Array ( [0] => 15516007 [id] => 15516007 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stuha [uri] => Stuha [3] => Praha 1989, Václavské náměstí, dav.jpg [img] => Praha 1989, Václavské náměstí, dav.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Scrummy ribbons by Lainey Powell.jpg|náhled|upright=1.3|Pestrý sortiment stuh]] [1] => [2] => '''Stuha''' či '''stužka''' je úzká plošná [[textilie]] s pevnými kraji. [3] => [4] => == Definice stuhy == [5] => Z definicí v české odborné literatuře{{Citace elektronické monografie [6] => | titul = stuha [7] => | url = http://www.skolatextilu.cz/abc/heslo.php?nr=1232 [8] => | datum vydání = 2017 [9] => | datum přístupu = 2017-09-16 [10] => | vydavatel = e-LTeex [11] => | jazyk = česky [12] => }} {{Citace elektronické monografie [13] => | titul = Stuha [14] => | url = http://cz.texsite.info/Stuha [15] => | datum vydání = 2006-2008 [16] => | datum přístupu = 2017-09-16 [17] => | vydavatel = Texsite [18] => | jazyk = česky [19] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170918201920/http://cz.texsite.info/Stuha [20] => | datum archivace = 2017-09-18 [21] => | nedostupné = ano [22] => }} se dá odvodit, že se označení ''stuha'' dá použít pro téměř všechny plošné textilie v šířce do cca 50 cm s výjimkou [[prýmek|prýmků]]. Prýmek {{Citace elektronické monografie [23] => | titul = Prýmek [24] => | url = http://cz.texsite.info/Pr%C3%BDmek [25] => | datum vydání = 2006-2008 [26] => | datum přístupu = 2017-09-16 [27] => | vydavatel = Texsite [28] => | jazyk = česky [29] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170918202135/http://cz.texsite.info/Pr%C3%BDmek [30] => | datum archivace = 2017-09-18 [31] => | nedostupné = ano [32] => }} se v definici liší od stuhy jen tím, že se nevyrábí na [[tkanina|tkacích strojích]]. [33] => [34] => Do jiných jazyků se pojem stuha nedá přímo překládat, protože se tam nepoužívá jako souhrnné označení. Např. v angličtině může stuha znamenat ''tape'', ''ribbon'', ''belt'' nebo v němčině ''Band'', ''Litze'', ''Gurt'' apod. [35] => [36] => == Historie == [37] => Doba a místo původu stuh nejsou známé. Historikové se shodují na tom, že první stuhy byly zhotoveny na obdélníkovém rámu [[látací steh|látacími stehy]].Thompson: Narrow Fabric Weaving, Read Books Ltd 2013, ISBN 9781473389960  V Africe (na hranicích Nigérie a Kamerunu) se pravděpodobně tkaly stuhy na stavech "ground loom" nebo "raphia loom" už v 9. století n. l. [38] => {{Citace elektronické monografie [39] => | titul = History [40] => | url = http://www.adireafricantextiles.com/africantextintro5.htm [41] => | datum vydání = 2011 [42] => | datum přístupu = 2017-09-16 [43] => | vydavatel = Duncan Clarke [44] => | jazyk = anglicky [45] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170922041730/http://www.adireafricantextiles.com/africantextintro5.htm [46] => | datum archivace = 2017-09-22 [47] => | nedostupné = ano [48] => }} První zmínky o řemeslné výrobě stuh v Evropě pochází z 11. století ve francouzském St.Etienne. [49] => Úzké tkaniny se běžně vyráběly jako jeden pruh na užším [[tkalcovský stav|ručním stavu]] asi do poloviny 17. století. [50] => Literatura z té doby se zmiňuje o tkalcovském stavu z [[Gdaňsk]]a, kde měl být v roce 1579 v provozu stroj, na kterém se tkalo 6 stuh vedle sebe (odpůrci však prosadili zákaz jeho použití). Za nejstarší vynález, který se rozšířil z nizozemského Leydenu do celého tehdejšího světa, se považuje stroj ''Williama Dircxze'' z roku 1604 ke tkaní 12 pruhů vedle sebe. V polovině 19. století bylo např. v okolí Manchsteru registrováno 545 strojů na úzké zboží (včetně [[galonový stávek|galonových stávků]]) většinou na výrobu obrub a krajek. [51] => [52] => Ve 20. století byly vynalezeny techniky strojní výroby speciálních druhů stuh: [53] => [54] => V roce 1900 stuhy s [[žakárové vzorování textilií|žakárovým vzorováním]], 1918 výroba zipů, 1956 [[suchý zip]], 1963 [[jehlový stuhařský stroj]].