Array ( [0] => 14662020 [id] => 14662020 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stroncium [uri] => Stroncium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Sr [3] => | protonové číslo = 38 [4] => | nukleonové číslo = 88 [5] => | název = Stroncium [6] => | latinsky = Strontium [7] => | nad = [[Vápník|Ca]] [8] => | pod = [[Baryum|Ba]] [9] => | vlevo = [[Rubidium]] [10] => | vpravo = [[Yttrium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Kovy alkalických zemin [14] => | číslo CAS = 7440-24-6 [15] => | skupina = 2 [16] => | perioda = 5 [17] => | blok = s [18] => | koncentrace v zemské kůře = 300 až 375 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 8,1 mg/l [20] => | obrázek = Strontium_destilled_crystals.jpg [21] => | emisní spektrum = Strontium spectrum visible.png [22] => | vzhled = Stříbrolesklý bílý kov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 87,62 [25] => | atomový poloměr = 215 pm [26] => | kovalentní poloměr = 195 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 249 pm [28] => | elektronová konfigurace = [Kr] 5s2 [29] => | oxidační čísla = I, II [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Krychlová, plošně centrovaná [33] => | hustota = 2,64 g/cm3 [34] => | tvrdost = 1,5 [35] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [36] => | teplota tání = 776,85 [37] => | teplota varu = 1381,85 [38] => | molární objem = 33,94×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 7,43 KJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 136,9 KJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 990K [42] => | rychlost zvuku = [43] => | měrná tepelná kapacita = 26,4 Jmol−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = 7,62×106 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 132 nΩ·m [46] => | tepelná vodivost = 35,4 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = -2,89 V [49] => | elektronegativita = 0,95 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 549,5 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 1064,2 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 4138 KJ/mol [55] => | iontový poloměr = 113 pm [56] => [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 82 [59] => | značka = Sr [60] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [61] => | poločas = 25,36 dne [62] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [63] => | energie = - [64] => | nukleonové číslo produktu = 82 [65] => | značka produktu = [[Rubidium|Rb]] [66] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [67] => | nukleonové číslo = 83 [68] => | značka = Sr [69] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [70] => | poločas = 1,35 dne [71] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [72] => | energie = - [73] => | nukleonové číslo produktu = 83 [74] => | značka produktu = [[Rubidium|Rb]] [75] => | způsob2 = [[záření beta|β+]] [76] => | energie2 = 1,23 [77] => | nukleonové číslo produktu2 = 83 [78] => | značka produktu2 = [[Rubidium|Rb]] [79] => | způsob3 = [[Gama rozpad|γ]] [80] => | energie3 = 0,76
0,36 [81] => | nukleonové číslo produktu3 = [82] => | značka produktu3 = - [83] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [84] => | nukleonové číslo = 84 [85] => | značka = Sr [86] => | výskyt = 0,56% [87] => | počet neutronů = 46 [88] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [89] => | nukleonové číslo = 85 [90] => | značka = Sr [91] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [92] => | poločas = 64,84 dne [93] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [94] => | energie = - [95] => | nukleonové číslo produktu = 85 [96] => | značka produktu = [[Rubidium|Rb]] [97] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [98] => | energie2 = 0,514 [99] => | nukleonové číslo produktu2 = [100] => | značka produktu2 = - [101] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [102] => | nukleonové