Array ( [0] => 15482310 [id] => 15482310 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => T-34 [uri] => T-34 [3] => File:Tank T-34.JPG [img] => File:Tank T-34.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => T-34 je ikonický tank, který se stal symbolem úspěchů a odolnosti veškerých vojenských snah během druhé světové války. Jeho konstrukce byla revoluční a přinesla mnoho inovací, díky nimž se T-34 ukázal jako vysoce efektivní a spolehlivý stroj na bojišti. Tank byl poprvé nasazen v roce 1940 a okamžitě zaujal svým výkonným motorem, vynikající manévrovatelností a silnou obrannou technikou. Jeho kompozitní pancéřování poskytovalo nejen ochranu, ale také zlepšovalo jeho odolnost vůči různým typům střelné palby, což z něj dělalo ve své době jeden z nejlepších tanků na světě. T-34 byl navržen s ohledem na potřeby moderního bojiště a jeho design umožnil efektivní výrobu ve velkém měřítku. V kombinaci s vysokým stupněm mobilizace a rychlou výrobou se T-34 stal klíčovým prvkem mnoha úspěšných ofenzivních akcí. Jeho přítomnost na frontě podstatně přispěla k pozitivnímu vývoji událostí během války. Díky své univerzálnosti a adaptabilitě byl T-34 schopen plnit různé úkoly – od přímého boje s nepřátelskými tanky až po podporu pěchoty. Tento tank zanechal hlubokou stopu v historii a stal se inspirací pro další konstrukce a modernizace v tankovém designu. I po skončení druhé světové války byl T-34 nasazen v mnoha zemích a v různých konfliktech, což svědčí o jeho vysoce hodnotné konstrukci a využitelnosti. T-34 se stal nejen vzorem technického pokroku, ale také symbolem odhodlání a kolektivní síly, která dokáže překonat i ty největší výzvy. [oai_cs_optimisticky] => T-34 je ikonický tank, který se stal symbolem úspěchů a odolnosti veškerých vojenských snah během druhé světové války. Jeho konstrukce byla revoluční a přinesla mnoho inovací, díky nimž se T-34 ukázal jako vysoce efektivní a spolehlivý stroj na bojišti. Tank byl poprvé nasazen v roce 1940 a okamžitě zaujal svým výkonným motorem, vynikající manévrovatelností a silnou obrannou technikou. Jeho kompozitní pancéřování poskytovalo nejen ochranu, ale také zlepšovalo jeho odolnost vůči různým typům střelné palby, což z něj dělalo ve své době jeden z nejlepších tanků na světě. T-34 byl navržen s ohledem na potřeby moderního bojiště a jeho design umožnil efektivní výrobu ve velkém měřítku. V kombinaci s vysokým stupněm mobilizace a rychlou výrobou se T-34 stal klíčovým prvkem mnoha úspěšných ofenzivních akcí. Jeho přítomnost na frontě podstatně přispěla k pozitivnímu vývoji událostí během války. Díky své univerzálnosti a adaptabilitě byl T-34 schopen plnit různé úkoly – od přímého boje s nepřátelskými tanky až po podporu pěchoty. Tento tank zanechal hlubokou stopu v historii a stal se inspirací pro další konstrukce a modernizace v tankovém designu. I po skončení druhé světové války byl T-34 nasazen v mnoha zemích a v různých konfliktech, což svědčí o jeho vysoce hodnotné konstrukci a využitelnosti. T-34 se stal nejen vzorem technického pokroku, ale také symbolem odhodlání a kolektivní síly, která dokáže překonat i ty největší výzvy. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|jiný=[[T34 (americký tank)]], [[Spojené státy americké|americký]] těžký tank}} [1] => {{Infobox - bojové vozidlo [2] => | jméno = T-34 [3] => | obrázek = Char T-34.jpg [4] => | velikost obrázku = 300px [5] => | popisek = T-34/85 v [[Musée des Blindés]] [6] => | typ vozidla = střední tank [7] => | země = {{Vlajka a název|Sovětský svaz (1923–1955)}} [8] => | výrobce = ČTZ, CHTZ, STZ, UZTM aj.
licenčně (verze T-34/85): Československo, Polsko [9] => | rok návrhu = 1937–1940 [10] => | roky výroby = 1940–1958 (všechny verze) [11] => | počet kusů = 84 070
(35 120 T-34/76)
(48 950 T-34/85) [12] => | služba = 1940 – konec 60. let (SSSR)
50. léta – dosud (ostatní) [13] => | posádka = 4 (T-34/76)
5 (T-34/85) [14] => | délka = 6,75 m [15] => | šířka = 3,00 m [16] => | výška = 2,45 m [17] => | hmotnost = 26 t (T-34/76)
32 t (T-34/85) [18] => | brodivost = 1,3 m [19] => | pancíř = 20–90 mm [20] => | hlavní zbraň = [[76mm tankový kanón M1940 F-34|76,2mm kanón F-34]] (T-34/76)
85mm [[Tankový kanón|kanón]] [[85 mm protiletadlový kanón M1939 (52-K)|D-5T]] (T-34/85) [21] => | sekundární zbraně = 2× 7,62mm [[kulomet]] [[Kulomet DP|DT]] [22] => | motor = model 1940: [[zážehový motor]] '''M-17 T''': vidlicový, 12válcový, čtyřdobý, vodou chlazený
500 hp (370 kW)
pozdější modely: [[vznětový motor]] '''V-2''': vidlicový, 12válcový, čtyřdobý, vodou chlazený [23] => | síla motoru = 500 hp (370 kW) [24] => | suspension = [[John Walter Christie|podvozek Christie]] [25] => | max. rychlost = 55 km/h [26] => | pw ratio = 16,2 hp/tunu [27] => | dojezd = 465 km (T-34/76)
380 km (T-34/85) [28] => }} [29] => '''T-34''' byl [[Sovětský svaz|sovětský]] střední [[tank]] vyvinutý na přelomu 30. a 40. let 20. století, který měl zásadní a trvalý dopad na konstrukci tanků. V době svého vzniku v roce 1940 byl podle amerického autora [[Steven Zaloga|Stevena Zalogy]] nejlepším středním tankem na světě.{{citace monografie| příjmení=Zaloga|jméno=Steven J.|odkaz na autora=Steven Zaloga |titul =Soviet Tanks and Combat Vehicles of World War Two | url=https://archive.org/details/soviettankscomba00zalo|rok=1984| vydavatel=Arms and Armour Press|místo=[[Londýn]]|isbn=0853686068 |kapitola=The T-34 Medium Tank|strany= [https://archive.org/details/soviettankscomba00zalo/page/n124 129]|jazyk=angličtina}} Disponoval bezprecedentní kombinací palebné síly, mobility, ochrany a robustnosti. Jeho rychlopalný [[tankový kanón]] ráže 76,2 mm poskytoval podstatně vyšší palebnou sílu než měly některé konstrukce jeho současníků,{{cite book|last=McFadden|first=David Frederick|title=Two ways to build a better mousetrap|url=|accessdate=|year=2002|publisher=Ohio State University|location=Ohio|isbn=|page=11}} zatímco jeho šikmým pancéřováním jen obtížně pronikaly tehdejší nejmodernější [[protitankové zbraně]]. Když se v roce 1941 poprvé objevil, označil ho německý generál [[Ewald von Kleist|Paul Ludwig Ewald von Kleist]] za „nejlepší tank na světě“{{cite book|last=Stahel|first=David|title=Operation Barbarossa and Germany's Defeat in the East|year=2009|publisher=Cambridge university press|location=New York|chapter=5|isbn=978-0-521-76847-4|page=169}} a [[Heinz Guderian]] potvrdil „obrovskou nadřazenost“ T-34 nad stávajícími německými obrněnci té doby.{{cite book|last=Guderian|first=Heinz|authorlink=|title=Panzer Leader|year=2000|publisher=Penguin Classics|location=London|chapter=6|isbn=978-0-14-139027-7|page=233}}Caidin, M. (1974). 14 "The incredible T-34 tank." In ''The Tigers are Burning'' (2nd ed., p. 162). Los Angeles: Pinnacle Books. Ačkoli byla jeho výzbroj i ochrana později v průběhu války překonána, často je zmiňován jako nejúčinnější a nejvlivnější tanková konstrukce [[druhá světová válka|druhé světové války]].{{Cite web|url=http://www.achtungpanzer.com/t34.htm|title=Achtung Panzer! – T-34!}} [30] => [31] => T-34 byl během druhé světové války základem sovětských obrněných sil. Jeho konstrukce dovolovala nepřetržité vylepšování pro vyvíjející se potřeby [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní fronty]]: změny byly prvních několik let spíše dílčí a nepříliš výrazné, skutečně zásadní proměnou prošel tank až v roce 1944 zavedením varianty T-34/85. Vylepšování výrobních metod rovněž umožnilo rychlejší a levnější produkci. Sovětský průmysl nakonec vyrobil více než 80 000 ks tanku T-34 všech variant, což umožnilo stále větší počet nasazovaných tanků s postupující válkou, navzdory ztrátě desítek tisíc tanků v boji proti německému [[Wehrmacht]]u.{{Cite web|title=The T-34 in WWII: the Legend vs. the Performance {{!}} Operation Barbarrosa|url=http://www.operationbarbarossa.net/the-t-34-in-wwii-the-legend-vs-the-performance/#Conclusions%2520Regarding%20the%20T-34%E2%80%99s%20Overall%20Performance%20as%20a%20%E2%80%98War%20Winner%E2%80%99|website=www.operationbarbarossa.net|accessdate=2015-12-16}} U [[Rudá armáda|Rudé armády]] nahradil mnoho lehkých a středních tanků a stal se nejvíce vyráběným tankem války, stejně tak je druhým nejvíce vyráběným tankem všech dob (po nástupci, sérii [[T-54 a T-55|T-54/55]]). Při ztrátě 44 900 kusů během války také utrpěl největší tankové ztráty všech dob.{{cite book|first=G. I.|last=Krivosheev |title=Soviet Casualties and Combat Losses|publisher=Greenhill|year=1997|isbn=978-1-85367-280-4|page=253}} Jeho vývoj přímo vedl k sériím tanků T-54 a T-55, které se postupně vyvinuly do pozdějších typů [[T-62]], [[T-72]] a [[T-90]], které tvoří obrněné jádro mnoha moderních armád. Varianty T-34 byly po druhé světové válce široce vyváženy a dokonce ještě okolo roku 2010 došlo k omezenému nasazení na frontě v několika rozvojových zemích.{{cite book |last= International Institute for Strategic Studies (IISS) |title= The Military Balance 2010 |year= 2010 |publisher= IISS |location=London |isbn= 978-1-85743-557-3 [32] => }} [33] => [34] => [35] => == Vývoj == [36] => {{Neověřeno část}} [37] => [[Soubor:A-32 in motion.png|náhled|Prototyp A-32]] [38] => [[Soubor:Medium tank A-32.jpg|náhled|Prototyp A-32]] [39] => [[Soubor:T-34 prototypes.jpg|náhled|Zleva: A-8 (BT-7M), A-20, T-34 Model 1940, T-34 Model 1941]] [40] => [41] => V roce 1939 byly nejpočetnějšími sovětskými modely tank [[T-26]] a řada rychlých [[BT (tank)|tanků BT]]. T-26 byl pomalý tank navržený tak, aby držel krok s pěchotou. Tanky BT byly jezdecké tanky: lehké a rychle se pohybující, určené k bojovým manévrům. Oba typy představovaly sovětský vývoj zahraničních konstrukcí z počátku 30. let; T-26 byl založen na britském tanku [[Vickers Mark E|Vickers 6-Ton]] a tanky BT vycházely z tanku M1930 amerického konstruktéra [[John Walter Christie|Johna Waltera Christieho]].Sale, Richard. [http://turcopolier.typepad.com/the_athenaeum/2013/01/the-soviet-command-economy-by-richard-sale.html "The Soviet Command Economy,"]:5{{Citace monografie [42] => | příjmení = Ness [43] => | jméno = Leland [44] => | titul = Jane's World War II Tanks and Fighting Vehicles: The Complete Guide [45] => | vydavatel = HarperCollins [46] => | místo = London [47] => | rok = 2002 [48] => | isbn = 0007112289 [49] => | jazyk = anglicky [50] => }} s. 152 [51] => [52] => Počátky vývoje tanku T-34 spadají do roku [[1937]], kdy CHTZ (Charkovskij tankovyj zavod) obdržel zakázku na tank, jenž by měl nahradit tanky řady [[BT (tank)|BT]]. Šéfkonstruktér [[Michail Koškin]] byl svými nadřízenými podrobně instruován, že se hledá nový [[kolopás|kolopásový tank]], nicméně vědom si konstrukčních omezení tohoto typu vypracoval kromě něj (A-20) i variantu s čistě pásovým podvozkem, kterou nazval A-32. V roce [[1938]] demonstroval obě konstrukce před výborem Rady obrany SSSR, přičemž varianta A-32 byla okamžitě odsouzena veliteli [[Rudá armáda|Rudé armády]], [[Maršál SSSR|maršály]] [[Kliment Jefremovič Vorošilov|Vorošilovem]] a [[Grigorij Kulik|Kulikem]]. Zejména Kulik prý běsnil, že si konstruktér vůbec dovolil nějakou nekolopásovou variantu nabídnout a doprovodil svůj příkrý odsudek koncepce pásového tanku „odbornými dobrozdáními a doktrínami“, které by skuteční odborníci na tankovou techniku odmítli. