Array ( [0] => 15520769 [id] => 15520769 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stribog [uri] => Stribog [3] => Stribog by Andrey Shishkin.jpg [img] => Stribog by Andrey Shishkin.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Stribog je staroslovanský bůh, který je často označován za pána větru a povětrnosti. Je jednou z nejněžnějších a nejsilnějších postav slovanské mytologie. Vzhledem k tomu, že se jedná o boha větru, je často spojován s vytvářením bouřek a sopečné činnosti. Stribog také symbolizuje změny a obnovu. Tato božstvo je také známé jako strážce slunce a světla. V české mytologii je také spojován se silou a životním duchem. Stribog je často zobrazován jako starý muž se dlouhými vlasy a vousy, s křídly a se stojatou silou. V příbězích se o něm hovoří jako o ochránci a pastýři, který ovládá nejdivočejší větry a nese hojnou úrodu. Je známý svou štědrostí a ochotou pomoci. Stribog je také spojován s dravou přírodou a živelnou sílou. Stribog je jedním z nejpopulárnějších božstev ve slovanské mytologii a dodnes je uctíván a oslavován mnoha slavnostními událostmi a rituály. Jeho jméno je spojováno s mnoha místy v oblastech slovanského původu a je hojně používáno ve slovanské kultuře a umění. I když se o Stribogovi dochovalo pouze málo pramenů a záznamů, jeho vliv na slovanskou kulturu a mytologii je významný. Je jedním z božstev, které dokazuje hluboké spojení Slovanů se svým přírodním prostředím a zdrojem života. [oai] => Stribog je staroslovanský bůh, který je často označován za pána větru a povětrnosti. Je jednou z nejněžnějších a nejsilnějších postav slovanské mytologie. Vzhledem k tomu, že se jedná o boha větru, je často spojován s vytvářením bouřek a sopečné činnosti. Stribog také symbolizuje změny a obnovu. Tato božstvo je také známé jako strážce slunce a světla. V české mytologii je také spojován se silou a životním duchem. Stribog je často zobrazován jako starý muž se dlouhými vlasy a vousy, s křídly a se stojatou silou. V příbězích se o něm hovoří jako o ochránci a pastýři, který ovládá nejdivočejší větry a nese hojnou úrodu. Je známý svou štědrostí a ochotou pomoci. Stribog je také spojován s dravou přírodou a živelnou sílou. Stribog je jedním z nejpopulárnějších božstev ve slovanské mytologii a dodnes je uctíván a oslavován mnoha slavnostními událostmi a rituály. Jeho jméno je spojováno s mnoha místy v oblastech slovanského původu a je hojně používáno ve slovanské kultuře a umění. I když se o Stribogovi dochovalo pouze málo pramenů a záznamů, jeho vliv na slovanskou kulturu a mytologii je významný. Je jedním z božstev, které dokazuje hluboké spojení Slovanů se svým přírodním prostředím a zdrojem života. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Stribog je ve slovanské mytologii bohem větru a vzduchu, hrající významnou roli v přírodním prostředí a cyklech, které ovlivňují život na Zemi. Je vnímán jako symbol harmony a rovnováhy, neboť vítr, jakožto životodárná síla, přináší osvěžení a čistotu do našeho světa. Stribog se také spojuje s úrodou, neboť vítr pomáhá šířit semena a rozšiřovat rostlinný život. Jeho příznivý vliv můžeme spatřit v tom, jak se příroda obnovuje a jak se cyklické procesy odehrávají včetně ročních období. Stribog je tak vnímán jako strážce přírody, podporující zdraví a životní prostředí. Wikipedie se snaží zachytit nejen tradice a legendy, které se kolem Striboga točí, ale i moderní interpretace jeho symboliky. Dnes je Stribog inspirací pro širokou škálu kulturních projevů, od umění po literaturu, a ukazuje nám, jak je důležité udržovat tuto rovnováhu v našich životech. Celkově Stribog představuje pozitivní sílu, která nám připomíná, jak důležitý je vztah mezi člověkem a přírodou. Je symbolem naděje a obnovy, který nám dává možnost vidět krásu ve světě kolem nás. Tím se stává inspirací pro naše myšlení a jednání ve prospěch lepší budoucnosti. [oai_cs_optimisticky] => Stribog je ve slovanské mytologii bohem větru a vzduchu, hrající významnou roli v přírodním prostředí a cyklech, které ovlivňují život na Zemi. Je vnímán jako symbol harmony a rovnováhy, neboť vítr, jakožto životodárná síla, přináší osvěžení a čistotu do našeho světa. Stribog se také spojuje s úrodou, neboť vítr pomáhá šířit semena a rozšiřovat rostlinný život. Jeho příznivý vliv můžeme spatřit v tom, jak se příroda obnovuje a jak se cyklické procesy odehrávají včetně ročních období. Stribog je tak vnímán jako strážce přírody, podporující zdraví a životní prostředí. Wikipedie se snaží zachytit nejen tradice a legendy, které se kolem Striboga točí, ale i moderní interpretace jeho symboliky. Dnes je Stribog inspirací pro širokou škálu kulturních projevů, od umění po literaturu, a ukazuje nám, jak je důležité udržovat tuto rovnováhu v našich životech. Celkově Stribog představuje pozitivní sílu, která nám připomíná, jak důležitý je vztah mezi člověkem a přírodou. Je symbolem naděje a obnovy, který nám dává možnost vidět krásu ve světě kolem nás. Tím se stává inspirací pro naše myšlení a jednání ve prospěch lepší budoucnosti. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=božstvu|druhý=kryptografické hašovací funkci|stránka=Stribog (kryptografie)}} [1] => [[Soubor:Stribog by Andrey Shishkin.jpg|náhled|upright=0.9|''Stribog'' od Andreje Šiškina]] [2] => '''Stribog''' je [[Východní Slované|východoslovanský]] bůh nejasné funkce, většinou považovaný za božstvo větru. Je zmíněn pouze v [[Pověst dávných let|Pověsti dávných let]], [[Čudovský sborník|Čudovském sborníku]] a [[Slovo o pluku Igorově|Slově o pluku Igorově]], jehož pravost je sporná.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Téra [4] => | jméno = Michal [5] => | odkaz na autora = Michal Téra [6] => | titul = Perun - bůh hromovládce : sonda do slovanského archaického náboženství [7] => | vydavatel = Pavel Mervart [8] => | místo = Červený Kostelec [9] => | rok = 2009 [10] => | edice = Russia Altera [11] => | svazek edice = 8 [12] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [13] => | počet stran = 380 [14] => | strany = [15] => }}{{rp|130}} [16] => [17] => [[Pověst dávných let]] uvádí Striboga mezi božstvy jejichž modly vztyčil v [[Kyjev|Kyjevě]] kníže [[Vladimír I.|Vladimír]]: [18] => [19] => {{Citát|A postavil na návrší vně opevněného dvorce modly: [[Perun|Perunovi]] ze dřeva, hlavu jeho ze stříbra a vous ze zlata; také [[Chors|Chorsovi]] [[Dažbog|Dažbogovi]], Stribogovi, [[Simargl|Simarglovi]] a [[Mokoš|Mokoši]].{{rp|122}}}} [20] => [21] => [[Slovo o pluku Igorově]] jej zmiňuje takto: [22] => [23] => {{Citát|Z přímoří dech větrů, Stribogových vnuků, [24] => přináší smršť šípů z [[Polovci|poloveckých]] luků.“{{Citace monografie [25] => | příjmení = Pitro [26] => | jméno = Martin [27] => | titul = Bohové dávných Slovanů [28] => | vydavatel = ISV [29] => | místo = Praha [30] => | rok = 2002 [31] => | strany = [32] => | isbn = 80-85866-91-9 [33] => | příjmení2=Vokáč [34] => | jméno2=Petr [35] => }}{{rp|60}}}} [36] => [37] => Slovo svatého [[Jan Zlatoústý|Jana Zlatoústého]] obsažené v Čudovském sborníku uvádí: [38] => [39] => {{Citát|Jiní věří v Striboga, Dažboga a v Perepluta, kterému připíjejí v rozích a přitom se otáčejí, jiní zas věří ve sny...“{{rp|130}}}} [40] => [41] => == Teorie o Stribogovi == [42] => Teorie o Stribogovi je založena především na výkladu jeho jména a zmínky v Slově o pluku Igorově. Kromě toho že pravost tohoto díla je zpochybňována, tak v ní není uveden jako božstvo větru, ale jako děd větrů, jeho funkce by tedy měla být širší. Teorii naopak nepřímo podporuje existence [[Personifikace|personifikací]] větru ve [[Folklór|folklóru]], především [[Jižní Slované|jihoslovanském]], a božstev větru v jiných [[indoevropské náboženství|indoevropských mytologiích]], jako je [[Védy|védský]] [[Váju]]. O božstvu větru také referují některé raně novovověké prameny, konkrétně [[Matěj Stryjkowský|Matěj Stryjkowski]], [[Matěj z Miechova]] a [[Hustýnský letopis]], a nazývají jej [[Pohvizd|Pochwist]] či Pogwizd. Někteří badatelé, například [[J. V. Aničkov|Jevgenij Aničkov]] a [[Aleksander Kirpičnikov]], o existenci Striboga ve slovanské mytologii pochybovali.{{Citace monografie [43] => | příjmení = Niederle [44] => | jméno = Lubor [45] => | titul = Slovanské starožitnosti [46] => | vydavatel = Bursík & Kohout [47] => | místo = Praha [48] => | rok = 1916 [49] => | strany = 119 [50] => | poznámka= Díl II., svazek I. [51] => }} [52] => [53] => Výjimečně se lze nalézt [[Toponymum|místní jména]] podobná jeho jména, jedná se o polskou vesnici [[Strzyboga]] a ruské Stribože Ozero a pramen Striboc.{{rp|131}} V [[Bělorusové|běloruském]] folklóru je znám polní démon stryžak.{{rp|62}} [54] => [55] => == Etymologie == [56] => [57] => Slovanská teorie vykládá jméno tohoto božstva z kořene ''*stru''-, ve významu plynutí, ať už vody nebo vzduchu.{{rp|131}} Podobně jméno vykládal [[Vatroslav Jagić]] a [[Jan Máchal]] ze slova strieti [58] => „strnout, zledovatět, ztuhnout pod vlivem ledového větru“, ale i [[Lubor Niederle]], podle kterého je první část jména [[Onomatopoie|zvukomalebné]] slovo napodobující svištění větru.{{rp|61}} [59] => [60] => [[Aleksander Brückner]] spojil jméno Striboga s [[Ukrajinština|ukrajinským]] ''stribať'' „skákat“, a vyložil jej jako „boha skokana“, tato teorie však není příliš pravděpodobná. [[Erich Berneker]] odvodil jméno ze slova ''stroj'' a vykládal ho jako „správce dobra“, ze stejného slovo, ale naopak, jej vyložil [[J. Schütz]] jako „odnímatele dobra“, což podle [[Zdeněk Váňa (archeolog)|Zdeňka Váni]] odpovídá jeho funkci ve Slovu o pluku Igorově.