Array ( [0] => 14715379 [id] => 14715379 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Těšín [uri] => Těšín [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=historickém městě ve Slezsku a jeho východní, polské části po roce 1920}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Těšín [3] => | originální jméno = Cieszyn [4] => | obrázek = Cieszyn, Rynek 01.jpg [5] => | popisek = Hlavní náměstí (Rynek) v prosinci 2023 [6] => | vlajka = POL Cieszyn flag.svg [7] => | znak = POL Cieszyn COA.svg [8] => | zeměpisná šířka = 49.74874 [9] => | zeměpisná délka = 18.63341 [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[slezské vojvodství|Slezské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = [[okres Těšín|Těšín]] [15] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [16] => | název celku 3 = městská gmina [17] => | administrativní dělení = [18] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Těšín |position= top |width= 220 |lat= 49.74874 |long= 18.63341 |float=center |caption=}} [19] => | rozloha = 28,61 [20] => | počet obyvatel = 34297 [21] => | obyvatelé aktuální k = 2020 [22] => | etnické složení = [[Poláci]], [[Slezané]] a další [23] => | náboženské složení = [[římskokatolická církev|římští katolíci]], [[luteránství|luteráni]], [[letniční hnutí|letniční]] a další [24] => | starosta = Gabriela Staszkiewicz [25] => | web = https://www.cieszyn.pl/ [26] => | telefonní předvolba = +48 33 [27] => | psč = 43-400 [28] => }} [29] => '''Těšín''' ({{vjazyce2|pl|''Cieszyn''}} {{Výslovnost|ˈt͡ɕɛʂɨn|Pl-Cieszyn.ogg}}, {{vjazyce2|de|''Teschen''}}) je město v jižním [[Polsko|Polsku]] ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]], sídlo [[okres Těšín|okresu Těšín]]. Jedná se o východní, pravobřežní část města, které bylo v důsledku [[československo-polský spor o Těšínsko|územního sporu po první světové válce]] rozděleno podél [[Olše (řeka)|řeky Olše]]. Západní, levobřežní, část nyní tvoří samostatné město [[Český Těšín]]. Pro odlišení od něj a od nerozděleného města před rokem 1920 se v běžném úzu často používá polská podoba názvu anebo neoficiální označení '''polský Těšín'''. [30] => [31] => Je centrem oblasti nazývané [[Těšínsko]], jednoho ze subregionů ([[Horní Slezsko|Horní]]ho) [[Slezsko|Slezska]] rozkládajícího se na obou stranách [[česko-polská státní hranice|česko-polské státní hranice]] mezi [[Ostravice (řeka)|Ostravicí]] a [[Bělá (přítok Visly)|Bělou]]. Historicky byl sídlem [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]]. Na pravém břehu Olše se nachází celé historické jádro města i se [[Zámecký vrch (Těšín)|Zámeckým vrchem]], Horním a Fryštátským předměstím. Dále tvoří polský Těšín obce připojené již po rozdělení: [[Blahotice (Těšín)|Blahotice]], [[Bobrky (Těšín)|Bobrky]], [[Bohušovice (Těšín)|Bohušovice]], [[Kalubice (Těšín)|Kalubice]], [[Krásná (Těšín)|Krásná]], [[Kuldov]], [[Marklovice (Těšín)|Marklovice]], [[Mníšek (Těšín)|Mníšek]] a [[Pastviska (Těšín)|Pastviska]]. V červnu 2020 měl 34 297 obyvatel.[https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5468/6/28/1/ludnosc._stan_i_struktura_30.06.2020.zip Statistické údaje GUS k 30.06.2020] [32] => [33] => Z geomorfologického hlediska se rozkládá ve [[Pogórze Śląskie|Slezském podhůří]]. Kromě [[Olše (řeka)|Olše]] protékají územím města [[Bobrůvka (potok)|Bobrůvka]], [[Puncovka]], Mlýnský kanál (''Młynówka'') a několik menších potoků. [34] => [35] => == Historie == [36] => === Založení města === [37] => [[Soubor:2012 Powiat cieszyński, Cieszyn, Góra Zamkowa, Rotunda św. Mikołaja 02.jpg|thumb|left|150px|[[Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava|Rotunda sv. Mikuláše a sv. Václava]]]] [38] => Těšín je jedním z nejstarších měst [[Slezsko|Slezska]]. Podle legendy jej založili roku 810 bratři Bolek, Lešek a Těšek, synové knížete [[Lešek III.|Leška]], na místě svého šťastného setkání u pramene, s nímž byla později ztotožněna [[Studna Tří bratří (Těšín)|Studna Tří bratří]]. Ve skutečnosti však základem města bylo [[Holasici|holasické]] hradiště na [[Zámecký vrch (Těšín)|Zámeckém vrchu]], kde je stálé osídlení doloženo k 10. století. Vzniklo zřejmě po zničení [[Starý Těšín (hradiště)|Starého Těšína]] – hradiště ležícího v dnešní [[Chotěbuz]]i-[[Podobora|Podoboře]] – během bojů mezi [[Velkomoravská říše|velkomoravskými]] vojsky [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]] a [[Vislané|vislanskými]] kmeny. Jeho význam postupem času rostl a stalo se (zpočátku spolu s obnoveným Starým Těšínem, ten definitivně zanikl v průběhu 11. a 12. století) administrativním, náboženským a hospodářským centrem velké části Slezska. Do druhé poloviny 11. století je datován vznik románské [[Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava|rotundy sv. Mikuláše a sv. Václava]], která se dochovala dodnes a je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek Slezska (její vyobrazení se dokonce nalézá na [[avers a revers|reversu]] současné polské bankovky v nominální hodnotě 20 [[zlotý]]ch). Ve stejné době se začalo rozvíjet podhradí Zámeckého vrchu – základ budoucího města. [39] => [40] => První písemná zmínka o Těšíně (v latinské podobě ''Tescin'') pochází z [[Vratislavská bula|Vratislavské buly]] papeže [[Hadrián IV.|Hadriána IV.]] vydané 23. dubna 1155. Uvádí se v ní jako sídlo [[kastelánie]]. Podruhé jsou Těšín (''Tessin'') a těšínská kastelánie – základ budoucího [[Těšínsko|Těšínska]] – zmiňovány v listině [[Arcidiecéze vratislavská|vratislavského biskupa]] [[Vavřinec Doliveta|Vavřince Dolivety]] z 25. května 1223 týkající se povinnosti platit desátky [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátskému]] klášteru v [[Rybnik]]u. Někdy mezi rokem 1217 a 1223 byla Těšínu udělena [[městská práva]] [[Lwówek Śląski|löwenberského]] typu. První náměstí a farní kostel vznikly v oblasti původního podhradí kolem dnešního Divadelního náměstí (Plac Teatralny). V dokumentu z roku 1223 se uvádí také předměstí (''suburbium''), dnešní Fryštátské Předměstí. [41] => [42] => === Pod vládou Piastovců === [43] => Při prvním dělení Slezska v roce 1172 se Těšín stal součástí [[Ratibořské knížectví|ratibořského údělu]], jehož osudy sdílel do roku 1290 (v letech 1202–1282 v rámci [[Opolské knížectví|Opolsko-Ratibořského knížectví]]), kdy rozdělením Ratibořska vzniklo samostatné [[Těšínské knížectví]]. Jeho prvním knížetem se stal [[Měšek I. Těšínský|Měšek I.]], zakladatel rodové linie [[Těšínská větev Piastovců|těšínských Piastovců]]. 