Array ( [0] => 15495682 [id] => 15495682 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Strašnice [uri] => Strašnice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Strašnice je městská čtvrť v Praze, nacházející se na jihu města. Historicky se jedná o samostatnou obec, která byla v roce 1922 připojena k Praze. V současnosti patří do městské části Praha 10. Strašnice jsou známé především díky svému nádraží, které se nachází na trati vedoucí mezi Prahou a Kolínem. Tato železniční trať byla otevřena v roce 1893 a od té doby slouží jako důležité spojení mezi Prahou a východními Čechami. Další významnou památkou ve Strašnicích je kostel svatého Rocha. Tento barokní kostel byl postaven v 18. století a je významný svými freskami a sochami. Ve Strašnicích se nachází také několik parků a zelených ploch, které představují oblíbené místo pro odpočinek a rekreaci místních obyvatel. Kromě toho je zde také řada obchodů, restaurací a dalších služeb. Celkově lze říct, že Strašnice jsou klidná a příjemná část Prahy, která nabízí řadu možností jak pro relaxaci, tak pro aktivní život. [oai] => Strašnice je městská čtvrť v Praze, nacházející se na jihu města. Historicky se jedná o samostatnou obec, která byla v roce 1922 připojena k Praze. V současnosti patří do městské části Praha 10. Strašnice jsou známé především díky svému nádraží, které se nachází na trati vedoucí mezi Prahou a Kolínem. Tato železniční trať byla otevřena v roce 1893 a od té doby slouží jako důležité spojení mezi Prahou a východními Čechami. Další významnou památkou ve Strašnicích je kostel svatého Rocha. Tento barokní kostel byl postaven v 18. století a je významný svými freskami a sochami. Ve Strašnicích se nachází také několik parků a zelených ploch, které představují oblíbené místo pro odpočinek a rekreaci místních obyvatel. Kromě toho je zde také řada obchodů, restaurací a dalších služeb. Celkově lze říct, že Strašnice jsou klidná a příjemná část Prahy, která nabízí řadu možností jak pro relaxaci, tak pro aktivní život. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Strašnice jsou krásnou čtvrť v Praze, která se nachází v městské části Praha 10. Tato lokalita se pyšní bohatou historií a krásnou architekturou, která odráží proměny města v průběhu času. V minulosti byly Strašnice samostatnou obcí, ale dnes jsou součástí dynamického a živého střediska, které nabízí obyvatelům i návštěvníkům mnoho možností. Čtvrť je známá svým poklidným a přívětivým prostředím, které je ideální pro rodinný život. Nachází se zde množství parků a zeleně, které poskytují příležitosti k odpočinku a rekreaci. Strašnice jsou také dobře dostupné díky široké síti veřejné dopravy, což usnadňuje cestování do dalších částí Prahy. Kromě příjemného bydlení nabízejí Strašnice řadu kulturních a společenských aktivit. Místní komunity se aktivně zapojují do pořádání různých akcí a festivalů, které připomínají tradice a podporují sousedské vztahy. Toto prostředí podporuje kreativitu a svobodný čas, což přispívá k pozitivnímu životnímu stylu obyvatel. Významnými památkami v této čtvrti jsou například kostel svatého Václava a areál bývalého vojenského hřbitova, které připomínají bohatou historii této oblasti. V posledních letech se také zvyšuje zájem o moderní bydlení, což přináší nové příležitosti a zvyšuje atraktivitu Strašnic pro mladé rodiny a jednotlivce. Díky kombinaci historických míst, přírodních krás a dynamického společenského života se Strašnice stávají skvělým místem pro život a objevování. Tato čtvrť je příkladem harmonického soužití moderního městského života a starobylého kouzla, které potěší každého, kdo zde zavítá. [oai_cs_optimisticky] => Strašnice jsou krásnou čtvrť v Praze, která se nachází v městské části Praha 10. Tato lokalita se pyšní bohatou historií a krásnou architekturou, která odráží proměny města v průběhu času. V minulosti byly Strašnice samostatnou obcí, ale dnes jsou součástí dynamického a živého střediska, které nabízí obyvatelům i návštěvníkům mnoho možností. Čtvrť je známá svým poklidným a přívětivým prostředím, které je ideální pro rodinný život. Nachází se zde množství parků a zeleně, které poskytují příležitosti k odpočinku a rekreaci. Strašnice jsou také dobře dostupné díky široké síti veřejné dopravy, což usnadňuje cestování do dalších částí Prahy. Kromě příjemného bydlení nabízejí Strašnice řadu kulturních a společenských aktivit. Místní komunity se aktivně zapojují do pořádání různých akcí a festivalů, které připomínají tradice a podporují sousedské vztahy. Toto prostředí podporuje kreativitu a svobodný čas, což přispívá k pozitivnímu životnímu stylu obyvatel. Významnými památkami v této čtvrti jsou například kostel svatého Václava a areál bývalého vojenského hřbitova, které připomínají bohatou historii této oblasti. V posledních letech se také zvyšuje zájem o moderní bydlení, což přináší nové příležitosti a zvyšuje atraktivitu Strašnic pro mladé rodiny a jednotlivce. Díky kombinaci historických míst, přírodních krás a dynamického společenského života se Strašnice stávají skvělým místem pro život a objevování. Tato čtvrť je příkladem harmonického soužití moderního městského života a starobylého kouzla, které potěší každého, kdo zde zavítá. ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Strašnice [2] => | správní obvod = [[Praha 10]], [[Praha 3]] [3] => | městská část = [[Praha 10]], [[Praha 3]] [4] => | obvod = [[Praha 10]], [[Praha 3]] [5] => | rozloha = 6,18 [6] => | počet ZSJ = 19 [7] => | obrázek = Strašnice, kostel Panny Marie 2.JPG [8] => | popisek = Strašnický [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Strašnice)|kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]] z roku 1994 [9] => | PSČ = 100 00, 101 00, 108 00, 130 00 [10] => | mapa = Praha KÚ Strašnice.png [11] => | obec = [[Praha]] [12] => }} [13] => '''Strašnice''' ({{Vjazyce2|de|''Straschnitz''}}) jsou od roku [[1922]] [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] [[Praha|Prahy]]. Jsou z převážné části součástí městského obvodu a městské části [[Praha 10]], malá část Strašnic u hranic se [[Žižkov]]em (průmyslové a skladové areály [[Tesla Strašnice]] a [[Pramen Praha]] a tenisové dvorce v oblasti [[Třebešín]]a) patří do obvodu a městské části [[Praha 3]]. Strašnice sousedí na západě s [[Vršovice]]mi a [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]], na severozápadě s [[Žižkov]]em, na severovýchodě s [[Malešice]]mi, na východě s [[Hostivař]]í, na jihu se [[Záběhlice]]mi a na jihozápadě [[Michle|Michlí]]. [14] => [15] => 30. října [[2014]] byla otevřena [[naučná stezka ve Strašnicích]], která měří 3,5 km, má 11 zastavení a seznamuje návštěvníky s mnoha zajímavostmi z historie čtvrti. Na začátku stezky u stanice metra [[Strašnická (stanice metra)|Strašnická]] je umístěn automatický výdejník letáků s informacemi o zajímavých místech na trase. Toto zařízení, které je napájeno sluneční energií, je prvním přístrojem tohoto druhu.{{Citace elektronického periodika [16] => | příjmení1 = Fialová [17] => | jméno1 = Lucie [18] => | titul = Pražskými Strašnicemi provede naučná stezka [19] => | periodikum = Novinky.cz [20] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [21] => | vydavatel = Borgis [22] => | datum_vydání = 2014-11-03 [23] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/352387-prazskymi-strasnicemi-provede-naucna-stezka.html [24] => | datum_přístupu = 2017-10-08 [25] => }} [26] => [27] => == Historie == [28] => [29] => === Původ názvu === [30] => K roku 1185 doloženo spojení „''de Strasnic''“. Původně Strašnice znamenalo „ves lidí Strašnových“ – od osobního jména Strašen (toto jméno mělo od nositele odhánět – „odstrašovat“ – zlé démony).{{Citace elektronické monografie [31] => | příjmení1 = Ryska [32] => | jméno1 = Petr [33] => | titul = Staré Strašnice [34] => | url = https://www.prahaneznama.cz/praha-10/strasnice/stare-strasnice/ [35] => | datum_vydání = 2014-04-28 [36] => | datum_přístupu = 2019-05-01 [37] => }} [38] => [39] => === Samostatné Strašnice === [40] => Strašnice jsou zmiňovány v letech [[1185]] (kdy patřily [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské královské kapitule]]) a [[1222]]. Ve čtrnáctém století zde byly tři dvory (Názův, Štukův a Elingův). Staroměstský občan [[Jindřich Náz]] byl též majitelem vinice v místě dnešního [[Krematorium Strašnice|krematoria]]. V [[15. století]] jsou uváděny dvě tvrze (při [[Strašnice (druhá tvrz)|Štukově]] a [[Strašnice (první tvrz)|Elingově]] dvoře). Tvrz v Elingově dvoře zpustla a posléze sloužila jako terč pro nově ulitá děla. Mezi majiteli se vystřídala [[královská komora]], Staré i Nové Město i soukromí majitelé. Při [[Prusko-rakouská válka|rakousko-pruské]] [[Bitva u Štěrbohol|bitvě u Štěrbohol]] ([[6. květen|6. května]] [[1757]]) byly Strašnice zpustošeny.