Array ( [0] => 14705194 [id] => 14705194 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Třemšín [uri] => Třemšín [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hora [1] => | název = Třemšín [2] => | obrázek = Tremsin, forest (6).jpg [3] => | popisek = zbytky hradiště na Třemšíně (2011) [4] => | vrchol = 827 [5] => | prominence = 145 m ↓ [[silnice I/19]][http://www.ultratisicovky.cz/products/ultrakopec/ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz] [6] => | izolace = 10,2 km → [[Praha (Brdská vrchovina)|Praha]] [7] => | seznamy = [[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|Nejprominentnější hory CZ]]
[[Seznam vrcholů v Brdské vrchovině|Brdské osmistovky]] #7 [8] => | stát = {{Vlajka a název|Česko}} [9] => | pohoří = [[Brdská vrchovina]] / [[Brdy]] / [[Třemšínská vrchovina]] / [[Voltušská vrchovina]] [10] => | loc-map = {{LocMap|Česko|relief=1 |lat=49.5672222|long=13.7772222 |label=Třemšín|mark=Fire.svg |float=center|caption=}} [11] => | hornina = [12] => | povodí = [13] => | poznámka = rozhledna, zbytky opevnění [14] => }} [15] => '''Třemšín''' je vrchol v jižní části středočeského pohoří [[Brdy]], v katastrálním území [[Voltuš]]. S výškou 827 m n. m. je to nejvyšší bod jižních Brd a přirozená dominanta [[Přírodní park Třemšín|Třemšínska]]. Na vrcholu se nachází zbytky středověkého [[Třemšín (hrad)|hradu Třemšína]]. Stávala zde dřevěná rozhledna, jejíž opětovná výstavba se dlouhodobě nedaří. [16] => [17] => == Název == [18] => Název hory pochází od [[střemcha obecná|střemchy]], která zde roste. Barvitější lidový výklad odkazuje na tři zlaté šíny – zlaté pruty, které podle jedné z mnoha místních [[pověst]]í tvoří poklad ukrytý v hradní studni. [19] => [20] => == Historie == [21] => Původní hrad na Třemšíně založil rod [[Buzici|Buziců]] kolem roku 1200. Členové rodové větve přijali přídomek z Třemšína. Ve znaku rozděleném na čtyři pole měli původní rodovou kančí hlavu ve zlatém poli a zlatého zajíce v modrém poli. K jejich panství patřily – Hvožďany, Smolinec, Roželov, Plchov, Radošice, Březí a ostatní farní osady Hvožďan. Prvním historicky doloženým držitelem hradu byl Beneš z Třemšína, který roku 1349 urovnával spor o hranice rožmitálského panství tehdy rozděleného mezi arcibiskupem [[Arnošt z Pardubic|Arnoštem z Pardubic]] a Oldřichem z Rožmitálu. Další je zmíněn Hroch z Třemšína (1389) a Diviš z Třemšína jehož synové Hereš a Jošt se soudili o dědictví třemšínského panství se Zajícem z Třemšína. Hrad dostal Jošť a po něm hrad zdědil Jan Zajíc z Rožmitálu. V době [[Husitství|husitských válek]] bojovali páni z Třemšína na katolické straně. V roce 1424 byl hrad Třemšín [[Husité|husity]] dobyt a vypleněn. Ještě v letech 1436–1446 jej obýval Mikuláš Vepř řečený Svinda, zchudlý šlechtic živící se válečný řemeslem. Poté hrad zpustl. V [[16. století]] je pusté panství společně s Roželovem zakoupeno k Rožmitálskému panství. O obnovu hradu na Třemšíně se neúspěšně pokoušel i [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]]. V roce 1771 na jižním okraji předhradí vystavěl kapličku ''Proměnění Krista Pána'' rožmitálský lesmistr Josef Kračmer.{{citace monografie | příjmení = Slavík | jméno = František Augustin | odkaz na autora = František Augustin Slavík | titul = Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.