Array ( [0] => 15482898 [id] => 15482898 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Srdce [uri] => Srdce [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Srdce je orgán, který je součástí oběhového systému člověka a mnoha dalších živočichů. Jeho hlavní funkcí je čerpání krve do celého těla. Srdce se nachází v hrudní dutině a je tvořeno svalovinou. Je rozděleno na čtyři oddíly, které se nazývají předsíň, komora, pravá a levá. Srdce se skládá z několika vrstev svaloviny, které umožňují jeho rytmické stahy. Těmito stahy se krev pročerpává do krevního řečiště a je tak zajištěn tok živin a kyslíku ke všem buňkám těla. Pro správnou funkci srdce je nezbytný souhlasný rytmus stahů, který je řízen elektrickým systémem. Pokud dojde k narušení tohoto rytmu, může dojít k srdečním problémům. Srdce je nejdůležitějším orgánem pro udržení životních funkcí a jeho zdraví je nezbytné pro celkové zdraví organismu. [oai] => Srdce je orgán, který je součástí oběhového systému člověka a mnoha dalších živočichů. Jeho hlavní funkcí je čerpání krve do celého těla. Srdce se nachází v hrudní dutině a je tvořeno svalovinou. Je rozděleno na čtyři oddíly, které se nazývají předsíň, komora, pravá a levá. Srdce se skládá z několika vrstev svaloviny, které umožňují jeho rytmické stahy. Těmito stahy se krev pročerpává do krevního řečiště a je tak zajištěn tok živin a kyslíku ke všem buňkám těla. Pro správnou funkci srdce je nezbytný souhlasný rytmus stahů, který je řízen elektrickým systémem. Pokud dojde k narušení tohoto rytmu, může dojít k srdečním problémům. Srdce je nejdůležitějším orgánem pro udržení životních funkcí a jeho zdraví je nezbytné pro celkové zdraví organismu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=[[sval]]ovém [[orgán]]u}} [1] => [[Soubor:Heart-and-lungs.jpg|náhled|upright=1.3|Pohled na uložení srdce člověka v [[mediastin]]u, pravá a levá plíce je odtažena do stran.]] [2] => '''Srdce''' ([[Latina|lat.]] ''cor'' nebo ''cardia'' – z [[řečtina|řec.]] καρδία, kardia) je dutý [[sval]]ový [[orgán]] [[Živočichové|živočichů]] s [[oběhová soustava|oběhovým systémem]] (včetně všech [[obratlovci|obratlovců]]), uložený v hrudníku, který svými pravidelnými stahy zajišťuje oběh [[hemolymfa|hemolymfy]] nebo [[krev|krve]] tělem, a tím i přenos dýchacích plynů, živin, odpadních látek a další funkce. Stavba srdce je u různých skupin živočichů odlišná. Nejjednodušší srdce mají někteří [[bezobratlí]], u nichž rozšířený pulsující úsek [[Céva|cévy]] funguje jako [[peristaltické čerpadlo]]. Srdce [[Ptáci|ptáků]] a [[Savci|savců]] má čtyři oddíly s [[Chlopeň|chlopněmi]] (které fungují jako [[Ventil|ventily]]), dva pro [[plicní oběh]] (zajišťující průtok krve plícemi a její okysličování) a dva pro oběh hlavní (zajišťující průtok okysličené krve tělem). [3] => [4] => Stavbou, funkcí a chorobami lidského srdce se zabývá [[kardiologie]].{{Citace elektronického periodika [5] => | titul = Cardiology {{!}} medicine [6] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [7] => | url = https://www.britannica.com/science/cardiology [8] => | jazyk = en [9] => | datum přístupu = 2021-10-08 [10] => }} [[Srdeční choroby]] (zejména [[infarkt myokardu]]) patří mezi nejčastější příčiny [[Smrt|smrti]], zejména u starších lidí. [11] => [12] => == Uložení srdce == [13] => U savců je srdce uloženo v [[levé straně těla]], tedy v hrudníku mezi [[plíce]]mi (pulmo), [[hrudní kost]]í (sternum) a [[bránice|bránicí]] (diaphragma). Zevně je kryto vazivovým obalem, perikardem, což je duplikatura vnitřní povázky [[Dutina hrudní|hrudní dutiny]], pokrývající prakticky celé srdce. Uvnitř perikardu je tenká dvojitá membrána. V tomto úzkém dvojitém vaku je perikardiální prostor. Je v něm malá vrstva tekutiny, která chrání srdce před třením a nárazy. Uvnitř je srdce vystláno další vrstvou – [[endokard]]em, který vystýlá srdeční dutiny a komory a je v přímém kontaktu s protékající krví. [14] => [15] => Mezi endokardem a perikardem je vlastní zdroj síly srdce – [[Srdeční svalovina|myokard]]. Je tvořen příčně pruhovaným svalstvem, které