{{Citace monografie [41] => | příjmení1 = Výrut [42] => | jméno1 = Karel [43] => | titul = Čtení o Praze 10 [44] => | vydavatel = Zdeněk Urban - Vydavatelství [45] => | rok = 1998 [46] => | počet_stran = 83 [47] => | strany = 48 [48] => | isbn = 80-238-2837-1 [49] => }} [50] => [51] => V roce [[1781]] byly Staré Strašnice obnoveny a vznikly vedle nich také [[Nové Strašnice]], ty však nikdy nebyly samostatnou obcí. Zhruba od roku 1898 se v matrikách používal sloučený název Strašnice. Strašnicím vedla církevní matriku v letech 1676–1784 [[farnost]] [[Prosek]], v letech 1673–1775 též farnost svatého Ignáce, v letech 1784–1920 žižkovská ([[Olšany (Praha)|olšanská]]) farnost svatého Rocha. [52] => [53] => Strašnice byly do [[19. století]] známé pěstováním [[zelí]]. Ke konci [[19. století]] měly Staré Strašnice 50 domů a [[Nové Strašnice]] 14, Strašnice celkem měly 650 obyvatel ''(rok neuveden)''. V obci byly dvě [[cihelna|cihelny]], Vackova a Kosova, jejichž majitelé ve velkém budovali [[Nájemní dům|činžovní]] i [[rodinný dům|rodinné domy]]. Začátkem [[20. století]] Strašnice získaly [[pošta|poštovní]] a [[Telegrafie|telegrafní]] úřad, [[četnická stanice|četnickou stanici]], [[vodovod]], v roce [[1912]] elektrické [[veřejné osvětlení]]. V roce [[1900]] byly Staré Strašnice s 1075 obyvateli{{Doplňte zdroj}} a Nové Strašnice se 133 obyvateli{{Doplňte zdroj}} vesnicemi [[žižkov]]ského okresu. Roku [[1910]] měly již 4 060 obyvatel, roku [[1934]] již 20 000. [54] => [55] => === Součástí Prahy === [56] => Při sloučení s Prahou 1. ledna [[1922]] měly celkem 4 800 obyvatel. Od 17. ledna 1923 byly součástí samosprávného obvodu [[Praha XIII]] se sídlem ve [[Vršovice|Vršovicích]], do obvodu patřily ještě [[Záběhlice]] a [[Hostivař]]. Od 21. října 1947 se rozdělením Prahy XIII staly Strašnice sídlem nového obvodu [[Praha XX|Praha XX-Strašnice]], do nějž byla zařazena ještě Hostivař a část Záběhlic zvaná [[Zahradní Město]]. Od 1. dubna [[1949]] byly Strašnice přičleněny do obvodu [[Praha 10]] (s [[Hostivař]]í, [[Malešice]]mi a [[Zahradní Město|Zahradním Městem]]). Od 11. dubna [[1960]] jsou Strašnice z převážně součástí obvodu [[Praha 10]] se sídlem ve [[Vršovice|Vršovicích]] a z malé části součástí obvodu Praha 3, tvořeného především [[Žižkov]]em. Od 24. listopadu 1990 jsou Strašnice součástí městských částí Praha 10 a Praha 3, které jsou jádrem stejnojmenných městských obvodů. [57] => [58] => Po vzniku Velké Prahy vznikly ve Strašnicích Masarykova kolonie ([[1920]]), [[Zborov (Strašnice)|Zborov]] ([[1920]]), Kolonie strojvůdců ([[1922]]), kolonie Klínek ([[1923]]), [[Rybníčky (Strašnice)|Rybníčky]] ([[1923]]), [[Skalka (Strašnice)|Skalka]] ([[1930–1939|30. léta]]). [59] => [60] => == Území == [61] => [[Soubor:Strašnický dům.JPG|náhled|vlevo|Strašnice, typický nájemní dům (Věšínova ulice)]] [62] => * ''[[Staré Strašnice]]'' je území v okolí ulic Starostrašnické, Průběžné a Dubečské, tedy v okolí stanice metra [[Strašnická (stanice metra)|Strašnická]]. Navzdory názvu zde téměř žádné historické objekty nejsou, převažuje zástavba z počátku dvacátého století doplněná menšími [[sídliště|sídlišti]]. U Průběžné ulice je objekt někdejší [[Chirana|Chirany Strašnice]]. [63] => * ''[[Hagibor]]'' – klín území mezi ulicemi Vinohradská a Izraelská, u hranice s [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]] nedaleko stanice metra [[Želivského (stanice metra)|Želivského]]. Sportovní areál DP Praha a Bohemians Praha, budova [[Československá námořní plavba|České námořní plavby]]. Uvažovalo se zde o výstavbě hokejového stadionu (jako alternativa k [[O2 arena|Sazka Aréně]]) nebo jednoho z olympijských stadionů. Zatím žádný z takových návrhů neuspěl. V roce 2008 zde byla dokončena výstavba budovy [[Svobodná Evropa|Svobodné Evropy]]. [64] => * ''[[Třebešín]]'' – vilová čtvrť sousedící se Žižkovem a Malešicemi, na východě ohraničená zhruba úrovní ulice Hostýnské, do území Strašnic zasahuje i okraj sídliště Malešice. Je zde odborné učiliště a průmyslová škola. V části Strašnic spadající do Prahy tři jsou tenisové kurty, areál Tesly Strašnice a Pramenu Praha. Na severu jsou zde Strašnice ohraničeny nákladovým nádražím a železniční tratí, která již patří k Žižkovu. [65] => * Oblast u železničních tratí. Do Strašnic patři úzký pás nákladového nádraží až ke stadionu Slavie, vklíněný mezi Vršovice na severu a Michli na jihu. Přímo pod Bohdalcem patří do Strašnic i ulice Nad Slavií s okolní zástavbou, jižně od nákladového nádraží Strašnice i pás kolonie [[Na Slatinách (Michle a Strašnice)|''Na Slatinách'']]. V prostoru uzavřeném mezi nákladovým nádražím a osobní železniční tratí je obytná kolonie kolem ulice U trati, která v letech 1925–1947 nesla název ''Kolonie strojvůdců'' – domy v této oblasti budovalo ve dvacátých letech stavební družstvo Strojvůdce. S ní sousedí sportovní areál Union Praha