Array ( [0] => 15523031 [id] => 15523031 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Spotřebitel [uri] => Spotřebitel [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => [[Soubor:People are buying fruits.jpg|náhled|Lidé nakupující ovoce.([[Nanking]], Čína)]] [2] => '''Spotřebitel''' je poslední v řetězci odběratelů, fyzická osoba, která zboží nebo služby spotřebovává a neprodává dál. [3] => [4] => == Spotřebitel v českém občanském zákoníku == [5] => Pojem spotřebitele je významný pro vymezení jeho ochrany, jejímž cílem je vyvážit jeho slabší postavení oproti druhé [[smlouva|smluvní]] straně v rámci smluvních závazkových vztahů. [[občanský zákoník (Česko, 2012)|Nový občanský zákoník]],Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 zákony pro lidi.cz]. který nabyl účinnosti 1. ledna 2014, definici spotřebitele sjednotil. Nyní spotřebitelem může být pouze člověk – [[fyzická osoba]]. Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) ve znění účinném do 31. července 2010 nepřímo zahrnoval v definici spotřebitele i [[právnická osoba|osobu právnickou]]. Toto široké pojetí spotřebitele nebylo v souladu s judikaturou [[Evropský soudní dvůr|Evropského soudního dvora]], proto byla definice upravena tak, aby odpovídala současným evropským normám.{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Důvodová zpráva k Novému občanskému zákoníku|url = http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2014-07-19|url archivu = https://web.archive.org/web/20141222074521/http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf|datum archivace = 2014-12-22|nedostupné = ano}} [6] => [7] => Pojem spotřebitele upravuje § 419 občanského zákoníku: „Spotřebitel je každý [[člověk]], který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“§ 1811 občanského zákoníku. [8] => [9] => Párovým pojmem pojmu spotřebitele je tedy [[podnikatel]], který byl upraven v § 420 občanského zákoníku. Nový občanský zákoník se odklání od původního pojmu [[dodavatel]] a přiklání se k širšímu pojmu podnikatel. Za podnikatele se považuje každý, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Za podnikatele je také považován ten, kdo ho zastupuje, jeho jménem a na jeho účet jedná se spotřebitelem.§ 420 občanského zákoníku. [10] => [11] => == Spotřebitel a slabší strana == [12] => Nový občanský zákoník přichází i s konceptem slabší strany, který má širší vymezení než pojem spotřebitele. Pro slabší stranu není důležité, zda je či není podnikatelem. Není ani významné, zda je či není podnikatelem druhá strana. Kdo je tedy slabší stranou, je nutné posuzovat na základě okolností konkrétního smluvního vztahu. [13] => [14] => Nejčastěji je slabší stranou nepodnikatel ve vztahu k podnikateli, a proto lze v občanském zákoníku nalézt [[právní domněnka|vyvratitelnou domněnku]], že slabší stranou je vždy spotřebitel: „Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.“§ 433 odst. 2 občanského zákoníku. [15] => [16] => Je-li tedy někdo spotřebitel, pak nemusí dokazovat, že je skutečně slabší stranou a automaticky se za ni považuje. Opak, tedy že slabší stranou není, by musel prokazovat podnikatel. Dále platí, že pokud někdo není spotřebitelem a chce se dovolávat ochrany slabší strany, pak musí dokázat, že slabší stranou je. [17] => [18] => Občanský zákoník zahrnuje zvláštní pravidla na ochranu slabší strany. Této ochrany se tedy může domáhat i ten, kdo spotřebitelem není, prokáže-li, že je slabší stranou. Pro případy, v rámci kterých hrozí riziko zneužití postavení silnější strany, slouží v občanském zákoníku především tato ustanovení: [19] => * § 433, který zakazuje zneužití hospodářského postavení podnikatele vůči osobě, která jedná mimo souvislost s vlastním podnikáním. [20] => * § 1810 a násl. upravující ochranu spotřebitele. [21] => * § 1798 a násl. regulující postavení