24. února 1327 složil kníže [[Kazimír I. Těšínský|Kazimír I.]] lenní slib českému králi [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]] a od roku 1348 bylo Těšínsko formálně součástí [[země Koruny české|zemí Koruny české]]. První čtvrtstoletí, do roku 1315, k němu patřilo i [[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]]. [44] => [[Soubor:Cieszyn_merian.jpg|thumb|Těšín kolem roku 1640 – mědiryt [[Matthäus Merian|Matthäusa Meriana]]]] [45] => Jako hlavní město Těšín dále získával na významu. Největší rozvoj zaznamenal v období vlády [[Přemysl I. Nošák|Přemysla I. Nošáka]] (1358–1410), který završil výstavbu [[Těšín (hrad)|gotického hradu na Zámeckém vrchu]] a v roce 1374 udělil Těšínu nová městská práva po vzoru [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Město se rozšířilo jihovýchodním směrem, bylo vytyčeno nové náměstí s radnicí – dnešní Stary Targ. V té době byla také zřízena funkce purkmistra města (první známý byl [[Mikuláš Giseler]]) a založena městská rada. Další etapa rozšiřování Těšína proběhla za [[Kazimír II. Těšínský|Kazimíra II.]] (1460/77–1528), který v roce 1496 přenesl hlavní náměstí na současné místo, obehnal město novými hradbami a založil zemský soud. [46] => [47] => S panováním [[Václav III. Adam Těšínský|Václava III. Adama]] (1528–1579) se pojí nejen zavedení [[luteránství]] v knížectví, ale také darování v roce 1545 těšínským měšťanům dominikánských zahrad za [[Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně|kostelem svaté Maří Magdalény]], kde byla postupně vybudována čtvrť Nové Město, čímž historické jádro zhruba získalo dnešní podobu. V téže době došlo k zakoupení pozemků za Vyšší bránou (východní městskou bránou) na založení Horního Předměstí. V 17. století se začaly formovat „[[těšínské Benátky]]“ – osada řemeslníků pod hradbami u mlýnského náhonu. [48] => [49] => Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] měla obzvlášť tragický průběh okupace města švédskými vojsky v letech 1645–1646. Při bojích s císařskou armádou na jaře 1646 došlo ke zničení těšínského hradu, který už nikdy nebyl obnoven jako knížecí sídlo. Poslední představitelka těšínských Piastovců – [[Alžběta Lukrécie Těšínská|Alžběta Lukrécie]] – strávila svá poslední léta v rezidenci tvořené čtyřmi domy na hlavním náměstí. [50] => [51] => === Období Habsburků === [52] => [[Soubor:Gnadenk-Teschen.jpg|thumb|Ježišův kostel na dobové ilustraci z poloviny 18. století]] [53] => Po smrti [[Alžběta Lukrécie Těšínská|Alžběty Lukrécie]] v roce 1653 knížectví přešlo jako odumřelé léno ([[odúmrť]]) na české krále a připadlo [[Habsburkové|Habsburkům]]. Důsledkem třicetileté války a příchodu nové dynastie, jež nejevila o toto území velký zájem, byla hospodářská a politická stagnace do konce 17. století. I přes rekatolizační snahy Habsburků zůstala část Těšíňanů věrná protestantskému vyznání. V roce 1710 začala výstavba [[Ježíšův kostel v Těšíně|Ježíšova kostela]] na Horním Předměstí – jednoho z šesti tzv. [[kostely milosti|kostelů milosti]] ve Slezsku, jejichž vznik umožnil exekuční reces k [[altranstädtská konvence|altranstädské konvenci]]. U kostela vznikla [[Tschammerova knihovna]]. [54] => [55] => Postavení města se změnilo po roce 1742, kdy Těšínsko jako jedno z mála území v rozděleném Slezsku zůstalo nadále součástí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. S [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Albertem Kazimírem Sasko-Těšínským]] (1766–1822), jemuž přinesla knížectví věnem [[Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská]], dcera [[Marie Terezie]], začíná nová éra těšínských knížat, kteří v něm vládli přímo a zajímali se o jeho rozvoj, rovněž v souvislosti s přicházející industrializací. V roce 1794 nechal založit nové předměstí na levém břehu [[Olše (řeka)|Olše]] zvané [[Saská kupa]] (''Sachsenberg'') – spolu s [[Brandýs (Český Těšín)|Brandýs]]em a [[Kamenec (Český Těšín)|Kamencem]] zárodek budoucího [[Český Těšín|Českého Těšína]]. Při reorganizaci státní správy v roce 1783 vznikl [[Těšínský kraj]] zahrnující celé historické Těšínsko a malou část Opavska. Po jeho zrušení v roce 1850 se Těšín stal sídlem [[okres Těšín|okresu]] v korunní zemi [[Rakouské Slezsko]]. [56] => [[Soubor:Treaty_of_Teschen.jpg|thumb|150px|Originál těšínské mírové smlouvy ve francouzském jazyce]] [57] => 13. května 1779 byl za přítomnosti delegátů habsburského Rakouska, [[Pruské království|Pruska]], [[Saské kurfiřtství|Saska]], [[Bavorské kurfiřtství|Bavorska]], [[Francouzské království|Francie]], [[Ruské impérium|Ruska]] a [[Zweibrücken]]ska podepsán [[těšínský mír]] ukončující [[Válka o bavorské dědictví|válku o bavorské dědictví]]. Těšínský mír město na krátkou dobu proslavil po celé Evropě. Na místě [[Larischové|Larischových]] zahrad, ve kterých se konala recepce pro signatáře, se dnes nachází Park Míru pojmenovaný právě na počest této události. Na druhou stranu rozvoj Těšína na sklonku 18. století poznamenala série pohrom, kromě jiného zemětřesení v roce 1786 a požár v roce 1789, který poničil dokonce tři čtvrtiny zástavby. Obnova města pod vedením [[Karl Jacobi von Eckholm|Karla Jacobiho von Eckholma]] zásadně ovlivnila současnou podobu historického centra. Nejméně dotčeno bylo Nové Město, kde tak teď paradoxně najdeme nejstarší stavební památky – barokní domy z doby před požárem. V té době došlo také ke zbourání těšínských hradeb. [58] => [[Soubor:Market_Square,_Cieszyn_(I._Chambrez).jpg|thumb|left|Hlavní náměstí a radnice na ilustraci z roku 1802]] [59] => Počátek 19. století se nesl ve znamení kulturního rozvoje Těšína. V roce 1802 zde jezuitský kněz [[Leopold Scherschnik]] (Šeršník) založil muzeum – dnešní [[Šeršníkovo muzeum|Muzeum Těšínského Slezska]] (''Muzeum Śląska Cieszyńskiego''), nejstarší veřejné muzeum v českých zemích a druhé nejstarší na dnešním území Polska. Šeršníkova knihovna se 12 tisíci svazky odkázaná v roce 1808 městu je základem Těšínské knihovny (''Książnica Cieszyńska''). V roce 1805 vzhledem k ohrožení [[Vídeň|Vídně]] napoleonskými vojsky byl do Těšína přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie. Tímto způsobem se Těšín stal na určitý čas hlavním městem mocnářství. Roku 1836 další požár pohltil část města, včetně budovy radnice, kterou znovu postavili v klasicistním stylu v roce 1846 a dochovala se v této podobě do současnosti. Rovněž v roce 1846 byl založen dodnes fungující knížecí pivovar na úpatí [[Zámecký vrch (Těšín)|Zámeckého vrchu]]. V letech 1838–1840 byl na místě někdejšího dolního hradu na příkaz arcivévody [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka]] vybudován [[Lovecký zámeček Habsburků (Těšín)|klasicistní zámeček]] podle návrhu [[Josef Kornhäusel|Josefa Kornhäusela]] s rozlehlým parkem. Sloužil jako knížecí letní rezidence a sídlo [[Těšínská komora|Těšínské komory]] spravující knížecí statky. [60] => [[Soubor:Teschen_Stadtplan_1909.jpeg|thumb|Plán města z roku 1909]] [61] => [[Revoluce v roce 1848|Revolučním rokem 1848]] začalo období národnostních sporů, které doprovázely politický život města po dalších sto let. Vzájemně soupeřily školské spolky: česká ''[[Matice osvěty lidové]]'', polská ''[[Macierz Szkolna dla Księstwa Cieszyńskiego]]'' a německá ''Deutsche Schulverein''. Vedle sebe existovaly polský Národní dům (''Dom Narodowy'') na hlavním náměstí, Německý dům (''Deutsches Haus'') v ulici Głęboka či Slezský dům na Horním náměstí (Górny Rynek), který byl sídlem [[Slezská lidová strana|Slezské lidové strany]] reprezentující zastánce svébytné slezské národnosti. V roce 1910 žilo v Těšíně 22 489 obyvatel, z toho 61,5 % mluvilo německy, 31,7 % polsky (k polštině se započítávalo i [[těšínské nářečí]]), 6,7 % „česky–moravsky–slovensky“ a 0,1 % v jiném jazyce; 67,3 % tvořili katolíci, 22,8 % luteráni, 9,4 % židé a 0,5 % osoby jiného vyznání, především [[kalvinismus|kalvinisté]] a [[Letniční hnutí|letniční křesťané]].