| url = | vydavatel = [22] => | místo = Rožmitál pod Třemšínem | rok vydání = 2005 | počet stran = 294 | kapitola = III. Hrad Třemšín | strany = 40 | isbn = 80-239-4958-6 | jazyk = česky }}[[Soubor:Třemšín chapel.jpg|náhled|Kaplička na Třemšíně|vlevo]] [23] => === Salmovy úpravy Třemšína === [24] => Kolem roku 1800 nechal arcibiskup [[Vilém Florentin kníže Salm-Salm|Salm]], který si procházky na Třemšín velmi oblíbil, vykácet část porostu, upravit cesty (tzv. Salmova cesta) i samotný vrchol Třemšína kamennými valy. Na vrchu vznikla kamenná podezdívka a ní byla postavena pyramida z kmenů završená vyhlídkovou plošinkou, předchůdkyně původní rozhledny. Vznikly zde také altány tzv. ''lusthauzy'' – k odpočinku a ochraně před nepřízní počasí. Touto úpravou byl ovšem i nenávratně zničen původní stav hradiště. Všechny kamenné zídky, které lze dnes na Třemšíně spatřit jsou úpravy z počátku [[19. století]]. Zachována zůstala jen goticky klenutá brána, ze které byl kdysi spouštěn padací most přes příkop, ta ale padla o padesát let později.{{citace monografie [25] => | příjmení = čáka [26] => | jméno = Jan [27] => | odkaz na autora = Jan Čáka [28] => | titul = Toulání po Brdech [29] => | url = [30] => | vydavatel = [31] => | místo = Praha [32] => | rok vydání = 1986 [33] => | počet stran = 332 [34] => | kapitola = V době romanismu [35] => | strany = 196 [36] => | isbn = 978-80-204-2360-3 [37] => | jazyk = česky [38] => }} [39] => [40] => === Národní poutě na Třemšín === [41] => V [[19. století]] se Třemšín stal místem protestních shromáždění, které byly reakcí na neutěšenou politickou situaci v zemi. První pouť se uskutečnila 8. září 1861, druhá 10. srpna 1862 a třetí poslední pouť se uskutečnila 9. srpna 1863. Druhá pouť byla popsána v [[Národní listy|Národních listech]] v rubrice ''Dopisy z Čech'' a podle pisatele zprávy bylo na vrcholu Třemšíně osm až deset tisíc lidí. Mohutná shromáždění učinila Třemšín známým a oblíbeným cílem výletů. Po osvobození v roce 1946 se Rožmitálští pokusili obnovit tradici Třemšínských národních poutí. Tehdy pořádaná akce proběhla v duchu protifašistického odboje. Mezi hosty na Třemšíně byl i zástupce československé vlády. Ještě v následujících letech bylo na Třemšíně zorganizováno několik slavností.{{citace monografie | příjmení = čáka | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Čáka | titul = Toulání po Brdech | url = | vydavatel = [42] => | místo = Praha | rok vydání = 1986 | počet stran = 332 | kapitola = Pod červeno-bílými prapory | strany = 203 | isbn = 978-80-204-2360-3 | jazyk = česky }}[[Soubor:Schönbornova rozhledna.jpg|náhled|Schönbornova rozhledna na Třemšíně stála v letech 1888–1915|vlevo]] [43] => [[Soubor:Tomáš Zíb.jpg|vlevo|náhled|Tomáš Zíb, první horský průvodce]] [44] => === První rozhledna === [45] => V roce 1888 byla na vrcholu Třemšína postavena první rozhledna v [[Brdy|Brdech]]. Dostala jméno ''Schönbornova'', po pražském arcibiskupovi [[František Schönborn|Františku Schönbornovi]], který stavbu financoval. Byla to dřevěná věž o čtyřech patrech, vysoká 18 metrů. Na vyhlídkové plošině, kryté střechou byla růžice označující viditelná místa. Nejvíce jih bylo na jich kam se dalo dohlédnout na [[Šumava|Šumavu]], úsek [[Novohradské hory|Novohradských hor]] až po [[Český les]] a i některé hory ležící za hraničním pásmem v Bavorsku. V roce 1907 byla zřízena ''Instituce turistického vůdce do hor brdských'', což byl první doložený horský průvodce v Čechách, který měl doprovázet početnější skupiny výletníků. Prvním i posledním průvodcem byl Tomáš Zíb.