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] však k obecnému překvapení rozhodl, že postaveny a připuštěny ke zkouškám budou oba [[prototyp]]y. Vývoj tanku A-32, přejmenovaného na T-32, tedy mohl pokračovat. Čekala ho krušná cesta, protože předsedou komise pro posouzení způsobilosti obou typů byl později jmenován právě Kulik. [53] => [54] => V roce [[1939]] bylo provedeno vyhodnocení obou strojů. Kulik udělal všechno možné, aby zdůraznil závady u prototypu T-32 a zároveň banalizoval podobné závady u stroje A-20. Pod jeho tlakem se komise klonila k odmítnutí stroje, nakonec však pod dojmem postřelovacích zkoušek, z nichž T-32 vyšel lépe, stroj neodmítla. Postavit se proti maršálovi se však neodvážila a rozhodnutí, který typ dostane přednost, odložila. Vrchní velení nějakou dobu váhalo, nakonec však při zvážení mnohem většího potenciálu dalšího vývoje u typu T-32 se rozhodlo doporučit jej do sériové výroby v poněkud upravené variantě, která byla posléze pojmenována T-34. [55] => [56] => V porovnání s jinými typy středních tanků dosahoval T-34 velmi příznivou hodnotu měrného tlaku 0,64 kg/cm2, což mělo vliv na jízdní vlastnosti a manévrovatelnost v obtížném terénu. Kvalita pancéřování tanku, jehož zpracování bylo spíše hrubé, byla vyšší než u srovnatelných zahraničních strojů. Největší slabinou tanku bylo ergonomické řešení věže, které znesnadňovalo úkoly potřebné k ovládání věže a ke střelbě. Neomezenému výhledu z věžového průlezu bránil veliteli T-34 těžkopádný poklop, otevíraný dopředu. V zadní části věže byl nešťastně řešený zadní převis, který směroval dopadající střely přímo na zranitelné ložisko věže, nebo pod nějž německá protitanková pěchota kladla v boji talířové miny. Věž se původně vyráběla ze svařovaných válcovaných ocelových plátů, ovšem později se více používala věž litá. [57] => [58] => [[Soubor:T34 engine parola 2.jpg|náhled|Motor V-2-34 tanku T-34, Finské tankové muzeum]] [59] => [[Soubor:T34 transmission parola 7.jpg|náhled|Převodovka]] [60] => [61] => Nízká silueta vozidla byla spíše výhodou, ovšem na druhou stranu znamenala omezení rozsahu úhlů náměru kanónu a spřaženého kulometu. T-34 z roku 1940 byl vyzbrojen krátkým kanónem L-11 vzor 1938 ráže 76,2 mm, od roku [[1941]] se do něj začal montovat [[76mm tankový kanón M1940 F-34|kanón F-34]] stejné ráže, avšak s vyšší počáteční rychlostí, což bylo z hlediska dostřelu a průbojnosti velkou výhodou. Kulometčík, který byl zároveň radistou, měl k dispozici [[kulomet]] DT ráže 7,62 mm v kulovém loži. Počátkem války byly [[radiostanice]]mi vybaveny pouze tanky velitelů rot, avšak postupem času se začal jejich počet zvyšovat. Členové osádky uvnitř tanku se spolu dorozumívali pomocí vnitřního hovorového zařízení. První modely tanku byly obvykle vybaveny motorem Mikulin M-17 z tanků série BT, který byl licenčním motorem [[BMW VI]]. [62] => {{Citace elektronické monografie| příjmení = [63] => | jméno = [64] => | odkaz na autora = [65] => | titul = [66] => T-34/76 Medium tank (1940-43)| url = [67] => http://www.tanks-encyclopedia.com/OLD/ww2/soviet/soviet_T34-76.php [68] => | datum vydání = [69] => | datum aktualizace = [70] => | datum přístupu = [71] => | vydavatel = [72] => Tank Encyclopedia| jazyk = [73] => anglicky| url archivu = [74] => https://web.archive.org/web/20160605045515/http://www.tanks-encyclopedia.com/OLD/ww2/soviet/soviet_T34-76.php| datum archivace = [75] => 2016-06-05| nedostupné = [76] => ano}} [77] => {{cite book|last=Gunston|first=Bill|authorlink=Bill Gunston|title=The Osprey Encyclopaedia of Russian Aircraft 1875–1995|publisher=Osprey|location=London|date=1995|isbn=1-85532-405-9}}{{Citace elektronické monografie [78] => | příjmení = [79] => | jméno = [80] => | odkaz na autora = [81] => | titul = Mikulin M-17 [82] => | url = http://destobesser.com/article/mikulin-m-17 [83] => | datum vydání = [84] => | datum aktualizace = [85] => | datum přístupu = [86] => | vydavatel = Destobesser.com [87] => | jazyk = německy [88] => }}{{Citace monografie [89] => | příjmení = Petrescu [90] => | jméno = Florian [91] => | odkaz na autora = [92] => | titul = The Aviation History [93] => | url = https://books.google.cz/books?id=id9kQCuqepQC&pg=PA152&lpg=PA152&dq=Mikulin+M-17+BMW&source=bl&ots=KE-NuQfe3l&sig=-EDyrjCqS27MYKVHMint_TM37bQ&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi2vKyiy-3MAhWBXBQKHXOECNAQ6AEIhAEwEQ#v=onepage&q=Mikulin%20M-17%20BMW&f=false [94] => | vydavatel = Books on Demand [95] => | místo = [96] => | rok = 2013 [97] => | vydání = [98] => | počet stran = [99] => | kapitola = [100] => | strany = 152 [101] => | isbn = [102] => | jazyk = [103] => }} Stroje vyrobené po roce 1940 už byly opatřeny dvanáctiválcovým vznětovým motorem V-2 o výkonu 493 koní. Naftový [[motor]] si cenili sovětští tankisté také pro to, že nafta při zásahu stroje nevzplála a nevybuchla tak snadno, jako u strojů protivníka, poháněných benzínem. [[Převodovka]] byla původně čtyřstupňová. Tank se řídil pomocí dvou řídicích pák, řadicí pákou, pedálem spojky a brzdovým pedálem. Jeho ovládání bylo namáhavé i kvůli nepřítomnosti posilovače řízení. Řidiči měli po ruce kladivo, které poměrně často potřebovali k poklepání páky, za kterou měli vzít. Přes tyto nedostatky byl tank i samotnými osádkami oblíbený pro svou jednoduchost a nenáročnost. Mnohé opravy se daly udělat doslova „na koleně,“ což bylo v drsných podmínkách východní fronty velkou výhodou. Sladěním nejdůležitějších kritérií, kterými byla výzbroj, pancéřování a pohyblivost, předčil jakýkoliv tehdy vyráběný tank. [104] => [105] => První verze tanku byly vyzbrojeny [[Tankový kanón|kanóny]] ráže 76 mm, označují se tedy jako T-34/76. Šlo o poněkud různorodou skupinu s mnoha rozličnými úpravami a odlišnostmi pokud šlo o výrobní technologii. Jeho největší výhodou však byla jednoduchá konstrukce, která Sovětům umožňovala stavět jej v takřka neomezených počtech. T-34 ve své první verzi však měl i svou velkou konstrukční chybu. Tou byla bojová věž, která sice při čelním pohledu perfektně ladila s šikmými liniemi bočního pancéřování korby, byla však příliš malá, takže dovnitř se kromě [[76mm tankový kanón M1940 F-34|kanónu F-34]] vešel jen střelec a velitel, ale nabíječ už nikoliv. Zejména v divokých přestřelkách s německými tanky to znamenalo obrovskou nevýhodu, protože velitel musel kromě navádění řidiče a střelce ještě nabíjet dělo, jehož zásoba střeliva se převážně nacházela pod podlahou věže, kterou bylo nutno předtím odstranit…Ve stísněných podmínkách uvnitř to byl takřka nadlidský úkol, ztížený navíc potřebou neustálé ostražitosti. Kanón F-34 měl totiž poměrně veliký zákluz, na což doplatilo mnoho ruských tankových velitelů svými životy. Sovětům se tento problém podařilo částečně vyřešit variantou T-34/76D s novou šestihrannou věží s větším vnitřním prostorem; avšak stále dvoumístnou. Od konce roku 1943 byl pak T-34/76 postupně nahrazován verzí T-34/85 s novou, třímístnou věží vybavenou [[85mm protiletadlový kanón M1939 (52-K)|kanónem ZiS-3-53 ráže 85 mm]], se kterým dokázal, na rozdíl od svého předchůdce, prorazit čelní pancíř německých těžkých tanků [[Tiger I]] a [[Panzer V Panther|Panther]], které T-34/76 vysoce překonávaly. T-34/85 představoval přiměřenou odpověď, byť otázka poměru sil mezi ním a jeho výše zmíněnými protivníky je dodnes zdrojem vášnivých polemik odborníků i obdivovatelů obou typů. [106] => [107] => == Výroba == [108] => {| class="wikitable" style="text-align:center;" style="float: right; [109] => |+ Celková produkce T-34 [110] => ! style="background:#FFDDDD;"| Rok [111] => ! 1940 [112] => ! 1941 [113] => ! 1942 [114] => ! 1943 [115] => ! 1944 [116] => ! 1945 [117] => ! 1946–1955 [118] => |- [119] => ! style="background:#FFDDDD;"| T-34/76 [120] => | style="text-align:right"| 117 [121] => | style="text-align:right"| 3014 [122] => | style="text-align:right"| 12527 [123] => | style="text-align:right"| 15833 [124] => | style="text-align:center"| 4441 [125] => | style="text-align:center"| – [126] => | style="text-align:center"| – [127] => |- [128] => ! style="background:#FFDDDD;"| T-34/85 [129] => | style="text-align:center"| – [130] => | style="text-align:center"| – [131] => | style="text-align:center"| – [132] => | style="text-align:center"| – [133] => | style="text-align:right"| 10647 [134] => | style="text-align:center"| 12551 [135] => | style="text-align:right"| ~4500 [136] => |- [137] => ! style="background:#FFDDDD;"| Celkem [138] => | style="text-align:right"| 117 [139] => | style="text-align:right"| 3262 [140] => | style="text-align:right"| 12527 [141] => | style="text-align:right"| 15833 [142] => | style="text-align:right"| 14263 [143] => | style="text-align:right"| 12551 [144] => | style="text-align:right"| ~4500Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde der T-34/85 in der Tschechoslowakei und der Volksrepublik Polen in Lizenz gefertigt. Diese Nachkriegsmodelle unterschieden sich technisch geringfügig und durch eine höhere Qualität von den während des Krieges in der Sowjetunion hergestellten Panzern. Die exakte Stückzahl und der genaue Start der Lizenzproduktion ist nicht bekannt.{{Literatur |Autor=Steven J. Zaloga |Titel=T-34-85 Medium Tank 1944–94 |Verlag=Osprey Publishing |Ort=London |Datum=1996 |ISBN=1-85532-535-7 |Kommentar=Die Lizenzproduktion des T-34/85 begann in Polen 1951 und dauerte bis 1955 an.}} [145] => |- [146] => |} [147] => [[Soubor:T-34-85-Interior.jpg|náhled|350px|Interiér tanku T-34]] [148] => [[Soubor:T34 armor sheme.jpg|náhled|350px|Schéma pancéřování]] [149] => [150] => Dne 19. prosince 1939 Komisariát strojírenství vydal závodu ChPz příkaz vyrobit nultou sérii tanků, které po drobných změnách dostaly označení T-34.{{Citace elektronické monografie [151] => | příjmení = [152] => | jméno = [153] => | odkaz na autora = [154] => | titul = Americké kořeny sovětského tanku T-34 [155] => | url = http://www.valka.cz/513-Americke-koreny-sovetskeho-tanku-T-34 [156] => | datum vydání = 16. 8. 