Array ( [0] => 15567618 [id] => 15567618 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stans [uri] => Stans [3] => Stans rathaus 3 thm.JPG [img] => Stans rathaus 3 thm.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Stans je město a obec ve Švýcarsku, které se nachází v kantonu Obwalden. Má přibližně 8 000 obyvatel a rozkládá se na ploše zhruba 48 kilometrů čtverečních. Historie města sahá až do 12. století, kdy zde byl založen benediktinský klášter. V roce 1648 byl Stans jedním z členů Švýcarské konfederace, a to až do vytvoření kantonů v roce 1798. Město se nachází v malebném alpském prostředí a je oblíbeným turistickým cílem. Turisté sem často přicházejí za sportovními aktivitami, jako je turistika, jízda na horském kole nebo lyžování. Stans je také významným hospodářským centrem s mnoha průmyslovými podniky a bankami. Město se pyšní svou bohatou historií a architekturou, která zahrnuje krásné kostely a historické budovy. [oai] => Stans je město a obec ve Švýcarsku, které se nachází v kantonu Obwalden. Má přibližně 8 000 obyvatel a rozkládá se na ploše zhruba 48 kilometrů čtverečních. Historie města sahá až do 12. století, kdy zde byl založen benediktinský klášter. V roce 1648 byl Stans jedním z členů Švýcarské konfederace, a to až do vytvoření kantonů v roce 1798. Město se nachází v malebném alpském prostředí a je oblíbeným turistickým cílem. Turisté sem často přicházejí za sportovními aktivitami, jako je turistika, jízda na horském kole nebo lyžování. Stans je také významným hospodářským centrem s mnoha průmyslovými podniky a bankami. Město se pyšní svou bohatou historií a architekturou, která zahrnuje krásné kostely a historické budovy. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Stans [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Ortsmitte Stans.JPG [4] => | popisek = Stans [5] => | vlajka = [6] => | znak = Stans NW-coat of arms.svg [7] => | zeměpisná šířka = 46.95696 [8] => | zeměpisná délka = 8.36622 [9] => | nadmořská výška = 452 [10] => | časové pásmo = [11] => | stát = Švýcarsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Kantony ve Švýcarsku|Kanton]] [13] => | název vyššího celku = [[Nidwalden]] [14] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Stans |lat=46.95696 |long=8.36622 |float=center}} [15] => | pojem nižšího celku = [16] => | název nižšího celku = [17] => | administrativní dělení = [18] => | mapa = [19] => | rozloha = 11,08 [20] => | hustota zalidnění = [21] => | etnické složení = [22] => | náboženské složení = [23] => | web = http://www.stans.ch [24] => | obecní úřad = [25] => | telefonní předvolba = [26] => | psč = 6370 [27] => }} [28] => '''Stans''' je [[obec]] (malé [[město]]) ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], hlavní město kantonu [[Nidwalden]]. Leží v nadmořské výšce 452 metrů a žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [29] => [30] => Městem prochází větev [[Luzern-Stans-Engelberg-Bahn]] úzkorozchodné železnice [[Zentralbahn]], spojující [[Lucern]] s obcí [[Engelberg]]. [31] => [32] => == Geografie == [33] => Stans leží mezi vrcholy [[Stanserhorn]] a [[Buochserhorn]] a západním úpatím masivu Bürgenstock. Sousedními obcemi jsou [[Ennetmoos]] a [[Stansstad]] na západě, [[Oberdorf NW|Oberdorf]], [[Ennetbürgen]] a [[Buochs]] na východě a [[Dallenwil]] na jihu, přičemž Stansstad, Ennetbürgen a Buochs leží u [[Lucernské jezero|Lucernského jezera]]. [34] => [35] => Z celkové rozlohy obce je 43,7 % využíváno pro zemědělství. Dalších 36,5 % pokrývají lesy a lesní porosty. Kromě 2,6 % neproduktivní půdy tvoří 17,2 % zastavěné plochy. [36] => [37] => == Historie == [38] => [[Soubor:CH-NB - Stans, von Südosten - Collection Gugelmann - GS-GUGE-TRACHSLER-F-9.tif|náhled|vlevo|Stans na historickém vyobrazení]] [39] => První zmínka o obci pochází z roku 1100 pod názvem ''{{Cizojazyčně|la|Tannis}}''.