Array ( [0] => 14672710 [id] => 14672710 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Symbióza [uri] => Symbióza [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Symbióza je biologický fenomén, který popisuje interakci dvou různých organismů, kdy oba zúčastnění partneři si navzájem poskytují určité výhody a vzájemně spolupracují. Tato vztahová forma je důležitá pro udržování ekosystémů, protože umožňuje organismům efektivněji využívat dostupné zdroje a zlepšuje jejich přežití. Symbióza se vyskytuje ve všech oblastech života - od rostlin a živočichů po mikroorganismy. Existují tři základní typy symbiózy: mutualismus, kdy oba partneři mají prospěch, parazitismus, kdy jeden partner škodí druhému, a kommensalismus, kdy jeden partner má prospěch a druhý neutrpí žádné škody ani výhody. Příkladem mutualismu je vztah mezi květem a opylovačem, kdy semeno je opylováno a opylovač získává nektar jako potravu. Parazitismus může být například případ, kdy jedinec využívá jiného organismu pro vlastní živobytí a způsobuje mu škodu. Komensalismus je vzácnější fenomén, kde jeden organismus má prospěch a druhý není ovlivněn. Symbióza je též důležitá ve vývoji organismských systémů, jako je trávicí trakt člověka, kde mikroorganismy pomáhají trávení potravy. Rovněž je diskutováno, zda přítomnost symbiózy byla důležitá pro vývoj eukaryotické buňky, která vznikla sloučením různých organismů. Studium symbiózy je důležité nejen pro biologii, ale také pro medicínu a ochranu přírody, protože porušení symbiotických vztahů může mít negativní dopad na ekosystémy a zdraví organismů. [oai] => Symbióza je biologický fenomén, který popisuje interakci dvou různých organismů, kdy oba zúčastnění partneři si navzájem poskytují určité výhody a vzájemně spolupracují. Tato vztahová forma je důležitá pro udržování ekosystémů, protože umožňuje organismům efektivněji využívat dostupné zdroje a zlepšuje jejich přežití. Symbióza se vyskytuje ve všech oblastech života - od rostlin a živočichů po mikroorganismy. Existují tři základní typy symbiózy: mutualismus, kdy oba partneři mají prospěch, parazitismus, kdy jeden partner škodí druhému, a kommensalismus, kdy jeden partner má prospěch a druhý neutrpí žádné škody ani výhody. Příkladem mutualismu je vztah mezi květem a opylovačem, kdy semeno je opylováno a opylovač získává nektar jako potravu. Parazitismus může být například případ, kdy jedinec využívá jiného organismu pro vlastní živobytí a způsobuje mu škodu. Komensalismus je vzácnější fenomén, kde jeden organismus má prospěch a druhý není ovlivněn. Symbióza je též důležitá ve vývoji organismských systémů, jako je trávicí trakt člověka, kde mikroorganismy pomáhají trávení potravy. Rovněž je diskutováno, zda přítomnost symbiózy byla důležitá pro vývoj eukaryotické buňky, která vznikla sloučením různých organismů. Studium symbiózy je důležité nejen pro biologii, ale také pro medicínu a ochranu přírody, protože porušení symbiotických vztahů může mít negativní dopad na ekosystémy a zdraví organismů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Common clownfish.jpg|náhled|[[Klaun očkatý]] (''Amphiprion ocellaris'') v symbióze se [[sasanka velkolepá|sasankou velkolepou]] (''Heteractis magnifica''). Protože z tohoto vztahu mají výhodu oba druhy, nazýváme tuto symbiózu [[mutualismus]]]] [1] => [[Soubor:Cuscuta europaea.jpg|náhled|[[Kokotice evropská]] (''Cuscuta europaea'') je příkladem zvláštního druhu symbiózy, známého jako [[parazitismus]]. Podle úzké definice pojmu „symbióza“ by však parazitismus nebyl do souhrnného termínu symbióza vůbec zařazen