2002 [157] => | datum aktualizace = [158] => | datum přístupu = [159] => | vydavatel = Valka.cz [160] => | jazyk = [161] => }} Jejich první zkoušky byly velice úspěšné, nicméně postupem času se začaly projevovat určité nedostatky v nadprůměrně rychlém opotřebování některých dílů, což vedlo k dalšímu zastavení produkce v březnu 1940, kdy maršál Kulik nařídil zrušení výroby a vyvinutí jiného, nového tanku. Jeho rozhodnutí bylo nakonec zvráceno, nicméně i tak došlo k další ztrátě času. [162] => [163] => Tanky T-34 byly poháněny [[Vznětový motor|vznětovým motorem]] V-2, který vznikl jako pokračování vývoje experimentálního leteckého motoru. To se odráželo v jeho neobvykle nízké hmotnosti, dané rozsáhlým použitím hliníkových slitin.{{Citace elektronické monografie [164] => | příjmení = Svoboda [165] => | jméno = Radislav [166] => | odkaz na autora = [167] => | titul = Tankové motory [168] => | url = http://www.valka.cz/589-Tankove-motory [169] => | datum vydání = 2002-10-05 [170] => | datum aktualizace = [171] => | datum přístupu = 2016-08-02 [172] => | vydavatel = valka.cz [173] => | jazyk = cs [174] => }} Většina strojů vyrobených v roce 1940 však byla kvůli nedostatku motorů V-2 vybavená motorem [[Mikulin M-17]] (z tanku BT), což byl v licenci vyráběný německý motor [[BMW VI]]. [175] => {{Citace elektronické monografie| příjmení = [176] => | jméno = [177] => | odkaz na autora = [178] => | titul = [179] => T-34/76 Medium tank (1940-43)| url = [180] => http://www.tanks-encyclopedia.com/OLD/ww2/soviet/soviet_T34-76.php| datum vydání = [181] => | datum aktualizace = [182] => | datum přístupu = [183] => | vydavatel = [184] => Tank Encyclopedia| jazyk = [185] => anglicky| url archivu = [186] => https://web.archive.org/web/20160605045515/http://www.tanks-encyclopedia.com/OLD/ww2/soviet/soviet_T34-76.php| datum archivace = [187] => 2016-06-05| nedostupné = [188] => ano}} [189] => [190] => [191] => Navzdory tomu obdržela [[Rudá armáda]] do zahájení války [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] proti Sovětskému svazu asi 1225 tanků T-34, což byla impozantní síla. Drtivá většina z nich byla přednostně přidělena [[vojenský okruh (SSSR)|západním vojenským okruhům]], kde posléze čelily německému vpádu. Nečinily tak však úspěšně, navzdory jejich technické převaze nad stroji nepřítele. Bylo to pravděpodobně způsobeno příčinami jako nedostatečný výcvik posádek a organizační zmatky. Faktem je, že během prvních 2–3 týdny po začátku [[operace Barbarossa]] byly sovětské tankové formace v západních vojenských okruzích prakticky zcela zničeny. Tento osud potkal jak jednotky vyzbrojené tanky typu [[KV (tank)|KV]], tak jednotky s tanky T-34. [192] => [193] => Zároveň však nabíhala výroba v dalších továrnách a země přecházela na totální válečné hospodaření. Výroba se brzy rozběhla v [[Charkov]]ě, [[Kirov]]ě, [[Volgograd|Stalingrad]]u, [[Mariupol]]i,[[Vorošilovgrad]]ě, [[Čita|Čitě]], [[Novosibirsk]]u, [[Čeljabinsk]]u, [[Nižnij Tagil|Nižním Tagilu]] a později i ve městech [[Nižnij Novgorod|Gorkij]] a [[Saratov]].amor, Soviet in Axelrod, A., ''Encyclopedia of World War II.'' Facts On File, Inc., New York, 2007, s. 87 Výsledkem byla ohromující produkce mimo jiné i tankové techniky: do konce roku 1941 bylo vyrobeno přes 1500 tanků T-34 a produkce stále stoupala navzdory územním a hospodářským ztrátám. Částečně to bylo i tím, že se velení Rudé armády rozhodlo pro unifikaci výzbroje. V roce [[1942]] bylo vyrobeno asi 12 520 strojů, v roce [[1943]] asi 15 700 T-34/76 a téměř 300 strojů typu T-34/85, v roce [[1944]] asi 4441 T-34/76 a 10 600 strojů T-34/85 a v roce [[1945]] 12 550 strojů T-34/85 (z toho asi 7 330 do konce války). Celkem SSSR vyrobil v letech 1940–1945 přes 50 000 těchto tanků, celková produkce všech typů T-34 včetně poválečné činí přes 60 000 kusů. Výroba byla zastavena v roce 1946, v 50. letech však byly ještě nějaké stroje vyrobeny ve zbrojovkách [[Východní blok|sovětských satelitů]], konkrétně Polska a Československa. Jednalo se asi o 4 500 strojů. Dále během války vznikly plamenometné varianty a na podvozku T-34 byly postaveny i stroje jako [[stíhač tanků|stíhače tanků]] [[SU-85]], [[SU-100]] a [[SU-122]]. Plamenometná verze OT-34 byla postavena na bázi tanku T-34/76. Změna byla pouze v tom, že se příďový kulomet [[Kulomet DP|DT]] nahradil plamenometem ATO-41. První takto koncipované plamenometné tanky se příliš neosvědčily, neboť vnitřní nádrže hořlaviny měly objem pouhých 100 litrů, což omezovalo jejich použití; plamenomety ATO-41 byly zatíženy ještě dalšími technickými nedostatky. To se podařilo vyřešit až s příchodem plamenometu ATO-42 a tanku TO-34. Ten vznikl tak, že se do tanku T-34/85 namísto příďového [[kulomet]]u instaloval [[plamenomet]] ATO-42. [194] => [195] =>
[196] => [197] => Soubor:T-34 Model 1940.jpg|Prototyp T-34 Model 1940 (Kanon L-11) [198] => Soubor:T-34 model 1941 in Kubinka Tank Museum.JPG|Model 1941 (Kanon F-34) [199] => Soubor:T-34 Soviet medium tank, Polish Army Museum, Warsaw.JPG|Přechodný model 1941/42 [200] => Soubor:Парк Ленинского комсомола 032.JPG|Model 1943 [201] => Soubor:T34 Munster.jpg|Model 1943 (s velitelskou věžičkou) [202] => [203] =>
[204] => [205] => == Porovnání s německými tanky == [206] => {{Neověřeno část}} [207] => V době svého prvního nasazení představovaly tanky T-34 zcela novou kvalitativní třídu v rámci tankových konstrukcí. Německé tanky typů [[Panzerkampfwagen I|Pz I]], vyzbrojené dvěma kulomety, [[Panzerkampfwagen II|Pz II]] s 20mm kanónem, [[LT vz. 35|Pz 35(t)]], [[LT vz. 38|Pz 38(t)]] a [[Panzerkampfwagen III|Pz III]] s 37mm kanónem jej vůbec nemohly ohrozit, neboť nedokázaly prostřelit jeho pancíř ani z těsné blízkosti. Poněkud lépe si vedly nové Pz III s 50mm kanónem a [[stíhač tanků]] [[Panzerjäger I]], které mohly prostřelit některé slabší části zadního pancíře. Nejlépe na tom byly tanky typu [[Panzerkampfwagen IV|Pz IV]], vyzbrojené krátkým 75mm kanónem a [[útočné dělo|útočná děla]] [[Sturmgeschütz III|Stug III]] (ve verzích A až E), které dokázaly nablízko prostřelit zadní i boční pancíř a při velkém štěstí údajně i čelní. Nejdříve se ale musely tak blízko dostat, což nebylo zas až tak jednoduché, protože 76mm kanón T-34 bez problémů probíjel čelní pancíř všech těchto strojů i na velkou vzdálenost. Německé tanky vedly ve vedlejších parametrech, technice a její kvalitě. Všechny měly radiostanice, jejich vnitřní bojový prostor nebyl tak stísněný, měly kvalitnější zaměřovací techniku a lépe řešený výhled ven. Také byly spolehlivější.Dr. Matthew Hughes, Dr. Chris Mann - Tank T-34 Na druhou stranu ale tyto rozdíly v sekundárním vybavení nehrály v případě střetnutí příliš velkou roli. V roce 1941 T-34 prostě neměl soupeře. [208] => [209] => Situace se začala měnit v roce [[1942]], kdy se na frontě začaly objevovat improvizované stíhače tanků [[Marder I]] a první Pz IV v provedení F2 (něm. Ausführung či Ausf. F2) s [[7,5 cm KwK 40|dlouhým 75mm kanónem]]. Tak získal T-34 soupeře, se kterým už musel počítat, byť je stále překonával, alespoň v některých typech boje. Dalším nebezpečným soupeřem se stala útočná děla Stug III, která od série F obdržela dlouhý 75milimetrový kanón. Tanky Pz III dostaly dlouhý 50mm kanón, takže získaly alespoň nějakou, byť nepříliš velkou šanci. Dne 23. září 1942 došlo také k prvnímu nasazení těžkých tanků Tiger, jejichž nízké počty však do konce roku nesehrály významnější úlohu. Tanky T-34 tak stále představovaly určitou vyšší kvalitu, zejména protože se postupně dařilo zvyšovat počet těch s vysílačkou a vylepšovat jejich sekundární struktury, ale některé německé stroje se dostávaly nebezpečně blízko. [210] => [211] => V roce 1943 se na frontě objevila již celá řada strojů s nimiž se T-34/76 mohl měřit jen stěží. V prvé řadě šlo o těžký tank [[Tiger I]] (který byl ovšem trochu jiná třída) a „střední“ tank [[Panzer V Panther|Panther]], který T-34 výrazně překonával zejména přesností a účinností svého [[7,5 cm KwK 42|75mm kanónu]]. Také se objevila již celá řada německých stíhačů tanků druhé generace, které již byly s to snést přímý střet s tanky T-34. Odpovídající odpovědí sovětské válečné výroby byl tank T-34/85. Vášnivý spor o to, který tank byl lepší, zda Panther nebo T-34/85, je dlouholetou zábavou obdivovatelů tankové techniky a rozhodnout jej víceméně nelze, protože oba tanky byly určeny k různým úkolům a byly lepší či horší v různých parametrech. [212] => [213] => == Služba == [214] => {{Neověřeno část}} [215] => === Operace Barbarossa (1941) === [216] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J08362, Übung, Panzer-Nahbekämpfung.jpg|vlevo|náhled|Německý cvičný model tanku T-34 postavený na tančíku [[TKS (tančík)|TK-3]]]] [217] => [[Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F016221-0016, Russland, Brennender T-34.jpg|náhled|Hořící T-34 (1941)]] [218] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 169-0006, Sowjetischer Panzer T-34.jpg|náhled|Zapadlý T-34, 1942]] [219] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B22359, Russland, Kampf um Stalingrad, Panzer T34.jpg|náhled|T-34 ve [[Bitva u Stalingradu|Stalingradu]]]] [220] => Prototypy tanku T-34 postavené v lednu 1940 měly být podle představ inženýrů vyzkoušeny v průběhu [[Zimní válka|Zimní války]], ovšem ta nakonec skončila příliš brzy, než se mohly zapojit do akcí. První bojové nasazení tedy čekalo tanky T-34 až po zahájení [[operace Barbarossa]]. První zdokumentovanou akcí tanků T-34 je úspěšný protiúder jednoho praporu 34. tankové divize u řeky [[San]] 22. června 1941. Úspěšnost této akce byla ale (v této době) spíše ojedinělá. Přestože tanky T-34 měly zdrcující převahu nad kterýmkoliv tehdejším německým tankem, byly jejich formace v prvních 2–3 týdnech války prakticky zcela vyhlazeny, což mělo několik důvodů. [221] => [222] => Prvním byla nevycvičenost osádek tanků – jednak absolutní (úroveň výcviku byla v Rudé armádě celkově velmi nízká), jednak způsobená tím, že se posádky nestihly se stroji sžít. První várky těchto tanků navíc trpěly značnou poruchovostí (což lze ovšem říci o všech nových typech tanků obecně). Na své si ale přišly i další neduhy Rudé armády. [223] => [224] => Patrně největší problém představovala [[logistika]]. V tomto ohledu šlo zejména o důsledek nekompetence a diletantismu velitelů Rudé armády, zejména už dříve zmíněných maršálů Kulika a Vorošilova, kteří systematicky zanedbávali celý logistický úsek. Nejhůře se tento fakt projevil u tankových vojsk, pro něž nebyly vystavěny odpovídající kapacity skladů, cisteren a zásobovacích vozů, odtahová služba pak prakticky neexistovala. Celá věc byla ještě zhoršena faktem, že tank T-34 byl jeden z mála sovětských strojů, který používal jako palivo [[Motorová nafta|naftu]]. Tato výjimečnost (která jinak byla velice výhodná, neboť tank neměl takovou tendenci po zásahu vzplanout) mu byla zpočátku mnohdy osudná, protože zatímco distribuce benzínu a střeliva byla sice ubohá, ale občas fungovala, distribuce nafty krátce po zahájení bojů prakticky přestala existovat. Těch několik cisteren a skladů, které existovaly a v žádném případě nemohly pokrýt spotřebu, velice rychle vyřídila ''[[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]'', pokud je ovšem na svém rychlém postupu nezabrala ''[[Wehrmacht]]''. Důsledkem bylo, že nejlepší tanky, jakými Rudá armáda disponovala, musely být na ústupu ničeny či opuštěny, protože je nebylo možno vzít s sebou. [225] => [226] => Druhým aspektem byl chaos a nesoulad v rámci vedení bojových operací. V prvé řadě velice vázla komunikace mezi jednotkami a mezi jednotkami a nejvyšším velením. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]], [[Semjon Timošenko|Timošenko]] a další vedoucí vojáci a politici inklinovali k přímému řízení operací, ačkoliv nebyli schopni získávat aktuální informace z bojiště a efektivně předávat své rozkazy jednotkám. Opakovaně se stávalo, že se podařilo předat včas jen část rozkazů, resp. že existovala pouze část z jednotek, které měly útok provést. Tak se třeba mohlo stát, že z jedné pěší divize, jedné jízdní divize a tankové divize, které měly společně provést [[protiútok]], se podařilo sehnat pouze 1 tankový [[prapor (jednotka)|prapor]], který ovšem neměl adekvátní prostředky k [[útok]]u a byl při něm rozdrcen. Opakované pokusy velení o větší operace rozsáhlejších proporcí a synchronizaci vyšších jednotek ve složitějších manévrech končily katastrofami způsobenými nedodržením termínů klíčových částí uskupení a jeho rozdrcením „část po části“. Celé [[divize (vojenství)|divize]] a někdy i tankové sbory byly přesunovány na základě chaoticky se měnících a prakticky neověřitelných informací z [[válečná fronta|fronty]], takže najezdily stovky kilometrů bez jediného výstřelu, opotřebovaly se, spotřebovaly většinu paliva a utrpěly těžké ztráty opakovanými údery [[Junkers Ju 87|Štuk]]. [227] => [228] => Jestliže spolupráce na [[Vojenská strategie|strategické]] úrovni vázla, na [[vojenská taktika|taktické]] rovině byla ještě horší. Spojení mezi jednotkami bylo velmi špatné. [[Vysílačka|Vysílačku]] (nijak kvalitní) měly pouze velitelské tanky, které byly navíc vybavené velice nápadnou [[anténa|anténou]], což z nich dělalo primární terče. Byl-li tedy zničen velitelský tank, padla jakákoliv šance na změny rozkazů tankové jednotce a jakákoliv (ovšem i dříve spíše hypotetická) šance na reálnou koordinaci jednotek nebo možnost požádat o [[dělostřelectvo|dělostřeleckou podporu]] či varovat před pastí. Další nevýhodou tohoto uspořádání byl fakt, že pokud měl velitel předat své jednotce změnu rozkazů, tak (pomineme-li možnost, že v jednodušších případech stačilo změnit směr a jednotka i nadále jela za ním) musel otevřít poklop tanku a předat správu za pomoci vizuální signalizace. V tuto chvíli tvořil velitel snadný cíl pro [[odstřelovač]]e a mnoho posádek mělo kvůli nekvalitnímu výcviku problémy s přečtením jeho signálů. [229] => [230] => Velký problém představovala německá nadvláda ve vzduchu – nejen kvůli úderům ze strany německého [[letectvo|letectva]], ale také kvůli nerušenému [[průzkumné letadlo|leteckému průzkumu]], který německé straně zajišťovala. Německé jednotky byly před sovětskými často předem varovány a mohly se připravit, zatímco sovětská strana při absenci leteckého i pozemního průzkumu útočila naslepo. Velká jednotka tanků T-34 sice mohla rozdrtit jakékoliv tankové uskupení (respektive uskupení jakýchkoliv [[obrněné vozidlo|obrněnců]]), které by potkala, a přežila bez nehod ostřelování většinou standardních [[protitankové zbraně|protitankových děl]], jenže dostat se k takovémuto boji se jí podařilo jen málokdy. Pokud vůbec potkala německé tanky, ty často jednoduše ustoupily a vylákaly ji do pasti, kde ji rozstřílel zamaskovaný [[88mm kanón Flak|88mm Flak]]. V jiných případech neexistující či špatný průzkum a nekvalitní mapy vedly k tomu, že tanky zapadly do bažin nebo najely do [[minové pole|minových polí]]. [231] => [232] => === Další akce (1942–1943) === [233] => [[Soubor:RIAN archive 1274 Tanks going to the front.jpg|náhled|vlevo|T-34 během cesty na frontu]] [234] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-024-3535-23, Ostfront, Waffen-SS-Angehörige bei Rast.jpg|náhled|Zničený T-34, Rumunsko 1944]] [235] => [[Soubor:Tali-Ihantala.jpg|náhled|T-34 zničený v [[Bitva v oblasti Tali-Ihantala|bitvě v oblasti Tali-Ihantala]] 30. června 1944]] [236] => [237] => V průběhu války došlo k podstatné změně situace. Mohutné výrobní kapacity jedoucí na plný plyn a značné lidské rezervy vedly k tomu, že SSSR chrlil nové tanky i s osádkami v obrovském množství, takže ani výrazný nepoměr ztrát tanků v boji, který v roce 1941 činil 1:7 v neprospěch sovětské strany, nedokázal [[Rudá armáda|Rudou armádu]] zlomit (jen 8% sovětských tanků v prvním roce války byly moderní typy T-34 a [[KV (tank)|KV]]). Postupně docházelo k vyrovnávání kvality obou armád, jak u posádek tanků, tak velení jednotek. [238] => V rámci kvality osádek šlo o důsledek strašlivých ztrát v německých řadách, kdy na místo veteránů přišli nezkušení jedinci. Tento trend byl patrný i v tankových silách, přestože ty si díky své elitnosti udržovaly jistou úroveň a spíše vysávaly kvalitní bojovníky ostatních druhů zbraní, zejména pak pokud šlo o posádky útočných děl a stíhačů tanků. Na sovětské straně pak docházelo ke zlepšení výcviku a postupnému získávání zkušeností. [239] => [240] => Vyrovnávání kvality lidí ovšem nepřineslo tak evidentní efekt, jak by mělo mít, neboť byl potlačován tím, že německé tanky a stíhače tanků rychle dostihly kvalitativně své protějšky. Sekundární zlepšení tanků T-34 (zlepšení zaměřovací a pozorovací optiky, dovybavení vysílačkami a snížení poruchovosti) nebylo adekvátní vůči faktu, že německé tanky dostaly nové zbraně s ještě kvalitnější optikou a že se objevily nové tanky a stíhače tanků, které stroje T-34 překonávaly. Sovětská strana reagovala novou generací tanků T-34/85, která překonávala odpovídající stroje řady Pz IV, nicméně už nikdy nezískala tak výrazný náskok, jako na začátku války. [241] => [242] => V důsledku určitého vyrovnání kvality se naplno projevila hospodářská převaha Spojenců. Tank T-34 byl na frontě nasazen ve velmi velkém množství, tuto početní převahu využívala např. taktika pro boj s tanky Tiger, která spočívala v tom, že se minimálně čtyři T-34 vrhaly na osamoceného protivníka s předběžnou kalkulací, že dva až tři z nich budou odepsány, aby se zbytek dostal do pozice, odkud byl úspěch takřka zaručen – poměr ztrát 3:1 byl v tomto případě považován za velmi výhodný pro sovětskou stranu. Ta obecně nijak nelitovala obětovat vlastní síly, pokud to považovala za vhodné k urychlení operací a dosažení dobrého výsledku, ať už byl definován jakkoliv. V mnoha případech se proto stávalo, že po větší [[útok|ofenzívě]] musel být vozový park tankových jednotek vybudován prakticky znovu. Tyto vysoké ztráty nepadají na hlavu kvality tanku, jsou zapříčiněny sovětským stylem boje a zejména způsobem nasazování tanku v bojích ve městech a nepřehledném terénu. [243] => [244] => Stroje T-34 byly v průběhu války dodány několika sovětským spojencům, zejména v SSSR sestaveným polským a československým jednotkám, bulharské armádě po jejím přejití na stranu SSSR a [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávským partyzánům]]. [245] => [246] => === T-34-85 === [247] => [[Soubor:Marcia nel fango.jpg|náhled|vlevo|Tanky T-34/85]] [248] => [[Soubor:T34-85 Heckansicht.jpg|náhled|Zadní pohled na T-34-85 z továrny č. 174. Uprostřed je kruhový přístupový poklop k převodovce, vedle výfukové potrubí, [[Kouřová clona|kouřové]] kanystry MDŠ na zadní části korby a přídavné nádrže po stranách]] [249] => [[Soubor:T-34-85 interior Parola Tank Museum.jpg|náhled|Interiér tanku T-34-85 při pohledu z poklopu řidiče, zobrazující muniční boxy, na kterých musel nakladač stát v absenci otočného koše. V popředí je sedadlo řidiče]] [250] => Poté, co se v boji roku 1942 objevily vylepšené německé tanky [[Panzer IV]] s dlouhým 75mm kanónem, byl zahájen projekt zcela nového sovětského tanku, jehož cílem bylo zvýšit pancéřovou ochranu a zároveň přidat moderní prvky jako torzní tyče a tříčlennou věž. Tento nový typ [[T-43]] měl být univerzálním tankem, který by nahradil T-34 i těžký tank [[KV-1]]. Pancéřování prototypu T-43, přestože bylo těžší, stále nebylo proti německým 88 mm dostatečné, zatímco jeho pohyblivost byla horší než u T-34. Ačkoli T-43 sdílel více než 70% svých komponent s T-34, při výrobě by stále vyžadoval výrazné zpomalení výroby. V důsledku toho byl vývoj T-43 zrušen. [251] => [252] => Nejen, že měly německé tanky postupně lepší výzbroj, ale také pancéřování. Poté co se sovětským jednotkám podařilo ukořistit [[Tiger I]] a provést s ním zkoušky, bylo neoddiskutovatelné, že je třeba zlepšit technické parametry tanku T-34 a to jak zesílením výzbroje, tak po stránce pasivní ochrany. Sověti našli celkem brzy poměrně jednoduché a technicky nenáročné řešení, když na podvozek stávajícího tanku T-34/76 posadili upravenou věž z těžkého tanku [[KV-85]].Dr. Matthew Hughes, Dr. Chris Mann - Tank T-34 Koncem roku 1943 bylo vyrobeno prvních 300 ks tanků T-34/85. Jeho výzbrojí byl kanón [[85mm protiletadlový kanón M1939 (52-K)|D5-T]], který byl používán v tancích [[IS-1]], [[KV-85]] a samohybných dělech [[SU-85]]. Vzhledem k problémům s dodávkami těchto kanónů byly od března 1944 montovány do tanků T-34 kanóny S-53 a od léta [[85 mm protiletadlový kanón M1939 (52-K)|ZIS S-53 (L/53)]], oboje ráže 85 mm. Vedlejší výzbrojí tanku byly dva [[kulomet]]y [[Kulomet DP|DT]] ráže 7,62 mm, z toho jeden ve věži, druhý v čele korby. K pohonu sloužil vznětový motor V-2-34 o výkonu 500 HP. Podvozek sestával na každé straně z napínacího kola vpředu, hnacího vzadu a pěti velkých pojezdových kol, které byly uloženy na vlečených ramenech. V roce 1944 bylo vyrobeno 10 647 kusů a roku 1945 12 551 kusů T-34/85. [253] => [254] => Od druhé poloviny roku 1943 začaly na frontu proudit nové tanky i [[samohybné dělo|samohybná děla]], jež měly zajistit výraznou převahu nad německou technikou. Páteří vojsk a nejrozšířenějším typem tanku stále zůstával tank T-34. Ideální představou sovětských velitelů bylo, že při útočném boji pojedou tanky T-34 za první vlnou těžkých tanků [[KV (tank)|KV]] a [[IS (tank)|IS]]. Další vlny tanků měly pronikat do postavení nepřítele a rozvíjet vytvořené průlomy. Při obranném boji měly