Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15483447 [id] => 15483447 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Strom [uri] => Strom [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => ### Strom Strom je krásný a fascinující organism, který hraje klíčovou roli v životním prostředí a poskytuje nám mnoho pozitivních přínosů. Tyto majestátní rostliny, které se vyznačují dřevnatými stonky a větvemi, nás obklopují v lesích, parcích a zahradách po celém světě. Stromy se liší tvarem, velikostí i barvou, což přispívá k přírodní rozmanitosti a estetice naší planety. Jedním z nejvýznamnějších přínosů stromů je jejich schopnost fotosyntézy, díky níž produkují kyslík a absorbují oxid uhličitý. Tím napomáhají zlepšovat kvalitu vzduchu a zmírňují účinky klimatických změn. Stromy také poskytují stín, což má pozitivní vliv na úroveň teploty v jejich okolí a přispívá k pohodě lidí i zvířat. Ekosystémy, ve kterých stromy rostou, podporují desítky různých druhů živočichů, od ptáků, kteří hnízdí na větvích, až po hmyzožravé druhy, které těží z bohatého zdroje potravy. Také přispívají k ochraně půdy před erozí a pomáhají udržovat vodní cyklus v krajině. Rostou v různých typech půd a podmínek a jejich odolnost a adaptabilita svědčí o síle přírody. Stromy mají také kulturní a emocionální význam; mnohé z nich se staly symboly v různých tradicích a náboženstvích. Zahrady a aleje, kde stromy rostou, nabízejí místa pro odpočinek a inspiraci, a vytvářejí prostor pro společenské setkání a aktivní trávení času venku. Díky svému významu a kráse jsou stromy nejen důležitými součástmi našich ekosystémů, ale i našich životních příběhů. Je důležité si jich vážit a usilovat o jejich ochranu pro budoucí generace, abychom mohli i nadále čerpat z jejich pozitivních přínosů a radovat se z jejich přítomnosti. [oai_cs_optimisticky] => ### Strom Strom je krásný a fascinující organism, který hraje klíčovou roli v životním prostředí a poskytuje nám mnoho pozitivních přínosů. Tyto majestátní rostliny, které se vyznačují dřevnatými stonky a větvemi, nás obklopují v lesích, parcích a zahradách po celém světě. Stromy se liší tvarem, velikostí i barvou, což přispívá k přírodní rozmanitosti a estetice naší planety. Jedním z nejvýznamnějších přínosů stromů je jejich schopnost fotosyntézy, díky níž produkují kyslík a absorbují oxid uhličitý. Tím napomáhají zlepšovat kvalitu vzduchu a zmírňují účinky klimatických změn. Stromy také poskytují stín, což má pozitivní vliv na úroveň teploty v jejich okolí a přispívá k pohodě lidí i zvířat. Ekosystémy, ve kterých stromy rostou, podporují desítky různých druhů živočichů, od ptáků, kteří hnízdí na větvích, až po hmyzožravé druhy, které těží z bohatého zdroje potravy. Také přispívají k ochraně půdy před erozí a pomáhají udržovat vodní cyklus v krajině. Rostou v různých typech půd a podmínek a jejich odolnost a adaptabilita svědčí o síle přírody. Stromy mají také kulturní a emocionální význam; mnohé z nich se staly symboly v různých tradicích a náboženstvích. Zahrady a aleje, kde stromy rostou, nabízejí místa pro odpočinek a inspiraci, a vytvářejí prostor pro společenské setkání a aktivní trávení času venku. Díky svému významu a kráse jsou stromy nejen důležitými součástmi našich ekosystémů, ale i našich životních příběhů. Je důležité si jich vážit a usilovat o jejich ochranu pro budoucí generace, abychom mohli i nadále čerpat z jejich pozitivních přínosů a radovat se z jejich přítomnosti. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=formě [[Rostliny|rostlin]]}} [1] => [[Soubor:Coastal_redwood.jpg|náhled|[[Hyperion (strom)|Nejvyšší strom světa]] – [[sekvoj vždyzelená]]]] [2] => [[Soubor:Pinie irgendwo toscana.jpg|náhled|[[Borovice pinie]]]] [3] => [[Soubor:Pears.jpg|náhled|[[Ovocný strom|Ovocné stromy]] se pěstují pro plody (např. [[hruška]])]] [4] => [[Soubor:Wood from victoria mountain ash.jpg|náhled|Tříděné a omítané [[řezivo]] ([[Dřevo]] je velmi důležitou surovinou)]] [5] => V [[Botanika|botanice]] je '''strom''' [[vytrvalá rostlina]] s prodlouženým dřevnatým [[Stonek|stonkem]]{{Fakt/dne|20210902063740|}} nebo [[Kmen (botanika)|kmenem]], který u většiny druhů nese větve a listy. V některých případech může být definice stromu užší a zahrnuje pouze dřeviny s [[Druhotné tloustnutí|druhotným růstem]], rostliny využitelné jako dříví nebo rostliny nad určitou výšku. V širších definicích jsou stromy také [[Arekovité|vyšší palmy]], [[Cyateotvaré|kapradiny]], [[Banánovník|banány]] a bambus. Stromy nejsou [[Taxon|taxonomickou skupinou]], ale zahrnují různé druhy rostlin, [[Konvergence (evoluce)|které si nezávisle vyvinuly]] kmen a větve jako způsob, jak se tyčit nad jinými rostlinami a soutěžit o sluneční světlo. Stromy bývají dlouhověké, některé dosahují stáří několika tisíc let. Stromy na Zemi existují již 370 milionů let. Odhaduje se, že na světě jsou přibližně tři biliony vzrostlých stromů.{{Cite journal |title=Mapping tree density at a global scale |journal=Nature |date=2015-09-02 |issn=1476-4687 |volume=advance online publication |issue=7568 |pages=201–205 |doi=10.1038/nature14967 |pmid=26331545 |first1=T. W. |last1=Crowther |first2=H. B. |last2=Glick |first3=K. R. |last3=Covey |first4=C. |last4=Bettigole |first5=D. S. |last5=Maynard |first6=S. M. |last6=Thomas |first7=J. R. |last7=Smith |first8=G. |last8=Hintler |first9=M. C. |last9=Duguid |bibcode=2015Natur.525..201C|s2cid=4464317 }} [6] => [7] => Strom má obvykle mnoho sekundárních větví nesených kmenem nad zemí. Tento kmen obvykle obsahuje [[Xylém|dřevní pletivo]], která zajišťuje pevnost, a [[Cévní svazek|cévní svazky]], které přenášejí materiál z jedné části stromu do druhé. U většiny stromů je obklopen vrstvou [[Borka|kůry]], která slouží jako ochranná bariéra. Pod zemí se rozvětvují a široce rozprostírají [[Kořen|kořeny]], které slouží k ukotvení stromu a získávání vlhkosti a živin z půdy. Nad zemí se větve dělí na menší větve a výhony. Na výhoncích jsou obvykle listy, které zachycují světelnou energii a [[Fotosyntéza|fotosyntézou]] ji přeměňují na cukry, které jsou potravou pro růst a vývoj stromu. [8] => [9] => Stromy se obvykle rozmnožují pomocí semen. Mohou na nich být přítomny květy a plody, ale některé stromy, například jehličnany, mají místo toho pylové a semenné šištice. Palmy, banány a bambusy také produkují semena, ale stromové kapradiny místo nich produkují [[Spora|spory]]. [10] => [11] => Stromy hrají významnou roli při snižování [[Eroze půdy|eroze]] a zmírňování [[Podnebí|klimatu]]. Odnímají [[oxid uhličitý]] z [[Atmosféra Země|atmosféry]] a ukládají ve svých tkáních [[Uhlík|velké množství uhlíku.]] Stromy také mohou snižovat [[albedo]], a tak v jistých případech i ohřívat planetu.{{Citace elektronického periodika [12] => | titul = More trees do not always create a cooler planet, geographer finds [13] => | periodikum = phys.org [14] => | url = https://phys.org/news/2021-02-trees-cooler-planet-geographer.html [15] => | jazyk = en [16] => | datum přístupu = 2021-02-13 [17] => }} Stromy a [[les]]y poskytují stanoviště mnoha druhům zvířat a rostlin. [[Tropický deštný les|Tropické deštné pralesy]] patří mezi [[Biodiverzita|biologicky nejrozmanitější]] stanoviště na světě. Stromy poskytují stín a úkryt, dřevo pro stavbu, palivo pro vaření a topení, ovoce na jídlo a mají mnoho dalších využití. V některých částech světa lesy ubývají, protože stromy jsou káceny, aby se zvětšila plocha pro zemědělství. Pro svou dlouhověkost a užitečnost byly stromy odjakživa uctívány, v různých kulturách se na nich zakládaly [[Posvátný háj|posvátné háje]] a hrají roli v mnoha světových [[Mytologie|mytologiích]]. [18] => [19] => ==Etymologie== [20] => Slovo strom pochází od slova ''strmět'' (něco, co strmí do výšky), které pochází z [[Praslovanština|praslovanského]] *stromъ, od *strьmъ, pravděpodobně z [[Praindoevropský jazyk|protoindoevropského]] *ter-, *ster- ("tvrdý").Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007 Ve staročeštině se více používalo slovo ''dřěvo''.{{Citace elektronického periodika [21] => | příjmení1 = Holub [22] => | jméno1 = Zbyněk [23] => | titul = Slova stará a ještě starší. [24] => | periodikum = [[Český rozhlas Plzeň]] [25] => | vydavatel = [[Český rozhlas]] [26] => | datum_vydání = 2004-06-04 [27] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/slova-stara-a-jeste-starsi-6718762 [28] => | datum_přístupu = 2023-03-28 [29] => }} [30] => [31] => == Definice == [32] => [[Soubor:Tree_secondary_growth_diagram.svg|náhled| Schéma [[Druhotné tloustnutí|sekundárního růstu]] ve [[Vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložních rostlinách]] nebo u [[Jehličnany|jehličnanů]] ukazující idealizované svislé a vodorovné řezy. V každém vegetačním období se přidává nová vrstva dřeva, která zesiluje stonek, stávající větve a kořeny.]] [33] => Ačkoli je slovo "strom" běžně užívaným pojmem, neexistuje žádná všeobecně uznávaná přesná definice toho, co je strom, a to ani z [[Botanika|botanického]] hlediska, ani v běžném jazyce.