Array ( [0] => 14810341 [id] => 14810341 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Strepsirhini [uri] => Strepsirhini [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Strepsirhini [2] => | obrázek = Eulemur coronatus male (Frank Wouters).jpg [3] => | velikost obrázku = 250px [4] => | popisek = Samec lemura korunkatého (''Eulemur coronatus'') [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | nadtřída = [[čtyřnožci]] (Tetrapoda) [9] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [10] => | nadřád = [[placentálové]] (Placentalia) [11] => | řád = [[primáti]] (Primates) [12] => | podřád = [[poloopice]] (Strepsirhini) [13] => | podřád popsal = [[Étienne Geoffroy Saint-Hilaire|É. Geoffroy]], [[1812]] [14] => | druhotné dělení = [[Infrařád]]y [15] => | podřazené taxony = * [[Lemuriformes]] [16] => * [[Lorisiformes]] [17] => * [[Chiromyiformes]] [18] => | sesterska = [[Haplorhini]] [19] => }} [20] => [[Soubor:Witkopmaki.jpg|náhled|upright=1.4|Lemur běločelý (''Eulemur albifrons'')]] [21] => [[Soubor:Bushbabies.JPG|náhled|upright=1.4|Mládě komby (''Galago'')]] [22] => [[Soubor:Smilodectes gracilis 01.jpg|náhled|upright=1.4|Kostra poloopice z před 50 mil. let]] [23] => [24] => '''Strepsirhini''' nebo '''Strepsirrhini''' je jedním ze dvou [[podřád]]ů [[primáti|primátů]], je považován za vývojově nižší. Pojmenování podřádu znamená „vlhký nos“, což je také jedním z charakteristických rysů podřádu. [25] => [26] => == Rozšíření == [27] => Poloopice obývají [[Tropický podnebný pás|tropické]] a [[subtropy|subtropické]] oblasti [[Asie]] a [[Afrika|Afriky]]. Nejvíce jich žije na [[Madagaskar]]u ([[infrařád]]y Lemuriformes a Chiromyiformes) a zbytek v Asii a pevninské Africe (infrařád Lorisiformes). Poloopice jsou také velikostně menší než opice a to zhruba o polovinu. [28] => [29] => == Historie == [30] => Teprve rody z [[nadčeleď|nadčeledě]] [[Adapoidea]], např. ''[[Donruselia]]'' a ''[[Cantius]]'', patřící do podřádu [[Adapiformes]], mají od [[eocén|raného eocénu]] (asi před 50 mil. let) komplex znaků prokazující možnost, že jsou prapředky dnešních poloopic. Ve stejném období existovala příbuzná nadčeleď [[Omomyoidea]] s nejznámějšími rody ''[[Teilhardina]]'' a ''[[Steinius]]'', která se svými znaky signalizuje podobnost k dnešním [[nártoun]]ům. [31] => [32] => Žádná z těchto nadčeledí, předchůdců dnešních poloopic, nemá náznaky toho, že se z ní vyvinuli [[vyšší primáti]]. Proto se vyvozuje, že poloopice nejsou předchůdci vyšších primátů, ale že se oba podřády vyvíjely vedle sebe a mají pouze společného předka z [[paleocén|pozdního paleocénu]] (asi před 60 mil. let).{{Citace elektronického periodika |titul=userweb.pedf.cuni.cz |url=http://userweb.pedf.cuni.cz/kbio/Download/vancata/ucebnice_paleoantropologie_a_evolucni_antropologie_2007.pdf |datum přístupu=2012-01-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120121084131/http://userweb.pedf.cuni.cz/kbio/Download/vancata/ucebnice_paleoantropologie_a_evolucni_antropologie_2007.pdf |datum archivace=2012-01-21 |nedostupné=ano }} [33] => [34] => == Popis == [35] => Poloopice jsou vývojově nižší skupinou primátů