{{Citace monografie [62] => | titul = Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien [63] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/13033/edition/11734/content [64] => | vydavatel = Im Verlage des schlesischen Landesausschusses [65] => | místo = Troppau [66] => | rok = 1912 [67] => | počet_stran = 120 [68] => | strany = 58–61 [69] => | jazyk = de [70] => | redaktoři = Ludwig Patryn [71] => }} [72] => [73] => V roce 1869 byla do Těšína dovedena železnice ([[Košicko-bohumínská dráha]]) a v okolí hlavního nádraží na západním břehu Olše (dnešní [[Český Těšín (nádraží)|nádraží Český Těšín]]) začala vznikat průmyslová čtvrť. Výstavbou [[Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí|Moravsko-slezské dráhy měst]] v roce 1888 získal Těšín také spojení s [[Frýdek-Místek|Frýdkem]] a [[Bílsko-Bělá|Bílskem]] a stanici nad [[Bobrůvka (potok)|Bobrůvkou]] (dnešní [[Cieszyn (nádraží)|nádraží Cieszyn]]). Rozvoj průmyslu zde však neprobíhal tak rychle jako v nedalekém Bílsku či na Ostravsku, což vedlo k postupnému poklesu hospodářského významu města v regionu. Nadále však zůstávalo důležitým administrativním a kulturním centrem. V roce 1911 byla ve městě zavedena [[Tramvajová doprava v Těšíně|tramvajová doprava]] – jedna linka spojující hlavní nádraží s historickým jádrem a Horním Předměstím. V letech 1914–1916 byl Těšín, konkrétně budova gymnázia na dnešním náměstí Słowackého, sídlem generálního štábu rakousko-uherské armády, v jehož čele stál poslední těšínský kníže [[Bedřich Rakousko-Těšínský]]. [74] => [75] => === Rozdělení města === [76] => {{Viz též|Československo-polský spor o Těšínsko}} [77] => [[Soubor:Cieszyn - most graniczny. 1938 (69658702).jpg|thumb|Hraniční přechod na mostě Družby (1938)]] [78] => Po ukončení [[První světová válka|první světové války]] a zániku [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] se Těšín spolu s celým [[Těšínsko|Těšínskem]] stal předmětem [[Československo-polský spor o Těšínsko|československo-polského hraničního sporu]]. Tento spor v lednu 1919 vyústil dokonce v tzv. [[Sedmidenní válka|sedmidenní válku]] mezi [[Československo|Československem]] a [[Polsko|Polskem]]. [[Plebiscit na Těšínsku|Plánovaný plebiscit]] se nakonec nekonal a o rozdělení regionu rozhodla pařížská [[Konference velvyslanců]] dne 28. července 1920. Město Těšín bylo rozděleno podle řeky [[Olše (řeka)|Olše]]: historické jádro s Horním a Fryštátským předměstím připadlo Polsku ([[Slezské vojvodství (1920–1945)|autonomnímu Slezskému vojvodství)]], zatímco levobřežní průmyslová část s hlavním vlakovým nádražím a zhruba třetinou obyvatel se stala součástí Československa – vzniklo nové město '''[[Český Těšín]]'''. [79] => [[Soubor:Polish_Army_capturing_Zaolzie_in_1938.PNG|thumb|Polská armáda vjíždí do Českého Těšína v říjnu 1938]] [80] => Zatímco Český Těšín prožíval stavební boom a bývalé předměstí Saská kupa se proměnilo v moderní městské centrum s vlastním náměstím a řadou funkcionalistických architektonických skvostů, pro polský Těšín znamenala nová hranice ztrátu dosavadního významu a sociálně-hospodářskou stagnaci. V roce 1923 byly připojeny [[Blahotice (Těšín)|Blahotice]] (''Błogocice''), původně část [[Svibice]], která se ocitla na československé straně, a v roce 1932 obec [[Bobrky (Těšín)|Bobrky]] (''Bobrek''), jež v mnohém převzala úlohu odtrženého území Českého Těšína coby průmyslového předměstí a hlavního směru urbanistického vývoje. Roku 1934 byla dokončena železniční trať (polský) Těšín – [[Žibřidovice (Polsko)|Žibřidovice]], která měla nahradit dosavadní spojení se zbytkem Horního Slezska a [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhou Ferdinandovou]] prostřednictvím [[Košicko-bohumínská dráha|Košicko-bohumínské dráhy]]. Zdlouhavé hraniční kontroly vedly ke zrušení tramvajové dopravy k dubnu 1921. [81] => [82] => K opětovnému spojení obou částí došlo po anexi západního Těšínska ([[Zaolzie|„Záolší“]]) Polskem v říjnu 1938, což udržela v moci i nacistická správa v letech 1939 až 1945. Tehdy byl Těšín sídlem ''Landkreis Teschen'' v [[Horní Slezsko (provincie)|provincii Horní Slezsko]] přímo začleněné do [[Nacistické Německo|Říše]]. [83] => [84] => Po druhé světové válce se hranice vrátily do podoby z roku 1920. Úvahy o případné výměně západního Těšínska za některá z nových polských teritorií na západě (například v oblasti [[Kladské hrabství|Kladska]] či [[Hlubčice|Hlubčicka]]) utnula československo-polská smlouva o přátelství z roku 1947 a s konečnou platností spor ukončila Smlouva o konečném vytyčení hranic mezi ČSR a PLR podepsaná 13. června 1958. Těšín zůstal rozdělený. [85] => [86] => === Polský Těšín po roce 1945 === [87] => Za druhé světové války utrpěl Těšín jen minimální škody. V září 1939 byly zničeny dvě synagogy a dvakrát odstupující armády, v roce 1939 polská, v roce 1945 německá, vyhodily do povětří oba těšínské mosty, což poškodilo i některé okolní budovy, například [[Kavárna Avion|kavárnu Avion]] znovu postavenou až v roce 2010. [[Rudá armáda]] obsadila město bez boje 3. května 1945. Zatímco Český Těšín si díky početné polské menšině a později také přílivu Slováků či Vietnamců udržel mnohonárodnostní ráz, polský Těšín se v důsledku vyhlazení své židovské populace a odsunu nebo postupné asimilace místních Němců stal etnicky jednotvárným městem – v roce 2002 se k polské národnosti hlásilo 96,9 % obyvatel.[https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultstronaopisowa/5743/1/1/nsp2002_tabl4.xls Výsledky polského sčítání lidu v roce 2002 podle obcí] Zachoval si však náboženskou pestrost: vedle katolické většiny se zhruba 15 % obyvatel hlásí k [[Evangelicko-augsburská církev v Polské republice|evangelicko-augsburské církvi]], existuje též významná [[letniční hnutí|letniční komunita]].