Array ( [0] => 14793195 [id] => 14793195 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Súfismus [uri] => Súfismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Súfismus je mystický islámský směr, který se zaměřuje na hledání božského spojení a dosažení duchovní jednoty s Bohem. Článek na české Wikipedii o súfismu poskytuje přehledný a komplexní popis tohoto směru, včetně jeho historie, hlavních prvků, filosofie a praktik. Článek také popisuje vývoj súfismu v různých islámských zemích, včetně jeho vztahu k teologii a právnímu systému islámu. Významní súfisté, jako je Rúmí, Háfiz nebo Ibn Arabí, jsou zmíněni a jejich příspěvky k súfismu jsou popsány. Celkově je článek na české Wikipedii o súfismu přínosným zdrojem informací pro ty, kteří se zajímají o toto mystické hnutí v islámu. [oai] => Súfismus je mystický islámský směr, který se zaměřuje na hledání božského spojení a dosažení duchovní jednoty s Bohem. Článek na české Wikipedii o súfismu poskytuje přehledný a komplexní popis tohoto směru, včetně jeho historie, hlavních prvků, filosofie a praktik. Článek také popisuje vývoj súfismu v různých islámských zemích, včetně jeho vztahu k teologii a právnímu systému islámu. Významní súfisté, jako je Rúmí, Háfiz nebo Ibn Arabí, jsou zmíněni a jejich příspěvky k súfismu jsou popsány. Celkově je článek na české Wikipedii o súfismu přínosným zdrojem informací pro ty, kteří se zajímají o toto mystické hnutí v islámu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{upravit}} [1] => [[Soubor: Youth_and_suitors.jpg|náhled|Pokora před bohem. Ilustrace z díla ''Haft Awrang'' (''Sedm trůnů'') perského básníka Jamiho z 16. století|alt=]] [2] => '''Súfismus''' ({{Vjazyce|ar}}: تصوّف; ''tasawwuf'') je mystická forma nebo také duchovní cesta či spiritualita islámu.{{Citace elektronické monografie [3] => | titul = The Logic of Emanationism and Ṣūfism in the Philosophy of Ibn Sīnā (Avicenna): Misconception 1 [4] => | url = http://www.jstor.org/stable/598443 [5] => | datum přístupu = 2010-3-05 [6] => | vydavatel = Journal of the American Oriental Society [7] => | jazyk = anglicky [8] => }} Rozmanitý pojem zahrnující v sobě etiku, estetiku, vzory chování, působí i na poli hospodářském, politickém či vojenském.{{Citace monografie [9] => | příjmení = Kropáček [10] => | jméno = Luboš [11] => | odkaz na autora = Luboš Kropáček [12] => | titul = Súfismus : Dějiny islámské mystiky. [13] => | vydavatel = Vyšehrad [14] => | místo = Praha [15] => | rok = 2008 [16] => | isbn = 978-80-7021-817-4 [17] => }} Zachází až za hranice běžného chápání mystiky. Na vztahy k bohu a okolí se odvolává [[šarí´a]], súfismus dává šarí´i duchovní postoj, pomocí něhož věřící vykonávají světské povinnosti. Súfismus je hnutí nejednotné a nekonformní. Cílem následovníků súfismu je pomocí zvláštních praktik přivést věřícího blíže k [[Alláh|Bohu]] či dokonce s Bohem splynout. Existuje velká řada súfijských řádů, které se označují jako [[taríka|taríky]], z nichž převážná většina je [[sunnité|sunnitských]]. [18] => [19] => Praktikant súfismu je označován jako '''súfí''' (arabsky: صُوفِيّ‎), ačkoli někteří stoupenci súfismu používají termínu súfí jen pro ty, kteří dosáhli cíle súfijského učení. Občas se pro súfiho též používá termínu [[derviš]]. [20] => [21] => == Pojetí súfismu == [22] => {{viz též|Korán}} [23] => Pojetí