číslo = 86 [103] => | značka = Sr [104] => | výskyt = 9,86% [105] => | počet neutronů = 48 [106] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [107] => | nukleonové číslo = 87 [108] => | značka = Sr [109] => | výskyt = 7,0% [110] => | počet neutronů = 49 [111] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [112] => | nukleonové číslo = 88 [113] => | značka = Sr [114] => | výskyt = 82,58% [115] => | počet neutronů = 50 [116] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [117] => | nukleonové číslo = 89 [118] => | značka = Sr [119] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [120] => | poločas = 50,52 dne [121] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [122] => | energie = 1,49 [123] => | nukleonové číslo produktu = 89 [124] => | značka produktu = [[Rubidium|Rb]] [125] => | způsob2 = [[záření beta|β−]] [126] => | energie2 = 0,909 [127] => | nukleonové číslo produktu2 = 89 [128] => | značka produktu2 = [[Yttrium|Y]] [129] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [130] => | nukleonové číslo = 90 [131] => | značka = Sr [132] => | výskyt = [[Radionuklid|stopy]] [133] => | spin = [134] => | poločas = 28,90 [[Rok|let]] [135] => | způsob = [[Záření beta|β−]] [136] => | energie = 0,546 [137] => | nukleonové číslo produktu = 90 [138] => | značka produktu = [[Yttrium-90|Y]] [139] => }} [140] => | R-věty = {{R|15}} [141] => | S-věty = {{S|8}}, {{S|24/25}}, {{S|43}} [142] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{GHS07}}{{Citace elektronického periodika | titul = Strontium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5359327 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [143] => }} [144] => '''Stroncium''' (chemická značka '''Sr''', {{vjazyce|la}} ''Strontium'') je 4. prvkem z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov. [145] => [146] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [147] => [[Soubor:Strontium 1.jpg|150px|náhled|vlevo|Stroncium v petroleji]] [148] => Poměrně měkký, lehký, reaktivní kov, který se svými vlastnostmi více podobá vlastnostem [[alkalické kovy|alkalických kovů]]. V kapalném amoniaku se rozpouští za vzniku černého roztoku. Stroncium patří k lepším [[Elektrický vodič|vodičům elektrického proudu]] a [[Teplo|tepla]]. Není tolik reaktivní jako [[alkalické kovy]], ale přesto je jeho reaktivita natolik vysoká, že může být dlouhodobě uchováváno pouze pod vrstvou alifatických [[Uhlovodíky|uhlovodíků]] ([[petrolej]], [[Motorová nafta|nafta]]) s nimiž nereaguje. Soli stroncia barví plamen červeně. [149] => [150] => Stroncium je velmi reaktivní a v přírodě vytváří pouze strontnaté sloučeniny Sr2+. V laboratoři lze připravit sloučeniny (tzv. [[superbáze]]), ve kterých může mít stroncium stroncidový [[anion]] Sr2−, takovéto sloučeniny jsou velmi nestabilní a patří mezi nejsilnější [[redukční činidlo|redukční činidla]]. Stroncium reaguje za pokojové teploty s [[Voda|vodou]] i [[kyslík]]em. Na vzduchu se okamžitě pokrývá vrstvou nažloutlého [[Oxidy|oxidu]], práškové stroncium je na vzduchu schopno samovolného vznícení. Při zahřátí se snadno slučuje s [[dusík]]em na [[nitrid strontnatý]] Sr3N2 a s [[vodík]]em na [[hydrid strontnatý]] SrH2 a i s velkým množstvím prvků tvoří za vyšších teplot sloučeniny. [151] => [152] => Stroncium je zásadotvorný [[chemický prvek|prvek]] a rozpouští se v běžných [[kyseliny|kyselinách]] za tvorby strontnatých solí. Nerozpouští se v roztocích [[hydroxidy|hydroxidů]]. [153] => [154] => == Historický vývoj == [155] => Nedlouho po objevení rudy [[Baryum|barya]] [[witherit]]u, byl ve [[Skotsko|Skotsku]] u vesnice Strontianu, poblíž olověných dolů, objeven roku [[1790]] Adairem Crawfordem minerál podobný [[witherit]]u – [[stroncianit]]. [[Martin Heinrich Klaproth|Klaproth]] roku [[1793]] dokázal, že obsahuje novou, dosud neobjevenou zeminu – strontnatou zeminu a o pět let později to