(měřítko: květenství dosahuje max. velikosti 15 mm v průměru{{citace elektronické monografie | url = http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=371 | titul = Kokotice evropská - Cuscuta europaea | vydavatel = Kvetenacr.cz}})]] [2] => '''Symbióza''' (z řeckého {{Cizojazyčně|el|σύν}} – „spolu“ a {{Cizojazyčně|el|βίωσις}} – „život“) je [[termín]] označující úzké soužití dvou a více [[organismus|organismů]]. Jedinec, který vstupuje do symbiotického vztahu, se nazývá symbiont. Často se však termín symbióza používá pouze ve smyslu oboustranně výhodného soužití, ačkoliv ve skutečnosti zahrnuje veškeré modely soužití [[mutualismus|mutualismem]] počínaje a [[parazitismus|parazitismem]] konče. Symbiotické svazky mohou být [[Obligátní parazit|obligátní]] nebo fakultativní. Symbiotické svazky se dále mohou členit podle různých hledisek. [3] => [4] => Symbióza nebo také symbiotická interakce či asociace je v [[biosféra|biosféře]] [[Země]] častá a existují odůvodněné předpoklady, že právě díky nim se na naší planetě vyvinul život do té podoby, jak jej známe dnes. Příkladem je samotná [[eukaryotická buňka]], která dle [[endosymbiotická teorie|endosymbiotické teorie]] vznikla právě symbiózou nejméně dvou odlišných [[Prokaryota|prokaryotických buněk]]. [5] => [6] => Funkce symbiózy jsou rozličné, někdy si symbionti vyměňují [[organická látka|organické]] a [[anorganická látka|anorganické]] látky, jindy si například poskytují ochranu či jiné služby. Na mezidruhové úrovni je známo množství asociací mezi [[autotrofie|autotrofními]] [[řasy|řasami]] či [[vyšší rostliny|vyššími rostlinami]] s [[houby|houbami]] a jinými [[heterotrofie|heterotrofními]] organismy, či například [[lišejník]]y, podvojné organismy sestávající z houbové a řasové či [[sinice|sinicové]] složky. [7] => [8] => == Původ slova == [9] => Spolu s vývojem poznání o symbiotických organismech se objevily snahy vytvořit slovo, které by zastřešilo termíny jako [[mutualismus]] a [[parazitismus]]. Výraznou motivací byl objev symbiotické povahy lišejníků, vztah uvnitř lišejníku totiž nebylo možné klasifikovat jako parazitismus. V roce 1877 [[Albert Bernhard Frank]] použil pro tuto potřebu výraz symbiotismus ({{cizojazyčně|de|das Symbiotismus}}). Vysvětlil ho jako společnou koexistenci dvou druhů bez ohledu na povahu jejich vztahu. Přesto bývá termín symbióza připisovaný botanikovi [[Anton de Bary]]mu, jenž slova poprvé použil v roce [[1878]] v díle {{cizojazyčně|de|Die Erscheinung der Symbiose}} (Fenomén symbióza). Anton de Bary se v tomto spise nezmínil o tom, že termín přejal od Franka, i když v jiných textem se o něm zmínil. Pojmu symbióza také podřadil termíny [[mutualismus]], [[parazitismus]] a [[komenzálismus]]. Termín mutualismus však zavedl už pár let před Baryho spisem [[Pierre-Joseph van Beneden]].{{citace monografie | Evolution by Association: A History of Symbiosis | příjmení = Sapp | jméno = Jan | rok = 1994 | vydavatel = Oxford University Press US | strany = 272}} [10] => [11] => Frankova a de Baryho definice je i dnes běžná, ale někteří vědci k ní mají výhrady. Diskutuje se o tom, zda je možné mezi symbiotické vztahy zařadit i velmi krátkodobé mezidruhové vztahy, jako je např. [[opylení]] rostliny. Někdy se za symbiotický vztah nepovažuje parazitismus, a v tom případě se všechny negativní vztahy přeřazují do skupiny [[Alelopatie|antibióz]]. V laickém povědomí je též velmi rozšířená definice, že symbióza zahrnuje jen oboustranně výhodné svazky (tedy mutualismus).