Array ( [0] => 15485668 [id] => 15485668 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sval [uri] => Sval [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Gray409.png|náhled|Svalovina [[záda|zad]]]] [1] => [[Soubor:Glatte Muskelzellen.jpg|náhled|Buňky [[hladká svalovina|hladké svaloviny]]]] [2] => '''Sval''' ({{Cizojazyčně|la|musculus}}), často také '''svalovina''', je [[orgán]], jehož funkcí je umožnění aktivního [[pohyb]]u [[Živočichové|živočicha]] nebo jeho části. Sval je tvořen především '''svalovou tkání'''. Všechny svaly tvoří '''svalovou soustavu'''. Věda, která zkoumá svaly, se nazývá myologie.{{Citace elektronické monografie | titul = CoJeCo.cz | odkaz na titul = CoJeCo.cz | url = http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=62775&s_lang=2&title=myologie | datum vydání = 2000-03-14 | datum aktualizace = 2004-10-01 | datum přístupu = 2012-07-02 | kapitola = myologie | typ kapitoly = heslo}} [3] => [4] => Svaly mají schopnost přeměnit [[chemická energie|chemickou energii]] [[Živina|živin]] v [[kinetická energie|kinetickou energii]] ([[účinnost (fyzika)|účinnost]] 0, 2 Smith, N. P.,Barclay, C. J. a Loiselle, D. S. (2005). The efficiency of muscle contraction. Prog. Biophys. Mol. Biol. 88, 1-58. [5] => ) a [[teplo]]. [6] => [7] => == Funkce svalů == [8] => Základní vlastností svalové tkáně je schopnost se stahovat (kontrahovat), což je umožněno speciálními mnohojadernými vláknitými strukturami uloženými v cytoplazmě všech svalových buněk, myofibrilami. [[Myofibrila|Myofibrily]] jsou složeny z uspořádaných molekul [[aktin]]u a [[myosin]]u, mají průměr 20 až 150 mikrometrů a délku 0,5 až 20 cm. Za zvýšené [[Koncentrace (chemie)|koncentrace]] [[vápník|vápenatých]] [[ion]]tů a přítomnosti [[Adenosintrifosfát|ATP]] dochází k zasouvání tenkých aktinových vláken mezi tlustá vlákna myosinová, myofibrila se zkrátí a dojde ke kontrakci. Stah svalu je podkladem pro veškerý svalový pohyb. [9] => [10] => [[Svalový stah]] je důsledkem řetězce chemických reakcí, k jejichž proběhnutí je potřeba splnění několika podmínek, v první řadě podráždění svalu a dostatečná zásoba [[energie]] ve svalu. [11] => [12] => === Specializované funkce === [13] => V [[duhovka (oko)|duhovce]] oka můžeme nalézt hladké svaly které při větším množství světla zmenší [[zornice|zorničku]] a pří jeho nedostatku ji zase roztáhnou, takže do oka proniká ideální množství světla. [14] => [15] => [[Vzpřimovač chlupu]] je sval v [[kůže|kůži]], který po podráždění vzpřímí [[Chlup (zoologie)|chlup]]. Signálem k jeho stahu může být pocit chladu („[[husí kůže]]“), vzpřímením chlupů dojde ke zlepšení izolační schopnosti chlupového pokryvu těla, chlupy se mohou vzpřímit ale i v důsledku [[stres]]u (naježený ocas [[kočka domácí|kočky]]). [16] => [17] => == Lidské svalstvo == [18] => {{Podrobně|Lidské svalstvo}} [19] => Lidské svalstvo se nevymyká typickému svalstvu [[Primáti|primátů]], ale je na něj samozřejmě soustředěna největší pozornost, jak mezi vědci, tak laiky. Jeho ať už cíleným tak necíleným zatěžováním (posilováním) se dá docílit nárůstu svalové hmoty i zvětšení svalových vláken. [20] => [21] => == Typy svalové tkáně == [22] => * [[Kosterní svalovina]] (příčně pruhovaná či žíhaná svalovina): řízena nervy mozkovými a míšními, ovládána naší