súfismu vychází z [[Korán]]u a následného historického vývoje. Súfismus se také někdy vyjadřuje geometrickými prvky. Obvod kruhu představuje náboženské právo (muslimská obec), poloměry poukazují na cestu (taríqa) směřující do středu, jenž tvoří pravda (haqíqa), která je všude a nikde a v metafyzické rovině tvoří taríqu i šarí´u. [24] => [25] => Nejstarší zmínky súfismu nalezneme v islámské středověké filozofii, [[falsafa|falsafě]], čerpající také z řeckého novoplatónství a některých esoterických nauk. V průběhu dějin se mísil s křesťanstvím a indickými naukami. Súfismus zobrazuje morální uvolnění a světskost umajjovského dvora v Damašku.{{Citace monografie [26] => | příjmení = Kropáček [27] => | jméno = Luboš [28] => | odkaz na autora = Luboš Kropáček [29] => | titul = Súfismus : Dějiny islámské mystiky. [30] => | vydavatel = Vyšehrad [31] => | místo = Praha [32] => | rok = 2008 [33] => | isbn = 978-80-7021-817-4 [34] => }} První zmínky súfismu pocházejí z [[Turecko|Turecka]] a to hlavně z města [[Konya]], Jiho-íránské Kúfy a [[Bagdád]]u.{{Citace elektronické monografie [35] => | titul = THREE BOOKS ON SUFISM : (Review article). [36] => | url = http://www. jstor.org/stable/3269878 [37] => | datum přístupu = 2010-3-05 [38] => | vydavatel = Numen [39] => | jazyk = anglicky [40] => }} [41] => [42] => {{viz též|Džaláleddín Balchí Rúmí}} [43] => [44] => Za zakladatele súfijského učení je považován Džaláluddín Balchí Rúmí, který se zapsal do dějin jako jeden ze zakladatelů řádů Tancujících dervišů, také jako mystik a nejvýznamnější perský mystický básník. Svým přínosem obohatil literaturu, umění a filozofii. Ale o rozšiřování súfismu se zasloužil sultán Veled. [45] => [46] => V současné době najdeme příznivce súfismu v místech jeho vzniku např. [[Egypt]], [[Irák]], [[Persie]], Turecko a [[Indie]]. Za povšimnutí stojí i rozšíření a rostoucí zájem o súfismus obyvatel [[Maghreb|Maghribu]].{{Citace elektronické monografie [47] => | titul = The Early History of Sufism in the Maghrib Prior to Al-Shādhilī [48] => | url = http://www.jstor.org/stable/600258 [49] => | datum přístupu = 2010-3-05 [50] => | vydavatel = Journal of the American Oriental Society [51] => | jazyk = anglicky [52] => }} [53] => [54] => {{viz též|Mauláwíja}} [55] => Charakteristické pro súfismus je tanec (samá) od kterého se odvozuje název pro jeho členy-dervišové. Jednotlivci z řádu bratrstva jsou povinni řídit se určitými pravidly meditace, modliteb, rituálu. Jejich řád nastoluje pravidelné zúčastňování setkání svých taríqv.{{Citace monografie [56] => | příjmení = DE VITRAY-MEYEROVITCH [57] => | jméno = Eva [58] => | odkaz na autora = Eva DE VITRAY-MEYEROVITCH [59] => | titul = Rúmí a súfismus : Úvod do islámské mystiky. [60] => | vydavatel = CAD PRESS [61] => | místo = Bratislava [62] => | rok = 1993 [63] => | isbn = 80-85349-32-9 [64] => }} [65] => [66] => První mučedník súfismu byl [[Al-Halládž]]. Mezi další známé postavy súfismu patří např. Rúmí, [[Rabia z Basry]], [[Omar Chajjám]], [[Ibn Sina]], [[al-Muhasibi]] a [[al-Ghazálí]]. [67] => [68] => == Teologie == [69] => Pojem súfismus znamená cestu či stezku, která se dá chápat jako cesta duše k bohu. Tato cesta zahrnuje různé etapy od doslovné praxe zjeveného zákona k božské realitě a současně obsahuje souhrn rituálů, které jsou potřebné pro osvojení