{{Citace elektronické monografie [55] => | titul = Innovation seit 1887 [56] => | url = https://www.mueller-frick.com/ueber-uns/meilensteine/ [57] => | datum vydání = 2020 [58] => | datum přístupu = 2020-06-20 [59] => | vydavatel = Jakob Müller [60] => | jazyk = německy [61] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180903194450/https://www.mueller-frick.com/ueber-uns/meilensteine/ [62] => | datum archivace = 2018-09-03 [63] => | nedostupné = [64] => }} [65] => [66] => V 70. letech 20. století se jen v bývalé NDR zabývalo výrobou asi 3500 ročních tun úzkých textilií 6000 pracovníků na 3600 tkacích strojích (v českých zemích byl rozsah výroby asi poloviční). [67] => Na území ČR je průmyslová výroba stuh známá od první poloviny 19. století. Na začátku 21. století zde zbylo po značném snížení kapacit asi 4-5 výrobců, kteří zaměstnávali (především na Šluknovsku a v Krnově) cca 500 lidí.{{Citace elektronické monografie [68] => | titul = O nás [69] => | url = https://www.stap.cz/o-nas.html [70] => | datum vydání = 2020 [71] => | datum přístupu = 2020-06-20 [72] => | vydavatel = Stap [73] => | jazyk = česky [74] => }} {{Citace elektronické monografie [75] => | titul = NOVÉ TEXTILNÍ VÝROBKY SPOLEČNOSTI STAP [76] => | url = https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/4378/bc_18692.pdf?sequence=1&isAllowed=y [77] => | datum vydání = 2010 [78] => | datum přístupu = 2020-06-20 [79] => | vydavatel = TU Liberec [80] => | jazyk = česky [81] => }} [82] => [83] => Údaje o vyráběném množství stuh nejsou zveřejňovány ani v českém ani ve světovém měřítku. [84] => [85] => Stuhové tkací stroje se podílely na celkovém výnosu z prodeje textilních strojů ve světě např. v roce 2005 se 400 miliony USD cca 2 %. {{Citace elektronické monografie [86] => | titul = Vision 2020 [87] => | url = http://tmmaindia.net/Publication/707861593_TMMA-VISION-2020.pdf [88] => | datum vydání = 2011 [89] => | datum přístupu = 2017-09-16 [90] => | vydavatel = Gherzi [91] => | jazyk = anglicky [92] => }} [93] => [94] => == Výroba == [95] => [[Soubor:Stuha 7.jpg|náhled|upright=1.1|Struktura tkaných stuh]] [96] => Naprostá většina stuh se vyrábí [[tkanina|tkaním]], menší množství [[pletenina|pletením]], [[splétání textilních materiálů|splétáním]] nebo lepením. [97] => Nejčastěji se zpracovávají [[příze]] z nekonečných vláken, z [[bavlna|bavlny]] a z [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]]. Pro technické účely se používají také příze ze [[skleněná textilní vlákna|skleněných]] a [[uhlíková vlákna|uhlíkových vláken]], příp. i směsi [[filament]]ů s dráty. [98] => [99] => Asi čtvrtina stuh se vyrábí s příměsí [[elastická vlákna|elastomerů]], k některým účelům se stále ještě používají i příze z přírodního kaučuku. [100] => [101] => === Tkané stuhy === [102] => Tkané stuhy se vyrábí na člunkových nebo jehlových stavech a také ručně. [103] => [[Soubor:Bandkante 2.jpg|náhled|upright=1.1|Vazba kraje stuhy na jehlovém stroji]] [104] => [105] => ==== Struktura tkaných stuh ==== [106] => Na ''nákresu vpravo'' je schematicky znázorněna [[plátno (vazba)|plátnová vazba]] stuhy: z člunkového stavu (vlevo), z jehlového stavu (uprostřed) a vyříznuté ze široké tkaniny (vpravo) [107] => [108] => (1 – osnovní niti, 2 – útek, 3 – řetízek ze záchytné niti, 4 – stuha vyříznutá ze široké tkaniny) [109] => [110] => === Výroba na člunkových strojích === [111] => Ploché stuhy se tkají většinou s jedním člunkem při max. 300 [[útek|prohozech]]/min. a v '''extrémní hustotě až 220 útků/cm'''. Stroje s [[žakárové vzorování textilií|žakárovým ústrojím]] mohou však mít i osm soustav k zanášení útku (na snímku vpravo je část takového stroje z konce 20. století). Na jednom stroji se vyrábí 1-6 (i více) stuh v šíři 0,5 až cca 30 cm vedle sebe. Kraje tkaniny se musí u většiny výrobků zpevňovat tzv. dutou vazbou. [112] => [113] => Na výrobu dutinných (hadicovitých) stuh se používají stroje se dvěma osnovami a dvěma systémy zanášení útku nad sebou. Útky jsou zanášeny střídavě do horní a dolní osnovy a tak vzniká bezešvá hadice. [114] => [115] => Větší část nových konstrukcí je určena pro výrobu technických stuh (filtry, cévní chirurgie, stuhy ve tvaru Y apod.), jako možné použití se uvádějí také [[3D tkanina|3D tkaniny]]. Lüdicke/Fiedler/Gorke: ''Technologie der Textilfasern 2. Band/2.Teil'', Springer-Verlag 2013, {{ISBN|978-3-642-91080-7}}, str. 274-282 [116] => [117] => === Výroba na jehlových strojích === [118] => [[Soubor:2009-08 bandwebstuhl sarotti.JPG|náhled|upright=1.1|Výroba stuh na stroji se čtyřmi člunky nad sebou]] [119] => Jehlové stroje se uplatnily v širším měřítku teprve od 70. let 20. století. Útek se zanáší do osnovy jednou nebo dvěma jehlami rychlostí asi do 1300 prohozů/min., kraje stuhy se zpevňují zpravidla po jedné straně vzájemným propletením dvou útků mezi sebou nebo s vaznou [[nit]]í za pomoci [[pletací jehla|jazýčkové jehly]]. Stroje jsou často úzce specializované pro určitý druh stuh (elastické stuhy, těžké popruhy, suché zipy atd.). |{{Citace elektronické monografie [120] => | titul = Bandwebsysteme [121] => | url = https://www.mueller-frick.com/produkte-systeme/maschinen-und-software/bandwebsysteme/ [122] => | datum vydání = 2017 [123] => | datum přístupu = 2017-09-15 [124] => | vydavatel = Jakob Müller AG [125] => | jazyk = německy [126] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170918155014/https://www.mueller-frick.com/produkte-systeme/maschinen-und-software/bandwebsysteme/ [127] => | datum archivace = 2017-09-18 [128] => | nedostupné = ano [129] => }} [130] => [131] => Stuhy se tkají ve všech základních vazbách, podle kterých často nazývají i v obchodním styku ([[plátno (vazba)|plátnovka]], [[kepr (vazba)|keprovka]] atd.). [132] => [133] => === Ručně tkané stuhy === [134] => se zhotovují třemi známými technikami: [135] => S pomocí hřebene ([[paprsek (tkalcovství)|paprsku]]), tkaním ''na karetkách'' a tzv. ''šikmou vazbou''. {{Citace elektronické monografie [136] => | titul = Weben [137] => | url = https://www2.cs.arizona.edu/patterns/weaving/books/ke_weave.pdf [138] => | datum vydání = 2017 [139] => | datum přístupu = 2017-09-16 [140] => | vydavatel = Otto Maier Verlag [141] => | jazyk = německy [142] => }} [143] => [144] => === Řezané stuhy === [145] => Laciné stuhy a štítky se také zhotovují řezáním široké tkaniny ze syntetických materiálů (ve směru osnovy) na pruhy. Během řezání se nataví útkové niti a tím se zabrání párání krajů pruhu. [146] => [[Soubor:BandwebM&P.jpg|náhled|upright=1.05|Jehlový tkací stroj]] [147] => Stroje s jehlovým prohozem útku dosahují výkonu do 1000 m/min, stroje s pneumatickým prohozem až 1140 m/min {{Citace elektronické monografie [148] => | titul = Neue Lunftdüsentechnologie [149] => | url = https://www.ftt-online.net/index.php?show=&id=10149 [150] => | datum vydání = 2017 [151] => | datum přístupu = 2017-09-15 [152] => | vydavatel = ftt [153] => | jazyk = německy [154] => }} [155] => [156] => === Pletené stuhy === [157] => se vyrábí na [[osnovní pletenina|osnovních stávcích]], {{Citace elektronické monografie [158] => | titul = Popis vynálezu [159] => | url = http://spisy.upv.cz/Patents/FirstPages/FPPV0206/0206871.pdf [160] => | datum vydání = 1984-06-01 [161] => | datum přístupu = 2017-09-16 [162] => | vydavatel = Úřad pro vynálezy [163] => | jazyk = česky [164] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170918202415/http://spisy.upv.cz/Patents/FirstPages/FPPV0206/0206871.pdf [165] => | datum archivace = 2017-09-18 [166] => | nedostupné = ano [167] => }} na [[zátažná