[SpaceX South Texas launch site]]. [545] => [546] => === Zařízení pro vývoj satelitů === [547] => V lednu SpaceX oznámila svůj vstup do podnikání v oblasti výroby satelitů. Továrna by měla být umístěna v [[Seattle|Seattlu]], státě [[Washington (stát)|Washington]]. Zpočátku zde bude zaměstnáno přibližně 60 inženýrů, v průběhu několika let by však počet zaměstnanců mohl vzrůst až na 1000. V červenci 2016 SpaceX získala dalších 740 čtverečních metrů v [[Irvine, California|Irvine, CA]], s cílem zaměřit se na satelitní komunikaci.{{Citace elektronického periodika [548] => | titul = SpaceX expands to new 8,000 sqft office space in Orange County, CA [549] => | periodikum = www.teslarati.com [550] => | url = http://www.teslarati.com/spacex-expands-office-space-in-orange-county/ [551] => | jazyk = en-US [552] => | datum přístupu = 2017-02-25 [553] => }} [554] => [555] => === Oblastní kanceláře === [556] => SpaceX má oblastní kanceláře v [[Houston]]u v Texasu, Chantilly ve Virginii, ve Washingtonu D.C.{{Citace periodika [557] => | příjmení = spacexcmsadmin [558] => | titul = Company [559] => | periodikum = SpaceX [560] => | datum = 2012-11-27 [561] => | jazyk = en [562] => | url = http://www.spacex.com/about [563] => | datum přístupu = 2017-02-25 [564] => | jméno = [565] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170222061801/http://www.spacex.com/about [566] => | datum archivace = 2017-02-22 [567] => | nedostupné = ano [568] => }} {{Wayback|url=http://www.spacex.com/about |date=20170222061801 }} a otevřela kanceláře v oblasti Seattlu v roce 2014, kde nabírá inženýry a vývojáře softwaru.{{Citace periodika [569] => | titul = SpaceX launching Seattle-area office, recruiting squadrons of Microsoft engineers [570] => | periodikum = GeekWire [571] => | datum = 2014-10-06 [572] => | jazyk = en-US [573] => | url = http://www.geekwire.com/2014/spacex-launching-seattle-area-office-recruiting-squadrons-microsoft-engineers/ [574] => | datum přístupu = 2017-02-25 [575] => }} [576] => [577] => == Úspěchy == [578] => [[Soubor:Spx Grasshopper 03.jpg|náhled|Experimentální raketa [[Grasshopper (raketa)|Grasshopper]] umožňující po startu opětovné přistání na povrchu za pomoci raketového motoru]] [579] => * 28. září [[2008]] při 4. zkušebním letu společnost úspěšně vypustila kosmickou raketu Falcon 1, která umístila na oběžnou dráhu 165 kg těžkou družici. Společnost se tak stala historicky 1. soukromým subjektem, který z ryze privátních zdrojů vyvinul kapalinovou raketu a úspěšně s ní dosáhl oběžné dráhy Země. [580] => * 4. června 2010 raketa Falcon 9 dopravila po startu z [[Florida|floridského]] [[mys Canaveral|mysu Canaveral]] maketu kosmické lodi Dragon na oběžnou dráhu ve výšce 250 km. [581] => * 8. prosince 2010 byl uskutečněn první (bezpilotní) zkušební let kosmické lodi [[Dragon (kosmická loď)|Dragon]], když ji raketa Falcon 9 z téhož mysu dopravila na oběžnou dráhu (Dragon se od rakety Falcon 9 oddělila po 10 minutách), kde Dragon 3 hodiny manévrovala a nakonec se vrátila zpátky atmosférou a úspěšně přistála na hladině [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. [582] => * 22. května 2012 byla z mysu Canaveral raketou Falcon 9 vynesena loď Dragon, aby se spojila s [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS)]], jejíž posádce nesla 521 kg nákladu jako zásoby potravin, oblečení a počítače. Je to první případ připojení soukromé vesmírné lodi k ISS, mluví se tak o nové éře dobývání vesmíru.[http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/268237-zacala-nova-era-dobyvani-vesmiru-k-iss-vzletla-soukroma-lod.html Začala nová éra dobývání vesmíru, k ISS vzlétla soukromá loď] [583] => * 31. května 2012 skončila mise úspěchem. Modul Dragon přistál podle plánu v Tichém oceánu a dopravil ze stanice ISS na Zemi 660 kg nákladu.http://technet.idnes.cz/soukroma-lod-dragon-leti-od-iss-dmr-/tec_vesmir.aspx?c=A120531_092337_tec_vesmir_vse První soukromý vesmírný modul se vrátil domů a zahájil novou epochu], technet.cz, 31.5.2012 [584] => * 7. října 2012 byla k ISS znovu raketou Falcon 9 vypuštěna kosmická loď Dragon s nákladem.