Array ( [0] => 15480405 [id] => 15480405 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Těleso [uri] => Těleso [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=tělese ve [[Fyzika|fyzice]] nebo [[Mechanika|mechanice]]|druhý=|stránka=Těleso (rozcestník)}} [1] => [[Soubor:Differential of body.png|alt=Kartézský souřadný systém, diferenciál objemu tělesa|náhled|420x420pixelů|Těleso (v tomto případu [[Tykev obecná|Tykev/Dýně obecná ''Cucurbita pepo'']]) a jeho elementární [[objem]] dV v [[Kartézská soustava souřadnic|Kartézském souřadném systému]]. Převzato z{{Citace monografie [2] => | příjmení = FRYDRÝŠEK [3] => | jméno = Karel [4] => | titul = Biomechanika 1 [5] => | vydání = 1 [6] => | vydavatel = VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics [7] => | místo = Ostrava, Czech Republic [8] => | rok vydání = 2019 [9] => | počet stran = 461 [10] => | strany = [11] => | isbn = 978-80-248-4263-9 [12] => }}.]] [13] => '''Těleso''' je''',''' ve [[Fyzika|fyzice]] či [[Mechanika|mechanice]], obecný [[hmota|hmotný]] živý či neživý předmět, který je objektem zkoumání [[Fyzika|fyziky]], resp. [[Mechanika|mechaniky]]. Vyplňuje daným způsobem určitou část [[objem]]u [[Eukleidovský prostor|prostoru]], která je nějakým způsobem ohraničena a která obsahuje [[látka|látku]] daného [[skupenství]]. Těleso má na rozdíl od [[Látka|látky]] tvar, rozměry, velikost a hlavně [[hmotnost]]. Označení ''těleso'' se nejčastěji používá pro pevná tělesa. Některá tělesa mají jednoduchý tvar (např. [[koule]], [[válec]], [[krychle]]) a některá složitější tvar (auto, kladívko, brambora atd.). [14] => [15] => == Klasifikace těles podle skupenství, typu látky a struktury == [16] => * Podle [[Skupenství|skupenství látky]] a typu [[Látka|látky]] se především rozlišují [[Pevná látka|pevná tělesa]], [[Kapalina|kapalná tělesa]], [[Plyn|plynná tělesa]], tělesa z [[Plazma|plazmy]] či exotická tělesa z [[Boseho–Einsteinův kondenzát|Boseho-Einsteinova kondenzátu]]. Zvláštním případem jsou také tělesa ze [[sypké hmoty]] či tělesa z [[Antihmota|antihmoty]] či dalších exotických nebo hypotetických forem [[Látka|látky]]. [17] => * Podle struktury tělesa se definují tělesa [[Homogenní látka|homogenní]] (stejnorodá) a tělesa [[Látka#Homogenita a izotropie|nehomogenní]] (nestejnorodá). V realitě však neexistuje ideálně homogenní těleso. Avšak v mnoha případech mechaniky, lze považovat těleso za homogenní (výhodou je pak významně jednodušší aplikace při řešení vědeckých úloh). Nehomogenní tělesa mají ve svém objemu např. proměnlivou [[Hustota|hustotu]], proměnlivé materiálové vlastnosti atp. [18] => [19] => [[Soubor:Tibia-CT-Biomechanics-part2.png|alt=CT, Modul pružnosti v tahu, Tibia|náhled|Nehomogenní těleso – příklad nehomogenního rozložení materiálových vlastností lidské [[Holenní kost|tibie]] ([[modul pružnosti]] získaný z [[Výpočetní tomografie|CT]]). Převzato z.]] [20] => [21] => == Klasifikace těles podle rozměrů či hmotnosti == [22] => * [[Makroskopické]] těleso (makroobjem) je těleso složeno z velkého počtu [[Částice|částic]] ([[atom]]ů, [[Molekula|molekul]]). Jeho rozměry jsou vzhledem k rozměrům „mikroskopických“ částic velké. Makroskopické těleso je obvykle [[oko|okem]] přímo viditelné. Extrémní makroskopická tělesa dosahují rozměrů a hmotnosti [[Galaxie|galaxií]]. [23] => [24] => * [[Mikroskopické]] těleso (mikroobjem) není [[oko|okem]] přímo viditelné. Dolní hranice rozměrů a hmotností reálných mikroskopických těles zřejmě udávají [[elementární částice]]. Avšak v mechanice lze také využívat bodová tělesa s nulovým objemem. [25] => [26] => Tělesa lze také dělit podle prostorových rozměrů: [27] => [28] => * bodová tělesa (např. [[hmotný bod]]) – jsou nejjednodušší realizací tělesa. Objem bodového tělesa dV\rightarrow0 a jeho rozměry jsou dx=dy=dz\rightarrow0. Bodové těleso může mít [[hmotnost]] a další dynamické charakteristiky, mohou v něm působit zatížení a mohou v něm být předepsané okrajové či počáteční podmínky atp. Bodové těleso ve skutečnosti neexistuje. Avšak, bodové těleso má ekvivalentní vlastnosti jako reálné těleso a lze pro něj sestavit např. rovnice rovnováhy jako u reálných těles, [29] => * jednorozměrná tělesa (1D) – Nahrazení reálného tělesa charakteristickým délkovým rozměrem, např. [[Úsečka|úsečkou]] ([[nosník]]) nebo [[Polopřímka|polopřímkou]] a [[Přímka|přímkou]] ([[Nosník na pružném podkladu|pružný podklad]] nosníku nebo desky). Výhodou je zjednodušení reálné situace, [30] => * dvourozměrná tělesa (2D) – Nahrazení reálného tělesa dvěma délkovými rozměry a plochou. Výhodou je zjednodušení reálné situace, [31] => * trojrozměrná tělesa (prostorová, 3D) – [[Skutečnost]] nebo její dostatečně přesný objemový popis reálného tělesa, [32] => * vícerozměrná tělesa (aplikace především v teoretické matematice a fyzice). [33] => [34] => == Ideální tělesa == [35] => * [[Tuhé těleso|Dokonale tuhé těleso (absolutně tuhé těleso, nedeformovatelné, rigidní těleso)]] – působením sil se nedeformuje (tj. při zatížení tělesa se nemění vzdálenosti mezi jednotlivými částicemi tělesa). Je to mnohdy praktická a hojně používaná idealizace skutečnosti, která významně zjednodušuje popis chování tělesa, což je výhoda při řešení mnoha úloh. Nicméně, při úlohách velkých deformací (např. [[tváření]], [[obrábění]]), [[Ráz těles|rázu těles]] aj., může být aplikace absolutně tuhého tělesa chybná. Absolutně tuhé těleso ve skutečnosti neexistuje, ale [[Koncepční model|model]] absolutně tuhého tělesa je vhodný ke studiu základních vlastností [[pevná látka|pevných látek]]. Absolutně tuhé těleso má nekonečně velký [[modul pružnosti]] materiálu, [36] => [37] => * Těleso s ideální geometrií – z pohledu idealizace geometrie tělesa, mohou být reálná tělesa nahrazeny ideální geometrií (např. idealizace planety Země jako dokonalé [[koule]], [[Platónské těleso|platónská tělesa]] aj.). Matematický popis takových těles je pak jednodušší. [38] => [39] => == Reálná tělesa == [40] => Podle prostorového uspořádání,reálné těleso lze definovat také jako soustavu nekonečného počtu bodových těles (tj. nekonečně malých objemových elementů dV), které vyplňují jeho objem. [41] => [42] => Při zatěžování, u skutečných (reálných, deformovatelných) těles se [[vzdálenost]]i mezi jednotlivými částicemi mění. Působením [[Síla|vnějších sil]] pak dochází k (vnitřním) změnám v konfiguraci [[soustava hmotných bodů|soustavy hmotných