{{Citace monografie [88] => | příjmení1 = Żerański [89] => | jméno1 = Marcin [90] => | titul = Cieszyn i Czeski Cieszyn. Śladem tramwaju [91] => | vydavatel = Pracownia na Pastwiskach [92] => | místo = Cieszyn [93] => | rok = 2011 [94] => | počet_stran = 168 [95] => | strany = 19 [96] => | isbn = 978-83-933109-0-6 [97] => | jazyk = pl [98] => }} [99] => [[Soubor:Kanapki cieszyńskie.jpg|thumb|left|Těšínské sleďové chlebíčky]] [100] => Hospodářský život polského Těšína v období socialismu se opíral o několik průmyslových podniků střední velikosti: strojírenské závody CELMA, továrna na nářadí CEFANA, továrna na zdrhovadla ZAMPOL, továrna na barvy a laky POLIFARB Cieszyn, pletařské závody JUVENIA, továrna na technické součástky FACH, továrna na stolní náčiní POLWID, továrna na topná zařízení TERMIKA, Experimentální podnik hornické telemechaniky ELEKTROMETAL a cukrovinkárna OLZA, která proslula především oplatkami [[Prince Polo]] (známé též pod názvem Siesta). Oplatky získaly velkou popularitu na [[Island]]u a byly tam vyváženy výměnou za dodávky severoatlantických [[sleď]]ů, což přispělo k popularizaci těšínských sleďových chlebíčků prodávaných od 70. let 20. století v obchodech potravinářského družstva PSS Społem.{{Citace elektronické monografie [101] => | titul = Historia kanapek [102] => | url = https://www.cieszynskiekanapki.pl/historia-kanapek [103] => | vydavatel = PSS Społem Cieszyn [104] => | datum_přístupu = 2021-06-02 [105] => | jazyk = pl [106] => }} [107] => [[Soubor:Bobrek West housing estate in Cieszyn 2010-05-23.jpg|thumb|Sídliště Bobrky-západ (2010)]] [108] => V 70. a 80. letech byla vybudována panelová sídliště: Podgórze (nazývané též Banotówka), Liburnia, Piastowskie a Bobrky-západ (''Bobrek Zachód''). Předtím v 50. letech vzniklo sídliště Mały Jaworowy navazující na zástavbu Horního Předměstí a v 90. letech začala po šesti domech přerušená výstavba sídliště Bobrky-východ (''Bobrek Wschód''). Roku 1973 byly připojeny [[Bohušovice (Těšín)|Bohušovice]] (''Boguszowice''), [[Kalubice (Těšín)|Kalubice]] (''Kalembice''), [[Krásná (Těšín)|Krásná]] (''Krasna''), [[Kuldov]] (''Gułdowy''), [[Mníšek (Těšín)|Mníšek]] (''Mnisztwo'') a [[Pastviska (Těšín)|Pastviska]] (''Pastwiska''), roku 1975 pak ještě [[Marklovice (Těšín)|Marklovice]] (''Marklowice''). V letech 1975 až 1998 spadal polský Těšín pod [[Bílské vojvodství]], předtím patřil [[Katovické vojvodství (1950–1975)|Katovickému]] a od roku 1999 je součástí [[Slezské vojvodství|Slezského vojvodství]]. V roce 1971 došlo k transformování učitelského semináře v Bobrkách na pobočku [[Uniwersytet Śląski|Slezské univerzity v Katovicích]] – nyní je Těšín sídlem Fakulty umění a vzdělávacích věd (''Wydział Sztuki i Nauk o Edukacji''). [109] => [[Soubor:Cieszyn (PL) border, 20.7.1993r.jpg|thumb|left|Fronta k hraničnímu přechodu na mostě Družby (1993)]] [110] => V roce 1991 vznikl severní obchvat města dnes tvořící jeden z úseků [[rychlostní silnice S52 (Polsko)|rychlostní silnice S52]] (dříve S1) a v Bohušovicích byl zprovozněn největší co do rozsahu infrastruktury a počtu odbavených vozidel hraniční přechod mezi Polskem a Československem/Českem s 760 m dlouhým silničním mostem překlenujícím údolí Olše. Velkého významu nabyly v 90. letech těšínské středeční a sobotní trhy hojně navštěvované obyvateli českého příhraničí a celkově přeshraniční obchod. Odhaduje se, že hranici překračovalo na 45 tisíc lidí denně, z toho jen pět tisíc tvořili „obyčejní“ turisté a osoby mířící dále do vnitrozemí. Důležitým fenoménem té doby byli tzv. „mravenci“ (polsky ''mrówki'') čili pašeráci, kteří dennodenně pendlovali mezi polským a Českým Těšínem a pokaždé přenášeli maximální povolené množství alkoholu a cigaret, aby je pak výhodně prodali na druhé straně hranice.{{Citace elektronické monografie [111] => | příjmení1 = Dembiniok [112] => | jméno1 = Marian [113] => | titul = Hranice na Olši: Hraniční obchod (po 1990) [114] => | url = https://openairmuseum.info/cz/dzialy/Hranice%20na%20Ol%C5%A1i/Hranicni-obchod-po-1990 [115] => | vydavatel = Open Air Museum [116] => | datum_přístupu = 2021-06-02 [117] => }} [118] => [[Soubor:Kin2.jpg|thumb|Plakát propagující [[festival Kino na hranici]] na mostě Družby (2017)]] [119] => Novou kapitolu v dějinách Těšína otevírá vstup Polska a České republiky do [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]] v roce 2007. S odstraněním hraničních závor se obě části rozděleného města začaly opět sbližovat, zejména v rovině kulturní spolupráce a společné propagace či investic jako byl projekt zvelebení nábřeží Olše pod heslem ''Zahrada dvou břehů'' dokončený v roce 2019 nebo probíhající od roku 2020 projekt ''Po stopách těšínské tramvaje'' zahrnující mj. rekonstrukci pěší zóny a výstavbu nového turistického centra na místě bývalé celnice u mostu Družby.{{Citace elektronické monografie [120] => | příjmení1 = Januszek [121] => | jméno1 = Tomáš [122] => | titul = Proměna těšínského nábřeží u řeky Olše [123] => | url = https://karvinsky.denik.cz/zpravy_region/promena-tesinskeho-nabrezi-u-reky-olse-20191013.html [124] => | vydavatel = Karvinský deník [125] => | datum_vydání = 2019-10-14 [126] => | datum_přístupu = 2021-06-02 [127] => }}{{Citace elektronické monografie [128] => | příjmení1 = Czyżewski [129] => | jméno1 = Marcin [130] => | titul = Tramwaj i nowe centrum na granicy. Wspólny projekt Cieszyna i Czeskiego Cieszyna [131] => | url = https://bielskobiala.wyborcza.pl/bielskobiala/7,88025,26889751,tramwaj-i-nowe-centrum-na-granicy-wspolny-projekt-cieszyna.html [132] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [133] => | datum_vydání = 2021-03-21 [134] => | datum_přístupu = 2021-06-02 [135] => | jazyk = pl [136] => }} Rovněž v oblasti každodenního života tvoří Těšín v 21. století v některých ohledech opět jedno město, na druhou stranu však postrádá například společnou síť městské hromadné dopravy. Od roku 1998 je Těšín sídlem [[Euroregion Těšínské Slezsko|euroregionu Těšínské Slezsko]]. Od roku 1999 hostí [[Festival Kino na hranici|filmový festival Kino na hranici]], v letech 2002 až 2005 se zde konal také [[Nowe Horyzonty|festival Nowe Horyzonty]]. [137] => [138] => == Části města == [139] => [[Soubor:Cieszyn, gęstość zaludnienia.png|náhled|vpravo|Sídelní jednotky polského Těšína (zbarvení podle hustoty zalidnění v roce 1997)]] [140] => Těšín se formálně nedělí na samosprávné městské části, nicméně pro potřeby územní plánování byly určeny tzv. sídelní jednotky, které částečně odpovídají historickým čtvrtím a obcím postupně připojovaným ve 20. století. [141] => * '''Střed''' (''Śródmieście'') – zahrnuje historické