a zanedbané průmyslové a skladové oblasti. Území kolmo protíná ulice V Korytech. Západně od ní je někdejší továrna na motocykly [[Jawa]]. Celé toto území včetně nákladového nádraží čeká rozsáhlá přestavba, nákladové nádraží má být zrušeno, železniční trať přeložena, v západní části území má být postavena nová stanice metra na nově větvi [[A (linka metra v Praze)|trasy A]]. Někdejší ''Masarykova kolonie'' z dvacátých let je kolem dnešní ulice Bylanské, za nacismu (1940) a později znovu za socialismu (1955) však o svůj název přišla. [66] => [67] => [[Soubor:Strašnice Bečvářův dvůr čelo 7.jpg|alt=|náhled|[[Bečvářův dvůr|Bečvářův statek]]]] [68] => [69] => * ''[[Sídliště Solidarita]]'' a ''Zborov'' – východní část Strašnic v okolí Černokostelecké ulice. Na severu sousedí ulicí V úžlabině s Malešicemi. Někdejší kolonie Zborov v oblasti dnešních ulic Rostoklatská a Tuklatská byla zrušena a na její místo zasahuje sídliště. [70] => * ''Skalka, sídliště Skalka, vilové Rybníčky, sídliště Rybníčky'' – sídliště Skalka se rozkládá východně od [[Skalka (stanice metra)|stanice metra Skalka]], mezi ulicemi Na Padesátém a Přetlucká. Na jihu k němu přiléhá [[Jižní spojka]], jejíž architektonicky zajímavý zavěšený most šikmo přecházející železniční trať a nákladové nádraží patří rovněž do Strašnic. Jižně od Průběžné ulice v oblasti Skalky je hasičská stanice, automobilové opravny, Akuma a další průmyslové objekty, jižně od jihozápadní části Přetlucké ulice nouzová kolonie domků (u ul. Dolínecké). Severně od stanice metra Skalka je moderní sídlo [[Český statistický úřad|Českého statistického úřadu]] a hypermarket [[Tesco]]. [71] => * Kolonie ''Za dráhou'' (nověji nazývaná i ''V rybníčkách'') je za odbočující nákladovou železniční tratí do Malešic, v okolí Mokřanské ulice. Základ kolonie pochází z dvacátých let 20. století, v roce 1962 přestala být považována za nouzovou a byly zde pojmenovány ulice. [72] => * ''[[Nové Strašnice]]'' – zbytky původní vsi (několik domků, polorozpadlý statek, štít datovaný 1812 a kaplička) podél východní části Novostrašnické ulice, mezi Úvalskou ulicí a [[Depo Hostivař (stanice metra)|stanicí metra Depo Hostivař]]. [73] => * ''[[Hostivař]]sko-[[malešice|malešická]] průmyslová oblast'' – část území Strašnic východně od někdejších Nových Strašnic je od zbytku území oddělena nákladovou železniční tratí. V této odlehlé části je stanice metra [[Depo Hostivař (stanice metra)|Depo Hostivař]], [[Depo Hostivař|stejnojmenné depo]], větší část opravárenské základny metra (jejíž velmi malá část leží již skutečně na území Hostivaře, podle níž je pojmenována) a přilehlý lesík patřící Dopravnímu podniku a obydlený bezdomovci, s několika manipulačními kolejemi a skládkou materiálu vytěženého při stavbě metra. Do území Strašnic spadají ještě areály někdejších firem [[Druchema]] a [[Výtvarná řemesla]]. Několik průmyslových objektů je i na druhé straně železnice, severně od tramvajové smyčky Černokostelecká. [74] => [75] => Na území Strašnic není žádné náměstí, přesněji řečeno žádné místo pojmenované jako náměstí. Přirozeným centrem Strašnic je dnes Starostrašnická ulice a okolí [[Strašnická (stanice metra)|stanice metra Strašnická]], významnými osami jsou také Průběžná a Černokostelecká ulice a lokálním dopravním a obchodním centrem je též okolí stanice metra Skalka. [76] => [77] => == Pamětihodnosti == [78] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek ve Strašnicích}} [79] => [80] => == Doprava == [81] => [82] => === Silnice === [83] => Ve Strašnicích je 156 pojmenovaných ulic. Hlavními tepnami jsou ulice [[Vinohradská (Praha)|Vinohradská]] a na ni navazující [[Černokostelecká]], z Vinohradské do Malešic odbočuje [[Počernická]], souběžně od [[Vršovice|Vršovic]] vede ulice [[V Olšinách]] (kolem [[Strašnická (stanice metra)|stanice metra Strašnická]]), z ní odbočuje [[Průběžná]] směrem k [[Zahradní Město|Zahradnímu Městu]], severojižním směrem Strašnice propojuje ulice [[Na Padesátém]] (kolem [[Skalka (stanice metra)|stanice metra Skalka]]) a na ni navazující [[Úvalská]]. Osou Starých Strašnic v severojižním směru bývala ulice [[Starostrašnická]], která je dnes přerušená a jejíž jižní část se nyní jmenuje Ke Strašnické. Od ní pokračuje po křižovatce s Průběžnou ulice [[V korytech|V korytech]] (dříve Vkorytách) do starých Záběhlic v trase prastaré obchodní cesty z [[Libeň|Libně]] do Posázaví. [84] => [85] => Černokostelecká ulice je [[výpadovka|výpadovkou]] nejen směrem do [[Říčany|Říčan]] a ke [[Kostelec nad Černými lesy|Kostelci nad Černými lesy]], podle