bodů]], které se pak navenek projevují změnami [[objem]]u nebo [[tvar|tvaru tělesa]]. Deformovatelné těleso je opakem dokonale tuhého tělesa. [43] => [44] => Reálná tělesa lze rozdělit podle toho, zda jsou po odstranění [[síla|sil]] způsobujících změnu jejich tvaru nebo objemu schopna se vrátit do původního stavu, tedy zda zaujmou stejný tvar. Pokud se po odstranění sil těleso vrací do původního tvaru, hovoříme o tělese pružném ([[pružnost|elastickém]]), v opačném případě se jedná o těleso [[Tvárnost|plastické]] (neelastické nebo také nepružné). [45] => [46] => Většina těles se v určitém rozsahu zatěžování chová elasticky, ale při překročení určité hranice ([[Pružnost|mez pružnosti]]) se začnou chovat elasto-plasticky nebo plasticky. [47] => [48] => Pružnými tělesy se zabývá ''[[mechanika pružného tělesa|mechanika pružných těles]] či [[pružnost]].'' [49] => [50] => Reálná tělesa také vykazují určitou míru [[Imperfekce|imperfekcí]] geometrických, materiálových aj. vlastností, kterými se jasně odlišují od ideálních těles. [51] => [52] => == Další klasifikace těles == [53] => Tělesa lze dělit na neživá a živá (např. lidské tělo, živá tkáň), [54] => [55] => Existují také další způsoby dělení těles, např. na volná (nemají odebraný žádný [[stupeň volnosti]]) a vázaná (jsou ve styku s ostatními tělesy, tj. mají odebrané [[Stupeň volnosti|stupně volnosti]]), pozemská a mimozemská nebo přírodní a umělá (vytvořená člověkem) atp. [56] => [57] => == Doplňující poznámky == [58] => Tělesa mohou být v klidu a nebo [[Mechanický pohyb|pohybu]]. [59] => [60] => Klidem těles se primárně zabývá [[statika]], pohybem těles se pak zabývá [[kinematika]] a silovými poměry těles [[dynamika]]. Přesné hranice mezi definicemi statiky, kinematiky a dynamiky však neexistují, protože tyto vědní obory jsou vzájemně provázané. [61] => [62] => Matematickým popisem těles se zabývá [[diferenciální geometrie]] a zobrazováním těles [[deskriptivní geometrie]]. [63] => [64] => Tělesa také mohou na sebe vzájemně působit, pak se jedná o soustavu těles (např. srážka vlaků či [[Mechanika soustavy hmotných bodů|soustava hmotných bodů]]). [65] => [66] => == Reference == [67] => [68] => [69] => == Související články == [70] => * [[Dynamika]] [71] => * [[Geometrický útvar]] [72] => * [[Hmotný bod]] [73] => * [[Kinematika]] [74] => * [[Mechanika]] [75] => * [[Mechanika těles]] [76] => * [[Pružnost]] [77] => * [[Statika]] [78] => * [[Tuhé těleso]] [79] => * [[Vztažná soustava]] [80] => [81] => == Externí odkazy == [82] => * {{Commonscat}} [83] => * {{Wikislovník|heslo=těleso}} [84] => * [http://telesa.wz.cz Databáze reálných těles] {{Wayback|url=http://telesa.wz.cz/ |date=20150610215933 }} [85] => [86] => {{Autoritní data}} [87] => {{Portály|Fyzika}} [88] => [[Kategorie:Hmota]] [] => )
good wiki

Těleso

Kartézském souřadném systému. Převzato z.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Látka','Mechanika','Fyzika','koule','Pružnost','pružnost','Tuhé těleso','objem','hmotnost','oko','Soubor:Differential of body.png','Antihmota'

Antihmota

Fyzika

Fyzika je vědecká disciplína, která se zabývá studiem zákonů přírody.

Hmotnost

Koule

Látka

Mechanika

Objem

Oko

Pružnost