Array ( [0] => 15481559 [id] => 15481559 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stadice [uri] => Stadice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Stadice [2] => | charakter = vesnice [3] => | PSČ = 403 13 [4] => | obec = [[Řehlovice]] [5] => | okres = Ústí nad Labem [6] => | země = [[Čechy]] [7] => | katastrální území = Stadice [8] => | rozloha = 5,72 [9] => | nadmořská výška = [10] => }} [11] => '''Stadice''' jsou vesnice v údolí řeky [[Bílina (řeka)|Bíliny]] nedaleko [[Trmice|Trmic]]. Ves je součástí obce [[Řehlovice]] v [[Okres Ústí nad Labem|okrese Ústí nad Labem]]. Stadice jsou rozděleny na dvě části: Stadice a Nové Stadice. [12] => [13] => == Název == [14] => Název vesnice je odvozen z [[Apelativum|obecného jména]] stádo ve významu zástup, hromada. V [[Historický pramen|historických pramenech]] se jméno vsi objevuje ve tvarech: Stadici (okolo 1125) s variantami Ztadice, Zdadici, Zdadiczi a Stadice, Stadicz (1359), u Stadic (1445), z Stadic (1551), Stadicz (1646), „ve vsi Stadicích“ (1655) a Staditz (1720, 1787, 1833). Používal se také lidový tvar Štãts.{{Citace monografie [15] => | příjmení = Profous [16] => | jméno = Antonín [17] => | odkaz na autora = Antonín Profous [18] => | příjmení2 = Svoboda [19] => | jméno2 = Jan [20] => | odkaz na autora2 = Jan Svoboda (lingvista) [21] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [22] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [23] => | místo = Praha [24] => | rok = 1957 [25] => | počet stran = 868 [26] => | svazek = IV. S–Ž [27] => | typ kapitoly = heslo [28] => | url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=IV&heslo=0156 [29] => | kapitola = Stadice, Staditz [30] => | strany = 156 [31] => }} [32] => [33] => == Historie == [34] => [[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z [[Kosmova kronika|Kosmovy kroniky]] z doby okolo roku [[1125]]. Druhá je z roku 1359, kdy [[Karel IV.]] osvobodil místní sedláky, které zápis nazývá "dědinníci", od placení některých dávek.{{Citace monografie [35] => | editoři = [[Josef Emler]] [36] => | titul = Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých I [37] => | url = https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&action=jdi&bookid=86&page=425&action_button=%F0%9F%93%96%EF%B8%81 [38] => | vydavatel = Jaroslav Pospíšil [39] => | místo = Praha [40] => | rok = 1870 [41] => | počet_stran = 606 [42] => | strany = 425 [43] => }} [44] => [45] => Na jaře 1445 si na poli u Stadic, kde údajně oral Přemysl Oráč, vystavěl sedlák Jakub chýši a prohlašoval, že je Bohem vyvolený selský král; zřídil si i radu čtyř starců a získal písaře, který vydával manifesty a listy; jeho vystoupení si v okolí získalo značnou pozornost a z mnoha míst do Stadic přicházeli poutníci; sám sedlák Jakub byl nakonec šlechtou zajat a uvržen do vězení.{{Citace monografie [46] => | příjmení = Čapka [47] => | jméno = František [48] => | odkaz na autora = František Čapka (historik) [49] => | titul = Dějiny zemí Koruny české v datech [50] => | vydavatel = Libri [51] => | místo = Praha [52] => | rok = 1999 [53] => | počet stran = 1001 [54] => | isbn = 80-7277-000-4 [55] => | strany = 224 [56] => }} [57] => [58] => Do poloviny 20. století v Stadicích převažovalo [[Sudetští Němci|německé obyvatelstvo]]. Po druhé světové válce došlo masovému [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení]] většiny starousedlíků a prakticky kompletní výměně obyvatelstva. [59] => [60] => == Obyvatelstvo == [61] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 