Array ( [0] => 14949468 [id] => 14949468 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Staroturečtina [uri] => Staroturečtina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk}} [1] => {{pravopis}} [2] => {{Sloh}} [3] => '''Staroturečtina''' také '''Orchonská turečtina'''Wolfgang-Ekkehard Scharlipp Die frühen Türken in Zentralasien , S. 68f. - diese Benennung geht zurück auf Talat Tekin und auf Vilhelm Thomsen, dem Entzifferer der Orchon-Inschriften ('''Východní staroturečtina''', '''Stará ujgurština''') je nejstarší doložená forma turkičtiny, nalezená v [[Orchonští Turci|Turkuckých]] a Ujgurských nápisech z doby mezi 7. - 13. stoletím.Prof. Dr. Muharrem Ergin, Türk Dil Bilgisi, Bayrak Basım/Yayım/Tanıtım, İstanbul, 2002, s. 14 Jedná se o nejstarší doložený člen jihovýchodní (Ujgurské) turkické větve, který existuje v současné Čagatajštině: [[Ujgurština|Ujgurském]] a [[Západní Jugurština|Západojugurském jazyce]]. [4] => [5] => Staroturečtina je doložena v mnoha písmových variantách (skriptech), včetně [[Orchonské nápisy|Orchonsko]]-[[Jenisejské nápísy|Jenisejských runiformních skriptech]], [[Staroujgurské písma|Staroujgurského písma]] (forma [[Sogdijské písmo|sogdijského písma]]), [[bráhmí]] a [[Manichejské písmo|manichejského písma]]. [6] => [7] => == Zdroje == [8] => Zdroje staroturečtiny jsou rozděleny do tří skupin: [9] => * [[7. století|7.]] - [[10. století]]: orchonské nápisy v Mongolsku a Jenisejské pánvi (''orchonská turečtina'', nebo skutečná ''staroturečtina'').Scharlipp, Wolfgang (2005). Die alttürkische Literatur, p.11 ff. Verlag auf dem Ruffel, Engelschoff. {{ISBN|3-933847-14-1}}. [10] => * [[9. století|9.]] - [[13. století]]: ujgurské rukopisy ze [[Sin-ťiang]]u, (''stará ujgurština''), v různých skriptech včetně [[bráhmí]], manichejském, syrském a ujgurském písmu. [11] => * [[11. století]]: karachánidské rukopisy, většinou psané v arabském písmu (''karachánidská turečtina''). Karachánidská sbírka obsahuje 6 500 básní, [[Kutadgu Bilig|Qutaδγu bilig]] "moudrost, která přináší štěstí", což je arabsko-turkický slovník a "přehled turkických dialektů" od [[Mahmúd Kašgarský|Mahmúda Kašgarského]]. Tato větev je někdy nazývána jako [[středoturečtina]]. [12] => [13] => == Srovnání s dnešními turkickými jazyky == [14] => Tabulka ukazuje výrazy čísel od 1 do 10 v 6 dnešních turkických jazycích v latinkovém přepisu. [15] => {| border="0" cellpadding="5" cellspacing="5" [16] => |- bgcolor="#aaaaaa" [17] => |číslo [18] => |Staroturečtina [19] => |[[Turečtina]] [20] => |[[Tuvinština]] [21] => |[[Kazaština]] [22] => |[[Kaškajština]]Kaškajština je turkické nářečí provincie Fárs v Íránu blízké [[azerština|azerštině]], jižní azerština [23] => |[[Krymčačtina]]Krymčačtina je jedno ze tří nářečí krymských Tatarů [24] => [25] => |- bgcolor="#dddddd" [26] => |1 [27] => |Bir [28] => |Bir [29] => |Bir [30] => |Bir [31] => |Bir [32] => |Bir [33] => [34] => |- bgcolor="#dddddd" [35] => |2 [36] => |Eki [37] => |İki [38] => |İyi [39] => |Yeki [40] => |İki [41] => |Eki [42] => [43] => |- bgcolor="#dddddd" [44] => |3 [45] => |Üç [46] => |Üç [47] => |Üş [48] => |Üş [49] => |Üç [50] => |Üç [51] => [52] => |- bgcolor="#dddddd" [53] => |4 [54] => |Tört [55] => |Dört [56] => |Dört [57] => |Tört [58] => |Dört [59] => |Dort [60] => [61] => |- bgcolor="#dddddd" [62] => |5 [63] => |Beş [64] => |Beş [65] => |Beş [66] => |Bes [67] => |Beş [68] => |Beş [69] => [70] => |- bgcolor="#dddddd" [71] => |6 [72] => |Altı [73] => |Altı [74] => |Aldı [75] => |Altı [76] => |Altı [77] => |Altı [78] => [79] => |- bgcolor="#dddddd" [80] => |7 [81] => |Yeti [82] => |Yedi [83] => |Çedi [84] => |Jeti [85] => |Yedi [86] => |Yedi [87] => [88] => |- bgcolor="#dddddd" [89] => |8 [90] => |Sekiz [91] => |Sekiz [92] => |Ses [93] => |Segiz [94] => |Sekiz [95] => |Sekiz [96] => [97] => |- bgcolor="#dddddd" [98] => |9 [99] => |Tokuz [100] => |Dokuz [101] => |Tos [102] => |Toğız [103] => |Dokuz [104] => |Tokuz [105] => [106] => |- bgcolor="#dddddd" [107] => |10 [108] => |On [109] => |On [110] => |On [111] => |On [112] => |On [113] => |On [114] => |} [115] => [116] => == Odkazy == [117] => === Reference === [118] => {{Překlad [119] => | jazyk = en [120] => | článek = Old Turkic language [121] => | revize = 475338151 [122] => | jazyk2 = de [123] => | článek2 = Alttürkische Sprache [124] => | revize2 = 98378688 [125] => |jazyk3 = pl [126] => |článek3 = Język staroturecki [127] => |revize3 = 38819907 [128] => }} [129] => [130] => [131] => {{pahýl}} [132] => {{Autoritní data}} [133] => [134] => [[Kategorie:Turkické jazyky]] [] => )
good wiki

Staroturečtina

Staroturečtina také Orchonská turečtina (Východní staroturečtina, Stará ujgurština) je nejstarší doložená forma turkičtiny, nalezená v Turkuckých a Ujgurských nápisech z doby mezi 7. - 13.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bráhmí','Orchonští Turci','Kaškajština','Tuvinština','Kategorie:Turkické jazyky','Mahmúd Kašgarský','Ujgurština','Západní Jugurština','Orchonské nápisy','Jenisejské nápísy','Staroujgurské písma','Sogdijské písmo'

Bráhmí

Kaškajština

Tuvinština

Tuvinština je turkický jazyk, kterým mluví etnické skupiny v Tuvě, což je republika v Ruské federaci.

Ujgurština