Array ( [0] => 15481519 [id] => 15481519 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sudety [uri] => Sudety [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=pohraniční oblasti}} [1] => {{Infobox - region [2] => | úřední název = Sudetenland [3] => | úřední název česky = Sudety [4] => | obrázek = [5] => | velikost obrázku = 290px [6] => | popisek = [7] => | vlajka = [8] => | velikost vlajky = [9] => | znak = [10] => | mapa = Sudetenland.png [11] => | součást státu = {{vlajka a název|Československo}}
{{vlajka|Německé Rakousko}} [[Německé Rakousko|Rakousko]] ([[1918]]–[[1919]])
{{vlajka|Nacistické Německo}} [[Nacistické Německo|Německo]] ([[1939]]–[[1945]]) [12] => | forma administrativní jednotky = [13] => | dělení jednotky = [14] => | nejvyšší hora = [15] => | výška nejvyšší hory = [16] => | rozloha = [17] => | počet obyvatel = [18] => | hustota = [19] => | jazyk = [[němčina]], [[čeština]] [20] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Protestantismus|protestantské]] [21] => | národnosti = [[Čeští Němci]], [[Sudetští Němci]], [[Češi]] [22] => | hlavní město = [23] => | měna = [24] => | vznik = [25] => | titul představitele = [26] => | představitel = [27] => | titul představitele 2 = [28] => | představitel 2 = [29] => }} [30] => [[Soubor:Brockhaus 1894 Deutsche Mundarten.jpg|náhled|vpravo|Mapa [[Němčina|německých nářečí]] (1894) zobrazuje regionální vlivy v pohraničí. Jihočeské a jihomoravské dialekty byly spřízněny s hornoněmeckým nářečím ([[Rakousko]], [[Bavorsko]]); severočeské a severomoravské dialekty se středovýchodním nářečím ([[Sasko]], [[Slezsko]])]] [31] => [[Soubor:Sudetendeutsche gebiete.svg|náhled|Oblasti dnešního [[Česko|Česka]], osídlené podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 převážně [[němčina|německojazyčným]] obyvatelstvem (národnost se určovala dle tzv. [[Obcovací řeč|obcovací řeči]])]] [32] => '''Sudety''' neboli také '''''Sudetsko''''' ({{Vjazyce2|de|''Sudetenland''}}, {{Vjazyce2|pl|''Kraj Sudetów''}} nebo ''Kraj Sudecki'') jsou [[Anachronismus|zastaralý]] německý název pro [[Pohraničí|pohraniční oblasti]] dnešního [[Česko|Česka]], v nichž už od středověku žili převážně lidé [[Čeští Němci|německé]] národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni]] čili vyhnáni. Československé ministerstvo vnitra v roce 1945 používání slova „Sudety“ v úředním styku vyhláškou zakázalo, avšak od 90. let 20. století bylo jako historicko-geografický pojem částečně rehabilitováno. [33] => [34] => ''Sudetenland'' (Sudetsko) bylo původně označení hornaté oblasti na severu Čech a Moravy zvané dnes [[Krkonošsko-jesenická subprovincie]], též sudetská subprovincie. Později se jako Sudety rozšířilo pro téměř celou německy hovořící pohraniční oblast, zatímco pro pohoří se v češtině již používá méně, protože v roce 1979 byl v české a slovenské geomorfologii dřívější název Sudety nahrazen novotvarem [[Krkonošsko-jesenická subprovincie]]. [35] => [36] => == [[Toponomastika]] pojmu Sudety == [37] => [[Soubor:RČs. Poměry národnostní.jpg|náhled|Oblasti dnešní [[Česko|ČR]] osídlené podle československého sčítání lidu v roce 1930 převážně [[Sudetští Němci|sudetoněmeckým]] obyvatelstvem (národnost se určovala podle národnostní příslušnosti a [[Mateřský jazyk|mateřské řeči]])]] [38] => Původ názvu '''Sudety''' není jednoznačný. Na to, odkud název pochází, existuje více názorů. Jeden uvádí, že [[Fyzická geografie|fyzickogeografické]] pojmenování ''[[Sudéta]]'' je [[Keltové|keltského]] původu, složené z gramatického základu ''sud'' „[[prase divoké|kanec]]“ a přípony ''éta'' „[[les]]“, tedy „Les kanců“, případně „Les divokých sviní“. Jiná teorie hovoří o balkánské stopě, pak by název znamenal „Kozí hory“. ''Sudeta Ore'' čili „Sudetské pohoří“ je pojmenování, které použil alexandrijský astronom a geograf [[Klaudios Ptolemaios]] v díle Geografie při popisu území nazvaného Germanie. Měl na mysli pás pohoří od Krušných hor až po Jizerské hory. Poté se pojmenování na celá staletí vytratilo a znovu se objevilo až v renesanci. V 18. a v 19. století se začalo používat k označení horských pásem mezi Čechami, Slezkem a Moravou. V 19. století se ustálil význam výrazu Sudety pro území českých zemí obývaných německým obyvatelstvem.Encyklopedie [Českého rozhlasu Plus]. In: ''Český rozhlas.'' 17. 3. 2024.HUDEČEK, Jiří. Odkud pochází označení Sudety? In: ''Ženy s.r.o.'' [online]. 7. 7. 2020 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: https://zenysro.cz/bez-kategorie/odkud-pochazi-oznaceni-sudety/ Někdy se uvádí původ výrazu ze [[Germáni|starogermánského]] slova ''sudtha'' „les“. [39] => [40] => Po druhé světové válce byl v [[Československo|Československu]] název „Sudety“ zakázán: ''Název „Sudety“ nepřípustný. Ministerstvo vnitra upozorňuje, že používání názvu „Sudety“, jeho odvozenin a podobných výrazů, obvyklých v době okupace, je nepřípustné. Pro označení příslušného území zemí České a Moravskoslezské buď používáno názvu „pohraniční území“. Opatření tohoto dlužno dbát zejména v úředním styku veškeré veřejné správy.''''Stráž severu: list Národní fronty v českém pohraničí.'' 1945, roč. 1, č. 1. s 3. ISSN 2336-419X. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/view/uuid:38450794-0bb1-4d53-afe1-0b59832d5e79?page=uuid:dba479da-ca97-11e5-a54b-001b21d0d3a4 [41] => [42] => === Bohaté Sudety a Chudé Sudety === [43] => Sociální geograf [[Radim Perlín]] dělí Sudety na tzv. '''Bohaté Sudety''' a tzv. '''Chudé Sudety'''. Dle něho je oblast Bohaté Sudety vymezena na základě bývalé česko-německé etnické hranice rozšíření původního německého obyvatelstva v pásu osídlení podél severozápadní a severovýchodní hranice Česka. Bohaté Sudety se rozkládají v prostoru od ašského výběžku přes Karlovarsko, severočeskou [[konurbace|konurbaci]], oblast Českého středohoří, Liberecko, krkonošské a orlické podhůří až na Jesenicko a Opavsko. Pro Bohaté Sudety je charakteristická [[industrializace]] a [[urbanizace]]. Oblast Chudé Sudety se rozkládá podél jihozápadní, jižní a jihovýchodní hranice Česka. Chudé Sudety jsou vymezeny na bázi původní etnické hranice, ale na rozdíl od Bohatých Sudet v [[Venkov|rurálním prostředí]].PERLÍN, Radim. ''Venkov, typologie venkovského prostoru.'' Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, s. 8. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20110928135236/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/odbor/reforma/perlin.pdf [44] => [45] => == Dějiny Sudet na počátku 20. století == [46] => Již před první světovou válkou vzniklo v Sudetech pangermánské hnutí (DAP), z něhož později (nepřímo) vznikla [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] a [[Sudetoněmecká strana|SdP]]. [47] => [48] => Po [[První světová válka|první světové válce]] spory o přesnou podobu hranic nově vzniklého [[Československo|Československa]] vedly k několika ozbrojeným konfliktům, z nichž nejdramatičtější byl s Polskem o jižní část Slezska (tehdy ještě nebyly Sudety nijak přesněji vymezeny). [49] => [50] => === Vyhlášení autonomní provincie === [51] => Po [[Vznik Československa|vzniku Československa]] v roce 1918 vyhlásili [[Němci]] žijící v pohraničních částech [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a bývalého [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]] ve dnech 29. a 30. října následující čtyři [[autonomie|autonomní]] provincie, rozkládající se podél hranic s Rakouskem a Německem, jež požadovaly nezávislost na [[Československo|Československu]] a přičlenění k [[Německé Rakousko|Německému Rakousku]], potažmo k nově vzniklé Německé republice: [52] => * '''''[[Německé Čechy|Deutschböhmen]]''''' (''Německé Čechy''), zahrnující západ, severozápad a sever Čech, s centrem v [[Liberec|Liberci]] (německy ''Reichenberg''). [53] => * '''''[[Sudetenland (provincie, 1918)|Sudetenland]]''''' (''Sudetsko''), zahrnující severovýchod Čech, včetně [[Orlické hory|Orlických hor]], severozápad Moravy a drtivou většinu bývalého Rakouského Slezska, s centrem v [[Opava|Opavě]] (''Troppau''). Mělo [[rozloha|rozlohu]] přibližně 6 543 [[Kilometr čtvereční|km²]] a asi 650 000 obyvatel. [54] => * '''''[[Böhmerwaldgau]]''''' (''Šumavská župa''), zahrnující jihozápad, jih a jihovýchod Čech, s centrem v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] (''Böhmisch Krummau''). Představitelé tohoto celku deklarovali spojení s [[Horní Rakousy|Horními Rakousy]]. [55] => * '''''[[Deutschsüdmähren]]''''' (''Německá jižní Morava''), zahrnující jih Moravy, s centrem ve [[Znojmo|Znojmě]] (''Znaim''). Představitelé tohoto celku deklarovali spojení s [[Dolní Rakousy|Dolními Rakousy]]. Začínala u [[Břeclav]]i ([[Poštorná]]) a zahrnovala Mikulovsko, Znojemsko a Slavonicko ([[Mikulov]] byl až do roku 1960 okresním městem, pak se stala okresním městem Břeclav). V té době také došlo ve všech obcích k přečíslování všech popisných čísel a všechny domy dostaly nová čísla popisná. Návštěvníci z Německa nebo z Rakouska se pak obraceli na místní kronikáře se žádostí o pomoc při hledání domu, ve kterém kdysi bydleli. [56] => [57] => Mimo tyto čtyři oblasti stálo NovobystřickoJAŠŠ, Richard. Pokus o geografické vymezení německé iredenty v českých zemích na podzim roku 1918 (s důrazem na oblast Moravy, Slezska a východních Čech). Brno, 2008. 159 s. Disertační práce. Školitel doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/voiij/Prace-finIV.pdf Přístup také z: https://is.muni.cz/th/voiij/ připojené rovněž k Dolním Rakousům. Dále ještě [[Jihlavský jazykový ostrov|jazykový ostrov Jihlava]] s 22 okolními vesnicemi. Mezi těmito oblastmi obývanými převážně německou populací, respektive mezi jejich zástupci, však neexistovala politická spolupráce. Československo obnovilo svoji územní integritu se všemi odtrženými územími jejich vojenským obsazením prakticky bez větších vojenských akcí mezi 1.–20. prosincem 1918, takže se pokus o odtržení nezdařil a tyto čtyři celky přestaly existovat.[[Adrian von Arburg|ARBURG, Adrian von]], ed. a [[Tomáš Staněk|STANĚK, Tomáš]], ed. ''Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: dokumenty z českých archivů. Díl I., Češi a Němci do roku 1945: úvod k edici.'' 1. vyd. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2010, s. 28–32. ISBN 978-80-86057-67-5. [58] => [59] => Německé obyvatelstvo začalo protestovat a demonstrovat za tzv. [[Právo národů na sebeurčení|práva národů na sebeurčení]]. Tyto demonstrace (např. v [[Liberec|Liberci]], [[Moravská Třebová|Moravské Třebová]], [[Šternberk|Šternberku]] nebo [[Kadaň|Kadani]]) byly podpořeny jednodenní generální stávkou německého obyvatelstva. Protesty byly v březnu 1919 násilně potlačeny [[Československá armáda|československou armádou]], 54 osob při tom bylo zabito a 750 zraněno, mezi oběťmi byly i ženy a děti.SUPPAN, Arnold. ''Austrians, Czechs, and Sudeten Germans as a Community of Conflict in the Twentieth Century'' [online]. Minneapolis: Center for Austrian Studies, University of Minnesota, 2003, s. 9. Dostupné z: https://conservancy.umn.edu/bitstream/handle/11299/90505/1/wp061.pdfSTRAŠÍKOVÁ, Lucie. Při vzniku Československa tekla německá krev. In: ''Česká televize'' [online]. 4. 3. 2011 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/pri-vzniku-ceskoslovenska-tekla-nemecka-krev-226850Krvavé uvítání v novém státě – 4. březen 1919 v československém pohraničí. ''Náš směr: magazín pro českou národní politiku a moderní historii'' [online]. 