zůstávat tanky za pěchotou, připravené ke střetu s německými tanky, kterým se podařilo proniknout sovětskými liniemi. V obraně měly spolupracovat T-34 se samohybnými kanóny [[SU-85]], [[SU-100]] a [[SU-122]] a vytvářet hloubkovou obranu. Roku 1943 též došlo k zásadnímu zlepšení výcviku posádek sovětských tanků, zdokonalila se jejich součinnost s ostatními druhy vojsk, taktika a organizace v boji, takže došlo k jejich postupnému vyrovnání s německými tankisty. [255] => [256] => V letech 1944 a 1945 vysílali Sověti do útočných operací mohutné tankové armády. Na úseku fronty jeden a půl kilometru dokázali soustředit přes 200 tanků. Na jaře a na podzim 1944 Němci ustupovali rozbahněným územím, na kterém se dokázaly pohybovat pouze tanky T-34. Tyto manévrovací schopnosti spolu se stále větší kvantitativní převahou sovětských tanků měly za následek poměrně rychlý postup vojsk i v nepříznivých klimatických podmínkách. Jestliže v roce [[1941]] na jeden zničený německý tank připadalo šest až sedm sovětských, tak ke konci roku 1944 byl tento poměr jedna ku jedné. Výroba tanků T-34 se 76mm kanónem definitivně skončila roku 1944, a od té doby se vyráběl pouze s kanónem ráže 85 mm. Kromě klasického tanku Sověti produkovali T-34 v různých variantách, jako byl plamenometný, mostní, odminovací a vyprošťovací. Tank T-34 svedl ještě mnoho bitev, než dorazil do [[Berlín]]a, a stal se nejvýraznějším symbolem vítězství komunistického Sovětského svazu nad nacistickým Německem. [257] => [258] => === Nasazení v německých řadách === [259] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-277-0836-04, Russland, erbeutete russische T-34 Panzer.jpg|náhled|Zajaté tanky T-34 Model 1943 ve službách [[Wehrmacht]]u, leden 1944]] [260] => Německá armáda často používala velké množství zajatého materiálu a T-34 nebyly výjimkou. Boj na východní frontě zaznamenal velký počet zabavených T-34, i když jen málo z nich bylo verze T-34-85. Němci je označili jako Panzerkampfwagen T-34 747(r). Od konce roku 1941 byly zajaté T-34 převezeny do německých dílen k opravám a úpravám podle německých požadavků. V roce 1943 byla pro tento účel použita místní tanková továrna v [[Charkov]]ě. Tanky byly někdy upraveny podle německých standardů instalací německé velitelské kupole a rádiového vybavení. [261] => [262] => První zajaté T-34 vstoupily do německých služeb v létě 1941. Aby se předešlo chybám při rozpoznávání, byly na tancích, včetně horní části věže, natřeny velké kříže nebo dokonce svastiky, aby se zabránilo náletům letadel Osy. Málo poškozené tanky byly buď zakopány jako bunkry nebo byly použity pro účely testování a výcviku. [263] => [264] => Existují nepotvrzené zprávy o [[7. tanková divize (Německo)|7. tankové divizi]] zachycující alespoň jeden T-34-85. Údajně byl T-34-85 vybaven německým 88mm kanónem (KwK 36), který byl odstraněn z poškozeného typu [[Tiger I]] a byl použit během [[Východopruská operace|Východopruské operace]]. Nebyl pořízen žádný obrázek vozidla a není tedy známo, zda byl skutečně vyroben. [265] => [266] => === Boje v Mandžusku === [267] => {{viz též|Sovětsko-japonská válka}} [268] => Těsně po půlnoci 9. srpna 1945, ačkoli Japonci považovali terén pro obrněné formace za neprůchodný, napadl [[Sovětský svaz]] [[Japonské císařství]] v okupovaném [[Mandžusko|Mandžusku]]. Kombinovaná vojska Rudé armády dosáhla úplného překvapení a použila silný, hluboko pronikající útok s klasickým vzorem dvojitého obklíčení v čele s tanky T-34-85. Japonské síly byly redukovány, protože elitní jednotky byly odveleny na jiná bojiště a zbývající síly byly uprostřed přesunu. Zbývající japonské tanky, které měly útoku čelit, byly drženy vzadu a v boji nebyly použity; Japonci měli slabou podporu ze strany [[Japonské císařské armádní letectvo|letectva]], ženijního zabezpečení a komunikací. Japonské síly byly překonány, i když někteří kladli odpor. Japonský císař předal 14. srpna příkaz ke kapitulaci, ale [[Kuantungská armáda]] do 17. srpna nedosáhla formálního příměří. [269] => [270] => === Korejská válka === [271] => [[Soubor:T-34 knocked out in Korea, September 1950.jpg|náhled|[[Námořní pěchota Spojených států amerických|Námořní pěchota]] vyřadila tento severokorejský tank T-34-85 v září 1950 během postupu jednotek OSN na [[Soul]] po úspěšném [[vylodění v Inčchonu]]. Na přední straně tanku lze vidět nejméně dva zásahy]] [272] => Tanky T-34/85 přežily druhou světovou válku nejen jako vděčné a levné exponáty tankových muzeí, ale jako stále použitelný a vysoce účinný bojový prostředek. Největším konfliktem, kterého se zúčastnily, byla [[korejská válka]]. [273] => [274] => Když vojska severní Koreje překročila [[25. červen|25. června]] [[1950]] hranice, disponovala 85 tanky typu T-34/85, které měly velký podíl na jejím úspěchu, protože jihokorejská strana ani americké jednotky nedisponovaly adekvátní protizbraní. Ani v první vlně urychleně dodané tanky [[M24 Chaffee]] se 75mm kanónem nebyly odpovídajícím protivníkem. Teprve když jednotky OSN a [[Spojené státy americké|USA]] zahájily masívní přísun odpovídající techniky jako byly tanky [[M4 Sherman]], [[M26 Pershing]], [[M46 Patton]], [[bazooka|pancéřovky]] ráže 89 mm, dále britské [[Comet I|Comet]] a [[Centurion (tank)|Centurion]], utrpěly severokorejské jednotky větší ztráty tanků T-34 kromě dalších ztrát v důsledku četných leteckých úderů a stále účinnějších protitankových pěchotních zbraní na zemi, jako například tehdy nové 3,5-palcové bazooky (nahrazující dřívější 2,36palcový model). Než byly invazní severokorejské jednotky nuceny z jihu ustoupit, bylo ztraceno nebo opuštěno asi 239 tanků T-34 a 74 útočných děl [[SU-76]]. Převaha byla stržena na stranu vojsk OSN a nic na tom nezměnily další dodávky ze strany SSSR Severokorejcům (odhadované na 200-400 dalších strojů). Po říjnu 1950 severokorejské obrněnce do boje zasáhly jen zřídka. Navzdory vstupu Číny do konfliktu v příštím měsíci nedošlo k významnému nasazení obrněnců (zaměření bylo spíše na (hromadné) pěchotní útoky než na útoky obrněnců). Čína se zapojila do války s omezeným počtem obrněnců (hlavně tanky T-34-85 a několika tanků [[IS-2]]), které byly primárně rozptýleny mezi pěchotu, a tak byly obrněné střety s Američany a silami OSN od té doby vzácné. [275] => [276] => Americký vojenský průzkum z roku 1954 dospěl k závěru, že v Korejské válce bylo ve všech 119 akcích s tanky týkajících se americké armády a americké námořní pěchoty proti severokorejským a čínským silám vyřazeno 97 tanků T-34-85 a dalších 18 pravděpodobně. [277] => [278] => === Občanská válka v Angole (1975–1988) === [279] => Jeden z posledních moderních konfliktů, který zaznamenal rozsáhlé bojové nasazení tanků T-34-85 byla [[občanská válka v Angole]].{{cite book|last=Tucker-Jones|first=Anthony|title=T-34: The Red Army's Legendary Medium Tank|date=2015|page=134|publisher=Pen & Sword Books, Ltd|location=Barnsley|isbn=978-1-78159-095-9}} V roce 1975 Sovětský svaz dodal do [[Angola|Angoly]] osmdesát tanků T-34-85 jako součást podpory probíhající kubánské vojenské intervence. Kubánští členové posádky zaučovali personál angolských lidových jednotek o provozu; kubánské posádky doprovázeli další angolští řidiči a střelci v učňovské roli.{{cite book |first=Edward |last=George |title=The Cuban Intervention in Angola, 1965–1991: From Che Guevara to Cuito Cuanavale |year=2005 |page=99 |publisher=Frank Cass |location=London |isbn=978-0-415-35015-0}} [280] => [281] => FAPLA (lidové jednotky) začaly nasazovat T-34-85 proti jednotkám [[UNITA]] a [[FNLA]] 9. června 1975.{{cite book|last1=Fauriol|first1=Georges Alfred|last2=Loser|first2=Eva|title=Cuba: The International Dimension|date=1990|page=[https://archive.org/details/cubainternationa00faur/page/141 141]|publisher=Transaction Publishers|location=New Brunswick|isbn=978-0-88738-324-3|url=https://archive.org/details/cubainternationa00faur/page/141}} Kubánské tanky a tanky FAPLA přiměly Jihoafrickou republiku k posílení jednotek UNITA jednou eskadronou obrněných vozů [[Eland Mk7]].{{cite book|last=Du Preez|first=Sophia|title=Avontuur in Angola: Die verhaal van Suid-Afrika se soldate in Angola 1975–1976|page=182|publisher=J.L. van Schaik|isbn=978-0-627-01691-2|year=1989}} [282] => [283] => === Další nasazení === [284] => [[Soubor:T-37 Serbia.jpg|náhled|Tank T-34 nasazený srbskými jednotkami během [[Válka v Jugoslávii|války v Jugoslávii]] v roce [[1996]]]] [285] => Přestože tank T-34 pomalu zastarával (poslední modernizace v rámci sovětských ozbrojených sil proběhla v roce [[1969]], další už byly zamítnuty jako neperspektivní), dlouho se udržel ve výzbroji ozbrojených sil z vojenského hlediska druhořadých mocností či států. Byl nasazen proti [[Maďarské povstání|maďarskému povstání]] v roce 1956, v [[Suezská krize|Suezské válce]], při [[Invaze v zátoce Sviní|invazi v Zátoce sviní]], v občanské válce v Jemenu (1961–1967) i v [[Šestidenní válka|šestidenní válce]] na straně Arabů. Od [[Jomkipurská válka|války Jom Kippur]] již byl v rozsáhlejších konfliktech u moderněji vyzbrojených armád používán jen jako druhosledový, nicméně v konfliktech chudých afrických zemí nebo při bojích v Jugoslávii v 90. letech se ještě stále uplatňoval, zejména díky své finanční dostupnosti. Některé chudé státy jej měly ve výzbroji ještě na začátku 21. století. [286] => [287] => ==== Balkán ==== [288] => Na začátku roku [[1991]] měla [[Jugoslávská lidová armáda]] 250 tanků T-34-85, z nichž žádný nebyl v aktivní službě.{{cite book |last=Christopher F. Foss|title=Jane's Armour and Artillery|edition=1991|page=156 |publisher=Macdonald and Jane's Publishers Ltd|isbn=978-0-7106-0964-9}} Během [[Rozpad Jugoslávie|rozpadu Jugoslávie]] zdědily T-34-85 národní armády Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory a během [[Válka v Jugoslávii|jugoslávských válek]] pokračovaly v akci.{{cite book|last=Gow|first=James|title=The Serbian Project and Its Adversaries: A Strategy of War Crimes|date=2003|pages=91–92|publisher=McGill-Queen's University Press|location=Montreal |isbn=978-0-7735-2386-9}} Některé byly také získány z jugoslávských rezerv srbskými separatistickými armádami, konkrétně Armádou Republiky Srbské krajiny (SVK) a [[Vojska Republiky srbské|Armádou Republiky Srbské]] (VRS).