nějž je pojmenovaná, ale i do [[okres Kutná Hora|Kutnohorska]] a do okolí města [[Sázava (okres Benešov)|Sázavy]]. [86] => [87] => === Autobus === [88] => Zastávka Černokostelecká byla po mnoho desetiletí významnou zastávkou příměstských a meziměstských autobusových linek do těchto směrů, například v dobách, kdy tato doprava byla (zhruba od konce roku [[1980]]) ukončena u [[Želivského (stanice metra)|stanice metra Želivského]], i v dobách, kdy byla od [[24. září]] [[2000]] zařazena do [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]] a přitom přeložena ke [[Skalka (stanice metra)|stanici metra Skalka]]. Od [[28. květen|28. května]] [[2006]] byly městské i příměstské linky do těchto směrů zkráceny k nové [[Depo Hostivař (stanice metra)|stanici metra Depo Hostivař]]. [89] => [90] => === Metro === [91] => [[Soubor:Strašnická stanice 5.jpg|náhled|Interiér stanice metra Strašnická]] [92] => Na území Strašnic jsou tři stanice metra: [[Strašnická (stanice metra)|Strašnická]], [[Skalka (stanice metra)|Skalka]] a nejnověji také [[Depo Hostivař (stanice metra)|Depo Hostivař]]. U stanic metra jsou významné terminály veřejné dopravy, zejména [[Městská autobusová doprava v Česku|městské autobusové]]. Po zprovoznění stanice metra Skalka v roce 1990 byl několik měsíců v provozu zastřešený autobusový terminál Limuzská v sousedství tramvajové smyčky Černokostelecká. Uváděným důvodem jeho vybudování byl odpor obyvatel okolí stanice metra Skalka z přílišného provozu. Vzhledem k nevhodnému umístění a špatným přestupním vazbám byl terminál Limuzská zrušen a nyní slouží jako parkoviště, autobusové linky pak byly zakončeny na Skalce podle původních plánů. [93] => [94] => === Tramvaj === [95] => Roku [[1908]] byla prodloužena elektrická dráha ([[tramvaj]]) od [[Flora (stanice metra)|Flory]] do Starých Strašnic k nové [[Vozovna Strašnice|vozovně]], 8. října [[1908]] byl zahájen i provoz vozovny, v roce 1929 - 1932 byla vozovna rozšířena. [[6. leden|6. ledna]] [[1935]] byla tato trať propojena do [[Vršovice|Vršovic]] ulicí [[V Olšinách|V Olšinách]], [[18. říjen|18. října]] [[1936]] byla zprovozněna trať na [[Zahradní Město]] ([[3. listopad]]u [[1952]] byla zprovozněna, jako mezilehlá, tramvajová smyčka u železniční zastávky, objíždějící blok s parkem a domem ulicí [[Radošovická|Radošovickou]]). V roce [[1937]] byla tramvajová trať od vozovny prodloužena do blízkosti dnešní zastávky [[Nové Strašnice (zastávka)|Nové Strašnice]], [[24. červenec|24. července]] [[1952]] do smyčky [[Černokostelecká (zastávka)|Černokostelecká]] (v roce [[2002]] zrekonstruované), v roce 1952 byla trať prodloužena za hranice Strašnic k ústředním dílnám DP. Plánuje se výstavba tramvajové trati Počernickou ulicí k sídlišti Malešice, ale její výstavbu by prodražila přeložka hlavního vodovodního řadu. [96] => [97] => V červenci a srpnu [[2014]] došlo k rekonstrukci a modernizaci tramvajové tratě po celé délce ulice [[Průběžná (ulice v Praze)|Průběžné]] (od křižovatky s ulicí [[V Olšinách (ulice v Praze)|V Olšinách]]), přes ulici [[Švehlova (ulice v Praze)|Švehlovu]] a dále až do zastávky [[Nádraží Hostivař (zastávka)|Nádraží Hostivař]]. Staré koleje s panelovými podložkami byly nahrazeny kolejemi novými s izolačním podložím, pokrytými trávníky. Také vznikly nové ostrůvky pro cestující. Modernizací došlo ke snížení hlučnosti provozu tramvají a současně ke zvýšení průjezdové rychlosti. [98] => [99] => === Železnice === [100] => Železniční zastávka [[Praha-Strašnice zastávka]] ležela na [[Železniční trať Praha – České Budějovice|trati č. 221]] do [[Benešov|Benešova u Prahy]], která je součástí [[Čtvrtý železniční koridor|IV. tranzitního železničního koridoru]] přes České Budějovice. Trať přes Strašnice je v provozu od 14. prosince [[1871]], zastávka byla zřízena roku [[1906]] pod názvem ''Strašnice zastávka'', později ''Staré Strašnice zastávka'', od roku [[1942]] ''Praha-Strašnice zastávka''. Dne 12.12.2020 byla zrušena a nahrazena dvěma jinými ([[Praha-Zahradní Město (nádraží)|Zahradní Město]] a [[Praha-Eden (nádraží)|Eden]] ve Vršovicích). V zastávce stavěly linky PID [[Železniční doprava v pražské aglomeraci#Číslování od 9. 12. 