{{Citace monografie [61] => | příjmení = Váňa [62] => | jméno = Zdeněk [63] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [64] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [65] => | vydavatel = Panorama [66] => | místo = Praha [67] => | rok = 1990 [68] => | strany = 78 [69] => | isbn = 80-7038-187-6 [70] => }} [71] => [72] => Jiní badatelé, například [[Alexej Sobolevskij]], [[Simon Pirchegger]] a [[Max Vasmer]], vykládali toto jméno z přídomku [[Ahura Mazda|Ahura Mazdy]] ''Śríbaγa'' „krásný bůh“. Tento výklad však nic nenapovídá o funkci Striboga a je i lingvisticky problematický.{{rp|132}} [[Vittore Pisani]] vykládal jeho jméno z [[Latina|latinského]] ''frigus'' či [[Starořečtina|řeckého]] ''rigos'', obojí ve významu „mráz chlad“.{{rp|62}} [73] => [74] => Indoevropská teorie vykládá jméno Stribog z rekonstruovaného jména praindoevropského otce bohů a vládce nebes, které zní [[Dyuaspætēr]].{{rp|131}} [[Mark Vey]] identifikoval ''stri'' s ''pætēr'' a ''bog'' s ''*dyeus'', indoevropským označením božstva. Tuto teorii částešně přijal i [[Vladimir Toporov]], který považoval Striboga za [[hypostáze|hypostázi]] Peruna, a [[Boris Rybakov]] podle kterého jde o přízvisko [[Svarog|Svaroga]].{{Citace elektronické monografie [75] => | příjmení = Mačuda [76] => | jméno = Jiří [77] => | titul = Rodnověrské obřady a ruská lidová kultura [78] => | url = http://is.muni.cz/th/74206/ff_d/Disertacni_prace__Jiri_Macuda_.pdf [79] => | datum vydání = 2012 [80] => | datum přístupu = 2013-6-10 [81] => | vydavatel = Masarykova univerzita v Brně [82] => | strany = 26 [83] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200724011141/https://is.muni.cz/th/74206/ff_d/Disertacni_prace__Jiri_Macuda_.pdf [84] => | datum archivace = 2020-07-24 [85] => | nedostupné = ano [86] => }} Problémem výkladu je přehození komponent slova, na rozdíl od ostatních indoevropských náboženství a jeho postavení ve Vladimírově panteonu. Jako otec bohů by Stribog buď stál v čele panteonu namísto Peruna, nebo by byl božstvem typu [[deus otiosus]], které nemělo výraznější kult.{{rp|131}} [87] => [88] => Jméno Stribog lze však z indoevropštiny vykládat obráceně, jeho význam by pak byl „bůh otců/předků/rodu“.{{rp|132}} Tomuto výkladu odpovídá teorie Martina Golemy, který považuje Dažboga a Striboga za božstva analogická védským božstvům podřízeným [[Mitra (hinduismus)|Mitrovi]], [[Bhaga|Bhagovi]] a [[Arjaman|Arjamanovi]], z nichž první se staral o přerozdělování bohatství a druhý o rodovou pospolistost.{{rp|132}} Podobně jako Striboga vykládá Golema i polabského [[Radegast|Radegasta]]. [89] => [90] => == Odkazy v literatuře == [91] => Stribog se stejně jako ostatní slovanští bohové vyskytuje i v [[beletrie|beletrii]]. Nejčastěji figuruje jako bůh větru, například v pohádkové knize [[Ivan Hudec|Ivana Hudce]] Báje a mýty starých Slovanů. Jako takového ho proto můžeme použít (stejně jako jiné pohádkové postavy) k práci s archetypy.{{Citace monografie|příjmení = Řezáčová|jméno = Zuzana|příjmení2 = Lukášková|jméno2 =|titul = Bohové a bohyně v nás|vydání = 1.|vydavatel = Zoner Press|místo = Brno|rok = 2016|počet stran = 176|strany = 148–151|isbn = 978-80-7413-324-4}} [92] => [93] => Stribog vylíčen jako samotářský bůh větru a je spojován s milostnou aférou, neboť miloval [[Chors]], bohyni měsíce a noční oblohy. Chors však miluje boha [[Radegast|Radhosta]]. Aby tedy Stribog Chors získal, ukradl potají plášť boha Radhosta a k ránu se vkradl do komnat, po celé noci znavené Chors. Ta lest neprokoukla a nechala se svést. Bůh Radhost zuřil, avšak ne pro počestnost Chors, ale pro ukradený plášť, který ráno našel pohozený na svém trůně, zatímco ho celou noc hledal. Chors se cítila podvedaná, osamělá a začala se bát o dítě, které již cítila pod srdcem. Prosila o milost pro svou holčičku a navrhovala, že by mohla být bohyní období mezi létem a zimou. Avšak hlavní Bůh Svarožic rozhodl. Vzal ještě nenarozenou bohyni do svých rukou a nechal ji rozplynout se slovy „Budiž rozplynuta, ty, jež nejsi ani plod léta, ani plod zim.“ Ozvěna ještě dlouho opakovala jeho poslední slova plod zim, plod zim, plodzim, podzim, podzim... až si ta slova všichni zapamatovali. A tak období mezi létem a zimou nemá bohyni, ale má název. A protože nemá bohyni, perou se o toto období Živa s Morenou. Když je ještě hezky, vyhrává Živa a když převládnou plískanice, zavládne Morena. A Chors? Ta tajně miluje pozemskou ženu od Dunaje Pizamar, ve které vidí svou ztracenou dceru.Ivan Hudec, ''Báje a mýty starých slovanů'', Slovart, 1994 [94] => [95] => == Odkazy == [96] => === Reference === [97] => [98] => [99] => === Externí odkazy === [100] => * {{Commonscat}} [101] => [102] => {{Slovanská mytologie}} [103] => [104] => [[Kategorie:Slovanští bohové]] [] => )
good wiki