240 obyvatel (z toho 119 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci, 236 Němců a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 274 obyvatel: dvacet Čechoslováků, 253 Němců a jednoho cizince. Většina se jich hlásila k římskokatolické církvi, ale tři lidé příslušeli k evangelickým církvím a tři byli bez vyznání. [62] => [63] => {| class="wikitable" style="width:text-align:right;" [64] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů [65] => |- [66] => ! [67] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2016 [68] => |- style="white-space:nowrap" [69] => ! align="left" | Obyvatelé [70] => | 236 || 215 || 210 || 232 || 260 || 240 || 274 || 215 || 267 || 261 || 230 || 141 || 171 || 267 || 290 [71] => |- style="white-space:nowrap" [72] => ! align="left" | Domy [73] => | 38 || 38 || 41 || 41 || 47 || 49 || 56 || 75 || 64 || 71 || 66 || 58 || 67 || 79 [74] => |} [75] => [76] => == Pověsti == [77] => [[Soubor:Královské pole.jpg|náhled|[[Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče]]]] [78] => [79] => Místo je známé především pověstí o [[Přemysl Oráč|Přemyslu Oráčovi]]. Podle legendy byl z [[Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče|pole nedaleko odtud]] povolán na český trůn kněžnou [[Libuše (kněžna)|Libuší]]. [80] => {{Citát|Ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě knížete a mně manžela. Muž ten má jméno Přemysl. Jeho potomstvo bude vládnout této zemi na věky věkův|[[Staré pověsti české]]}} [81] => [82] => Podle této pověsti Přemysl po příchodu poselstva přestal orat a lískovou otku vetkl do země a ona hned obrostla listím. Poté otočil pluh a na něm pohostil poselstvo chlebem a sýrem. Než se vydal na cestu do Prahy, odehnal voly, kteří vstoupili do nedaleké Volské hory. S sebou pak si vzal jen lýkové střevíce a mošnu, aby tyto i dalším generacím připomínaly původ Přemyslovského rodu. Tato pověst se dočkala četných uměleckých zpracování. Přemyslovští panovníci měli svého předka, který přišel od pluhu, ve velké úctě. Nově nastolovaný panovník si prý obouval Přemyslovy lýčené střevíce a přes rameno bral jeho mošnu. Blízko Stadic pověst připomíná [[Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče|pomník]] z roku 1841, který zde nechali postavit [[Nosticové]] architektem Friedrichem Staumannem. Desky s reliéfy jsou dílem sochaře [[Josef Max|Josefa Maxe]]. Pomník stojí na Královském poli, které je od roku 1962 národní kulturní památkou. Rozměry Královského pole byly ve [[středověk]]u základem české polní míry. [83] => [84] => Po matce Přemyslovec, po otci Lucemburk [[Karel IV.]] nechal na paměť pověsti tři usedlosti ve Stadicích osvobodit od roboty a uložil jim pečovat o bájnou lísku a její oříšky odevzdávat na [[Pražský hrad]]. Zvyk se udržel až do roku 1701, ale ještě roku 1723 při korunovaci krále [[Karel VI.|Karla VI.]] byly na hodovním stole oříšky ze stadické lísky. [85] => [86] => == Pamětihodnosti == [87] => [[Soubor:Stadice zvonička zvon.JPG|náhled|upright|Malý zvon ve zvoničce na stadické návsi]] [88] => * [[Zvonička]] tvořená rozsochatým kmenem se stříškou pochází z 19. století. Původně se nacházela v blízkých [[Hliňany|Hliňanech]], v roce 1996 byla přenesena do Stadic. Její půdvodní [[zvon]] byl zrekvírován v roce 1942. Dnes se v ní nachází malý [[mosaz]]ný zvon s průměrem 22 cm. Zvon je zcela bez ozdob, s jedním uchem a zajímavě tvarovaným srdcem v podobě několika propojených kuliček různých průměrů. [89] => * Barokní [[most]] přes řeku [[Bílina (řeka)|Bílinu]] (dříve Běla) byl postaven pravděpodobně na konci 18. století. Celková délka mostu činí 39,5 metrů, šířka 4,3 metru při šířce vozovky 3,7 metru. Délka přemostění činí 15 metrů. Jde o jeden ze dvou dochovaných mostů barokního původu přes řeku Bílinu. Druhý je v [[Brozánky (Řehlovice)|Brozánkách]]. Tyto mosty se tehdy nacházely na území panství velkostatku Trmice-Řehlovice. Přesné údaje o době výstavby nejsou známy. [90] => * Socha Panny Marie s datem 1770 na soklu stojí na návsi. Naproti pomníku stojí hájovna z roku 1841 pro strážce pole (empír). Na konci návsi vlevo je dům s tabulkou, že tam dle pověsti stával statek, ze kterého pocházel Přemysl Oráč. [91] => * Dalšími památkami jsou Přemyslův statek s pamětní deskou nebo Královský pramen, u něhož roste památný strom [[Lípa u Královského pramene]]. K pověsti patří i Přemyslova líska, jejíž oříšky byli stadičtí povinni odevzdávat na panovnický stůl. [92] => * Na jihovýchodním úpatí vrchu [[Rovný (České středohoří)|Rovný]] bylo v údolí [[Bílina (řeka)|Bíliny]] roku 1987 nalezeno [[Mladý paleolit|mladopaleolitické]] [[Sídliště (archeologie)|sídliště]] z období [[gravettien]]u. Prozkoumaná plocha s průměrem okolo deseti metrů se nachází asi 200 metrů od řeky. Kromě početných nálezů štípané industrie (asi 10 000 kusů – zejména rydla vyrobená ze [[silicit]]ů z relativně blízkých [[Moréna|morén]]) bylo odkryto ohniště, jamka s červeným barvivem a množství [[mamut]]ích kostí. Nástroje byly uloženy do několika depotů umístěných do jamek v nedochovaných organických obalech.{{Citace monografie [93] => | editoři = [[Slavomil Vencl]] [94] => | příjmení = Fridrich [95] => | jméno = Jan [96] => | odkaz na autora = Jan Fridrich [97] => | titul = Archeologie pravěkých Čech [98] => | svazek = 2. Paleolit a mezolit [99] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [100] => | místo = Praha [101] => | rok = 2007 [102] => | počet stran = 164 [103] => | isbn = 978-80-86124-76-6 [104] => | strany = 80 [105] => }} [106] => * Na katastru vsi jsou zadokumentovány tři pozůstatky pohřebišť z doby před a po roce 1000. [107] => * Zaniklý [[stadický mlýn]] [108] => [109] => == Doprava == [110] => Hlavní silniční komunikací procházejícím územím Stadice je silnice I/63, která zde přechází v [[dálnice D8|dálnici D8]]. V této lokalitě by se na dálnici měl napojit její budovaný úsek z [[Lovosice|Lovosic]] do Řehlovic. Po silnici [[Silnice II/258|II/258]] jsou Stadice obslouženy linkou 457 Dopravy Ústeckého kraje která jede z Ústí nad Labem přes [[Trmice]], Stadice, ([[Hliňany]], [[Habří (Řehlovice)|Habří]]) [[Řehlovice]], ([[Brozánky (Řehlovice)|Brozánky]]) [[Habrovany (okres Ústí nad Labem)|Habrovany]], [[Radejčín]], [[Dubice (Řehlovice)|Dubice]] – nejpřímější spoje mají trasu z centra Ústí do Stadic dlouhou devět kilometrů. Prochází tudy [[železniční trať Ústí nad Labem – Bílina]]. Vlaky jezdí celý den v obou směrech ve dvouhodinovém taktu. [111] => [112] => Stadicemi prochází turistická trasa a cyklostezka. Po červená turistické trase lze dojít od Přemyslova pole kolem bývalého Přemyslova statku a Královského pramene do Trmic (cca 6 km); po zelené trase pak od Přemyslova pole přes Suchou, Dubice a Mlynářův kříž (s krásnými výhledy do údolí Labe) do Dolních Zálezel. Ze zelené trasy je možno odbočit po červené na Milešovku nebo Větruši a Ústí nad Labem anebo po žluté na Portu Bohemicu nebo Vrkoč a Vaňovský vodopád. [113] => [114] => Cyklostezka přichází od Trmic a v nedalekých Hliňanech se rozděluje do několika