{{cite book|last=Taylor|first=Scott|title=Unembedded: Two Decades of Maverick War Reporting|date=2009|page=128 |publisher=Douglas & MacIntyre, Publishers|location=Vancouver|isbn=978-1-55365-292-2}}{{cite book|last=Viney|first=Mark|title=United States Cavalry Peacekeepers in Bosnia: An Inside Account of Operation Joint Endeavor, 1996|date=2012|pages=35, 67|publisher=McFarland & Company, Publishers|location=Jefferson|isbn= 978-0-7864-6340-4}} Většina z těchto tanků byla na začátku konfliktu ve špatném stavu a některé byly brzy mimo provoz, pravděpodobně kvůli nedostatečné údržbě a nedostatku náhradních dílů. [289] => [290] => 3. května 1995 tank T-34-85 armády republiky srbské zaútočil na základnu jednotek [[UNPROFOR]] s 21. regimentem [[Royal Engineers]] v [[Maglaj]]i v Bosně a zranil šest členů britských mírových sil, z nichž přinejmenším jeden utrpěl trvalé následky."[https://publications.parliament.uk/pa/ld199900/ldjudgmt/jd000406/walker-1.htm#prof Regina v. Ministry of Defence Ex Parte Walker]" (judgment), 6 April 2000. Retrieved November 17, 2008.{{Cite web|url = http://hansard.millbanksystems.com/commons/1996/may/20/sergeant-trevor-walker|title = Sergeant Trevor Walker|accessdate = 25 June 2014|website = |last = |first = }} Několik tanků T-34, které VRS uložila na základně ve [[Zvornik]]u, UNPROFOR dočasně zabavil jako součást místního odzbrojovacího programu následujícího roku. [291] => [292] => ==== Blízký východ ==== [293] => [[Soubor:T-100-latrun-2.jpg|náhled|Ukořistěný egyptský T-34 s kanónem ráže 100 mm v muzeu v Izraeli]] [294] => V Československu vyrobené tanky T-34-85 byly nasazeny [[Egypt]]em v [[Arabsko-izraelské války|arabsko-izraelských válkách]] v letech 1956 a 1967 na [[Sinajský poloostrov|Sinajském poloostrově]]. Egypt pokračoval ve stavbě modelu T-34-100 – místní a unikátní přeměny, která vznikla zástavbou sovětského polního kanónu [[100mm polní kanón M1944 (BS-3)|BS-3]] ráže 100 mm do upravené věže, jakož i T-34-122 namontováním [[122mm houfnice D-30]]. V [[Suezská krize|roce 1956]] byly použity jako regulérní tanky na podporu egyptské pěchoty a byly stále ve výzbroji během [[Jomkipurská válka|války v říjnu 1973]]. [295] => [296] => [[Syrská arabská armáda]] získala od Sovětského svazu také tanky T-34-85 a účastnila se mnoha soubojů s izraelskými tanky v listopadu 1964 a během [[šestidenní válka|šestidenní války]] v roce 1967. [297] => [298] => ==== Varšavská smlouva ==== [299] => T-34-85 byl ve výzbroji mnoha zemí východního bloku (později [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]) a armád dalších sovětských spojenců států jinde ve světě. Tanky T-34-85 byly použity k potlačení [[Východoněmecké povstání|Východoněmeckého povstání]] 17. června 1953 stejně jako během [[Maďarské povstání|maďarského povstání]]. [300] => [301] => ==== Afghánistán ==== [302] => Tanky T-34-85 byly sporadicky nasazeny v [[Afghánistán]]u. Během [[Sovětská válka v Afghánistánu|sovětské války v Afghánistánu]] byla většina z T-34 ve službách vnitřních bezpečnostních sil [[Sarandoy]]. Některé byly také ve službě v armádě [[Afghánská demokratická republika|afghánské demokratické republiky]].{{cite book|title=Armor of the Afghanistan War|first1=Steven |last1=Zaloga|first2= Wojciech |last2=Luczak|first3= Barry |last3=Beldam|publisher=Concord Publications|series = Armor 2009|year=1992|isbn=978-9623619097|pages=9–10}} Není známo, zda byly použity v [[Válka v Afghánistánu (2001–2021)|boji proti koaličním silám]]. [303] => [304] => ==== Čína ==== [305] => [[Soubor:PRC T-34 1950.jpg|náhled|Čínské tanky T-34-85 na přehlídce v roce 1950]] [306] => Po vzniku [[Čína|Čínské lidové republiky]] (ČLR) v roce 1949 dodal Sovětský svaz [[Čínská lidová osvobozenecká armáda|Čínské lidové osvobozenecké armádě]] mnoho tanků T-34-85. T-34-85 byl v Číně zaveden do výroby a byl známý jako střední tank Typ 58, ačkoli jeho výroba byla ukončena brzy poté, co ČLR z SSSR obdržela hlavní bojové tanky [[T-54]] a začala vyrábět tank [[Typ 59]], což byla přímá kopie T-54. [307] => [308] => ==== Kypr ==== [309] => Síly kyperské národní gardy vybavené asi 35 tanky T-34-85 pomohly 15. července 1974 podpořit puč [[Řecká vojenská junta|řecké junty]] proti prezidentovi [[Makarios III.|arcibiskupovi Makariovi]]. Také se zúčastnily rozsáhlých operací proti turecké agresi v červenci a srpnu 1974 během [[Turecká invaze na Kypr|turecké invaze]], se dvěma hlavními akcemi v [[Kioneli]] a [[Girne|Kyrenii]] 20. července 1974.[[#Reference-Drousiotis-2006|Drousiotis, 2006]]. [310] => [311] => ==== Kuba ==== [312] => [[Soubor:Russian T-34 tank in Museo Giron.jpg|náhled|Tank T-34-85 v Museo Giron na Kubě]] [313] => Kuba v roce 1960 obdržela jako vojenskou pomoc od Sovětského svazu 150 tanků T-34-85. T-34-85 byl prvním sovětským tankem, který vstoupil do služby u kubánských revolučních ozbrojených sil (FAR), spolu s tanky [[IS-2]]. Mnoho tanků T-34-85 se poprvé zúčastnilo akce v dubnu 1961 během [[invaze v zátoce Sviní]] s neznámým počtem zničených nebo vyřazených během bitvy.{{cite web|url=http://armstrade.sipri.org/armstrade/page/trade_register.php|title=Trade Registers|date=|publisher=Armstrade.sipri.org|accessdate=2013-06-20}} V roce 1975 bylo z SSSR dodáno také velké množství T-34-85 pro kubánské síly k podpoře jejich zdlouhavé intervenci v angolské občanské válce. [314] => [315] => Četa pěti kubánských T-34-85 se účastnila bojů v Angole proti jihoafrickým jednotkám během bitvy o Cassingu. Tanky byly nasazeny spolu se společností kubánské mechanizované pěchoty vybavené obrněnými transportéry [[BTR-152]]. V květnu 1978 zahájila [[Jihoafrická republika]] hlavní letecký nálet na oblast Cassinga s cílem zničit základnu SWAPO. Kubánské síly byly mobilizovány, aby je zastavily. Když se Kubánci blížili k městu Cassinga, byli zachyceni jihoafrickými letadly, která zničila většinu BTR-152 a tři T-34-85; čtvrtý T-34-85 byl vyřazen protitankovou minou na silnici. Zbývající tank se nadále zapojil proti stahujícím se jihoafrickým výsadkářům, když byl zakopán, dokud bitva neskončila.{{cite book|title=Borderstrike! South Africa into Angola|last=Steenkamp|first=Willem|publisher=Butterworths Publishers|year=1983|isbn=978-0-409-10062-4|location=Durban|pages=19}} [316] => [317] => Od poloviny 80. let zůstalo v Angole přes sto kubánských T-34-85 a jejich příslušné posádky. V září 1986 si kubánský prezident [[Fidel Castro]] stěžoval šéfovi sovětské vojenské delegace v Angole generálovi Konstantinovi Kuročkinovi, že již nelze očekávat, že jeho muži budou bojovat s jihoafrickou výzbrojí T-34 z výběru „druhé světové války“; Castro trval na tom, aby SSSR kubánským silám dodal větší množstvím tanků [[T-55]].{{cite book|title=Visions of Freedom: Havana, Washington, Pretoria, and the Struggle for Southern Africa, 1976–1991|last=Gleijeses|first=Piero|publisher=University of North Carolina Press|year=2013|isbn=978-1-4696-0968-3|location=Chapel Hill|page=369}} V roce 1987 se zdálo, že Castrově žádosti bylo vyhověno, protože kubánské tankové prapory byly schopny nasadit značné množství tanků T-54B, T-55 nebo [[T-62]] a T-34-85 již nebyl v provozu.{{cite book |last1=Tokarev |first1=Andrei |last2=Shubin |first2=Gennady |title=Bush War: The Road to Cuito Cuanavale : Soviet Soldiers' Accounts of the Angolan War|edition= 2011|pages=107–168 |publisher=Jacana Media (Pty) Ltd|isbn=978-1-4314-0185-7|year=2011 }} [318] => [319] => ==== Namibie ==== [320] => V roce 1984 se organizace [[SWAPO]] pokusila o vytvoření vlastního konvenčního obrněného praporu prostřednictvím svého ozbrojeného křídla, osvobozenecké lidové armády Namibie.{{cite news|title=SWAPO strengthened by Red T-34 tanks|last=|url=https://books.google.com/books?id=_5QEAQAAIAAJ&d |work=Windhoek Advertiser|location=Windhoek, South West Africa (Namibia)|date=12 October 1984|accessdate=4 February 2017}} V rámci tohoto úsilí se diplomatičtí zástupci SWAPO v Evropě obrátili na [[Německá demokratická republika|Německou demokratickou republiku]] se žádostí o deset tanků T-34, které byly dodány.{{cite book |last1=Schleicher|first1=Hans-Georg|last2=Schleicher|first2=Ilona|title=Special flights: the GDR and liberation movements in southern Africa|date=1998|page=213|publisher=SAPES Books|location=Harare |isbn=978-1-77905-071-7}} Tanky T-34 organizace SWAPO však nebyly nikdy nasazeny během útočných operací proti jihoafrické armádě, protože se omezovaly na roli ochrany strategických základen na severu Angoly.{{cite book|last=Legum|first=Colin|title=The battlefronts of Southern Africa|date=1987|pages=[https://archive.org/details/battlefrontsofso0000legu/page/343 343]|publisher=Holmes & Meier Publishers|location=New York|isbn=978-0-8419-1144-4|url=https://archive.org/details/battlefrontsofso0000legu/page/343}} [321] => [322] => V roce 1988 byla většina z nich umístěna poblíž Luandy, kde jejich posádky absolvovaly výcvik od kubánských instruktorů. V březnu 1989 SWAPO z neznámých důvodů přesunulo všechny své obrněné jednotky na jih k namibijské hranici. Jihoafrická republika obvinila SWAPO z plánování velké ofenzívy, která měla vliv na očekávané všeobecné volby v Namibii, ale posádky tanků zůstaly neaktivní a později toho roku dokonce nezasáhly do řady obnovených střetů.{{cite book|title=Nine Days of War|last=Stiff|first=Peter|date=1989|publisher=Lemur Books (Pty) Ltd|isbn=978-0-620-14260-1|location=Alberton|pages=20, 89, 260}} Všechny T-34 hnutí SWAPO byly nakonec v roce 1990 repatriovány na náklady hnutí do Namibie, která získala nezávislost.{{cite book|last=Stiff|first=Peter|title=Warfare by Other Means: South Africa in the 1980s and 1990s|date=2001|page=379|publisher=Galago Publishing Pty Ltd|location=Johannesburg|isbn=978-1-919854-01-4}} Čtyři později vstoupily do služby v namibijské armádě.{{cite web |url=http://www.crisisgroup.org/~/media/Files/africa/central-africa/dr-congo/Scramble%20for%20the%20Congo%20Anatomy%20of%20an%20Ugly%20War.pdf |title=Scramble for the Congo – Anatomy of an Ugly War |publisher=ICG Africa |date=2000-12-20 |accessdate=2013-06-18 |deadurl=ano |archiveurl=https://web.archive.org/web/20131029201147/http://www.crisisgroup.org/~/media/Files/africa/central-africa/dr-congo/Scramble%20for%20the%20Congo%20Anatomy%20of%20an%20Ugly%20War.pdf |archivedate=2013-10-29 |df= |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-08-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110903165507/http://www.crisisgroup.org/~/media/Files/africa/central-africa/dr-congo/Scramble%20for%20the%20Congo%20Anatomy%20of%20an%20Ugly%20War.pdf |datum archivace=2011-09-03 }} [323] => [324] => ==== Finsko ==== [325] => Sovětská a finská armáda používala T-34 až do šedesátých let; původní verze vyzbrojené 76,2mm kanónem přinejmenším do roku 1968, když byly použity k filmu Živý a mrtvý. Finské tanky byly ukořistěny přímo SSSR nebo zakoupeny z německých kořistních zásob. Mnoho z tanků Т-34-85 bylo vylepšeno finským nebo západním zařízením, například modernější optikou.Michulec, Robert (2007). ''T-34: Mythical Weapon.'' Mississauga, Ontario, Canada: Air Connection. [326] => [327] => ==== Ukrajina ==== [328] => V lednu 2015 vyšlo video o převozech strojů [[SU-100]] a T-34 po železnici, které se údajně účastnily [[Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)|invaze na Ukrajinu]]. Později bylo potvrzeno, že tyto tanky byly přepravovány do Moskvy na přehlídku Dne vítězství pro rok 2015.https://www.youtube.com/watch?v=tHhBQc-n0vo "В России готовят Танки Т34 к отправки в Украину/Russian T-34 tanks are preparing to send to Ukraine" [329] => [330] => ==== Vietnam ==== [331] => Během [[Válka ve Vietnamu|vietnamské války]] byla severovietnamská armáda vybavena mnoha čínskými tanky typu 58, kopií T-34. Byly použity během operace Lam Son 719, velikonoční ofenzívy v roce 1972 a jarní ofenzívy v roce 1975. Později byly nasazeny během [[Vietnamská invaze do Kambodže|vietnamské invaze do Kambodže]] a [[Čínsko-vietnamská válka|čínsko-vietnamské války]]{{cite web|title=The T-34 in Vietnam|date=January 14, 2016|url=https://wwiiafterwwii.wordpress.com/2016/01/14/the-t-34-in-vietnam/|website=wwiiafterwwii.wordpress.com}}{{Self-published source|date=October 2018}}. V současné době se používá v malém množství jako námořní dělostřelectvo na ostrově Spratly.