žijících na stromech. Jejich [[mozek]] je ve srovnání s vyššími primáty, vzhledem k tělesné velikosti, menší. Obličejovou část mají podlouhlou, [[srst|neosrstěný]] a vlhký protažený [[čenich]] se [[smysl (biologie)|smyslovými]] fousky je srostlý s horním [[rty|rtem]] a je připojen k [[dáseň|dásni]], což neumožňuje výraznější [[mimika|mimiku]] obličeje. Uzavřené [[očnice]] způsobují v obličeji typický kruh kolem [[oči|očí]]. Samice mají více párů [[mléčná bradavka|mléčných bradavek]]. [[Ocas]] je většinou dlouhý, chlupatý a huňatý výjimkou je rod [[indri]] tam je krátký. [36] => [37] => Většina poloopic jsou nočními živočichy, jsou pro to vybaveni očima se zvláštní odrazovou vrstvou zlepšující vidění za tmy, dobrým [[čich]]em a [[sluch]]em, [[ucho|uši]] mají pohyblivé [[ucho|boltce]]. [[Stereoskopické vidění]] ale nemají dokonalé, osy jejich očí nejsou [[rovnoběžnost|rovnoběžné]], ale rozbíhají se. [38] => [39] => Téměř celý podřád (mimo ksukolovitých) má tzv. zubní hřebínek, utvořený z nižších spodních [[řezáky|řezáků]] a [[zub|špičáků]] sloužící k čistění srsti, hřebínek si čistí zvláštním podjazykovým orgánem, tzv. druhým [[Jazyk (orgán)|jazykem]]. Dalším specifickým rysem je dlouhý, často rozeklaný [[dráp]] na druhém nebo třetím [[prst]]u sloužící k různým specializovaným činnostem. [[Palec]] u zadních [[končetina|končetin]] je oddělen od ostatních prstů, umožňuje tak pevné uchopení na větví. Zadní končetiny jsou mohutnější a delší, při skákání se jimi odrážejí a zase na ně dopadají. [40] => [41] => == Životní projevy == [42] => Některé poloopice se živí téměř jen [[Rostliny|rostlinami]] (indriovití, lemurovití), jiné zas převážně drobnými [[Živočichové|živočichy]]. Většinou jsou nočními živočichy, některé [[rod (biologie)|rody]] se vydávají za potravou ve dne (lemurovití denní, sifaka). Svůj život v převážné míře prožívají na stromech, výjimečně při nedostatku [[potrava|potravy]] vycházejí [[kleptoparazitismus|plenit]] i políčka [[domorodec|domorodců]] (ksukolovití). [43] => [44] => Po větvích stromů se mnohé pohybují hbitě po čtyřech končetinách, dobře šplhají a skáčou, ovládají tzv. [[vertikální lpění a skákaní]], jiné zase jen pomalu popolézají (outloňovití). Při pozemním přesunu za potravou skáčou jako [[klokan]]i jen po zadních končetinách (kombovití). Denní nebo noční období klidu přespávají na stromech. Některé rody (makiovití) dokonce přespávají období sucha v létě kdy je nedostatek potravy, tehdy [[hibernace|hibernují]] v dutinách stromů i čtvrt roku, teplota těla jim kolísá s teplotou okolí, tráví nahromaděný podkožní tuk u kořene ocasu. [45] => [46] => Žijí v různém společenském uspořádání. Některé druhy jsou samotáři (samci kombovitých, outloňovitých), jiné [[monogamie|monogamní]] a žijí v párech (indriovití) nebo [[polygamie|polygamní]] a tvoří větší společenstva (lemurovití denní). [47] => [48] => == Taxonomie == [49] => Primáti jsou v klasickém pojetí řazeni na '''poloopice (Prosimii)''' a [[vyšší primáti|vyšší primáty]] (Anthropoidea). Podřád poloopic v tomto případě zahrnoval (z recentních druhů) současné infrařády [[Lorisiformes]] (outloňovití a