stran smluv uzavíraných [[adhezní smlouva|adhezním způsobem]]. [22] => * § 1793–1797 o [[neúměrné zkrácení|neúměrném zkrácení]] a [[lichva|lichvě]]. [23] => [24] => == Ochrana spotřebitele – legislativní zakotvení == [25] => Ochrana spotřebitele vychází z předpokladu, že spotřebitel zpravidla vystupuje jako neprofesionál, je hospodářsky a informačně slabší stranou než podnikatel – odborník a tudíž je vůči němu v nevýhodě. Předpokládá se, že podnikatel má více profesionálních zkušeností, lepší znalost práva či dostupnost právních služeb a může si jednostranně stanovovat smluvní podmínky. [26] => [27] => Ustanovení týkající se spotřebitelského práva s širším dopadem lze nalézt zejména v občanském zákoníku a zákoně o ochraně spotřebitele, ale i dalších právních předpisech. [28] => [29] => === Občanský zákoník === [30] => Ochraně spotřebitele se věnují zejména ustanovení v § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., [[občanský zákoník (Česko, 2012)|občanský zákoník]], které regulují pravidla při uzavírání smluv mezi podnikatelem a spotřebitelem, jejich náležitosti a obsah. Mezi významná ustanovení patří: [31] => * § 1811: Podnikatel je povinen poskytnout spotřebiteli před uzavřením smlouvy dostatek důležitých informací, které jsou formulovány jasně, srozumitelně a v jazyce, ve kterém se smlouva uzavírá. [32] => * § 1812 odst. 1: V případě více možných výkladů spotřebitelské smlouvy je nutné použít ten výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější. [33] => * § 1812 odst. 2: K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. [34] => * § 1813–1815: Zakázána jsou ujednání, která jsou nepřiměřená a zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele (z tohoto zákazu jsou vyňata ujednání o ceně nebo předmětu plnění, pokud jsou poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem). K těmto nepřiměřeným ujednáním se nepřihlíží (jsou [[Nicotnost|nicotné]]), pokud se jich spotřebitel nedovolá. [35] => * § 1820–1867 upravuje smlouvy uzavírané pomocí prostředků komunikace na dálku a smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory. [36] => * § 1838 a 1851 obsahuje pravidla o neobjednaném plnění. [37] => [38] => === Zákon o ochraně spotřebitele === [39] => Zákon č. 634/1992 Sb., [[zákon o ochraně spotřebitele|o ochraně spotřebitele]], stanoví různorodé povinnosti při prodeji výrobků, z nichž lze jako příklad uvést požadavek poctivosti prodeje, zákaz nekalých obchodních praktik, zákaz diskriminace spotřebitele, informační povinnosti ohledně vlastností a způsobu použití výrobků, řádná informace o uplatňování [[reklamace]] spotřebitelem a formálně správný průběh reklamačního řízení. Novela č. 378/2015 Sb., kterou se změnil zákon č. 634/1992 Sb., vytvořila nově systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. [40] => [41] => === Další relevantní předpisy === [42] => * Zákon č. 145/2010 Sb., [[Zákon o spotřebitelském úvěru|o spotřebitelském úvěru]] [43] => * Zákon č. 102/2001 Sb., [[Zákon o obecné bezpečnosti výrobků|o obecné bezpečnosti výrobků]] [44] => * Zákon č. 526/1990 Sb., [[Zákon o cenách|o cenách]] [45] => * Zákon č. 455/1991 Sb., [[Zákon o živnostenském podnikání|o živnostenském podnikání]] [46] => [47] => == Spotřebitelské smlouvy == [48] => Spotřebitelskými [[smlouva]]mi jsou všechny takové, ve kterých na jedné straně vystupuje spotřebitel a na druhé straně [[podnikatel]]. Spotřebitelskou smlouvou může být smlouva o [[úvěr]]u, [[kupní smlouva|smlouva kupní]], [[Nájemní smlouva|smlouva nájemní]] aj. Nejde tedy o zvláštní smluvní typ, charakterizovaný svým předmětem, ale o určení takové smlouvy prostřednictvím smluvních stran, přičemž slabší z nich (spotřebiteli) se poskytuje zvláštní zákonná ochrana. To je zdůvodněno mj. i tím, že spotřebitelské smlouvy bývají často [[Adhezní smlouva|smlouvami adhezními]], ve kterých si spotřebitelé reálně nemohou dohodnout jiné podmínky. [49] => [50] => === Výklad spotřebitelských smluv === [51] => Pokud lze obsah smlouvy vyložit více různými způsoby, použije se vždy výklad pro spotřebitele příznivější (zvláštní pravidlo ''[[contra proferentem]]''), přičemž dvojí výklad nemá vliv na platnost smlouvy, ale vztahuje se pouze ke sporným ujednáním.