Array ( [0] => 14666345 [id] => 14666345 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Superpočítač [uri] => Superpočítač [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Us-nasa-columbia.jpg|náhled|Superpočítač „Columbia“]] [1] => '''Superpočítač''' je v [[Informatika|informatice]] označení pro velmi výkonný [[počítač]], v poslední době nejčastěji ve formě [[počítačový cluster|počítačového clusteru]], tedy spojení mnoha běžných počítačů dohromady, a to obvykle speciální vysokorychlostní sítí. Nejrychlejším superpočítačem světa byl v červnu 2016 čínský superpočítač Sunway TaihuLight čínského původu, který dosahuje rychlosti přibližně 93 [[FLOPS|petaflops]].{{Citace elektronického periodika [2] => | příjmení = Olšan [3] => | jméno = Jan [4] => | titul = Nový nejrychlejší superpočítač. Sunway TaihuLight pohání „čínské Celly“ ShenWei [5] => | periodikum = www.cnews.cz [6] => | datum_vydání = 2016-06-21 [7] => | datum_přístupu = 2016-06-25 [8] => | url = http://www.cnews.cz/novy-nejrychlejsi-superpocitac-sunway-taihulight-pohani-cinske-celly-shenwei [9] => | jazyk = česky [10] => }}{{Citace elektronické monografie [11] => | titul = June 2016 [12] => | vydavatel = www.top500.org [13] => | datum_přístupu = 2016-06-25 [14] => | url = http://www.top500.org/lists/2016/06/ [15] => | jazyk = anglický [16] => }}, od listopadu 2018 jím byl superpočítač [[Summit (superpočítač)|Summit]] s rychlostí 200 petaflops{{Citace elektronického periodika [17] => | titul = OSEL.CZ [18] => | url = http://www.osel.cz/9958-summit-usa-prebiraji-titul-nejvykonnejsiho-superpocitace-sveta.html [19] => | periodikum = www.osel.cz [20] => | datum přístupu = 2019-05-10 [21] => }} z laboratoří amerického ministerstva energetiky [[Oak Ridge National Laboratory]] (ORNL) a od června 2020 je nejrychlejším superpočítačem světa japonský [[Fugaku]] s rychlostí 415 petaflops. V březnu 2020 se stal nejvýkonnějším gridovým clusterem projekt [[Folding@home]].{{Citace elektronického periodika [22] => | titul = Distribuovaný systém Folding@Home je nyní nejvýkonnějším superpočítačem na světě [23] => | periodikum = diit.cz [24] => | url = https://diit.cz/clanek/foldinghome-je-nejvykonnejsim-superpocitacem-na-svete [25] => | jazyk = cs [26] => | datum přístupu = 2020-03-30 [27] => }} Od roku 2022 se stal nejrychlejším a nejúspornějším superpočítačem Frontier, s rychlostí 1,194 exaflops. [28] => [29] => Od roku 1993 jsou superpočítače řazené do žebříčku [[TOP500 OS]], podle výsledku v [[Benchmarking|benchmarku]] [[LINPACK]], který počítá operace s velkými maticemi. Žebříček se obnovuje dvakrát do roka{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://top500.org/list/2015/06/ |datum přístupu=2015-07-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150713185056/http://www.top500.org/list/2015/06/ |datum archivace=2015-07-13 }}. [30] => [31] => == Charakteristika == [32] => [[Soubor:Operating systems used on top 500 supercomputers.svg|náhled|Podíl [[operační systém|operačních systémů]] na 500 nejvýkonnějších superpočítačích k roku 2009.]] [33] => Hranice pro označení superpočítač není přesně daná. V některých pramenech se hovoří o minimálně desetinásobně vyšším výkonu oproti běžně dostupným počítačům, avšak za superpočítače jsou s jistou mírou nadsázky označována i méně výkonná, avšak zajímavá řešení (například superpočítač udělaný z [[Raspberry Pi]]).http://www.zive.cz/bleskovky/britove-postavili-superpocitac-z-raspberry-pi-a-lega/sc-4-a-165422/default.aspx Živě.cz: Britové postavili superpočítač z Raspberry Pi a Lega Výkon superpočítačů je měřen v jednotkách [[FLOPS]] (FLoating Point Operations Per Second), přičemž se využívají jejich [[Soustava SI|SI]] násobky, např. „TFLOPS“ (1012 FLOPS, napíšeme