2. března 2009 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: http://nassmer.blogspot.com/2009/03/krvave-uvitani-v-novem-state-4-brezen.html Později byly tyto oběti coby „březnoví padlí“ propagandisticky zneužívány nacionalisty k eskalaci konfliktů, zejména v pohraničních oblastech, které se samy začaly označovat Sudety. Když přestal tento druh odporu ztrácet na intenzitě, pojem „sudetský“ přetrval jako identifikace se zbytkem německého obyvatelstva v Československu. Nicméně toto označení Němců v celém Československu až do [[1930–1939|30. let]] nebylo v tomto smyslu používáno. [60] => [61] => Hranice Československa po [[první světová válka|první světové válce]] byly určovány mírovými smlouvami, které potvrzovaly vítězné mocnosti. Na jihu a východě Československé republiky byly hranice potvrzeny tzv. [[Trianonská smlouva|Trianonskou smlouvou]] v roce 1920. Hranice se sousedním [[Německo|Německem]] a [[Rakousko|Rakouskem]] byly potvrzeny na [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konferenci]] již o rok dříve; zde byla také potvrzena územní celistvost [[Československo|Československa]]. Smlouva s Německem byla uzavřena ve [[Versailles (zámek)|Versailles]] a smlouva s Rakouskem v [[Saint-Germainská smlouva|Saint–Germain]]. [62] => [63] => === Slezsko, Polsko === [64] => V roce 1920 bylo k ČSR připojeno i území [[Hlučínsko|Hlučínska]], dále část [[Vitorazsko|Vitorazska]] a [[Valticko]]. Po bojových střetnutích a následném arbitrážním rozhodnutí Spojenců se rozdělila oblast [[Těšínsko|Těšínska]] mezi ČSR a obnovené [[Polsko]], hranicí se stala řeka [[Olše (řeka)|Olše]]. V tomto regionu šlo především o velké zásoby kamenného uhlí a vysokou koncentraci průmyslových podniků. [65] => [66] => Sudety zpočátku zřejmě zahrnovaly pouze pohoří na jihozápadě [[Slezsko|Slezska]], ale záhy tento pojem označoval celou soustavu pohoří (Sudety = Sudetská soustava/subprovincie = Krkonošsko-jesenická subprovincie) od dolního toku řeky [[Ohře]] až po řeku [[Odra|Odru]], tedy severní část [[Krušné hory|Krušných hor]], [[Lužické hory]], [[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Orlické hory]] a [[Jeseníky]]. V polštině termín ''Sudety'' (čes. [[Krkonošsko-jesenická subprovincie]]) označuje horské pásmo od [[Labe|Labského]] údolí až po [[Moravská brána|Moravskou bránu]]. [67] => [68] => === Sudetské země, sudetští Němci === [69] => V roce 1903 použil politický aktivista a publicista [[Franz Jesser]] v jedné ze svých studií poprvé pojem „Sudetendeutsche“ ([[sudetští Němci]]), podle horstva, které bylo v Čechách, na Moravě i v rakouském Slezsku, jako označení pro německojazyčné obyvatelstvo Českých zemí (na rozdíl od „Alpendeutsche“ – tedy Němců ze zemí dnešního [[Rakousko|Rakouska]], případně [[Slovinsko|Slovinska]]). Během následujících dekád se pojem prosadil a byl široce užíván.HAHN, Hans-Henning. Hundert Jahre sudeten-deutsche Geschichte: eine völkische Bewegung in drei Staaten. Frankfurt: Peter Lang, 2007. ISBN 9783653012859. Dostupné také z: http://books.google.com/books?id=YESuUTebxs4C&pg=PA8&lpg=PA8&dq=%22Franz+Jesser%22+1954&source=bl&ots=jXIfrhPv84&sig=ZcMnZ4sM7rWvm1cNLhbEQLGwbB8&hl=en#v=onepage&q=%22Franz%20Jesser%22%201954&f=false [[Česko|České země]] začali rakouští Němci označovat ''Sudetské země'' (něm. ''Sudetische Länder'' nebo ''Sudetenländer''). V roce 1927 vydal geograf Fritz Machatschek geografii Československa (ČSR) pod názvem ''Landeskunde der Sudeten- und Westkarpatenländer''. Žádná politická strana se po roce 1918 neoznačovala za sudetoněmeckou do doby, než s tímto pojmem začal operovat Henlein na konci roku 1933. Ve 20. a 30. letech 20. století se označení Sudety ''(Sudetenland)'' začalo užívat pro většinu pohraničních oblastí Čech, Moravy a Slezska, kde žila až do roku 1945–1946 početná německá menšina (tři až tři a půl milionu občanů). [70] => [71] => Sudetské pohraničí živil především lehký průmysl, přičemž naprostá většina produkce se vyvážela; [[velká hospodářská krize|velkou hospodářskou krizí]] z let 1929–1933 bylo pohraničí obzvláště silně postiženo. Československá vláda tento problém v Sudetech nijak neřešila.{{Citace monografie [72] => | příjmení = Pacner [73] => | jméno = Karel [74] => | odkaz na autora = Karel Pacner [75] => | titul = Osudové okamžiky Československa [76] => | vydání = 3., dopl. a přeprac. [77] => | vydavatel = Brána [78] => | místo = Praha [79] => | rok = 2012 [80] => | počet stran = 711 [81] => | strany = 139–146 [82] => | isbn = 978-80-7243-597-5 [83] => }}BAUER, Zdeněk. Slavný německý spisovatel vypráví příběh antifašistů v Sudetech. In: ''iDnes.cz'' [online]. 18. listopadu 2018 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/max-von-der-grun-roman-dva-dopisy-pospischielovi-sudety-druha-svetova-valka-pohranici.A181116_134223_vojenstvi_erp [84] => [85] => === Jako součást Třetí říše === [86] => {{viz též|Sudetoněmecké povstání}} [87] => {{Podrobně|Říšská župa Sudety}} [88] => {{viz též|Sudetoněmecký odboj proti nacismu}} [89] => [[Soubor:Czech refugees from the Sudetenland 3.gif|náhled|vlevo|Čeští uprchlíci ze Sudet]] [90] => [91] => [[Soubor:Čs. vojáci v Krásné Lípě.gif|náhled|Českoslovenští vojáci v Krásné Lípě, říjen [[1938]]]] [92] => Termín, který nabyl územně politického obsahu, byl využit německými [[Nacismus|nacisty]] za podpory části německého obyvatelstva Sudet (zejména [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké strany]], SdP) k rozbití demokratického Československa.