{{Citace monografie [46] => | příjmení = Kabátníková [47] => | jméno = Marie, et alii [48] => | titul = 100 zajímavostí ze starých Brd [49] => | vydání = 1 [50] => | vydavatel = Starý most [51] => | místo = Plzeň [52] => | rok vydání = 2016 [53] => | počet stran = 159 [54] => | kapitola = Rožmitálský malíř [55] => | strany = 69 [56] => | isbn = 978-80-87338-62-9 [57] => }} Turistům byla také k dispozici kamenná bouda na východním úpatí hory zvaná původně „Na kopaninách“, později „Třemšínská bouda“. Schönbornova rozhledna vytrvala tři desetiletí, kdy odolávala přírodním živlům a několikrát do ní udeřil blesk. V roce 1915 bylo z bezpečnostních důvodů rozhodnuto o jejím rozebrání.{{citace monografie | příjmení = čáka | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Čáka | titul = Toulání po Brdech| url = | vydavatel = [58] => | místo = Praha | rok vydání = 1986 | počet stran = 332 | kapitola = Pod červeno-bílými prapory | strany = 210 | isbn = 978-80-204-2360-3 | jazyk = česky }} [59] => [60] => === Partyzáni na Třemšíně === [61] => Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] se brdských lesích skrývali [[Rudoarmějci]] uprchlí z německého zajetí. Pomáhala jim místní ilegální odbojová skupina, kterou vedl [[František Lízl]] a [[Jaroslav Pompl]]. Velkou část členů odboje tvořili lesní zaměstnanci arcibiskupského statku, kteří vybírali místa pro budování úkrytů pro uprchlíky tzv. ''zemljanky'' a zprostředkovávali zásobování uprchlíků potravinami a šatstvem. Jeden z úkrytů vznikl také na Třemšíně. Přítomnost uprchlíků a odbojová činnost byla prozrazena, když byl v říjnu roku 1944 objeven úkryt u [[Radošice|Radošic]]. Poté začalo [[gestapo]] hromadně zatýkat a členové odboje byli prozrazeni. Úkryt na Třemšíně byl kompletně zrekonstruován a nachází se u něj informační tabule.{{Citace elektronické monografie [62] => | titul = Partyzáni v Brdech [63] => | url = http://www.brdy.org/content/view/190/36/ [64] => | vydavatel = brdy.org [65] => | datum vydání = 2009-11-9 [66] => | datum přístupu = 2021-10-25 [67] => }} [68] => [69] => === Plány na novou rozhlednu === [70] => [[Soubor:Tower in Tremsin (1).jpg|náhled|Dřevěná věž na Třemšíně, která shořela v roce 2015]][[Soubor:Chapel in Tremsin area (2).jpg|náhled|Třemšínská bouda využívaná jako útulna]] [71] => Po demontování rozhledny se organizátoři turismu upevnili v názoru, že si Třemšín zaslouží novou bytelnější rozhlednu. Trvalo ovšem dlouhá léta než se podařilo sehnat finanční prostředky a vypracovat projekt. Autorem návrhu byl architekt [[Svatopluk Janke]], který navrhl 22 metrů vysokou kamennou věž, ke které měla přiléhat turistická chata.{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Po více než sto letech bude stát na Třemšíně rozhledna | url = http://m.staryrozmital.cz/news/po-vice-nez-sto-letech-bude-stat-na-tremsine-rozhledna-5-8/ | datum vydání = | vydavatel = staryrozmital.cz}} Všechny přípravy však zmařil příchod [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Němci stavbu zakázali a finance putovaly jinam. Další výšková stavba se na Třemšíně objevila po válce. Nejednalo se však o rozhlednu, ale o dřevěnou [[triangulační věž]], která byla dostatečně vysoká, aby překonala výšku stromů a nabídla výhled do okolí. Na Třemšíně však stála krátce, v [[60. léta|60. letech]] podlehla silné vichřici. V [[1970–1979|70. letech 20. století]] byla na vrcholu vystavěna spíše provizorní dřevěná trámová věž pro potřeby armády. Hojně ji však využívali i turisté. V roce 1990 byla opravena a nadále volně přístupná. Brzy však výhled zastínily okolní stromy a stav věže se postupem času natolik zhoršil, že byl výstup v roce 2012 znemožněn odebráním žebříků. V červenci 2015 pak došlo k definitivnímu zániku rozhledny při lesním požáru.