jeden teraflops). [34] => [35] => Jak je možné vidět na obrázku, největší podíl v oblasti operačních systémů mají [[UN*X|unixové systémy]], speciálně pak [[Linux]], což je způsobeno otevřeností těchto systémů. [36] => [37] => Superpočítače jsou používány pro výpočetně náročné úlohy a „velké“ úlohy, např. výzkum [[genom]]u, fyzikální modelování (např. modelování [[jaderná zbraň|jaderných výbuchů]], předpovídání [[počasí]]), [[kryptoanalýza|kryptoanalýzu]] apod. Pro některé úlohy se vytvářejí specializované superpočítače (viz níže). [38] => [39] => Superpočítače se dnes využívají téměř ve všech vědních oblastech. Používají se na tvorbu a testování modelů sledovaných nebo zkoumaných jevů. [40] => [41] => * modely [[Kvantová fyzika|kvantové fyziky]], předpovídání počasí, modely [[Organická chemie|organické chemie]] [42] => * [[kryptoanalýza]], [[Dopravní modelování|dopravní modely]] [43] => [44] => === Architektura moderních superpočítačů === [45] => Architektura superpočítačů je v současné době založena na propojení velkého množství běžných [[počítač]]ů prostřednictvím vysokorychlostní [[počítačová síť|počítačové sítě]] (viz [[počítačový cluster]]). Tento způsob používá např. firma [[Google]] pro katalogizaci stránek z celého internetu. Cluster z běžných počítačů je nesrovnatelně levnější než jeden specializovaný superpočítač obdobného výkonu. Prvních deset nejvýkonnějších superpočítačů v žebříčku [[TOP500]] má stejnou základní architekturu. Každý z nich je clusterem [[MIMD]] (Multiple Instruction stream, Multiple Data stream) multiprocesorových sestav, přičemž každý z procesorů je architektury [[SIMD]] (Single Instruction/Multiple Data). Superpočítače se radikálně liší počtem multiprocesorových jednotek na cluster, počtem procesorů na jednu jednotku a počtem současně vykonavatelných instrukcí na jeden SIMD procesor. [46] => [47] => * [[Počítačový cluster]] je soubor počítačů propojených vysokorychlostní sítí, přičemž na každém z nich běží samostatné úlohy operačního systému. [48] => * Multiprocesorový počítač je počítač, na kterém běží jeden samostatný operační systém a používá víc než jeden CPU, přičemž počet uživatelských aplikací je jiný než počet procesorů. Procesory sdílejí úlohy pomocí technologií [[Symetrický multiprocesing|SMP]] (Symmetric multiprocessing) a [[Non-Uniform Memory Access|NUMA]] (Non-Uniform Memory Access). [49] => * [[SIMD]] procesor spouští stejné instrukce na více než jednom souboru dat v tomtéž čase. Jsou to tzv. [[vektorový procesor|vektorové procesory]]. Jejich výhodou je větší efektivita a s tím spojená nižší spotřeba při stejném výkonu. [50] => [51] => Některé superpočítače používají i výkonné [[grafická karta|grafické karty]], přesněji jejich [[GPU]] ([[GPGPU]]). [52] => [53] => === Distribuovaný výpočet === [54] => Mezi superpočítače lze zařadit i spojení velkého množství běžných [[osobní počítač|osobních počítačů]] pomocí [[internet]]u. Striktně vzato to není superpočítač, ale [[distribuovaný výpočet]], a může počítat (některé) podobné druhy a velikosti úloh jako superpočítače a přitom má smysl srovnávat jeho výkon se superpočítači. To je výhodné u výpočtů, které lze snadno paralelizovat a jež nevyžadují rychlou komunikaci mezi jednotlivými uzly. Jedním z nejznámějších projektů tohoto druhu je [[SETI@home]] zabývající se analýzou signálů z radioteleskopu a dosahující výkonu přibližně 250 [[FLOPS|teraflops]] (biliónů operací za sekundu).