dalších směrů (Žim – Radejčín – Dubice – Dolní Zálezly, jezero Milada, Malhostice–Bílina, Roudníky–Chabařovice. [115] => [116] => == Odkazy == [117] => === Reference === [118] => [119] => {{Citace monografie [120] => | autor = Kosmas [121] => | překladatelé = Karel Hrdina a Marie Bláhová [122] => | odkaz na autora = Kosmas [123] => | titul = Kosmova kronika česká [124] => | vydavatel = Československý spisovatel [125] => | místo = Praha [126] => | rok vydání = 2012 [127] => | vydání = 6. v tomto překladu [128] => | počet stran = 280 [129] => | kapitola = Počíná se první kniha kroniky české, již složil Kosmas, děkan pražského kostela [130] => | strany = 24 [131] => | isbn = 978-80-7459-110-5 [132] => | jazyk = [133] => }} [134] => {{Citace monografie [135] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [136] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [137] => | vydavatel = Český statistický úřad [138] => | místo = Praha [139] => | rok = 2006 [140] => | počet stran = 760 [141] => | strany = 418, 419 [142] => | isbn = 80-250-1310-3 [143] => }} [144] => {{Citace monografie [145] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [146] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [147] => | vydavatel = Český statistický úřad [148] => | místo = Praha [149] => | rok = 2013 [150] => | počet stran = 900 [151] => | strany = 319 [152] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [153] => }} [154] => {{Citace monografie [155] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [156] => | svazek = I. Čechy [157] => | vydavatel = Státní úřad statistický [158] => | místo = Praha [159] => | rok = 1924 [160] => | počet stran = 596 [161] => | vydání = 2 [162] => | strany = 200 [163] => }} [164] => {{Citace monografie [165] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [166] => | svazek = I. Země česká [167] => | vydavatel = Státní úřad statistický [168] => | místo = Praha [169] => | rok = 1934 [170] => | počet stran = 614 [171] => | strany = 389 [172] => }} [173] => [174] => [175] => === Literatura === [176] => * {{Citace monografie [177] => | příjmení = Poche [178] => | jméno = Emanuel [179] => | odkaz na autora = Emanuel Poche [180] => | spoluautoři = a kol. [181] => | titul = Umělecké památky Čech. P/Š [182] => | vydavatel = [[Academia]] [183] => | místo = Praha [184] => | rok = 1980 [185] => | svazek = III [186] => | počet stran = 540 [187] => | typ kapitoly = heslo [188] => | kapitola = Stadice [189] => | strany = 396 [190] => }} [191] => [192] => === Externí odkazy === [193] => * {{Commonscat}} [194] => * {{RÚIAN}} [195] => [196] => {{Části české obce}} [197] => {{Autoritní data}} [198] => {{Portály|Česko|Geografie}} [199] => [200] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Ústí nad Labem]] [201] => [[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]] [202] => [[Kategorie:Sídla na řece Bílině]] [203] => [[Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří]] [204] => [[Kategorie:Řehlovice]] [] => )
good wiki

Stadice

Stadice jsou vesnice v údolí řeky Bíliny nedaleko Trmic. Ves je součástí obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bílina (řeka)','Řehlovice','Trmice','Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče','Brozánky (Řehlovice)','Hliňany','Karel IV.','Moréna','Sudetští Němci','středověk','gravettien','Mladý paleolit'

Gravettien

Gravettien je z období mladého paleolitu a je nazýván po místě nálezu u Gravety v Dordogni ve Francii.

Hliňany

Moréna

Řehlovice

Středověk

Trmice