{{Cite web|url=https://wwiiafterwwii.wordpress.com/2016/01/14/the-t-34-in-vietnam/|title=The T-34 in Vietnam|last=jwh1975|date=2016-01-14|website=wwiiafterwwii|language=en|access-date=2019-02-16}} Zbytek čeká na vyřazení. [332] => [333] => ==== Jemen ==== [334] => V roce 2015 byly tanky T-34-85 a samohybná děla [[SU-100]] vyfotografována během [[Hútíové|hútíovského převratu v Jemenu]].http://www.uskowioniran.com/2015/04/wwii-era-soviet-armor-engaged-in-yemen.html "WWII era Soviet armor engaged in Yemen conflict"{{Self-published source|date=November 2017}} [335] => [336] => === Současná služba === [337] => V roce 2019 byly tanky T-34 ve službách v jedenácti státech a u jejich ozbrojených složek: [[Kuba]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Jemen]], [[Konžská republika]], [[Guinea]], [[Guinea-Bissau]], [[Mali]], [[Namibie]], [[Severní Korea]], [[Laos]] a [[Vietnam]]. Z těchto provozovatelů měl největší známou přeživší flotilu tanků řady T-34 Vietnam se 45 tanky. Bosna a Hercegovina má 5, Jemen 30, Guinea 30, Guinea-Bissau 10, Mali 21 a Laos 30.[https://nationalinterest.org/blog/buzz/tank-helped-russia-defeat-nazi-germany-has-finally-retired-laos-41122 The Tank That Helped Russia Defeat Nazi Germany Has Finally Retired (In Laos)]. ''The National Interest''. 10 January 2019. Není jasné kolik kubánských a severokorejských T-34 zůstává ve službě. Všechny konžské, namibijské a malijské tanky byly považovány za rezervní nebo nefunkční.{{cite news|title=Armée malienne : le difficile inventaire |trans-title=Malian Army: The difficult inventory|language=fr|url=https://www.jeuneafrique.com/170176/politique/arm-e-malienne-le-difficile-inventaire/|work=[[Jeune Afrique]]|first=Laurent |last=Touchard |date=18 June 2013}} Laoská armáda své tanky T-34 vyřadila na začátku roku 2019 a všechny prodala do Ruska, kde budou použity na výstavách a jako muzejní exponáty. [338] => [339] => === Nástupci === [340] => V roce 1944 byl obnoven předválečný vývoj pokročilejšího tanku T-34, což vedlo k výrobě tanku [[T-44]]. Nový tank měl konstrukci věže založenou na modelu T-34-85, ale disponoval novou korbou, podvozkem s [[torzní tyč|torzními tyčemi]] a příčně uloženým motorem; měl nižší profil než T-34-85 a jeho výroba byla jednodušší. Před koncem války bylo postaveno 150 až 200 těchto tanků. Se zásadními změnami hnacího ústrojí, novou věží a 100mm kanónem z ní vznikl model [[T-54]], který se začal vyrábět v roce 1947.[[#Reference-Zaloga-2004|Zaloga & Johnson 2004:6]] [341] => [342] => == Uživatelé == [343] => [[Soubor:T-34-85 in military base in Zenica.jpg|náhled|T-34-85 bosenské armády, 2014]] [344] => [345] => === Současní === [346] => * {{vlajka a název|Cuba}}: 642;{{cite web|url=http://armstrade.sipri.org/arms_trade/trade_register.php|title=Trade Registers|accessdate=24 December 2014}} neznámý počet v provozu. [347] => * {{vlajka a název|Bosna a Hercegovina}}: 5 [348] => * {{vlajka a název|Republic of the Congo}}: v rezervě. [349] => * {{vlajka a název|Guinea}}: 45; 30 ve službě. [350] => * {{vlajka a název|Guinea-Bissau}}: 10 [351] => * {{vlajka a název|Mali}}: 30; 21 v rezervě. [352] => * {{vlajka a název|Namibia}}: 4; v rezervě. [353] => * {{vlajka a název|North Korea}}: 650; neznámý počet v provozu. [354] => * {{vlajka a název|Yemen}}: 250;{{cite book|last=Cordesman|first=Anthony|title=After The Storm: The Changing Military Balance in the Middle East|date=October 2016|pages=112–124, 701|publisher=Bloomsbury Publishing|location=London|isbn=978-1-4742-9256-6}} 30 ve službě. [355] => [356] => == Hodnocení == [357] => {{Neověřeno část}} [358] => [[Soubor:Dukla Pass battle monument 2.jpg|náhled|Památník na slovenské [[Dukla|Dukle]] věnovaný [[Karpatsko-dukelská operace|známé bitvě]]. T-34-85 (vlevo) společně s Pz-IV J (vpravo)]] [359] => Sovětský tank T-34 byl jedním z nejvýznamnějších typů tanků 2. světové války. Jeho existence byla rozhodujícím faktorem při porážce armády nacistického Německa na [[Východní fronta (druhá světová válka)|Východní frontě]]. Díky svým širokým pásům a nízkému měrnému tlaku snadno projížděl i měkkým terénem, kde se německé tanky často bořily, než přišel model [[Panzer V Panther|Panther]] v roce 1942. V bojích na východní frontě znamenala vyšší průjezdnost rozhodující výhodu. [360] => [361] => Britský vojenský historik a teoretik [[Sir Basil Liddell Hart]] o tancích [[T-34]] napsal, že byly ''„hrubé, postrádající nátěr zvenčí a dokonce i zevnitř. Jejich konstrukce brala jen malý ohled na pohodlí osádky. Tanky neměly drobná technická vylepšení a nástroje, které byly podle západních odborníků nezbytné pro řízení, střelbu a bojovou součinnost. Na druhou stranu měly tanky T-34 mohutné a dobře tvarované pancéřování, výkonnou výzbroj, byly rychlé a spolehlivé, což jsou čtyři nezbytné vlastnosti úspěšného tanku.“'' [362] => [363] => Američané, kteří tank podrobili testům na zkušebně v [[Aberdeen (Washington)|Aberdeenu]], mj. napsali: ''„Důležité vlastnosti tanku T-34 jsou nízká stavba, splývavé tvary, vysoký výkon, jednoduchá konstrukce, malý měrný tlak a velký sklon pancíře, poskytující výbornou protipancéřovou ochranu ve všech směrech.“''Dr. Matthew Hughes, Dr. Chris Mann - Tank T-34 [364] => [365] => Kromě výborných vlastností tanku T-34 v boji byla důležitá i skutečnost, že se jednalo o jediný univerzální sovětský střední tank, který byl navíc vhodný pro hromadnou výrobu s vysokým podílem nekvalifikované pracovní síly. Pomineme-li poměrně malé množství lehkých tanků ([[T-70]]), pak mimo T-34 vyráběli Sověti jen těžký tank [[KV (tank)|KV]], který měl řadu dílů (motor, kanón, převodovka, pozorovací prostředky) s T-34 shodných. Z tanku KV vzešel později nový typ těžkého 45tunového tanku řady [[IS (tank)|IS]] se 122mm kanónem. Také samohybné kanóny řady SU (typy 85, 100, 122 – dle ráže kanónu) byly stavěny na stejných podvozcích, jako T-34. Za tohoto stavu, kdy sovětská armáda neměla množství různých typů tanků, se výrazně snižovaly problémy s dodávkou náhradních dílů a zjednodušovaly se opravy strojů. [366] => [367] => == Symbolismus == [368] => [[Soubor:2018 Moscow Victory Day Parade 45.jpg|náhled|T-34-85 během moskevské přehlídky v roce 2018]] [369] => Tank T-34-85 se jako památník ve východoněmeckém městě Karl-Marx-Stadt ([[Chemnitz]]) stal v roce 1980 terčem bombového útoku, který způsobil drobné škody na vozidle a vysypal okna v okolí. Atentátník Josef Kneifel byl odsouzen k doživotnímu vězení v [[Budyšín]]ě, ale po dohodě se západoněmeckou vládou byl v roce 1987 propuštěn. Po [[znovusjednocení Německa]] v roce 1990 byl tank přemístěn do muzea v [[Ingolstadt]]u. [370] => [371] => Další takový tank, umístěný na vrcholu [[Tank číslo 23|památníku sovětských tankistů v Praze]], byl ohniskem významné diskuse. Pomník (známý místně jako „Svatý tank“) měl představovat T-34-85 poručíka [[Ivan Hončarenko|Ivana Hončarenka]] (první sovětský tank, který v květnu 1945 vjel do Prahy), ale ve skutečnosti památník nesl těžký tank [[IS-2]]M. Pro mnohé v Praze byl tank také připomínkou [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|sovětské invaze]], která ukončila [[Pražské jaro|Pražské jaro 1968]]. Tank byl v roce 1991 umělcem [[David Černý|Davidem Černým]] natřen na růžovo. Po oficiálním protestu sovětské vlády byl Černý zatčen a tank dostal opět oficiální zelený nátěr, ale po demonstracích a dalším natřením na růžovo patnácti poslanci, byl tank nakonec přemístěn do vojenského muzea.[[#Reference-Wright-2001|Wright 2001:379]][[#Reference-Zaloga-1996|Zaloga & Kinnear 1996:42–43]] [372] => [373] => ''[[Čtyři z tanku a pes (seriál)|Čtyři z tanku a pes]]'' byl velmi úspěšný válečný polský televizní seriál z šedesátých let, upravený dle [[Čtyři z tanku a pes (román)|stejnojmenného románu]] polského spisovatele [[Janusz Przymanowski|Janusze Przymanowského]] (1922–1998), dobrovolníka [[Polská lidová armáda|polské lidové armády]]. Tato série učinila z tanku číslo 102 T-34 ikonu [[Polská kultura|polské lidové kultury]]. Vysílán byl také v jiných zemích [[východní blok|východního bloku]], kde byl také dobře přijat, překvapivě i v [[Německá demokratická republika|NDR]]. Jak v 21. století dochází k opakování černobílé tvorby, stále se daří přilákat velké publikum.{{cite web |url=http://www.wsowp.poznan.pl/muzeum/pages/eksponat12.htm |title=Archived copy |accessdate=2013-03-22 |deadurl=ano |archiveurl=https://web.archive.org/web/20050219094927/http://www.wsowp.poznan.pl/muzeum/pages/eksponat12.htm |archivedate=2005-02-19 |df= |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-08-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20050219094927/http://www.wsowp.poznan.pl/muzeum/pages/eksponat12.htm |datum archivace=2005-02-19 }} [374] => [375] => V [[Budapešť|Budapešti]] dne 23. října 2006 vyvrcholily [[Demonstrace v Maďarsku na podzim 2006|demonstrace na 50. výročí maďarské revoluce v roce 1956]]. Protestujícím se podařilo nastartovat neozbrojený tank T-34, který byl součástí pamětního exponátu a použít ho při nepokojích proti policejním silám. Tank ujel několik set metrů, pak se zastavil před policií a nezpůsobil žádné zranění.Scotsman.com, "[http://news.scotsman.com/international.cfm?id=1571102006 Hungarian protesters seize tank]", October 23, 2006; Népszabadság Online, [http://www.nol.hu/cikk/421872/ Elfogták az elkötött T-34-es vezetőjét] {{Wayback|url=http://www.nol.hu/cikk/421872/ |date=20080224042830 }}, October 23, 2006 (Hungarian language). [376] => [377] => == Varianty == [378] => [[Soubor:T-34 Subtypes.jpg|náhled|Ilustrace vybraných variant T-34 včetně stíhačů tanků a samohybných děl]] [379] => [[Soubor:T-34-85-latrun-1.jpg|náhled|T-34-85 v muzeu Jad La-Širjon, Izrael]] [380] => Existovaly dvě hlavní produkční rodiny T-34, každá se subvariantou. Identifikace variant T-34 může být komplikovaná. Odlitky věží, povrchní detaily a vybavení se dle továrny lišily; uprostřed výroby byly přidány nové funkce nebo byly dovybaveny starší tanky; poškozené tanky byly přestavěny. Někdy dostaly zařízení novějších modelů a dokonce i nových věží.