není ovlivňováno vůlí. Stěny síní mají méně svaloviny než stěny komor, protože vykonávají menší činnost. Obsahuje nervy, které určují rytmus srdečního tepu. [16] => [17] => Ve středu hrudi je srdce fixováno hlavně pomocí velkých cév, které vycházejí z jeho základny, tedy hlavně obloukem aorty, plicním kmenem a plicními žilami. Kromě toho z perikardu vychází vaz, který spojuje srdce s hrudní kostí (''lig. sternopericardiacum''), tak je tomu u člověka, kopytníků a velkých plemen psů. U malých zvířat ([[kočkovití|kočky]], malí [[Pes domácí|psi]]) je srdce spojeno vazem s bránicí (''lig. phrenicopericardiacum''). [18] => [19] => U člověka se srdce nachází asi ze 2/3 vlevo, u zvířat je srdce více uprostřed, např. u [[Pes domácí|psa]] je srdce vlevo ze 4/7, u [[Tur domácí|skotu]] a u [[kůň|koně]] jsou vlevo 3/5 srdce. („Vlevo“ a „vpravo“ nikoli z hlediska pozorovatele, nýbrž nositele srdce.) [20] => [21] => == Popis srdce == [22] => [[Soubor: Diagram of the human heart (multilingual).svg|náhled| upright=1.5| '''Schéma lidského srdce:'''
[23] => 1. Horní dutá žíla – [24] => 2. Plicní tepna – [25] => 3. Plicní žíla – [26] => 4. Mitrální chlopeň – [27] => 5. Aortální chlopeň – [28] => 6. Levá komora – [29] => 7. Pravá komora – [30] => 8. Levá síň – [31] => 9. Pravá síň – [32] => 10. Aorta – [33] => 11. Plicní chlopeň – [34] => 12. Trojcípá chlopeň – [35] => 13. Dolní dutá žíla [36] => ]] [37] => [38] => Srdce má tvar kužele, jehož hrot (''apex'') směřuje doleva a dolů. Srdeční základna je místo, kam ústí cévy vstupující a vystupující do srdce, podkladem hrotu je hlavně levá komora. Levá plocha srdce je přivrácená k hrudní kosti a k žebrům (''facies sternocostalis''), pravá plocha srdce je přivrácená k bránici (''facies diaphragmatica''). [39] => [40] => Ve veterinární anatomii se plocha srdce směřující k levému boku nazývá strana oušková (facies auricularis), pravá plocha srdce je pak plocha síňová (''facies atrialis''). [41] => [42] => Srdce savců je uvnitř rozděleno na 4 samostatné dutiny. Přepážky mezi dutinami jsou zevně naznačeny mělkými zářezy na povrchu srdce. Srdce je, zejména v oblasti základny, obaleno funkčním tukem, který vyrovnává nerovnosti srdečního povrchu a umožňuje tak jeho klouzání v dutině osrdečníku. [43] => [44] => === Dutiny srdce === [45] => {{podrobně|Srdeční dutina}} [46] => Krev při průchodu srdcem protéká dutinami, které jsou navzájem odděleny chlopněmi, zabraňujícími zpětnému toku krve. Náraz krve na uzavřené chlopně při systole se při poslechu projeví jako [[srdeční ozvy|srdeční ozva]]. [47] => [48] => Neokysličená krev je do srdce přiváděna dutými žilami (''venae cavae''), máme dvě, horní, která přivádí krev z horní části těla, a dolní, která přivádí krev do těla z břišní dutiny a dolních končetin. Duté žíly se před srdcem slévají v žilném splavu (''sinus venarum cavarum''). [49] => [50] => ==== Pravá síň ==== [51] => Z žilného splavu, tj. horní a dolní dutou žilou, krev přitéká do pravé síně (lat. ''atrium dextrum''). Pravá síň tvoří pravou polovinu srdeční základny. Má relativně tenkou svalovou stěnu, neboť odvádí menší část práce než levá polovina, a vybíhá na povrch srdce v jakýsi [[svalový vak]], který se nazývá '''ouško''' (''auricula''). [52] => [53] => Vnitřní plocha síní není hladká, vybíhá ve svalové trámce. V přepážce mezi pravou a levou síní je místo se zúženou stěnou, pozůstatek po propojení síní u plodu, který má nevzdušné plíce. Po porodu se zpravidla rychle uzavírá, jestliže se tak nestane, je nutno otvor uzavřít [[chirurgie|chirurgicky]]. Řadí se mezi lehčí srdeční vady (''foramen ovale''). [54] => [55] => Pravá síň je oddělena od pravé komory (''ventriculus dexter'') síňokomorovou přepážkou, ve které je otvor opatřený [[trojcípá chlopeň|trojcípou chlopní]] (''valva atrioventricularis dextra, tricuspidalis''). [56] => [57] => [[Trojcípá chlopeň|Trojcípá (trikuspidální) chlopeň]] střeží vstup do pravé komory a zajišťuje, aby se při stahu (systole) krev z komory nemohla vracet zpět do síně. Má tři cípy, proto název trojcípá. Pracuje