Array ( [0] => 14955897 [id] => 14955897 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Spermatida [uri] => Spermatida [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Germinal epithelium testicle.svg|náhled|Zárodečný epitel (1- bazální membrána, 2-spermatogonium,3- spermatocyt I.řádu,4- spermatocyt II. řádu, 5- '''spermatida''', 7-Sertoliho buňky, 8-tight junction)]] [1] => [2] => '''Spermatida''' je buňka, která vzniká dělením sekundárních [[spermatocyt]]ů (spermatocytů II. řádu). Můžeme ji rozpoznat podle malých rozměrů (v průměru 7-8μm). Dalším charakteristickými znaky jsou [[buněčné jádro|jádra]] s kondenzovaným [[chromatin]]em a [[juxtaluminální]] polohou v [[semenotvorný kanálek|semenotvorných kanálcích]].JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O.. Základy histologie. 1. vyd. Jinočany : H & H, 1997.S.404 V jádře obsahují spermatidy [[haploidní počet]] [[chromozom]]ů.KONRÁDOVÁ, Václava; UHLÍK, Jiří; VAJNER, Luděk. Funkční histologie. 2. vyd. Jinočany : H & H, 2000.S.201 Spermatidy procházejí spermiogenezí, tedy složitým procesem [[diferenciace]], který zahrnuje tvorbu [[akrozom]]u, kondenzaci a protažení jádra, vývoj [[bičík]]u a ztrátu většiny [[cytoplazma|cytoplazmy]]. Výsledkem je zdravá [[spermie]]. [3] => [4] => == Spermiogeneze == [5] => [[Soubor:Acrosomal reaction.jpg|náhled|Akrozomální reakce]] [6] => [7] => === Golgiho fáze === [8] => V Golgiho fázi v blízkosti jádra nalezneme mohutně vyvinutý [[Golgiho komplex]] a několik [[centriol]]ů. V cytoplazmě se nacházejí četné volné [[ribozom]]y, tubuly hladkého [[endoplazmatické retikulum|endoplazmatického retikula]] a poměrně velký počet [[mitochondrie|mitochondrií]].KONRÁDOVÁ, Václava; UHLÍK, Jiří; VAJNER, Luděk. Funkční histologie. 2. vyd. Jinočany : H & H, 2000.S.202 V [[Golgiho komplex]]u se hromadí malá [[PAS reakce|PAS]] pozitivní proakrozomální [[granula]] a postupně splynou v jediné akrosomální granulum, obsažené v [[akrozomální váček|akrozomálním váčku]] obklopeném membránou. Centrioly zaujímají polohu poblíž povrchu a na opačné straně od vznikajícího [[akrozom]]u. Začíná se tvořit bičíková [[axonema]] a centrioly putují zpět k jádru, spřádajíce svým pohybem složky axonematu. [9] => [10] => [[Soubor:Dynein coplex.jpg|náhled|Komplex dyneinu]] [11] => [12] => === Akrozomální fáze === [13] => V akrozomální fázi se akrozomální váček a granulem rozprostírají kolem přední části kondenzujícího jádra a vytvářejí [[akrozom]]. Ten obsahuje několik hydrolytických [[enzym]]ů ([[hyaluronidáza]], [[neuroamidináza]], kyselá [[fosfatáza]] a [[proteáza]] s [[trypsin]]oidní aktivitou) a slouží jako specializovaný typ [[lysozom]]u. Kolem akrozomálního vačku se vytvoří na vnitřní straně [[buněčná membrána|buněčné membrány]] výrazně [[osmiofilie|osmiofilní]] kruhovitá zóna, která je složena z [[glykoproteiny|glykoproteinů]] ([[nukleární prstenec]]). Během akrosomální fáze se přední pól buňky obsahující akrozom, obrací směrem k bázi semenotvorného kanálku. Jádro se protahuje a kondenzuje ještě víc. Tento proces je patrně usnadňován tzv. manžetou (věnec [[mikrotubuly|mikrotubulů]]) obklopující jádro. Jeden z centriolů současně vyrůstá vytváří bičík (flagellum). [[Mitochondrie]] se hromadí okolo proximálního úseku bičíku a vytvářejí ztluštěnou část zvanou střední segment. Střední segment je oblast, která generuje pohyb spermie. Pohyb bičíku je výsledkem interakce mezi mikrotubuly, [[ATP]] a [[dynein]]em, což je protein s [[ATPáza|ATPázovou]] aktivitou.JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O.. Základy histologie. 1. vyd. Jinočany : H & H, 1997.S.405 [14] => [15] => === Maturační fáze === [16] => V maturační fázi je zbylá cytoplazma odvržena a [[fagocytóza|fagocytována]] [[Sertoliho buňka]]mi. Následně je zralá [[spermie]] uvolněna do [[lumen]] tubulu. [17] => [18] => == Syndrom nepohyblivých spermií == [19] => Je jev, který je charakteristický produkcí spermií, jež nejsou schopná pohybu s výslednou [[sterilita|sterilitou]]. Tento stav je způsoben nedostatkem dyneinu nebo jiného proteinu zajišťujícího pohyb bičíku spermií. Ve velkém množství případů je tato porucha způsobená záněty [[dýchací soustava|dýchací soustavy]]. [20] => [21] => == Odkazy == [22] => [23] => === Reference === [24] => [25] => [26] => === Externí odkazy === [27] => * {{Commonscat}} [28] => {{Mužská rozmnožovací soustava}} [29] => {{Autoritní data}} [30] => [31] => [[Kategorie:Typy buněk]] [32] => [[Kategorie:Samčí pohlavní orgány]] [] => )
good wiki

Spermatida

Zárodečný epitel (1- bazální membrána, 2-spermatogonium,3- spermatocyt I. řádu,4- spermatocyt II.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'akrozom','Golgiho komplex','spermie','neuroamidináza','Sertoliho buňka','akrozomální váček','chromozom','diferenciace','bičík','cytoplazma','Soubor:Acrosomal reaction.jpg','Soubor:Germinal epithelium testicle.svg'

Akrozom

Bičík

Chromozom

Chromozom je stavební jednotkou dědičnosti živých organismů a nachází se v buněčném jádře.

Cytoplazma

Diferenciace

Spermie

Sperma je biologická tekutina produkovaná samčími organismy, která slouží k přenosu genetického materiálu na samičí organismy.