{{Doplňte zdroj}} Toto území bylo totiž od 10. století nikdy nezpochybněnou součástí českého státu, resp. [[Země Koruny české|zemí Koruny české]] (které byly až do roku 1918 součástí mnohonárodnostní [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], respektive [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]), třebaže tu od 13. století žilo německé obyvatelstvo, které zde mělo většinu. [93] => [94] => Po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] (1938) bylo jako ''Sudetenland'' označováno veškeré území odstoupené pod nátlakem velmocí Československem [[Nacistické Německo|hitlerovskému Německu]]. Obyvatelé české národnosti se mohli přihlásit k obnovenému občanství Československé republiky a přestěhovat se do ní. Češi, kteří v pohraničí zůstali, byli diskriminováni v zaměstnání i ve školách. Místní [[Sudetoněmecký odboj proti nacismu|němečtí antifašisté]], respektive jedinci, kteří se nepřipojili k masové podpoře nacistické strany a z různých důvodů zároveň nemohli odejít do českého vnitrozemí, začali být okamžitě zatýkáni. [95] => [96] => [[Soubor:Permit to cross the Reichsgau Sudetenland border.jpg|náhled|Povolení k překročení hranice]] [97] => České obyvatelstvo nicméně začalo nyní zjednodušenou optikou vidět ve všech [[Čeští Němci|českých Němcích]], nyní v duchu nacistické propagandy označovaných jako [[Sudetští Němci|sudetskými Němci]], své úhlavní nepřátele. Na zabrané pohraniční území byla 1. října 1938 na základě výnosu vůdce a říšského kancléře o správě sudetoněmeckých území ''(Erlaß des Führers und Reichskanzlers über die Verwaltung der sudetendeutschen Gebiete)''{{Citace periodika |titul= Erlaß des Führers und Reichskanzlers über die Verwaltung der sudetendeutschen Gebiete vom 1. Oktober 1938. [Výnos vůdce a říšského kancléře o správě sudetoněmeckých území z 1. října 1938] |periodikum = Reichsgesetzblatt 1938 | strany = 747| Berlin |url= http://www.verfassungen.de/de/de33-45/sudetenland-verwaltung38.htm |datum přístupu=2017-01-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20161009002503/http://www.verfassungen.de/de/de33-45/sudetenland-verwaltung38.htm |datum archivace=2016-10-09 |nedostupné=ano }} ustavena správní jednotka [[Sudetoněmecká území]], která se podle zákona ''Gesetz über die Wiedervereinigung der sudetendeutschen Gebiete mit dem Deutschen Reich'' („O opětovném sjednocení sudetoněmeckých území s Německou říší“ ){{Citace periodika |titul= Gesetz über die Wiedervereinigung der sudetendeutschen Gebiete mit dem Deutschen Reich |periodikum = Reichsgesetzblatt 1938|strany = 1641| url=http://www.verfassungen.de/de/de33-45/sudetenland-vereinigung38.htm |datum přístupu=2009-02-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20161009003236/http://www.verfassungen.de/de/de33-45/sudetenland-vereinigung38.htm |datum archivace=2016-10-09 |nedostupné=ano }} oficiálně stala 21. listopadu 1938 integrální součástí nacistického Německa. [[Říšská marka]] byla v sudetoněmeckých územích zavedena 11. října 1938,{{Citace elektronického periodika [98] => | titul = [Kronika Větřkovic z let 1298–1945] [99] => | periodikum = Větřkovice [100] => | url = https://www.vetrkovice.cz/e_download.php?file=data/editor/53cs_3.pdf&original=Kronika_1298-1945.pdf [101] => | datum vydání = [2019] [102] => | datum aktualizace = [103] => | datum přístupu = 17. 3. 2024 [104] => | vydavatel = [obec Větřkovice] [105] => | místo = [Větřkovice] [106] => | jazyk = čeština [107] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160306061215/http://www.vetrkovice.cz/file.php?nid=647&oid=21964 [108] => | datum archivace = 2016-03-06 [109] => | nedostupné = [110] => }} ale teprve 15. listopadu 1938 zde byla ukončena souběžná platnost [[Koruna československá|československé měny]]. [111] => [112] => Po vytvoření [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] se podle rozhodnutí [[Adolf Hitler|Hitlera]] z 25. března 1939 větší část Sudetoněmeckých území přeměnila k 15. dubnu 1939 na základě zákona ''Gesetz über die Gliederung der sudetendeutschen Gebiete'' vom 25. März 1939 („O rozdělení sudetoněmeckých území“ z 25. března 1939)''Gesetz über die Gliederung der sudetendeutschen Gebiete'' vom 25. März 1939. ©21. März 2004 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: https://www.verfassungen.de/de33-45/sudetenland-verwaltung39.htm v ''[[Sudetská župa|Sudetskou župu]] (Gau-Sudetenland)'', zahrnující oblast od Domažlicka po Moravskou Ostravu s centrem v [[Liberec|Liberci]] (''Reichenberg''), kde měl sídlo říšský župní správce [[Konrad Henlein]]; území se dělilo na tři vládní obvody: [[Cheb]] (''Eger''), [[Ústí nad Labem]] (''Aussig'') a [[Opava|Opavu]] (''Troppau''). Území na jihozápadě [[Čechy|Čech]] bylo připojeno k [[Bavorsko|Bavorsku]], stalo se tak součástí župy [[Bavorská Východní marka]] (''Reichsgau Bayerische Ostmark''). V roce 1942 bylo území přejmenováno na říšskou župu Bayreuth (''Reichsgau Bayreuth''). [[Hlučínsko]] bylo znovupřipojeno k [[Prusko|Prusku]] a v jeho rámci začleněno do provincie [[Pruské Slezsko|Slezsko]]. Zbytek území na jihu byl připojen k bývalému Rakousku (''Ostmark'') a v jeho rámci rozdělen mezi [[Zemské hejtmanství Dolní Podunají]] (bývalé [[Dolní Rakousy]]) a [[Zemské hejtmanství Horní Podunají]] (bývalé [[Horní Rakousy]]). [113] => [114] => [115] => Soubor:Bundesarchiv Bild 137-049535, Anschluß sudetendeutscher Gebiete.jpg|[[Adolf Hitler|Hitler]] vjíždí triumfálně do [[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslic]] (Sudety), 4. října 1938 [116] => Soubor:Bundesarchiv Bild 183-58507-003, Besetzung des Sudetenlands, Grenzpfahl.jpg|Sudetští Němci nadšeně odstraňují československý [[hraniční orientační sloup]] [117] => Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1970-005-28, Anschluss sudetendeutscher Gebiete.jpg|Sudetští Němci vítají vojáky nacistického Německa v Žatci [118] => Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H13160, Beim Einmarsch deutscher Truppen in Eger.jpg|Sudetské Němky při návštěvě Hitlera v [[Cheb]]u 3. října 1938 [119] => Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1969-065-26, Anschluss sudetendeutscher Gebiete.jpg|Německý tank projíždí slavnostně vyzdobenými ulicemi [[Chomutov]]a [120] => Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1986-042-14, Anschluss sudetendeutscher Gebiete.jpg|Jednotky sudetoněmeckých Freikorps [121] => [122] => [123] => === Obnovené Československo === [124] => [[Soubor:Vertreibung.jpg|náhled|Odsun]] [125] => Po porážce [[Nacistické Německo|Třetí říše]] bylo veškeré odstoupené pohraniční území připojeno zpět k ČSR a zároveň na základě článku XI. až XII. závěrů [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] vítězných velmocí (1945) byla drtivá většina československého obyvatelstva hlásícího se k německé národnosti „[[Vysídlení Němců z Československa|odsunuta]]“ z Československa do americké a sovětské [[Okupační zóny Německa|okupační zóny v Německu]] (a připravena prakticky o veškerý majetek). [126] => [127] => Při odsunu (v anglickém originále Postupimské dohody je uvedeno slovo „transfer“ = přemístění, odsun) docházelo i k zabíjení německých civilistů. Takzvaný amnestijní zákon (zákon č. 115/1946 Sb.) toto zabíjení neexkulpoval – vztahoval se jen na ''„jednání, k němuž došlo od 30. 9. 1938 do 28. 10. 1945 a … které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů“'', nikoliv na činy spáchané z „pohnutek nízkých a nečestných“.[[Vladimír Kučera (novinář)|KUČERA, Vladimír]]; [[Rudolf Kučera (historik)|KUČERA, Rudolf]]; [[Jaroslav Kučera (historik)|KUČERA, Jaroslav]] a [[Adrian von Arburg|ARBURG, Adrian von]]. Také vraždy přivítaly mír. In: ''Česká televize'' [online]. 26. 12. 2007 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/207452801390016/ Ve skutečnosti se o amnestii nejednalo, protože za tyto skutky nikdo nebyl souzen. Problematické také je datum, do kdy se tento zákon vztahoval, jelikož se týkal i činů spáchaných po oficiálním konci druhé světové války. [128] => [129] => Masivní úbytek německého obyvatelstva Sudet byl alespoň z části nahrazen lidmi z vnitrozemí českých zemí a [[Slovensko|Slovenska]] a také přistěhovalci ze zahraničí, například [[Řekové|Řeky]], [[Rumuni|Rumuny]] a [[Volyňští Češi|Volyňskými Čechy]].ČAPKA, František; SLEZÁK, Lubomír a VACULÍK, Jaroslav. ''Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce.'' 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. 359 s. ISBN 80-7204-419-2. Imigrantů z ciziny bylo úhrnem asi 200 000. Do Sudet později za podpory komunistické vlády přesídlilo i mnoho slovenských Romů a Maďarů, tehdejší tisk psal, že budou zdrojem pracovní síly v pohraničí. Existovala zde totiž iniciativa československé vlády na osídlení prázdného českého pohraničí, kde byl soustředěn průmysl.TOMÁŠKOVÁ, Ludmila. ''Novoosídlenci v pohraničí'' [powerpointová prezentace]. [20. listopadu 2012] [cit. 17. 3. 2024]. 12 slidů. Dostupné z: https://docs.google.com/presentation/d/10HuwylBdpS0aqn2519pUaVYd41m92NzHjNhuOVMLqUc/edit#slide=id.g43d503bb_0_244 Problematika nového osídlení pohraničí je už jinou kapitolou dějin tohoto území. [130] => [131] => Od konce 40. let až asi do poloviny 80. let československý tisk, rozhlas a televize nazývaly odsunuté sudetské Němce [[Revanšismus|revanšisty]] (údajně mysleli na odvetu, na revanš).{{Doplňte zdroj}} [132] => [133] => Kvůli vlivu rozsáhlé migrace v Sudetech zde na několik desetiletí prakticky zanikl veřejný život. Lidé se často cítili a stále ještě cítí vykořeněni. Situace se začala výrazně lepšit až v 90. letech 20. století poté, co se o problému vůbec mohlo otevřeně mluvit. [134] => [135] => == Současnost == [136] => Zatímco [[československo-rakouská smlouva|československo-rakouskou smlouvou]] byla otázka odškodnění odsunutého německého obyvatelstva do Rakouska fakticky vyřešena, někteří sudetští Němci, vzdor uzavřené [[Česko-německá deklarace|česko-německé deklaraci]] (ratifikovaná 1997), nepovažují problém svého odsunu a zabavení majetku na základě „[[kolektivní vina|kolektivní viny]]“ (podle [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]]) za uzavřený. [137] => [138] => == Vývoj zákazu používání pojmu „Sudety“ v Česku a na Slovensku == [139] => Československý exilový prezident [[Edvard Beneš]] napsal v červnu 1942 [[Wenzel Jaksch|Wenzelu Jakschovi]]:BENEŠ, [140] => Edward. Zásadní stanovisko k usnesení představenstva SdS (odevzdané W. Jakschovi 1. XII. 1942). 7. VI. 1942. [141] => * ''„A: vědecky, geograficky, historicky slovo »sudetský« znamená zcela něco jiného, nežli to, v jakém smyslu se ho nyní používá.'' [142] => * ''B: slovo to je výrazem politického podvodu, jaký z německé otázky v Československu učinil [[Konrad Henlein|Henlein]] a německý fašismus. Chtěl zvláštní terminologií vytvořit politické skutečnosti. Byl to od něho podvod a je to podvod. Snad by bylo možno chápat, když se ze stran jiných chtělo u nás proti podvodné politické agitaci Henleinově působit tím, že se proti tomu reagovalo a termínu toho z důvodů taktických také užívalo. Byla to politická chyba: obtíže se nikdy nevyřeší následováním chyb nebo demagogie odpůrcovy. Chceme-li se však od henleinismu a nacismu definitivně emancipovat, dělejme to důsledně a nepodléhejme jeho metodám! Vraťme se ke své dobré dřívější tradici!'' [143] => * ''C: Slovo »sudetský«, ''»Sudetenland«'', »sudeťák« bude navždy v českých zemích spojeno s nacistickým zvířectvím na nás Češích i na demokratických Němcích prováděným v osudné krizi před a po roce 1938. Musíme se snažit o novou dohodu zbavení se i těch smutných, politicky osudných a pro nás nepřijatelných rekvizit nacistické politiky.'' [144] => * ''D: Češi po dnešní válce toto slovo nepřijmou, budou je perhoreskovat'' (tj. rozhodně odmítat)''; a je tudíž v našem zájmu, abychom se včas shodli, že z naší politiky na obou stranách zmizí. Je v zájmu dobré politiky, aby se to nemuselo dělat zákony a nařízeními. Bylo by směšné, kdyby i českoslovenští antihenleinovci a antinacističtí demokraté se po válce mezi sebou hádali o slova a dělali z henleinovského dědictví a z terminologie politické aféry. Soudíme, že naši němečtí občané dobře to uváží a vše potřebné k tomu připraví.