{{Citace monografie [12] => | příjmení = Douglas [13] => | jméno = Angela Elizabeth [14] => | titul = Symbiotic Interactions [15] => | vydavatel = Oxford University Press [16] => | místo = [17] => | rok = 2002 [18] => | isbn = 9780198542865 [19] => | strany = 145 [20] => | url = http://books.google.com/books?id=Urgu_9m-4dgC&printsec=frontcover&dq=symbiosis&as_brr=3&hl=cs&sig=drD7AKlhijJ2yBDhVloGCRhPXf8 [21] => }} [22] => [23] => == Dělení symbiotických vztahů == [24] => [[Soubor:E. coli Bacteria (7316101966).jpg|náhled|Bakterie ''[[Escherichia coli]]'' kolonizuje lidské [[střevo]] již 40 hodin po našem [[Porod|narození]].{{citace elektronické monografie | titul = Pathogenic E. coli | url = http://www.textbookofbacteriology.net/e.coli.html | příjmení = Todar | jméno = Kenneth | rok=2008}} Většinou po celý lidský život nečiní svému [[hostitel]]i potíže a jen se živí na zbytcích potravy. Proto je ''E. coli'' [[komenzálismus|komenzálickou]] bakterií
([[rastrovací elektronový mikroskop]])]] [25] => [[Soubor:Common jassid nymphs and ants02.jpg|náhled|Zástupce čeledi [[křískovití|křískovitých]] (Cicadellidae) v symbióze s [[Mravencovití|mravenci]]]] [26] => Symbiotické interakce se navzájem liší nejen mírou vzájemné prospěšnosti z hlediska zúčastněných organismů, ale také mírou těsnosti soužití a podle mnoha jiných parametrů. [27] => [28] => === Podle výhodnosti pro symbionty === [29] => Pro popis konkrétního symbiotického vztahu se často užívá několika termínů, které se definují na základě výhodnosti pro oba symbionty. Symbiotický svazek totiž může být výhodný (+), nevýhodný (-) či na daný druh nemusí mít faktický vliv (0): [30] => [31] => * [[Mutualismus]] (+/+) je symbióza výhodná pro oba partnerské druhy. Příkladem je vztah mezi [[rostliny|rostlinou]] a jejím [[opylovač]]em. [32] => * [[Komenzálismus]] (+/0) je symbióza mezi dvěma druhy, z nichž pro jednoho je vztah výhodou a druhý není ovlivněn. Příkladem jsou někteří zástupci [[střevní mikroflóra|střevní mikroflóry]], kteří se živí na zbytcích potravy a [[hostitel]]i neškodí. [33] => * [[Alelopatie|Amenzálismus]] – alelopatie (0/-) je symbióza dvou druhů, z nichž pro jednoho je vztah nevýhodou a druhý není ovlivněn. Příkladem je [[trnovník akát]] (''Robinia pseudacacia''), který produkuje [[fytoncid]]y, jedy hubící [[podrost]], ale sám není tímto symbiotickým svazkem dotčen.{{Citace monografie [34] => | příjmení = Losos [35] => | jméno = Bohumil, et al. [36] => | titul = Ekologie živočichů [37] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [38] => | místo = Praha [39] => | rok = 1984 [40] => | isbn = [41] => | strany = 316 [42] => }} [43] => * [[Parazitismus]] (+/-) je symbióza dvou druhů, z nichž pro jednoho je vztah nevýhodou a pro druhého výhodou. Klasickým příkladem je [[tasemnice bezbranná]] (''Taenia saginata''), která parazituje ve střevech člověka a škodí mu. [44] => * [[Neutralistická symbióza]] (0/0) je teoretický vztah, při němž na sebe dva druhy nepůsobí vůbec. Tento typ symbiózy se však prokazuje jen těžko kvůli složitosti ekologických vztahů. [45] => * [[Kompetice|Kompetiční symbióza]] (-/-) je vztah mezi dvěma druhy, které vynakládají úsilí, aby proti sobě konkurenčně uspěly. Příkladem může být nekonečný „[[Závody ve zbrojení|závod ve zbrojení]]“ mezi rostlinami a [[Býložravec|býložravci]]. Tento souboj vysvětluje tzv. [[efekt červené královny]]. [46] => [47] => === Podle vzájemné pozice symbiontů === [48] => Podle vzájemné (relativní) pozice dvou symbiontů rozlišujeme: [49] => * [[ektosymbióza]] – jeden ze symbiontů se nachází na povrchu druhého nebo poblíž, [50] => * [[endosymbióza]] – jeden