jednoduchým způsobem, stejně jako chlopeň mitrální v levé komoře. Svalové napětí při stahu (kontrakci) vytváří v komorách tlak, který stlačuje cípy chlopně k sobě a vytváří tak těsný uzávěr. Otevírání a uzavírání srdečních chlopní způsobuje „tlukot srdce“, který je možné poslouchat stetoskopem. [58] => [59] => ==== Pravá komora ==== [60] => Pravá komora leží pod pravou síní, nedosahuje ale až do srdečního hrotu. Má tenčí stěnu než levá komora, ale silnější než je stěna síní. U člověka je stěna asi 0,5 cm tlustá. Uvnitř komory myokard vybíhá do prostoru a tvoří bradavkovité svaly, na které se upínají šlašinky, vazivové struny rozepjaté mezi stěnou komory a cípy trojcípé chlopně. Šlašinky zabraňují vyvrácení chlopně při stahu komory. [61] => [62] => Pravá komora vyúsťuje do [[Plicnice|plicního kmene]] (''truncus pulmonalis''), otvor uzavírá třícípou [[poloměsíčitá chlopeň|poloměsíčitou (semilunární) chlopní]] (''valva trunci pulmonalis''). Tato chlopeň dostala své jméno podle podobnosti s půlměsícem a tvoří jakési kapsy. Plicní (pulmonální) chlopeň dovoluje krvi protékat z pravé komory do hlavní tepny plicního oběhu (plicnice). Při kontrakci komor se dostává neokysličená krev přes plicní chlopeň do plicnice a do [[plíce|plic]]. [63] => [64] => ==== Levá síň ==== [65] => Z plic přitéká okysličená krev plicními žilami do levé síně. Levá síň (lat. ''atrium sinistrum'') tvoří levou polovinu srdeční základny. Stejně jako pravá síň má tenkou svalovou stěnu a vybíhá na povrch srdce jako ouško. [66] => [67] => V síňokomorové přepážce je otvor opatřený [[dvojcípá chlopeň|dvojcípou chlopní]], která se také nazývá chlopeň mitrální (''valva atrioventricularis sinistra, bicuspidalis, mitralis'') pro podobnost s tvarem [[biskupská mitra|biskupské mitry]]. Pracuje souběžně a stejným způsobem jako trikuspidální chlopeň v pravé části srdce. [68] => [69] => ==== Levá komora ==== [70] => Levá komora (lat. ''ventriculus sinister'') má ze všech srdečních dutin nejtlustší stěnu, u člověka je až 1,5 cm tlustá. Zasahuje až do srdečního hrotu. Uvnitř jsou bradavkovité svaly, na které se upínají šlašinky, a srdeční struny, které jsou součástí převodního systému srdečního. [71] => [72] => Stahem levé komory je krev vypuzována do [[aorta|aorty]], otvor uzavírá poloměsíčitá [[aortální chlopeň]] (''valva aortae''). Aortální chlopeň pracuje stejně a ve stejném rytmu jako chlopeň plicní. Při kontrakci komor se dostává okysličená krev přes aortální chlopeň do hlavního tělního oběhu. [73] => [74] => Typický zvuk srdeční činnosti „lub-dub“ způsobuje střídání fází [[systola|systoly]] a [[diastola|diastoly]]. [[Systola]] je fáze, kdy krev tryská ze srdečních komor do tepen. Relaxační fáze, kdy srdce odpočívá a plní se krví, se nazývá [[diastola]]. Síně začínají svůj stah odshora, což připomíná ždímání. Síně musí krev dopravit do komor pod nimi. [75] => [76] => === Stavba srdeční stěny === [77] => Na povrchu je srdce kryto [[Osrdečník|perikardem]], vazivovou blankou, ve které probíhají tepny a žíly, obsahuje také tukovou tkáň. [78] => [79] => Nejsilnější část stěny je [[Srdeční svalovina|myokard]], který je tvořen srdeční svalovinou. V síních je dvouvrstevný, ve stěnách komor je trojvrstevný. Vlákna srdečního svalu jsou složitě propletena a tvoří architektoniku srdečního svalu. [80] => [81] => Vnitřní stěna, obrácená do srdečních dutin, se nazývá [[endokard]]. Je to vazivová blanka, směrem do dutin pokryta [[endotel]]em, tedy výstelkou cév. Mezi endokardem a myokardem probíhají [[Purkyňova vlákna]], součást převodního systému srdečního. [82] => [83] => === Srdeční skelet === [84] => Mohlo by se zdát, že se všechny chlopně nacházejí v jedné rovině v úrovni srdeční báze. Preparace srdeční stěny však ukáže, že čtyři vazivové prstence chlopní (''anuli fibrosi''), které tvoří základní část srdečního skeletu, tvoří vzájemně nakloněné roviny. Jednu rovinu tvoří prstence trojcípé a dvojcípé chlopně. Další rovinu odkloněnou dopředu doprava tvoří prstenec aorty. A nakonec třetí zaujímá nejvíce vzadu vlevo odkloněná rovina prstence chlopní