Stribog

Stribog je ve slovanské mytologii bohem větru a vzduchu, hrající významnou roli v přírodním prostředí a cyklech, které ovlivňují život na Zemi. Je vnímán jako symbol harmony a rovnováhy, neboť vítr, jakožto životodárná síla, přináší osvěžení a čistotu do našeho světa.

More about us

About

Je vnímán jako symbol harmony a rovnováhy, neboť vítr, jakožto životodárná síla, přináší osvěžení a čistotu do našeho světa. Stribog se také spojuje s úrodou, neboť vítr pomáhá šířit semena a rozšiřovat rostlinný život. Jeho příznivý vliv můžeme spatřit v tom, jak se příroda obnovuje a jak se cyklické procesy odehrávají včetně ročních období. Stribog je tak vnímán jako strážce přírody, podporující zdraví a životní prostředí. Wikipedie se snaží zachytit nejen tradice a legendy, které se kolem Striboga točí, ale i moderní interpretace jeho symboliky. Dnes je Stribog inspirací pro širokou škálu kulturních projevů, od umění po literaturu, a ukazuje nám, jak je důležité udržovat tuto rovnováhu v našich životech. Celkově Stribog představuje pozitivní sílu, která nám připomíná, jak důležitý je vztah mezi člověkem a přírodou. Je symbolem naděje a obnovy, který nám dává možnost vidět krásu ve světě kolem nás. Tím se stává inspirací pro naše myšlení a jednání ve prospěch lepší budoucnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pověst dávných let','Slovo o pluku Igorově','Radegast','Lubor Niederle','indoevropské náboženství','Védy','Váju','Matěj Stryjkowský','Matěj z Miechova','Pohvizd','Jižní Slované','Aleksander Kirpičnikov'

Radegast

Váju

Védy