{{Cite journal |last1=Ehrenberg|first1= Rachel |title=What makes a tree a tree? |url=https://knowablemagazine.org/article/living-world/2018/what-makes-tree-tree |journal=Knowable Magazine |doi=10.1146/knowable-033018-032602 |date=March 30, 2018|doi-access=free}}{{cite web |url=http://www.as.miami.edu/qr/arboretum/what_is_a_tree.html |title=What is a tree? |year=2012 |work=Smartphone tour |publisher=University of Miami: John C. Gifford Arboretum |access-date=23 September 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140420004648/http://www.as.miami.edu/qr/arboretum/what_is_a_tree.html |archive-date=20 April 2014 |url-status=dead |df=dmy-all |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2021-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140420004648/http://www.as.miami.edu/qr/arboretum/what_is_a_tree.html |datum archivace=2014-04-20 |nedostupné=ano }} [34] => [35] => === Užší definice === [36] => Běžně používaná užší definice je, že strom má dřevnatý kmen tvořený [[Druhotné tloustnutí|sekundárním růstem]], což znamená, že kmen se každoročně rozšiřuje směrem ven, kromě primárního růstu směrem vzhůru ze [[Dělivé pletivo|vzrůstného vrcholu]].{{cite web |url=http://warnell.forestry.uga.edu/SERVICE/LIBRARY/index.php3?docID=171 |title=Secondary Growth Anatomy and Tree Rings |author=Coder, Kim D. |publisher=Warnell School of Forest Resources, University of Georgia |date=August 1999 |access-date=23 September 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140908112429/http://warnell.forestry.uga.edu/SERVICE/LIBRARY/index.php3?docID=171 |archive-date=8 September 2014 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2021-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140908112429/http://warnell.forestry.uga.edu/SERVICE/LIBRARY/index.php3?docID=171 |datum archivace=2014-09-08 |nedostupné=ano }} Na řezu kmene jsou zřetelné letokruhy. Podle této definice nejsou za stromy považovány bylinné rostliny, jako jsou [[Arekovité|palmy]], banánovníky a papáje, bez ohledu na jejich výšku, růstovou formu nebo obvod kmene. [37] => [38] => === Širší definice === [39] => Některé [[Jednoděložné|jednoděložné rostliny]] lze považovat za stromy podle poněkud volnější definice.{{cite journal | author = Lund H. Gyde | year = 1999 | title = A forest by any other name … | journal = Environmental Science & Policy | volume = 2 | issue = 2| pages = 125–133 | doi=10.1016/s1462-9011(98)00046-x}} Například [[juka krátkolistá]], bambus a palma nemají sekundární růst a nikdy nevytvářejí pravé dřevo s růstovými kruhy,{{cite web |url=http://www.botany.wisc.edu/courses/botany_400/Lecture/0pdf/25MonocotOrigin.pdf |title=Diversity and evolution of monocots |publisher=University of Wisconsin |access-date=22 September 2014}}{{cite book |author1=Tony Rodd |author2=Jennifer Stackhouse |title=Trees: A Visual Guide |url=https://books.google.com/books?id=Mpsc2hsYk1YC&pg=PA112 |year=2008 |publisher=University of California Press |isbn=978-0-520-25650-7 |page=112}} mohou však vytvářet „[[Lignin|pseudodřevo]]“ lignifikací buněk vzniklých primárním růstem.{{cite web |url=http://www.bio.miami.edu/dana/dox/stem.html |title=Monocot stems |work=The stem |publisher=University of Miami |access-date=2014-09-22}} Rostliny rodu [[dračinec]] nebo [[žlutokap]], přestože jsou také jednoděložné, vykazují [[Druhotné tloustnutí#Atypické tloustnutí stonku|atypické sekundární tloustnutí]] způsobené kruhovým meristémem blízko vnějšího okraje stonku, který se však liší od [[Kambium|kambia]] u dvouděložných rostlin.{{cite journal |last=Jura-Morawiec |first=Joanna |title=Formation of amphivasal vascular bundles in ''Dracaena draco'' stem in relation to rate of cambial activity |journal=Trees |volume=29 |issue=5 |year=2015 |pages=1493–1499 |issn=0931-1890 |doi=10.1007/s00468-015-1230-3|doi-access=free }} [40] => [41] => V nejširším slova smyslu je stromem každá rostlina s obecným tvarem podlouhlého kmene, který podpírá [[Fotosyntéza|fotosyntetické]] listy nebo větve v určité vzdálenosti nad zemí.{{cite web |url=http://www.newton.dep.anl.gov/askasci/bot00/bot00761.htm |archive-url=https://web.archive.org/web/20131206131101/http://www.newton.dep.anl.gov/askasci/bot00/bot00761.htm |archive-date=2013-12-06 |title=Tree definition |author=Tokuhisa, Jim |publisher=Newton Ask a Scientist |access-date=2014-10-05 |url-status=dead |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2021-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131206131101/http://www.newton.dep.anl.gov/askasci/bot00/bot00761.htm |datum archivace=2013-12-06 |nedostupné=ano }} Stromy mohou být rovněž definovány podle výšky,{{cite journal | author = Gschwantner Thomas |display-authors=etal | year = 2009 | title = Common tree definitions for national forest inventories in Europe | journal = Silva Fennica | volume = 43 | issue = 2| pages = 303–321 | doi=10.14214/sf.463| doi-access = free }} přičemž menší rostliny od 0,5 do 10 m se nazývají [[Keř|keře]]{{cite web |url=http://www.treedictionary.com/ |title=Tree Biology Dictionary |author=Keslick, John A. |year=2004 |access-date=2012-07-30}} takže minimální výška stromu je definována pouze volně. Velké [[Bylina|bylinné]] rostliny, jako je [[Papájovité|papája]] a banánovníky, jsou v tomto širokém smyslu stromy.{{cite web |url=http://people.umass.edu/psoil370/Syllabus-files/Agroforestry_Principles.pdf |title=Agroforestry principles |author1=Martin, Franklin |author2=Sherman, Scott |year=2007 |work=Echo technical notes |access-date=22 September 2014}} [42] => [43] => === Nebotanické definice === [44] => Kromě botanických strukturních definic se stromy běžně definují podle použití, například jako rostliny, ze kterých se získává dřevo.{{cite web |url=http://www.fao.org/docrep/006/t7540e/T7540E04.htm |title=Community forestry rapid appraisal of tree and land tenure |publisher=Food and Agriculture Organisation |access-date=1 October 2014}} [45] => [46] => == Přehled == [47] => Růstový [[Habitus (biologie)|habitus]] stromů je [[Evoluce|evoluční]] [[adaptace]], která se vyskytuje u různých skupin rostlin: tím, že stromy rostou do výšky, jsou schopny lépe soutěžit o sluneční světlo.{{cite book|author1=Lowman, V.|author2=Rinker. H. Bruce|title=Forest Canopies|url=https://books.google.com/books?id=T9qY2AxnUowC&pg=PA119|year=2004|publisher=Academic Press|isbn=978-0-08-049134-9|page=119}} Stromy bývají vysoké a dlouhověké,{{cite journal|last1=Petit|first1=Rémy J.|last2=Hampe|first2=Arndt|year=2006|title=Some Evolutionary Consequences of Being a Tree|url=http://www.ecologicalevolution.org/content/Petit_How2BeATree.pdf|url-status=dead|journal=Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics|volume=37|pages=187–214|doi=10.1146/annurev.ecolsys.37.091305.110215|archive-url=https://web.archive.org/web/20140116084547/http://www.ecologicalevolution.org/content/Petit_How2BeATree.pdf|archive-date=January 16, 2014|hdl=10261/64097}} některé dosahují stáří několika tisíc let.{{cite journal|url=http://www.planta.cn/forum/files_planta/the_limits_to_tree_height_995.pdf|issue=6985|access-date=2012-10-08|s2cid=11846291|bibcode=2004Natur.428..851K|pmid=15103376|doi=10.1038/nature02417|publisher=Nature Publishing Group|pages=851–4|volume=428|archive-url=https://web.archive.org/web/20121021080125/http://www.planta.cn/forum/files_planta/the_limits_to_tree_height_995.pdf|journal=Letters to Nature|year=2004|author4=Davis, Stephen D.|author3=Jennings, Gregory M.|author2=Sillett, Stephen C.|author1=Koch, George W.|title=The limits to tree height|archive-date=2012-10-21|url-status=dead|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2021-09-02|url archivu=https://web.archive.org/web/20121021080125/http://www.planta.cn/forum/files_planta/the_limits_to_tree_height_995.pdf|datum archivace=2012-10-21|nedostupné=ano}} Některé stromy patří mezi nejstarší dnes žijící organismy.