Array ( [0] => 14685457 [id] => 14685457 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Subjektivismus [uri] => Subjektivismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Subjektivismus je filozofický směr, který kladl důraz na subjekt jako základní prvek poznání a vztahu ke světu. Tento směr vznikl jako reakce na objektivismus, který klade důraz na nezávislý existenční stav vnějšího světa. Subjektivisté tvrdí, že skutečnost je tvořena myšlenkami, představami a vnímáním subjektu, a tím se stává relativní a individuální. Subjektivismus se vyskytuje v různých oblastech, jako je filozofie, umění nebo moralita. V textu se dále diskutuje o různých přístupech k subjektivismu a jeho kritice. [oai] => Subjektivismus je filozofický směr, který kladl důraz na subjekt jako základní prvek poznání a vztahu ke světu. Tento směr vznikl jako reakce na objektivismus, který klade důraz na nezávislý existenční stav vnějšího světa. Subjektivisté tvrdí, že skutečnost je tvořena myšlenkami, představami a vnímáním subjektu, a tím se stává relativní a individuální. Subjektivismus se vyskytuje v různých oblastech, jako je filozofie, umění nebo moralita. V textu se dále diskutuje o různých přístupech k subjektivismu a jeho kritice. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Subjektivismus''' (od [[subjekt]] a subjektivní) je myšlenkový a filosofický postoj, který zdůrazňuje subjektivní stránku [[intence|intencionálních]] aktů: poznávání, hodnocení, soudů a podobně. Jeho opakem je [[objektivismus]], který tuto stránku naopak oslabuje nebo popírá. Subjektivismus je blízký [[relativismus|relativismu]], [[konstruktivismus|konstruktivismu]], případně i [[skepticismus|skepticismu]]. [1] => [2] => [3] => == V epistemologii == [4] => V [[epistemologie|epistemologii]] čili teorii poznání znamená subjektivismus nahlédnutí podstatné úlohy poznávajícího. Pro středověký [[nominalismus]] je poznávající tvůrcem obecných pojmů a [[kategorie|kategorií]], jimž ve skutečnosti samé nic neodpovídá. [[René Descartes|Descartes]] se pokusil založit nepochybnost poznání právě na sebejistotě poznávajícího subjektu ([[Cogito ergo sum]]). K subjektivismu lze počítat i filosofii [[George Berkeley]]ho, pro něhož jedinou zárukou poznání je Bůh sám. [[Immanuel Kant]] založil svoji [[transcendentální filosofie|transcendentální filosofii]] na náhledu, že poznání je možné pouze díky apriorním kategoriím prostoru a času, protože jen v prostoru a v čase je smyslové poznání vůbec možné. Pro Kanta jsou tedy věci samy člověku nepřístupné a může poznávat jen jejich jevy ([[fenomén]]y). Na tento názor navázala i [[Husserl]]ova [[fenomenologie]], i když skutečnost světa nikdy nepopírala.''Ottova encyklopedie nové doby'', heslo Subjektivismus. Sv. 11, str. 475 [5] => [6] => Ještě radikálnější podobu subjektivismu zastával [[Arthur Schopenhauer]], pro něhož je svět "mojí představou".Schopenhauer, ''Svět jako vůle a představa'' Schopenhauer byl dokonce přesvědčen, že tuto větu musí uznat každý, kdo ji pochopil. Ve skutečnosti je to vyjádření velmi nejednoznačné: i kdybych chtěl způsob, jak se mi svět ve smyslovém poznání "dává", označit za "představu", nemohl bych obhájit že není ničím jiným - zejména vzhledem k zákonitostem tohoto světa, k možnosti vzájemného ověřování "představ" mezi různými lidmi atd. [7] => [8] => == V etice == [9] => Jako subjektivismus se označuje taková [[etika|etická]] teorie, která předpokládá jednu z následujících možností: [10] => [11] => # U etických soudů nelze rozhodnout o pravdivosti či nepravdivosti. Např. u etického soudu ''krást se nemá'' nelze podle subjektivisty rozhodnout o pravdivosti či nepravdivosti, lze ho jen dodržovat nebo porušovat. Tento názor vyvrátil [[Immanuel Kant]]: zloděj sice krade, ale udělá všechno pro to, aby mu ukradené někdo neukradl.Kant, ''Základy metafyziky mravů''. [12] => # Sice lze rozhodnout o pravdivosti či nepravdivosti etického soudu, ale hodnocení je provázáno s [[psychika|psychikou]] hodnotícího. Například pravdivost etického soudu ''Hitler je zlo'' nelze rozhodnout jinak, než na základě osobnosti tazatele. Většina dnešních Evropanů by pravděpodobně s tímto soudem souhlasila, příslušník [[Schutzstaffel|SS]] v roce [[1941]] by měl názor opačný. - Tento názor ovšem přehlíží, že každé hodnocení je hodnocením někoho. To ale vůbec neznamená, že by bylo "subjektivní" ve smyslu "libovolné": i vrah se zpravidla snaží svůj život zajistit a lidskou společnost nelze založit na maximě "zabiješ našince", neboť by brzy vyhynula. [13] => [14] => Mezi subjektivistické etické teorie patří např. teorie [[Thomas Hobbes|Hobbesova]].. [15] => [16] => == Odkazy == [17] => [18] => === Reference === [19] => [20] => [21] => === Literatura === [22] => * ''Ottův slovník naučný'', [23] => * ''Ottova encyklopedie nové doby'', heslo Subjektivismus. Sv. 11, str. 475 [24] => * A. Schopenhauer, ''Svět jako vůle a představa'' 1-2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1997 - 1998. {{ISBN|80-901916-4-9}} [25] => [26] => === Související články === [27] => * [[Objektivismus]] [28] => * [[Solipsismus]] [29] => * [[Subjektivní idealismus]] [30] => [31] => === Externí odkazy === [32] => * {{En}} [http://plato.stanford.edu/entries/moral-anti-realism/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Moral anti-realism] [33] => {{Autoritní data}} [34] => [35] => {{Portály|Filozofie}} [36] => [37] => [[Kategorie:Etika]] [] => )
good wiki

Subjektivismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.