Array ( [0] => 15495685 [id] => 15495685 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Střešovice [uri] => Střešovice [3] => Villa-Mueller-Prag-2.jpg [img] => Villa-Mueller-Prag-2.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Střešovice je pražská městská čtvrť ležící na severozápadě města. Nachází se v blízkosti Letenského náměstí a Šárky. Čtvrť je známá především svou polohou na úzkém pásu kopce Stromovka a je obklopena přírodou. Historie Střešovic sahá až do 13. století, kdy zde bylo založeno osídlení a postaveno panské sídlo. Později zde vzniklo několik venkovských usedlostí, které byly později přestavěny na luxusní vily a rezidence bohatých občanů. V 19. století se Střešovice staly oblíbeným letním sídlem pražské aristokracie a bohémy. V současnosti jsou Střešovice tichou a klidnou čtvrtí s mnoha zelenými plochami a parky. Mezi hlavní památky a zajímavosti patří kostel svatého Matěje, který je jednou z nejstarších staveb v Praze, a vilová čtvrť Baba s unikátními funkcionalistickými domy. Ve Střešovicích se nachází také několik významných institucí, včetně takových jako je Americká škola v Praze a Perlová daňová ráj. Kromě toho je tato čtvrť také domovem mnoha sportovních a rekreačních zařízení, jako je tenisový klub Střešovický mládežnický tenisový klub a bazén U Lva. Střešovice jsou snadno dostupné městskou hromadnou dopravou a jsou oblíbeným cílem turistů i místních obyvatel, kteří sem přicházejí hledat klid a relaxaci ve městě. [oai] => Střešovice je pražská městská čtvrť ležící na severozápadě města. Nachází se v blízkosti Letenského náměstí a Šárky. Čtvrť je známá především svou polohou na úzkém pásu kopce Stromovka a je obklopena přírodou. Historie Střešovic sahá až do 13. století, kdy zde bylo založeno osídlení a postaveno panské sídlo. Později zde vzniklo několik venkovských usedlostí, které byly později přestavěny na luxusní vily a rezidence bohatých občanů. V 19. století se Střešovice staly oblíbeným letním sídlem pražské aristokracie a bohémy. V současnosti jsou Střešovice tichou a klidnou čtvrtí s mnoha zelenými plochami a parky. Mezi hlavní památky a zajímavosti patří kostel svatého Matěje, který je jednou z nejstarších staveb v Praze, a vilová čtvrť Baba s unikátními funkcionalistickými domy. Ve Střešovicích se nachází také několik významných institucí, včetně takových jako je Americká škola v Praze a Perlová daňová ráj. Kromě toho je tato čtvrť také domovem mnoha sportovních a rekreačních zařízení, jako je tenisový klub Střešovický mládežnický tenisový klub a bazén U Lva. Střešovice jsou snadno dostupné městskou hromadnou dopravou a jsou oblíbeným cílem turistů i místních obyvatel, kteří sem přicházejí hledat klid a relaxaci ve městě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Střešovice [2] => | městská část = [[Praha 6]] [3] => | správní obvod = [[Praha 6]] [4] => | obvod = [[Praha 6]] [5] => | rozloha = 1,55 [6] => | počet ZSJ = 2 [7] => | popisek = Střešovičky (Na Kocourkách) [8] => | PSČ = 160 00, 162 00, 169 00 [9] => | mapa = Praha KÚ Střešovice.png [10] => | obec = [[Praha]] [11] => }} [12] => '''Střešovice''' (dříve také ''Třešovice'', {{Vjazyce2|de|''Streschowitz''}}) je [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] v [[Praha|Praze]], součást městské části [[Praha 6]]. Střešovice se nacházejí v západní části Prahy vklíněné mezi čtvrtě [[Dejvice]] na severu, [[Hradčany]] na východě, [[Břevnov]] na jihu a jihozápadě, [[Veleslavín]] na západě a [[Vokovice]] na severozápadě. [13] => [14] => == Etymologie názvu == [15] => * První písemná zmínka je v latinské zakládací listině [[Břevnovský klášter|Břevnovského kláštera]] z roku [[993]], kde přemyslovský kníže Boleslav II. ve výčtu statků klášteru připsaných označuje ''neobdělávaný vrch/horu ve vsi Třešovice'' (''...montem alium incultum in villam Tressowicz)''Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, editor Gustav Friedrich, Praha 1904–1907, s. 348, č.375, dostupné omline[http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=2&bookid=76&page=348&action_button.x=11&action_button.y=10] {{Wayback|url=http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=2&bookid=76&page=348&action_button.x=11&action_button.y=10|date=20190127152507}}. Listina je sice mladším falzem, patrně z doby Přemysla Otakara II., ale názvy falšované nejsou. V pořadí druhá zmínka tedy následovala brzy po té první roku 1273 a váže se již k majetku Strahovského kláštera, má tvar ''Trisowicz''. Tuto posloupnost citují lingvisté Antonín Profous, Místní jména v Čechách III, s. 199: [http://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=IV&heslo=0199&useregexp=no]. [16] => * Druhý výklad vychází ze slovesa ''střežiti'' s poukazem na blízký ''Strahov'', obě lokality svou polohou střežily přístup k Praze od západuJan Bonifác Holub: ''Odkryté poklady, paměti děje- a místopisné vikariatního obvodu Libockého v okresu Smíchovském''. Praha 1893, s. 62. [17] => * Třetí výklad odvozuje ''Střiešovice'' od „vsi lidí Střešových či Střiešových“, tedy od osobního jména „Střeš“ nebo „Střieša“ domáckého tvaru jména „Střezivoj“ nebo „Střezimír“. {{Zdroj?}} [18] => [19] => == Historie == [20] => === Základní shrnutí === [21] => [[Soubor:Střešovice kostel sv. Norberta 2.