{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zaniklá rozhledna na Třemšíně v Brdech | url = http://rozhledny.webzdarma.cz/tremsin.htm | datum vydání = | vydavatel = rozhledny.webzdarma.cz}} [72] => [73] => V roce 1999 vyhlásilo město [[Rožmitál pod Třemšínem]] ve spolupráci se svazkem obcí [[Mikroregion Třemšín]] veřejnou sbírku na výstavbu nové rozhledny. Během jejího ročního trvání bylo sice vybráno 160 tisíc korun, ale tato částka by pokryla pouze desetinu nákladů. V roce 2000 se nabídla plzeňská firma GES Electronics, že na Třemšíně postaví 40 m vysoký vysílač mobilního operátora. Opláštěná železná konstrukce se však zásadně nelíbila OkÚ v Příbrami, který stavbu zamítl. V roce 2002 byly v [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitále pod Třemšínem]] vystaveny 4 různé makety budoucí rozhledny vypracované studenty pražské [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|UMPRUM]], a místní občané měli vybrat jednu z variant. To však vše záhy ztroskotalo na nedostatku financí a na obavách archeologů týkajících se možného znehodnocení vrcholu kopce. V roce 2007 svitla možnost rozhlednu zafinancovat ze státních kompenzačních dotací pro obce v regionu v souvislosti s chystaným [[Radar v Brdech|americkým radarem v Brdech]]. Když však byla celá akce pozastavena, rozplynula se i naděje na stavbu nové třemšínské věže. Ve stejné době se podařilo Mikroregionu Třemšín získat z fondů EU přes 1 mil. korun na vlastní propagaci. Část těchto peněz zároveň posloužila k přípravě projektu nové rozhledny. Studii, kterou v polovině roku 2008 vybrali rožmitálští radní, ale neschválilo zastupitelstvo. Zastupitelé doporučili ustavit odbornou komisi, která by se výběrem vhodného projektu zabývala. Tato komise se shodla na vyloučení kamenné stavby pro vysoké náklady a na doporučení architektů vyloučila celodřevěné stavby, které mají krátkou životnost. Nakonec bylo shromážděno cca 30 návrhů různých typů rozhleden. Z nich pak byly vybrány tři typy, ze kterých zastupitelstvo vybralo jeden vítězný návrh. Hospodářská krize však negativně ovlivnila rozpočet města a celý projekt stavby rozhledny byl na počátku roku 2010 pozastaven. [74] => [75] => V polovině roku 2018 [[Arcidiecéze pražská|Arcibiskupství pražské]] uveřejnilo návrh nové rozhledny od Jana Brotánka a Jana Karla, který byl vybrán ve výběrovém řízení z devíti návrhů.{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = OBRAZEM: nová Třemšínská rozhledna v detailech - parádní! | url = http://www.objevbrdy.cz/obrazem-nova-tremsinska-rozhledna-v-detailech-paradni.html | datum vydání = | vydavatel = www.objevbrdy.cz}} Nová rozhledna z loupané kulatiny a ocelových profilů s ocelovým točitým schodištěm měla stát na louce před původním hradištěm, tedy na jiném místě než stály původní rozhledny. Byl zohledněn i dostupný materiál, dřevo z arcibiskupských lesů a instalace šetrná k životnímu prostředí, která nevyžaduje použití těžké techniky. Projekt získal cenu veřejnosti v soutěži Dřevěná stavba roku 2019. Přestože již bylo vše pro zahájení stavby rozhledny připraveno, Arcibiskupství pražské neuspělo s žádostí o grant z [[Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky|Ministerstva pro místní rozvoj ČR]] a proto bylo rozhodnuto o odložení projektu.