Array ( [0] => 15489986 [id] => 15489986 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Svarožic [uri] => Svarožic [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - božstvo [1] => | jméno = Svarožic [2] => | obrázek = Kupala 2015 in Krasotinka, Kaluga (5).jpg [3] => | velikost obrázku = 250px [4] => | popisek = Moderní slovanský chrám ohně-Svarožice, [[Kalužská oblast]], [[Rusko]] {{nowrap|([[Kupadelné svátky|svátek Kupaly]] [[2015]])}} [5] => | další jména = [[Radegast]]? [6] => | význam = oheň ([[Východní Slované]])
bůh války ([[Polabští Slované]]) [7] => | bydliště = [8] => | centrum kultu = [[Riedigost|Retra]] [9] => | symbol = [[Prase divoké|divočák]]? [10] => | partnerka = [11] => | rodiče = [[Svarog]] (otec) [12] => | sourozenci = [[Dažbog]] [13] => | děti = [14] => | poznámky = [15] => }} [16] => '''Svarožič''' ([[Latina|latinsky]] ''Zuarasiz'', ''Zuarasici'') je slovanský bůh, který byl ctěn [[Polabští Slované|polabskými]] [[Rataři|Ratary]] jako hlavní kmenové božstvo a [[Východoslovanské jazyky|Východoslovany]] jako bůh ohně. Jedná se o jediné božstvo, které se jasně objevuje jak v pramenech týkajících se východoslovanského tak polabského prostředí. Jeho souvislost s [[Radegast]]em, ratarským bohem zmiňovaným v pozdějších pramenech je nejasná. Jméno Svarožič je zpravidla vykládano jako „syn [[Svarog]]ův“, kvůli čemuž je někdy ztotožňován s [[Dažbog]]em. [17] => [18] => == Prameny == [19] => Nejstarší zmínka o Svarožičovi pochází z roku 1008 z dopisu misionáře [[Bruno z Querfurtu|Bruna z Quenfurtu]] císaři Jindřichovi II., který jej v souvislosti s [[Lutici]] nazývá ''Zuarasiz vel diabolus'' „Svarožič čili ďábel“, společně s ním jsou zmíněny také válečné [[Zástava (prapor)|zástavy]]. Jediným dalším autorem který jméno tohoto boha také uvádí je [[Dětmar z Mersburku]] ve své Kronice z počátku 11. století uvádí: [20] => [21] => {{Citát|V kraji Ratarů stojí hrad jménem [[Retra|Riedegost]]. Je trojrohý, se třemi branami a obklopuje ho hluboký prales netknutý místními obyvali a ctěný s velikou úctou. Dvě brány se otevírají všem příchozím, třetí, nejmenší z nich, je obrácena k východu a vychází z ní stezka, která vede k nedalekému jezeru, jež na pohled budí děs. V hradu se nalézá jen jediná, ze dřeva umně zbudovaná svatyně, jež stojí na základech z rohů různých zvířat. Zvenku ji zdobí rozličné podobizny bohů a bohyň, podivuhodně vyřezané, jak se pozorovatelům jeví. Uvnitř pak stojí božstva vytvořená lidskou rukou, každé s vyrytým jménem, a jsou strašlivě oděna helmami nebo pancíři. Nejvyšší nese jméno Svarožic (''Zuarasici'') a především jej všichni pohané zbožňují a uctívají. Také [tam jsou uloženy] jejich zástavy používané pouze v případě válečné výpravy, kdy jedině mohou být vyneseny ven pěšími bojovníky.{{Citace monografie [22] => | příjmení = Dynda [23] => | jméno = Jiří [24] => | titul = Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech [25] => | vydavatel = Scriptorium [26] => | místo = Dolní Břežany [27] => | rok = 2017 [28] => | strany = 47–48 [29] => | isbn = 978-80-88013-52-5 [30] => | poznámky = [Dále jen Dynda (2017)] [31] => }}}} [32] => [33] => Dětmar dále zmiňuje obětování zvířat i lidí a kněží, kteří dohlíží na zmíněné zástavy [[hippomantie|věštění pomocí posvátného Svarožičova