{{cite web|title=These are 11 of the Oldest Things in the World|url=http://time.com/10688/worlds-oldest-things/|website=Time}} Stromy mají modifikované struktury, jako jsou silnější stonky složené ze specializovaných buněk, které jim dodávají strukturální pevnost a odolnost, což jim umožňuje růst do výšky než mnoha jiným rostlinám a rozložit listy. Od [[Keř|keřů]], které mají podobnou formu růstu, se liší tím, že obvykle rostou větší a mají jeden hlavní kmen;ale mezi stromem a keřem neexistuje důsledný rozdíl,{{cite book|author1=Hawthorne, William|author2=Lawrence, Anna|title=Plant Identification: Creating User-Friendly Field Guides for Biodiversity Management|url=https://books.google.com/books?id=rHEpVBM5-eIC&pg=PA138|year=2012|publisher=Routledge|isbn=978-1-84407-079-4|page=138}} který je ještě matoucí díky tomu, že stromy se mohou zmenšovat v drsnějších podmínkách prostředí, například na horách a v subarktických oblastech. Forma stromu se vyvinula samostatně u nepříbuzných tříd rostlin v reakci na podobné problémy prostředí, což z ní činí klasický příklad [[paralelní evoluce]]. Je známo 73 tisíc druhů stromů.{{Citace elektronického periodika [48] => | autor1 = University of Michigan [49] => | titul = Number of Earth's tree species estimated to be 14% higher than currently known, with 9,200 species yet to be discovered [50] => | periodikum = phys.org [51] => | datum_vydání = 2022-01-31 [52] => | url = https://phys.org/news/2022-01-earth-tree-species-higher.html [53] => | datum_přístupu = 2023-03-28 [54] => | jazyk = anglicky [55] => }} Odhaduje se, že počet stromů na světě činí až 100 tisíc druhů, což by mohlo představovat celkem dvacet pět procent všech žijících druhů rostlin.{{cite news|url=http://usatoday30.usatoday.com/tech/science/2008-05-02-890171068_x.htm|title=Scientists to capture DNA of trees worldwide for database|author=Hajela, Deepti|access-date=2012-09-29|work=USA Today|date=2008-05-02}}{{cite news|url=https://www.bbc.com/news/science-environment-39492977|title=World is home to '60,000 tree species'|author=Kinver, Mark|access-date=2017-04-05|work=BBC Science and Environment News|date=2017-04-05}} Nejvíce jich roste v tropických oblastech a mnohé z těchto oblastí dosud nebyly [[Botanik|botaniky]] plně prozkoumány, takže rozmanitost stromů a jejich areály nejsou dostatečně známy.{{cite book|title=Plant diversity and complexity patterns: local, regional, and global dimensions: proceedings of an international symposium held at the Royal Danish Academy of Sciences and Letters in Copenhagen, Denmark, 25–28 May 2003|last1=Friis|first1=Ib|last2=Balslev|first2=Henrik|last3=Kongelige|first3=Danske|last4=Videnskabernes|first4=Selskab (eds.)|year=2005|publisher=Kgl. Danske Videnskabernes Selskab|isbn=978-87-7304-304-2|pages=57–59}} [56] => [[Soubor:Nedravazhakola.jpg|vlevo|náhled|Vysoké jednoděložné byliny, jako je banánovník, postrádají sekundární růst, ale podle nejširší definice jsou stromy.]] [57] => Většina druhů stromů jsou nahosemenné rostliny. Existuje asi 1000 druhů [[Nahosemenné|nahosemenných]] stromů,{{cite web|title=The Gymnosperms (Conifers, cycads and allies)|url=http://www.theplantlist.org/browse/G/|website=The Plant List|access-date=14 November 2017|date=2010}} včetně jehličnanů, [[Cykasy|cykasů]], [[Jinanotvaré|jinanů]] a [[Liánovec|lijánovců]]; produkují semena, která nejsou uzavřena v plodech, ale v otevřených strukturách, jako jsou borové [[Šiška|šišky]], a mnohé z nich mají tvrdé voskovité listy, například borovicové jehlice.{{cite book|title=The Gymnosperms|author1=Biswas, Chhaya|author2=Johri, B.M.|publisher=Springer|date=1997|isbn=978-3-662-13166-4}} Většina nahosemenných stromů jsou vyšší dvouděložné, "pravé dvoudomé", pojmenované tak proto, že semena obsahují dva listeny nebo semenné listy. Mezi starými liniemi kvetoucích rostlin jsou také některé stromy, kterým se říká [[bazální krytosemenné rostliny]]; patří mezi ně amborelovité, [[Šácholan|šácholán]], [[muškátový oříšek]] a avokádo,{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=_xl8MCXURoYC&pg=PA10|title=Functional Biology of Plants|author1=Hodson, Martin J.|author2=Bryant, John A.|publisher=John Wiley|date=2012|pages=9–11|isbn=978-1-119-96887-0}} zatímco stromy jako bambus, palmy a banány jsou jednoděložné. [58] => [59] => Dřevo dodává kmeni většiny druhů stromů strukturální pevnost; ten podpírá rostlinu, jak se zvětšuje. Cévní systém stromů umožňuje rozvádět vodu, živiny a další chemické látky po rostlině a bez něj by stromy nemohly dorůst do takových rozměrů. Stromy jako relativně vysoké rostliny potřebují nasávat vodu z kořenů [[Xylém|xylémem]] nahoru po kmeni pomocí nasávání, které vzniká při odpařování vody z listů. Při nedostatku vody listy odumírají."{{cite web|url=http://cronodon.com/BioTech/Plant_Transport.html|title=Transport in plants|date=2007-01-28|work=BioTech|publisher=Cronodon Museum|access-date=2012-07-21}} Mezi tři hlavní části stromů patří kořen, kmen a listy; jsou nedílnou součástí cévního systému, který propojuje všechny živé buňky. U stromů a dalších rostlin, u nichž se vytváří dřevo, umožňuje cévní kambium expanzi cévní tkáně, která vytváří dřevnatý přírůstek. Protože tento růst protrhává pokožku stonku, mají dřeviny také korkové [[kambium]], které se vyvíjí mezi [[Floém|floémem]]. Z [[Felogén|korkového kambia]] vznikají ztluštělé korkové buňky, které chrání povrch rostliny a snižují ztráty vody. Jak tvorba dřeva, tak tvorba korku jsou formy sekundárního růstu.{{cite web|url=http://warnell.forestry.uga.edu/SERVICE/LIBRARY/index.php3?docID=171|archive-url=https://web.archive.org/web/20140908112429/http://warnell.forestry.uga.edu/SERVICE/LIBRARY/index.php3?docID=171|archive-date=2014-09-08|title=Secondary Growth Anatomy and Tree Rings|author=Coder, Kim D.|publisher=Warnell School of Forest Resources, University of Georgia|date=1999-08-01|access-date=2014-09-08|url-status=dead|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2021-09-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20140908112429/http://warnell.forestry.uga.edu/SERVICE/LIBRARY/index.php3?docID=171|datum archivace=2014-09-08|nedostupné=ano}} [60] => [61] => Stromy jsou buď [[Stálezelená rostlina|stálezelené]], mají listy, které přetrvávají a zůstávají zelené po celý rok,{{cite web|url=http://www.thefreedictionary.com/evergreen|title=Evergreen|work=TheFreeDictionary|access-date=2012-08-07}} nebo [[Opadavé dřeviny|opadavé]], kdy na konci vegetačního období shazují listy a poté mají klidové období bez listí.{{cite web|url=http://www.thefreedictionary.com/deciduous|title=Deciduous|work=TheFreeDictionary|access-date=2012-08-07}} Většina jehličnanů je stálezelená, ale modříny ([[Modřín|Larix]] a [[Pamodřín líbezný|Pseudolarix]]) jsou opadavé a každoročně na podzim shazují jehličí a některé druhy [[Cypřišovité|cypřišů]] ([[patisovec převislý]], [[metasekvoje]] a [[Tisovec (rostlina)|tisovec]]) každoročně shazují malé olistěné výhonky v procesu známém jako kladoptóza. [[Koruna stromu|Koruna]] je rozložitý vrchol stromu včetně větví a listů,{{cite web|url=http://www.thefreedictionary.com/crown|title=Crown|work=TheFreeDictionary|access-date=2012-08-07}} zatímco nejsvrchnější vrstva v lese, tvořená korunami stromů, se nazývá [[stromové patro]].{{cite web|url=http://www.thefreedictionary.com/canopy|title=Canopy|work=TheFreeDictionary|access-date=2012-08-07}} Stromek je mladý strom.{{cite web|url=http://www.thefreedictionary.com/sapling|title=Sapling|work=TheFreeDictionary|access-date=2012-08-07}} [62] => [63] => Mnohé vysoké palmy jsou [[jednoděložné]]{{cite web|url=https://www.eeb.ucla.edu/Faculty/Gibson/Santa_Monica_Mountains_plants/Glossary_UCLA_SantaMonicas.pdf|title=Detailed Scientific Descriptions, from A Naturalist's Flora of the Santa Monica Mountains and Simi Hills, California|publisher=National Park Service|access-date=1 October 2014}}{{Nedostupný zdroj}} byliny; ty nepodléhají sekundárnímu růstu a nikdy nevytvářejí dřevo. U mnoha vysokých palem se vyvíjí pouze terminální pupen na hlavním kmeni, takže mají nevětvené kmeny s velkými spirálovitě uspořádanými listy. Některé stromovité kapradiny řádu [[cyateotvaré]], mají vysoké rovné kmeny, dorůstající až 20 metrů, které však nejsou tvořeny dřevem, ale [[Oddenek|oddenky]], které rostou vertikálně a jsou pokryty četnými adventivními kořeny.