{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Definitivně potvrzeno: výstavba Třemšínské rozhledny se odkládá na neurčito. | url = http://www.objevbrdy.cz/definitivne-potvrzeno-vystavba-tremsinske-rozhledny-se-odklada-na-neurcito.html | datum vydání = | vydavatel = www.objevbrdy.cz}} [76] => [77] => V roce 2004 byla obnovena tradice každoročních poutních mší na Třemšíně. Při 10. výročí od obnovení poutních mší v roce 2014, byl hlavním celebrantem kardinál [[Miloslav Vlk]].{{Citace periodika [78] => | příjmení = Vondrášek [79] => | jméno = Josef [80] => | titul = Pouť na Třemšíně [81] => | periodikum = Třemšínské listy [82] => | datum vydání = září 2014 [83] => | ročník = XI [84] => | číslo = 9 [85] => | strany = 3 [86] => | url = https://www.obec-vranovice.cz/e_download.php?file=data/editor/120cs_9.pdf&original=Zari+2014.pdf [87] => }} {{Wayback|url=https://www.obec-vranovice.cz/e_download.php?file=data/editor/120cs_9.pdf&original=Zari+2014.pdf |date=20220307180030 }} [88] => [89] => == Archeologický průzkum == [90] => V roce 1947 na Třemšíně prováděl jednodenní archeologický průzkum [[Bedřich Dubský]]. V několika vykopaných sondách našel hroty šípů, středověké střepy a zvířecí kosti.{{Citace monografie [91] => | příjmení = [92] => | jméno = [93] => | příjmení2 = [94] => | jméno2 = [95] => | titul = Kronika Rožmitálu pod Třemšínem 1930-1952 [96] => | vydání = [97] => | vydavatel = [98] => | místo = [99] => | rok vydání = [100] => | počet stran = [101] => | strany = 222 [102] => | isbn = [103] => }} [104] => [105] => == Pověsti == [106] => Třemšín je spjatý s řadou pověstí. Asi nejznámější je pověst o Třemšínském mužíčkovi, lesním skřítkovi s vrásčitou tváří, která připomíná kůru stromů. Někdy lidem pomáhá a jindy si z nich rád tropí žerty. Je také ochráncem lesů a třemšínského pokladu. Ten se podle pověsti nachází v třemšínské studánce a vydá ji jen na [[Velký pátek]] tomu, kdo jej dokáže donést domů v úplné tichosti. Podle pověsti se pokusili třemšínský poklad získat tři sousedé z [[Roželov|Roželova]]. Vydali se na Velký pátek na Třešmín a opravdu ve studánce nalezli tři zlaté pruty. Když už je drželi v rukou a snažili se je vytáhnout z vody, ozval se burácivý výkřik „Roželov hoří!“. Sousedé zděšením zvolali „Pro pána krále!“ a v tom okamžiku poklad zmizel. Všichni tři se rozběhli k domovu, a když vyběhli z lesa a uviděli [[Roželov]], zjistili že nic nehoří. Poté zaslechli zvláštní hlasitý smích a vzpomněli si na třemšínského mužíčka. Sousedé odešli domů a už po pokladu přestali toužit. Podle jiných pověstí se Třemšínský mužíček někdy přeměňuje v ohnivého hada se zlatou kůží, který hlídá lesy před pytláky. [107] => [108] => Další pověst vypráví, že roželovský myslivec jednou potkal na balvanu u kapličky na Třemšíně čerta. Čert mu sliboval vše, na co si myslivec vzpomene, jen když se mu podepíše na čertovský úpis. Myslivec přemýšlel, jak by čertovi vypadl ze hry, když uviděl velký balvan. Řekl čertovi, ať mu dokáže, že je opravdu tak mocný, tím že donese balvan před dveře hvožďanského kostela dříve než zvon na kostelní věži odbije poledne. Čert si položil balvan na ramena a vznesl se nad vrcholky stromů. Myslivec už se bál, že to čert stihne, ale čert poněkud odbočil směrem ke [[Starý Smolivec|Starému Smolinci]], a než změnil směr, kostel již odbíjel poledne. Naštvaný čert shodil balvan z ramen a zmizel. Památkou na tuto událost je onen balvan, který zůstal ležet na úpatí Třemšína u cesty z [[Roželov|Roželova]] na [[Starý Smolivec|Starý Smolinec]].