pletenina|zátažných strojích]] {{Citace elektronické monografie [168] => | titul = Flat Knitting Machines [169] => | url = http://www.lucas-elha.de/products/flatknitting/index.php [170] => | datum vydání = 2017 [171] => | datum přístupu = 2017-09-16 [172] => | vydavatel = Harry Lucas [173] => | jazyk = anglicky [174] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170919005433/http://www.lucas-elha.de/products/flatknitting/index.php [175] => | datum archivace = 2017-09-19 [176] => | nedostupné = ano [177] => }} nebo i "háčkují" [178] => na [[galonový stávek|galonových stávcích]]. {{Citace elektronické monografie [179] => | titul = Proženky tkané a pletené [180] => | url = http://www.pega.cz/cs/sklad/pruzenky-tkane-a-pletene/1 [181] => | datum vydání = 2002-2017 [182] => | datum přístupu = 2017-09-16 [183] => | vydavatel = Pega [184] => | jazyk = česky [185] => }} [186] => [187] => === Splétané stuhy === [188] => se dají vyrábět na jemných splétacích strojích. {{Citace elektronické monografie [189] => | titul = Litzenflechtmaschinen [190] => | url = http://www.herzog-online.com/_data/HERZOG_LZ80-LZ100_DE.pdf [191] => | datum vydání = 2017 [192] => | datum přístupu = 2017-09-02 [193] => | vydavatel = Herzog [194] => | jazyk = německy [195] => }} [196] => [197] => === Lepené stuhy === [198] => Lepením nití na pevný podklad a rozdělením na pásky se dají rovněž zhotovovat levné stuhy. [199] => [200] => == Druhy výrobků == [201] => {{Citace elektronické monografie [202] => | titul = Sortiment skladových položek [203] => | url = http://www.pega.cz/cs/sklad/zakladni-rozdeleni [204] => | datum vydání = 2002-2017 [205] => | datum přístupu = 2017-09-16 [206] => | vydavatel = Pega [207] => | jazyk = česky [208] => }} [209] => [[Soubor:Stuha_1.ong.png|náhled|upright|Vyznamenání hrdiny Sovětského svazu]] [210] => [[Soubor:Klettverschluss.jpg|náhled|upright|Suchý zip]] [211] => [[Soubor:StolbovaMaria5.jpg|náhled|upright=1.1|Stuha v gymnastice]] [212] => [213] => === podle vzhledu === [214] => * paspulky – stuhy se zesíleným okrajem (někdy s výplnkovou nití) [215] => * lámové stuhy – s obsahem pokovovaných nití nebo pásků zvaných ''lamé'' [216] => * piketky – se zoubkováním krajů vytvořených jemnými smyčkami [217] => * sametky – se sametovým povrchem na lícní straně [218] => * dutinné stuhy – hadicovitý tvar [219] => * pruženky – stuhy s obsahem [[elastická vlákna|elastanů]] [220] => [221] => === podle použití === [222] => * pro oděvní a obuvnické účely – [[Zdrhovadlo|zdrhovadla]], [[Lemovka|lemovky]], [[Pasovka|pasovky]], [[Ramínkovka|ramínkovky]], [[Poutkovka|poutkovky]], [[Chránidlovka|chránidlovky]], zdobící stuhy [223] => * jako doplňky k bytovým textiliím – [[Koberec|kobercovky]], [[Záclona|záclonovky]], [224] => * stuhy k technickým a zdravotním [[účel]]ům – např. tzv. [[Suchý zip|suché zipy]], knoty, filtry, [[Obinadlo|obinadla]], izolace a těsnění [225] => * [[popruh]]y se někdy rovněž pokládají za stuhové zboží [226] => [227] => == Reference == [228] => [229] => [230] => == Literatura == [231] => * {{de}} Heinz Hennig a kolektiv: ''Gewebetechnik'', Fachbuchverlag, Lipsko 1978, str. 420-442 [232] => * Hana Srbová: ''Nové textilní výrobky společnosti STAP'' (bakalářská práce), Technická univerzita v Liberci, Liberec 2010 [233] => [234] => == Externí odkazy == [235] => * {{commonscat}} [236] => {{Autoritní data}} [237] => [238] => [[Kategorie:Plošné textilie]] [] => )
good wiki

Stuha

Pestrý sortiment stuh Stuha či stužka je úzká plošná textilie s pevnými kraji.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tkanina','galonový stávek','plátno (vazba)','žakárové vzorování textilií','elastická vlákna','Soubor:Stuha 7.jpg','filament','Soubor:Bandkante 2.jpg','jehlový stuhařský stroj','3D tkanina','splétání textilních materiálů','přírodní hedvábí'

Filament

Tkanina