{{cite encyclopedia|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/603988/tree-fern|title=Tree fern|author=Yatskievych, George|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|access-date=2012-08-04}} [64] => [65] => == Vnitřní stavba kmene == [66] => {{Viz též|kmen (botanika)}} [67] => Na povrchu stromu je [[Borka|kůra]], která může mít různou podobu, od tenké několikamilimetrové, až po rozbrázděnou mnohavrstevnou kůru, která se postupně odlupuje. Takto rozbrázděná kůra se nazývá borka. Pod kůrou se nachází [[lýko]], které je v podstatě jedinou živou částí kmene. Lýkem prochází sítkovice, které rozvádí organické látky po celé rostlině. Největší část kmene je vyplněna [[dřevo|dřevem]], což je v podstatě mrtvá hmota cév, skládající se z [[Celulóza|celulózy]] a [[lignin]]u. Mezi lýkem a dřevní částí se nalézá kambium, které se významně podílí na růstu kmene. [68] => [69] => == Růst stromu == [70] => [71] => Strom roste do délky běžným prodlužovacím [[růst]]em. Jeho zvláštností je růst do šířky. Při něm dochází k sekundárnímu tloustnutí. Při sekundárním tloustnutí se uplatňují dva druhy pletiv, sekundárních [[meristém]]ů – [[kambium]] a [[felogén]]. [72] => [73] => [[Kambium]] se zakládá jako prstenec [[meristém]]atických buněk, které se nacházejí jak v [[cévní svazek|cévních svazcích]] (tzv. fascikulární kambium – odděluje vnější lýkovou a vnitřní dřevní část cévního svazku), tak mimo ně (interfascikulární kambium). Tloustnutí se děje tak, že fascikulární kambium produkuje směrem ven [[lýko]] (sekundární [[floém]]) a směrem do centra kmene dřevo (sekundární [[xylém]]). Tato produkce se děje především na jaře (v dřevní části vznikají řidší cévy o větším průměru – světlejší zbarvení), o něco pomaleji pak v létě (hustší cévy o menším průměru – tmavší zbarvení), na podzim a v zimě ustává, čímž se vytváří charakteristické útvary, tzv. [[letokruh]]y. [74] => [75] => [[Felogén]] se nachází na povrchu lýkové části a také produkuje buňky ven i dovnitř. Směrem ven jde o buňky [[korek|korku]] (felému), směrem dovnitř pak buňky [[feloderm]]u, které obsahují [[chloroplast]]y. Buňky nad felogénem postupně odumírají, neboť vznikající [[korek]] jim zamezí v přístupu živin (které se k nim ze [[sítkovice|sítkovic]] a [[céva|cév]] nedostanou). [76] => [77] => Růst stromu v mírném pásmu převažuje v noci a je minimální po poledni.{{Citace elektronického periodika [78] => | příjmení1 = Houser [79] => | jméno1 = Pavel [80] => | titul = Stromy rostou v noci [81] => | periodikum = sciencemag.cz [82] => | datum_vydání = 2021-08-21 [83] => | url = https://sciencemag.cz/stromy-rostou-v-noci/ [84] => | datum_přístupu = 2023-03-28 [85] => }} [86] => [87] => == Zařazení v rostlinné taxonomii == [88] => === Semenné rostliny === [89] => Mezi stromy s klasickým druhotným tloustnutím patří v současné době takřka výhradně pouze rostliny [[krytosemenné]] [[dvouděložné]] (Magnoliopsida) a [[nahosemenné]] (zde jde výhradně o [[dřevina|dřeviny]]) – [[jinany]] (Gingkoopsida, jediný druh) a [[jehličnany]] (Pinopsida). [90] => [91] => Stromové formy vytváří i [[cykasy]] (Cycadopsida), které dominovaly ve [[Mezozoikum|druhohorách]] a v současné době je jejich druhové spektrum výrazně omezeno. Druhotné dřevo je vyvinuto omezeně, druhotné tloustnutí je často atypické. [92] => [93] => [[Jednoděložné]] rostliny (Liliopsida) druhotného tloustnutí zpravidla schopné nejsou, až na výjimky, kterými jsou například některé [[dračinec|dračince]] (''Dracaena''), [[Dračinka jižní|dračinky]] (''Cordyline'') nebo [[Juka|juky]] (''Yucca'') s atypickým druhotným tloustnutím. Dřevnatění u [[Arekovité|arekovitých]] (''Arecaceae'', ''Palmae'') je projevem primárního tloustnutí, proto palmy nepatří mezi stromy v užším smyslu. [94] => [95] => Stromy jsou obecně více zastoupeny mezi tropickými druhy a mezi vývojově primitivnějšími čeleděmi. [96] => [97] => === Výtrusné rostliny === [98] => Stromové formy vytvářely v minulosti i četní zástupci výtrusných rostlin – [[plavuně]], [[přesličky]], [[kapradiny]]. Z jejich zuhelnatělých kmenů vzniklo černé [[uhlí]]. Do současnosti přežilo jen několik rodů stromových kapradin, např. rody ''[[Cyathea]]'' nebo ''[[Dicksonia]]''. [99] => [100] => == Metabolismus == [101] => [102] => Stromy s ohledem na své velké rozměry mají rovněž poměrně intenzivní [[metabolismus]]. Např. průměrně vzrostlý stoletý [[soliter]]ní strom za jeden letní den vyprodukuje při [[fotosyntéza|fotosyntéze]] asi 1000 litrů [[kyslík]]u (člověk za stejné období spotřebuje při [[dýchání]] asi 300 litrů). Díky potřebě chlazení tentýž strom odpaří za den přes 100 litrů vody, což odpovídá [[energie|energii]] asi 70 kWh (která se promění ve vodní páru místo v teplo – lze tedy říct, že funguje stejně účinně jako [[klimatizace|klimatizační]] jednotka o [[výkon]]u 3 až 5 kW). [103] => [104] => == Evoluční historie == [105] => [[Soubor:PSM V18 D630 Restoration of a lepidodendron.jpg|náhled|Lepidodendron, vymřelý [[Plavuně|plavuňový]] strom]] [106] => [[Soubor:PSM V16 D476 Principal palms and cycadeae of middle tertiary europe.jpg|náhled|Palmy a cykasy, jak se mohly objevit ve středních třetihorách]] [107] => Nejstaršími stromy byly stromové [[kapradiny]], [[přesličky]] a [[plavuně]], které rostly v lesích v období [[Karbon|karbonu]]. Prvním stromem mohla být [[wattieza]], jejíž fosilie byly nalezeny ve státě [[New York (stát)|New York]] v roce 2007 a pocházejí ze středního [[Devon (geologie)|devonu]] (asi před 385 miliony let). Před tímto nálezem byl nejstarším známým stromem Archaeopteris.{{cite journal|doi=10.2307/2805124|author=Beck, Charles B.|year=1960|title=The identity of ''Archaeopteris'' and ''Callixylon''|journal=Brittonia|volume=12|issue=4|pages=351–368|jstor=2805124|s2cid=27887887}} Oba tyto stromy se rozmnožovaly spíše výtrusy než semeny a jsou považovány za spojovací článek mezi kapradinami a nahosemennými rostlinami, které se vyvinuly v období [[Trias|triasu]]. Mezi nahosemenné patří jehličnany, cykasy, liánovce a jinany a ty se možná objevily v důsledku duplikace celého genomu, která proběhla asi před 319 miliony lety.{{cite journal|author=Jiao, Y.|author15=Ma, H.|bibcode=2011Natur.473...97J|pmid=21478875|doi=10.1038/nature09916|pages=97–100|issue=7345|volume=473|journal=Nature|title=Ancestral polyploidy in seed plants and angiosperms|year=2011|display-authors=3|author17=dePamphilis, C. W.|author16=Leebens-Mack, J.|author14=Schuster, S. C.|author2=Wickett, N. J.|author13=Schlarbaum, S. E.|author12=Clifton, S. W.|author11=Soltis, D. E.|author10=Soltis, P. S.|author10-link=Soltis, P. S|author9=Liang, H.|author8=Hu, Y.|author7=Tomsho, L. P.|author6=Ralph, P. E.|author5=Landherr, L.|author4=Chanderbali, A. S.|author3=Ayyampalayam, S.|s2cid=4313258}} Jinanotvaré byla kdysi široce rozšířenou rozmanitou skupinou,{{cite journal|author=Gnaedinger, Silvia|year=2012|title=Ginkgoalean woods from the Jurassic of Argentina: Taxonomic considerations and palaeogeographical distribution|journal=Geobios|volume=45|issue=2|pages=187–198|doi=10.1016/j.geobios.2011.01.007}} z níž přežil pouze [[jinan dvoulaločný]]. Ten je považován za [[Živoucí fosilie|živoucí fosilii]], protože se prakticky nezměnil od zkamenělých exemplářů nalezených v triasových usazeninách.{{cite web|url=http://www.ucmp.berkeley.edu/IB181/VPL/CorCon/CorCon2.html|title=''Ginkgo''|author=Arens, Nan C.|year=1998|work=Lab IX; Ginkgo, Cordaites and the Conifers|publisher=University of California Museum of Paleontology|access-date=2012-07-25}} [108] => [109] => Během druhohor (před 245 až 66 miliony roků) jehličnany vzkvétaly a přizpůsobily se životu na všech hlavních suchozemských stanovištích. Následně se v období křídy vyvinuly stromové formy krytosemenných rostlin. Ty začaly vytlačovat jehličnany v období [[Terciér|třetihor]] (před 66 až 2 miliony roků), kdy zeměkouli pokrývaly lesy. 99 Když se před 1,5 milionem let klima ochladilo a nastala první ze čtyř [[Doba ledová|dob ledových]], lesy s postupujícím ledem ustoupily. V meziledových dobách stromy znovu osídlily území, které bylo pokryto ledem, aby byly v další době ledové opět vyhnány zpět.{{cite web|url=http://www.rfs.org.uk/learning/forestry-knowledge-hub/trees-biology/tree-evolution/|title=Tree evolution|year=2012|work=Tree Biology|publisher=Royal Forestry Society|access-date=2012-07-25|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2021-09-02|url archivu=https://web.archive.org/web/20161023054737/http://www.rfs.org.uk/learning/forestry-knowledge-hub/trees-biology/tree-evolution/|datum archivace=2016-10-23|nedostupné=ano}} [110] => [111] => == Význam == [112] => [113] => === Produkce dříví === [114] => Dřevo je významný obnovitelný konstrukční [[Látka|materiál]] využívaný ve [[stavebnictví]], výrobě [[nábytek|nábytku]], papírenství a mnoha dalších [[průmysl]]ových odvětvích. Pokud uvažujeme o dřevu jako o průmyslové surovině, označujeme ho jako [[dříví]]. Odvětvené kmeny v celých délkách se označují jako [[surový kmen|surové kmeny]]. Příčným rozřezáním surových kmenů a tříděním podle rozměrů a kvality vznikají [[Sortiment (dříví)|sortimenty]] dříví. Nejkvalitnější sortimenty slouží k výrobě nábytku, [[hudební nástroj|hudebních nástrojů]], sportovního náčiní nebo pro další speciální aplikace. Sortimenty průměrné kvality se používají po dalším zpracování (rozřezáním na [[Pila (provoz)|pilách]] na tzv. [[řezivo]]) nejčastěji ve stavebnictví. Ještě nižší nároky jsou kladeny na sortimenty určené pro papírenský průmysl a výrobu [[Celulóza|celulózy]]. Konečně nejméně kvalitní dříví je používáno v různých formách (kusové dříví, [[štěpka]], [[pelety]], [[briketa|brikety]]) jako obnovitelný zdroj energie. [115] => [116] => === Ekologická funkce === [117] => [118] => Stromy jsou dominantní růstovou formou většiny přírodních [[ekosystém]]ů. Například v Česku by [[přirozená vegetace]] bez vlivu člověka byla tvořena z 99 % lesními porosty. Podle studie z roku 2015 je celkový počet stromů na planetě odhadován na 3,04 bilionu (tedy 200 stromů na každý hektar souše).