potvrdil [[Thomas Charles Hope]], který rozlišoval [[baryum]], stroncium a [[vápník]] podle barvy plamene. [156] => [157] => Stroncium poprvé připravil sir [[Humphry Davy]] roku [[1808]] [[elektrolýza|elektrolýzou]] strontnatého [[amalgámy|amalgámu]], který si připravil elektrolýzou slabě zvlhčeného [[hydroxid strontnatý|hydroxidu strontnatého]] za použití [[rtuť]]ové [[katoda|katody]]. [158] => [159] => == Výskyt v přírodě == [160] => Díky své velké reaktivitě se stroncium v přírodě vyskytuje prakticky pouze ve sloučeninách. Ve všech svých sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Sr+2. [161] => [162] => Stroncium se v [[zemská kůra|zemské kůře]] vyskytuje v množství 0,03–0,04 %, čímž se řadí na 15. místo ve výskytu na zemi. Jeho procentuální obsah odpovídá 384 ppm (''parts per milion'' = počet částic na 1 milion částic) a ve výskytu se řadí za [[baryum]]. V mořské vodě je jeho koncentrace pouze 8 mg Sr/l a ve vesmíru připadá na jeden atom stroncia přibližně jeden a půl miliardy atomů [[vodík]]u. [163] => [164] => Nejznámějšími [[minerál]]y na bázi stroncia jsou [[celestin]] SrSO4 chemicky [[síran strontnatý]] a [[stroncianit]] SrCO3 chemicky [[uhličitan strontnatý]]. [165] => [166] => K dalším ale méně významným rudám stroncia patří [[akuminit]] Sr[AlF4(OH)(H2O)], [[fluorkapit]] (Ca,Sr,Ce,Na)5(PO4)3F a [[weloganit]] Na2(Sr,Ca)3[[Zirkonium|Zr]](CO3)6·3H2O [167] => [168] => Stroncium se v přírodě vyskytuje v podobě čtyř izotopů, které mají zastoupení 84Sr (0,56 %), 86Sr (9,86 %), 87Sr (7,0 %) a 88Sr (82,58 %). Izotop 87Sr v přírodě vzniká [[záření beta|beta rozpadem]] izotopu [[rubidium|rubidia]] 87Rb, proto se mu říká radiogenní. Pomocí poměrů množství izotopů 87Sr, 86Sr a 87Rb se dá odhadnout i stáří [[Vesmír]]u.{{Citace elektronické monografie [169] => | příjmení = [170] => | jméno = Edward L. [171] => | odkaz na autora = [172] => | titul = Ned Wright's Cosmology Tutorial [173] => | url = http://www.astro.ucla.edu/~wright/age.html [174] => | datum vydání = 1997 [175] => | datum aktualizace = 2005-07-07 [176] => | datum přístupu = 2007-12-11 [177] => | vydavatel = University of California, Division of Astronomy and Astrophysics [178] => | místo = Los Angeles, USA [179] => | jazyk = anglicky [180] => }} [181] => [182] => V laboratoři se při jaderných rozpadech podařilo připravit dalších 31 nestabilních izotopů stroncia, z nichž jsou významné [[Stroncium-89|89Sr]] a zejména [[Stroncium-90|90Sr]]. [183] => [184] => [185] => Soubor:Weloganite.jpg|Weloganit – Na2(Sr,Ca)3Zr(CO3)6·3H2O [186] => Soubor:Celestite crystal crust.jpg|Celestin – SrSO4 [187] => Soubor:Mineraly.sk - stroncianit.jpg|Stroncianit – SrCO3 [188] => [189] => [190] => == Výroba == [191] => Stroncium se průmyslově vyrábí redukcí [[oxid strontnatý|oxidu strontnatého]] [[hliník]]em. [192] => [193] => :3 SrO + 2 Al → 3 Sr + Al2O3 [194] => [195] => Kovové stroncium lze také vyrobit, ale ve velmi čistém stavu, [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny [[chlorid strontnatý|chloridu strontnatého]] ve směsi s [[chlorid draselný|chloridem draselným]]. Dalším produktem této reakce je elementární [[chlor]], který je ihned dále zpracováván v chemické výrobě. K elektrolýze se používá [[grafit]]ové [[Anoda|anody]], na které se vylučuje [[chlor]] a [[železo|železné]] katody, na které se vylučuje stroncium. [196] => [197] => K malé přípravě stroncia lze také využít termický rozklad [[azid strontnatý|azidu strontnatého]] na [[dusík]] a stroncium. [198] => [199] => == Využití == [200] => [[Soubor:Soviet RTG.jpg|náhled|vlevo|[[Radioizotopový termoelektrický generátor|RTG]] ze sovětských majáků]] [201] => Sloučenin stroncia se využívá při výrobě pyrotechnických produktů pro jejich výraznou barevnou reakci v plameni. Další uplatnění mají sloučeniny stroncia ve speciálních aplikacích [[sklo|sklářského]] průmyslu, příkladem mohou být [[Katodová