plicních tepen malého srdečního oběhu. Okraje otvorů, které prstence uzavírají, jsou vyztužené vazivovými pruhy, stejně tak i srdeční stěna je zesílena vazivem. U skotu a některých jiných savců dokonce vazivo osifikuje a vznikají skutečné kosti trojúhelníkového tvaru (''ossa cordis''). Také u člověka mohou srdeční vaziva vzácně kalcifikovat. [85] => [[Soubor:Human heart outside.svg|náhled|Schéma srdce znázorňující věnčité (koronární) cévy na jeho přední straně.]] [86] => [87] => === Nutritivní oběh srdce === [88] => I [[Srdeční svalovina|srdeční sval]] potřebuje kyslík a živiny k tomu, aby mohl pracovat. Srdce ale nemůže přijímat živiny z velkého množství krve, která protéká srdcem. Rychlost toku i vnitřní tlak je příliš vysoký a mohl by potrhat jemnou síť kapilár. Proto je srdce zásobováno zvenku. Z [[aorta|aorty]], těsně nad aortální chlopní – otvorem ne větším než [[Slámka|brčko]] na pití – odstupují dvě [[věnčitá tepna|věnčité (koronární) tepny]], které zajišťují vlastní zásobování srdce. Vytvářejí jemnou krajkovou síť, která obkružuje celé srdce a svým tvarem připomíná věnec. Odtud pochází název věnčité tepny. [89] => [90] => Věnčité tepny jsou dvě – pravá a levá – a jsou to jediné [[tepna|tepny]], které vystupují ze vzestupné aorty hned za srdcem. Protože při [[systola|systole]] je [[krevní tlak|tlak]] v aortě příliš velký, jsou to také jediné tepny, které se plní při [[diastola|diastole]]. Levá věnčitá tepna se dělí na levou sestupnou větev, která vede krev k oběma komorám, a na ''[[ramus circumflexus]]'', který se otáčí dozadu a zásobuje krví levou komoru a síň. Zrcadlově je obrazem koronárních tepen systém srdečních žil. Ty mají za úkol odvádět krev ze srdečního svalu zpět. Tyto žíly jdou paralelně a vyprazdňují se do pravé síně. [91] => [92] => Jedná se o terminální arterie, to znamená, že netvoří žádné spojky s ostatními tepnami a pokud dojde k ucpání tepny, okrsek tkáně, který tato tepna zásobuje, již nedostává živiny ani [[kyslík]] a odumře ([[ischemie]]). [93] => [94] => [[Ischemická choroba srdeční]] je stav, kdy zúžená věnčitá tepna nezvládá dostatečně zásobovat srdeční sval. Při úplném uzávěru tepny dojde k [[infarkt myokardu|infarktu myokardu]]. Je to velmi vážný stav, který může vyústit až do srdeční zástavy. Jakmile dojde k odumření srdeční svaloviny, je to nevratný stav, protože srdce se dokáže hojit jen vazivovou jizvou. [95] => [96] => == Velikost srdce a jeho uložení == [97] => U dospělého člověka je srdce asi 12 cm dlouhé a 8–9 cm široké. Hmotnost srdce se liší podle pohlaví, u muže se pohybuje kolem 280–340 g, u žen kolem 230–280 gramů. Průměrně srdce udělá okolo 100 000 úderů každý den a za minutu přečerpá při 70 úderech za minutu asi 5 až 6 litrů krve. Tedy celkový objem krve dospělého člověka.{{Citace monografie [98] => | příjmení = Kindersley [99] => | jméno = Dorling [100] => | titul = 1001 otázka a odpověď [101] => | vydání = 1 [102] => | vydavatel = TIMY spol. s.r.o. [103] => | místo = Bratislava [104] => | rok = 1996 [105] => | strany = 32 a 60 [106] => | isbn = 80-88799-24-4 [107] => }} [108] => [109] => Srdeční základna leží pod pátým až sedmým hrudním obratlem, hrot zasahuje do pátého mezižebří. [110] => [111] => === U domácích savců === [112] => {| class="wikitable" [113] => |'''druh živočicha''' [114] => |'''hmotnost v %''' [115] => |'''basis cordis''' [116] => |'''apex cordis''' [117] => |- [118] => |pes [119] => |0,7 % [120] => |3.–6. žebro [121] => |7. žebro [122] => |- [123] => |prase [124] => |0,2–0,4 % [125] => |3.–6. žebro [126] => |3.