ze symbiontů se nachází uvnitř druhého; a to buď vně buněk (intercelulární s.) nebo uvnitř (intracelulární s.). [51] => [52] => Za ektosymbionta může být někdy považován i organismus, který žije na povrchu [[tělní dutina|tělních dutin]], jako je výstelka [[střevo|střev]] či povrch [[Osrdečník|perikardu]], ale častěji je však tento typ řazen do endosymbiotických svazků. Ten ze symbiontů, který hostí druhého, je nazýván [[hostitel]]. [53] => [54] => === Podle závislosti jednoho symbionta na druhém === [55] => Pokud vzájemné soužití není pro daného symbionta životně důležité, jedná se o fakultativní symbiózu. Příkladem může být [[Sasanky|mořská sasanka]] (Actiniaria), která se bez ryby [[Klaun (Amphiprion)|klauna]] (Amphiprion) snadno obejde. [56] => [57] => Některé symbiotické vztahy jsou obligátní, tzn. pro daného symbionta životně důležité. Běžně uváděným, avšak nesprávným příkladem je údajná obligátní symbióza [[Mauricius|mauricijského]] stromu (''[[Sideroxylon grandiflorum]]'', syn. ''Calvaria major'') a vyhynulého ptáka [[dronte mauricijský|dronte mauricijského]] (''Raphus cucullatus''). Říkalo se, že [[semeno|semena]] tohoto stromu nemohou [[Klíčení semene|klíčit]], protože by musela být [[Stratifikace (botanika)|stratifikována]] v dronteho [[trávicí soustava|trávicím traktu]]. Bylo předpokládáno, že tím, že dronte vyhynul, je osud rostliny ''Sideroxylon grandiflorum'' zpečetěn.{{citace periodika [58] => | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/sci;197/4306/885 [59] => | příjmení = Temple [60] => | jméno = Stanley A. [61] => | titul = Plant-Animal Mutualism: Coevolution with Dodo Leads to Near Extinction of Plant [62] => | rok = 1977 [63] => | číslo = 26 [64] => | ročník = 197 [65] => | periodikum = Science [66] => }} Tato široce rozšířená hypotéza předpokládané obligátní symbiózy, která byla léta uváděným příkladem obligátní symbiózy, je však učebnicovým omylem, semenáčky udávaného stromu se dodnes na ostrově vyskytují.{{citace periodika| příjmení=Witmer| jméno= M. C. |příjmení2= Cheke | jméno2= A. S. |rok=1991| titul= The dodo and the tambalacoque tree: an obligate mutualism reconsidered | periodikum= Oikos | číslo=61 (1)|strany= 133–137 |url=http://cat.inist.fr/?aModele=afficheN&cpsidt=5082004}}{{citace elektronické monografie| url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=2138 | titul = Dronta mauritijského možná vyhubila přírodní katastrofa| příjmení=Petr| jméno=Jaroslav}} [67] => [68] => Existují však zřejmě i v jádru správné příklady obligátní symbiózy. Někteří [[Karibik|karibští]] [[rak poustevníček|raci poustevníčci]] vymírají, protože vyhynul [[plži|plž]], v jehož [[ulita|ulitách]] se skrývali.{{citace elektronické monografie [69] => | titul = West Indian Top Shell (Cittarium pica), Marine Invertebrates of Bermuda [70] => | jméno = Tim [71] => | příjmení = Sartwell [72] => | rok = 2006 [73] => | url = http://www.thecephalopodpage.org/MarineInvertebrateZoology/Cittariumpica.html [74] => }} Obligátní symbiózou však nemusí být jen mutualistické či [[komenzálismus|komenzálické]] vztahy. I mnozí [[parazitismus|parazité]] jsou na svém hostiteli závislí. [[Virus pravých neštovic]] je dnes vyhuben, protože byli proti němu lidé na celém světě [[očkování|očkováni]].