{{Citace elektronické monografie [40] => | příjmení1 = Weber [41] => | jméno1 = Emil [42] => | titul = Stans [43] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/000755/2012-04-19/ [44] => | vydavatel = Historisches Lexikon der Schweiz [45] => | datum_vydání = 2012-04-19 [46] => | datum_přístupu = 2022-10-16 [47] => | jazyk = německy [48] => }} Od 12. do 14. století se pak objevuje pod názvem ''{{Cizojazyčně|la|Stannes/Stannis}}''. [49] => [50] => Nejstaršími stopami lidské přítomnosti v Nidwaldenu jsou galorománské kremační hroby z 2. století př. n. l. Svědčí o tom i název Stans, který je odvozen od latinského slova ''{{Cizojazyčně|la|stagnum}}'' (rybník, stojatá voda). [51] => [[Soubor:Stanser Verkommnis.JPG|náhled|vlevo|Rukopis Stansské dohody]] [52] => Farní kostel sv. Petra je nejstarším kostelem v Nidwaldenu. Farnost původně zahrnovala celé údolí [[Engelberg]]. Pravděpodobně byl založen jako církevní nadace alemanského šlechtického rodu. Kolem roku 1100 držel dvě třetiny církevního majetku [[klášter Muri]], poslední třetina připadla v první polovině 12. století klášteru Engelberg. To vedlo k dlouhému sporu mezi oběma kláštery. V roce 1270 byl kostel proti vůli kláštera Muri začleněn do kláštera Engelberg, ale trvalé začlenění se nezdařilo kvůli tvrdohlavému odporu uživatelů kostela. V roce 1462 udělily zemské protektoráty klášteru Engelberg, Lucern, Uri, Schwyz a Unterwalden farníkům právo zvolit si vlastního faráře. V důsledku rostoucího významu tzv. ''{{Cizojazyčně|de|Ürten}}'' (korporací) docházelo od 15. století k dalším oddělením: [[Wolfenschiessen]] v roce 1469 (filiální kostel od roku 1277), [[Hergiswil]] v roce 1621 a kaplanská farnost Kehrsiten v roce 1768. V roce 1481 byla ve Stansu uzavřena Stansská dohoda, kterou byly [[Fribourg (kanton)|Fribourg]] a [[Solothurn (kanton)|Solothurn]] přijaty do [[Stará švýcarská konfederace|Staré konfederace]]. [53] => [[Soubor:ETH-BIB-Stans, Buochserhorn-LBS H1-019399.tif|náhled|vpravo|Stans, letecký snímek z roku 1956]] [54] => Současný trojlodní kostel byl postaven v letech 1641–1647 Jakobem Bergerem ze Sursee. Východně orientovaný předchozí kostel byl zbourán, nová stavba byla otočena k jihu a k novému kostelu byla přistavěna románská kostelní věž z 12. století. [55] => [56] => Katolická reforma měla ve Stansu velký vliv díky vlivu landsmana (kantonálního prezidenta) Melchiora Lussiho a jeho vztahům s [[Karel Boromejský|Karlem Boromejským]]. V roce 1582 nechal Lussi do údolí přivést kapucíny a věnoval jim klášter ve Stansu, kam se přestěhovali v roce 1584. V roce 1592 je následovaly kapucínky, které byly zpočátku pouze tolerovány, dokud jim zemský sněm v roce 1618 neudělil plná práva. Dnešní klášterní kostely byly postaveny v roce 1625 (ženy) a 1683 (muži). [57] => [58] => V roce 1798 byl Stans napaden francouzskými vojsky, protože se Nidwalden vzbouřil proti nové helvétské ústavě [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]]. Korporace a vesničané, kteří ovládali vesnickou politiku až do roku 