koně]] pomocí losů, drnů a kopí, podobné způsobu jakým věštil [[Trihlav]]ův kůň ve [[Štětín]]ě a [[Svantovít]]ův kůň v [[Arkona|Arkoně]]. Také zmiňuje víru že v případě blížící se dlouhé války vylezá z jezera velký kanec s bílými kly a válí se v kališti.Dynda (2017), s. 48-49. [34] => [35] => Svarožič je také zmiňován s několika dalšími bohy ve východoslovanském kázání ''Slovo někojego christoljubca, revnitělja po pravoi věre'', jež pochází z 11. či 12. století: [36] => [37] => {{Citát|A věří v [[Perun]]a, v [[Chors]]e, v [[Simargl|Sima i Rgla]], v [[Mokoš]] a ve [[Víla|víly]], kterých je, jak říkají prokletí a nerozumní, třicet sester, ty považují za bohyně a obětují jim – krávy jim porážejí a kuřata podřezávají; a modlí se k ohni, nazývajíce jej Svarožicem, a česnek bohům připravují, a když je u někoho hostina, tehdy ho kladou do věder a číší a pijí, veselíce se pro své modly.“{{Citace monografie [38] => | příjmení = Téra [39] => | jméno = Michal [40] => | titul = Perun: Bůh hromovládce [41] => | vydavatel = Pavel Mervart [42] => | místo = Červený Kostelec [43] => | rok = 2009 [44] => | strany = 19 [45] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [46] => | poznámky = [Dále jen Téra (2009)] [47] => }}}} [48] => [49] => Dále je pak zmiňován v o něco mladším ''Slovu svjatago Grigorъja'', pravděpodobně z 12. století a v ''Slovu svjatago otca našeho Ioanna Zlatousta'' kde se uvádí že lidé obětují Svarožičovi a [[Artemis|Artemidě]] kuřata a že mu lidé připíjejí v rozích a otáčí se přitom.Téra (2009), s. 19-21. [50] => [51] => Mylně je někdy, například [[Jan Hanuš Máchal|Janem Máchalem]], také uváděna zmínka o Svarožičovi v [[Knýtlinga saga|Knýtlingasáze]]. V tomto případě se však jedná o [[koruptela|koruptelu]] jména Svantovít.{{Citace monografie [52] => | příjmení = Niederle [53] => | jméno = Lubor [54] => | odkaz na autora = Lubor Niederle [55] => | titul = Slovanské starožitnosti [56] => | vydavatel = Bursík & Kohout [57] => | místo = Praha [58] => | rok = 1916 [59] => | strany = 107 [60] => | poznámka= Díl II., svazek I. [61] => }} [62] => [63] => == Hypotézy == [64] => [[Soubor:Semargl-Ognebog by Andrey Shishkin.jpg|náhled|upright=0.7|''[[Simargl]] a Ogněbog'' od Andreje Šiškina]] [65] => Dětmarovo ''Zuarasici'' bylo jako Svarožič interpretováno již [[Pavel Josef Šafařík|Pavlem Josefem Šafaříkem]] v první polovině 19. století, který též toto božstvo ztotožnil se stejnojmenným božstvem ze staroruských kázání. Tento výklad je všeobecně přijímán, jediný kdo jej odmítl byl amatérský badatel Josef Růžička, který Zuarasici vyložil jako ''Lvarasic'' „lvokníže“ a Svarožice považoval za výmysl [[Lubor Niederle|Lubora Niederleho]].Dynda (2017), s.48. [66] => [67] => Podle Michala Téry je Svarožič bohem ohněm analogickým [[Védské náboženství|védskému]] [[Agni]]mu, synem Svaroga. Totožnost Svarožiče s Dažbogem odmítá s ohledem na jejich společný výskyt ve ''Slovu svjatago otca našeho Ioanna Zlatousta'' a Svarožiče a prvního považuje za boha ohně, analogického védskému Agnimu, zatímco druhého za boha slunce analogického [[Súrja|Súrjovi]]. Oba pak považuje za syny Svaroga – nebeského boha. Zároveň však polabského Svarožiče, stejně jako Svantovíta, považuje původně za [[Seznam hromovládců|hromovládné božstvo]], tedy obdobu Peruna. Solární atributy tohoto boha vysvětluje jako spojení solární a hromovládné sféry, objevující se například ve slovanské lidové kultuře.Téra (2009), s. 68, 320-321. [68] => [69] => [[Zdeněk Váňa (archeolog)|Zdeněk Váňa]] Svarožice a Dažboga ztototožňuje a považuje jej za jedno hlavních božstev společných všem slovanům, společně se Svarogem, Perunem a [[Veles]]em.