{{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení = Lázňovský [120] => | jméno = Matouš [121] => | titul = Kolik je stromů na Zemi? Zkuste se trefit alespoň na biliony [122] => | periodikum = Technet.cz [123] => | datum_vydání = 2015-09-05 [124] => | datum_přístupu = 2015-09-05 [125] => | url = http://technet.idnes.cz/kolik-je-na-svete-stromu-0wy-/tec_technika.aspx?c=A140320_073334_tec_technika_vse [126] => }} Množství stromů na planetě Zemi bylo prudce sníženo člověkem především kvůli [[zemědělství]] a využití dřeva pro [[průmysl]] a na [[palivo]]. Ekologická výhoda získávání obživy ze stromů spočívá mj. v tom, že půda není narušována každoroční opakovanou orbou, že se lze u mnoha druhů obejít i bez chemizace a v okolí stromů může existovat původní flóra a fauna. [127] => [128] => Stromy mají výrazný vliv především na: [129] => [130] => * propustnost [[sluneční záření|slunečního záření]], v porostech se stromovým patrem je podíl dopadajícího záření oproti nezastíněným porostům snížena cca na 1/10 (v tropickém deštném pralese až na 1/50) [131] => * bilanci [[uhlík]]u v přírodě (ten se akumuluje v jejich dřevě) [132] => * [[koloběh vody]] (výpar ze stromů výrazně posiluje podíl vody procházející malým koloběhem vody oproti velkému koloběhu) [133] => * fyzikálně-chemické vlastnosti půdy, tedy např.: [134] => ** vylučování cizorodých látek – [[alelopatie]] [135] => ** spad listů či jehlic – ovlivnění [[pH]], rychlosti [[dekompozice]] [136] => ** růst kořenů – čerpání živin či odčerpání části vody (tzv. biologické [[meliorace]], hojně využívané v lesnictví) [137] => * biologické vlastnosti půdy, tedy např.: [138] => ** zachování bohatství půdní flóry [139] => ** zachování bohatství půdní fauny (ve srovnání např. s půdou využívanou na pěstování zeleniny, obilnin a obilovin) [140] => * celkový vliv na faunu a flóru v okolí [141] => [142] => Relativní ekologická výhoda získávání obživy ze stromů určitého druhu pěstovaných jednotlivě nebo v malých skupinkách mezi původní vegetací a v okolí lidských sídel spočívá zejména v tom, že půda není narušována každoroční opakovanou orbou, že se lze u některých druhů obejít i s minimem chemizace a v okolí stromů může existovat původní nebo odlišná, ale relativně pestrá flóra a fauna. Pokud si své stromy v blízkosti svého obydlí pěstují a sklizeň z nich a její zpracování zejména pro svou potřebu zajišťují malopěstitelé, odpadá také zátěž životního prostředí z dopravy a průmyslového zpracování. Je třeba tyto způsoby obživy preferovat, třebaže jsou z úzkého průmyslového hlediska málo efektivní. Naopak pěstování stromů na velkých monokulturních plantážích, zejména když je likvidován původní cenný biotop (např. tropický prales), působí značné ekologické škody. (Viz [[Palma olejná]].) [143] => [144] => === Kulturní a estetický význam === [145] => [146] => Stromy mají díky své dlouhověkosti a velikosti odedávna význam jako duchovní symboly, kulturní památky i jako orientační body. Řada primitivních náboženství využívá v nějaké míře stromy. Odedávna se stromy vysazují podél významných stezek, na rozcestích, u drobných sakrálních staveb (kapličky, křížky, kostelíky). Již od středověku byly zakládány [[park]]y, v nichž byly vysazovány různé původní i nepůvodní druhy stromů, včetně speciálně vyšlechtěných kultivarů. Stromy (především [[dub]]y) na hrázích rybníků pomáhají zpevňovat svými kořeny těleso hráze. Liniové výsadby stromů se často využívají k pohledovému oddělení různých částí kulturní krajiny, ale také se podílejí na omezení [[hluk]]u a [[znečištění]]. V rovné krajině pak plní funkci jako [[větrolam]]y. [147] => [148] => == Ochrana stromů == [149] => [150] => Kácení dřevin se řídí zákonem ČNR 114/1992 Sb. v platném znění ze dne 1.12.2009 a prováděcí vyhláškou MŽP 189/2013 Sb. Vlastník pozemku smí pokácet strom, jehož obvod nepřesahuje 80 cm ve výšce 1,30 m nad zemí. U větších stromů musí žádat o povolení [[obecní úřad]]. Výjimkou je situace, kdy strom bezprostředně ohrožuje životy a zdraví obyvatel nebo majetek (většího rozsahu). V takovém případě lze strom pokácet ihned, ovšem je nutné strom před pokácením zdokumentovat a do 15 dnů pokácení ohlásit obecnímu úřadu, který může případně rozhodnout o jeho neoprávněnosti. Nelze připustit preventivní kácení zdravých dřevin, které by mohly působit škodu například pádem při větrném počasí. [151] => [152] => [[Významný strom|Významné stromy]] může obecní úřad vyhlásit za [[Památný strom v Česku|památný strom]], takto je možno vyhlásit i celou [[alej]] či [[stromořadí]]. Nelesní zeleň se často stává součástí [[územní systém ekologické stability|územních systémů ekologické stability]] (především [[biokoridor]]ů), popřípadě [[významný krajinný prvek|významných krajinných prvků]]. [153] => [154] => Ochrana lesních stromů je zajištěna především pomocí [[lesní zákon|lesního zákona]]. Navíc každý les je ze zákona o ochraně přírody a krajiny významným krajinným prvkem. [155] => [156] => [[Doupný strom|Doupné stromy]] a stromy s [[ptačí hnízdo|hnízdy]] vzácných druhů [[ptáci|ptáků]] rostoucí na pozemcích, které jsou obhospodařovány [[Lesy České republiky]], mohou být za jistých okolností označovány modrými trojúhelníky, tyto stromy jsou pak ušetřeny probírek a [[prořezávka|prořezávek]].{{Citace elektronické monografie| titul = Česká společnost ornitologická | url = https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/ochrana-ptaku-v-lesich/ochrana-doupnych-stromu-v-lesich/ | datum přístupu = 2020-04-06 | jazyk = cs-CZ}} [157] => [158] => == Další informace == [159] => === Stáří === [160] => Stromy jsou z hlediska životní formy [[fanerofyt]]y, tj. nepříznivé období (zimu) přežívají pomocí [[pupen]]ů uložených vysoko nad povrchem země. Stromy jsou rostliny vytrvalé a zpravidla velice dlouhověké, většina druhů stromů je schopna se dožít několika set let. [161] => [162] => Rekordmanem je [[smrk ztepilý]], který se jmenuje [[Old Tjikko]] (Starý Tjikko). Se svými 9550 lety{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.stoplusjednicka.cz/vrasciti-pametnici-nejstarsi-stromy-sveta |datum přístupu=2014-09-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140914225356/http://www.stoplusjednicka.cz/vrasciti-pametnici-nejstarsi-stromy-sveta |datum archivace=2014-09-14 |nedostupné=ano }} je nejstarším žijícím stromem světa. Roste ve švédském [[Národní park Fulufjället|národním parku Fulufjället]]. I přes své stáří měří pouhých pět metrů. Vědci tvrdí, že toho dosáhl tzv. klonováním a vrstvením. Klonování umožňuje, aby kmen stromu po několika stech letech uhynul, přičemž jeho kořeny přežívají oněch několik tisíc let. Vrstvení pak nastává ve chvíli, kdy se větev stromu dotkne země a „stane“ se kořenem. Pokud bychom počítali jen stáří podzemního systému samotného (nikoli jen výhonků), tak by prvenství patřilo stromu Pando. I když s ním to také není jednoduché. Jedná se totiž o část lesa tvořeného jedním kořenovým systémem. Všechny stromy v jedné části lesa [[Fishlake National Forest]] mají stejný genetický kód. Vědci pro to našli vysvětlení. Všechny tyto stromy vyrůstají z kořenů původního stromu, který tu kdysi před desítkami tisíc let vyrašil první. Kořenový systém tohoto stromu je starý asi 80 000 let.{{Citace elektronické monografie [163] => | titul = Pando, the Trembling Giant [164] => | url = https://www.atlasobscura.com/places/pando-the-trembling-giant [165] => | vydavatel = atlasobscura.com [166] => | datum_vydání = 2010-11-10 [167] => | datum_přístupu = 2023-03-28 [168] => | jazyk = anglicky [169] => }} [170] => [171] => Pokud se jedná o jedince se samostatným kořenem, nikoli klony z jednoho kořenového systému, je nejstarším dosud uznávaným stromem [[borovice dlouhověká]] (dříve považovaná za poddruh [[borovice osinatá|borovice osinaté]]) zvaná Metuzalém, rostoucí ve východní [[Kalifornie|Kalifornii]], u které je dendrochronologicky doložený věk (k r. 2022) 4 853 let. Podle dosud vědecky nepublikované studie by však měl být nahrazen ještě starším jedincem druhu [[fitzroya cypřišovitá]] zvaným Alerce Milenario nebo též Gran Abuelo („pradědeček“), rostoucím v [[Chile|chilském]] národním parku [[Alerce Costero NAtional Park|Alerce Costero]], který by měl k r. 2022 pravděpodobně dosahovat věku 5 484 let.