{{Citace elektronického periodika [585] => | [586] => autor = ČTK [587] => | [588] => titul = Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď [589] => | periodikum = Novinky.cz [590] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [591] => | vydavatel = Borgis [592] => | datum vydání = 2012-10-08 [593] => | [594] => datum přístupu = 2012-10-09 [595] => | [596] => url = http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/280816-na-zasobovaci-misi-k-iss-poprve-zamirila-soukroma-vesmirna-lod.html [597] => }} [598] => * 3. prosince 2013 s pomocí rakety Falcon dopravila na oběžnou dráhu Země ve výši 36 000 km telekomunikační satelit SES-8 patřící lucemburské společnosti SES. Cena za tuto službu je 55 milionů dolarů.{{Citace elektronického periodika [599] => | autor = vps, Novinky, ČTK [600] => | titul = Soukromá firma SpaceX vyslala do vesmíru první satelit [601] => | periodikum = Novinky.cz [602] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [603] => | vydavatel = Borgis [604] => | datum vydání = 2013-12-04 [605] => | datum přístupu = 2013-12-04 [606] => | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/321107-soukroma-firma-spacex-vyslala-do-vesmiru-prvni-satelit.html [607] => }} [608] => * 20. dubna 2014 se nákladní loď Dragon vynesená raketou Falcon 9 připojila k ISS s 2300 kg nákladu. Let byl uskutečněn po několika odkladech.{{Citace elektronického periodika [609] => | autor = Novinky, ČTK [610] => | titul = Posádka ISS se konečně dočkala zásob, humanoidní robot lepších nohou [611] => | periodikum = Novinky.cz [612] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [613] => | vydavatel = Borgis [614] => | datum vydání = 2014-04-20 [615] => | datum přístupu = 2014-04-20 [616] => | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/334044-posadka-iss-se-konecne-dockala-zasob-humanoidni-robot-lepsich-nohou.html [617] => }} Součástí letu byl test přistání prvního stupně nosné rakety na mořskou hladinu, stupeň přistál, zachránit se ho nepodařilo.{{Citace elektronické monografie [618] => | příjmení = [619] => | jméno = [620] => | titul = CRS-3 [621] => | url = http://nasatech.net/ntCRS-3PAGE.html [622] => | datum vydání = 2014 [623] => | datum aktualizace = [624] => | datum přístupu = 2014-5-21 [625] => | vydavatel = NASATech [626] => | místo = [627] => | jazyk = anglicky [628] => [629] => }}{{Nedostupný zdroj [630] => }} [631] => * 22. prosince 2015 úspěšně odstartovala modernizovaná verze Falconu 9 (1.2), která na oběžnou dráhu Země vynesla 11 satelitů. Součástí letu bylo přistání prvního stupně nosné rakety zpátky na pozemní plochu letiště. Let byl úspěšný a SpaceX se stala první společností, která dokázala vrátit první stupeň rakety na pevnou zem.{{Citace elektronické monografie [632] => | příjmení = [633] => | jméno = [634] => | titul = Elon Musk slaví, jeho raketa se poprvé úspěšně vrátila na Zemi [635] => | url = http://technet.idnes.cz/spacex-raketa-falcon-navrat-na-zemi-dum-/tec_vesmir.aspx?c=A151222_061413_tec_vesmir_aha [636] => | datum vydání = 2015 [637] => | datum aktualizace = [638] => | datum přístupu = 2015-12-22 [639] => | vydavatel = Idnes [640] => | místo = [641] => | jazyk = česky [642] => }} [643] => * 8. dubna 2016 úspěšně odstartovala v rámci mise [[SpaceX CRS-8|CRS-8]] loď [[Falcon 9]] (1.2). První stupeň se po oddělení úspěšně vrátil na plovoucí plošinu Of Course I Still Love You v [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. Druhý stupeň, loď Dragon, poté úspěšně doletěl k vesmírné stanici [[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]], ke které vynesl nafukovací modul [[Bigelow Expandable Activity Module|BEAM]].