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel svatého Norberta (Střešovice)|Kostel svatého Norberta]]]] [22] => Střešovice (také Třešovice) vznikly v [[10. století|10.]] či [[11. století]] na území, které bylo již od 3. tisíciletí př. n. l. obyvatelstvem nepřetržitě osídleno. Obec Střešovice byla rodinným majetkem českých knížat do r. [[1143]], kdy byla darována [[Strahovský klášter|Strahovskému klášteru]], a přes dočasná vyvlastnění v době husitské a v době stavovského povstání zůstala v majetku tohoto kláštera v podstatě až do [[20. století]]. Střešovice tvořily hospodářské zázemí Strahovského kláštera, jejich katastrální území zasahovalo až do těsné blízkosti areálu kláštera a po mnoho staletí patřily k Střešovicím i pozemky na [[Strahov (Praha)|Strahově]], které byly připojeny k [[Břevnov]]u až roku [[1922]] za vzniku [[Velká Praha|Velké Prahy]].PhDr. Michal Flegl, Střešovice tisícileté; Knihovnička časopisu Břevnovan č.2 / 1999PhDr. Michal Flegl, Ořechovka; Knihovnička časopisu Břevnovan č.4 / 2000 [23] => [24] => === 14. až 18. století === [25] => Až do konce [[18. století]] byla zástavba Střešovic značně rozptýlena. Jádro obce tvořil kamenný dvorec č. p. 8, připomínaný již od [[14. století]] jako Krichův či Walschův, a skupina pěti drobných domků. Ostatní výstavba byla roztroušena po vinicích. V roce [[1756]] dal [[Strahovský klášter]] na vinici Andělce starší viniční usedlost přestavět na stejnojmenný dvorec č. p. 7, kam se přemístilo centrum klášterního hospodářství z dvorce č. p. 8. Na Andělce byla zřízena i kaple zasvěcená Panně Marii – Královně andělů. V roce [[1771]] měly Střešovice (Třešovice) celkem 14 domů a rozkládaly se v původním prostoru na výšině, osídlené již od předhistorické doby. Zástavba Střešovic kontinuálně navazovala na osadu z [[10. století]]. [26] => [27] => === Konec 18. a 19. století === [28] => K velké nové výstavbě došlo ve Střešovicích na přelomu [[18. století|18.]] a [[19. století]]. A to díky rozmachu Strahovského kláštera, kam přicházeli noví zaměstnanci. Jim byl vyčleněn pruh neúrodné půdy pod [[pískovec|pískovcovým]] prahem na severní straně návrší, z něhož byl těžen stavební kámen. Byly zde stavěny malé domky téměř bez pozemků, zpočátku jednopatrové, avšak postupem doby a díky růstu obyvatelstva byly nastavovány a přistavovány. Současně také vznikla menší zástavba na jižním svahu nazývaná [[Střešovičky|Malými Střešovicemi]] (Střešovičkami), případně podle tamní bývalé vinice [[Kocourky|Na Kocource]]. Jádro obce na severní straně svahu se nazývalo, nazývá [[Staré Střešovice|Velkými Střešovicemi]]. V roce [[1850]] je ve Velkých i Malých Střešovicích celkem 102 domů a 1069 obyvatel. Roku [[1855]] je ve Střešovicích založena [[škola]], která již v roce [[1910]] dosáhla počtu osmi tříd. Od poloviny [[19. století]] se výstavba ve Střešovicích s rozvojem Prahy a potřebou nových pracovníků opět rozšiřuje a zástavba se zhušťuje. Roku [[1890]] až [[1891]] jsou na hřebeni střešovického kopce vybudovány [[Kostel svatého Norberta (Střešovice)|kostel sv. Norberta]] v novorománském slohu, fara a v dnešní ulici Nad hradním vodojemem [[střešovická zvonička|zvonička]]. Roku 1899 bylo Na Petynku z Prahy přeloženo [[Vincentinum]], opatrovna pro zdravotně postižené děti. Roku 1899 byl v lokalitě Na Dračkách (severozápadně od dnešní ulice Na Dračkách až po Buštěhradskou dráhu) zřízen nový [[střešovický hřbitov]], protože kapacita [[Hřbitov Šárka|hřbitova v Šárce]] již nestačila. V téže době byly přečíslovány všechny domy a fara získala č. p. 2. V r. [[1904]] bylo postaveno Norbertinum, budova opatrovny pro osiřelé děti či děti pracujících matek ve věku od 4 do 6 let, tedy zahrnující zhruba mateřskou [[škola|školu]] a [[dětské jesle|jesle]].[http://www.praha1929.cz/praha/stresovice.html Webová stránka s texty z knihy – Žáček Franta, Stehlík František: Historický a orientační průvodce Prahou, Nakladatelství Františka Stehlíka v roce 1929.] Vedly je tři sestry premonstrátky, přišlé ze Sv. Kopečku u Olomouce. [29] => [30] => === 20. století === [31] => [[Soubor:Střešovice evangelický kostel 1.jpg|vlevo|náhled|[[Evangelický kostel (Střešovice)|Sbor Církve českobratrské ve Střešovicích]]]] [32] => [[Soubor:Střešovice Müllerova vila 1.jpg|náhled|[[Müllerova vila]] na [[Ořechovka|Ořechovce]]]] [33] => V roce [[1900]] byly Střešovice (Třešovice) s 2500 obyvateli, opukou, cihelnou a rukavičkářstvím jednou ze vsí smíchovského okresu. V roce [[1922]] byly Střešovice s 3879 obyvateli a 254 domy připojeny k Praze jako součást [[Praha XVIII|Prahy XVIII]]. Následně přichází do Střešovic, jako do součásti hlavního města, velký stavební růst. Již v roce [[1922]] vzniká první část moderní vilové čtvrti Vořechovky ([[Ořechovka|Ořechovky]]), v místech dřívější Bořkovy zahrady. Moderní výstavba pokračuje i v dalších letech [[20. století]] a to nejen v oblasti [[Ořechovka|Ořechovky]], ale i v dalších částech Střešovic. V průběhu první poloviny 20. století vzniklo ve Střešovicích hned několik vilových čtvrtí. V roce [[1938]] byla v [[Břevnov]]ě západně od střešovických Baterií zprovozněna velká novostavba [[Ústřední vojenská nemocnice|Masarykovy vojenské nemocnice]]. V roce [[1949]] byla jedna část [[Katastrální území|k.ú.]] Střešovice začleněna k obvodu [[Praha 5]] (s [[Břevnov]]em a s částí [[Liboc]]e), druhá část k Praze 6 (s [[Dejvice]]mi, [[Sedlec (Praha)|Sedlecem]], [[Veleslavín]]em, [[Vokovice]]mi a s částí [[Bubeneč|Bubenče]], [[Holešovice|Holešovic]], [[Hradčany|Hradčan]] a [[Liboc]]e). V roce [[1960]] se celé k.ú. Střešovice stalo součástí nového obvodu [[Praha 6]] a v roce [[1990]] se stalo součástí městské části [[Praha 6]]. [34] => [35] => ==== Novodobé zásahy ve Starých Střešovicích ==== [36] => [[Staré Střešovice]] jakožto soubor historicky cenných dělnických domků na severním svahu střešovického kopce nebyly až do roku [[2003]] vyhlášeny [[Městská památková zóna|památkovou zónou]]. To se podařilo až právě roku [[2003]].