trubice|katodové trubice]] pro výrobu obrazovek barevných televizních přijímačů. [202] => [203] => Vysokého indexu [[odrazivost]]i [[titaničitan strontnatý|titaničitanu strontnatého]] SrTiO3 se využívá v různých optických aplikacích, např. měření barevnosti látek nebo analýze spekter odražených paprsků z barevných povrchů. Ze stejného důvodu používá často šperkařský průmysl [[titaničitan strontnatý]] jako levnější náhradu [[diamant]]u. [204] => [205] => Některých strontnatých solí, například [[dusičnan strontnatý|dusičnanu strontnatého]], se využívá v pyrotechnice k barvení plamene na červeno. [206] => [207] => Uhličitan strontnatý SrCO3 je sloučenina s nejvyšším využitím Sr, využívá se při výrobě barevných televizních obrazovek. Je také vhodný na odcukerňování [[Melasa|melasy]] v pivovarech. A vyrábí se z něho jiné strontnaté sloučeniny, např. dusičnan strontnatý Sr(NO3)2. [208] => [209] => Z umělých radioizotopů se využívá [[stroncium-89]] v lékařství a zejména [[stroncium-90]] jako výkonný zářič v [[Radioizotopový termoelektrický generátor|radioizotopových termoelektrických generátorech (RTG)]] [210] => [211] => == Sloučeniny == [212] => === Anorganické sloučeniny === [213] => * [[Hydrid strontnatý]] SrH2 je bílá krystalická látka. Je to silné redukční činidlo. Při reakci s vodou vzniká z [[hydrid strontnatý|hydridu strontnatého]] [[hydroxid strontnatý]] a [[vodík]]. Nejsnáze se [[hydrid strontnatý]] připraví reakcí zahřátého stroncia ve [[vodík]]ové atmosféře, při které často stroncium ve [[vodík]]u začne hořet. [214] => [215] => * [[Oxid strontnatý]] SrO je bílá, [[Amorfní látka|amorfní]], práškovitá látka. Reaguje s [[voda|vodou]] za vzniku [[hydroxid strontnatý|hydroxidu strontnatého]]. [[Oxid strontnatý]] se připravuje hořením stroncia v [[kyslík]]ové atmosféře a vyrábí nejčastěji termickým rozkladem [[uhličitan strontnatý|uhličitanu strontnatého]]. [216] => [217] => * [[Hydroxid strontnatý]] Sr(OH)2 je lehký, bílý, beztvarý prášek, který je o něco lépe rozpustný ve vodě než [[hydroxid vápenatý]] (0,7 [[gram]]u ve 100 ml vody). Je to středně silná zásada. Vyrábí se reakcí [[oxid strontnatý|oxidu strontnatého]] s vodou nebo reakcí stroncia s vodou. [218] => [219] => * [[Peroxid strontnatý]] SrO2 je bílá práškovitá látka, která se obtížně rozpouští ve vodě. Vzniká reakcí [[peroxid sodný|peroxidu sodného]] s [[hydroxid strontnatý|hydroxidem strontnatým]]. [220] => [221] => * [[Sulfid strontnatý]] SrS [222] => [223] => ==== Soli ==== [224] => [[Soubor:Strontium chloride hexahydrate.jpg|200px|náhled|vpravo|Chlorid strontnatý]] [225] => Větší část strontnatých solí se ve vodě rozpuští, ale část se rozpouští hůře nebo vůbec, všechny soli mají bílou barvu (nebo jsou bezbarvé), pokud není anion soli barevný ([[manganistan]]y, [[chromany]]). Strontnaté soli jsou lépe rozpustné než soli [[hořčík|hořečnaté]] a [[vápník|vápenaté]]. Strontnaté soli vytváří snadno [[podvojné soli]] a dnes jsou známy i [[komplex (chemický)|komplexy]], které ale nejsou pro stroncium a i další [[2. skupina|kovy alkalických zemin]] typické. [226] => [227] => * [[Fluorid strontnatý]] SrF2 je bílá, nerozpustná, krystalická látka. Vzniká srážením roztoků strontnatých solí [[fluoridy|fluoridovými]] anionty nebo reakcí hydroxidu strontnatého či uhličitanu strontnatého s [[kyselina fluorovodíková|kyselinou fluorvodíkovou]]. [228] => [229] => * [[Chlorid strontnatý]] SrCl2 je bílá krystalická látka, velmi dobře rozpustná ve vodě. Připravuje se rozpouštěním uhličitanu strontnatého nebo hydroxidu strontnatého v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlororvodíkové]]. [230] => [231] => * [[Bromid strontnatý]] SrBr2 a [[jodid strontnatý]] SrI2 jsou bílé krystalické látky, velmi dobře rozpustné ve vodě a [[ethanol]]u. Obě se používají v lékařství. Jodid i bromid se připravují rozpouštěním hydroxidu strontnatého nebo uhličitanu