súfiské nauky. [70] => [71] => S rozšiřováním islámu dochází k rozkvětu súfismu. Jeho přívrženci se sdružují do [[bratrstvo|bratrstev]], neboli oddělených komunit, které jsou založené na dodržování určitých zásad a jsou vedeny mistrem. [72] => [73] => Členové bratrstev se uchylovali do klášterů, kde se uchýlili na dobu určenou k osvojení si nauk. Členové řádu mohli uzavírat sňatky. Súfismus byl od počátku naukou o lásce, pokoře, milosrdenství a upřímnosti. Tedy vlastnostmi [[Prorok]]a islámu. [74] => [75] => Ve třetím století islámu vzniká většina sufíských zásad. [76] => [77] => Po mystické cestě odříkání a sebe- ukázněnosti prochází adept víry určitými duchovními etapami (mukámat), přičemž nejprve se stává hledačem, poté poutníkem a svůj duchovní stav završí rolí zasvěcence. [78] => [79] => === Klasické schéma etapy cesty === [80] => {| class="wikitable" [81] => |+ Etapy cesty [82] => ! Tělesná duše [83] => ! Napomínající duše [84] => ! Inspirovaná duše [85] => ! Zklidněná duše [86] => ! Uspokojená duše [87] => ! Přijatá duše [88] => ! Realizovaná duše [89] => |- [90] => | Cesta k Bohu [91] => | Cesta cestou Boha [92] => | Cesta o Bohu [93] => | Cesta s Bohem [94] => | Cesta dovnitř Boha [95] => | Cesta od Boha [96] => | Cesta v Bohu [97] => |- [98] => | Svět smyslů [99] => | Svět přechodný [100] => | Svět duchů [101] => | Svět reality [102] => | Svět principů [103] => | Svět neviditelna [104] => | Svět mnohostí a jednoty [105] => |- [106] => | Stav tužeb [107] => | Stav lásky [108] => | Stav vášně [109] => | Stav jednoty [110] => | Stav přechodu [111] => | Stav okouzlení [112] => | Stav trvání v Bohu [113] => |- [114] => | Sídlo: prsa [115] => | Sídlo: srdce [116] => | Sídlo: mysl [117] => | Sídlo: tajemství (srdce) [118] => | Sídlo: tajemství [119] => | Sídlo: hloubky [120] => | Sídlo: podstata tajemství [121] => |- [122] => |} [123] => [124] => Cílem je snaha přiblížit se k Bohu, Bůh pak promlouvá ústy zasvěcence. Existuje tolik individuálních cest k Bohu, kolik je hledajících Boha. Proto by se [[Korán]] měl číst tak, jako by nám byl právě v danou chvíli sdělován. Konečným nejvyšším stádiem je poznání a následné rozprostření se v Bohu. Dle súfíské literatury lze dosáhnout cílené jednoty pomocí prostředníka mezi žákem a Bohem. Proto na cestě k bohu není sám, je veden svým duchovním vůdcem, kterého si sám vybral, a jemuž je zcela oddán. [125] => Teologie v súfismu zahrnuje šarí´a (zákon) jehož dodržování je formálně předepsáno, taríqa (cesta) a haqíqa (nejvyšší jsoucno). Těmto 3 náboženským základům odpovídají kořen, větev a plod duchovní cesty z nichž vycházejí 4 sféry bytí. [126] => [127] => === Sféry bytí === [128] => * ´álam an-násút: svět lidí - vnímaný smysly [129] => * ´álam al-mala kút: svět moci - neviditelný, duchovní, andělský svět, vnímaný intuicí a duchovními schopnostmi [130] => * ´álam al-džabarút: svět síly - nebeský svět, svět božích jmen a přívlastků [131] => * ´álam al-lahút: svět božství, jenž není vnímán, protože to, co je fenomenální, je pohlceno v jednotě [132] => [133] => === Sufíjská cesta a sféry === [134] => * [[Nasút]]: běžný lidský stav, kdo se podřizuje šarí´i [135] => * [[Malakút]]: andělský stav, kterého se snažíme dosáhnout cestou očišťování [136] => * [[Džabarút]]: stav síly, jenž se snažíme dosáhnout cestou osvícení [137] => [138] => Toto