{{Citace elektronické monografie [644] => | příjmení = [645] => | jméno = [646] => | titul = Přelomový okamžik ve vývoji raketové techniky. Falcon 9 přistál na vodě [647] => | url = http://technet.idnes.cz/uspesne-pristani-spacex-falcon-rakety-na-plosine-fbx-/tec_vesmir.aspx?c=A160409_013943_tec_vesmir_pka [648] => | datum vydání = 2016 [649] => | datum aktualizace = [650] => | datum přístupu = 2016-4-9 [651] => | vydavatel = Idnes [652] => | místo = [653] => | jazyk = česky [654] => }}{{Citace elektronické monografie [655] => | příjmení = [656] => | jméno = [657] => | titul = Dragon po roce přilétá k ISS [658] => | url = http://www.kosmonautix.cz/2016/04/zive-dragon-po-roce-prileta-k-iss/ [659] => | datum vydání = 2016 [660] => | datum aktualizace = [661] => | datum přístupu = 2016-4-12 [662] => | vydavatel = Kosmonautix.cz [663] => | místo = [664] => | jazyk = česky [665] => }} [666] => * 14. ledna 2017 dopravila raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu do výšky 780 km prvních 10 ze 72 plánovaných družic satelitní sítě IRIDIUM Next. Každý ze satelitů vážil 860 kilogramů. První stupeň rakety Falcon 9 navíc úspěšně přistál na plovoucí plošině a SpaceX ho tak může znovu použít. [667] => [668] => == Projekty ve vývoji == [669] => [670] => === Starship/Super Heavy === [671] => SpaceX v září 2016 oznámila plány ohledně [[Meziplanetární dopravní systém|Meziplanetárního dopravního systému]], který by měl umožnit [[Lidská mise na Mars|lidskou misi na Mars]] a jeho [[Kolonizace Marsu|kolonizaci]].{{Citace elektronického periodika [672] => | autor = kar [673] => | odkaz na autora = [674] => | titul = Musíme na Mars, jinak lidstvo zahyne, prohlásil Elon Musk. A ukázal způsob, jak se tam dostat [675] => | periodikum = ČT24.cz [676] => | odkaz na periodikum = ČT24.cz [677] => | datum vydání = 2016-09-28 [678] => | datum přístupu = 2016-09-29 [679] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/1921172-musime-na-mars-jinak-lidstvo-zahyne-prohlasil-elon-musk-a-ukazal-zpusob-jak-se-tam [680] => | issn = [681] => }} Projekt zahrnuje vývoj velké [[Nosná raketa|nosné rakety]] (''Super Heavy'' jako první stupeň) a vesmírné lodi [[Starship (raketa)|Starship]]. V roce 2019 proběhly zkoušky nového motoru [[Raptor (raketový motor)|Raptor]] a velké nádrže z uhlíkových vláken,{{Citace periodika [682] => | titul = Shrnutí marsovské architektury SpaceX [683] => | periodikum = www.kosmonautix.cz [684] => | datum = 2016-09-27 [685] => | jazyk = cs-CZ [686] => | url = http://www.kosmonautix.cz/2016/09/shrnuti-marsovske-architektury-spacex/ [687] => | datum přístupu = 2017-03-11 [688] => }} která by měla umožnit dotankování vesmírné lodi na oběžné dráze. Od konce roku 2020 provádí SpaceX vesmírné lodi Starship testovací výškové lety. První plnohodnotné úspěšné přistání se nicméně podařilo až v květnu 2021, poněvadž je celý přistávací manévr poměrně složitý. Na polovinu roku 2021 je plánován první orbitální let. [689] => [690] => Už v roce 2015 SpaceX oznámila záměr vybudovat telekomunikační satelitní systém, který by měl šířit internetové připojení po celém světě. Pod názvem [[Starlink]] půjde o síť několika tisíc satelitů{{Citace elektronického periodika [691] => | titul = SpaceX submits paperwork for 30,000 more Starlink satellites [692] => | periodikum = SpaceNews.com [693] => | url = https://spacenews.com/spacex-submits-paperwork-for-30000-more-starlink-satellites/ [694] => | datum vydání = 2019-10-15 [695] => | jazyk = en-US [696] => | datum přístupu = 2020-06-09 [697] => }} obíhajících na několika výškových úrovních od 340 do 1150 km nad povrchem Země a pracujících na kmitočtech mezi 37 a 52 GHz.