strontnatého v [[kyselina bromovodíková|kyselině bromovodíkové]] popřípadě [[kyselina jodovodíková|kyselině jodovodíkové]]. [232] => [233] => * [[Dusičnan strontnatý]] Sr(NO3)2 je bílá krystalická látka, která je velmi dobře rozpustná ve vodě. Dříve se používal jako hnojivo. Vyrábí se reakcí hydroxidu strontnatého nebo uhličitanu strontnatého s [[kyselina dusičná|kyselinou dusičnou]]. [234] => [235] => * [[Uhličitan strontnatý]] SrCO3 je bílá práškovitá, ve vodě velmi málo rozpustná látka. Jeho roztok reaguje zásaditě. V přírodě se vyskytuje jako nerost [[stroncianit]]. Připravuje se srážením strontnatých iontů [[uhličitany|uhličitanovými]] anionty, reakcí hydroxidu strontnatého s roztokem obsahujícím [[oxid uhličitý]] nebo pohlcením vzdušného oxidu uhličitého hydroxidem strontnatým. [236] => [237] => * [[Síran strontnatý]] SrSO4 je bílá práškovitá látka, která je špatně rozpustná ve vodě. Rozpustnost se s větší teplotou zvyšuje. V přírodě se vyskytuje jako nerost [[celestin]]. Vyrábí se reakcí hydroxidu nebo uhličitanu strontnatého s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. [238] => [239] => === Organické sloučeniny === [240] => Mezi organické sloučeniny stroncia patří zejména strontnaté [[soli organických kyselin]] a strontnaté [[alkoholát]]y. K dalším strontnatým sloučeninám patří organické [[komplex (chemický)|komplexy]]. Zcela zvláštní skupinu organických strontnatých sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]]. [241] => [242] => == Zdravotní aspekty stroncia == [243] => Běžné izotopy stroncia se v živých organizmech chovají podobně jako atomy [[vápník]]u a jsou tedy naprosto neškodné. [244] => [245] => Zdravotní rizika spojená se stronciem jsou spojena s radioaktivním izotopem 90Sr, který vzniká při [[Radioaktivita|radioaktivním]] rozpadu [[Uran (prvek)|uranu]], tedy při výbuchu [[Jaderná zbraň|atomové bomby]] i v [[Jaderný reaktor|jaderných reaktorech]] (riziko [[Jaderná havárie|havárie]]). [[Izotop]] 90Sr je poměrně silný [[Záření beta|beta zářič]] s [[Poločas přeměny|poločasem rozpadu]] 29,1 let. Pokud se dostane do živého organizmu, může se zabudovat do kostní tkáně a je potenciálním zdrojem vzniku [[Rakovina|rakovinného]] bujení. Při objektivním hodnocení jeho skutečné rizikovosti je nutno posoudit poměr výskytu uvedeného izotopu k ostatním podobným atomům ([[vápník]], [[baryum]], neškodné izotopy stroncia) a pravděpodobností vyzáření beta částice (elektron) a následným spuštěním rakovinného bujení právě sledovaným izotopem 90Sr. [246] => [247] => == Odkazy == [248] => === Reference === [249] => [250] => [251] => === Literatura === [252] => * Jursík F.: Anorganická chemie kovů. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} ([http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html elektronická verze]) [253] => * Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961 [254] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [255] => [256] => === Externí odkazy === [257] => * {{Commonscat|Strontium}} [258] => * {{Wikislovník|heslo=stroncium}} [259] => [260] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [261] => {{Autoritní data}} [262] => {{Portály|Chemie}} [263] => [264] => [[Kategorie:Stroncium| ]] [265] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [266] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Stroncium

Stroncium (chemická značka Sr, Strontium) je 4. prvkem z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vodík','vápník','hydroxid strontnatý','baryum','hydrid strontnatý','stroncianit','elektrolýza','oxid strontnatý','celestin','Baryum','titaničitan strontnatý','Oxid strontnatý'

Baryum

Baryum je chemický prvek, který patří mezi alkalické zeminíky.

Elektrolýza

Elektrolýza je chemický proces, který se používá k rozkladu látek pomocí elektrického proudu.

Stroncianit

Vápník

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.