“'' [145] => [146] => Dne 31. srpna 1942 přijalo exilové Prezidium čs. Ministerské rady (na návrh čs. exilového ministerstva vnitra ze 14. února 1942) vyhlášku, podle které se užívání pojmů spojených se slovem sudetský Němec stává protiústavním a může být i trestné.JAKSCH, Wenzel. Dopis R. Bechyněmu, 25. X. 1940. [147] => [148] => [[Soubor:Chrastava-Andělská Hora, Sudety krásné, Sudety mé.jpg|náhled|Deska v [[Andělská Hora (Chrastava)|Andělské Hoře]] na památku premiéry i derniéry [[Jára Cimrman|Cimrmanovy]] vlastenecké hry ''Sudety krásné, Sudety mé'', která byla údajně uvedena v původním českém znění s německými titulky roku 1912 v místním hostinci ''Gasthaus zum Goldenen Kreuz''.]] [149] => Dne 22. května 1945 vešla v platnost vyhláška, hovořící o nepřípustnosti užívání pojmu Sudety v [[Správní úřad|úředním styku]]: ''„Název »Sudety« nepřípustný: ministerstvo vnitra upozorňuje, že používání názvu »Sudety«, jeho odvozenin a podobných výrazů, obvyklých v době okupace, je nepřípustné. Pro označení příslušného území buď užíváno názvu »pohraniční území«. Opatření tohoto dlužno dbáti zejména v úředním styku veškeré veřejné správy.“''''Úřední list Republiky československé.'' 24. V. 1945. [150] => [151] => O problematice pohraničí se hovoří v českých podmínkách od konce 30. let 20. století. Vždy se jednalo o území výrazně diferencovaná ekonomickým vývojem i národnostním složením (s výrazným zastoupením Němců). Co se rozumí pojmem ''[[pohraničí]]''? První vymezení bylo ztotožněno s územím, které okupovala německá armáda ve druhé světové válce. Pro potřeby dosídlovací politiky a uplatňování dalších nástrojů byly v letech 1949, 1960 a 1969 vzhledem k administrativně-správnímu členění provedeny dílčí úpravy.JEŘÁBEK, Milan. Pohraničí v regionálním rozvoji a jeho výzkum. ''Geografie: sborník České geografické společnosti.'' 2000, roč. 105, č. 1, s. 1–9. ISSN 1212-0014. Dostupné také z: https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105010001.pdf [152] => [153] => Dle Stanoviska Odboru legislativy a koordinace předpisů a kompatibility s právem Evropských společenství [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstva vnitra České republiky]] ''k používání názvu Sudety'' ze dne 13. srpna 2004 však nejsou vyhlášky z 22. května 1945 a z 31. srpna 1942 (navržená 14. února 1942) součástí platného právního řádu České republiky.KAUCKÝ, Jiří. ''Stanovisko Odboru legislativy a koordinace předpisů a kompatibility s právem Evropských společenství Ministerstva vnitra České republiky ze dne 13. srpna 2004 k používání názvu Sudety.'' Č. j. LG-1242/2004, 13. VIII. 2004. [154] => [155] => V roce 1993 psal o rehabilitaci historicko-geografického pojmu Sudety Václav Král.{{Citace periodika [156] => | příjmení = Král [157] => | jméno = Václav [158] => | titul = Rehabilitujme název Sudety [159] => | periodikum = Geografické rozhledy [160] => | rok = 1993 [161] => | ročník = 2 [162] => | číslo = 4 [163] => | poznámka = Přístup také z: https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/121 [164] => }} V roce 1994 použili Ivan Bičík a Vít Štěpánek v názvu studie „Long-Term and Current Tendencies in Land-Use: Case Study of the Prague’s Environs and the Czech Sudetenland“ označení „české Sudety“.BIČÍK, Ivan a ŠTĚPÁNEK, Vít. Long-Term and Current Tendencies in Land-Use: Case Study of the Prague’s Environs and the Czech Sudetenland. ''Acta Universitatis Carolinae, Geographica.'' 1994, vol. 29, č. 1, s. 47–66. ISSN 0300-5402. [165] => [166] => Ve 21. století již česká média výraz „Sudety“ běžně používají bez nutnosti dalšího vysvětlování či obhajování, proč jej užívají, viz například rozhovor [[Matěj Spurný|Matěje Spurného]] s Kateřinou Špičákovou.{{Citace elektronického periodika [167] => | příjmení1 = [Špičáková [168] => | jméno1 = Kateřina] (kš) [169] => | titul = Zástupy Čechů opustily po Mnichovu Sudety [170] => | periodikum = Česká televize [171] => | datum_vydání = 2. 10. 2018 [172] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zastupy-cechu-opustily-po-mnichovu-sudety-vic-jich-vsak-zustalo-s-nemci-meli-uzke-vazby-77780 [173] => | datum_přístupu = 17. 3. 2024 [174] => }} [175] => [176] => == Vnitřní Sudety == [177] => [[Václav Cílek]] ve veřejné debatě razí zhruba od roku 2010 pojem „vnitřní Sudety“, přičemž vychází ze středních Čech, zejména z Kladenska. Pojmem označuje takové venkovské oblasti ve vnitrozemí, z nichž se vytrácí pestrý autentický život, které působí zanedbaně a ze kterých mizí potomci původních obyvatel, aniž by k tomu vedl nějaký historický či společenský zlom. Přitom jde o oblasti autochtonní (původní), odedávna české. V těchto oblastech se zhoršují poměry z hlediska pracovních příležitostí, občanské vybavenosti, počtu škol, zdravotních zařízení i pošt. Zatímco mladí a podnikaví odcházejí, noví obyvatelé se ještě nenaučili s místem zacházet a historický vztah k němu nemají.[[Zbyněk Petráček|PETRÁČEK, Zbyněk.]] PETRÁČEK: Když se řekne „vnitřní Sudety“. Stát chce podpořit udržení života na periferiích. ''Lidovky.cz'' [online]. 