§ 1812 odst. 1 občanského zákoníku. [52] => [53] => === Spotřebitelské smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory === [54] => Spotřebitelskou smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostor je:§ 1828 občanského zákoníku. [55] => * Smlouva sjednaná mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání (např. na ulici, u vstupních dveří do domu). [56] => * Smlouva uzavíraná v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto prostory. [57] => * Smlouva uzavíraná během [[zájezd]]u organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb. [58] => [59] => === Spotřebitelské smlouvy uzavírané na dálku === [60] => Spotřebitelské smlouvy uzavírané na dálku (smlouvy distanční) jsou takové smlouvy, u kterých podnikatel při jejich sjednávání používá výhradně prostředky komunikace na dálku, tj. komunikační prostředky, které umožňují uzavřít smlouvu bez fyzické přítomnosti obou stran. Za takové prostředky na dálku může být považován [[telefon]], adresovaný i neadresovaný [[tisk]], [[elektronická pošta]], [[televize]] (teleshopping), [[internet]] (zejména v případě [[Internetový obchod|e-shopů]]). [61] => [62] => === Odstoupení od spotřebitelské smlouvy uzavírané na dálku a mimo obchodní prostory === [63] => Spotřebitel může odstoupit od smluv uzavřených na dálku i mimo obchodní prostory ve lhůtě 14 dnů, a to i bez uvedení důvodu. Tato lhůta začíná běžet ode dne uzavření smlouvy nebo: [64] => * u kupní smlouvy, ode dne převzetí zboží, [65] => * u smlouvy, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, ode dne převzetí poslední dodávky zboží, [66] => * u smlouvy, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží, ode dne převzetí první dodávky zboží. [67] => Podnikatel má povinnost poučit spotřebitele o právu od smlouvy odstoupit. Pokud tak neučiní, prodlužuje se lhůta pro odstoupení o rok, tzn. 1 rok a 14 dní. Podnikatel tuto svou povinnost spotřebitele poučit může splnit dodatečně. V takovém případě následující den poté začíná běžet čtrnáctidenní lhůta.§ 1829 občanského zákoníku. [68] => [69] => V souvislosti s odstoupením je spotřebitel povinen do 14 dnů od odstoupení vrátit podnikateli [[zboží]], které obdržel. Podnikatel je povinen po obdržení odstoupení od smlouvy bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů vrátit všechny od spotřebitele přijaté peněžní prostředky, včetně nákladů na dodání. Podnikatel není povinen vrátit spotřebiteli přijaté finanční prostředky dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží odeslal.§ 1832 občanského zákoníku. [70] => [71] => == Spotřebitelské spory == [72] => Spotřebitelské spory mohou být řešeny soudně nebo [[Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů|mimosoudní cestou]]. Před účinností zákona 378/2015 Sb., který změnil zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele existoval pro spotřebitele pouze postup soudní cestou. Ta ale byla z pohledu spotřebitele zdlouhavá, finančně nákladná a stresující. V důsledku toho spotřebitelé své právní nároky často neuplatňovali. [73] => [74] => Zavedení mimosoudního řešení sporů mezi spotřebiteli a podnikateli představuje nový systémový prvek. Mimosoudní řešení sporů nabývá povahy [[Správní řízení|správního řízení]] (u sektorově specializovaných subjektů) a tzv. konciliace, kde jsou strany vedeny k urovnání sporu nezávislým prostředníkem.{{Citace elektronického periodika [75] => | titul = Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů {{!