{{Citace elektronického periodika |titul=Web Dobročinného spolku Medáků ve Střešovicích |url=http://www.medaci.cz/ |datum přístupu=2007-10-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070928034849/http://www.medaci.cz/ |datum archivace=2007-09-28 }} [37] => [38] => Na konci osmdesátých let (poprvé roku [[1986]]) zde probíhalo rozsáhlé vystěhovávání původního obyvatelstva a celý komplex měl být srovnán se zemí kvůli výstavbě diplomatické čtvrti zemí Jižní Ameriky. Některé objekty skutečně zbourány byly (například vyhlášený hostinec U Zvoničky), avšak s příchodem [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]] v roce [[1989]] se veškeré plány na výstavbu diplomatické čtvrti zastavily a demolice dalších domků skončila. Ze Starých Střešovic se však již stihla stát z velké části vybydlená a chátrající čtvrť. [39] => [40] => V roce [[1995]] původní vlastníci vyhráli soud s [[Magistrát hlavního města Prahy|pražským magistrátem]] a mohli zpět odkoupit své nemovitosti, které byli nuceni prodat pod nátlakem koncem 80. let. [[Znárodnění|Vyvlastněné]] nemovitosti, o které se nepřihlásili původní majitelé, začíná [[magistrát]] rozprodávat ve veřejných obálkových soutěžích. Zároveň zde v tomto roce začínají růst první nové domy, které nerespektují původní historickou zástavbu a prolamují dřívější výškové a objemové standardy. [41] => [42] => V letech [[1997]] a [[1998]] je postupně ustanoveno [[Občanské sdružení Staré Střešovice]], které si dává za cíl obnovu zdevastované [[Střešovická zvonička|zvoničky]] a také začíná fungovat v pozdějších letech kontroverzní [[Dobročinný spolek Medáků ve Střešovicích]]. Ten se svým názvem snažil navázat na stejnojmenný spolek vzniklý ve Střešovicích v roce [[1912]], který zde pořádal hudební průvody a taneční zábavy. Nově vzniklý spolek si pak dával za cíl ''obnovení společenského života ve Starých Střešovicích a přispění k zachování historických hodnot unikátního urbanistického souboru formou alternativních kulturních programů.''[http://medaci.cz/1_1onas.html Text o dobročinném spolku Medáků] [43] => [44] => Spolek Medáků obsazuje ve Starých Střešovicích tři zdevastované domky (Starostřešovická 79, Starostřešovická 96 a Nad hradním vodojemem 946), které však nevlastní a využívá je tudíž nelegálně (tzv. [[Squatting|Squat]]). Spolek se snažil v následujících letech tyto domky zčásti rekonstruovat a provozovat zde svou kulturní činnost (pořádání koncertů, divadel a výtvarných dílen). Taktéž se zasazoval o zařazení některých objektů ve Starých Střešovicích mezi [[kulturní památka|kulturní památky]] a o zrealizování svého projektu [[Alternativa pro Staré Střešovice]].[http://medaci.cz/new/submenu2/cinn-alt-home.htm Projekt Alternativa pro staré Střešovice] [45] => [46] => Mezi lety [[2000]] a [[2003]] však přicházejí komplikované spory s vlastníkem nelegálně obsazených objektů ([[Městská část a městský obvod|městskou částí]] [[Praha 6]]). V těchto sporech se jedná především o budoucnosti daných třech objektů a případném zlegalizování pobytu Dobročinného spolku Medáků v nich.[http://www.sestka.cz/index.php?clanek=549&String=med%E1ci Šestka, noviny městské části Praha 6 – prosinec / 2001: Domy ve starých Střešovicích jsou na prodej] Nakonec je rozhodnuto o vypsání výběrového řízení na pronájem daných tří domků (Starostřešovická 79, Starostřešovická 96 a Nad hradním vodojemem 946). [47] => [48] => Ve výběrovém řízení získá Dobročinný spolek Medáků pronájem jednoho domku. Spolek Medáků však toto výběrové řízení odmítne respektovat a argumentuje tím, že mu pouze jeden domek na provozování kulturní činnosti nestačí. Nadále tak neoprávněně obývá i objekty, které již ve výběrovém řízení připadly jiným zájemcům.[http://www.sestka.cz/index.php?clanek=655&String=med%E1ci Šestka, noviny městské části Praha 6 – únor / 2003: Medáci dál neoprávněně obývají domy ve Střešovicích] V neprospěch Spolku Medáků rozhodl i [[Městský soud v Praze]] a nakonec je za účasti policie 25. 7. 2003 vystěhován.{{Citace elektronického periodika |titul=Tiskové prohlášení Prahy 6 – Ve Starých Střešovicích je opět klid |url=http://www.praha6.cz/aktuality/aktualita.php?ID=331 |datum přístupu=2007-10-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071121200403/http://www.praha6.cz/aktuality/aktualita.php?ID=331 |datum archivace=2007-11-21 | nedostupné = ano}} Tím je tento dlouholetý spor v podstatě ukončen a může být připravována plánovaná rekonstrukce daných domků. [49] => [50] => V roce [[2003]] se Staré Střešovice stávají novou [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Avšak již zde z velké části není zachován původní charakter čtvrti, který zde ještě v 70. letech 20. století byl. Taktéž tu je již postaveno mnoho novostaveb, které nerespektují původní historickou zástavbu. Přesto se zde stále mnoho cenných historických příměstských domků nalézá.