{{Citace elektronického periodika [55] => | titul = Archivovaná kopie [56] => | url = http://www.boincstats.com/stats/project_graph.php?pr=sah [57] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091215135415/http://boincstats.com/stats/project_graph.php?pr=sah [58] => | datum přístupu = 02-04-2006 [59] => | datum archivace = 15-12-2009 [60] => | nedostupné = ano [61] => }} Tento způsob celosvětového využívání volného procesorového času počítačů prostřednictvím internetu se nazývá ''[[grinding]]''. Obecná platforma pro distribuované výpočty, ''která počítá různé i rozumné věci,'' je [[BOINC]]. [62] => [63] => V souvislosti s [[Pandemie covidu-19|pandemií covidu-19]] došlo k obrovskému nárůstu uživatelů do té doby méně významného [[Folding@home]], který s více než 1 EFLOPS překonal kombinovaný výkon 100 nejvýkonnějších superpočítačů. [64] => [65] => === Superpočítače se speciálním určením === [66] => Mnoho superpočítačů nebylo postaveno proto, aby uspokojovaly potřeby vědecké komunity, ale kvůli řešení konkrétní úlohy. Například: [67] => [68] => * [[Deep Blue]] – vytvořen pro hraní [[Šachy|šachů]], jako první stroj porazil v této hře člověka ([[Garry Kasparov|Garryho Kasparova]]) [69] => * [[GRAPE]] – vytvořen pro úlohy astrofyziky a molekulární dynamiky [70] => * [[Deep Crack]] – vytvořen k prolomení [[Data Encryption Standard|šifry DES]] [71] => [72] => == Historie == [73] => První superpočítače byly vytvořené v šedesátých letech Seymourem Crayem. Veřejnosti byly zpřístupněné prostřednictvím jeho firmy [[Cray Research]]. V osmdesátých a začátkem devadesátých let vstupovaly na trh se superpočítači mnohé malé firmy. Ty však byly začátkem devadesátých let vytlačeny velkými „tradičními společnostmi“ jako [[IBM]] a [[Hewlett-Packard|HP]]. [74] => [75] => Nazývat nějaký výpočetní stroj superpočítačem můžeme jen při současné specifikaci doby, ve které byl navržen a sestrojen. Důvodem relativnosti tohoto přívlastku je rychlý vývoj v této oblasti, protože stačí několik let a běžné počítače se výkonem plně vyrovnají několik let starému superpočítači. V prvním Crayově stroji byly jednoduché a rychlé [[skalární procesor]]y, přibližně 10krát rychlejší než běžně používané v komerční sféře. V sedmdesátých letech se na trh dostávají levné stroje postavené na vektorových procesorech od malých výrobců s novou vlastní architekturou. Začíná se prosazovat paralelizace, čtyř až šestnácti výpočetních jader. Začátkem devadesátých let začala vlna enormní paralelizace. To vedlo k superpočítačům postaveným na serverových procesorech architektur PowerPC, [[Itanium]] a [[x86-64]]. Zpočátku byly množstvím rovnocenných procesorů uspořádaných do navzájem propojených struktur. Dnes nastává éra hybridních řešení, ve kterých se využívají různé druhy procesorů na různé části výpočetního procesu. Jejím „zakladatelem“ se stává [[IBM]] se systémem založeným na procesorech [[Cell (mikroprocesor)|Cell]] a [[Opteron]] pro [[Los Alamos National Laboratory]].{{Zdroj?}} [76] => [77] => == Hardware a software == [78] => Výpočetní síla superpočítačů s sebou přináší extrémní složitost po hardwarové i softwarové stránce. [79] => [80] => ;Napájení a chlazení: Napájení a chlazení je nejviditelnějším problémem. Superpočítače jsou sestavované z velkého množství paralelně zapojených procesorů se spotřebou podobnou, jako mají běžně dostupné počítače na trhu. Vzhledem k velikosti celého systému je jejich spotřeba enormní, což klade velké nároky na interní elektrické rozvody, které musí být chlazené. V některých případech jsou využívány supravodivé materiály v kombinaci s chlazením na teplotu blízkou [[absolutní nula|absolutní nule]]. Chlazení samotných procesorů je také náročná úloha. Dnes nejrozšířenější metodou je využití kapalinového okruhu. Někdy se využívá [[dusík]]ové nebo [[Helium|héliové]] chlazení. [81] => ;Velký objem přenášených dat: Velký objem přenášených dat je dalším problémem. Sítě musí mít obrovskou datovou propustnost a zároveň musí být dostatečně rychlé. Jejich rychlost je však limitovaná