{{citace elektronické monografie [75] => | autor = WHO [76] => | odkaz na autora = Světová zdravotnická organizace [77] => | titul = Smallpox [78] => | rok = 2000 [79] => | url = http://www.who.int/csr/disease/smallpox/en/index.html [80] => }} [81] => [82] => === Podle jiných hledisek === [83] => Pokud má jeden ze symbiontů větší velikost, nazývá se [[hostitel]] a jeho partner symbiont. Je možné rozlišovat symbiózy také podle přenosu symbiontů na hostitele – buď přímým přenosem (od jiného hostitele), nebo z okolního prostředí. Hostitel, který je schopen danou symbiózu vytvářet, ale v daném okamžiku ji netvoří, se nazývá ''aposymbiotický hostitel''. [84] => {{citace elektronické monografie [85] => | příjmení = Baláž [86] => | jméno = Milan [87] => | titul = Koncept pojmu symbióza; učební text kurzu mykorhizní symbiózy [88] => | url = http://www.sci.muni.cz/~mykorrhi/html/symbiozy.htm#specificita [89] => | datum přístupu = 2005-07-27 [90] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060618051757/http://www.sci.muni.cz/~mykorrhi/html/symbiozy.htm#specificita [91] => | datum archivace = 2006-06-18 [92] => | nedostupné = ano [93] => }} [94] => [95] => [96] => Už poměr velikostí hostitele a symbionta zpravidla napovídá o jejich [[životní strategie|životních strategiích]], rozměrný hostitel může hostit i množství symbiontů: čím větší je nepoměr rozměrů, tím výraznější je i rozdíl mezi spíše [[Životní strategie#K-strategie|K-strategií]] hostitele a spíše [[Životní strategie#r-strategie|r-strategií]] symbionta. [97] => [98] => Pojem specifita udává, jaké rozpětí [[Druh|druhů]] může do konkrétního symbiotického svazku vstupovat. Specifita je nejvyšší, pokud do svazku vstupuje pouze jeden konkrétní druh či dokonce jen [[poddruh]], ale často se lze setkat i s nižší specifitou (např. na úrovni [[rod (biologie)|rodu]], [[Čeleď|čeledi]] nebo i výše). [99] => [100] => Podle toho, jak dochází k vyživování z hostitele, rozlišuje se [[nekrotrofie]] a [[biotrofie]]. Při nekrotrofii nejprve dochází k usmrcení buňky hostitele, poté ke konzumaci; při biotrofii jsou živiny získávány z buňky živé. Nekrotrofie je typická zejména pro [[parazitismus]]. [101] => [102] => Druhem symbiózy je [[symfilie]]. Jeden biologický druh, hostitel, poskytuje druhému druhu potravu a ochranu výměnou za odměnu. Například hmyz žijící v mraveništích a termitištích nebo lidé chovající dobytek. [103] => [104] => Do symbiotického svazku mohou vstupovat i více než dva druhy. Jako [[parasymbiont]] (sekundární symbiont) se označuje druh, který vstupuje do již existující symbiózy. [105] => [106] => == Důležité symbiotické vztahy == [107] => {{viz též|seznam mutualistických symbiotických svazků}} [108] => Když pomineme původně symbiotické [[bakterie]], které se podílely na vytvoření [[eukaryotická buňka|eukaryotické buňky]], pravděpodobně nejčastějším symbiotickým vztahem je [[parazitismus]]. Počet parazitických druhů několikrát převyšuje počet druhů volně žijících a podle některých odhadů až v poměru 4 : 1.{{citace monografie [109] => | příjmení =Zimmer [110] => | jméno = Carl [111] => | rok = 2005 [112] => | titul = Vládce parazit [113] => | vydavatel = nakl. Paseka, z anglického originálu [114] => | strany = 262 [115] => }} [116] => [117] => Valná většina symbiotických vztahů zahrnuje alespoň jeden [[eukaryota|eukaryotický]] organismus. Důvodem je zřejmě fakt, že eukaryotické druhy mají omezený výčet vlastních [[metabolismus|metabolických]] pochodů. Kromě usnadnění metabolických pochodů často dochází také k výměně energeticky bohatých [[organická látka|organických látek]] mezi symbionty, například [[Sacharidy|cukrů]], které jeden ze symbiontů produkuje např. [[fotosyntéza|fotosyntézou]], a to buď za látky anorganické, nebo za vhodné prostředí k životu ([[ekologická nika|niku]]). [118] => [119] => Existují však i jiné, nezařaditelné symbiotické