–6. žebro [127] => |- [128] => |skot [129] => |0,5 % [130] => |3. žebro [131] => |6. žebro [132] => |- [133] => |kůň [134] => |1,5 % [135] => |3. žebro [136] => |6. žebro [137] => |- [138] => |} [139] => [140] => === U dinosaurů === [141] => Velcí sauropodní dinosauři jako byl ''[[Giraffatitan]]'' měli obří srdce, jejichž hmotnost zřejmě dosahovala až kolem 200 kg a průměr kolem 1,5 metru. Objem krve v těle u těchto dinosaurů mohl dosahovat až kolem 3000 litrů.http://dinosaurusblog.com/2016/07/04/jak-velke-vnitrni-organy-meli-obri-sauropodi/ U známého teropoda rodu ''[[Tyrannosaurus rex|Tyrannosaurus]]'' zase srdce dosahovalo velikosti mikrovlnné trouby (asi 75 x 50 cm) a bylo tak zhruba 100–150krát větší než lidské srdce.http://dinosaurusblog.com/2016/07/07/srdce-jako-mikrovlnka/ [142] => [143] => == Práce srdce == [144] => [[Soubor:Heart diasystole.svg|náhled|diastola]] [145] => [[Soubor:Heart systole.svg|náhled|systola]] [146] => Srdeční cyklus se rozpadá do dvou hlavních fází: [147] => * '''Systola''' je koordinovaný stah srdeční svaloviny síní nebo komor [148] => * '''Diastola''' je uvolnění (relaxace) srdečního svalu [149] => [150] => Při diastole síní (a za mírně opožděné diastole komor) přitéká do pravé síně a zároveň přes ní do pravé komory oběma dutými žilami krev z velkého tělního oběhu, zatímco do levé síně a zároveň přes ní do levé komory přitéká krev z plicních žil. Následuje systola obou síní (s mírně opožděnou systolou obou komor), při které je krev ze síní vypuzena do komor. Aby nedocházelo ke zpětnému toku krve z komor do síní, je mezi pravou síní a komorou trojcípá chlopeň a mezi levou síní a komorou chlopeň dvojcípá (viz výše). Tyto chlopně se při následné systole komor uzavřou a krev z komor je tak vypuzena do plicního kmene a do aorty. Zpětnému toku krve do komor brání poloměsíčité chlopně uzavírající jak plicní kmen, tak aortu. [151] => [152] => Rozlišujeme dvě fáze systoly: [153] => * '''izovolumická kontrakce''' – roste tlak, objem se nemění [154] => * '''ejekční fáze''' – objem se zmenšuje, tlak se nemění [155] => [156] => Stejně tak rozlišujeme dvě fáze diastoly: [157] => * '''izovolumická relaxace''' – tlak klesá, objem se nemění [158] => * '''plnicí fáze''' – objem komor roste, tlak se nemění [159] => [160] => Každou systolou je tak ze srdce vypuzeno průměrně asi 70 ml krve. Množství krve, které jedna komora přečerpá za minutu, se nazývá [[minutový srdeční výdej]]. [161] => [162] => Minutový výdej = tepový objem × srdeční frekvence [163] => [164] => U člověka v klidu je srdeční frekvence 70–80 stahů za minutu. Klidový minutový srdeční výdej je tedy 5–6 l/min., což zhruba odpovídá celkovému množství krve v těle. V případě potřeby se ale dokáže zvýšit více než pětkrát, a to hlavě zrychlením srdeční frekvence. Za celý život člověka udělá srdce zhruba 2,5 miliardy stahů. [165] => [166] => Proudění krve v krevním řečišti se řídí tlakovým spádem, tj. hnací silou oběhu krve jsou tlakové rozdíly mezi tepennou a žilní částí oběhové soustavy. Velikost krevního tlaku je v jednotlivých částech oběhové soustavy dána jednak činností srdce a jednak odporem cesty, který klesá s druhou mocninou poloměru a roste s délkou cévy. Proto směrem od srdce krevní tlak klesá, za současného poklesu rychlosti proudění krve. Zpomalení toku krve ve vlásečnicích je velmi důležité, protože zde probíhá vlastní předávání živin a kyslíku tkáním a odvádění produktů metabolismu. [167] => [168] => == Řízení srdeční činnosti == [169] => Srdce je do jisté míry autonomní orgán, podněty ke kontrakci myokardu vznikají přímo ve vlastní svalovině, a to v modifikovaných kardiomyocytech tvořících převodní soustavu srdeční. Této vlastnosti se říká '''automacie'''. [170] => [171] => Na rozdíl od kosterního svalu se membránový potenciál po depolarizaci nevrací rychle zpět na původní hodnotu, ale zůstává po asi 200–350 ms ve fázi ''plató'', kdy je membránový potenciál kladný a buňka nereaguje na další vzruch. Teprve pak dojde k repolarizaci a buňka je schopna další kontrakce. Proto nemůže v srdeční svalovině dojít k tetanické křeči. Kvůli délce fáze ''plató'' také maximální tepová frekvence nemůže překročit 200–210 tepů za minutu. [172] => [173] => === Převodní systém srdeční === [174] => {{viz též|Převodní systém srdeční}} [175] => [176] => Na membránách buněk převodního systému se neustále spontánně mění membránový [[potenciál]]. Po dosažení spouštěcí úrovně (spontánní diastolická repolarizace) vzniká akční potenciál, který se šíří do pracovního myokardu a způsobí jeho kontrakci. Po skončení akčního