jádro města a přilehlé oblasti včetně většiny Horního předměstí; [142] => * '''Liburnia''' – zahrnuje historické Fryštátské předměstí a panelová sídliště Liburnia (název pochází od zkomolení německého pomístného jména ''Lindeburn'') a Piastowskie; [143] => * '''Malá Louka''' (''Mała Łąka'') – severozápadně od Středu, při soutoku [[Olše (řeka)|Olše]] a [[Bobrůvka (potok)|Bobrůvky]]; původně jedna z městských luk (tzv. Velká louka se rozprostírala v centru dnešního Českého Těšína), ještě v roce 1869 čítala jen deset domů; s výstavbou městské elektrárny a jatek v druhé polovině 19. století začala její proměna ve spíše průmyslovou čtvrť; [144] => * '''Podgórze''' – zahrnuje jižní část dříve samostatné obce [[Bobrky (Těšín)|Bobrky]] s kampusem [[Uniwersytet Śląski|Slezské univerzity]] a panelovým sídlištěm Podgórze a také část Horního předměstí s areálem městské nemocnice; [145] => * '''[[Blahotice (Těšín)|Blahotice]]''' (''Błogocice'') – původně pravobřežní část [[Svibice]] připojená v roce 1923; jako sídelní jednotka zahrnuje nejen vlastní Blahotice, ale také nejjižnější cíp [[Bobrky (Těšín)|Bobrků]] a část Horního předměstí s areálem kasáren a sídlištěm Mały Jaworowy; [146] => * '''[[Bobrky (Těšín)|Bobrky]]''' (''Bobrek'') – severní část původní stejnojmenné obce připojené v roce 1932 s panelovými sídlišti Bobrky-západ (Bobrek Zachód) a Bobrky-východ (Bobrek Wschód); [147] => * '''[[Bohušovice (Těšín)|Bohušovice]]''' (''Boguszowice'') – vesnice připojená v roce 1973; nachází se tady hlavní silniční hraniční přechod do České republiky (byť samotná kontrolní stanoviště, kde je nyní obchodní centrum, ležela již na území Pastvisk); [148] => * '''[[Kalubice (Těšín)|Kalubice]]''' (''Kalembice'') – vesnice připojená v roce 1973; okrajová čtvrť na severu města s převahou rodinných domů; [149] => * '''[[Krásná (Těšín)|Krásná]]''' (''Krasna'') – vesnice připojená v roce 1973; okrajová čtvrť na východě města s převahou rodinných domů; [150] => * '''[[Kuldov]]''' (''Gułdowy'') – okrajové území na východě města, které dříve spadalo pod [[Krásná (Těšín)|Krásnou]] a s ní bylo připojeno v roce 1973; [151] => * '''[[Marklovice (Těšín)|Marklovice]]''' (''Marklowice'') – nejsevernější část Těšína, vesnice připojená v roce 1975; nachází se tady rozlehlý industriální areál továrny na barvy a laky POLIFARB Cieszyn; [152] => * '''[[Mníšek (Těšín)|Mníšek]]''' (''Mnisztwo'') – vesnice připojená v roce 1973; okrajová čtvrť na jihovýchodě města s převahou rodinných domů; [153] => * '''[[Pastviska (Těšín)|Pastviska]]''' (''Pastwiska'') – vesnice připojená v roce 1973; jejím středem byla protažena [[rychlostní silnice S52 (Polsko)|rychlostní silnice S52]], nachází se tady mimoúrovňová křižovatka ''Cieszyn Zachód'' (Těšín-západ); název je odvozen od polí kdysi využívaných těšínskými měšťany jako pastviny; [154] => [155] => == Pamětihodnosti a turistické cíle == [156] => [[Soubor:2012 Powiat cieszyński, Cieszyn, Góra Zamkowa, Wieża Piastowska 04.jpg|thumb|Piastovská věž]] [157] => [[Soubor:Pałac Myśliwski Habsburgów w Cieszynie.jpg|thumb|Lovecký zámeček Habsburků (vlevo Pomník slezským legionářům)]] [158] => [[Soubor:Cieszyn 001 - Rynek.jpg|thumb|Radnice a hotel U hnědého jelena]] [159] => [[Soubor:Cieszyn 009 - ul. Głęboka.jpg|thumb|Ulica Głęboka]] [160] => [[Soubor:Kościół Jezusowy w Cieszynie3.JPG|thumb|Ježíšův kostel]] [161] => [[Soubor:Pałac Larischów w Cieszynie 1.JPG|thumb|Larischovský palác – Muzeum Těšínského Slezska]] [162] => [[Soubor:Cieszyn 030 - Studnia Trzech Braci.jpg|thumb|Studna Tří bratří]] [163] => [[Soubor:Cieszyn_043_-_Cieszyńska_Wenecja.jpg|thumb|Těšínské Benátky]] [164] => [[Soubor:Cieszyn Building VA.jpg|thumb|Gymnázium Antoniho Osuchowského]] [165] => [[Soubor:Brama_cmentarza_komunalnego_w_Cieszynie1.JPG|thumb|Hlavní brána komunálního hřbitova]] [166] => * '''[[Zámecký vrch (Těšín)|Zámecký vrch]]''' (298 m n. m.) – nejstarší část města; zde se rozkládalo původní [[Holasici|holasické]] hradiště a ve 14. století byl postaven gotický hrad, sídlo [[Seznam těšínských knížat|těšínských knížat]] zničené během [[třicetiletá válka|třicetileté války]]; v 19. století byl areál přestavěn do dnešní podoby; [167] => ** '''[[Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava]]''' – románská rotunda z 11. nebo 12. století, plnila funkci hradní kaple; architektonická ikona Těšína a celého Slezska, je umístěna na bankovce 20 [[zlotý]]ch; v 90. letech 20. století byla obnovena tradice bohoslužeb v rotundě na svatého Mikuláše [[6. prosinec|6. prosince]]; [168] => ** '''[[Piastovská věž (Těšín)|Piastovská věž]]''' – gotická obranná věž z 14. století, jediný dochovaný originální pozůstatek hradního opevnění; má 30 metrů a slouží jako rozhledna; [169] => ** '''Věž poslední obrany''' – torzo gotického [[bergfrit]]u rekonstruované v roce 2004; [170] => ** '''[[Lovecký zámeček Habsburků (Těšín)|Lovecký zámeček Habsburků]]''' – klasicistní budova postavená na místě tzv. dolního hradu v letech 1838–1840 podle návrhu [[Josef Kornhäusel|Josepha Kornhäusela]]; sloužila jako knížecí letní rezidence a sídlo [[Těšínská komora|Těšínské komory]], v současnosti v ní sídlí hudební škola a kulturní instituce ''Zamek Cieszyn''; [171] => ** '''[[Pomník slezským legionářům v Těšíně|Pomník slezským legionářům]]''' zvaný ''těšínská Nike'' – pomník připomínající padlé vojáky Slezské legie bojující v první světové válce na straně Rakouska-Uherska a také účastníky [[sedmidenní válka|sedmidenní války]]; původně odhalený v roce 1934, stržený za druhé světové války a obnovený v roce 2005; [172] => ** '''Zámecký pivovar''' – založený v roce 1846 na podnět [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka Rakousko-Těšínského]]; do roku 2020 spadal pod koncern [[Heineken]] a byl známý především značkou ''Brackie''; v současnosti je majetkem malé společnosti Felix Investments a vyrábí 56 různých druhů piva; [173] => * '''Hlavní náměstí''' (Rynek) – centrální těšínské náměstí vytyčené za [[Kazimír II. Těšínský|Kazimíra II.]] v roce 1496; má tvar protáhlého obdélníku o rozměrech 63 x 116 m; uprostřed se nachází barokní kašna se sochou [[svatý Florián|svatého Floriána]] (1779); [174] => ** '''Radnice''' – současnou klasicistní podobu podle návrhu [[Josef Kornhäusel|Josepha Kornhäusela]] získala v roce 1846 při obnově po požáru; [175] => ** '''Městská spořitelna''' – novorenesanční budova z roku 1891, nyní sídlo banky [[ING Group|ING]]; [176] => ** '''Národní dům''' – eklektická budova z roku 1903, historické sídlo polských kulturních a politických spolku; nyní zde sídlo Těšínské kulturní středisko ''Dom Narodowy''; [177] => ** '''Hlavní pošta''' – eklektická budova postavená v roce 1901 na