{{Citace elektronického periodika [698] => | titul = FCC gets five new applications for non-geostationary satellite constellations [699] => | periodikum = SpaceNews.com [700] => | url = https://spacenews.com/fcc-gets-five-new-applications-for-non-geostationary-satellite-constellations/ [701] => | datum vydání = 2017-03-03 [702] => | jazyk = en-US [703] => | datum přístupu = 2020-06-09 [704] => }}{{Nedostupný zdroj [705] => }} Jako první byly 22. února 2018 vypuštěny, jako sekundární náklad družice [[Paz (satelit)|Paz]], dva testovací satelity Microsat-2a a Microsat-2b, jinak známé také jako Tintin A a Tintin B.{{Citace elektronického periodika [706] => | titul = FCC FORM 442 [707] => | periodikum = apps.fcc.gov [708] => | url = https://apps.fcc.gov/oetcf/els/reports/442_Print.cfm?mode=current&application_seq=75124&license_seq=75840 [709] => | datum přístupu = 2017-03-11 [710] => }} V roce 2021 počet satelitů překročil číslo 1500 a objevují se protesty z řad astronomů proti ovlivňování optického pozorování vesmírných těles. Koncem roku 2020 bylo spuštěno veřejné beta testování služby na území severních států US a v roce 2021 se dostupnost veřejného beta testování rozšířila na další kontinenty.{{Citace elektronického periodika [711] => | příjmení1 = Melechin [712] => | jméno1 = Petr [713] => | titul = Bylo spuštěno veřejné beta testování Starlinku. Kolik si SpaceX účtuje za připojení k satelitnímu internetu? [714] => | periodikum = ElonX [715] => | datum_vydání = 2020-10-27 [716] => | url = https://www.elonx.cz/bylo-spusteno-verejne-beta-testovani-starlinku-kolik-si-spacex-uctuje-za-pripojeni-k-satelitnimu-internetu/ [717] => | datum_přístupu = 2020-11-13 [718] => }} [719] => [720] => == Podnikatelský model == [721] => SpaceX je mezi kosmickými společnostmi unikátem nejen v úspěších, ale také z pohledu [[Podnikatelský záměr|podnikatelského modelu]].{{Citace elektronické monografie [722] => | titul = Website Design Company [723] => | url = https://futureworktechnologies.com/tag/what-is-the-business-model-of-spacex/ [724] => | datum přístupu = 2021-06-17 [725] => | jazyk = en-US [726] => }}{{Citace elektronického periodika [727] => | příjmení = Team [728] => | jméno = Trefis [729] => | titul = What's Driving SpaceX's Sky High Valuation? [730] => | periodikum = Forbes [731] => | url = https://www.forbes.com/sites/greatspeculations/2018/05/30/whats-driving-spacexs-sky-high-valuation/ [732] => | jazyk = en [733] => | datum přístupu = 2021-06-17 [734] => }} [735] => [736] => Podnikatelský model SpaceX se skládá výhradně z nabídky využití nákladového prostoru raket a dopravy materiálu do vesmíru. Ačkoliv se ceny liší zakázka od zakázky, SpaceX si účtuje za start plně naloženého Falcon 9 šedesát dva milionů dolarů a u Falcon heavy devadesát milionů dolarů.{{Citace elektronického periodika [737] => | příjmení = Smith [738] => | jméno = Rich [739] => | titul = How Does SpaceX Make Money? [740] => | periodikum = The Motley Fool [741] => | url = https://www.fool.com/investing/2016/06/25/how-does-spacex-make-money.aspx [742] => | datum vydání = 2016-06-25 [743] => | jazyk = en [744] => | datum přístupu = 2021-06-17 [745] => }}{{Citace elektronického periodika [746] => | titul = Rideshare payload users guide [747] => | vydavatel = SpaceX [748] => | druh nosiče = online [749] => | url = https://storage.googleapis.com/rideshare-static/Rideshare_Payload_Users_Guide.pdf#page=26 [750] => | datum vydání = 2020-09 [751] => | datum přístupu = 2020-06-17 [752] => }} SpaceX je soukromou firmou a přesná čísla jsou tedy neznámá, avšak některé údaje známé jsou. Společnost si účtuje zhruba 62 milionů za vypuštění satelitu na orbitu země a pro více komplexní armádní zakázky může cena být i o 20 milionů více. Pro rok 2020 utvořilo SpaceX poměr 60:40 mezi soukromými a státními zakázkami. Mezi lety 2015 a 2020 provedl SpaceX v průměru 18 startů za rok. [753] => [754] => V