{{Citace elektronického periodika |titul=Seznam městských památkových rezervací a zón |url=http://pamatky.praha-mesto.cz/default.aspx?ido=2715&sh=-1279308229 |datum přístupu=2007-10-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070311040513/http://pamatky.praha-mesto.cz/default.aspx?ido=2715&sh=-1279308229 |datum archivace=2007-03-11 | nedostupné = ano}} [51] => [52] => O rok později ([[2004]]) jsou za [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónu]] prohlášeny i [[Střešovičky|Malé Střešovice]] na jižní straně střešovického kopce. Zástavba Malých Střešovic (Střešoviček) se rozkládá na podstatně menším prostoru než Staré Střešovice, ale zároveň nebyla skoro vůbec narušena novodobou výstavbou, a je proto výrazně ucelenější. [53] => [54] => == Stavební vývoj Střešovic == [55] => [[Soubor:2018-08-18 CZ Praha 06, Muzeum MHD, 01V-4996 (50324043947).jpg|náhled|[[Vozovna Střešovice]] - [[Muzeum městské hromadné dopravy v Praze]]]] [56] => Na počátku 20. století byly Střešovice jednou ze vsí smíchovského okresu s 2 452 obyvateli. V roce 1909 byla přivedena od Špejcharu ke Střešovické vozovně tramvajová trať, která rozvoj území podpořila. Se vznikem nového státu v roce 1918 přibyla potřeba hlavního města zajistit bydlení úředníků nových ministerstev i vybudování rezidencí pro zastupitelství. Vzniklo Státní stavební družstvo, které pro stavbu odkoupilo pozemky o rozloze 105 615 metrů čtverečních. Roku 1919 byla ministerstvem veřejných prací vypsána soutěž na výstavbu kolonie rodinných domků moderní vilové čtvrti. [57] => [58] => Pro stavbu bylo zvoleno území v katastru Střešovic a byl vybrán místní název Vořechovka (Ořechovka), odvozený od „Bořkovy zahrady“. [[Jan Kryštof Bořek]]-Borscheck, sekretář [[Dvorská komora|dvorské komory]] a první komisař solního a pivního důchodu v Království českém získal pozemky roku 1709 a již o rok později zde dal vybudovat v nejsevernější části zahrady zámeček, který se rozkládal v místech dnešních vojenských objektů v Dělostřelecké ulici a zanikl v roce 1742 při dělostřeleckém bombardování Prahy. [59] => [60] => Stavební práce, zahájené v roce 1920 na sever od dnešního Macharova náměstí, probíhaly s velkou intenzitou, takže již počátkem listopadu 1921 začalo stěhování prvních obyvatel. V roce 1922 se při vzniku Velké Prahy staly Střešovice (tehdy s 3 879 obyvateli a 254 domy) součástí Prahy XVIII a jejich rychlý stavební růst pokračoval. Došlo k úpravě ulic a elektrifikaci. Koncem roku 1922 byla převážná většina řadových domků většinou s malometrážními byty obydlena a rokem 1923 byla výstavba vlastní kolonie se stavebním nákladem téměř 60 miliónů Kč ukončena. Kolem centrální budovy vyrostla drobná malebná zástavba inspirovaná anglickými vzory. Obchodním i společenským centrem kolonie se stala Ústřední budova čp. 250, kde byla umístěna byla řada obchodů: „řádný obchod s koloniálním zbožím“, cukrářství, prodejna obuvi Baťa, galanterie, trafika, holič, řezník, instalatér Stolín, žehlírna prádla, truhlář, ale i známý biograf Ořechovka, restaurace („lepší hostinec se zahradou a sálem“), kavárna s vinárnou, a dokonce i ordinace lékařů. V roce 1927 byl společenský význam této budovy rozšířen o vybudování divadelního a tanečního sálu. Byla tu i knihovna, pošta a spolková místnost, využívaná hojně např. spolkem „Beseda na Vořechovce“. [61] => [62] => V letech 1923–1930 se rozšířila družstevní zástavba k ulici Střešovické a dále až na hřeben střešovického návrší (převážně řadové domy a dvoj a vícedomy). Souběžně pokračovala na východ směrem k Prašnému mostu výstavba honosných vil a rezidencí zastupitelských úřadů, ale i stavba vil v bezprostředním sousedství družstevní kolonie. Vznikly ulice Cukrovarnická, Pevnostní, Hlavní náměstí (dnes Macharovo) a další. Stavělo se hlavně na jih a na východ od původní Ořechovky. V roce 1926 bylo zprovozněno prodloužení tramvajové trati na Dlabačov. Zde pak, až na několik vil, vznikala kompaktní městská zástavba činžovních domů a také občanské stavby (pošta či Jihoslovanský dům). Tato souvislá bloková zástavba plynule přecházela do katastru Břevnov. [63] => [64] => Ve Střešovicích fungoval čilý spolkový život, občané se spolupodíleli na výstavbě tenisových kurtů i dětských hřišť. Pocit jejich sounáležitosti je nejvíce patrný na pomníku padlým 1. světové války, odhaleném v roce 1929. Náklady na jeho realizaci činily 40 000 Kč a byly hrazeny z velké části veřejnou sbírkou místních občanů. Pomník zhotovil roku 1928 sochař Josef Franěk, žák prof. Bohumila Kafky, který měl také na Ořechovce vilu s ateliérem. Pomník představuje klečícího raněného umírajícího vojáka, po stranách podstavce je uvedeno 84 jmen občanů Střešovic, padlých na bojištích 1. světové války. Je vyroben z vápence, dovezeného z proslulého kamenolomu Veseljev u města Pučišća (Chorvatsko, ostrov Brač). [65] => [66] => V roce 1931 byla Ořechovka již prakticky dostavěné samostatné městečko. Fungovala zde vysoká občanská vybavenost s množstvím obchodů a služeb (3 řezníci a uzenáři, asi 6 obchodů s potravinami, prodejna a opravna bot, lékárna, 2 mlékárny, holič, drogerie, obuvník, cukrář a šicí potřeby s prádlem, několik restaurací a další). Byly zde také soukromé ordinace tří praktických lékařů, internista a zubařka. Spojení s centrem města bylo tramvajovou linkou č. 20, která končila u Střešovické vozovny. Odtud pokračovala pouze jednokolejka na Dlabačov. Teprve v souvislosti se zdvojkolejněním této trati byla následně od června 1932 zprovozněna odbočka Střešovickou ulicí do zastávky Ořechovka (dnešní Sibeliova). [67] => [68] => Ve třicátých letech pokračovala stavba většinou izolovaných vil na západ od Hlavního náměstí až k hranicím katastru, kde končila u Strnadova (nyní Chládkova) zahradnictví ve Veleslavíně. Na hřebeni střešovického návrší současně vyrostla vilová čtvrť Baterie s náměstím Před Bateriemi a s evangelickou modlitebnou se sborovým domem od arch. Kozáka. Zástavba dosáhla až k rozlehlému areálu Masarykovy, nynější Ústřední vojenské nemocnice, ležící už v katastru [[Břevnov]]a. V souvislosti s dokončováním výstavby areálu nemocnice byla v květnu 1938 tramvajová trať prodloužena až tam. [69] => [70] => Přerušení