Array
(
[0] => 15480806
[id] => 15480806
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Srpen
[uri] => Srpen
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] =>
[oai] =>
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => {{KalendářSrpen}}
[1] => '''Srpen''' je podle [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] osmý [[Kalendářní měsíc|měsíc]] v [[Rok|roce]]. Má 31 dní. Český název pochází pravděpodobně od zemědělského nástroje [[srp]]u, užívaného při sklizni obilí. V [[Římský kalendář|římském kalendáři]] měl měsíc název ''Sextilis'' od latinského ''sextus'' (tj. šestý), neboť do roku 153 př. n. l. byl srpen šestým měsícem v roce. Když [[Julius Caesar]] v roce 46 př. n. l. zavedl [[juliánský kalendář]], srpen byl prodloužen na 31 dní. Aby neměly tři měsíce za sebou po 31 dnech, byl zároveň převeden jeden den ze [[září]] do [[říjen|října]] a jeden den z [[listopad]]u do [[prosinec|prosince]], a tak bylo rozrušeno [[Sósigenes z Alexandrie|Sósigenovo]] pravidelné střídání dlouhých a krátkých měsíců. V roce 8 př. n. l. byl měsíc pojmenován po císaři [[Augustus|Augustovi]] na ''August''. Z latiny pak název převzaly další evropské jazyky a používají ho dodnes ({{Vjazyce2|en|''August''}}, {{Vjazyce2|de|''August''}}, {{Vjazyce2|sk|''August''}}).
[2] =>
[3] => Podle patrně nepravdivé legendy měl srpen v juliánském kalendáři jen 30 dní a o jeden den byl prodloužen až v roce 8 př. n. l. proto, aby měsíc pojmenovaný po současném císaři byl rovnocenný předchozímu červenci, který byl zase pojmenován po Juliu Caesarovi (''Julius''). Získaný den byl údajně odebrán z [[únor]]a.
[4] =>
[5] => V [[Přestupný rok|přestupných letech]] začíná srpen stejným dnem v týdnu jako únor. V běžných letech však žádný jiný měsíc nezačíná stejným dnem v týdnu jako srpen. Podle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]] připadá srpen obvykle na měsíce [[Av (měsíc)|av]] a [[elul]].
[6] =>
[7] => Astrologicky je [[Slunce]] asi první dvě třetiny srpna ve znamení [[Lev (znamení)|Lva]] a zbytek měsíce ve znamení [[Panna (znamení)|Panny]]. V astronomických termínech začíná v [[souhvězdí Raka]] a končí v [[souhvězdí Lva]].
[8] =>
[9] => Během srpna se na [[Severní polokoule|severní polokouli]] zkracuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku [[50. rovnoběžka severní šířky|50. rovnoběžky]] a [[15. poledník východní délky|15. poledníku]], je první srpnový den dlouhý okolo 15 hodin a 13 minut. Slunce vychází přibližně v 5.29 a zapadá ve 20.42 hodin [[Středoevropský letní čas|středoevropského letního času]]. Poslední den v srpnu je kratší o hodinu a 41 minut. Slunce vychází okolo 6.14 a zapadá v 19.46 hodin.
[10] =>
[11] => Podle meteorologických měření v pražském [[Klementinum|Klementinu]] byla od 18. století nejvyšší srpnová teplota zaznamenána 13. srpna 2003 a 8. srpna 2015 (36,8 °C) a nejnižší 26. srpna 1980 (6,4 °C). Průměrné srpnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 17,3 do 20,9 °C.{{Citace elektronické monografie
[12] => | titul = Historická data – Praha Klementinum
[13] => | url = https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha-klementinum
[14] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
[15] => | datum_přístupu = 2022-06-22
[16] => }} Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 20. srpna 2012 v [[Dobřichovice|Dobřichovicích]] u Prahy (40,4 °C). Byla to také vůbec nejvyšší teplota v historii měření v Česku. Nejnižší teplota byla 20. srpna 1991 na [[Horská Kvilda|Horské Kvildě]] na Šumavě (−5 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 12. srpna 2002 v [[Český Jiřetín|Českém Jiřetíně]] na Mostecku (226,8 mm).{{Citace elektronické monografie
[17] => | titul = Historické extrémy
[18] => | url = https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/historicke-extremy
[19] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
[20] => | datum_přístupu = 2022-06-22
[21] => }}
[22] =>
[23] => Teplotní průměr v srpnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:
[24] =>
[31] =>
[32] => V České republice připadá na srpen jeden významný den: Den památky obětí [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invaze]] a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy ([[21. srpen|21. srpna]]).
[33] =>
[34] => Podle srpna jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. V srpnu 1789 schválilo francouzské [[Ústavodárné národní shromáždění]] [[Srpnové dekrety]], kterými zrušilo výsady šlechty a duchovenstva. Ve dnech [[19. srpen|19.]]–21. srpna 1991 proběhl v Sovětském svazu [[Srpnový puč]], při kterém se skupina komunistických funkcionářů pokusila svrhnout generálního tajemníka strany [[Michail Gorbačov|Michaila Gorbačova]].
[35] =>
[36] => == Pranostiky ==
[37] => [[Soubor:Les Très Riches Heures du duc de Berry aout.jpg|thumb|Srpen (''[[Přebohaté hodinky vévody z Berry]]'')]]
[38] => * Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
[39] => * Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
[40] => * V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
[41] => * I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
[42] => * Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
[43] => * Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
[44] => * V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
[45] => * Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
[46] => * Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
[47] => * Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
[48] => * Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
[49] => * Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
[50] => * Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
[51] => * Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
[52] => * Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
[53] => * V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když v nížinách – to pohoda.
[54] => * Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
[55] => * Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
[56] => * Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
[57] => * Když pálí srpen, bude pálit i víno.
[58] => * Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
[59] => * Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.
[60] => * Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
[61] => * Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
[62] => * Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
[63] =>
[64] => == Reference ==
[65] =>
[66] =>
[67] => == Externí odkazy ==
[68] => * {{commonscat}}
[69] => * {{Wikislovník|heslo=srpen}}
[70] => * [http://www.moderni-dejiny.cz/rubrika/10-kalendarium/?month=8#months Srpen v kalendáriu na portálu Moderní dějiny]
[71] =>
[72] => {{Srpen}}
[73] => {{Autoritní data}}
[74] =>
[75] => [[Kategorie:Srpen| ]]
[76] => [[Kategorie:Kalendářní měsíce]]
[] =>
)
good wiki
Srpen
Srpen je podle gregoriánského kalendáře osmý měsíc v roce. Má 31 dní.