Array ( [0] => 15520335 [id] => 15520335 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Svarog [uri] => Svarog [3] => Svarog by Andrey Shishkin.jpg [img] => Svarog by Andrey Shishkin.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|redirect=Svaroh|jiné=[[Svaroh (Šumava)]]}} [1] => [[Soubor:Svarog by Andrey Shishkin.jpg|náhled|upright=0.9|''Svarog'' od Andreje Šiškina]] [2] => [3] => '''Svarog''', též '''Svaroh''' ([[Staroruština|starorusky]] Сварогъ či Соварогъ), je [[Slovanská mytologie|slovanský bůh]] nejasné funkce a významu. Je zmiňován pouze v jednom písemném pramenu se složitou interpretací a [[etymologie]] jeho jména je předmětem sporů, mohl být však spojován s kovářstvím, ustanovením [[monogamie]] a otcovstvím slunečního boha [[Dažbog]]a a snad také [[Svarožic]]e, který byl nejspíše bohem ohně. Nejčastěji je badateli interpretován jako [[Nebeské božstvo|nebeské a stvořitelské božstvo]], odpovídají praindoevropskému *[[Djéus]]ovi, jehož kult ustoupil do pozadí, případně jako [[Sluneční bůh|sluneční]] nebo kovářsko-magické božstvo. [4] => [5] => == Prameny == [6] => Jméno Svarog se objevuje pouze v jediném dobovém písemném pramenu, kterým je slovanský překlad pasáže díla ''Chronographia'' byzantského kronikáře [[Jan Malalas|Jana Malala]], který byl snad pořízen v [[10. století]] v [[Bulharsko|Bulharsku]] a který se dochoval pouze ve výtazích a fragmentech. Pasáž pojednávající o Svarogovi je dostupná ve dvou verzích, prvních z nich je rekonstruována, a to především na základě ''Vilenského chronografu'', druhá je obsažena v takzvaném ''Pokračování [[Pověst dávných let|pověsti dávných let]]'' obsaženém v [[Ipaťjevský rukopis|Ipaťjevském rukopisu]], jednom z rukopisů Pověsti dávných let, a je opisem z první verze. První z verzí dané pasáže vypráví o egyptských dějinách a o králi Feostovi, což je zkomolenina jména řeckého boha [[Héfaistos|Héfaista]], následující:{{Citace monografie [7] => | příjmení = Dynda [8] => | jméno = Jiří [9] => | titul = Slovanské pohanství ve středověkých ruských kázáních [10] => | vydavatel = Scriptorium [11] => | místo = Červený Kostelec [12] => | rok = 2019 [13] => | strany = 60–64 [14] => | isbn = 978-80-88013-87-7 [15] => }} [16] => [17] => {{Citát|Toho Feosta nazývali bohem, neboť byl čaroděj a bojovník. Když se vydal do bitvy jeho kůň pod ním upadl a způsobil mu chromost. Za tohoto Feosta byl ženám ustanoven zákon vdávat se se za jednoho muže a chovat se zdrženlivě.(...) Když se ten Feost modlil jakousi tajnou modlitbou, spadly z nebes kleště ke kování železa a zbraní.(...) Po smrti tohoto Feosta, jehož též nazývají Svarogem, tu vládl [[Starověký Egypt|Egypťanům]] jeho syn jménem Slunce, jehož nazývají [[Dažbog]].}} [18] => [19] => Podobně hovoří Ipaťjevský rukopis, tedy druhá verze, o Svarogovi jako o králi považovaném za boha, který zavedl kování zbraní, trestal [[Incest|krvesmilstvo]] a jehož synem byl Slunce-Dažbog, přičemž jednou namísto jména Svarog užívá jméno Sovarog. [20] => [21] => Jiří Dynda upozorňuje na to že přes užití slovanského jména text ve skutečnosti hovoří o [[Egyptská mytologie|božstvu egyptském]], pravděpodobně [[Mennofer|memfidském]] [[Ptah]]ovi, jež bylo nejdříve Janem Malalou v rámci rámci [[interpretatio graeca|přiblížení řeckým čtenářům]] ztotožněno s Héfaistem a pak jeho překladateli se slovanským Svarogem. Svarog tak byl překladateli užit jako vhodný protějšek božstva o kterém pojednává původní text, ale detaily jež nám text přináší už jsou obsažené v původním textu a Svaroga se přímo netýkají, přesto však mohou naznačovat něco o jeho funkci. [22] => [23] => Svarogovo jméno se objevuje i na keramice nalezené v bulharském [[Veliko Tarnovo|Velikém Tarnově]], která pochází ze 12.