stavebního ruchu německou okupací ukončilo vilovou výstavbu v severozápadní části katastru Střešovic. Nezastavěn zůstal pouze klínovitý pás mezi pokračováním Střešovické ulice a ulicí Na Petřinách západně od ulice V Průhledu, kde vyrostla zástavba až v poválečné době. [71] => [72] => == Urbanismus == [73] => [[Soubor:Střešovice Hübschmannova vila.jpg|náhled|Hübschmannova (Hypšmanova) vila]] [74] => V nově vzniklém československém státě stojí hlavní město před mnoha novými problémy. Jedním z nich je narůstající počet pracovních příležitostí i obyvatel. Hlavním úkolem Státní regulační komise, vytvořené v roce 1920, bylo zpracování základního urbanistického konceptu pro území Velké Prahy. Přehledný regulační a zastavovací plán vycházel ze tří hlavních teorií. Urbanismu wagnerovské moderny, anglického zahradního města a hnutí za reformu bytovou, přinášejícího nové řešení bytu i koncepce domovního bloku. Počítal s tím, že severozápadní oblast Prahy se stane souborem sídlišť zdravého bydlení, tzv. zahradních čtvrtí. Území Střešovic bylo plánem určeno pro nízké zastavění, rodinné domky v hojné zeleni. Výjimkou byl areál Výzkumného ústavu cukrovarnického, který zároveň vytvářel pracovní příležitost pro nové obyvatele, a dvě vodohospodářské stavby, přečerpávací stanice Bruska na samém východě území, tvořící velkou zelenou plochou vodojemů clonu od železniční trati a drobná stavba vodojemu Andělka na stráni ke střešovickému návrší. Ořechovka měla být vzorem pro další chystané projekty. Proto byla vypsána veřejná urbanistická soutěž na „kolonii rodinných domků na Vořechovce“. Obeslali ji přední urbanisté, stavitelé a majitelé velkých stavebních firem ([[Pavel Janák]], [[František Roith]], [[Jaroslav Vondrák]], V. Šulc, [[Bohumil Hypšman]], [[Alois Dryák]], [[František Havlena]], [[Bohumír Kozák]] a další). Soutěžní porotě bylo předloženo celkem 38 návrhů, z nichž deseti byly uděleny ceny a odměny. Jeden ze dvou vítězných projektů (arch. [[Jaroslav Vondrák|Jaroslava Vondráka]] a stav. J. Šenkýře) se stal podkladem pro definitivní urbanistické řešení této vilové oblasti. Jednotlivé ucelené části zástavby pak byly projektovány a prováděny podle upravených návrhů architektů, zúčastněných v soutěži (F. Vahala, B. Hybšman, J. Freiwald, [[František Roith]], E. Hnilička a další). [75] => [76] => Původní družstevní vilová kolonie, s hustou řadovou zástavbou, byla ohraničena na východě ulicí U Laboratoře, na západě ulicí Pod Vyhlídkou, na severu ulicemi Pod Ořechovkou a Dělostřeleckou a na jihu ulicí Na Ořechovce. Dnes je místním názvem Ořechovka obecně vnímáno širší území na sever od Střešovické ulice, ačkoliv stejný charakter zástavby mají i domy na východním cípu střešovického návrší. [77] => [78] => Celek zahradního města se vyznačuje bohatostí kompoziční skladby prostorových urbanistických prvků a zapojením větších ploch veřejné zeleně (ulice V Průhledu a Slunná) Rovněž Hlavní (dnes Macharovo) náměstí, jehož návrh vypracoval arch. A. Dryák, je velkou zelenou plochou. Do sadových úprav bylo citlivě zapojeno dětské hřiště, tenisové kurty s klubovnou i sáňkové dráhy. Další tenisové kurty byly vybudovány v parku u vozovny na východním konci Cukrovarnické ulice a na severu podél železniční trati vzniklo v dalším parčíku dětské hřiště. Územím procházejí po vrstevnicích páteřní komunikace široké 14–20 m (Cukrovarnická, Na Ořechovce, Dělostřelecká), lemované stromořadím. Méně významné komunikace mají šířku 8 m. Magistrát doporučoval dbát co nejvíce původní terénní konfigurace. U řadových domků bylo požadováno odstupňování stavební čáry vzhledem k čáře uliční. To umožňovalo zástavbu opticky rozčlenit a do místy hlubších předzahrádek umístit vyšší zeleň. Schválená regulace se týkala procenta zastavěnosti parcely, výšek staveb, hmotového ztvárnění střech i oplocení. Pod stavebním dohledem magistrátu a pod sankcemi při nedodržení podmínek se tak podařilo spojit exteriéry zahradního města v organický celek. Z archivních dokumentů je zřejmé, že regulace byla přísně vyžadována a dodržována. Jednou z podmínek, které to umožňovaly bylo, že většina pozemků zůstávala až do kolaudace majetkem stavebních družstev. [79] => [80] => Mimo vlastní kolonii byla zástavba rozvolněnější. Jednoduché vily či dvojvily umožnily kopírování prudčeji klesajícího terénu, který by u řadové zástavby činil problém. Domy jsou situovány v hlubších zahradách a mají velmi zajímavě řešené vstupní partie se schody, vyrovnávajícími prudký sklon terénu. Každý blok má většinou jednoho architekta a domy se liší jen v drobných detailech. Směrem od jádra kolonie přechází výstavba dvojvil či trojvil v zástavbu izolovanou, na východě charakteristickou honosnými vilami, z nichž ale většina je ještě v tradičním duchu. Výjimky jsou zato objekty zcela mimořádné, jako například [[Traubova vila|vila továrníka Trauba]] nebo vily arch. [[Bohumír Kozák|Kozáka]] či [[Ladislav Machoň|Machoně]]. [81] => [82] => Stylově mírně odlišná je vilová čtvrť Baterie s družstevními domky i mnoha moderními solitérními vilami, dosahující na západ až k Veleslavínu. V prodloužené ose ulice Sibeliova vzniklo náměstí Před Bateriemi s 21 m vysokou dominantou věže funkcionalistické českobratrské modlitebny (arch. B. Kozák), dostavěné v roce 1939. [83] => [84] => Souběžně pokračovala převážně bloková zástavba mezi linií hradeb, Bělohorskou a dnešní Patočkovou ulicí až ke katastru Břevnov. Tato výstavba byla zahájena již před 1. světovou válkou a proto domy při Bělohorské jsou pojaty ještě klasicky, směrem k Patočkově ale přibývá modernější zástavba. Pod