Array ( [0] => 15514609 [id] => 15514609 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Spiš [uri] => Spiš [3] => Spiš Castle Aerial 2018.jpg [img] => Spiš Castle Aerial 2018.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Slovakia_Spis.gif|náhled|upright=1.4|Poloha]] [1] => '''Spiš''' ({{vjazyce2|hu|''Szepes''}}, {{vjazyce2|de|''Zips''}}, {{vjazyce2|pl|''Spisz''}}, {{vjazyce2|la|''Scepusium''}}; rod ženský – ''ta Spiš'',http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=Spi%C5%A1http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5803 ve [[slovenština|slovenštině]] a [[polština|polštině]] rod mužský – ''ten Spiš'') je jeden ze slovenských regionů a [[Region cestovního ruchu|turistických regionů]], který částečně zasahuje i do Polska. V širším slova smyslu je její území totožné s územím [[Spišská župa (Uhersko)|Spišské župy]], v užším (např. jako region cestovního ruchu) je to území okresů [[Okres Kežmarok|Kežmarok]], [[Okres Spišská Nová Ves|Spišská Nová Ves]], [[Okres Gelnica|Gelnica]] a [[Okres Levoča|Levoča]]. [2] => [3] => == Současnost == [4] => [5] => === Dělení === [6] => Region Spiše se konvenčně dělí na tři části: [7] => * ''Dolní Spiš'' (současné okresy [[Okres Spišská Nová Ves|Spišská Nová Ves]] a [[Okres Gelnica|Gelnica]]) [8] => * ''Střední Spiš'' (okresy [[Okres Levoča|Levoča]], [[Okres Poprad|Poprad]] a většina [[Okres Kežmarok|okresu Kežmarok]]) [9] => * ''Horní Spiš'' ([[okres Stará Ľubovňa]] a severozápadní část [[Okres Kežmarok|okresu Kežmarok]] – [[Zamagurie]]) [10] => [11] => === Ekonomika === [12] => Přestože Spiš byla v minulosti bohatým regionem, dnes se potýká s ekonomickými problémy, zejména s vysokou nezaměstnaností, která však postihuje hlavně romské obyvatelstvo. Nejnižší nezaměstnanost mají okresy Stará Ľubovňa (11% nezaměstnanost) a Poprad (13%). Každým rokem se však ekonomická situace výrazně zlepšuje, hlavně příchodem zahraničních investorů (Whirlpool v Popradu, Embraco ve Spišské Nové Vsi, Leitner Leader v Staré Ľubovni a jiné). [13] => [14] => === Turistický ruch === [15] => [[Soubor:Spišská_Nová_Ves_Church_001.JPG|náhled|upright|[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Spišská Nová Ves)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] ve [[Spišská Nová Ves|Spišské Nové Vsi]]]] [16] => Území Spiše nabízí množství turisticky atraktivních lokalit: [17] => * Národní parky [18] => ** [[Tatranský národní park]] na severozápadě [19] => ** [[Pieninský národní park (Slovensko)|Pieninský národní park]] na severu [20] => ** [[Národní park Slovenský ráj]] na jihovýchodě [21] => ** [[Národní park Nízké Tatry]] na jihozápadě [22] => * Hrady [23] => ** [[Spišský hrad]] (svojí rozlohou největší ve střední Evropě) [24] => ** [[Kežmarský zámek|Kežmarský hrad]], ojedinělý městský hrad, sídlo rodiny Tökölyů a uherského krále [[Imrich Tököly|Imricha Tökölyho]] [25] => ** Hrad [[Stará Ľubovňa]], sídlo starosty zálohovaných spišských měst z polského rodu ''Lubomirski'' [26] => *** Vedle hradu se nachází skanzen typické severospišské (rusínské) vesnice [27] => * Historická města [28] => ** [[Kežmarok]] (městská památková rezervace) [29] => ** [[Spišská Sobota]] (městská památková rezervace) [30] => ** [[Levoča]] (městská památková rezervace UNESCO, Chrám sv. Jakuba, renesanční radnice, zachovalé městské hradby a jiné.) [31] => * Památky zapsané v seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]: [32] => [[Soubor:Spišská Kapitula-Zipser Kapitel 2.jpg|náhled|[[Spišská Kapitula]], památka UNESCO]] [33] => [34] => ** [[Kežmarok]], evangelický dřevěný artikulární kostel [35] => ** [[Spišské Podhradie]], historické centrum města [36] => ** [[Spišská Kapitula]] (sídlo Spišského biskupství pokrývajícího území žup