Array ( [0] => 15199916 [id] => 15199916 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stechiometrie [uri] => Stechiometrie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Combustion_reaction_of_methane.jpg|náhled|383x383pixelů|Schéma reakce metanu s kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého a vody. Rovnice je vyčíslena tak, aby odpovídala kvantitativním zákonitostem - stechiometrii.]] [1] => '''Stechiometrie''' je část chemie zabývající se kvantitativními zákonitostmi při chemických reakcích a používá výpočty založené na chemických vzorcích a rovnicích. Jednodušeji řečeno, stechiometrie se zabývá výpočtem relativních množství reaktantů a produktů v chemických reakcích. [2] => [3] => Stechiometrie je založena na [[Zákon zachování hmotnosti|zákonu zachování hmotnosti]], který říká, že celková hmotnost výchozích [[reaktant]]ů se rovná celkové hmotnosti produktů. To znamená, že pokud je známo množství jednotlivých výchozích reaktantů, lze vypočítat množství produktů. A naopak ze známého množství produktů lze vypočítat množství výchozích reaktantů. [4] => [5] => Výsledkem popisu chemické reakce pomocí stechiometrie je [[chemická rovnice]], která vyjadřuje množství výchozích reaktantů a vznikajících produktů ve správném poměru. [6] => [7] => Kompoziční stechiometrie stanovuje [[hmotnostní poměr]]y v reakci popsané vyváženou rovnicí. Využívá k tomu známý vztah [[molární hmotnost]]i k [[Relativní atomová hmotnost|relativní atomové hmotnosti]]. [8] => [9] => Plynová stechiometrie se zabývá reakcemi [[plyn]]ů, při kterých je třeba zohlednit také [[teplo]], [[tlak]] a [[objem]]. [10] => [11] => == Základní zákony stechiometrie == [12] => [13] => === Zákon zachování hmoty === [14] => [[Zákon zachování hmotnosti|Zákon zachování hmoty]] (Lomonosovův–Lavoisierův zákon) říká, že v chemických reakcích se celková [[hmotnost]] zúčastněných látek nemění. Přesněji, že v [[Uzavřená soustava|uzavřené soustavě]] se součet hmotností látek, které vstupují do reakce, rovná součtu hmotností látek, které reakcí vznikají. [15] => [16] => Zákon zachování hmotnosti jako první definoval ruský chemik [[Michail Vasiljevič Lomonosov]] roku 1758 a nezávisle na něm francouzský chemik [[Antoine Lavoisier|Antoine Laurent Lavoisier]] v letech 1774–1777. [17] => [18] => === Zákon konstantních proporcí === [19] => Zákon konstantních proporcí říká, že prvky v určité chemické sloučenině se vždy vyskytují ve stejném hmotnostním poměru. Hmotnostní poměr například v chloridu sodném je vždy 39 % sodíku a 61 % chloru. [20] => [21] => Toto pravidlo bylo formulované [[Joseph Louis Proust|Josephem-Louisem Proustem]] v roce 1797 a nazývá se tak Proustův zákon. Tento zákon se stal výchozím bodem vývoje stechiometrie. [22] => [23] => === Zákon více proporcí === [24] => Zákon více proporcí říká, že pokud dva prvky mohou tvořit různé chemické sloučeniny, hmotnosti jednoho prvku, které se kombinují s konstantní hmotností druhého prvku, jsou vždy v poměru malých celých čísel. Tento zákon formuloval [[John Dalton]] v roce 1808 na základě zákona konstantních proporcí. [25] => [26] => == Stechiometrický koeficient a poměr == [27] => [28] => === Stechiometrický koeficient === [29] => {{redirect|stechiometrický koeficient}} [30] => Stechiometrické koeficienty jsou čísla, která vyčíslují chemické rovnice v poměru hmotností reaktantů a produktů. Jinými slovy, stechiometrické koeficienty určují poměry chemických látek v chemické reakci - relativní množství reaktantů a produktů. [31] => [32] => === Stechiometrický poměr === [33] => {{redirect|stechiometrický poměr|molární faktor}} [34] => Stechiometrický poměr (stechiometrický faktor nebo molární poměr) je poměr látek vstupujících a vznikajících při chemické reakci. Molární poměr lze použít pro převádění mezi různými chemickými veličinami. [35] => [36] => == Vyčíslení chemické reakce == [37] => Vyčíslení chemické reakce znamená doplnění stechiometrických koeficientů a tím získání stechiometrického poměru látek v [[Chemická rovnice|chemické rovnici]]. Příklad vyčíslení reakce [[dusík]]u s [[vodík]]em za vzniku [[amoniak]]u: [38] => [39] => '''N2 + H2 → NH3''' [40] => [41] => Na levé straně chemické rovnice jsou dva atomy dusíku N a na pravé straně rovnice je pouze jeden atom dusíku. [42] => [43] => Na pravou stranu chemické rovnice se proto před NH3 doplní stechiometrický koeficient 2: [44] => [45] => '''N2 + H2 → 2 NH3''' [46] => [47] => Na levé straně chemické rovnice jsou dva atomy vodíku a na pravé straně šest atomů vodíku. [48] => [49] => Před vzorec H2 se proto doplní stechiometrický koeficient 3. [50] => [51] => '''N2 + 3 H2 → 2 NH3''' [52] => [53] => Číslo '''3''' před '''H2''' a číslo '''2''' před '''NH3''' jsou stechiometrické koeficienty (stechiometrický koeficient '''1''' před '''N2''' se neuvádí). [54] => [55] => Stechiometrický poměr mezi reaktanty a produkty je tedy '''1 : 3 : 2'''. [56] => [57] => == Reference == [58] => {{Překlad|en|Stoichiometry|1058396591|de|Stöchiometrie|201066492}} [59] => [60] => == Související články == [61] => * [[Chemická rovnice]] [62] => * [[Chemický vzorec]] [63] => * [[Atom]] [64] => * [[Molekula]] [65] => * [[Chemická sloučenina|Sloučenina]] [66] => {{Chemie}} [67] => {{Autoritní data}} [68] => {{Portály|Chemie}} [69] => [70] => [[Kategorie:Stechiometrie| ]] [] => )
good wiki

Stechiometrie

Schéma reakce metanu s kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého a vody. Rovnice je vyčíslena tak, aby odpovídala kvantitativním zákonitostem - stechiometrii.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zákon zachování hmotnosti','Chemická rovnice','Chemická sloučenina','Atom','amoniak','vodík','Joseph Louis Proust','Antoine Lavoisier','Michail Vasiljevič Lomonosov','Uzavřená soustava','hmotnost','objem'

Amoniak

Atom

Hmotnost

Objem

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.