–14. století.{{Citace elektronické monografie [24] => | příjmení = Tropp [25] => | jméno = Karel [26] => | titul = Svarog (podrobněji) {{!}} Slované [27] => | url = http://slovane.cz/?p=51 [28] => | datum přístupu = 2021-04-27 [29] => }} [30] => [31] => Mezi místní jména spojená se Svarogem mohou patřit například polský [[Swarożyn]], Swarawa a [[Swarzędz]], ruský Svaryz, Svaružovo a Svaryž, český [[Svařeň]], [[Svaryšov]] či [[Svárkov]] nebo německý [[Schwerin]]. Podle [[Roman Jakobson|Romana Jakobsona]] k nim mohou náležet i jména, která mohla vzniknout [[tabu]]izací: česká [[Tvarožná]], polská Twarożna Góra nebo rakouská Tbaraschitzberg.{{Citace monografie [32] => | příjmení = Gieysztor [33] => | jméno = Aleksander [34] => | odkaz na autora = Aleksander Gieysztor [35] => | titul = Mytologie Slovanů [36] => | vydavatel = Argo [37] => | místo = Červený Kostelec [38] => | rok = 2020 [39] => | strany = 140–144 [40] => | isbn = 978-80-257-3218-2 [41] => }}{{Citace monografie [42] => | příjmení = Pitro [43] => | jméno = Martin [44] => | odkaz na autora = Martin Pitro [45] => | příjmení2 = Vokáč [46] => | jméno2 = Petr [47] => | odkaz na autora2 = Petr Vokáč [48] => | titul = Bohové dávných Slovanů [49] => | vydavatel = ISV [50] => | místo = Praha [51] => | rok = 2002 [52] => | strany = 15 [53] => | isbn = 80-85866-91-9 [54] => }} [55] => [56] => == Hypotézy == [57] => Interpretace Svaroga je komplikována nejasnostmi okolo toho, nakolik lze výše uvedený text vztahovat na toto slovanské božstvo. Text, z kterého Jan Malalas čerpal původně, totiž pojednával o božstvu egyptském, které bylo ztotožněno s Héfaistem, a následně Malalovymi slovanskými překladateli skrze „interpretatio slavica“ se Svarogem. Zůstává tedy otázkou, nakolik se Svarog podobal postavě, která se objevuje v Malalově textu, a na základě jakých a jak výrazných podobností došlo k jejich ztotožnění. Mezi badateli tak existují rozdíly ve výkladu původu Svarogova jména, jeho funkce i vztahu k bohům [[Dažbog]]ovi a [[Svarožic]]ovi. [58] => [59] => === Etymologie === [60] => Mezi etymologie, kterými je vykládáno Svarogovo jméno, patří například: [61] => [62] => * [[Aleksander Brückner]] vykládal jméno z praslovanského ''*svarъ'' „svár, hádka, boj“ a uvažoval o symbolické souvislosti mezi Svarogovým ohněm a spory a mezi ohněm a Svarogovým hněvem na ty, kteří porušují jeho zákony. Podobně vyložil jméno [[Kazimierz Moszyński]]: jako „hněvající se oheň či bůh“. [63] => * Jiří Dynda vykládá jméno z [[Homonymum|homonymního]] praslovanského ''*svarъ'' „svařit něco dohromady“ [64] => * další badatelé spojují jméno s výrazy odvozenými od praindoevropského výrazu pro slunce, které se ozývá například v [[sanskrt]]ském ''svar'' „Slunce, světlo, nebe“ a ve [[svarga]] – označení jednoho z nebeských světů. [[Stanisław Urbańczyk]] jej spojil s [[Avestánština|avestánským]] ''chvar'' „Slunce“ a ''[[chvarena]]'' „záře, sláva“, podle Michala Téry jméno vzniklo pod vlivem íránských [[Sarmati|Sarmatů]]. [65] => [66] => === Dažbog a Svarožic === [67] => [[Soubor:Svarog by Dominika Makota.jpg|náhled|upright|vlevo|''Svarog'' od Dominika Sikory ([[2016]])]] [68] => Předmětem diskusí je Svarogův vztah k dalším dvěma slovanským božstvům: Dažbogovi a Svarožicovi. První je většinou badatelů pokládán za jeho syna a totéž platí o Svarožicovi, jehož jméno je zpravidla, například Michalem Térou, [[Zdeněk Váňa (archeolog)|Zdeňkem Váňou]] či Jiřím Dyndou, vykládáno jako [[patronymikum]], tedy jako „syn Svarogův”. Situace je navíc komplikována faktem, že Svarožic je kromě staroruských kázání zmiňován i v prostředí [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] – jako hlavní božstvo kmene [[Rataři|Ratarů]], přičemž tento Svarožic je navíc někdy ztotožňován s [[Radegast]]em. Není také jasné, zda jsou Dažbog a Svarožic dvěma božstvy, či jedním, k první možnosti se přiklání například Téra nebo Dynda, k druhé Váňa.