10. února 2020 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/nazory/petracek-kdyz-se-rekne-vnitrni-sudety-stat-chce-podporit-udrzeni-zivota-na-periferiich.A200209_172516_ln_nazory_rkj Střední Čechy označuje za jednu z nejvíce zanedbaných oblastí celých Čech s tím, že tak exemplárně zpustlé vesnice jako místy na Kladensku nenajdeme ani v pohraničí, ani třeba v jižních Čechách. „''Ve středních Čechách jsou celé vesnice, kde nenajdete starousedlíka.''“CÍLEK, Václav; MAUR, Eduard; HÁJEK, Pavel a KOLDINSKÁ. Marie. A to byla ta krásná země. In: ''Česká televize'' [online]. 1. 10. 2010 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/a-to-byla-ta-krasna-zeme-215079 V kampani pro krajské volby v roce 2020 [[Martin Kupka]] (pozdější ministr dopravy) označil za „vnitřní Sudety“ celý Středočeský kraj v souvislosti s tím, že se zde dlouhodobě neinvestovalo do krajských silnic.[KUPKA, Martin]; PŮR, Michal a PALIČKA, Jan. S Jermanovou si opravdu netelefonujeme, naposledy se mi omlouvala za svého muže, říká Kupka. In: ''Info.cz'' [online]. 17. 09. 2020 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: https://www.info.cz/video/pur/v-opakovani-koalice-s-ano-neverim-do-voleb-jdu-s-ambici-je-vyhrat-rika-kupka [178] => [179] => Jinak jde podle [[Zbyněk Petráček|Zbyňka Petráčka]] hlavně o místa na hranicích krajů, odkud je nejdále do krajských i okresních metropolí, například pomezí krajů Jihočeského, Jihomoravského a Vysočiny (povodí Moravské Dyje), západní, východní i severní pomezí Kraje Vysočina nebo pomezí krajů Jihočeského, Středočeského a Plzeňského (podhůří Brd). [180] => [181] => Pojem „vnitřní Sudety“ se používá také pro Úštěcko, kde historicky převažovalo německojazyčné obyvatelstvo, které bylo po válce vysídleno, ale nejde již typicky o pohraniční horské území.MEDKOVÁ, Magdalena. Do křížku tu narazil traktorista. Jak spolek z Úštěcka obnovuje „vnitřní Sudety“. In: ''Aktuálně.cz'' [online]. 31. 3. 2021 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: https://magazin.aktualne.cz/obrazem/navraci-krajine-puvodni-raz-spolek-z-ustecka-zachranuje-kriz/r~6526438c89b011ebb0fa0cc47ab5f122/ [182] => [183] => Pojem „vnitřní Sudety“ bývá také používán pro lokality, které v minulosti byly mocensky vysídleny kvůli zřízení vojenských prostorů ([[Střední Brdy]]).KUBÍKOVÁ ŠRÁMKOVÁ, Jitka. Turisté v brdských lesích bloudí, pomáhat jim teď budou průvodci. ''iDnes.cz'' [online]. 7. června 2018 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/chko-brdy-cyklistika-bloudeni-cykloturistika-cyklotrasy-radka-zakova-pavel-cizek-lubos-gardon.A180607_135842_plzen-zpravy_jzk nebo [[Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku|Benešovsko]] [184] => [185] => == Odkazy == [186] => === Reference === [187] => [188] => [189] => === Literatura === [190] => * [[Adrian von Arburg|ARBURG, Adrian von]], ed. a [[Tomáš Staněk|STANĚK, Tomáš]], ed. ''Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: dokumenty z českých archivů. Díl I., Češi a Němci do roku 1945: úvod k edici.'' 1. vyd. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2010. 373 s. ISBN 978-80-86057-67-5. [191] => * [[Johann Wolfgang Brügel|BRÜGEL, Johann Wolfgang]]. ''Češi a Němci 1918–1938.'' Překlad Petr Dvořáček. 1. vyd. Praha: Academia, 2006. 846 s. Historie. ISBN 80-200-1440-3. [192] => * BUCHAR, Jan. Pohraničí jako kraj za trest? O bídě v Sudetech se muselo mlčet. In: ''EuroZprávy.cz'' [online]. 15. června 2017 [cit. 17. 3. 2024]. Dostupné z: https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/192453-pohranici-jako-kraj-za-trest-o-bide-v-sudetech-se-muselo-mlcet [193] => * FLACH, Werner a KOUSCHIL, Christa. ''Organizovaný revanšismus a jeho strůjci.'' Překlad Karel Košťál. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1986. 143 s. [194] => * GLASSHEIM, Eagle. ''Očista československého pohraničí: migrace, životní prostředí a zdraví v bývalých Sudetech.'' Překlad Eva Poskočilová. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 406 s. Historie. ISBN 978-80-200-3045-0. [195] => * [[Peter Glotz|GLOTZ, Peter]]. ''Vyhnání: České země jako poučný případ.'' 1. vyd. Praha: Paseka, 2006. 222 s. ISBN 80-7185-705-X. [196] => * HAHN, Hans Henning, ed. ''Hundert Jahre sudeten-deutsche Geschichte: eine völkische Bewegung in drei Staaten.'' Frankfurt am Main: Peter Lang, 2007. 324 s. Die Deutschen und das östliche Europa. Studien und Quellen, Band 1. ISBN 978-3-631-55372-5. [197] => * HOUŽVIČKA, Václav; JEŘÁBEK, Milan a ZICH, František. ''Reflexe sudetoněmecké otázky a postoje obyvatelstva českého pohraničí k Německu.'' Ústí nad Labem: Akademie věd České republiky, Sociologický ústav, 1997. 94 s. ISBN 80-85950-27-8. [198] => * JAKSCH, Wenzel. ''Ztracené vesnice, opuštění lidé…: reportáže z českého pohraničí 1924–1928.'' Překlad Zuzana Schwarzová. 1. vyd. Praha: Academia, 2017. 286 s. Historie. ISBN 978-80-200-2692-7. [199] => * KASTNER, Quido Karel Bor. ''Osidlování českého pohraničí od května 1945: (na příkladu vybraných obcí Litoměřicka).'' 1. díl. 2. přepr. a rozšíř. vyd. Ústí nad Labem: Sociologický ústav AV ČR, 1999. 188 s. ISBN 80-85950-59-6. [200] => * KASTNER, Quido Karel Bor. ''Osidlování českého pohraničí od května 1945: (na příkladu vybraných obcí Litoměřicka).'' 2. díl. 2. přepr. a rozšíř. vyd. Ústí nad Labem: Sociologický ústav AV ČR, 1999. S. 189–334, [55 s.], obr. příloh. [201] => * [[Václav Král (geograf)| KRÁL, Václav]]. Rehabilitujme název Sudety. ''Geografické rozhledy.'' 1993, roč. 2, č. 4, s. 105. ISSN 1210-3004. Dostupné také z: https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/clanek/2452/pdf [202] => * KREYSA, Miroslav; BLAŽEK, Miroslav, ed. a VODIČKA, Adolf, ed. ''České pohraničí.'' V Praze: Tiskové oddělení osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy, 1947. 