úplné vzájemné oddání nemůže být nikdy přetrhnuto, protože se jedná o nejvyšší vzájemný duchovní svazek uzavřený v nebi. Duchovní učitel doprovází svého žáka na cestě při odevzdání se duchovnímu vlivu a poznání božské aspirace (baraka). Adept se nazývá vůdcovým synem. Ostatní adepty nazývá svými bratry, a miluje je jako svého učitele. [139] => [140] => == Praxe == [141] => [[Soubor: TFF.Rudolstadt 2007 Galata Mevlevi Ensemble.jpg|vlevo|náhled| Tančící dervišové]] [142] => Súfismus jako směr, který se formoval na základě mnohých dějinných události do dnešní doby přetrval v určité specifické podobě. Jedná se o variaci vyjádření základní lidské touhy po duchovním rozvoji.I v dnešní době lze pozorovat napjaté vztahy mezi jednotlivými súfíjskými řády. [143] => [144] => Ortodoxie vytýká súfismu, že nedodržuje šarí´u. Další sporným bodem je otázka: Kdo je nejvyšší autoritou islámu? Konfrontace se postupně rozšířily na věrouky a způsoby provádění obřadů. Došlo k zákazům projevu náklonnosti a úcty vůči učitelům. [145] => [146] => Praxe vychází z Koránu. Příslušníci súfismu se modlí pětkrát denně, podobně jako muslimové, přispívají na charitu apod. Mezi vnější súfiskou tradici patří nošení šátků, zakládání nových modliteben a mešit. Vnitřní súfíská tradice se projevuje pak čtením posvátných textů a poezie. Určitého pocitu extáze dosahují pomocí hudby. Mezi praktické cvičení žáků patří modlení se, vzývání [[Alláh]]a, citování veršů z Koránu. K těmto činnostem dochází mezi jednotlivci i v kolektivu. [147] => [148] => V [[Severní Afrika|severní Africe]] jsou súfijští mystikové [[Derviš|dervišové]] nahlíženi podobně jako [[Marabut|marabuti]], kteří inklinují k mystickým liniím islámu nebo islám propojují s [[Tradiční africká náboženství|tradičními africkými náboženstvími]]. V [[Súdán|Súdánu]] stále působí afričtí dervišové, kteří se dostávají do extatického vytržení a mystického sjednocování s Bohem pomocí tance a bubnování za zvuku zpívaných modliteb.{{Citace elektronické monografie [149] => | příjmení = Havelka [150] => | jméno = Ondřej [151] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [152] => | titul = Marabut – esenciální postava černého islámu [153] => | url = https://info.dingir.cz/2022/12/marabut-esencialni-postava-cerneho-islamu/ [154] => | vydavatel = Dingir [155] => | datum vydání = 2022-12-03 [156] => | datum přístupu = 2023-06-07 [157] => | jazyk = cs [158] => }} Také tito černí dervišové – v Súdánu často s jizvovým tetováním v obličeji, které označuje klanovou příslušnost – mají blízko k tradičním lokálním náboženstvím a jejich islám je silně ovlivněn súfismem.{{Citace periodika [159] => | příjmení = Havelka [160] => | jméno = Ondřej [161] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [162] => | titul = Islám v Africe: Pevná tradice, výjimečné univerzity i synkretismy [163] => | periodikum = Dingir [164] => | datum vydání = 2023 [165] => | ročník = 26 [166] => | číslo = 1 [167] => | strany = 2–6 [168] => | url = https://www.dingir.cz/index.php?co=cislo/23/1 [169] => }} V Súdánu je každý rok pořádán velký festival dervišů, kde je možné pozorovat stovky černých dervišů při extatických tancích a zpívaných modlitbách. [170] => [171] => == Odkazy == [172] => [173] => === Reference === [174] => {{překlad|jazyk=en|článek=Islamic