vůlí. Každý sval přemosťuje jeden nebo více kostěných spojů. [23] => * [[Hladká svalovina]] (útrobní svalovina): mimovolní, výstelky útrob [24] => * [[Srdeční svalovina]] (myokard) [25] => * [[Myoepiteliální tkáň]]: druh [[Epitelová tkáň|epitelu]], který se stahuje a umožňuje např. vylučování (sekreci) [[žláza|žláz]]. [26] => [27] => === Příčně pruhovaná (kosterní) svalovina === [28] => {{Podrobně|Příčně pruhované svalstvo}} [29] => Pod mikroskopem můžeme pozorovat žíhání, které je způsobeno pravidelným střídáním [[aktin]]u a [[myosin]]u v [[myofibrila|myofibrilách]]. [30] => [31] => [[Soubor:Skeletal muscle.jpg|náhled|[[Kosterní sval]]. Stavba kosterního svalu se dá demonstrovat na různých přiblíženích. Postup od vnějšího vzhledu svalů až k mikroskopickému uspořádání molekul. Pořadí je toto: sval > [[svalový snopec]] > [[svalové vlákno]] > [[myofibrila]] > [[sarkomera]]]] [32] => Kosterní svalstvo je tvořeno [[Příčně pruhované svalstvo|příčně pruhovanou svalovinou]] a obvykle se upíná ke [[kost]]em. Je ovladatelné vůlí a díky němu se tělo pohybuje. Je to například [[jazyk (orgán)|jazyk]], svaly [[hlava|hlavy]] a [[končetina|končetin]], ale i [[bránice]], hlavní [[dýchání|dýchací]] sval [[savci|savců]]. [33] => [34] => Stavbu kosterního svalu je možné zkoumat na několika úrovních. Kosterní sval se na první pohled skládá z těchto částí: [35] => * [[svalové bříško]] – masitá nejširší část [36] => * [[hlava svalu]] [37] => * [[šlacha]] [38] => * mnoho specializovaných [[vazivo]]vých útvarů, které usnadňují a umožňují jeho funkci. [39] => [40] => Kosterní sval je tvořen dlouhými [[svalové vlákno|svalovými vlákny]] (až 40 cm), tvořené v podstatě jednou, ale [[buněčné jádro|mnohojadernou]] buňkou, takzvaným [[rhabdomyocyt]]em. Vlákna jsou obalena řídkou vazivovou pochvou. Podélně uložená příčně pruhovaná vlákna se nazývají [[myofibrila|myofibrily]], které umožňují [[kontrakce svalu|kontrakci]]. [41] => [42] => Svalová vlákna se spojují ve [[snopeček|snopečky]] a [[snopec|snopce]] (10–100 svalových vláken), které jsou kryté silným vazivovým obalem. Snopce se pojí ve svaly kryté pevnou a pružnou vazivovou blanou – [[fascie|fascií]] (povázkou). Na obou koncích svalu přechází fascie ve [[šlacha|šlachy]], které jsou pevně napojeny na kosti jako začátky a [[úpon]]y svalů. Svalová i vazivová vlákna jsou elastická, umožňují až stoprocentní protažení své délky. [43] => [44] => Každé [[svalové vlákno]] (''rhabdomyocyt'') uvnitř v cytoplazmě obsahuje [[myofibrily]], které je ještě příčně rozdělena na přepážky, [[sarkomery]]. Díky těmto sarkomerám dostaly příčně pruhované svaly svůj název. [45] => [46] => === Srdeční svalovina === [47] => {{Podrobně|Srdeční svalovina}} [48] => Srdeční svalovina či myokard ({{Cizojazyčně|la|myokardum}}) tvoří tzv. kardiomyocyty či kardiocyty, které jsou příčně pruhované v důsledku přítomnosti sarkomer. Jejich délka činí 85–100 mikrometrů a šířka 15 mikrometrů. Funkce a stavba kontraktilních bílkovin je shodná s kosterním svalstvem, proto je někdy brána jako speciální typ příčně pruhované svaloviny. Buňky jsou spojeny interkalárními disky a mají jedno až dvě [[buněčné jádro|buněčná jádra]] uspořádaná ve více směrech.