Spiš, Liptov a Orava) ležící pod Spišským hradem [37] => ** [[Levoča]] (Historické centrum s kostelem a radnicí a nejvyšší gotický oltář na světě.) [38] => ** Kostel Svatého Ducha v Žehře [39] => * Lyžařská centra [40] => ** [[Vysoké Tatry (město)|Vysoké Tatry]] [41] => ** [[Krompachy]] – [[Plejsy]] [42] => ** [[Ždiar]] – Strednica, Bachledova dolina [43] => ** [[Svit]] – Lopušná dolina [44] => ** [[Liptovská Teplička]] [45] => * Lázně [46] => ** [[Nový Smokovec]] [47] => ** [[Štrbské Pleso]] [48] => ** [[Tatranské Matliare]] [49] => ** [[Vyšné Ružbachy]] [50] => ** [[Štós]] [51] => [52] => == Dějiny od roku 1918 == [53] => [[Soubor:Spis coatofarms.jpg|náhled|Historický spišský znak]] [54] => [55] => === Vytvoření Československa === [56] => V roce [[1918]] (potvrzeno dohodou ve Versailles roku 1918 a Trianonu roce [[1920]]) se Spiš stala součástí nově vytvořeného [[Československo|Československa]]. Jak je uvedeno níže, část území o rozloze 195 km² anektovalo [[Polsko]]. Spišská stolice existovala do roku [[1923]], kdy se stala součástí nově vytvořené [[Podtatranská župa|podtatranské župy]] se sídlem v [[Liptovský Mikuláš|Liptovském Mikuláši]]. V letech [[1928]]–[[1939]] a [[1945]]–[[1948]] bylo území bývalé Spišské župy součástí ''Slovenské země'' v rámci ČSR. [57] => [58] => Během 2. světové války se [[1. leden|1. ledna]] [[1940]] Spiš stala součástí Tatranské župy v rámci samostatné Slovenské republiky ([[14. březen]] [[1939]]–[[1945]]). [59] => [60] => Na konci 2. světové války většina spišských Němců byla násilně vystěhována nebo uprchla před postupující [[Rudá armáda|Rudou armádou]] z východu. [61] => [62] => Po 2. světové válce se Spiš opět stala součástí Československa. V roce [[1948]] byla rozdělena mezi „Košický kraj“ a „Prešovský kraj“, od roku [[1960]] byla celá součástí „Východoslovenského kraje“. V roce [[1990]] byly kraje na Slovensku zrušeny. V roce [[1993]] vzniklo samostatné [[Slovensko]], jehož součástí je i Spiš. Ta byla v červenci [[1996]] opět rozdělena mezi nově vytvořený ''Košický kraj'' a ''Prešovský kraj'', přes úsilí některých politiků a petic občanů některých měst (přes 60 000 občanů) požadující samostatný Spišský kraj. [63] => [64] => === Polská Spiš === [65] => ''Hlavní článek: [[Polská Spiš]]'' [66] => [67] => Úzký pás území pod Rysy se stal součástí rakouské provincie [[Halič]] v roce [[1902]]. Po rozpadu monarchie se toto území automaticky stalo součástí Polska. [68] => [69] => Po vzniku samostatného [[Československo|Československa]] roce [[1918]] [[Polsko]] mělo zájem anektovat část Spiše až po [[Poprad (řeka)|řeku Poprad]]. Polští vojáci obsadili Spiš [[6. listopad]]u [[1918]], ale po porážce u [[Kežmarok|Kežmarku]] [[8. prosinec|8. prosince]] 1918 byli přinuceni ustoupit. ČSL. armáda obsadila Spiš 20. prosince do demarkační čáry (zhruba Javorina-Reľov-Kamienka-Orlov) stanovené mezi ČSR a Polskem, dohodou z 24. prosince v [[Poprad]]u. 13. ledna [[1919]] českoslovenští vojáci obsadili severní Spiš a také severní [[Orava (region)|Oravu]]. V červnu [[1919]] polští vojáci opět obsadili severní Spiš a také severní [[Orava (region)|Oravu]]. Po bojích mezi polskou armádou a česko-slovenské legionáři a dobrovolníky přišlo k dohodě o uspořádání plebiscitu ve sporných obcích Oravy a Spiše. Na [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konferenci]] zredukovali Poláci své požadavky na celý tehdejší okres [[Spišská Stará Ves]] a obce [[Tatranská Javorina]] a [[Ždiar]]. Navzdory slibu o uspořádání plebiscitu v sporných obcích, ministr zahraničí [[Edvard Beneš|Eduard Beneš]] podepsal s Polskem na Konferenci ministrů v Spa (Belgie) smlouvu o hranicích, v níž se vzdal 13 spišských vesnic (Nova Bela, [[Jurgov]], Niedzica, Kacvin, Lapse aj. o