případě, že je průměrná zakázka za 70 milionů dolarů a bude uskutečněn průměrný počet startů, společnost si přijde na 1,26 miliardy dolarů. V případě nákladů Elon Musk v roce 2019 zveřejnil, že cena rakety Falcon 9 je mezi 30–35 miliony dolarů a tvoří zhruba 70% ceny výroby rakety. Další náklady jsou pak palivo a jiné náklady. Dohromady tak vypuštění jedné rakety Falcon 9 stojí SpaceX kolem 50 milionů dolarů. Na jeden let tak SpaceX tvoří zisk 12 milionů dolarů. To pro úplně nejzákladnější zakázky tvoří marži lehce přes 19 % (19,35 %). Když vezmeme tuto hodnotu v porovnání s ročními [[Zisk|plánovanými zisky]], dostaneme se k ročnímu [[Zisk|provoznímu zisku]] zhruba 195 milionů dolarů. [755] => [756] => == Odkazy == [757] => [758] => === Reference === [759] => [760] => [761] => === Související články === [762] => * [[Dragon (kosmická loď)]] [763] => * [[COTS Demo Flight 2]] [764] => [765] => === Externí odkazy === [766] => * {{Commonscat}} [767] => * [http://www.spacex.com/ Domovská stránka společnosti] [768] => * [https://web.archive.org/web/20110617022442/http://www.spacex.com/press.php?page=20100607 Informace o letu z 5. června 2010] [769] => [770] => {{SpaceX}} [771] => {{Lety Dragonů}} [772] => {{Autoritní data}} [773] => {{Portály|Kosmonautika|Spojené státy americké}} [774] => [775] => [[Kategorie:SpaceX| ]] [776] => [[Kategorie:Američtí kosmičtí výrobci]] [777] => [[Kategorie:Firmy založené roku 2002]] [] => )
good wiki

SpaceX

Space Exploration Technologies Corporation, více známá jako SpaceX, je americká technologická společnost působící v aerokosmickém průmyslu, kterou v roce 2002 založil Elon Musk z peněz, které vydělal na prodeji svého podílu v systému PayPal. Společnost vyvinula raketové nosiče Falcon 1, Falcon 9, těžkou nosnou raketu Falcon Heavy a kosmickou loď Dragon a začala s komerčním vypouštěním telekomunikačních družic.

More about us

About

, je americká soukromá společnost zabývající se lety do vesmíru, kterou v roce 2002 založil Elon Musk. Její hlavní misí je snížit náklady na přepravu do vesmíru a umožnit lidstvu kolonizaci Marsu, čímž přispívá k našemu celkovému pokroku a rozvoji. Pod vedením SpaceX se vykonalo mnoho úspěšných misí, a to včetně prvního soukromého letu na orbitu v roce 2008 a prvního soukromého přistání na Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2012. Tyto úspěchy ukazují, jak inovativní technologie a kreativní myšlení mohou změnit způsob, jakým lidé přistupují k vesmírnému výzkumu. Jedním z nejvýznamnějších projektů SpaceX je raketa Falcon 9, která vyniká svou opakovatelnou použitelností. Toto technologické zlepšení nejen snižuje náklady, ale také zvyšuje efektivitu vesmírných misí. SpaceX se také pyšní vývojem rakety Starship, která je navržena pro dlouhodobé misie na Mars a dalšímu průzkumu našeho slunečního systému. Jako průkopník v oblasti vesmírné dopravy SpaceX přispívá k myšlence, že lidé mohou spolupracovat na grandiózních projektech a překonávat výzvy, které se zdají být obtížné. Společnost také spolupracuje s NASA a dalšími organizacemi, což svědčí o síle spolupráce mezi soukromým sektorem a vládními institucemi. SpaceX neustále posouvá hranice toho, co je možné, a inspiruje další generace k tomu, aby snily velké sny. Přestože vesmírné cestování přináší výzvy a rizika, každý úspěch SpaceX zaručuje, že cesta za poznáním a objevováním vesmíru je stále více dostupná a vzrušující. S technologií a duchem odhodlání na své straně má SpaceX potenciál udělat z naší budoucnosti vesmíru svět plný možností a nových horizontů.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mezinárodní vesmírná stanice','Dragon (kosmická loď)','Falcon 9','McGregor, Texas','Starship (raketa)','Elon Musk','Falcon 9 Full Thrust','Kalifornie','Falcon 1','Grasshopper (raketa)','COTS Demo Flight 2','SpaceX South Texas launch site'