parkem v Keplerově ulice je už řada funkcionalistických domů s blokem [[Kolej krále Alexandra|Alexandrovy koleje]] a dalšími zajímavými stavbami, z nichž některé byly dostavěny až během války (budova pošty od arch. Slámy), stejně jako výrazný blok domů na jižní straně Patočkovy od arch. [[Jan Gillar|Jana Gillara]]. [85] => [86] => Pro ochranu mimořádných hodnot území byla v roce 1991 vyhlášena památková zóna „Vilová kolonie Ořechovka“. Samostatnou památkovou ochranu mají také dvě kulturní památky moderní architektury, [[Kafkova vila]] a [[Evangelický kostel (Střešovice)|Sbor českobratrské církve]] a také nejznámější stavba moderní architektury, národní kulturní památka [[Müllerova vila]]. [87] => [88] => == Lokální části Střešovic == [89] => * ''[[Staré Střešovice]]'' (Velké Střešovice) jsou částí Střešovic, která leží na severním svahu střešovického kopce. Rozkládají se především podél ulic Nad Hradním vodojemem a Starostřešovická. Nacházejí se zde cenné památkově chráněné dělnické domky a [[Střešovická zvonička|zvonička]]. Tato oblast byla také velmi medializována koncem 90. let 20. století díky působení [[Dobročinný spolek Medáků ve Střešovicích|Dobročinného spolku Medáků]] [90] => [91] => * ''[[Střešovičky]]'' (Malé Střešovice) se rozkládají oproti [[Staré Střešovice|Starým Střešovicím]] na jižním svahu střešovického kopce, na jehož vrcholu se nalézá [[Kostel svatého Norberta (Střešovice)|kostel sv. Norberta]] a kostel [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 6 – Střešovice|ČCE]]. Ve [[Střešovičky|Střešovičkách]] se stejně jako ve [[Steré Střešovice|Starých Střešovicích]] nalézá stará vesnická zástavba dělnických domků, která je vyhlášena památkovou zónou. Zdejší památková zóna se rozkládá především kolem ulice Na Kocourkách. Historická zástavba je zde zachovalejší a ucelenější nežli ve [[Staré Střešovice|Starých Střešovicích]]. [92] => [93] => * ''[[Ořechovka]]'' je vilovou čtvrtí stavěnou v první polovině 20. století ležící na místě původní Bořkovy zahrady. Je postavena podle projektu tzv. [[Zahradní město|zahradního města]] od [[Jaroslav Vondrák|Jaroslava Vondráka]] a [[Jan Šenkýř|Jana Šenkýře]]. Je zde velmi patrná inspirace [[Anglie|anglickou]] [[architektura|architekturou]] té doby. Centrem celé vilové čtvrti je Macharovo náměstí s Ústřední budovou čp. 250, kde bylo i [[Kino Ořechovka]]. [94] => [95] => * ''[[Baterie (Praha)|Baterie]]'' jsou stejně jako [[Ořechovka]] vilovou čtvrtí. Rozkládají se na pomezí Střešovic a [[Břevnov]]a. Prostor Baterií je dobře ohraničen z jihu ulicí Na Bateriích, na severu se nacházejí [[Střešovické skály]], na západě se rozkládá rozlehlý areál [[Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích|ÚVN]] ležící už v katastru Břevnova a na východě je vilová čtvrť [[Baterie (Praha)|Baterie]] ukončena Náměstím před Bateriemi s parkem a kostelem [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 6 – Střešovice|ČCE]] [96] => [97] => * Další lokality jsou ve Střešovicích nazývány podle starých [[Seznam pražských usedlostí|usedlostí]], které v těchto částech byly nebo stále jsou: ''[[Petynka]]'', ''[[Kajetánka]]'', ''[[Andělka (Praha)|Andělka]]'', ''[[Hubálka]]'', ''[[Malovanka]]'' [98] => [99] => == Náměstí a ulice == [100] => Statisticky se území Střešovic člení pouze na dvě [[základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotky]], které od sebe odděluje hlavní střešovická dopravní tepna, ulice Střešovická a navazující ulice Na Petřinách, po nichž je veden i tramvajový provoz. Území jižně od této komunikace je vedeno jako ZSJ Střešovice-jih, území na severu jako ZSJ [[Ořechovka]]. Centrem severní části je [[Macharovo náměstí]], centrem jižní části [[náměstí Před bateriemi]]. [101] => [102] => Hlavní východozápadní osu jižní části Střešovic tvoří ulice Sibeliova, která vede zhruba po hřebeni střešovického kopce, na ni pak na náměstí Před bateriemi navazuje ulice Na bateriích, která se stáčí do jižního svahu. Severně od Sibeliovy ulice je oblast Starých Střešovic s ulicemi Nad hradním vodojemem, Pod bateriemi, Starostřešovická, Norbertov a Pod kostelem, východněji pak ještě ulice Na Hubálce. Jihovýchodně od Sibeliovy ulice jsou ulice U laboratoře, Nad octárnou a Otevřená, ke Střešovicím zde patří i blok zástavby navazující za Patočkovou ulicí a ohraničený ulicemi Myslbekova a Na Malovance, v němž je jižní část ulice Na Hubálce a ulice Nad vojenským hřbitovem, Za Hládkovem, západní část ulic Parléřova a Hládkov a ulice Nad Panenskou a Za Pohořelcem. V oblasti Střešoviček, tedy mezi ulicemi Sibeliova a Na Petynce, vede západovýchodním směrem ulice Ve Střešovičkách a v šikmém či příčném směru ji doplňují ulice U střešovických hřišť, Farní, U Andělky, Pod Andělkou, Nad Petynkou, Na Kocourkách, K bateriím. Západní část Střešovic tvoří menší, východní část obytného celku Na bateriích, a to východní části ulice Na bateriích, U první baterie, U druhé baterie, U páté baterie a U šesté baterie, vycházející paprskovitě z náměstí Před bateriemi. [103] => [104] => Východozápadní osou Ořechovky je ulice Na Ořechovce, která je zároveň dopravní spojnicí mezi Hradčany a Starými Dejvicemi. Zhruba rovnoběžně s ní tvoří osnovu uliční sítě ulice Pod Ořechovkou, Dělostřelecká, Cukrovarnická, Na dračkách, Střešovická a Nový lesík a východní část ulice Pod novým lesem, která ústí do Veleslavínské ulice, v příčném a šikmém směru je pak doplňují ulice Za průsekem, U střešovického hřbitova, Na průseku, V průhledu a U podchodu, U dráhy, U přechodu, Na pěkné vyhlídce, Pod vyhlídkou, Lomená, Klidná, Na