2007|S9.]] [101] => [102] => Od roku 2019 také linka R49, to jsou spěšné vlaky Praha – Benešov – (Olbramovice – Tábor) [103] => [104] => Název ''Praha-Strašnice'' nese nákladové nádraží, které navazuje na [[Praha-Vršovice seřaďovací nádraží|seřaďovací nádraží ''Praha-Vršovice'']]. Obě postupně zanikají. Nákladní trať Vršovice – Malešice – Libeň byla zprovozněna roku 1919, v letech 1949–1957 po její větvi z Hostivaře do Libně byla provozována i osobní doprava a plánuje se její opětovné využití. [105] => [106] => == Kultura, školství a sport == [107] => [[Soubor:Strašnice, ZŠ Gutova.JPG|náhled|[[Základní škola Gutova]]]] [108] => [[Soubor:Strašnické divadlo 1.JPG|náhled|[[Strašnické divadlo]] (budova z roku 1961)]] [109] => [[Soubor:Divadlo Miriam Strašnice 1.JPG|náhled|[[Divadlo Miriam]] při římskokatolickém [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Strašnice)|kostele Neposkvrněného početí Panny Marie]]]] [110] => [[Strašnický zámeček|Nejstarší strašnická škola]], v níž nyní sídlí místní [[Policie České republiky|policejní]] oddělení, byla postavena podle projektu E. Brabce v roce [[1877]]. Vedle, v těsném sousedství této budovy, byl v meziválečné době postaven rozsáhlý komplex školních budov zvaný „Pavilony“, který zahrnoval vyučování žáků 1.–8. ročníku. V budově, které se všeobecně říkalo „Zámeček“, již v roce 1950 sídlil [[Sbor národní bezpečnosti|SNB]]. Vedle areálu školy směrem k části Strašnic zvané [[Sídliště Solidarita|Solidarita]] byly rozsáhlé luční, neupravované porosty.zdroj: Bradáč Zdeněk *1942 [111] => [112] => Nová, secesní budova školy byla v roce 1909 postavena podle projektu [[Josef Domek|Josefa Domka]] v ulici V Olšinách, u dnešní stanice metra Strašnická. V této škole sídlil štáb ozbrojených akcí [[Pražské povstání|pražského květnového povstání v roce 1945]]. Do roku 2009 v budově sídlila speciální škola a základní škola pro žáky s poruchami chování spojená se střední školou. V současné době je budova prázdná a je vypsáno výběrové řízení na její rekonstrukci.{{Citace elektronického periodika|periodikum = ÚMČ Praha 10. Praha 10 [online]. Praha, 2014, roč. 24, č. 7 [cit. 2014-08-05]. Dostupné z: http://www.praha10.cz/LinkClick.aspx?fileticket=gmjUOSnco_I%3d&tabid=642}} [113] => [114] => Na území Strašnic leží velká moderní areálová [[základní škola Hostýnská]], sloužící převážně malešickým dětem. Ve starých Strašnicích je [[základní škola Gutova]] a školní komplex v ulici Voděradské ([[gymnázium Voděradská]]), postavený jako měšťanská škola na přelomu 30. a 40. let, od 50. let sloužící jako střední škola. Dostavba mezi ulicemi Dubečská a Krupská byla dostavěna v 50. letech při výstavbě okolního sídliště při ulici Průběžná. Na sídlišti Skalka je velká pavilónová škola v ulici Olešské, v Nových Strašnicích je základní škola nedaleko Skalky v ulici V Rybníčkách (1961, ing. arch. Aleš Bořkovec), další je [[základní škola Solidarita]] (do srpna 2021 pod jménem Brigádníků) na sídlišti Solidarita v ulici Brigádníků (tzv. Fučíkova škola, postavena spolu se sídlištěm Solidarita koncem 40. let.). [115] => [116] => Soubor:Strašnice zámeček 3.jpg|Škola z roku 1877, dnes místní policejní oddělení [117] => Soubor:Nová strašnická škola s pomníkem 03.JPG|Škola z roku 1909, dnes speciální škola [118] => Soubor:Strašnická škola - dvůr 2.JPG|"Nová" strašnická škola [119] => Soubor:Strašnická Barča 2.JPG|Kulturní dům Barikádníků – „Barča“ [120] => Soubor:Strašnice Trmalova vila 1.jpg|[[Trmalova vila]] [121] => [122] => [123] => Hlavními středisky společenského života byly hostince „U Gustů“ a „U Trmalů“. Současným společenským střediskem je restaurace „U Kašpárka“ v Dubečské ulici a [[kulturní dům Barikádníků]] (zv. „Barča“). Z let [[1902]]–[[1903]] je [[Trmalova vila]] ve Vilové ulici vystavěná podle plánu architekta [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]]. [124] => [125] => 18. října 1908 byla založena strašnická sokolská jednota, zpočátku cvičila v hostinci U Trmalů. 11. června 1921 byla dokončena [[strašnická sokolovna]] v [[Saratovská (ulice v Praze)|Saratovské]] ulici, v roce 1991 byla ve zchátralém stavu navrácena [[Sokol (spolek)|Sokolu]], od té doby je budova i s areálem postupně obnovována. [126] => [127] => Jižně od stanice metra Strašnická se v sousedství ZŠ Gutova rozkládá moderní [[Gutovka|Areál volného času Gutovka]], zahrnující mj. jednu z největších [[Umělá stěna|umělých lezeckých stěn]] ve střední Evropě{{Citace elektronické monografie | url=http://www.hamrsport.cz/gutovka | titul=GUTOVKA | místo= | vydavatel= HAMR-sport a. s. | datum aktualizace= | datum přístupu=2011-12-28}} či [[skatepark]], kde se konají i velmi významné závody a soutěže. [128] => [129] => Ve Strašnicích v [[Strašnické divadlo|divadle Solidarita]] po desetiletí své největší slávy působilo [[Divadlo Járy Cimrmana]] (do roku 1992). Budova divadla na [[Sídliště Solidarita|sídlišti Solidarita]] je z roku [[1961]], od roku 2006 