rychlostí šíření elektromagnetického impulzu. Ať už se jedná o optickou nebo metalickou síť, rychlost přenosu dat je limitovaná rychlostí světla. I operační paměť musí být přiměřeně velká, rychlá a blízká. [82] => ;Vysoké frekvence: Vysoké frekvence v řádech GHz jsou dalším problémem. Při vysokých elektrických frekvencích impuls ztrácí schopnost šířit se i po velmi krátkých vodičích. Je to způsobeno tím, že každý vodič se stává téměř dokonalou anténou, pokud je jeho délka rovna alespoň polovině vlnové délky el. signálu v tomto vodiči. Proto je nutné všechny spoje realizovat pomocí vedení nebo vlnovodů, což však klade velké nároky na konstrukci a použití materiálů. [83] => [84] => === Technologie ze světa superpočítačů === [85] => * [[Vektorový procesor|Vector processing]] [86] => * [[Kapalinové chlazení]] [87] => * [[Non-Uniform Memory Access]] (NUMA) [88] => * [[Striped disks]] (později nazvané [[RAID]]) [89] => * [[Paralelní souborové systémy]] [90] => [91] => === Software === [92] => Softwarové nástroje potřebné pro paralelní a distribuované procesy vyžadují speciální technologie. Například standardní [[API]] jako [[Message Passing Interface|MPI]], [[PVM]] nebo [[Otevřený software|open source]] řešení klastru jako [[Beowulf cluster|Beowulf]], [[WareWulf]], [[openMosix]]. Tyto nástroje umožní vytvoření superpočítače, resp. klastru, z několika propojených pracovních stanic. Technologie [[ZeroConf]] (Rendezvous/Bonjour) se využívají k vytvoření jednoúčelových clusterů pro specializovaný software jako například Apple's Shake (úprava a tvorba obrazu). V této oblasti{{Kdo?}} je open source software na stejné úrovni jako komerční. [93] => [94] => === Programování === [95] => Paralelní architektura si přímo vynucuje použití speciálních metod a nástrojů, aby bylo možné maximálně využít dostupný výkon. Často se používají speciální překladače pro jazyk [[Fortran]], které generují rychlejší kódy než kompilátory jazyků [[C (programovací jazyk)|C]] a [[C++]]. Programovací jazyk [[Fortran]] je přímo určený na vědeckotechnické výpočty. Pro rozvinutí paralelismu se používají prostředí jako [[PVM]], [[Message Passing Interface|MPI]] nebo [[OpenMP]]. [96] => [97] => == České superpočítače == [98] => [99] => {{upravit část|poznámky=redukce reklamního stylu, odstranit externí odkazy z textu, aktualizovat}} [100] => [101] => === Národní superpočítačové centrum IT4Innovations === [102] => [103] => '''IT4Innovations národní superpočítačové centrum''' při [[Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava|VŠB – Technické univerzitě Ostrava]] je předním výzkumným, vývojovým a inovačním centrem v oblasti vysoce výkonného počítání (HPC), [[Datová analýza|datových analýz]] (HPDA) a [[Umělá inteligence|umělé inteligence]] (AI), provozující nejvýkonnější superpočítačové systémy v České republice. Centrum společně s institucemi [[CESNET]] a CERIT-SC tvoří strategickou výzkumnou infrastrukturu České republiky [https://www.e-infra.cz e-INFRA CZ]. Tato infrastruktura je uvedena v Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur České republiky pro výzkum, experimentální vývoj a inovace, kterou sestavuje [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy]]. Centrum poskytuje nejmodernější superpočítačové technologie a služby jak českým, tak i zahraničním výzkumným týmům z akademické i soukromé sféry za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a inovativnosti české vědy a průmyslu. Zabývá se rovněž [[Excelentní výzkum|excelentním výzkumem]] - stěžejními tématy jsou zpracování a  analýza rozsáhlých dat, strojové učení, kvantové počítání, vývoj paralelních škálovatelných algoritmů, řešení náročných inženýrských úloh, pokročilá vizualizace, virtuální realita, modelování