klínku, Spojená, centrální Macharovo náměstí ze stran lemují ulice Západní a Východní, dále tvoří severojižní směr uliční sítě ulice Zbrojnická, Špálova, U laboratoře, Malá, Slunná, Strmá, v nejvýchodnějším cípu Střešovic jsou ulice Pevnostní (směřující k dejvickému vysokoškolskému areálu), ulice Buštěhradská, Pod hradbami a zakončení ulice Dělostřelecké. Východní okraj Střešovic zde tvoří ulice Svatovítská se Svatovítským mostem přes železnici, jižní hranici hlavní ulice Milady Horákové a Patočkova. [105] => [106] => == Kulturní památky, instituce, významné objekty == [107] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek ve Střešovicích}} [108] => [[Soubor:Zvonice v ulici Nad Hradním vodojemem (Q12342191) 02.jpg|náhled|[[Střešovická zvonička|Zvonička]] v ulici Nad hradním vodojemem]] [109] => * [[Kostel svatého Norberta (Střešovice)|Kostel svatého Norberta]] (1890–1891), je farní římskokatolický kostel, postavený v novorománském slohu v roce [[1891]] podle návrhu arch. [[František Rožánek]], založený péčí [[Strahovský klášter|strahovských premonstrátů]], pod jejichž duchovním vedením je farní úřad dodnes [110] => * fara kostela sv. Norberta, Sibeliova 2 [111] => * [[Evangelický kostel (Střešovice)|Sbor Církve českobratrské]], Před bateriemi – navrhl ing. arch. [[Bohumír Kozák]] 1938 [112] => * [[Müllerova vila]] (1928–1930), arch. [[Adolf Loos]] a Zdeněk Lhota, Nad hradním vodojemem 14 [113] => * [[Rothmayerova vila|Vlastní vila arch. Otty Rothmayera]], arch. [[Otto Rothmayer]], U páté baterie 50 [114] => * [[Městská památková zóna|MPZ]] [[Vilová kolonie Ořechovka]] [115] => ** Vila s ateliérem sochaře [[Bohumil Kafka|Bohumila Kafky]], Na Ořechovce čp. 484/41, arch. [[Pavel Janák]] [116] => ** [[Hypšmanova vila|Vlastní vila architekta Bohumila Hübschmanna]] (1926–1927), čp. 565, U Laboratoře 4, arch. [[Bohumil Hypšman]] [117] => ** Vila s ateliérem malíře [[Vincenc Beneš|Vincence Beneše]] (1923), arch. [[Pavel Janák]], Cukrovarnická 24 ([[Vilová kolonie Ořechovka]]) [118] => ** [[Dvojdům pro Emila Fillu a Františka Krejčího]] (1925), arch. [[Pavel Janák]], Lomená 12/494 [119] => ** [[Špálova vila|Vila s ateliérem malíře Václava Špály]] (1931–1932), arch. [[Otakar Novotný]], Na Dračkách 5 [120] => ** [[Traubova vila|Vila továrníka Edmunda Trauba]] (1928), arch. [[Bruno Paul]], Pod hradbami 7 [121] => ** Vila prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]], Dělostřelecká 1 [122] => ** [[Vila Ferdinanda Hrejsy]] [123] => ** [[Vila Břetislava Bendy]] [124] => * Venkovská usedlost, Nad hradním vodojemem 17 [125] => * [[Kino Ořechovka]] [126] => * urbanistický celek [[Staré Střešovice|Starých Střešovic]] [127] => * [[Střešovická zvonička|zvonička]] [128] => * [[Střešovický hřbitov]], zřízen 1899; původně krajinný areál s kaštanovou alejí, vedoucí od křižovatky ulic Nový Lesík a Pod novým lesem, svévolně zrušenou v letech 1975–1980; hroby významných osobností: [[Emil Filla]], [[Iša Krejčí]], [[Vojta Beneš]], [[Milan Chladil]], Jiřina Švorcová, aj. [129] => * [[Chládkovo zahradnictví]] – jeden ze dvou prvorepublikových zahradnických závodů, restituovaný Chládkovou rodinou, od 90. let 20. století prosperující a podstatně rozšířený; druhé [[Strnadovo zahradnictví]] bylo situované západně od něj, po znárodnění existovalo, ale kolem roku 1990 zaniklo. [130] => * [[Vozovna Střešovice]] / [[Muzeum městské hromadné dopravy v Praze]], Střešovická čp. 132 [131] => * [[Přečerpávací stanice Bruska]], Pod hradbami, Dělostřelecká, Buštěhradská čp. 467 [132] => * [[Střešovické skály]], pískovcový masiv, chráněný krajinný útvar [133] => * Střešovická studánka (nad penzionem Chaloupka) [134] => * Základní škola Norbertov [135] => * Základní škola [[Park Lane International School]] [136] => * [[Studijní a dokumentační centrum Norbertov]] pro propagaci moderní pražské meziválečné a poválečné architektury v návaznosti na Müllerovu a Rothmayerovu vilu [137] => * [[Střešovická Sokolovna|Sokolovna (T.J. Sokol Praha Střešovice)]] [138] => [139] => == Osobnosti == [140] => Herci [[Jaroslava Adamová]], [[Vladimír Brabec]], [[Iva Janžurová]], [[Stanislav Remunda]], [[Sabina Remundová]], [[Theodora Remundová]], [[Jiří Suchý]], [[Jiřina Švorcová]], [[Jan Tříska]], [[Oldřich Vlach]]; básníci [[Bohumila Grögerová]] a [[Josef Hiršal]], básník a politik [[Josef Svatopluk Machar]], dramatik [[Jaroslav Dietl]], malíři [[Václav Fiala (ilustrátor)|Václav Fiala]], [[Emil Filla]], spisovatel [[Dominik Filip (spisovatel)|Dominik Filip]], [[Karel Holan]], [[Miloslav Holý]], [[Václav Špála]], sochaři [[Bohumil Kafka]], [[Kurt Gebauer]], sochař a restaurátor [[Karel Stádník]], památková architektka a pedagožka Doc. [[Milada Radová-Štiková]] (1920–2003); archeologové Bořivoj Nechvátal a Helena Olmerová, etnoložka [[Alena Plessingerová]], kreslíři [[Miroslav Barták]], [[Ondřej Sekora]] mladší, [[Jiří Winter Neprakta|Jiří Winter-Neprakta]], grafik [[Vladimír Suchánek]], fotografka [[Dagmar Hochová]], hudební skladatelé [[Iša Krejčí]], [[Pavel Bořkovec]], hudebník [[Vladimír Merta]], herec a režisér [[Jaromír Pleskot]], televizní dramaturgyně [[Jana Dudková]], scenárista [[Jiří Melíšek]], publicista [[Ota Nutz]], vědec a vynálezce [[Otto Wichterle]], konferenciér [[Eduard Hrubeš]], herečka [[Helena Štáchová]], scenárista [[Vítek Pokorný]], a mnozí další. [141] => [142] => == Sport == [143] => [[Soubor:Střešovice_Sokol_1.jpg|náhled|Sokolovna stojící v místě někdejší usedlosti [[Andělka (Praha)|Andělka]]]] [144] => Střešovice patřily od 80. let 19. století k aktivním sportovním obcím. Roku [[1885]] zde