1798 a poté znovu v letech 1803–1850, ztratili svá politická práva s kantonální ústavou z roku 1850. Ty byly převedeny na nově zřízenou okresní samosprávu, dnešní politickou obec. ''{{Cizojazyčně|de|Ürten}}'' si však ponechaly vlastnictví půdy a nadále spravovaly svůj vlastní majetek. Stejně jako kroporace se i farnost musela vzdát svých úkolů, zejména v oblasti péče o chudé a vzdělávání. Již v roce 1811 byla založena obec Stans, která územně odpovídala farnosti. Po revizi kantonální ústavy v roce 1877 se farnost pro pomoc chudým stala samostatným komunálním orgánem a v roce 1980 byla zrušena a její úkoly převzaly politické farnosti a kanton. V roce 1877 byla také založena tzv. školská obec Stans-Oberdorf, od níž se v roce 1968 oddělila školská obec Oberdorf. V roce 2010 bylo rozhodnuto o sloučení politické obce a školské obce. [59] => [60] => V roce 1850 se politická obec skládala ze čtyř okresů: Stans (vesnice), Kniri, Niederdorf a Mettenweg. Obecní rada (výkonný orgán) se zpočátku skládala z jedenácti členů, pěti z obce a dvou z každého ze tří dalších okresů. V letech 1996–2004 se počet členů obecní rady postupně snížil na sedm. [61] => [62] => Ačkoli je Stans hlavním a největším městem kantonu, až do svého zrušení v roce 1997 se kantonální [[Landsgemeinde]] Nidwaldenu konalo v sousední obci Oberdorf. [63] => [64] => == Obyvatelstvo == [65] => [[Soubor:Stans-Kapuzinerkloster.jpg|náhled|vpravo|Kapucínský klášter ve Stansu]] [66] => K 31. prosinci 2021 v obci žilo 8137 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [67] => | titul = Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [68] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung/stand-entwicklung.assetdetail.23064816.html [69] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [70] => | datum_vydání = 2022-08-25 [71] => | datum_přístupu = 2023-06-24 [72] => | jazyk = německy [73] => }} [74] => === Vývoj populace === [75] => V 50. letech 19. století došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel. V následujícím desetiletí se růst mírně zastavil, ale od 70. let 19. století se opět výrazně zvýšil. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zvýšil celkem o 921 osob, tj. o 49,1 %. V letech 1910 až 1930 počet obyvatel stagnoval. Od roku 1930 až do současnosti následoval trvalý růst a po roce 2010 obec přesáhla hranici 8 000 obyvatel. Jen v roce 2008 se zvýšil počet obyvatel o 210 osob, tj. o 2,8 %. Spolu s okolními obcemi tvoří aglomeraci Stans (Beckenried, Buochs, Ennetbürgen, Ennetmoos, Oberdorf, Stans a Stansstad) s 31 946 obyvateli (na konci roku 2017). Z 8411 obyvatel na konci roku 2017 bylo 4209 mužů a 4202 žen. [76] => {| class="wikitable" [77] => |- [78] => ! colspan="20"| Vývoj počtu obyvatel [79] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [80] => | align=left | '''Rok''' || 1850|| 1860|| 1870|| 1880|| 1888|| 1900|| 1910|| 1920|| 1930|| 1941|| 1950|| 1960|| 1970|| 1980|| 1990|| 2000|| 2010|| 2015|| 2020 [81] => |- align=center [82] => | align=left | '''Počet obyvatel''' || 1877|| 2028|| 2084|| 2208|| 2458|| 2798|| 2944|| 2980|| 2916|| 3449|| 3992|| 4337|| 5180|| 5681|| 6217|| 6983|| 7961|| 8277|| 8171 [83] => |} [84] => === Jazyky === [85] => Téměř všichni obyvatelé mluví [[Němčina|německy]] jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně [[Alemanština|alemanským dialektem]]. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 91,6 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 2 % [[Italština|italštinu]] a 1,2 % [[Srbochorvatština|srbochorvatštinu]]. [86] => [87] => === Národnostní složení === [88] => Na konci roku 2015 bylo 7 198 (86,96 %) obyvatel švýcarskými státními příslušníky. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy ([[Německo]]), jižní Evropy ([[Itálie]] a [[Portugalsko]]), bývalé Jugoslávie ([[Srbsko]], [[Černá Hora]], [[Kosovo]] a [[Bosna a Hercegovina]]) a [[Srí Lanka|Srí Lanky]]. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 6256 osob (89,59 %) švýcarské občanství, z toho 297 osob mělo dvojí občanství. [89] => [90] => == Doprava == [91] => [[Soubor:SBB Historic - F 122 01033 003 - Stans ZB Stationsgebaeude Bahnseite.jpg|náhled|vpravo|Železniční stanice Stans]] [92] => Stans leží přímo na [[Dálnice A2 (Švýcarsko)|dálnici A2]] [[Basilej]] – [[Lucern]] – [[Gotthardský průsmyk|Gotthard]]. Aby se obci ulevilo od dopravy, která je odkloněna z dálnice, byla vypracována koncepce řízení dopravy.{{Citace elektronické monografie [93] => | příjmení1 = Uebelhart [94] => | jméno1 = Martin [95] => | titul = Nidwalden kämpft mit Sackgassen und Verboten gegen Stau [96] => | url = https://www.luzernerzeitung.ch/zentralschweiz/nidwalden/nidwalden-kaempft-mit-sackgassen-und-verboten-gegen-stau-ld.1190094 [97] => | vydavatel = Luzerner Zeitung [98] => | datum_vydání = 2020-01-30 [99] => | datum_přístupu = 2022-10-16 [100] => | místo = Lucern [101] => | jazyk = německy [102] => }} [103] => [104] => V roce 1893 byla otevřena Stanserhornbahn (SthB), lanovka vedoucí na vrchol [[Stanserhorn]]. Elektrická tramvaj Stansstad–Stans (StSt), která byla otevřena ve stejném roce, zajišťovala spojení s parníky na Lucernském jezeře ve Stansstadu. Kvůli konkurenci Stansstadsko-engelberské dráhy (StEB), otevřené v roce 1898 a vedoucí ze Stansstadu přes Stans do Engelbergu, však byla tramvajová trať v roce 1903 zrušena. Kvůli finančním potížím byla StEB v roce 1964 nejprve uzavřena. Poté byla trať kompletně zrekonstruována a bylo vybudováno prodloužení k lanovce Brünigbahn v Hergiswilu. Trať byla poté znovu otevřena jako [[Luzern-Stans-Engelberg-Bahn]] (LSE) s napojením na Lucern. Na začátku roku 2005 se LSE spojila s [[Brünigbahn]] a vznikla tak společná železniční společnost [[Zentralbahn]] (ZB). [105] => [106] => == Osobnosti == [107] => * [[Arnold Odermatt]] (1925–2021), švýcarský policejní fotograf, dlouhodobě žil a zemřel ve Stansu [108] => * [[Joseph Odermatt]], kněz, papež [[Palmarská katolická církev|palmarské církve]], narozen ve Stansu [109] => [110] => == Odkazy == [111] => === Reference === [112] => {{Překlad|de|Stans|226437109}} [113] => [114] => [115] => === Externí odkazy === [116] => * {{Commonscat}} [117] => * [https://www.stans.ch stans.ch] – oficiální stránky {{de}} [118] => [119] => {{Švýcarsko}} [120] => {{Kanton Nidwalden}} [121] => {{Autoritní data}} [122] => {{Portály|Švýcarsko}} [123] => [124] => [[Kategorie:Města ve Švýcarsku]] [125] => [[Kategorie:Obce v kantonu Nidwalden]] [] => )
good wiki

Stans

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Engelberg','Stanserhorn','Lucern','Luzern-Stans-Engelberg-Bahn','Zentralbahn','Nidwalden','Basilej','Wolfenschiessen','Dallenwil','Buochs','Soubor:CH-NB - Stans, von Südosten - Collection Gugelmann - GS-GUGE-TRACHSLER-F-9.tif','Oberdorf NW'

Basilej

Buochs

Dallenwil

Engelberg

Lucern

Luzern-Stans-Engelberg-Bahn

Nidwalden

Wolfenschiessen

Zentralbahn