pro nanotechnologie a vývoj nových materiálů. [104] => {| class="wikitable" [105] => |+Superpočítače v IT4Innovations [106] => !Pořadí [107] => !Název [108] => !Uvedení do provozu [109] => !Ukončení provozu [110] => !Teoretický výkon [111] => !Popis [112] => |- [113] => |1. [114] => |Anselm [115] => |léto 2013 [116] => |2021 [117] => |94 TFlop/s [118] => |první superpočítač instalovaný v centru [119] => |- [120] => |2. [121] => |Salomon [122] => |léto 2015 [123] => |2021 [124] => |2 PFlop/s [125] => | - [126] => |- [127] => |3. [128] => |NVIDIA DGX-2 [129] => |jaro 2019 [130] => | - [131] => |130 TFlop/s (pro AI až 2 PFlop/s) [132] => |specializovaný systém pro výpočty umělé inteligence [133] => |- [134] => |4. [135] => |Barbora [136] => |podzim 2019 [137] => | - [138] => |849 TFlop/s [139] => | - [140] => |- [141] => |5. [142] => |Karolina [143] => |léto 2021 [144] => | - [145] => |15,2 PFlop/s [146] => |Pořízení a provozování superpočítače je společně financováno Českou republikou a celoevropským společným podnikem EuroHPC, přes program Connecting Europe Facility a výzkumným a inovačním programem Horizont 2020. Superpočítač byl pořízen v rámci projektu OP VVV s názvem „IT4Innovations národní superpočítačové centrum – cesta k exascale“, registrační číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001791. [147] => |} [148] => [149] => ==== Přidělování výpočetní kapacity ==== [150] => [151] => Výpočetní kapacita centra je určena pro řešení úloh ve výzkumu a vývoji především pro akademická pracoviště a další výzkumné instituce v České republice. Část kapacity je pak dedikována pro rozvoj spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslovými partnery, či pro samostatné využití průmyslovými podniky. Veřejná grantová soutěž je vypisována 3x ročně (únor, červen, říjen) pro zaměstnance výzkumných, vědeckých a vzdělávacích organizací z ČR a pro projekty financované z veřejných zdrojů ČR. Od roku 2013 do konce roku 2022 získalo výpočetní čas 1.719 projektů z různých vědeckých oblastí. [152] => [153] => ==== Projekty ==== [154] => [155] => Centrum řeší, či se podílí na řadě domácích i zahraničních projektů. K nejvýznamnějším patří: [156] => [157] => * e-Infrastruktura CZ [https://www.e-infra.cz/ – www.e-infra.cz] [158] => * EXA4MIND (EXtreme Analytics for MINing Data) – [https://exa4mind.eu/ www.exa4mind.eu] [159] => * EuroCC 2 (Národní centrum kompetence pro HPC, Fáze 2) – [https://www.eurocc-czechia.cz/ www.eurocc-czechia.cz] [160] => * Evropský digitální inovační hub Ostrava – [https://www.edihostrava.cz/ www.edihostrava.cz] [161] => * MAX (MAterials design at the eXascale) – [http://www.max-centre.eu/ www.max-centre.eu] [162] => * [https://www.it4i.cz/vyzkum/vyzkumne-projekty další] [163] => [164] => === Amálka === [165] => Amálka je český paralelní superpočítač umístěný v [[Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky|Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR]] (ÚFA AV ČR).http://hpc.sprinx.cz/files/Tiskova_Zprava_Amalka_2007.pdf{{Nedostupný zdroj}} Jeho úkolem je provádění náročných výpočtů, numerických experimentů a vizualizací v rámci kosmického výzkumu. Využití tohoto superpočítače se přitom neomezuje pouze na české projekty, ale spolupracuje se i na výzkumné činnosti pro [[Evropská kosmická agentura|Evropskou kosmickou agenturu]] a [[NASA]]. Používaným operačním systémem je Linux [[Slackware]]. [166] => [167] => Současný výpočetní výkon Amálky je 6,38 TFLOPS (6. generace), což znamená, že superpočítač zvládne zpracovat 6,38 bilionu operací v plovoucí řádové čárce za sekundu. „Co Amálka zvládne vypočítat za jednu sekundu, by na běžném stolním počítači v roce 2007 trvalo odhadem devět hodin. Průměrná úloha, kterou Amálka řeší, jí odhadem trvá šest dní“. [168] => [169] => Na Amálce byly například analyzovány výsledky pozorování sond [[Cassini (sonda)|Cassini]] nebo [[MESSENGER]].