potenciálu se na membránách opět začne tvořit nový akční potenciál. Buňky samotné jsou tedy zdroj vzruchů. Akční potenciály vznikají pravidelně a jsou příčinou '''rytmické práce srdce'''. [177] => [178] => Hlavním zdrojem vzruchů u savců je '''sinoatriální uzel''' ([[Sinoatriální uzel|SA uzel]]), shluk buněk převodního systému srdečního ve stěně pravé síně blízko žilního splavu. Tady je spontánní depolarizace nejrychlejší, SA uzel proto generuje vzruchy i pro ostatní části převodního systému. Rytmus srdečních frekvencí určuje SA uzel na počet 70 tepů za minutu. Sám uzel je regulován pokyny z autonomního kardioregulačního centra v mozkovém kmeni. Centrum řízení srdeční činnosti je umístěno v [[prodloužená mícha|prodloužené míše]]. Za určitých okolností ale může [[nervový vzruch|vzruch]] vznikat i jinde, což se projeví změnou [[frekvence]] tvorby vzruchů. [179] => [180] => V přepážce mezi síněmi a komorami je '''atrioventrikulární uzel''' ([[Atrioventrikulární uzel|AV uzel]]). Za běžných okolností pouze převádí vzruch z SA uzlu, může ale generovat vzruch pro celé srdce. [181] => [182] => Z AV uzlu vychází '''Hissův svazek''', který se v mezikomorové přepážce rozdělí na dvě '''Tawarova raménka''', pravé a levé. Každé raménko míří k pracovnímu myokardu komor, kde se větví na '''Purkyňova vlákna''', která probíhají pod endokardem a šíří vzruch do stěny komor. [183] => [184] => V SA uzlu a AV uzlu je rychlost šíření vzruchu 0,02–0,1 m/s, ve zbytku převodního systému se vzruch šíří rychlostí až 4 m/s. Mezi buňkami pracovního myokardu je šíření vzruchu pomalejší, do 1 m/s. U zdravého srdce je směr šíření vzruchů v určitém okamžiku vždy stejný. Výsledné vektory vzruchu můžeme snímat pomocí [[Elektrokardiogram|EKG]]. [185] => [186] => === Řízení srdeční frekvence === [187] => ==== Nervové řízení ==== [188] => [189] => Nejvýznamnější řízení frekvence je řízení nervové, pomocí autonomních nervů. Sinoatriální uzel je pod tonickým vlivem vegetativního nervového systému, který tak ovlivňuje rychlost tvorby vzruchů. [190] => [191] => '''Parasympatická nervová vlákna''', ''nn. retardantes'', pocházejí z bloudivého nervu. Působí na srdeční činnost zpomalením srdeční frekvence, snížením síly kontrakce a snížením vzrušivosti myokardu. Účinek parasympatiku na srdeční sval je zprostředkován mediátorem [[acetylcholin]]em, receptory v srdeční tkáni mohou být zablokovány [[atropin]]em (proto atropin zvyšuje srdeční frekvenci). [192] => [193] => '''Sympatická nervová vlákna''', ''nn. accelerantes'', pocházejí z hrudních sympatických ganglií. Působí na srdeční činnost zrychlením srdeční frekvence, zvýšením síly kontrakce a zvýšením vzrušivosti myokardu. Mediátorem sympatiku je [[noradrenalin]]. [194] => [195] => ===== Baroreceptorové reflexy ===== [196] => V oblouku aorty se nacházejí baroreceptory, které snímají [[krevní tlak]]. Při zvýšení tlaku krve je utlumen sympatikus, srdeční frekvence se sníží a tlak krve poklesne. [197] => [198] => ==== Humorální řízení ==== [199] => [[Katecholamin]]y, tedy [[adrenalin]] a [[noradrenalin]], mají na srdce stejný účinek jako sympatikus. Naopak [[acetylcholin]] působí na srdce jako parasympatikus. [200] => [201] => [[Glukagon]] zrychluje srdeční frekvenci a zvyšuje sílu kontrakcí, [[Inzulin|inzulín]] také zrychluje srdeční činnost. [[Progesteron]] naopak srdeční frekvenci zpomaluje. [202] => [203] => ==== Vliv teploty na tepovou frekvenci ==== [204] => Frekvence s jakou sinoatriální uzel generuje vzruchy závisí i na jeho teplotě. Třetím faktorem ovlivňujícím srdeční frekvenci je proto tělesná teplota. Například zvýšení teploty o 1 °C se projeví vzestupem frekvence srdečního tepu asi o 10 úderů za minutu.