{{Citace elektronického periodika [172] => | příjmení1 = Popkin [173] => | jméno1 = Gabriel [174] => | titul = Is the world’s oldest tree growing in a ravine in Chile? [175] => | periodikum = Science [176] => | vydavatel = American Association for the Advancement of Science [177] => | datum_vydání = 2022-05-20 [178] => | url = https://www.science.org/content/article/world-s-oldest-tree-growing-ravine-chile [179] => | datum_přístupu = 2022-06-13 [180] => | jazyk = en [181] => | doi = 10.1126/science.add1051 [182] => }}{{Citace elektronického periodika [183] => | příjmení1 = Yirka [184] => | jméno1 = Bob [185] => | titul = Alerce tree in Chile may be the oldest in the world [186] => | periodikum = Phys.Org [187] => | datum_vydání = 2022-06-07 [188] => | url = https://phys.org/news/2022-06-alerce-tree-chile-oldest-world.html [189] => | datum_přístupu = 2022-06-13 [190] => | jazyk = anglicky [191] => }}{{Citace elektronického periodika [192] => | příjmení1 = Škapová [193] => | jméno1 = Magdaléna [194] => | titul = Nejstarší strom světa? Mohl by jím být Pradědeček z chilských And, míní vědci [195] => | periodikum = Deník.cz [196] => | vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA a.s. [197] => | datum_vydání = 2022-06-20 [198] => | url = https://www.denik.cz/veda/nejstarsi-strom-na-svete.html [199] => | datum_přístupu = 2022-06-20 [200] => }} [201] => [202] => V Česku je nejvíce dlouhověkým druhem [[tis červený]] (''Taxus baccata''), který se může dožít i přes 1000 let. Naopak krátkověké jsou některé druhy [[pionýrská dřevina|pionýrských dřevin]], např. [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula'') se jen málokdy dožije přes 70 let. Českým rekordmanem je pravděpodobně [[Klokočovská lípa|Karlova lípa v Klokočově]], jejíž věk je na základě průzkumů odhadován asi na 800 let.{{Citace elektronického periodika |titul=Lesycr.cz: I stromy mají své rekordmany |url=http://www.lesycr.cz/o-nas/casopis-lesu-zdar/Stranky/i-stromy-maji-sve-rekordmany.aspx |datum přístupu=2014-09-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140914224327/http://www.lesycr.cz/o-nas/casopis-lesu-zdar/Stranky/i-stromy-maji-sve-rekordmany.aspx |datum archivace=2014-09-14 |nedostupné=ano }} [203] => [204] => === Rozměry === [205] => Výška stromů se pohybuje od několika centimetrů po více než 100 metrů. Někdy jsou členěny podle dosahované výšky do podkategorií: [206] => [207] => * stromek (''arbor parva'') do 7 m [208] => * nízký strom (''arbor nana'') 8–15 m [209] => * středně vysoký strom (''arbor mediocris'') 16–25 m [210] => * vysoký strom (''arbor alta'') 26–50 m [211] => * velmi vysoký strom (''arbor altissima'') nad 50 m [212] => [213] => Nezávisle na velikosti se stromy ve většině zlomí od rychlosti větru 42 m/s.{{Citace elektronického periodika [214] => | příjmení1 = Yirka [215] => | jméno1 = Bob [216] => | titul = Trees found to break at near the same wind speed regardless of size or species [217] => | periodikum = phys.org [218] => | datum_vydání = 2016-02-10 [219] => | url = https://phys.org/news/2016-02-trees-size-species.html [220] => | datum_přístupu = 2023-03-28 [221] => | jazyk = anglicky [222] => }} [223] => [224] => === Rekordy === [225] => ==== Svět ==== [226] => Nejvyšším žijícím stromem je [[sekvoj vždyzelená]] (''Sequoia sempervirens'') „[[Hyperion (strom)|Hyperion]]“ v [[Redwood National and State Parks]] v [[Kalifornie|Kalifornii]] s výškou 115,85 m.{{#tag:ref|V historii bylo doloženo několik vyšších stromů. Jako nejvyšší se uvádí [[douglaska tisolistá]] v USA, Whatcom County ve [[Washington (stát)|státě Washington]], pokácená v roce 1897. [[The New York Times]] uvádějí její výšku 465 stop,[https://timesmachine.nytimes.com/timesmachine/1897/03/07/102093447.pdf The New York Times - Topics of The Times, ze 7. března 1897] což vzhledem k tehdy platné míře je necelých 142 m (dle Mendehallova výnosu z roku 1893 platil tehdy v USA přepočet 1 stopa = 12 palců, přičemž velikost tehdejšího palce lze vyjádřit přepočtem 1 m = 39,37 palců).|group="pozn."}} [227] => [228] => Nejvyšším žijícím [[krytosemenné|krytosemenným]] stromem je jedinec druhu ''[[Eucalyptus regnans]]'' ([[blahovičník]] královský/obří) zvaný „Centurion“, rostoucí v Jižní [[Tasmánie|Tasmánii]], jemuž byla v r. 2018 změřena výška 100,5 [[metr]]ů.{{Citace elektronického periodika [229] => | příjmení1 = Burgess [230] => | jméno1 = Georgie [231] => | titul = Tall tree Centurion passes 100-metre mark, creating milestone for Tasmanian wilderness [232] => | periodikum = ABC News [233] => | datum_vydání = 2018-12-11 [234] => | url = https://www.abc.net.au/news/2018-12-12/new-milestone-for-australias-tallest-tree-centurion/10604588 [235] => | datum_přístupu = 2024-02-09 [236] => | jazyk = anglicky [237] => }} Dříve uváděnému jedinci druhu ''[[Shorea faguetiana]]'' z čeledi [[dvojkřídláčovité]] (bez českého druhového jménauváděná česká rodová jména damarovník či pětikřídlec nejsou doložena oficiální taxonomickou publikací) zvanému „Menara“ (což v malajštině znamená ''věž''), rostoucímu na severu [[Borneo|Bornea]] v [[Malajsie|malajsijském]] státě [[Sabah]], byla výška upravena z 100,8 m na 98,5 m kvůli korektnímu uvažování paty stromu ve velmi svažitém terénu. Zůstává však i nadále nejvyšším tropickým stromem.{{Citace elektronického periodika [238] => | příjmení1 = Shenkin [239] => | jméno1 = Alexander [240] => | příjmení2 = Chandler [241] => | jméno2 = Chris J. [242] => | příjmení3 = Boyd [243] => | jméno3 = Doreen S. [244] => | příjmení4 = Jackson [245] => | jméno4 = Toby [246] => | příjmení5 = Disney [247] => | jméno5 = Mathias [248] => | příjmení6 = Majalap [249] => | jméno6 = Noreen [250] => | příjmení7 = Nilus [251] => | jméno7 = Reuben [252] => | příjmení8 = Foody [253] => | jméno8 = Giles [254] => | příjmení9 = bin Jami [255] => | jméno9 = Jamiluddin [256] => | příjmení10 = Reynolds [257] => | jméno10 = Glen [258] => | příjmení11 = Wilkes [259] => | jméno11 = Phil [260] => | příjmení12 = Cutler [261] => | jméno12 = Mark E. J. [262] => | příjmení13 = van der Heijden [263] => | jméno13 = Geertje M. F. [264] => | příjmení14 = Burslem [265] => | jméno14 = David F. R. P. [266] => | příjmení15 = Coomes [267] => | jméno15 = David A. [268] => | příjmení16 = Bentley [269] => | jméno16 = Lisa Patrick [270] => | příjmení17 = Malhi [271] => | jméno17 = Yadvinder [272] => | titul = The World's Tallest Tropical Tree in Three Dimensions [273] => | periodikum = Frontiers in Forests and Global Change [274] => | vydavatel = Frontiers Media S.A. [275] => | rok vydání = 2019 [276] => | měsíc vydání = červen [277] => | den vydání = 18 [278] => | ročník = 2 [279] => | typ ročníku = svazek [280] => | číslo = 32 [281] => | url = https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/ffgc.2019.00032/full [282] => | doi = 10.3389/ffgc.2019.00032 [283] => | jazyk = anglicky [284] => }}{{Citace elektronického periodika [285] => | příjmení1 = Gagen [286] => | jméno1 = Mary [287] => | titul = The world's tallest known tropical tree has been found—and climbed [288] => | periodikum = National Geographic [289] => | vydavatel = National Geographic Partners, LLC. [290] => | rok vydání = 2019 [291] => | měsíc vydání = duben [292] => | den vydání = 3 [293] => | url = https://www.nationalgeographic.com/environment/2019/04/worlds-tallest-tropical-tree-discovered-climbed-borneo/ [294] => | jazyk = anglicky [295] => }} [296] => [297] => Strom s největším objemem je [[sekvojovec obrovský]] (''Sequoiadendron giganteum'') zvaný „[[Strom generála Shermana|Generál Sherman]]“ v [[Národní park Sequoia|Národním parku Sequoia]] v [[Spojené státy americké|USA]], který dosahuje objemu 1473,4 m³, výšky 83,8 m, jeho průměr u země je přes 11 m a průměr hlavní větve je 2,1 m. [298] => [299] => Strom, který dosáhl největšího známého obvodu kmene na světě, je [[tisovec Montezumův]] (''Taxodium mucronatum'') zvaný ''El Árbol del Tule'' neboli [[Tulský strom]] v jižním Mexiku s obvodem kmene 42 m a průměrem 14 m.