}} MPO [76] => | periodikum = www.mpo.cz [77] => | url = https://www.mpo.cz/cz/ochrana-spotrebitele/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu--169867/ [78] => | jazyk = cs [79] => | datum přístupu = 2018-05-05 [80] => }} Návrh na zahájení řízení může spotřebitel podat nejpozději do 1 roku od chvíle, kdy uplatnil svůj nárok u podnikatele poprvé.{{Citace periodika [81] => | titul = Mimosoudní řešení sporů (ADR) [82] => | periodikum = Evropské spotřebitelské centrum [83] => | datum = 2017-08-11 [84] => | jazyk = cs-CZ [85] => | url = https://evropskyspotrebitel.cz/mimosoudni-reseni-sporu-adr/ [86] => | datum přístupu = 2018-05-05 [87] => }} [88] => [89] => Všechny subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů musí být napojeny na evropskou on–line platformu pro řešení spotřebitelských sporů. [90] => [91] => == Organizace zabývající se ochranou spotřebitele == [92] => * [[Česká obchodní inspekce]] [93] => * [[Sdružení obrany spotřebitelů ČR]] [94] => * [[DTest]] [95] => * [[Český telekomunikační úřad]] [96] => * [[Energetický regulační úřad]] [97] => * [[Evropské spotřebitelské centrum]] [98] => [99] => == Odkazy == [100] => [101] => === Reference === [102] => [103] => [104] => === Literatura === [105] => * Tauchen, Jaromír - Dávid, Radovan. Několik poznámek k ochraně spotřebitele ve Spolkové republice Německo. In Současné aktuální otázky spotřebitelského práva. Brno : Masarykova univerzita, 2008. od s. 81-90, 9 s. {{ISBN|978-80-210-4568-2}}. [106] => * [[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]: "Kam kráčíš Průmyslová logistiko? Quo vadis Industrial Logistics?", in Strojař, časopis Masarykovy akademie práce, prosinec 2021, roč. XXX., čtyřčíslo 1–4. ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 2–10 [107] => [108] => === Související články === [109] => * [[akceptační kritérium]] - nutné pro posouzení, zda byla zakázka opravdu naplněna: [[Odběratel]] (zákazník) totiž nemá automatickou povinnost převzít úplně cokoli, předávka a přebírka jsou dvě různé aktivity dvou subjektů, stále je možnost reklamace. I proto na předávacím/akceptačním protokolu bývají podpisy obou. [110] => [111] => === Externí odkazy === [112] => * {{Commonscat}} [113] => * {{Wikislovník|heslo=spotřebitel}} [114] => * [http://www.spotrebitele.info/ Sdružení ochrany spotřebitelů] [115] => * [http://www.mpo.cz/cz/ochrana-spotrebitele/ Ministerstvo průmyslu a obchodu: Ochrana spotřebitele] [116] => * Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-526 zákony pro lidi.cz] [117] => * Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), dostupný např. na. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455 zákony pro lidi.cz] [118] => * Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-634 zákony pro lidi.cz] [119] => * Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-6 zákony pro lidi.cz] [120] => * Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-102 zákony pro lidi.cz] [121] => * Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-145 zákony pro lidi.cz] [122] => * {{Wikizdroje|dílo=Občanský zákoník (2012)}} [123] => [124] => {{Závazkové právo}} [125] => {{Autoritní data}} [126] => [127] => [[Kategorie:Spotřebitel| ]] [128] => [[Kategorie:Soukromé právo]] [129] => [[Kategorie:Právní pojmy]] [] => )
good wiki

Spotřebitel

Lidé nakupující ovoce. (Nanking, Čína) Spotřebitel je poslední v řetězci odběratelů, fyzická osoba, která zboží nebo služby spotřebovává a neprodává dál.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'občanský zákoník (Česko, 2012)','smlouva','podnikatel','Energetický regulační úřad','Vratislav Preclík','Česká obchodní inspekce','DTest','právní domněnka','zájezd','Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů','Internetový obchod','Zákon o obecné bezpečnosti výrobků'