{{Citace monografie | autor=Campbell, Neil A. and Reece Jane B| titul=Biology | url=https://archive.org/details/essentialbiology00camp_0| vydavatel=Benjamin Cummings | rok=2007 | kapitola=42| isbn=978-0321543257 | datum přístupu= 2010}} [205] => [206] => == Srdce jako endokrinní žláza == [207] => Srdce produkuje hormon, [[Atriální natriuretický peptid|atriový natriuretický peptid]], který má vliv na krevní cévy, [[Ledvina|ledviny]] a [[nadledvina|nadledviny]] a podílí se na regulaci krevního tlaku a krevního objemu. [208] => [209] => == Vývoj srdce == [210] => Srdce je jeden z prvních orgánů, které se u embrya začnou vyvíjet. Začíná bít zhruba pět týdnů po poslední normální menstruaci (tři týdny po početí) a jeho tep se zpočátku plynule zrychluje až na hodnoty kolem 280 tepů za minutu v 7. až 9. týdnu, načež frekvence opět klesá až na 150 tepů v 15. týdnu. Po porodu se funkce srdce prudce změní, když se dítě odpojí od matčina krevního oběhu a začne dýchat. [211] => [212] => == Srdce u různých živočichů == [213] => === Srdeční frekvence === [214] => Čím menší živočich, tím je srdeční frekvence rychlejší. U mláďat bije srdce rychleji než u dospělých jedinců. Srdeční frekvence [[plejtvákovec šedý|plejtvákovce]] je asi 9 úderů za minutu, [[slon]]a 25 stahů za minutu, u [[člověk]]a je to 70 stahů za minutu. [[Vrabec domácí|Vrabec]] má tepovou frekvenci 500 stahů za minutu, rejsek 600 stahů za minutu, letící [[kolibříkovití|kolibřík]] dokonce 1200 stahů za minutu. [215] => [216] => === Srdce ptáků === [217] => {{Související|Oběhová soustava ptáků}} [218] => Stejně jako u savců je srdce ptáků čtyřdílné (2 předsíně a 2 komory), s dokonale oddělenými dutinami. Vzhledem k velikosti těla je velké, leží v tělní dutině na hrudní kosti mezi plícemi a žaludkem. [219] => [220] => === Srdce ostatních obratlovců === [221] => Nejjednodušší srdce mají [[ryby]] a [[paryby]]; funguje jako čerpadlo, které žene krev směrem k [[žábry|žábrám]], kde je okysličována a pak rozváděna po těle, aniž by se vracela zpět do srdce. Tvoří je jedna síň, kam přitéká neokysličená krev, a jedna komora, která vypuzuje krev do žáber. [222] => [223] => U dospělých [[obojživelníci|obojživelníků]] dochází k rozdělení síní, srdce má tedy jednu komoru a dvě síně. Vzniká primitivní velký a malý krevní oběh, ale dochází k míšení okysličené a neokysličené krve. [224] => [225] => U [[plazi|plazů]] se začíná objevovat náznak mezikomorové přepážky, u [[krokodýli|krokodýlů]] je již kompletní, srdce je tedy čtyřkomorové stejně jako u savců a ptáků a už nedochází k míšení krve. [226] => [227] => === Srdce bezobratlých === [228] => U bezobratlých zastává funkci primitivního srdce většinou rozšířený pulsující úsek cévy, který funguje jako [[peristaltické čerpadlo]]. Cirkulace tělních tekutin (hemolymfy, krve) je zajištěna peristaltickými stahy hladké svaloviny pulsující cévy. [229] => [230] => == Technické analogie srdce == [231] => Hledáme-li technické analogie srdce a potažmo celé oběhové soustavy, musíme na prvním místě jmenovat ty nejdokonalejší – umělé srdce a funkční podpory srdce ([[kardiostimulátor]]y). V lékařství jsou také úspěšně používány nejrůznější implantáty, jako např. umělé cévy či srdeční chlopně. Z technického hlediska představuje jistou funkční analogii srdce také např. jednoduchá pumpa, jejíž zpětné ventily plní stejnou funkci jako u srdce chlopně, i když je zřejmé, že pumpa nebyla zkonstruována na základě studia funkce srdce a jeho chlopní. Jistou, i když velmi vzdálenou, analogii celé oběhové soustavy představují také hydraulické a pneumatické systémy, používané např. v robotice. Ty používají jako ústřední jednotku hydraulický či pneumatický motor, jehož funkce by se dala přirovnat k funkci srdce, a dále pak soustavu rozvodných hadic, která by snesla srovnání s cévní soustavou. [232] => [233] => == Choroby srdce == [234] => {{viz též|srdeční choroby}} [235] => Stavbou, funkcí a chorobami lidského srdce se zabývá [[kardiologie]], srdeční choroby patří mezi nejčastější příčiny smrti, zejména v bohatých zemích. V České republice jsou nejčastější příčinou smrti a umírá na ně asi 50 % lidí. Nejčastější příčinou úmrtí z nemocí srdce je ischemická choroba srdeční. Ischemické choroby srdce jsou nejčastější příčinou hospitalizace i úmrtí v ČR. Na roční úmrtnosti se podílejí přibližně čtvrtinou. Statistika za rok 2012, uvádí 75.499 případů hospitalizace pro ischemické choroby srdce. V ČR v tom roce zemřelo na tyto choroby 25.178 lidí, na infarkt myokardu 6439.