místě alžbětinského kláštera; [178] => ** '''Konczakowských dům''' (Rynek 19) – vznikl spojením dvou původně renesančních měšťanských domů při obnově po požáru z roku 1789; pyšní se původními portály ze 16. století a arkádovým nádvořím; rodina Konczakowských dúm vlastnila od roku 1878 a prosl ula zejména velkou soukromou sbírkou zbraní Bruna Konczakowského (1881–1959), která se po jeho smrti stala základem zbrojnice [[Wawel]]ského hradu; [179] => ** '''Hotel U Hnědého jelena''' (''Pod Brunatnym Jeleniem'') – otevřený v roce 1912, fungoval ve své původní funkci do 90. let 20. století; honosná budova spojuje prvky novobarokní a secesní; v roce 1920 byl sídlem Mezispojenecké plebiscitní komise, která měla připravit [[plebiscit na Těšínsku|plebiscit]] rozhodující o osudu Těšínska; [180] => * '''Ulice Głęboka''' (Hluboká) – hlavní pěší zóna spojující Zámecký vrch a Hlavní náměstí; v ulici Głęboka 1 se nachází jedna ze dvou provozoven potravinářského družstva PSS Społem, kde se prodávají originální těšínské sleďové chlebíčky; [181] => ** '''[[Muzeum tiskařství v Těšíně|Muzeum tiskařství]]''' – založené v roce 1996, navazuje na tradice [[Těšínská tiskárna|Těšínské tiskárny]], která byla svého času druhou největší tiskárnou v rakousko-uherské monarchii; ve svých sbírkách má typografické stroje se sadou písmen, tiskařských matric, tiskařských lisů a knihařských zařízení; [182] => ** '''Grand Hotel Austria''' (Głęboka 25) – novorenesanční budova z roku 1880; v minulosti luxusní hotel, nyní víceúčelový dům; [183] => ** '''Městská knihovna''' (Głęboka 15) – původně Německý dům (''Deutsches Haus''), sídlo německých kulturních a politických spolků; budova postavená ve stylu tzv. severní novorenesance v roce 1898; zadní trakt v ulici Trzech Braci (Tří bratří) je nejvyšším domem starého Těšína; [184] => * Kostely a kláštery: [185] => ** '''[[Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně|Kostel svaté Máři Magdalény]]''' – původně dominikánský, po velkém požáru v roce 1789 převzal úlohu katolického farního kostela (starý farní kostel na dnešním Divadelním náměstí vyhořel) a byl přestavěn do současné podoby, jež spojuje prvky gotické s barokně-klasicistní fasádou; je pohřebištěm [[Těšínská větev Piastovců|těšínských Piastovců]], dochovala se mj. původní tumba [[Přemysl I. Nošák|Přemysla I. Nošáka]]; [186] => ** '''[[Ježíšův kostel v Těšíně|Ježíšův kostel]]''' – nejvýznamnější protestantský chrám Těšína, jeden z šesti tzv. [[kostely milosti|kostelů milosti]] postavených v habsburském Slezsku na základě [[Altranstädtská konvence|altranstädtské konvence]]; výstavba začala v roce 1710 a byla završena dostavěním věže v roce 1772; na galerii je uložen fond [[Tschammerova knihovna|Tschammerovy knihovny]] a od roku 2009 působí při kostele [[Muzeum protestantismu (Cieszyn)|Muzeum protestantismu]]; [187] => ** '''Kostel Nejsvětější Trojice''' na náměstí Londzina – gotický s renesančním štítem, postavený v roce 1585 jako hřbitovní kaple; v roce 1864 byla přistavěna novogotická věž; hřbitov byl zrušen v druhé polovině 19. století a nahrazen parkem; [188] => ** '''Klášter milosrdných bratří''' s kostelem Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Londzina – vznikl mezi lety 1697 až 1718, v 19. století přestavěný; [189] => ** '''Kostel svatého Kříže''' v ulici Szeroka – původně jezuitský z roku 1707, přestavěný po požáru v roce 1789; [190] => ** '''Kostel svatého Jiří''' na Fryštátském předměstí – gotický špitální kostelík z přelomu 14. a 15. století (věž novogotická); sousedí s parkem Liburnia, který byl do roku 1901 městským hřbitovem; [191] => ** '''Alžbětinský klášter''' s kostelem svaté Alžběty – novobarokní komplex na rohu ulic Liburnia a Katowicka, který v roce 1903 nahradil starý klášter na Hlavním náměstí; [192] => * '''[[Larischové|Larischovský]] palác''' – klasicistní, vznikl spojením a přestavbou dvou měšťanských domů po požáru v roce 1789 a v roce 1839, kdy patřil rodině [[Saint-Genois]], byl rozšířen podle návrhu [[Josef Kornhäusel|Josepha Kornhäusela]]; v letech 1840 až 1918 byl majetkem rodiny Demel, z níž pocházeli dva významní těšínští starostové [[Johann Demel von Elswehr|Johann]] a [[Leonhard Demel von Elswehr|Leonhard]]; od roku 1931 zde sídlí [[Šeršníkovo muzeum]], nejstarší veřejné muzeum v českých zemích založené roku 1802, nyní pod názvem Muzeum Těšínského Slezska (''Muzeum Śląska Cieszyńskiego''); k paláci přiléhá '''park Míru''' (Park Pokoju) – původně zahrada založená na místě hradebního příkopu, kde se v roce 1779 konala recepce pro signatáře [[Těšínský mír|těšínské mírové smlouvy]], odtud pojmenování; v parku se nachází pomník císaře [[Josef II.|Josefa II.]] (1884) a zakladatele muzea [[Leopold Scherschnik|Leopolda Scherschnika]] (2006); [193] => * '''Těšínská knihovna''' (''Książnica Cieszyńska'') – navazuje na tradice knihovny založené [[Leopold Scherschnik|Leopoldem Scherschnikem]] v roce 1801, sídlí v historickém domě [[Jiří Bedřich Bludovský|Jiřího Bedřicha Bludovského]] z roku 1719 na Divadelním náměstí (Plac Teatralny) s fasádou přestavěnou do současné novorokokové podoby v roce 1902 a moderně rozšířeným v 90. letech 20. století; [194] => * '''Těšínská madona''' – pozdně gotická socha Panny Marie z dílny [[Petr Parléř|Petra Parléře]] ze 60. let 14. století; originál se nachází v Muzeu Těšínského Slezska, kopie je umístěna na náměstí Stary Targ; [195] => * '''[[Studna Tří bratří (Těšín)|Studna Tří bratří]]''' – novogotický altán ve stejnojmenné ulici (Trzech Braci) z roku 1868 zastřešující kašnu, která byla v 19. století prohlášena za místo legendárního založení Těšína bratry Bolkem, Leškem a Těškem v roce 810; [196] => * '''Nové Město''' (Nowe Miasto) – ulice v jihovýchodní části historického jádra; požár z roku 1789 ji zasáhl nejméně, a tak se paradoxně nejmladší část centra založená za [[Václav III. Adam Těšínský|Václava III. Adama]] v roce 1545 na místě dominikánských zahrad stala tou s nejstarší dochovanou zástavbou: barokními měšťanskými domy z 18. století; [197] => * '''[[Těšínské Benátky]]''' – někdejší předměstí [[koželuh]]ů, [[tkadlec|tkalců]], [[jirchář]]ů a dalších řemeslníků táhnoucí se podél Mlýnského kanálu (Młynówka) v prostoru mezi historickým jádrem a nábřežím Olše; vzniklo v 17. století, do naší doby se dochoval mlýn z roku 1717 a také řada přízemních chalup, z nichž část je pořád obydlená a část byla adaptována pro restaurace, galerie umění apod.; [198] => * '''Divadlo Adama Mickiewicze''' – novobarokní budova městského divadla postavená v roce 1910 podle návrhu ateliéru [[Fellner a Helmer|Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera]]; do velkého požáru v roce 1789 stál na tomto místě první farní