{{Citace monografie [70] => | příjmení = Váňa [71] => | jméno = Zdeněk [72] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [73] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [74] => | vydavatel = Panorama [75] => | místo = Praha [76] => | rok = 1990 [77] => | strany = 66 [78] => | isbn = 80-7038-187-6 [79] => }} Podle [[Jan Hanuš Máchal|Jana Máchala]] je Svarožič zbožštělým hrdinou. Souhlasí také s [[Vatroslav Jagić|Vatroslavem Jagićem]] že jméno Svarožič se dostalo do východoslovanského prostředí až jako ohlas ratarského Svarožiče a že jméno Svarog bylo vytvořeno až z něj učenou spekulací.{{Citace monografie [80] => | příjmení = Máchal [81] => | jméno = Jan [82] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [83] => | titul = Bájesloví slovanské [84] => | vydavatel = Votobia [85] => | místo = Olomouc [86] => | rok = 1995 [87] => | strany = 172 [88] => | isbn = 80-85619-19-9 [89] => }} [[Aleksander Brückner]] a [[Henryk Łowmiański]] odmítli výklad Svarožičova jména jako [[Patronymum|patronymika]] a pokládali jej spíše za [[Zdrobnělina|deminutivum]], jedná se tedy podle nich o „malého Svaroga“ – lokální formu [[Nebeské božstvo|nejvyššího nebeského boha]].{{Citace monografie [90] => | příjmení = Pitro [91] => | jméno = Martin [92] => | příjmení2 = Vokáč [93] => | jméno2 = Petr [94] => | titul = Bohové dávných Slovanů [95] => | vydavatel = ISV [96] => | místo = Praha [97] => | rok = 2002 [98] => | strany = 21–22 [99] => | isbn = 80-85866-91-9 [100] => }} [101] => [102] => Co se týče souvislosti Svarožiče s [[Radegast]]em tak v [[Dětmar z Merseburku|Dětmarově kronice]] sepsané v letech 1012 až 1018 je nejvyšší bůh Ratarů nazýván Svarožic a jméno jeho svatyně zní [[Riedigost]]. Až [[Adam Brémský]], jenž psal přibližně od roku 1066 a čerpal z Dětmarova díla, nazývá nejvyššího boha Ratarů Riedigostem a jeho svatyni Retra. Toto jméno poté užíval i [[Helmold z Bosau]] a [[Saxo Grammaticus]], také čerpající z kronik zmiňovaných dvou autorů. Hypotézy o souvislosti těchto dvou božstev lze nalézt v článku Radegast. [103] => [104] => == Reference == [105] => [106] => [107] => == Externí odkazy == [108] => * {{Commonscat}} [109] => [110] => {{Slovanská mytologie}} [111] => {{Autoritní data}} [112] => [113] => [[Kategorie:Slovanští bohové]] [114] => [[Kategorie:Bohové ohně]] [] => )
good wiki

Svarožic

Svarožič (latinsky Zuarasiz, Zuarasici) je slovanský bůh, který byl ctěn polabskými Ratary jako hlavní kmenové božstvo a Východoslovany jako bůh ohně. Jedná se o jediné božstvo, které se jasně objevuje jak v pramenech týkajících se východoslovanského tak polabského prostředí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Radegast','Svarog','Polabští Slované','Jan Hanuš Máchal','Riedigost','Dažbog','Štětín','Pavel Josef Šafařík','koruptela','Aleksander Brückner','Veles','Zdeněk Váňa (archeolog)'

Dažbog

Radegast

Riedigost

Štětín

Svarog

Veles