[http://cs.medixa.org/nemoci/srdce Přehled nejčastějších nemocí srdce] [236] => * [[Ischemická choroba srdeční]] [237] => * [[Infarkt myokardu]] [238] => * [[Chlopenní vada|Chlopenní vady]] [239] => * [[Infekční endokarditida]] [240] => * [[Srdeční arytmie]] [241] => * [[Seznam vrozených srdečních vad v dospělosti|Vrozené srdeční vady]] [242] => [243] => == Srdce v přeneseném významu == [244] => [[Soubor:Heart symbol c00.svg|náhled|150x150pixelů|Symbol srdce znázorňující lásku, náklonnost i přátelství]] [245] => [246] => Srdce se ale v hovorové i technické mluvě užívá v mnoha přenesených i naprosto konkrétních významech: [247] => * Srdce je všeobecně [[symbol]]em [[láska|lásky]], náklonnosti i [[přátelství]] (viz rčení ''láska sídlí v srdci'' aneb ''láska prochází srdcem'' či ''nechal u ní své srdce'' apod.). [248] => * Naši předkové se domnívali, že srdce je sídlem citu, myšlení a duše, což ale není možné díky prokázanému životu s umělým srdcem. [249] => * Symbol srdce může sloužit jako ozdoba či upomínka na nějakou osobu (třeba perníkové či jiné ozdobné srdce, srdíčko). [250] => * Může však být také symbolem odvahy a energie: ''bojovat srdcem'' nebo ''srdnatě'' přeneseně znamená odvážný čin, do kterého člověk vložil svoji veškerou fyzickou a psychickou energii (viz rčení ''nechali v něm kus srdce''). [251] => * „Srdeční záležitost“ se obvykle týká mimořádně blízké osoby či zvláště milé věci (záležitosti, události, předmětu, vlastnosti, vztahu apod.) pro nějakou konkrétní osobu [252] => * „Nepokojné srdce“ prý mívají osoby neklidné, těkavé, nestálé, hyperaktivní apod. [253] => * “Srdce“ může označovat tu nejdůležitější, centrální část nějakého většího technického či společenského systému (viz termín „srdce stroje“, „srdce elektrárny“, „srdce Evropy“ apod.) [254] => * Srdce [[zvon]]u je volně zavěšené závaží, které „bije“ do zvonu (srovnej rčení ''má srdce jako zvon'') [255] => * Srdce je také červená barva v karetních hrách. [256] => [257] => == Odkazy == [258] => === Reference === [259] => [260] => [261] => === Literatura === [262] => * Silbernagl S., Despopoulos A.: ''Atlas fyziologie člověka''. Grada Avicenum, Praha, 1993 [263] => * Stanislav Trojan a kol.: ''Lékařská fyziologie''. Grada, Praha, 2003 [264] => * Kolektiv autorů, ''Koldův atlas veterinární anatomie''. Grada, Praha, 1999 [265] => * Hugo Černý, ''Veterinární anatomie'', Novico, Brno, 2002 [266] => * Ivan Novotný, Michal Hruška: Biologie člověka [267] => [268] => === Související články === [269] => * [[Wiggersův diagram]] [270] => * [[Transplantace srdce]] [271] => [272] => === Externí odkazy === [273] => * {{Commonscat|Heart (organ)}} [274] => * {{Wikislovník|heslo=srdce}} [275] => * {{Wikicitáty|téma=Srdce}} [276] => * {{en}} [http://www.heartworks.me.uk/ HeartWorks – realistický 3D model srdce] [277] => * {{en}} [http://www.nhlbi.nih.gov/health/dci/Diseases/hhw/hhw_pumping.html Srdce a krení oběh (animace)] [278] => * {{en}} [http://www.med.yale.edu/library/heartbk/1.pdf Srdce a krevní oběh] [279] => * {{en}} [http://www.heart.org.in Srdeční choroby] {{Wayback|url=http://www.heart.org.in/ |date=20190705124914 }} [280] => * {{en}} [http://www.emedicine.com/ped/topic2902.htm eMedicine: Anatomie srdce] [281] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20090323041846/http://library.thinkquest.org/C003758/home.htm Portál srdce] [282] => [283] => {{Oběhová soustava}} [284] => {{Autoritní data}} [285] => {{Portály|Medicína}} [286] => [287] => [[Kategorie:Srdce| ]] [288] => [[Kategorie:Oběhová soustava]] [289] => [[Kategorie:Orgány]] [] => )
good wiki

Srdce

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Srdeční svalovina','diastola','krevní tlak','plíce','Pes domácí','systola','peristaltické čerpadlo','aorta','kardiologie','infarkt myokardu','endokard','noradrenalin'

Aorta

Diastola

Endokard

Kardiologie

Kardiologie je medicínský obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou chorob srdce.

Noradrenalin

Plíce

Systola