kombovití), [[Lemuriformes]] (lemuři), [[Chiromyiformes]] (jediný žijící druh [[ksukol ocasatý]] [aye-aye]) a [[Tarsiiformes]] (nártouni). U převládajícího současného pojetí systému (založeného na [[kladistika|kladistických]] studiích) se primáti dělí na podřády Strepsirhini a Haplorhini, přičemž podřád Haplorhini zahrnuje Anthropoidea+[[Tarsiiformes]] a podřád Strepsirhini původně definovanou skupinu poloopic bez nártounů. Třetí alternativní klasifikace hodnotí nártouny pro jejich zvláštnosti jako samostatný podřád, řád primátů se pak dělí na tři podřády: Prosimii, Tarsiiformes a Anthropoidea.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Rose [51] => | jméno = Kenneth D [52] => | titul = The Beginning of the Age of Mammals [53] => | rok = 2007 [54] => | url = https://archive.org/details/beginningagemamm00kenn [55] => | místo = Baltimore [56] => | vydavatel = The Johns Hopkins University Press [57] => | rok_vydání = 2006 [58] => | jazyk = en [59] => | strany = [https://archive.org/details/beginningagemamm00kenn/page/n182 166] [60] => }} [61] => [62] => * Úplné členění podřádu poloopic: [http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/classification/Primates.html#Primates animaldiversity.ummz.umich.edu][http://www.biolib.cz/cz/taxon/id20550/ www.biolib.cz] [63] => [64] =>  '''Poloopice''' (Strepsirrhini) [65] => │ [66] => ├── infrařád [[lemuři]] (Lemuriformes) [67] => │ ├── nadčeleď [[lemurové]] (Lemuroidea) [68] => │ │ ├── čeleď [[lemurovití denní]] (Lemuridae) [69] => │ │ ├── čeleď [[lemurovití noční]] (Lepilemuridae) [70] => │ │ └── čeleď [[indriovití]] (Indridae) [71] => │ └── nadčeleď [[makiové]] (Cheirogaleoidea) [72] => │ └── čeleď [[makiovití]] (Cheirogaleidae) [73] => ├── infrařád Chiromyiformes [74] => │ └── čeleď [[ksukolovití]] (Daubentoniidae) [75] => └── infrařád Lorisiformes [76] => ├── čeleď [[outloňovití]] (Lorisidae) [77] => └── čeleď [[kombovití]] (Galagonidae) [78] => [79] => == Odkazy == [80] => === Reference === [81] => [82] => === Literatura === [83] => * {{Citace monografie [84] => | příjmení = Dobroruka [85] => | jméno = Luděk [86] => | rok = 1979 [87] => | titul = Zvířata celého světa [88] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [89] => | místo = [90] => | isbn = [91] => | svazek = 5 [92] => }} [93] => === Externí odkazy === [94] => * {{Commonscat|Strepsirrhini}} [95] => * {{Wikidruhy|taxon=Strepsirrhini}} [96] => [97] => {{Taxonbar|from=Q82265}} [98] => {{Autoritní data}} [99] => {{Portály|Primáti|Živočichové}} [100] => [101] => [[Kategorie:Strepsirhini| ]] [102] => [[Kategorie:Primáti]] [] => )
good wiki

Strepsirhini

Lemur běločelý (Eulemur albifrons) Mládě komby (Galago) Kostra poloopice z před 50 mil. let Strepsirhini nebo Strepsirrhini je jedním ze dvou podřádů primátů, je považován za vývojově nižší.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ucho','vyšší primáti','Lemuriformes','Lorisiformes','Tarsiiformes','primáti','Chiromyiformes','zub','smysl (biologie)','subtropy','indri','Soubor:Smilodectes gracilis 01.jpg'

Chiromyiformes

Indri

Indri je primát z čeledi indriovitých.

Lorisiformes

Primáti

Ucho

Zub