{{Citace monografie [109] => | příjmení = Fišer [110] => | jméno = Bohuslav [111] => | příjmení2 = [112] => | jméno2 = [113] => | titul = Třemšínský poklad a jiné pověsti z kraje pod Třemšínem [114] => | vydání = 1 [115] => | vydavatel = Středočeské nakladatelství a knihkupectví [116] => | místo = Praha [117] => | rok vydání = 1976 [118] => | počet stran = 100 [119] => | strany = [120] => }} [121] => [122] => == Zajímavosti == [123] => [124] => * Třemšín byl jednou z lokací, kde se natáčel film ''[[Lotrando a Zubejda]]'' (1997).{{Citace elektronické monografie [125] => | titul = Lotrando a Zubejda [126] => | url = https://www.filmovamista.cz/91-Lotrando-a-Zubejda?od=32&pocet=8&raditPodle=9&smerRazeni=0 [127] => | vydavatel = filmovamista.cz [128] => | datum přístupu = 2022-5-24 [129] => }} [130] => [131] => == Odkazy == [132] => === Reference === [133] => [134] => [135] => === Literatura === [136] => * {{Citace monografie [137] => | odkaz na autora = František Augustin Slavík [138] => | titul = Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí [139] => | vydavatel = Rožmitál pod Třemšínem [140] => | místo = Město Rožmitál pod Třemšínem [141] => | isbn = 80-239-4958-6 [142] => | jazyk = cs [143] => | příjmení1 = Slavík [144] => | jméno1 = František Augustin [145] => | rok = 2005 [146] => | počet_stran = 294 [147] => }} [148] => * {{Citace monografie [149] => | příjmení1 = Čáka [150] => | jméno1 = Jan [151] => | odkaz na autora = Jan Čáka [152] => | titul = Brdské toulání [153] => | vydavatel = Středočeské nakladatelství a knihkupectví [154] => | místo = Praha [155] => | rok vydání = 1983 [156] => | počet stran = 193 [157] => | isbn = 978-80-204-2360-3 [158] => | jazyk = cs [159] => }} [160] => * {{Citace monografie [161] => | příjmení1 = Fišer [162] => | jméno1 = Bohuslav [163] => | titul = Třemšínský poklad a jiné pověsti z kraje pod Třemšínem [164] => | vydavatel = Středočeské nakladatelství a knihkupectví [165] => | místo = Praha [166] => | rok vydání = 1976 [167] => | počet stran = 100 [168] => }} [169] => [170] => === Související články === [171] => * [[Třemšín (hrad)]] [172] => * [[Přírodní park Třemšín]] [173] => [174] => === Externí odkazy === [175] => * {{Commonscat}} [176] => * [http://www.turistik.cz/cz/kraje/stredocesky-kraj/okres-pribram/hvozdany-okres-pribram/tremsin/ Třemšín na Turistik.cz] [177] => * [http://www.brdy.org/content/view/162/69/ Třemšín a Hengst na Brdy.org] [178] => * [http://www.rozhlednovymrajem.cz/tremsin/ Rozhledna Třemšín na Rozhlednovymrajem.cz] [179] => * [http://www.hrady.cz/?OID=521 Třemšín na Hrady.cz] [180] => * [http://poznejbrdy.cz/tremsin/ Třemšín na PoznejBrdy.cz] [181] => [182] => {{Brdské osmistovky}} [183] => {{Autoritní data}} [184] => {{Portály|Česko|Geografie}} [185] => [186] => [[Kategorie:Hory a kopce v okrese Příbram]] [187] => [[Kategorie:Hory a kopce v Brdech]] [188] => [[Kategorie:CHKO Brdy]] [189] => [[Kategorie:Příroda v Rožmitále pod Třemšínem]] [190] => [[Kategorie:Kopce pod 1000 metrů v Česku]] [] => )
good wiki

Třemšín

Třemšín je vrchol v jižní části středočeského pohoří Brdy, v katastrálním území Voltuš. S výškou 827 m n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Roželov','Brdy','Starý Smolivec','Třemšín (hrad)','Přírodní park Třemšín','Druhá světová válka','Rožmitál pod Třemšínem','19. století','Brdská vrchovina','Arcidiecéze pražská','Buzici','Soubor:Třemšín chapel.jpg'

Brdy

Buzici

Roželov