nese název [[Strašnické divadlo]]. Zpočátku divadlo provozoval obvodní kulturní dům, od roku 1992 samostatná příspěvková organizace Divadlo Solidarita, od léta 2004 po výběrovém řízení občanské sdružení ''Divadlo Company.cz''. [130] => [131] => V letech 1925–1945 byl v oblasti dnešních tenisových dvorců na Třebešíně rozhlasový vysílač{{Citace elektronického periodika [132] => | titul = Vysílač Strašnice – „Věrná vlna 415 m“ [133] => | periodikum = home.tiscali.cz [134] => | url = http://home.tiscali.cz/iradio/strasnice.htm [135] => | datum přístupu = 2021-09-18 [136] => }}, který sehrál významnou úlohu při květnovém povstání v roce 1945, což připomíná pamětní deska u plotu. Po roce 1948 byl vysílač demontován, původní domek je zachován. [137] => [138] => == Hřbitov, církve, sbory, kostely == [139] => [[Evangelický hřbitov ve Strašnicích|Evangelický hřbitov ve Vinohradské ulici]] nedaleko hranic s Vinohrady byl zřízen kolem roku 1795. V roce 1950 byl uzavřen, deset let po uzavření měl být zrušen. V současné době je zpustlý, uzavřený a místy obydlený bezdomovci. V roce 1998 v něm bylo 598 hrobů a 54 hrobek. Hřbitovní kaple je od roku 1955 v užívání [[Církev československá husitská|Československé církve husitské]], která zde zřídila i kolumbárium. V roce 1958 bylo rozhodnuto o náhradě hřbitova rekreačními sportovními plochami, plán nebyl realizován. Roku 2000 bylo rozhodnuto, že sem budou ze společného hrobu na [[Ďáblice|ďáblickém]] hřbitově i z dalších míst přemístěny ostatky vojáků [[wehrmacht]]u z května 1945, k tomu však nedošlo. V současné době je hřbitov postupně opravován. [140] => [141] => U Vinohradské ulice je starší ze dvou pražských [[Krematorium Strašnice|krematorií]], pochází z roku 1931 (motolské z roku 1954). [142] => [143] => Od 1. října 1929 mají Strašnice vlastní [[Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie Praha-Strašnice|římskokatolickou farnost]] (do té doby patřily do olšanské farnosti sv. Rocha). Budova fary, která pak po desetiletí sloužila i jako provizorní kaple, byla budována od poloviny března do 31. srpna 1930. Původně plánový nový [[kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Strašnice)|kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]], jehož stavba byla nejprve z finančních, pak z politických důvodů odkládána, byl nakonec v netradiční podobě postaven v období mezi 11. listopadem 1992 a 17. červnem 1994. V bývalé farní kapli v roce 2000 zakotvilo [[Divadlo Miriam]].[http://www.divadlomiriam.cz/ Divadlo Miriam] {{Wayback|url=http://www.divadlomiriam.cz/ |date=20110803231516 }} – web divadla, [http://www.farnoststrasnice.cz/farnost.php?doc=clanek04.htm Divadlo Miriam hraje ve farní kapli] – web farnosti [144] => [145] => V roce 1937 byl založen [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 10 – Strašnice|místní sbor Českobratrské církve evangelické]] a postavena jeho vlastní budova v Kralické ulici.{{Citace elektronického periodika [146] => | titul = Sbor ČCE PRAHA 10 - STRAŠNICE – Evangnet [147] => | periodikum = www.evangnet.cz [148] => | url = https://www.evangnet.cz/cce/sbor/161-praha_10_strasnice [149] => | datum přístupu = 2021-09-18 [150] => }} [151] => [152] => Ve Vilové ulici v domě [[Sbor Církve adventistů sedmého dne Praha-Strašnice|Bét-El]] působí sbor církve [[Adventisté sedmého dne|Adventistů sedmého dne]]. [153] => [154] => [155] => Soubor:Strašnice, kostel Panny Marie 4.JPG|Římskokatolický [[Farní kostel|farní]] [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Strašnice)|kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]] z roku 1994, vpravo od něj fara z roku 1930, která více než 60 let sloužila jako kaple [156] => Soubor:Strašnický Bét El 1.jpg|[[Sbor Církve adventistů sedmého dne Praha-Strašnice|Strašnický sbor adventistů sedmého dne „Bét-El“]] [157] => Soubor:Strašnice krematorium 2.jpg|[[Krematorium Strašnice|Strašnické krematorium]] (postaveno roku 1931), ve skutečnosti leží již v katastru [[Vinohrady (Praha)|Vinohrad]]. [158] => [159] => [160] => == Fotogalerie == [161] => [162] => Soubor:Staré Strašnice Dubečská od Kolovratské.jpg|Blok domů na rohu ulic Dubečské a Kolovratské zřejmě pamatuje venkovské časy Starých Strašnic [163] => Soubor:Průběžná v noci 2.JPG|Průběžná ulice v noci [164] => Soubor:Průběžná srpen 2014.JPG|[[Průběžná|Průběžná ulice]] těsně po dokončení rekonstrukce tramvajové trati, srpen 2014 [165] => Soubor:Strašnická metro vstup.JPG|Vstup do stanice metra Strašnická [166] => Soubor:Most Jižní spojky.jpg|Most Jižní spojky nad železniční tratí