vztahy. Mezi opylovači a semennými rostlinami se vyvinul vzájemný [[mutualismus]] (někdy kvůli krátkodobosti a nespecifičnosti označovaný jako [[protokooperace]]{{citace elektronické monografie | url = http://www.bbc.co.uk/dna/h2g2/A914366 | vydavatel = BBC | rok = 2003 | titul = Mutualism}}), spočívající v přenosu [[pyl]]u za nějakou odměnu v podobě [[potrava|potravy]] ([[nektar]], pyl). Mnohdy není možné přesně oddělit, kdy se jedná o oboustranně výhodný svazek a kdy ne. Příkladem jsou tělní dutiny mnoha živočichů, v nichž žije početná [[střevní mikroflóra|mikroflóra]], ať už [[parazitismus|parazitická]], [[komenzálismus|komenzálická]], či [[mutualismus|mutualistická]]. [120] => [121] => === Organické látky za anorganické === [122] => Často je symbiotický vztah založen na výměně [[voda|vody]] s [[minerální látka|minerály]] za [[organická látka|organické látky]]. Z páru symbioticky žijících organismů jeden poskytuje vodu a minerální látky (často tzv. [[mykobiont]] – [[houby|houba]]), druhý organické látky vyrobené fotosyntézou ([[fotobiont]] – [[řasy|řasa]], [[sinice]], [[vyšší rostliny|vyšší rostlina]]). V tomto směru je typická [[mykorhiza]], symbiotické soužití hub s kořeny rostlin. Má se za to, že až 70–90 % všech rostlin je mykorhizních,{{Citace monografie [123] => | příjmení = Čepička [124] => | jméno = Ivan [125] => | příjmení2 = Kolář [126] => | jméno2 = Filip [127] => | příjmení3 = Synek [128] => | jméno3 = Petr [129] => | titul = Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza; Přípravný text - biologická olympiáda 2007-2008 [130] => | vydavatel = NIDM ČR [131] => | místo = Praha [132] => | rok = 2007 [133] => | isbn = [134] => | strany = 87 [135] => }} nejčastějším typem je tzv. [[arbuskulární mykorhiza]]. Na směně vody a organických látek je založen také [[lišejník|lichenismus]], symbióza mykobionta a fotobionta v rámci lišejníku. [136] => [137] => === Organické látky za stabilní prostředí či ochranu === [138] => Mnohé (často [[endosymbióza|endosymbiotické]]) organismy si našly výhodný symbiotický svazek, který jim přináší stabilní prostředí (niku) či ochranu výměnou za jejich organické látky. Příkladem jsou symbiotické zelené (jednobuněčné) organismy žijící v tkáních živočichů, které se zpravidla nazývají [[zooxanthela|zooxanthely]], [[Zoocyanela|zoocyanely]] či [[zoochlorella|zoochlorelly]]. Má je například [[nezmar zelený]] (''Hydra viridissima'') nebo [[korál]]y. [139] => [140] => Samostatnou kapitolou jsou početné [[symbiotické vztahy mravenců]], např. se [[mšice]]mi (Aphidoidea) či s některými houbami. Princip zůstává podobný – mšice přispívají svými organickými látkami ([[medovice|medovicí]]), [[mravencovití|mravenci]] mšice chrání. Také houby rodů ''Leucoagaricus'' a ''Leucocoprinus'', které někteří mravenci „pěstují“ v [[mraveniště|mraveništích]], získávají stabilní prostředí pro život, zatímco mravenci konzumují jejich výživné [[hyfa|hyfy]]. [141] => [142] => Typickým příkladem jsou i živočichové, kteří se jinými živočichy nechávají čistit od [[škůdce|škůdců]]. K čističům patří například některé [[krevety]] (Caridea), které čistí od škůdců mnohé ryby včetně [[murénovití|murén]] (Muraenidae). Obměnou tohoto vztahu na souši jsou ptačí čističi [[klubák|klubáci]] (Buphagidae), kteří od kožních parazitů ([[ektoparazitismus|ektoparazitů]]) čistí mnohé suchozemské savce. [143] => [144] => === Zprostředkování metabolických pochodů === [145] => Mnohé (zejména [[prokaryota|prokaryotické]]) organismy pomáhají svým hostitelům vytvářet určitý unikátní produkt metabolismu výměnou za