kostel a později kasárna; [199] => * '''Okresní soud''' (Garncarska 8) – novobarokní budova z roku 1906, přiléhá k ní věznice; [200] => * Školní budovy: [201] => ** '''Gymnázium Antoniho Osuchowského''' (''I Liceum Ogólnokształcące im. Antoniego Osuchowskiego'') na rohu náměstí Słowackiego a Wolności – bývalé německé Gymnázium arcivévody Alberta z roku 1909; v letech 1914–1916 v budově sídlil generální štáb rakousko-uherské armády, jejímž velitelem byl [[Bedřich Rakousko-Těšínský]]; [202] => ** '''Koperníkovo gymnázium''' (''II Liceum Ogólnokształcące im. Mikołaja Kopernika'') na náměstí Wolności naproti gymnáziu Osuchowského – bývalá dívčí škola lidová a měšťanská, novorenesanční budova z roku 1879 podle návrhu ateliéru [[Fellner a Helmer|Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera]]; [203] => ** '''Katolické gymnázium''' (''Katolickie Liceum Ogólnokształcące im. Melchiora Grodeckiego'') na Dominikánském náměstí (Plac Dominikański) – bývalé sídlo Generálního vikariátu vratislavské diecéze pro Rakouské Slezsko, novorenesanční budova z roku 1894; [204] => ** '''Střední škola ekonomická a gastronomická''' (''Zespół Szkół Ekonomiczno-Gastronomicznych'') na náměstí Londzina – bývalá německá reálka z roku 1910; [205] => ** '''Základní škola č. 1''' (''Szkoła Podstawowa nr 1'') na náměstí Londzina – bývalá městská lidová škola z roku 1906; [206] => ** '''Evangelická základní škola''' (''Szkoła Podstawowa Towarzystwa Ewangelickiego'') – bývalé evangelické gymnázium, novogotická budova z roku 1869; součást souboru budov v blízkosti [[Ježíšův kostel v Těšíně|Ježíšova kostela]] sloužících evangelicko-augsburské farnosti; [207] => ** '''Celestinum''' (Kochanowskiego 14) – klasicistní budova z roku 1824, původně [[konvikt]] pro chudou šlechtickou mládež učící se na těšínských školách, nyní matriční úřad; [208] => * Hřbitovy: [209] => ** '''Komunální hřbitov''' v ulici Katowicka – založený v roce 1891; v ústřední části se nachází Panteon zasloužilých, kde odpočívají [[Gustaw Morcinek]], [[Franciszek Popiołek]], [[Józef Londzin]], [[Karol Miarka]], [[Paweł Stalmach]], [[Ignacy Świeży]], [[Leonhard Demel von Elswehr]], [[Władysław Michejda]] a [[Ludwik Brożek]]; dále jsou zde pohřbení mj. [[Johann Demel von Elswehr]], [[Tadeusz Reger]] a [[Jan Michejda]]; [210] => ** '''[[Evangelický hřbitov v Polském Těšíně|Evangelický hřbitov]]''' v ulici Bielska – založený v roce 1887, jsou zde pohřbeni mj. [[Andrzej Cińciała]], [[Karol Hławiczka]] a [[Józef Kiedroń]]; [211] => ** '''[[Starý židovský hřbitov v Těšíně|Starý židovský hřbitov]]''' v ulici Hażlaska – původně soukromý hřbitov rodiny Singer, prvních Židů usazených v Těšíně v roce 1631; v roce 1875 prodán židovské obci, poslední pohřeb se konal v roce 1928; dochovalo se 1 576 hrobů, z nichž nejstarší pochází z roku 1686, a také budova obřadní síně z druhé poloviny 19. století, nicméně celý areál je velmi zanedbaný; [212] => ** '''Nový židovský hřbitov''' v ulici Hażlaska – nahradil starý hřbitov v roce 1907; poslední pohřeb se konal v roce 1961, poté chátral; v letech 1997–1999 byl částečně renovován; dochovalo se 57 hrobů; [213] => * '''Přírodní rezervace Městský lesík nad Puncovkou''' (''Lasek Miejski nad Puńcówką'') a '''Městský lesík nad Olší''' (''Lasek Miejski nad Olzą'') – zřízené pro ochranu původní [[Dubohabřina|dubohabřiny]] a stanovišť [[hvězdnatec zubatý|hvězdnatce zubatého]], který je zde nazývaný „těšíňanka“ a platí za jeden ze symbolů města; [214] => [215] => == Doprava == [216] => [[Soubor:Dworzec Cieszyn maj 2018 03.jpg|thumb|Vlakové nádraží]] [217] => [[Cieszyn (nádraží)|Železniční stanice ''Cieszyn'']] je konečnou vlaků [[České dráhy|Českých drah]] z [[Frýdek-Místek|Frýdku-Místku]] (v roce 2021 9 párů na lince [[Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS|ODIS]] ''S7'' prodloužených z [[Český Těšín (nádraží)|Českého Těšína]]) a vlaků společnosti [[Koleje Śląskie]] (Slezské dráhy) do [[Katovice|Katovic]] (linka ''S61''). Ty druhé projíždějí také zastávkou ''Cieszyn Marklowice''. Provoz na trati do [[Bílsko-Bělá|Bílska-Bělé]] přes [[Skočov]] byl zastaven v roce 2009. K prosinci 2021 se počítá s jeho obnovením v úseku Těšín – Skočov a v rámci revitalizace trati má být vybudována nová zastávka ''Cieszyn Uniwersytet'' u kampusu Slezské univerzity v [[Bobrky (Těšín)|Bobrkách]].{{Citace elektronické monografie [218] => | titul = Cieszyn Uniwersytet [219] => | url = https://kolejcieszyn.pl/190.php?s=cuniwersytet [220] => | vydavatel = Koleje Śląska Cieszyńskiego [221] => | datum_přístupu = 2021-06-03 [222] => | jazyk = pl [223] => }} [224] => [225] => Těšín je napojen na [[rychlostní silnice S52 (Polsko)|rychlostní silnici S52]], jejímž pokračováním na české straně je [[dálnice D48]]. Dále jej s [[Pawłowice]]mi a nepřímo s [[Katovice]]mi spojuje [[Droga wojewódzka 938|vojvodská silnice č. 938]], od které těsně za hranici města odbočuje [[Droga wojewódzka 937|vojvodská silnice č. 937]] do [[Jastrzębie-Zdrój|Jastrzębie-Zdroje]]. [226] => [227] => Komunální podnik ''ZGK Cieszyn'' provozuje deset linek MHD, z toho šest obyčejných vnitroměstských, jednu školní a tři příměstské do [[Hažlach]]u, [[Pohvizdov]]a a [[Kačice (Polsko)|Kačic]].{{Citace elektronické monografie [228] => | titul = Komunikacja miejska [229] => | url = https://www.zgk.cieszyn.pl/dzial-komunikacji-miejskiej [230] => | vydavatel = ZGK Cieszyn [231] => | datum_přístupu = 2021-06-03 [232] => | jazyk = pl [233] => }} Dále regionální autobusovou dopravu zajišťují soukromí dopravci ''Wispol'', ''DAS II'', ''Linea Trans'' a ''Transbus'', kteří se rozdělili o síť okresního dopravního podniku ''PKS Cieszyn'' zaniklého v roce 2012. Minibusy ''Bus Brothers'' jezdí z Těšína do Katovic a autobusy ''Lajkonik'' do [[Krakov]]a. Přeshraniční autobusová doprava není vůbec provozována. V roce 2018 bylo dokončeno moderní přestupní centrum u vlakového nádraží, které nahradilo původní autobusové stanoviště, na jehož místě vyrostlo obchodní centrum Galeria Stela.