{{Citace elektronické monografie [300] => | titul = Taxodium mucronatum (ahuehuete) description [301] => | url = https://www.conifers.org/cu/Taxodium_mucronatum.php [302] => | vydavatel = The Gymnosperm Database [303] => | datum_přístupu = 2023-03-28 [304] => | jazyk = anglicky [305] => }} [306] => [307] => ==== Česko ==== [308] => Nejvyšším českým smrkem byl [[Král smrků (Boubín)|Král smrků]] v [[Boubínský prales|Boubínském pralese]], který měl před svým pádem v roce [[1970]] výšku 57,2 m a objem téměř 30 m³. Krále smrků z Boubína již přerostl tzv. [[Těptínský smrk]] rostoucí v nadmořské výšce 350 m v údolí Kamenického potoka u [[Těptín]]a (východně od Prahy), který v roce [[2003]] měřil 58 m s obvodem 515 cm. Těptínský smrk byl vyvrácen při vichřicí dne [[25. červen|25. června]] [[2008]], jako jediný ze skupiny tzv. těptínských smrků. [309] => [310] => Nejvyšším českým stromem je 64,1 metru vysoká douglaska tisolistá podle měření ze dne 22. října 2014, která roste ve [[Vlastiboř (okres Jablonec nad Nisou)|Vlastiboři]] na Jablonecku ve tříhektarovém lese. Je tedy vysoká skoro jako [[Petřínská rozhledna]] v [[Praha|Praze]]. Přírůstek tvoří každý rok asi 25–30 cm.{{Citace elektronického periodika [311] => | titul = Nejvyšší strom Česka roste na Jablonecku, má přes 64 metrů [312] => | periodikum = [[Deník (regionální noviny)|Deník]] [313] => | datum_vydání = 2014-10-23 [314] => | url = https://www.denik.cz/z_domova/nejvyssi-strom-ceska-roste-na-jablonecku-ma-pres-64-metru-20141023.html [315] => | datum_přístupu = 2023-03-28 [316] => | jazyk = anglicky [317] => }} [318] => [319] => Stromem s největším objemem v Česku by mohl být [[topol černý]] v [[Lochovice|Lochovicích]], který měl obvod 15,7 m. Někdy na začátku [[19. století]] byl vyvrácen vichřicí. [320] => [321] => Stromem s největším obvodem v Česku byla [[Tatrovická lípa]], která měla obvod 16,5 m a byla srostlicí 10 kmenů vyrůstajících ze společné báze, nejspíš kolem původního kmene. V současnosti má ale obvod 1122 cm, jelikož byla částečně rozlámána při vichřici. Stromem s druhým největším obvodem v Česku byl již zmíněný topol černý v Lochovicích, který měl obvod 15,7 m, který je nejspíš největším dosaženým obvodem u [[topol]]u v [[Evropa|Evropě]]. V současnosti není na světě znám topol o větším obvodu, než měl tento. Ze stromů s obvyklou formou vzrůstu měl tento topol největší obvod v Česku.{{Citace elektronické monografie [322] => | příjmení = birtas [323] => | titul = Rekordy stromů [324] => | url = http://www.nasestromy.cz/rekordy-stromu/ [325] => | datum vydání = 2015-06-19 [326] => | datum přístupu = 2022-06-13 [327] => | jazyk = cs-CZ [328] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220524180313/http://www.nasestromy.cz/rekordy-stromu/ [329] => | datum archivace = 2022-05-24 [330] => | nedostupné = ano [331] => }} [332] => [333] => == Odkazy == [334] => === Poznámky === [335] => [336] => [337] => === Reference === [338] => {{Překlad|en|Tree|1039192764}} [339] => [340] => [341] => === Literatura === [342] => * ALBERTS, Andreas; MULLEN, Peter a SPOHN, Margot. ''Léčivé stromy a keře: jednotlivé druhy a jejich léčebné účinky.'' 1. vyd. Praha: Beta-Dobrovský, 2006. 247 s. Kapesní průvodce přírodou. ISBN 80-7306-230-5. [343] => * HORÁČEK, Petr, ed. ''Anotovaný přehled prací: publikovaných v rámci Výzkumného záměru MSM 434100004 „Dřevo z antropicky ovlivněných lesů – vlastnosti, využití a vliv na obývané prostředí“ v letech 1999–2004.'' Brno: Lesnická práce, 2005. 125 s. Sborník prací institucionálního výzkumu LDF MZLU v Brně. ISBN 80-86386-60-0. Variantní název: ''Anotovaný přehled publikovaných prací v letech 1999–2004''. [344] => * HORÁČEK, Petr. ''Encyklopedie listnatých stromů a keřů.'' 2. vyd. V Brně: CPress, 2019. 747 s. ISBN 978-80-264-2462-8. [345] => * HORÁČEK, Petr. ''Listnaté stromy v zahradě.'' 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. 96 s. Abeceda české zahrady, L. ISBN 80-251-0250-5. [346] => * MACHAR, Ivo a kol. ''Péče o významné stromy.'' 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2022. 220 s. Certifikovaná metodika. ISBN 978-80-244-6155-7. [347] => * MÁLEK, Zdeněk; HORÁČEK, Petr a KIESENBAUER, Zdeněk. ''Stromy pro sídla a krajinu.'' Aktualizované [2.] vyd. Olomouc: Agriprint s.r.o. ve spolupráci s firmou Arboeko s.r.o., 2022. 421 s. ISBN 978-80-87091-98-2. [348] => * MUSIL, Ivan a HAMERNÍK, Jan. ''Jehličnaté dřeviny: přehled nahosemenných i výtrusných dřevin: lesnická dendrologie 1.'' 1. vyd. Praha: Academia, 2007. 352 s. ISBN 978-80-200-1567-9. [349] => * MUSIL, Ivan a MÖLLEROVÁ, Jana. ''Listnaté dřeviny: přehled dřevin v rámci systému rostlin krytosemenných: lesnická dendrologie 2.'' 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2005. 216 s. ISBN 80-213-1367-6. [350] => * {{Citace monografie | příjmení = Němec | jméno = Jan a kol | titul = Památné stromy v Čechách na Moravě, ve Slezsku | vydavatel = Olympia | místo = Praha [351] => | rok = 2003 | isbn = 80-7033-781-8 | počet stran = 221, [24] s. barev. obr. příl.}} [352] => * PETŘÍK, Petr, ed. a RUDL, Aleš, ed. ''Stromy v krajině.'' 1. vyd. Praha: Středisko společných činností AV ČR, v.v.i., pro Kancelář Akademie věd ČR, 2023. 54 s. Strategie AV21. Záchrana a obnova krajiny. ISBN 978-80-200-3469-4. Dostupné také z: https://www.academia.cz/uploads/media/preview/0001/09/6116d54c865e1ff8b352edec9cd0e803d017fdf2.pdf [353] => * RUDL, Aleš a MACHAR, Ivo. ''Významné stromy České republiky.'' 1. vyd. V Olomouci: Univerzita Palackého, 2021. 246 s. ISBN 978-80-244-5992-9. [354] => * STEJSKALOVÁ, Jana; SÍBRTOVÁ, Ivana a VLASÁK, Martin. ''Pražské historické zahrady a parky: architektura, dendrologie, památková péče.'' 1. vyd. Praha: Academia, 2018. 455 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2835-8. [355] => * VÍDENOVÁ, Kateřina, ed. ''O stromech v ulicích.'' Praha: Arnika – Centrum pro podporu občanů, 2022. 159 s. ISBN 978-80-87651-76-6. [356] => * WOHLLEBEN, Peter. ''Než stromům dojde dech: jak se stromy učí zvládat změnu klimatu a proč nás les zachrání, když mu to dovolíme.'' Překlad Dagmar Heeg. 1. vyd. Brno: Kazda, 2021. 252 s. ISBN 978-80-7670-050-5. [357] => [358] => === Související články === [359] => * [[Keř]] [360] => * [[Bylina]] [361] => * [[Les]] [362] => * [[Dřevo]] [363] => * [[Památný strom v Česku]] [364] => * [[Ovocný strom]] [365] => [366] => === Externí odkazy === [367] => * [https://ocenovanidrevin.nature.cz/strom.html Ocenění stromu dle metodiky AOPK ČR] [368] => * [https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3363482-az-tretina-druhu-stromu-nemusi-prezit-do-konce-stoleti-varuje-studie-v-cesku-je Až třetina druhů stromů nemusí přežít do konce století, varuje studie] Tomáš Karlík (kar) Zpravodajství ČT24, 1. 9. 2021 [369] => * [https://web.archive.org/web/20070626220342/http://stromy.cea.cz/ Tabulky největších jedlí a smrků, památné stromy] [370] => * [https://web.archive.org/web/20081015003437/http://www.ecmost.cz/cd/data/priroda/pamatne_stromy/pamatne_stromy2.htm Památné stromy, vyhlašování] [371] => * [https://arnika.org/stromy Stromy – Arnika] [372] => * [http://www.darius.cz/ekolog/mater_drevo.html Dřeviny a dřevnaté byliny – Darius.cz] [373] => * [https://www.garten.cz/enc/cz/ Encyklopedie rostlin – Garten.cz] [374] => * [http://databaze.dendrologie.cz/ Petr Horáček a kol. – Dendrologie online] [375] => * [http://www.nasestromy.cz/ Iniciativa nasestromy.cz] {{Wayback|url=http://www.nasestromy.cz/ |date=20090301195110 }} [376] => * [https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/zachrante-stromy-zada-hejtmany-na-25-tisic-lidi-arnika-a-iniciativa-nase-stromy-dnes-predaly-petice-proti-kaceni-ve-vsech-krajich Zachraňte stromy, žádá hejtmany na 25 tisíc lidí] 15. 04. 2009 [377] => * [http://www.stromy.info/ Rozmnožování okrasných stromů a keřů] 18.10.2011 [378] => * [https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zahada-pro-botaniky-kriz-je-zarostly-ve-stromu_388070.html Záhada pro botaniky: kříž je zarostlý ve stromu] 22.06.2016 [379] => * [https://www.szuz.cz/UserFiles/File/Vysadba%20rostlin.pdf Učební texty pro výukový program Stavbyvedoucí zahradních a krajinných úprav VÝSADBA ROSTLIN] [2009] [380] => * [https://www.stoplusjednicka.cz/zeleni-rekordmani-nejstarsi-nejvetsi-nejtezsi-nejvyssi-stromy-sveta Vladimír Socha: Nejstarší, největší, nejtěžší a nejvyšší stromy světa] 01.08.2022 [381] => * {{Commonscat}} [382] => * {{Wikislovník|heslo=strom}} [383] => * {{Wikicitáty|téma=Strom}} [384] => [385] => {{Autoritní data}} [386] => {{Portály|Stromy}} [387] => [388] => [[Kategorie:Stromy| ]] [389] => [[Kategorie:Botanika]] [390] => [[Kategorie:Lesnictví]] [391] => [[Kategorie:Prvky zahradní architektury]] [392] => [[Kategorie:Morfologie rostlin]] [] => )