Praha–České Budějovice [167] => Soubor:Strašnická škola - dvůr 2.JPG|Zanedbaný dvůr strašnické školy [168] => Soubor:Strašnický Sokol -budova.JPG|Strašnická sokolovna [169] => Soubor:Praha-Strašnice V Olšinách 1.jpg|alt=|Ulice V Olšinách [170] => [171] => [172] => == Reference == [173] => [174] => [175] => == Literatura == [176] => * PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, {{ISBN|978-80-200-2469-5}} [177] => [178] => == Související články == [179] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru ve Strašnicích]] [180] => * [[Sídliště Solidarita]] [181] => * [[Park Na Solidaritě]] [182] => [183] => == Externí odkazy == [184] => * {{Commonscat|Strašnice}} [185] => * {{KM|731943|Strašnice}} [186] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=699ce1b2f1884730a6ec546ac248568a Archivní mapy] (Staré Strašnice) na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [187] => * [https://web.archive.org/web/20100327232400/http://www.praha10.cz/uzemi-prahy-10/seznameni-s-mestskou-casti-praha-10.aspx Historie městské části Praha 10] (web městské části, včetně historie Strašnic) – neplatný odkaz ! [188] => * [https://web.archive.org/web/20070211213227/http://www.ahmp.cz/matriky/zizkov/roch.html Žižkov – kostel svatého Rocha] (seznam matrik 1784–1920) – neplatný odkaz ! [189] => * [http://www.praha1929.cz/praha/strasnice.html Strašnice Staré a Nové – XIII.] (''Obce Velké Prahy v r. 1929'', stručná zmínka) [190] => * [http://prahamhd.vhd.cz/Draha/strasnice.htm Praha-Strašnice zastávka] {{Wayback|url=http://prahamhd.vhd.cz/Draha/strasnice.htm |date=20070320001314 }} (fotografie i text o zastávce) [191] => * [http://www.sokol-strasnice.cz/index.asp?menu=638 Sokolovna Strašnice] [192] => * [http://www.farnoststrasnice.cz/ Římskokatolická farnost Strašnice] [193] => * [http://www.volny.cz/kocna/sbor/sbor1.htm Sbor Českobratrské církve evangelické ve Strašnicích] [194] => * [https://web.archive.org/web/20070209071630/http://ehs.wz.cz/ Evangelický hřbitov ve Strašnicích] – neplatný odkaz ! [195] => * [https://web.archive.org/web/20070125031932/http://www.strasnickedivadlo.cz/ Strašnické divadlo] [196] => * [http://www.prazsketramvaje.cz Pražské tramvaje] [197] => [198] => {{Město Praha}} [199] => {{Autoritní data}} [200] => [201] => {{Portály|Praha}} [202] => [203] => [[Kategorie:Strašnice| ]] [204] => [[Kategorie:Praha 3]] [205] => [[Kategorie:Praha 10]] [206] => [[Kategorie:Strašnice (Praha 3)| ]] [207] => [[Kategorie:Strašnice (Praha 10)| ]] [208] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [] => )
good wiki

Strašnice

Strašnice jsou krásnou čtvrť v Praze, která se nachází v městské části Praha 10. Tato lokalita se pyšní bohatou historií a krásnou architekturou, která odráží proměny města v průběhu času.

More about us

About

Tato lokalita se pyšní bohatou historií a krásnou architekturou, která odráží proměny města v průběhu času. V minulosti byly Strašnice samostatnou obcí, ale dnes jsou součástí dynamického a živého střediska, které nabízí obyvatelům i návštěvníkům mnoho možností. Čtvrť je známá svým poklidným a přívětivým prostředím, které je ideální pro rodinný život. Nachází se zde množství parků a zeleně, které poskytují příležitosti k odpočinku a rekreaci. Strašnice jsou také dobře dostupné díky široké síti veřejné dopravy, což usnadňuje cestování do dalších částí Prahy. Kromě příjemného bydlení nabízejí Strašnice řadu kulturních a společenských aktivit. Místní komunity se aktivně zapojují do pořádání různých akcí a festivalů, které připomínají tradice a podporují sousedské vztahy. Toto prostředí podporuje kreativitu a svobodný čas, což přispívá k pozitivnímu životnímu stylu obyvatel. Významnými památkami v této čtvrti jsou například kostel svatého Václava a areál bývalého vojenského hřbitova, které připomínají bohatou historii této oblasti. V posledních letech se také zvyšuje zájem o moderní bydlení, což přináší nové příležitosti a zvyšuje atraktivitu Strašnic pro mladé rodiny a jednotlivce. Díky kombinaci historických míst, přírodních krás a dynamického společenského života se Strašnice stávají skvělým místem pro život a objevování. Tato čtvrť je příkladem harmonického soužití moderního městského života a starobylého kouzla, které potěší každého, kdo zde zavítá.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha 10','Vršovice','Strašnická (stanice metra)','Praha 3','Hostivař','Depo Hostivař (stanice metra)','Skalka (stanice metra)','Zahradní Město','Sídliště Solidarita','Nové Strašnice','Vinohrady (Praha)','Krematorium Strašnice'