{{Citace monografie | příjmení = Pacner | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Pacner | titul = Češi v kosmu | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 191 | kapitola = 10. Nové astronomické projekty | strany = 113–114 | isbn = 978-80-200-2033-8}} [170] => {| class="wikitable" [171] => |+Vývoj Amálky [172] => ! Generace [173] => ! Rok [174] => ! Výkon [175] => ! Počet počítačů [176] => ! Počet procesorů [177] => ! Počet jader [178] => ! Další parametry [179] => |- [180] => |1{{Citace elektronického periodika [181] => | titul = Superpočítač Amálka nás přivedl k velkým kosmickým projektům, míní vědec - Akademie věd České republiky [182] => | periodikum = www.avcr.cz [183] => | vydavatel = [[Akademie věd ČR]] [184] => | url = https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Superpocitac-Amalka-nas-privedl-k-velkym-kosmickym-projektum-mini-vedec [185] => | datum vydání = 2019-02-19 [186] => | datum přístupu = 2023-03-07 [187] => }} [188] => |1998 [189] => |jednotky MFLOPS [190] => |8 [191] => |8 [192] => |8 [193] => | [194] => |- [195] => |2 [196] => |2000 [197] => |desítky GFLOPS [198] => |16 [199] => |16 [200] => |16 [201] => | [202] => |- [203] => |3 [204] => |2003 [205] => |téměř 1 TFLOPS [206] => |96 [207] => |188 [208] => |188 [209] => | [210] => |- [211] => |4 [212] => |2006 [213] => |2,6 TFLOPS [214] => |138 [215] => |272 [216] => |360 [217] => |180 GB RAM, 20 TB HDD, 40 kW [218] => |- [219] => |5{{Citace elektronické monografie [220] => | titul = Superpočítač Amálka [221] => | url = http://dsp.vscht.cz/konference_matlab/MATLAB08/prispevky/Sprinx/CS_HPC_Amalka_CZ.pdf [222] => | vydavatel = [[Sprinx Systems|SPRINX Systems, a.s.]] [223] => | datum vydání = 2007 [224] => | datum přístupu = 2023-03-07 [225] => | poznámka = Case Study Sprinx Systems HPC [226] => }} [227] => |2007 [228] => |4,07 TFLOPS [229] => | [230] => |326 [231] => |572 [232] => | [233] => |- [234] => |6http://www.mediakom.cz/intel/2009_11_11-Amalka/ – 6. generace. {{Wayback|url=http://www.mediakom.cz/intel/2009_11_11-Amalka/|date=20091125081554}}{{Citace elektronické monografie [235] => | příjmení = Chudoba [236] => | jméno = Jiří [237] => | odkaz na autora = Jiří Chudoba [238] => | titul = Další (mě) známé superpočítače v ČR [239] => | url = https://www.metacentrum.cz/export/sites/metacentrum/downloads/presentations/Grid_jako_superpocitac.pdf [240] => | vydavatel = [[Fyzikální ústav Akademie věd České republiky|Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.]]. [[CESNET|CESNET, z. s. p. o]] [241] => | místo = [[Praha]] [242] => | datum přístupu = 2023-03-07 [243] => | poznámka = Grid jako superpočítač [244] => }} [245] => |2009 [246] => |6,38 TFLOPS [247] => | [248] => |356 [249] => |800 [250] => | 570 GB RAM [251] => |} [252] => [253] => {| class="wikitable" [254] => |+Současné{{Kdy?}} složení [255] => ! Typ procesoru [256] => ! Počet procesorů [257] => ! Počet jader [258] => ! Od generace [259] => |- [260] => |Intel Pentium III Xeon 700 [261] => |16 [262] => |16 [263] => |2 [264] => |- [265] => |Intel Xeon 2,80 GHz [266] => |172 [267] => |172 [268] => |3 [269] => |- [270] => |Intel Xeon 5140 [271] => |84 [272] => |168 [273] => |4 [274] => |- [275] => |Intel Xeon E5345 [276] => |54 [277] => |216 [278] => |5 [279] => |- [280] => |Intel Xeon L5520 [281] => |64 [282] => |256 [283] => |6 [284] => |- [285] => |CELKEM [286] => |390 [287] => |828 [288] => | [289] => |} [290] => [291] => === Dorje === [292] => Dorjehttp://www-hep2.fzu.cz/twiki/bin/view/VS/VsDorje – Dorje. {{Wayback|url=http://www-hep2.fzu.cz/twiki/bin/view/VS/VsDorje |date=20101220043354 }} ([:dordže:] – z tibetštiny, rituální žezlo, v překladu Diamantový klín, doslovně Pán kamene) je v současné době třetí nejvýkonnější český superpočítač, který je umístěn ve [[Fyzikální ústav Akademie věd České republiky|Fyzikálním ústavu Akademie věd]]. Jeho výpočetní výkon dosahuje 4,2 [[FLOPS|TeraFlops]]. [293] => [294] => === MetaCentrum === [295] => {{Viz též|MetaCentrum}} [296] => [http://meta.cesnet.cz/ MetaCentrum] sdružuje superpočítače a výpočetní clustery tří superpočítačových center a několika dalších organizací. Ke konci března 2009 sdružovalo počítače: [297] => * [http://scb.ics.muni.cz/ Superpočítačového centra Masarykovy univerzity] v Brně [298] => * [http://supercomp.cuni.cz/ Superpočítačového centra Univerzity Karlovy] v Praze [299] => * [https://web.archive.org/web/20090305094538/http://zsc.zcu.cz/ Západočeského superpočítačového centra Západočeské univerzity] v Plzni [300] => * [https://web.archive.org/web/20090302113135/http://cluster.prf.jcu.cz/ Přírodovědecké fakulty] Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích [301] => * [[Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně|Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně]] [302] => [303] => MetaCentrum není homogenním clusterem jako Amálka, je tvořeno propojením více clusterů páteřní 100 Gb/s e-infrastrukturou [[CESNET]]. Nicméně dohromady MetaCentrum sdružuje k 30. 3. 2009 stroje s celkem 1365 jádry procesorů. [304] => [305] => == Reference == [306] => [307] => [308] => == Externí odkazy == [309] => * {{Commonscat|Supercomputers}} [310] => * [http://www.top500.org/ TOP500 Supercomputer list] [311] => * [http://www.LinuxHPC.org LinuxHPC.org] Linux High Performance Computing and Clustering Portal [312] => * [http://www.WinHPC.org WinHPC.org] Windows High Performance Computing and Clustering Portal. {{Wayback|url=http://www.winhpc.org/ |date=20061013223552 }} [313] => * [https://web.archive.org/web/20160413051401/http://www.clusterresources.com/ Cluster Resources] [314] => * [https://web.archive.org/web/20120712005147/http://www.clusterbuilder.org/ Cluster Builder] [315] => * [http://www.cdac.in CDAC] [316] => * [http://www.microsoft.com/windowsserver2003/ccs/default.mspx Microsoft Windows Compute Cluster Server (CCS)] [317] => * [https://web.archive.org/web/20081216021555/http://www.perceus.org/portal/ Infiscale Cluster Portal – Free GPL HPC Resources ] [318] => * [http://www.supercomputingonline.com Supercomputing Online] Homepage for the World's High-Performance Computing, Networking & Storage Professionals [319] => * [https://web.archive.org/web/20170709075550/http://www.technetworld.info/ Degree Project about best alternatives to implement HPC Cluster] [320] => * https://web.archive.org/web/20121223042630/http://www.maxit.com.my/news.php?active_page=news_details&news_id=1601 [321] => {{Autoritní data}} [322] => [323] => [[Kategorie:Superpočítače| ]] [324] => [[Kategorie:Počítačová terminologie]] [] => )
good wiki

Superpočítač

Superpočítač „Columbia“ Superpočítač je v informatice označení pro velmi výkonný počítač, v poslední době nejčastěji ve formě počítačového clusteru, tedy spojení mnoha běžných počítačů dohromady, a to obvykle speciální vysokorychlostní sítí. Nejrychlejším superpočítačem světa byl v červnu 2016 čínský superpočítač Sunway TaihuLight čínského původu, který dosahuje rychlosti přibližně 93 petaflops.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'FLOPS','Fortran','Folding@home','IBM','Non-Uniform Memory Access','PVM','kryptoanalýza','SIMD','počítač','Message Passing Interface','CESNET','počítačový cluster'

CESNET

FLOPS

Folding@home

Fortran

IBM

Kryptoanalýza

Počítač

SIMD