rozloze 195 km², 8747 obyv.) a 12 oravských vesnic (obec Jablonka a okolí, 389 km², 16 133 obyv.), jejichž obyvatelé byli téměř výhradně Slováci. Polsko však nadále požadovalo další území kolem Tatranské Javoriny a Ždiaru. Konflikt byl vyřešen na Konferenci [[Společnost národů|Ligy národů]] [[12. březen|12. března]] [[1924]], která rozhodla, že ČSR si ponechá území Ždiaru a Javoriny a vymění si území kolem Nižné Lipnice na Oravě za vesnice Suchá Hora a Hladovka (také na Oravě). Nové hranice byly potvrzeny Československo-polskou smlouvou z [[24. duben|24. dubna]] [[1925]] a jsou totožné s dnešní hranicí. Polsko však přesto zůstalo nespokojené. [70] => [71] => V říjnu [[1938]], v předvečer [[Druhá světová válka|2. světové války]], Polsko v důsledku [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] a [[Vídeňská arbitráž|vídeňské arbitráže]] obsadilo severní části Slovenska kolem Suché Hory, Hladovky a Javoriny, jakož i území kolem Lesnice v [[Pieniny|Pieninách]] a malé území kolem Skalitého, a také malé území kolem hranic (oficiálně získaly tato území [[1. listopad]]u [[1938]]). Po vypuknutí 2. světové války, Slovensko spolu s Německem a Sovětským svazem napadlo Polsko, přestože úloha slovenské armády byla jen symbolická. Výměnou za to získalo zpět území ztracené v roce 1938 a také území ztracené v roce [[1920]]. K opětovnému připojení území oficiálně došlo [[24. listopad]]u [[1939]] podpisem dohody Ribbentropp-Černák. [72] => [73] => V lednu [[1945]] bylo toto území osvobozeno Rudou armádou. Obyvatelé celého Spiše a Oravy (včetně území ztracených v letech [[1920]]–[[1924]]) vytvořily instituce podobné institucím ve zbylém Československu (samostatné Slovensko opět přestalo existovat) a odolávaly polským úřadům, které se snažily obsadit tato území a obnovit hranice před rokem 1938. Česko-slovenský prezident se však rozhodl tento region znovu vydat Polsku (smlouva byla podepsána [[20. květen|20. května]] [[1945]] v [[Trstená|Trstené]]; ze strany Slovenska zastoupena Mjr. Milanem PolákemKolektív autorov-Nepokojná hranica|dátum=2010|dátum přehlízení=02-02-2021) navzdory výsledku plebiscitu, ve kterém až 98% tamních obyvatel vyjádřilo touhu zůstat žít v Československu. Beneš podruhé spáchal zradu na obyvatelích „polského“ Spiše a Oravy. Proti jeho rozhodnutí protestovaly u prezidenta mnohé delegace, petice byly posílány do [[Praha|Prahy]] i do [[Varšava|Varšavy]], protestovali i američtí Slováci a slovenský klérus. [[20. květen|20. května]] však byla obnovena předválečná hranice. [74] => [75] => Polští vojáci obsadili severní Spiš a Oravu [[17. květen|17. května]] [[1945]] a začali odtud vyhánět slovenské úředníky, klérus a učitele. Následovaly přepady a perzekuce vůči slovenským obyvatelům anektovaných území. Stejně se tam objevily i ozbrojené srážky, při nichž několik Slováků bylo zabito. Výsledkem perzekucí byl útěk asi 6 000 Slováků (25% tamní populace) z Oravy a Spiše. Slováci z „polského“ Spiše se usadili převážně ve Svitu, Popradu a Kežmarku, zamagurských obcích a obcích po vyhnaných Němcích. Slováci z „polské“ Oravy se usadili převážně na jižním Slovensku a Slezsku a Sudetech v Česku. [76] => [77] => Až [[10. březen|10. března]] [[1947]] (po zdlouhavých jednáních) byla mezi ČSR a Polskem podepsána dohoda zaručující základní práva Slovákům v Polsku. Následně bylo otevřeno 41 slovenských základních škol a jedna střední škola. Na začátku [[1960–1969|60. let]] však byla většina z nich zrušena. [78] => [79] => == Národnosti == [80] => Na severu Spiše, hlavně v bývalém okrese [[Spišská Stará Ves]], ale i na [[Orava (region)|Oravě]] a polské Spiši a polské Oravě, žije malá menšina, nazývající se [[Goralé]]. Mluví jazykem blízkým jak [[Slovenština|slovenštině]], tak [[Polština|polštině]] a obsahujícím i mnoho karpatismů. Tato jazyková menšina vznikla v důsledku tří migračních vln: ze Sączského regionu a Nižného Podhalí (v 13. až 17. století) i Skalního Podhalí (18. století). Polština a [[Goralská nářečí|goralština]] byly koncem 18. století v kostelích a školách postupně nahrazovány slovenštinou. Tím, že je polská vláda v roce [[1918]] považovala za Poláky, vznikly požadavky Polska na tento region. Oni sami sebe považovali za Slováky už alespoň od 18. století, v důsledku výše popsané slovakizace.M. Gotkiewicz, Ruchy migracyjne polskich górali po południowej stronie Beskidu, ''Folia Geographica – Series Geographica Oeconomica'', vol. 2: 1969, s. 5–55''Terra Scepusiensis. Stan badań nad dziejami Spiszu'', Lewocza-Wrocław 2003 [81] => [82] => V současnosti žijí na Spiši převážně Slováci. Po Němcích, vyhnaných v roce 1945, zůstalo jen torzo. Etnicky i jazykově německá je jedině obec [[Chmeľnica]]/Hopgarten v okrese Stará Ľubovňa. V mnoha oblastech je nahradili Romové, kteří tvoří na Spiši 10–15 % obyvatelstva a v některých vesnicích již tvoří většinu (např. [[Lomnička (okres Stará Ľubovňa)|Lomnička]], [[Jurské]]). Na severu Spiše žijí v 35 obcích Goralé a v 15 [[Rusíni]], kteří se však silně [[asimilace (sociologie)|asimilovali]]. V 19. století tu žilo také hodně židovských rodin. [83] => [84] => == Náboženství == [85] => Na Spiši působí zejména [[Římskokatolická církev]], [[Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku|Evangelická církev augsburského vyznání]] ale také [[Slovenská řeckokatolická církev|Řeckokatolická]] a [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|Pravoslavná církev]]. V roce [[1600]] byl Spiš kromě [[Spišská Kapitula|Spišské kapituli]] [[Luteránství|evangelický]]. Dnes je zde největší [[Římskokatolická církev]]. [86] => [87] => Z náboženských památek jsou významné [[Artikulární kostely|artikulární]] [[Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku|evangelický]] kostel v [[Kežmarok|Kežmarku]], [[Katedrála svatého Martina (Spišská Kapitula)|katedrála svatého Martina]], [[Spišský Jeruzalém]], [[Kostel svatého Ducha (Žehra)|kostel Ducha Svatého v Žehre]], [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Levoča)|kostel svatého Jakuba v Levoči]] a jiné. [88] => [89] => == Reference == [90] => {{Překlad|jazyk = sk|článek = Spiš (región)|revize = 5668087}} [91] => [92] => [93] => == Související články == [94] => * [[Spišská župa (Uhersko)]] [95] => * [[Seznam obcí Spišské župy]] [96] => [97] => == Externí odkazy == [98] => * {{Wikislovník|heslo=Spiš}} [99] => * {{Commonscat|Spiš}} [100] => * [http://www.spis.sk www.spis.sk] [101] => * [https://web.archive.org/web/20140204052018/http://www.spis.eu.sk/ Turistická stránka regionu Spiš] [102] => * [https://web.archive.org/web/20140203160610/http://www.spis-region.sk/index.php/sk/ Spiš-region.sk] [103] => [104] => {{Slovenské regiony}} [105] => {{Autoritní data}} [106] => [107] => [[Kategorie:Spiš| ]] [108] => [[Kategorie:Tradiční regiony Slovenska]] [109] => [[Kategorie:Historická území Polska]] [110] => [[Kategorie:Rozdělená území]] [111] => [[Kategorie:Historická území Slovenska]] [] => )
good wiki

Spiš

Poloha Spiš (rod ženský - ta Spiš, ve slovenštině a polštině rod mužský - ten Spiš) je jeden ze slovenských regionů a turistických regionů, který částečně zasahuje i do Polska. V širším slova smyslu je její území totožné s územím Spišské župy, v užším (např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1945','1918','Kežmarok','Orava (region)','1920','1939','Okres Kežmarok','Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku','Římskokatolická církev','Okres Gelnica','Levoča','Spišská župa (Uhersko)'

1918

1920

1939

1945

Kežmarok

Levoča