{{Citace elektronické monografie [234] => | příjmení1 = Forjasz [235] => | jméno1 = Błażej [236] => | titul = Budowa zintegrowanego centrum przesiadkowego w Cieszynie 2016-2018 [237] => | url = https://kolejcieszyn.pl/index.php?s=dworzeccieszyn [238] => | vydavatel = Koleje Śląska Cieszyńskiego [239] => | datum_vydání = 2018-05-27 [240] => | datum_přístupu = 2021-06-03 [241] => | jazyk = pl [242] => }} [243] => [244] => == Rodáci == [245] => * [[Adam Christian Agricola]] (1593–1645) – evangelický kazatel [246] => * [[Herbert Czaja]] (1914–1997) – politik německé [[Křesťanskodemokratická unie|Křesťanskodemokratické unie]] (CDU), předseda [[Svaz vyhnanců|Svazu vyhnanců]] v letech 1970–1994 [247] => * [[Johann Demel von Elswehr]] (1825–1892) – právník a politik, starosta Těšína v letech 1861–1891, otec Leonharda Demela von Elswehr [248] => * [[Leonhard Demel von Elswehr]] (1856–1915) – právník a politik, starosta Těšína v letech 1892–1908 a 1913–1915, syn Johanna Demela von Elswehr [249] => * [[Eugen Fridrich Fulda]] (1872–1942) – architekt, sehrál klíčovou roli při výstavbě městského centra Českého Těšína ve 20. a 30. letech [250] => * [[Melichar Grodecký]] (1584–1619) – mučedník katolické církve, světec [251] => * [[Hermann Heller]] (1891–1933) – právník a filozof, zavedl pojem „sociální právní stát“ (''sozialer Rechtstaat'') [252] => * [[Ireneusz Jeleń]] (* 1981) – fotbalista [253] => * [[Carl Friedrich Kotschy]] (1789–1856) – evangelický kněz, botanik, badatel flóry [[Slezské Beskydy|Slezských Beskyd]] [254] => * [[Jerzy Kronhold]] (* 1946) – básník, kulturní aktivista diplomat, dvakrát generální konzul Polska v Ostravě [255] => * [[Richard Pipes]] (1923–2018) – historik, odborník na ruské dějiny, poradce [[Ronald Reagan|Ronalda Reagana]] pro Sovětský svaz a východní Evropu [256] => * [[Rudolf Ramek]] (1881–1941) – politik rakouské [[Křesťansko-sociální strana (Rakousko)|Křesťanskosociální strany]], rakouský spolkový kancléř v letech 1924–1926 [257] => * [[Max Rostal]] (1905–1991) – houslista [258] => * [[Jerzy Samiec]] (* 1963) – evangelický kněz, od roku 2009 hlava [[Evangelicko-augsburská církev v Polské republice|Evangelicko-augsburské církve v Polské republice]], od roku 2016 předseda Polské ekumenické rady [259] => * [[Leopold Scherschnik]] (1747–1814) – katolický kněz, jezuita, knihomil a propagátor vědy, zakladatel [[Šeršníkovo muzeum|nejstaršího veřejného muzea v českých zemích]] a Těšínské knihovny [260] => * [[Alois von Spens-Booden]] (1835–1919) – rakousko-uherský státní úředník a politik, [[Seznam ministrů spravedlnosti Předlitavska|ministr spravedlnosti Předlitavska]] v letech 1900–1902 [261] => * [[Jiří Třanovský]] (1592–1637) – evangelický kněz, básník a hudební skladatel, autor kancionálu ''[[Cithara sanctorum]]'' [262] => * [[Viktor Ullmann]] (1898–1944) – hudební skladatel, klavírista a dirigent [263] => * [[Kurt Weber]] (1928–2015) – kameraman a filmový režisér [264] => * [[Piotr Żyła]] (* 1987) – skokan na lyžích [265] => [266] => Soubor:KAS-Czaja,_Herbert-Bild-1229-2.jpg|[[Herbert Czaja]] [267] => Soubor:Johann Demel.jpg|[[Johann Demel von Elswehr]] [268] => Soubor:Richard Pipes 2004.JPG|[[Richard Pipes]] [269] => Soubor:Tranoscius.JPG|[[Jiří Třanovský]] [270] => Soubor:Viktor Ullmann 2.jpg|[[Viktor Ullmann]] [271] => Soubor:FIS_Sommer_Grand_Prix_2014_-_20140809_-_Piotr_Zyla_2.jpg|[[Piotr Żyła]] [272] => [273] => [274] => == Partnerská města == [275] => * {{partnerské město|Balčik}} [276] => * {{partnerské město|Cambrai}} [277] => * {{partnerské město|Český Těšín}} [278] => * {{partnerské město|Genk}} [279] => * {{partnerské město|Puck (město)}} [280] => * {{partnerské město|Rožňava}} [281] => * {{partnerské město|Teuva|Finsko}} [282] => [283] => == Odkazy == [284] => === Reference === [285] => [286] => [287] => === Literatura === [288] => * {{Citace monografie [289] => | příjmení1 = Landwehr von Pragenau [290] => | jméno1 = Moritz [291] => | titul = Geschichte der Stadt Teschen [292] => | vydavatel = Holzner [293] => | místo = Würzburg [294] => | rok = 1976 [295] => | počet_stran = 150 [296] => | jazyk = de [297] => | redaktoři = Walter Kuhn [298] => | edice = Quellen und Darstellungen zur schlesischen Geschichte [299] => | svazek_edice = 18 [300] => }} [301] => * {{Citace monografie [302] => | titul = Dzieje Cieszyna od pradziejów do czasów współczesnych [303] => | vydavatel = Książnica Cieszyńska [304] => | místo = Cieszyn [305] => | rok = 2010 [306] => | isbn = 978-83-927052-6-0 [307] => | jazyk = pl [308] => | redaktoři = Idzi Panic [309] => | poznámka = Tři svazky: ''Dzieje Cieszyna od zarania do schyłku średniowiecza (1528)'', ''Cieszyn w czasach nowożytnych 1528-1848'' a ''Cieszyn od Wiosny Ludów do III Rzeczypospolitej'' [310] => }} [311] => * {{Citace monografie [312] => | příjmení1 = Żerański [313] => | jméno1 = Marcin [314] => | titul = Cieszyn i Czeski Cieszyn. Śladem tramwaju [315] => | vydavatel = Pracownia na Pastwiskach [316] => | místo = Cieszyn [317] => | rok = 2011 [318] => | počet_stran = 168 [319] => | isbn = 978-83-933109-0-6 [320] => | jazyk = pl [321] => }} [322] => [323] => === Související články === [324] => * [[Hraniční přechod Chotěbuz–Cieszyn]] [325] => [326] => === Externí odkazy === [327] => * {{Commonscat}} [328] => * {{Otto|heslo=Těšín}} [329] => * {{Wikislovník|heslo=Těšín}}, {{Wikislovník|heslo=Cieszyn}} [330] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Těšín}} [331] => * '''[https://www.cieszyn.pl/ Cieszyn.pl]''' – oficiální webové stránky Městského úřadu v Těšíně (polsky) [332] => * Heslo [https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/teschen-cieszyn ''Teschen/Cieszyn/Český Těšín''] v ''Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa'' (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy) [333] => * [https://de.wikisource.org/wiki/Topographia_Bohemiae,_Moraviae_et_Silesiae:_Teschen Těšín] v ''Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae'' – popis města z roku 1650 (německy) [334] => * [https://cieszyn.fotopolska.eu/m97,Cieszyn.html Těšín] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [335] => * Webové stránky [https://openairmuseum.info/cz Open Air Museum] – digitalizovaný obsah historické expozice o Těšíně na nábřeží Olše (česky, polsky, anglicky) [336] => * [https://visitcieszyn.com/cs VisitCieszyn.com] – turistický portál Těšína (česky, polsky, anglicky, německy, francouzsky) [337] => [338] => {{Těšínské Slezsko}} [339] => {{Autoritní data}} [340] => {{Portály|Polsko|Slezsko}} [341] => [342] => [[Kategorie:Těšín| ]] [343] => [[Kategorie:Slezská města]] [344] => [[Kategorie:Města ve Slezském vojvodství]] [345] => [[Kategorie:Geografie okresu Těšín]] [346] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [347] => [[Kategorie:Sídla rozdělená státní hranicí Česka]] [348] => [[Kategorie:Sídla na česko-polské státní hranici]] [] => )
good wiki

Těšín

Těšín je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Těšín. Jedná se o východní, pravobřežní část města, které bylo v důsledku územního sporu po první světové válce rozděleno podél řeky Olše.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bobrky (Těšín)','Olše (řeka)','Leopold Scherschnik','Johann Demel von Elswehr','Zámecký vrch (Těšín)','Josef Kornhäusel','Krásná (Těšín)','Český Těšín','Kalubice (Těšín)','okres Těšín','Mníšek (Těšín)','Marklovice (Těšín)'