46–[I] s. Knižnice Nový domov, sv. 10. [203] => * MIKŠÍČEK, Petr. ''Sudetská pouť, aneb, Waldgang.'' 1. vyd. Praha: Dokořán, 2005. 165 s., 8 s. barev. obr. příl. ISBN 80-7363-009-5. [204] => * {{Citace monografie | příjmení = Slezák | jméno = Lubomír | odkaz na autora = | titul = Zemědělské osídlování pohraničí českých zemí po druhé světové válce | vydání = 1 |vydavatel = Blok | místo = Brno | rok = 1978 | počet stran = 188}} [205] => * [[Matěj Spurný|SPURNÝ, Matěj]], ed. ''Proměny sudetské krajiny.'' 1. vyd. [Praha]: Antikomplex, 2006. 238 s. ISBN 80-86125-75-0. [206] => * SUPPAN, Arnold. Österreicher, Tschechen und Sudetendeutsche als Konfliktgemeinschaft im 20. Jahrhundert. In: ''Prague Papers on the History of International Relations.'' Prague: Charles University, Institute of World History, History of International Relations Department, Faculty of Arts, [2003], s. 157–209. ISSN 1803-7356. ISBN 80-7308-042-7. [207] => * ZICH, František et al. ''Kdo žije v pohraničí: česká část česko-německého pohraničí v procesech společenské transformace a evropské integrace.'' Ústí nad Labem: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 1996. 129 s. ISBN 80-85950-18-9. [208] => * ''Zmizelé Sudety = Das verschwundene Sudetenland.'' 6., uprav. vyd. [Praha]: Antikomplex, [2015], ©2006. 727 s. ISBN 978-80-906198-1-4. [209] => * ZYKMUND, Jan; NEUVIRT, Radim; ŠPAČEK, Petr et al. ''Turn.'' 1. vyd. [Česko]: Europrinty, ©2010. 401 s. ISBN 978-80-254-8772-3. [210] => [211] => === Související články === [212] => * [[Druhá republika]] [213] => * [[Karlovarský program]] [214] => * [[Krkonošsko-jesenická subprovincie]] [215] => * [[Mnichovská dohoda]] [216] => * [[Obsazení Sudet (1918)]] [217] => * [[Pohraničí]] [218] => * [[Říšská župa Sudety]] [219] => * [[Sudetenland (provincie, 1918)]] [220] => * [[Sudetoněmecká strana]] [221] => * [[Sudetoněmecké krajanské sdružení]] [222] => * [[Sudetští Němci]] [223] => * [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938]] [224] => * [[Vysídlení Němců z Československa]] [225] => [226] => === Externí odkazy === [227] => * {{Commonscat|Sudetenland}} [228] => * {{Wikicitáty|téma=Sudety}} [229] => * [https://www.sudetenland.net/ Přetisky Sudet a Moravské Ostravy] [230] => * [http://www.bomosil.eu/index.php?title=Soubor:Nemecke_provincie_v_Cechach_na_Morave_a_ve_Slezsku_vytvorene_na_podzim_1918.jpeg Detailní mapa sudetoněmeckých provincií, vytvořených na podzim 1918 v Čechách, na Moravě a ve Slezsku] [231] => * [https://web.archive.org/web/20050309082403/http://www.auswaertiges-amt.de/www/de/laenderinfos/laender/laender_ausgabe_html?land_id=174&type_id=14 Česká republika: Bilaterální vztahy] – stránky Německého ministerstva zahraničí (německy, [https://web.archive.org/web/20050316210121/http://www.auswaertiges-amt.de/www/en/laenderinfos/laender/laender_ausgabe_html?type_id=14&land_id=174 anglicky], [https://web.archive.org/web/20050312045807/http://www.auswaertiges-amt.de/www/fr/laenderinfos/laender/laender_ausgabe_html?type_id=14&land_id=174 francouzsky], [https://web.archive.org/web/20110514175209/http://auswaertiges-amt.de/www/es/laenderinfos/laender/laender_ausgabe_html?type_id=14&land_id=174 španělsky]) [232] => * [http://www.elaw.cz/cs/ostatni/528-k-organizaci-politicke-spravy.html Článek o přestavbě správy Sudet po Mnichovu] [233] => * [http://www.vnpcp.cz Edice Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951 Dokumenty z českých archivů] [234] => * [http://www.sudeten.de Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL)] [235] => * [http://www.sudeten.at Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ)] [236] => * [http://www.bund-der-vertriebenen.de Svaz vyhnanců (BdV)] [237] => * [http://www.vloe.at Svaz landsmanšaftů etnických Němců Rakouska (VLÖ)] [238] => * [https://zenysro.cz/bez-kategorie/odkud-pochazi-oznaceni-sudety/ název Sudety] Jiří Hudeček 7. 7. 2020 [239] => * [http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2004030802 Podrobné informace o slovech Sudety, Sudeten, Sudetenland, Sudetendeutschland, sudeťák, sudetoněmecký, …]{{Nedostupný zdroj}} – Emil Hruška [240] => * {{de}} [http://www.bruntal.net/image/200403270813_sudeten.jpg Mapa sudetských území]{{Nedostupný zdroj}} [241] => * [https://www.vetrkovice.cz/obec/historie/ kroniky Větřkovic] [242] => {{Autoritní data}} [243] => [244] => [[Kategorie:Sudety| ]] [245] => [[Kategorie:Historická území Česka]] [246] => [[Kategorie:Česko-německé vztahy]] [247] => [[Kategorie:Dějiny Polska]] [248] => [[Kategorie:Dějiny Rakouska]] [249] => [[Kategorie:Území okupovaná nacistickým Německem]] [250] => [[Kategorie:Dějiny Němců v Česku]] [251] => [[Kategorie:Dějiny Čech]] [252] => [[Kategorie:Historická území]] [253] => [[Kategorie:Dějiny Českého Slezska]] [254] => [[Kategorie:Regiony Evropy]] [255] => [[Kategorie:Okupovaná území druhé světové války]] [] => )
good wiki

Sudety

německých nářečí (1894) zobrazuje regionální vlivy v pohraničí. Jihočeské a jihomoravské dialekty byly spřízněny s hornoněmeckým nářečím (Rakousko, Bavorsko); severočeské a severomoravské dialekty se středovýchodním nářečím (Sasko, Slezsko) obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko ( nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945-1947 vysídleni čili vyhnáni.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Československo','Krkonošsko-jesenická subprovincie','Sudetští Němci','Vysídlení Němců z Československa','Nacistické Německo','Sudetoněmecká strana','Liberec','Čeští Němci','Matěj Spurný','Německé Rakousko','Mnichovská dohoda','Pohraničí'

Československo

Liberec

Pohraničí