stabilní prostředí a často také za [[Živina|živiny]]. Charakteristické jsou vztahy mezi některými vyššími rostlinami a prokaryotickými organismy [[biologická fixace dusíku|schopnými fixovat dusík]] ([[hlízkové bakterie]]). Někteří živočichové zase využívají schopnosti určitých bakterií vytvářet světlo (schopnost [[bioluminiscence]]). Třetím příkladem symbiotického vztahu jako prostředku k získání nových metabolických pochodů je vztah mezi bakteriemi a [[termiti|termity]] (Isoptera) či [[přežvýkavec|přežvýkavci]] – bakterie jim umožňují [[Trávení#Trávení celulózy|trávení celulózy]]. [146] => [147] => Zvláštní jsou [[endofyt]]ické houby, které žijí v rostlinných pletivech a mnohdy hostiteli prospívají, produkují totiž [[Jed|toxiny]], které zabíjejí patogenní druhy hub či odrazují býložravce.{{Citace periodika [148] => |příjmení = Novotný [149] => |jméno = David [150] => |titul = Není býlí bez houby [151] => |periodikum = Vesmír [152] => |odkaz na periodikum = Vesmír (časopis) [153] => |rok = 2006 [154] => |měsíc = listopad [155] => |ročník = 85 [156] => |číslo = 11 [157] => |strany = 672-675 [158] => |url = http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=6952 [159] => |issn = [160] => |datum přístupu = 2008-05-11 [161] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20071204105034/http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=6952 [162] => |datum archivace = 2007-12-04 [163] => |nedostupné = ano [164] => }} {{Wayback|url=http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=6952 |date=20071204105034 }} [165] => [166] => == Role symbiózy v evoluci == [167] => [[Soubor:Mitochondria, mammalian lung - TEM (2).jpg|náhled|[[Mitochondrie]] vznikly pravděpodobně z [[endosymbióza|endosymbiotických]] [[bakterie|bakterií]]
([[transmisní elektronový mikroskop]])]] [168] => Zřejmou roli hraje symbióza při vzniku nových druhů ([[speciace|speciaci]]). Jsou známy parazitické druhy, které jsou specializované pouze na jednoho hostitele, nebo mutualistické [[trichomonády]] čeledi [[Devescovinidae]], které žijí pouze v trávicím traktu [[termiti|termitů]]. Množství druhů prošlo ve [[fylogeneze|fylogenezi]] obdobím [[koevoluce]] s jinými organismy. [169] => [170] => Symbióza však pravděpodobně sehrála ještě významnější roli, a to již při vzniku [[eukaryotická buňka|eukaryotické buňky]] (eukaryogeneze). Základem tohoto tvrzení je [[endosymbiotická teorie]]. [171] => [172] => === Endosymbiotická teorie === [173] => {{viz též|endosymbiotická teorie}} [174] => Endosymbiotická teorie tvrdí, že [[eukaryotická buňka|eukaryotické buňky]] ([[Živočichové|živočichů]], [[rostliny|rostlin]], [[prvoci|prvoků]] atp.) vznikly ze symbiózy několika druhů [[Prokaryota|prokaryotických]] buněk. Konkrétně [[mitochondrie]] se vyvinuly z endosymbiotických [[Proteobacteria|proteobakterií]] (Proteobacteria) a [[chloroplasty]] z pohlcených zástupců [[sinice|sinic]] (''Cyanobacteria''). [175] => [176] => Dnes jsou mitochondrie a [[plastid]]y řazeny k [[Semiautonomní organela|semiautonomním organelám]], to znamená, že mají vlastní [[genom|genetickou informaci]] (prokaryotického typu), a jsou obalené několika [[buněčná membrána|membránami]]. Pozůstatkem jejich pradávného původu je i způsob [[rozmnožování]] (nezávisle na hostiteli, [[Buněčné dělení|dělením]]) a podobnost dalších biochemických znaků s jejich bakteriálními předky. [177] => [178] => === Koevoluce === [179] => [[Koevoluce]] je společný [[fylogeneze|evoluční vývoj]] dvou či více druhů, při němž dochází ke vzájemnému přizpůsobování. Hrála významnou roli ve vývoji [[krytosemenné|krytosemenných rostlin]] a jejich (převážně [[hmyz]]ích) [[opylovač]]ů. Mnoho rostlin [[Opylení|opylovaných]] hmyzem, [[Netopýři|netopýry]] nebo [[ptáci|ptáky]] se vyvíjelo tak, aby opylení bylo co nejefektivnější. Související změny nastaly i u hmyzích [[opylovač]]ů – například se jim zvětšovaly [[sosák]]y, aby dosáhli lépe k [[nektar]]u. Někdy došlo dokonce k naprosté specializaci jednoho druhu hmyzu na určitý druh kvetoucí rostliny ([[květní specialista|květní specialisté]]). [180] => [181] => == Odkazy == [182] => === Reference === [183] => [184] => [185] => === Literatura === [186] => * {{Citace monografie [187] => | příjmení = Čepička [188] => | jméno = Ivan [189] => | příjmení2 = Kolář [190] => | jméno2 = Filip [191] => | příjmení3 = Synek [192] => | jméno3 = Petr [193] => | titul = Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza; přípravný text – biologická olympiáda 2007–2008 [194] => | vydavatel = NIDM ČR [195] => | místo = Praha [196] => | rok = 2007 [197] => | isbn = [198] => | počet stran = 87 [199] => }} [200] => * LHOTSKÝ, Josef. ''Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů: nový pohled na viry a bakterie''. Praha: Academia, 2015. 208 s. Průhledy, sv. 13. ISBN 978-80-200-2480-0. [201] => * {{Citace monografie [202] => | příjmení = Losos [203] => | jméno = Bohumil et al [204] => | titul = Ekologie živočichů [205] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [206] => | místo = Praha [207] => | rok = 1984 [208] => | isbn = [209] => | počet stran = 316 [210] => }} [211] => * {{Citace monografie [212] => | příjmení = Margulis [213] => | jméno = Lynn [214] => | titul = Symbiotická planeta: nový pohled na evoluci [215] => | místo = Praha [216] => | vydavatel = Academia [217] => | rok = 2004 [218] => | počet stran = 150 [219] => | isbn = 80-200-1206-0 [220] => | edice = Mistři vědy, sv. 7 [221] => | série = [222] => }} [223] => * {{Citace monografie [224] => | příjmení = Slavíková [225] => | jméno = Jiřina [226] => | titul = Ekologie rostlin [227] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [228] => | místo = Praha [229] => | rok = 1986 [230] => | isbn = [231] => | počet stran = 366 [232] => }} [233] => [234] => === Související články === [235] => * [[Biologická interakce]] [236] => * [[Epifyt]] [237] => * [[Protokooperace]] [238] => * [[Seznam mutualistických symbiotických svazků]] [239] => * [[Symbiotické vztahy mravenců]] [240] => [241] => === Externí odkazy === [242] => * {{Commonscat}} [243] => * {{Wikislovník|heslo=symbióza}} [244] => * {{cs}} [http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id648/ Symbióza] na stránkách [[BioLib]] [245] => * [http://www.conet.cz/rishare/venilie/dokumenty/prezentace/Symbioticke_hypotezy.ppt Prezentace o endosymbiotické teorii původu organel] [246] => * {{en}} [http://www.biologyreference.com/Se-T/Symbiosis.html Symbiotické vztahy – rozdělení a příklady s důrazem na mutualismus a parazitismus] [247] => [248] => {{Potravové strategie}} [249] => {{Dobrý článek}} [250] => {{Autoritní data}} [251] => [252] => [[Kategorie:Symbióza| ]] [253] => [[Kategorie:Spolupráce]] [254] => [[Kategorie:Ekologie]] [] => )
good wiki

Symbióza

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'parazitismus','mutualismus','eukaryotická buňka','komenzálismus','sinice','organická látka','hostitel','opylovač','nektar','endosymbiotická teorie','Alelopatie','houby'

Alelopatie

Hostitel

Houby

Houby jsou skupina organismů patřících mezi heterotrofní eukaryoty.

Komenzálismus

Mutualismus

Nektar

Opylovač

Parazitismus

Sinice