philosophy|revize=355339296|jazyk2=en|článek2=Sharia|revize2=355869178|jazyk3=en|článek3=Tariqah|revize3=352840857|jazyk4=en|článek4=Haqiqa|revize4=344589302}} [175] => [176] => [177] => === Literatura === [178] => * {{Citace monografie [179] => | příjmení = Kropáček [180] => | jméno = Luboš [181] => | odkaz na autora = Luboš Kropáček [182] => | titul = Súfismus : Dějiny islámské mystiky. [183] => | vydavatel = Vyšehrad [184] => | místo = Praha [185] => | rok = 2008 [186] => | isbn = 978-80-7021-817-4 [187] => }} [188] => * {{Citace monografie [189] => | příjmení = DE VITRAY-MEYEROVITCH [190] => | jméno = Eva [191] => | odkaz na autora = Eva DE VITRAY-MEYEROVITCH [192] => | titul = Rúmí a súfismus : Úvod do islámské mystiky. [193] => | vydavatel = CAD PRESS [194] => | místo = Bratislava [195] => | rok = 1993 [196] => | isbn = 80-85349-32-9 [197] => }} [198] => * {{Citace elektronické monografie [199] => | titul = THREE BOOKS ON SUFISM : (Review article). [200] => | url = http://www. jstor.org/stable/3269878 [201] => | datum přístupu = 2010-3-05 [202] => | vydavatel = Numen [203] => | jazyk = anglicky [204] => }} [205] => * {{Citace elektronické monografie [206] => | titul = The Logic of Emanationism and Ṣūfism in the Philosophy of Ibn Sīnā (Avicenna): Misconception 1 [207] => | url = http://www. jstor.org/stable/598443 [208] => | datum přístupu = 2010-3-05 [209] => | vydavatel = Journal of the American Oriental Society [210] => | jazyk = anglicky [211] => }} [212] => * {{Citace elektronické monografie [213] => | titul = The Early History of Sufism in the Maghrib Prior to Al-Shādhilī [214] => | url = http://www.jstor.org/stable/600258 [215] => | datum přístupu = 2010-3-05 [216] => | vydavatel = Journal of the American Oriental Society [217] => | jazyk = anglicky [218] => }} [219] => * {{Citace elektronické monografie [220] => | titul = BBC : Sufism [221] => | url = http://www.bbc.co.uk/religion/religions/islam/subdivisions/sufism_1.shtml [222] => | datum přístupu = 2010-04-03 [223] => | jazyk = anglicky [224] => }} [225] => * {{Citace elektronické monografie [226] => | titul = Sufism and the Indonesian Islamic Revival [227] => | url = http://www.jstor.org/stable/2700107 [228] => | datum přístupu = 2010-3-05 [229] => | vydavatel = The Journal Of Asian Studies [230] => | jazyk = anglicky [231] => }} [232] => * NASR Seyyed Hossein, Záhrada pravdy. Vízia a prísľub súfizmu, mystickej tradície islámu (translation and epilogue Milan Špak), Praha: Malvern, 2022, 224 stran, ISBN 978-80-7530-376-9 (slovensky) ([https://info.dingir.cz/2023/04/jak-dojit-do-zahrad-pravdy/ recenze v Náboženském infoservisu]) [233] => [234] => === Související články === [235] => * [[Islám]] [236] => * [[Džaláleddín Balchí Rúmí]] [237] => * [[Idries Shah]] [238] => * [[Arabská filosofie]] [239] => * [[Mystika]] [240] => * [[Korán]] [241] => [242] => === Externí odkazy === [243] => * {{Commonscat}} [244] => * {{Wikislovník|heslo=súfismus}} [245] => [246] => {{Islám}} [247] => {{Autoritní data}} [248] => {{Portály|Islám}} [249] => [250] => [[Kategorie:Súfismus| ]] [] => )
good wiki

Súfismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Korán','Alláh','falsafa','derviš','sunnité','taríka','Al-Halládž','Omar Chajjám','Prorok','bratrstvo','Arabská filosofie','Malakút'

Al-Halládž

Alláh

Bratrstvo

Derviš

Korán

Prorok

Taríka