good wiki

Strom

Nejvyšší strom světa - sekvoj vždyzelená Borovice pinie Ovocné stromy se pěstují pro plody (např. hruška) Tříděné a omítané řezivo (Dřevo je velmi důležitou surovinou) V botanice je strom vytrvalá rostlina s prodlouženým dřevnatým stonkem nebo kmenem, který u většiny druhů nese větve a listy.

More about us

About

Tyto majestátní rostliny, které se vyznačují dřevnatými stonky a větvemi, nás obklopují v lesích, parcích a zahradách po celém světě. Stromy se liší tvarem, velikostí i barvou, což přispívá k přírodní rozmanitosti a estetice naší planety. Jedním z nejvýznamnějších přínosů stromů je jejich schopnost fotosyntézy, díky níž produkují kyslík a absorbují oxid uhličitý. Tím napomáhají zlepšovat kvalitu vzduchu a zmírňují účinky klimatických změn. Stromy také poskytují stín, což má pozitivní vliv na úroveň teploty v jejich okolí a přispívá k pohodě lidí i zvířat. Ekosystémy, ve kterých stromy rostou, podporují desítky různých druhů živočichů, od ptáků, kteří hnízdí na větvích, až po hmyzožravé druhy, které těží z bohatého zdroje potravy. Také přispívají k ochraně půdy před erozí a pomáhají udržovat vodní cyklus v krajině. Rostou v různých typech půd a podmínek a jejich odolnost a adaptabilita svědčí o síle přírody. Stromy mají také kulturní a emocionální význam; mnohé z nich se staly symboly v různých tradicích a náboženstvích. Zahrady a aleje, kde stromy rostou, nabízejí místa pro odpočinek a inspiraci, a vytvářejí prostor pro společenské setkání a aktivní trávení času venku. Díky svému významu a kráse jsou stromy nejen důležitými součástmi našich ekosystémů, ale i našich životních příběhů. Je důležité si jich vážit a usilovat o jejich ochranu pro budoucí generace, abychom mohli i nadále čerpat z jejich pozitivních přínosů a radovat se z jejich přítomnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Strom

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Arekovité

Bylina

Celulóza

Dračinec

Fotosyntéza

Kambium

Keř

Plavuně

Přesličky

Xylém

Service

About us

Technology

Locations