byl založen [[Sokol (spolek)|Sokol]], který patřil do Sokolské župy podbělohorské a v době účasti na I. sletu v Kladně roku 1892 měl již 80 členů. Následně si adaptací dosavadního nárožního dvorce č.p. 7 vybudoval sokolovnu Na Andělce.Sborník sokolské župy podbělohorské, Praha 1892, str.16-17. [145] => [146] => Ve spodní (severní) části obce byl roku 1911 založen ''Sportovní klub S.K. Střešovice'' s hřištěm východně od hřbitova, dnes především známý jako fotbalový oddíl [[S.K. Střešovice 1911]]. [147] => [148] => Rozšířením Sokola vznikla [[TJ Tatran Střešovice|Tělovýchovná jednota Tatran Střešovice]]. Dnes to je sportovní oddíl se třemi areály, organizující florbal, fotbal, házenou, basketbal, volejbal a tenis. V roce 1993 byly v rámci TJ založeny jedny z [[Florbal#Historie florbalu v Česku|prvních florbalových oddílů v Česku]], [[Tatran Střešovice]] a [[Tatran Excalibur]].{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Zejda | jméno = Zbyněk | instituce = Masarykova univerzita | odkaz na instituci = Masarykova univerzita | titul = Florbal – historie a vývoj ligy | url = https://is.muni.cz/th/payap/bakalarska_prace.pdf | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = Zdeněk Zítka | místo = Brno | rok vydání = 2008}} Tatran Střešovice je nejúspěšnější český mužský florbalový tým se sedmnácti tituly z [[Superliga florbalu|nejvyšší soutěže]].{{Citace elektronického periodika | titul = Střešovičtí florbalisté zdolali Vítkovice v prodloužení a slaví 17. titul | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = IDNES.cz | vydavatel = MAFRA | odkaz na vydavatele = MAFRA | datum vydání = 2023-04-16 | url = https://www.idnes.cz/sport/florbal/suprfinale-play-off-suprliga-tatran-stresovice-vitkovice.A230416_200655_florbal_ten | datum přístupu = 2023-06-09}} [149] => [150] => == Doprava == [151] => Střešovice jsou rozpůleny místní hlavní komunikací, [[Střešovická (Praha)|Střešovickou ulicí]], která odděluje od sebe Ořechovku a zbylé části Střešovic a pokračuje ulicí [[Na Petřinách]] do místní části [[Břevnov]]. Po Střešovické je vedena [[tramvaj]]ová trať od stanice tramvají a autobusů [[Vozovna Střešovice|Střešovická vozovna]] na konečnou MHD [[Petřiny]]. Na trati jsou umístěny tramvajové zastávky: Střešovická vozovna, Sibeliova, Ořechovka, Baterie, Vojenská nemocnice (ležící už v katastru [[Břevnov]]a), Větrník, sídliště Petřiny. Pro dopravu do Střešovic lze využít také metro trasy A, stanice [[Petřiny]] a odtud čtyři linky městských autobusů. Tato stanice je dopravní tepnou, autobusy spojují Střešovice přímo s letištěm [[Ruzyně]], s nákupními centry ve [[Zličíně]], v ulici U letiště, s centry Nový [[Smíchov]] a [[Stodůlky]]. Také ze stanic metra [[Hradčanská (stanice metra)|Hradčanská]] a [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]] vedou do Střešovic dvě linky autobusů. [152] => [153] => Další [[autobus]] jezdí od [[metro|metra]] A ze stanice [[Bořislavka (stanice metra)|Bořislavka]], projíždí zastávkami Pod Vyhlídkou, Macharovo náměstí a [[Vozovna Střešovice]]. Dále pokračuje po hřebeni kopce přes zastávky Sibeliova, Norbertov, náměstí Před Bateriemi, Tallichova a U vojenské nemocnice, až do konečné zastávky před poliklinikou Stamicova. [154] => [155] => == Fotogalerie == [156] => [157] => Soubor:Střešovice kostel sv. Norberta čelo.jpg|Průčelí [[Kostel svatého Norberta (Střešovice)|kostela sv. Norberta]] [158] => Soubor:Stresovice2.jpg|Typický starý střešovický domek [159] => Soubor:Stresovice3.jpg|Typický starý střešovický domek [160] => Soubor:Yemen embassy Prague 2862.JPG|Vila na [[Ořechovka|Ořechovce]] [161] => Soubor:Vozovna Střešovice, pomníček.jpg|Památník obětem druhé světové války ve Střešovicích [162] => Soubor:Střešovice mezinárodní škola Park Lane 1.jpg|[[Mezinárodní škola Park Lane]] [163] => Soubor:Střešovice Studijní a dokumentační centrum Norbertov 2.jpg|Studijní a dokumentační centrum Norbertov [164] => [165] => [166] => == Odkazy == [167] => [168] => === Reference === [169] => [170] => [171] => === Literatura === [172] => * FLÉGL, Michal: ''Staré Střešovice tisícileté''. Břevnovan 1999 [173] => * Lašťovková Barbora: ''Pražské usedlosti''. Libri Praha 2001, s. 37–38, [174] => * ŠTĚPÁNEK, Ladislav: ''Život v domkářské čtvrti Nad hradním vodojemem v Praze''. Praha [175] => [176] => === Související články === [177] => * [[Ústřední vojenská nemocnice]] [178] => * [[Ořechovka]] [179] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru ve Střešovicích]] [180] => [181] => === Externí odkazy === [182] => * {{Commonscat|Střešovice}} [183] => * {{Otto|Střešovice}} [184] => * {{KM|729302|Střešovice}} [185] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=3e0d713dda744873b82a10454e9fabe1 Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [186] => * Fotografie z Workshopu ČSF: [https://scf.cz/oldwww/index.php?option=com_content&view=category&id=56&Itemid=98] [187] => [188] => {{Katastrální území Střešovice}} [189] => {{Město Praha}} [190] => {{Autoritní data}} [191] => [192] => {{Portály|Praha}} [193] => [194] => [[Kategorie:Střešovice| ]] [195] => [[Kategorie:Praha 6]] [196] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [197] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Praze]] [] => )
good wiki

Střešovice

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Břevnov','Ořechovka','Praha 6','Staré Střešovice','2003','Kostel svatého Norberta (Střešovice)','Střešovičky','Pavel Janák','Městská památková zóna','Střešovická zvonička','1922','Bohumír Kozák'

1922

2003

Břevnov

Ořechovka

Střešovičky