{{Citace monografie [69] => | příjmení = Téra [70] => | jméno = Michal [71] => | odkaz na autora = Michal Téra [72] => | titul = Perun - bůh hromovládce [73] => | vydavatel = Pavel Mervart [74] => | místo = Červený Kostelec [75] => | rok = 2009 [76] => | strany = 57, 66–69, 310, 317, 324 [77] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [78] => }}{{Citace monografie [79] => | příjmení = Váňa [80] => | jméno = Zdeněk [81] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [82] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [83] => | vydavatel = Panorama [84] => | místo = Praha [85] => | rok = 1990 [86] => | strany = 67–69 [87] => | isbn = 80-7038-187-6 [88] => }} [89] => [90] => Menší část badatelů namísto toho považuje toto jméno za [[Zdrobnělina|zdrobnělinu]], například podle Aleksandra Brücknera znamená jméno Svarožic „malý Svarog“, a obě božstva jsou tak totožná. Zároveň považuje za božstvo totožné se Svarogem také Dažboga, ale navíc i polabské bohy Radegasta, [[Svantovít]]a, [[Jarovít]]a a [[Trihlav|Triglava]]. Ve všech případech se podle něj jedná o lokální jména nejvyššího slovanského boha – Svaroga. [[Aleksander Gieysztor]] se k této otázce vyjadřuje tak, že možné jsou obě možnosti vzniku Svarožicova jména, a ke vzájemnému vztahu Svaroga, Svarožice a Dažboga se vyjadřuje nejasně. [91] => [92] => === Nebeské božstvo === [93] => Svarog bývá na základě solární a nebeské etymologie často vykládán jako nebeské stvořitelské božstvo, jehož úloha v mytologii u kultu byla upozaděna, tedy jako dědic hypotetického [[Praindoevropské náboženství|praindoevropského božstva]], jehož rekonstruované jméno je *[[Djéus]]. V takovém případě by odpovídal božstvům jako védský [[Djaus]] nebo baltský [[Dievas]], ale také řecký [[Zeus]] nebo římský [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]] – poslední dvě zmiňovaná božstva však přijala atributy [[Seznam hromovládců|hromovládce]] a zaujala v daných panteonech přední úlohu. [94] => [95] => V tomto duchu vykládá Svaroga například Michal Téra, který je přirovnává k védskému Djausovi, který je v některých podáních otcem boha ohně [[Agni]]ho a slunečního boha [[Súrja|Súrji]]. Jeho jméno považuje pravděpodobně za vzniklé pod vlivem íránského národa Sarmatů, stejně jako v případě jmen bohů [[Chors]]e nebo [[Simargl]]a. Spojuje jej také s bohatýrem [[Svjatogor]]em, jehož místo v bylinách přebírá [[Ilja Muromec|Ilja]], podle Téry dědic [[Perun]]a, který je popisován jako unavený a jehož tíhu nemůže nést zem, poslední motiv přirovnává k mytickému oddělení nebes od země, které je nutné uspořádání světa na jeho počátku. Kromě toho Svaroga přirovnává i k [[Deus otiosus|unavenému Bohu]] lidových legend, který vystupuje především v pověstech o stvoření světa prostřednictvím [[kosmogonický skok do vody|skoku do vody]]. [96] => [97] => [[Henryk Łowmiański]] taktéž vyložil Svaroga jako nebeské božstvo, ale jeho ústup do pozadí umístil až do doby následující [[6. století]]. V rámci své hypotézy o slovanském prototeismu či [[Pramonoteismus|pramonoteismu]] se domníval že Slované znali v době své expanze pouze jedinou výraznou božskou postavu, tu měli [[západní Slované]] nazývat Svarog a [[východní Slované]] Perun. Poukazoval přitom na zmínku byzantského historika [[Prokopios z Kaisareie|Prokopia]] z 6. století, podle které znali Slované jednoho či jediného boha – tvůrce blesků, a na zmínku [[Helmold z Bosau|Helmolda]] o jednom bohu na nebesích. Tuto hypotézu po něm převzal například [[Włodzimierz Szafrański]] a [[George Vernadsky]]. Łowmiańského hypotéze odporuje například Michal Téra, mimo jiné z důvodu, že upozadění nebeského božstva došlo pravděpodobně už v době indoevropské jednoty, tedy o několik tisíc let dříve. [98] => [99] => Jako nebeské božstvo, které po stvoření světa odešlo do pozadí, vykládají Svaroga i Martin Pitro a Petr Vokáč, zároveň jej však chápou jako slunečního boha a nebeského kováře. Také jej srovnávají s litevským kulturním hrdinou [[Sovius|Soviem]] a božským kovářem [[Teljavel]]im. [100] => [101] => === Další hypotézy === [102] => Aleksander Gieysztor vyložil jako sluneční božstvo a společně s jeho syny jej přirovnal k védské triádě božstev ohně nebeského, tedy Slunce, atmosférického, tedy blesku, a pozemského: [[Súrja]], [[Indra]], [[Agni]]. Zároveň však považuje Dažboga a Svarožiče za identická božstva. [103] => [104] => Jiří Dynda odmítá chápání Svaroga jako svrchovaného nebeského božstva či božstva typu [[deus otiousus]] a poukazuje na to, že v pramenech Svarog, respektive jeho předobraz, rysy takového božstva nenesou, kromě otcovství slunečního božstva, což považuje za druhotný rys. Namísto toho je přirovnává k postavě mága a bohatýra [[Volch Vseslavjevič|Volcha Vseslavjeviče]] z ruských bylin a stařeckými kováři, kteří v ruském folklóru vyrábí zbraně pro hrdiny a zároveň svaří dohromady vlasy mužů a žen – symbolicky je spojují v manželském svazku, mezi než patří například slepý otec bohatýra Svjatogora. [105] => [106] => Roman Jakobson spojil Svaroga s ptákem [[raroh (mytologie)|rarohem]] a stejnojmennou mytickou bytostí, která je spojována s ohněm a proměnou v ptáka či draka, jejichž protějšek shledal v jménu [[Zarathuštrismus|zarathuštrického]] [[Jazata|jazaty]] [[Verethragna|Verethragny]], jehož jméno je obdobou védského [[Vrtrahán]], titulu Indry jako přemožitele démonického hada [[Vrtra|Vrtry]]. [107] => [108] => Mikola Zubov se domnívá, že Svarog je pouhý [[Literární fikce|učený výmysl]] odvozený překladateli od Svarožiče. [109] => [110] => == Odkazy == [111] => === Reference === [112] => [113] => [114] => === Externí odkazy === [115] => * {{Commonscat}} [116] => [117] => {{Slovanská mytologie}} [118] => {{Autoritní data}} [119] => [120] => [[Kategorie:Slovanští bohové]] [121] => [[Kategorie:Sluneční božstva]] [122] => [[Kategorie:Bohové ohně]] [123] => [[Kategorie:Bohové stvořitelé]] [] => )
good wiki

Svarog

Svarog od Andreje Šiškina Svarog, též Svaroh (starorusky Сварогъ či Соварогъ), je slovanský bůh nejasné funkce a významu. Je zmiňován pouze v jednom písemném pramenu se složitou interpretací a etymologie jeho jména je předmětem sporů, mohl být však spojován s kovářstvím, ustanovením monogamie a otcovstvím slunečního boha Dažboga a snad také Svarožice, který byl nejspíše bohem ohně.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dažbog','Agni','Svarožic','Súrja','Djéus','Staroruština','Ptah','Tvarožná','10. století','Soubor:Svarog by Dominika Makota.jpg','Veliko Tarnovo','George Vernadsky'

Agni

Dažbog

Djéus

Ptah

Ptah je staroegyptským bohem zastřešujícím mnoho dalších božstev.

Staroruština

Staroruština je historický jazyk, který se používal na území Moravy, Slezska a Dolního Rakouska od 9.

Súrja

Svarožic

Tvarožná