{{citace elektronické monografie| url=http://old.lf3.cuni.cz/histologie/materialy/doc/skripta.pdf| titul=Histologie embryologie| odkaz na autora=Richard Jelínek|jméno=Richard |příjmení=Jelínek|spoluautoři= et al| vydavatel=3. lékařská fakulta UK}} [49] => [50] => Myokard není ovladatelný vůlí. Podněty ke stahování vznikají přímo v srdci. Tvoří téměř celou [[srdce|srdeční stěnu]]. [51] => [52] => === Hladká svalovina === [53] => {{Podrobně|Hladké svalstvo}} [54] => Hladká svalovina je evolučně původnější, u [[bezobratlí|bezobratlých]] je často jediným typem svalové tkáně v jejich tělech. U [[savci|savců]] je přítomna pouze jako vůlí neovladatelná svalovina stěn [[céva|cév]], [[trávicí trubice]], [[žaludek|žaludku]], vývodů [[žláza|žláz]], [[děloha|dělohy]] nebo svalů jako je [[vzpřimovač chlupu]] nebo svaly [[duhovka (oko)|duhovky]] [[oči|oka]]. [55] => [56] => Na podnět reaguje pomaleji než příčně pruhovaný sval. [57] => [58] => Hladká svalovina není tvořena vlákny, ale samostatnými buňkami vřetenovitého tvaru, v jejichž [[cytoplazma|cytoplazmě]] [[myofibrila|myofibrily]] nejsou uspořádané jako u příčně pruhovaného svalu, takže ani pod [[mikroskop]]em nemůžeme pozorovat příčné žíhání. [59] => [60] => === Svalové „trigger pointy“ === [61] => Trigger point („spoušťový bod“), někdy též „myogelóza“, „myofascitida“ je bolestivé, ztuhlé místo ve svalu, které je přičítáno městnání odpadních metabolitů. Kyselina mléčná není po akci svalu dostatečně odplavována (absencí protažení, nedostatečnou hydrataci člověka aj.), vmezeřuje se do měkké tkáně svalu a dráždí okolní struktury. Místo bývá dobře hmatné, citlivé na dotek a může spustit i antalgickou motorickou reakci.VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi (1997) Pro častou rezistenci na manuální [[masáž]] je třeba pro odstranění trigger pointů použít jiné formy [[fyzioterapie]], např. [[Postizometrická relaxace svalů|postizometrickou relaxaci svalu]]. [62] => [63] => Typické místo trigger pointů bývá na zádech u vnitřní horní hrany lopatky (''m. levator scapulae, m. rhomboid minor, m. supraspinatus, m. trapezius''), dále např. ve svalu lýtkovém (''m. soleus''), ve svalu žvýkacím (''m. masseter'') apod.RAŠEV, Eugen, Škola zad (1992) [64] => [65] => == Odkazy == [66] => === Reference === [67] => [68] => [69] => === Literatura === [70] => * {{Citace monografie [71] => | příjmení = Elišková [72] => | jméno = Miloslava [73] => | příjmení2 = Naňka [74] => | jméno2 = Ondřej [75] => | titul = Přehled anatomie [76] => | vydavatel = Karolinum [77] => | místo = Praha [78] => | rok = 2006 [79] => | isbn = 80-246-1216-X [80] => | počet stran = 309 [81] => }} [82] => [83] => === Související články === [84] => * [[Svalový stah]] [85] => * [[Abrupce]] [86] => [87] => === Externí odkazy === [88] => * {{Commonscat}} [89] => * {{Wikicitáty|téma=Sval}} [90] => * {{Wikislovník|heslo=sval}} [91] => [92] => {{Svalstvo člověka}} [93] => {{Autoritní data}} [94] => [95] => [[Kategorie:Pohybová a opěrná soustava]] [] => )
good wiki

Sval

zad hladké svaloviny Sval , často také svalovina, je orgán, jehož funkcí je umožnění aktivního pohybu živočicha nebo jeho části. Sval je tvořen především svalovou tkání.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'myofibrila','duhovka (oko)','buněčné jádro','myosin','šlacha','svalové vlákno','aktin','žláza','savci','Svalový stah','kůže','pohyb'