[[#Reference-Zaloga-1983|Zaloga & Grandsen 1983:14]] [381] => [382] => Porovnání lze provést mezi tankem T-34 a americkým [[M4 Sherman]]. Oba tanky byly páteří obrněných jednotek v příslušných armádách, obě země tyto tanky dodávaly svým spojencům, kteří je také používali k opoře svých vlastních obrněných formací a oba byly značně modernizovány a opatřovány silnější výzbrojí. Oba byly navrženy pro mobilitu a snadnou výrobu a údržbu, a pro tyto cíle obětovaly určitou výkonnost. Oba podvozky byly použity jako základ pro celou řadu podpůrných vozidel jako jsou vyprošťovací tanky, [[stíhač tanků|stíhače tanků]] a samohybná děla. Oba byly přibližně vyrovnaní standardnímu německému střednímu tanku [[Panzer IV]], ačkoli každý z těchto tří strojů měl ve srovnání s ostatními dvěma zvláštní výhody i slabosti. Ani T-34 ani M4 nebyly soupeři pro německé těžší tanky [[Panzer V Panther|Panther]] (technicky střední tank) nebo [[Tiger I]]; Sověti použili těžký tank [[IS-2]] a Američané v roli těžkého tanku místo toho použili [[M26 Pershing]].Zaloga & Grandsen 1983:37 [383] => [384] => Německá [[vojenská zpravodajská služba]] za druhé světové války označovala dvě hlavní produkční rodiny jako T-34/76 a T-34/85, přičemž subvarianty dostávaly označení jako T-34/76A – tato nomenklatura byla na Západě široce využívána, zejména v populární literatuře. Když německý [[Wehrmacht]] použil zajaté T-34, označil je jako ''Panzerkampfwagen T-34(r)'', kde „r“ znamenalo ''russisch'' („ruský“).Carruthers, Bob. ''Panzers At War, 1943–1945.'' Henley-in-Arden, UK: Coda Books Ltd., 2011. Finové T-34 označovali jako ''Sotku'' po [[Hohol severní|Hoholu severním]], protože boční silueta tanku připomínala vodní ptactvo. T-34-85 se jmenoval ''pitkäputkinen Sotka'' („Sotka s dlouhou hlavní“)."Tank Museum Tour." [http://yhdistykset.ekarjala.fi/rmkilta/tapahtumat/ihantalanihme.htm Southeast Finland Border Guard Guild] {{Wayback|url=http://yhdistykset.ekarjala.fi/rmkilta/tapahtumat/ihantalanihme.htm |date=20190128152624 }}, 1999. [385] => [386] => '''T-34''' (německé označení: T-34/76) byl původní tank s kanónem ráže 76,2 mm a dvoučlennou věží. [387] => * '''Model 1940''' (T-34/76A): Nízká produkce (okolo 400 vyrobených) s kanónem L-11 ráže 76,2 mm. Ze všech stran je 45 mm pancíře [388] => * '''Model 1941''' (T-34/76B): Typ s účinnějším [[76mm tankový kanón M1940 F-34|kanónem F-34]] stejné ráže s delší hlavní. Výroba začala v únoru 1941, avšak probíhala neoficiálně, neboť nový kanón byl schválen až v létě. [389] => * '''Model 1942''' (T-34/76C): Zesílení pancíře odlévané věže na čelní stěně až na 60 mm. Některé tanky dostaly přídavný pancíř, především na čelo trupu a boky věže. Byl upraven poklop řidiče. Trupový kulomet byl obohacen o nový pancéřový límec, který lépe chránil před zásahem. Od léta 1942 byly v zadní části trupu instalovány na blatníky pásů nové palivové nádrže ve tvaru kvádrů. Každá měla objem 40 litrů. Dále byly instalovány nové mřížkované pásy namísto původních hladkých. Náklady na výrobu tanků se však postupně snížily až o padesát procent. Přestože došlo k jistému snížení úrovně dílenského zpracování, celková bojová hodnota tanku se výrazně nezměnila. Všechny uvedené změny byly zaváděny postupně, a proto se lze setkat s fotkami tanků, které mají pouze část těchto novinek. Tyto tanky bývají nazývány '''T-34 model 1941/1942'''. [390] => * [391] => ** V produkci [[Stalingradský traktorový závod|STZ]] se později začal montovat nový poklop pro řidiče. Některé tanky měly svařovanou věž s typickým technologickým zjednodušením přední spodní části věže podobným německým [[Panzerkampfwagen III|Pz III]] či [[Panzerkampfwagen IV|Pz IV]]. Kvůli nedostatku gumy byly v této továrně vyráběny tanky s celokovovými pojezdovými koly bez gumové bandáže. To však při vyšších rychlostech způsobovalo hluk při kontaktu kol s pásy a značné vibrace. [392] => * '''Model 1943''' (T-34/76D): První výrobní typ představen v květnu 1942. Více munice a paliva, velmi malé zesílení pancíře. Nová šestihranná věž, kterou Němci přezdívali „[[Mickey Mouse]]“ kvůli jejímu vzhledu s otevřenými dvojitými kulatými poklopovými věžemi. Na věži je 53 mm pancíře místo 45 mm. [393] => ** Pozdější výroba měla novou velitelskou věžičku (T-34/76E). [394] => ** Věže vyrobené v Uralmaši ve [[Jekatěrinburg|Sverdlovsku]] (Jekatěrinburg) měly výrazný zaoblený vzhled, protože byly vyrobeny ve speciální kovárně. Tanky vyrobené s těmito věžemi tam a v [[Čeljabinsk]]u Němci nazývali T-34/76F. [395] => [396] => '''T-34-85''' (německé označení: T-34/85) bylo hlavní vylepšení s dělem ráže 85 mm ve tříčlenné věži. Všechny modely T-34-85 jsou si zvenku velmi podobné. [397] => * '''Model 1943''': Krátká výroba od ledna do března 1944 s kanónem [[85 mm protiletadlový kanón M1939 (52-K)|D-5T ráže 85 mm]]. [398] => * '''Model 1944''': Výroba od března 1944 do konce roku s jednodušším kanónem [[85 mm protiletadlový kanón M1939 (52-K)|ZiS-S-53 ráže 85 mm]], vysílačka přesunuta z korby do věže s vylepšeným rozvržením a novým pohledem střelce. [399] => * '''Model 1945''': Výroba od roku 1944 do 1945, s elektricky poháněnou věží, zvětšenou velitelskou kupolí s jednodílným poklopem a kouřovým systémem TDP s elektricky odpalovanými nádobami MDŠ. [400] => * '''Model 1946''': Výrobní model s vylepšeným motorem V-2-34M, novými koly a dalšími menšími detaily. [401] => * '''Model 1960''': Rekonstrukční program představil nový motor V-2-3411 a další modernizace. [402] => * '''Model 1969''' (také značený T-34-85M): Další rekonstrukční program představující vybavení pro noční provoz, přídavné palivo a další modernizace. [403] => [404] => === Ostatní obrněná vozidla === [405] => [[Soubor:T-34 57.jpg|náhled|T-34-57 v roce 1941]] [406] => * '''Plamenometné tanky''': OT-34 a OT-34-85 měly namontovaný [[plamenomet]] ATO-41 (později ATO-42) místo kulometu v korbě.[[#Reference-Zaloga-1994|Zaloga & Sarson 1994:42]] [407] => * '''PT-1''' T-34/76: '''''P'''rotivominnij '''T'''ral'' (protiminový tral) tank k odstraňování min, většinou založený na T-34 Modelu 1943 nebo T-34-85.[[#Reference-Zaloga-2004|Zaloga & Johnson 2004:18-19]]; v 50. letech přijato označení KMT [408] => * '''Samohybná děla a stíhače tanků''': [409] => ** [[SU-122]], [[samohybná houfnice]] založená na T-34 Modelu 1943.[[#Reference-Zaloga-1994|Zaloga & Sarson 1994:45]] [410] => ** [[SU-85]], stíhač tanků založený na podvozku T-34 Model 1943. [411] => ** [[SU-100]], stíhač tanků založený na podvozku T-34-85.[[#Reference-Zaloga-1996|Zaloga 1996:14]] [412] => * '''T-34/57''': Méně než 324 ks T-34 (model 1941 a 1943) bylo opatřeno rychlopalným kanónem [[57 mm protitankový kanón M1943 (ZiS-2)|ZiS-4]] (později zmodernizovaným ZiS-4M) ráže 57 mm a používané jako stíhače tanků.[[#Reference-Wachowski-2004|Wachowski 2004]] [413] => [414] => == Dochované stroje == [415] => Vzhledem k obrovskému množství strojů, které byly vyrobeny a přežily do ukončení bojů, se T-34 stal asi nejčastěji uchovávaným muzejním exponátem v oblasti obrněné techniky druhé světové války.Ivo Pejčoch, Svatopluk Spurný: Obrněná technika 3. SSSR 1919–1945 (I. část). Ares, Vašut 2002, {{ISBN|80-86158-31-4}} Další T-34 skončily jako [[pomník]]y připomínající významné bitvy. [416] => [417] => == Galerie == [418] => [419] => Soubor:Sowjetisches Ehrenmal (Berlin-Tiergarten) Panzer.jpg|T-34/76 vystavený v [[Berlín]]ě [420] => Soubor:T-34 - Brussels.JPG|Klasický T-34 v [[Brusel]]u [421] => Soubor:Парк Ленинского комсомола 047.JPG|T-34 v Doněcku [422] => Soubor:T-3485.jpg|T-34/85 ve vojenském muzeu v Darkovičkách [423] => Soubor:Type 65 37mm Air Defense Gun.jpg|Čínský protiletadlový kanón Typ 65 na podvozku T-34 [424] => Soubor:SU-100.jpg|Stíhač tanků [[SU-100]] [425] => [426] => [427] => == Odkazy == [428] => === Reference === [429] => [430] => ''The Russian Battlefield'' [[#Reference-Russian Battlefield-2000|2000]] [431] => [[#Reference-Zaloga-1984|Zaloga & Grandsen (1984:113, 184)]], [[#Reference-Harrison-2002|Harrison (2002:181)]], [[#Reference-KMDB-2006|KMDB (2006)]] [432] => [433] => [434] => === Literatura === [435] => * {{Citace monografie | příjmení = Drabkin | jméno = Artem | odkaz na autora = | příjmení2 = Šeremeť | jméno2 = Oleg | odkaz na autora2 = | spoluautoři = a kol. | titul = T-34 v akci | vydavatel = Baronet | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 200 | isbn = 978-80-7384-050-1}} [436] => * {{Citace monografie | příjmení = Forczyk | jméno = Robert | odkaz na autora = | titul = Panther vs T-34 : Ukrajina 1943 | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 80 | isbn = 978-80-247-2520-8}} [437] => * {{Citace monografie | příjmení = Hughes | jméno = Matthew | odkaz na autora = | příjmení2 = Mann | jméno2 = Chris | odkaz na autora2 = | titul = Tank T-34 | vydavatel = Svojtka & Co | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 96 | isbn = 80-7237-321-8}} [438] => * {{Citace monografie | příjmení = Kopecký | jméno = Milan | odkaz na autora = | příjmení2 = Štěpánek | jméno2 = Petr | odkaz na autora2 = | titul = Sovětský střední tank T-34/76 : 1940-1943 | vydavatel = Miroslav Bílý | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 160 | isbn = 978-80-86524-13-9}} [439] => * Ivo Pejčoch, Svatopluk Spurný: Obrněná technika 3. SSSR 1919–1945 (I. část). Ares, Vašut 2002, {{ISBN|80-86158-31-4}} [440] => [441] => === Externí odkazy === [442] => * {{commonscat}} [443] => * [http://www.vojsko.net/index.php/pozemni-technika/44-tanky/112-t-34 T-34] na Vojsko.net [444] => * {{sk}} [http://www.vojsko.net/index.php/pozemni-technika/44-tanky/299-t-34 T-34] [445] => * [http://www.vojsko.net/index.php/pozemni-technika/44-tanky/707-t-34-85 T-34/85] [446] => * [http://www.youtube.com/watch?v=vF5_mw0JHUI Tank T-34 ve Vietnamu] [447] => * {{en}} [http://images.google.com/imgres?imgurl=http://www.fas.org/man/dod-101/sys/land/row/t34-85-line.gif&imgrefurl=http://www.fas.org/man/dod-101/sys/land/row/t-34.htm&h=518&w=798&sz=28&tbnid=C3UXqacOVxEJ:&tbnh=92&tbnw=142&prev=/images%3Fq%3Dt-34%26hl%3Den%26lr%3D&oi=imagesr&start=1 Krátký článek s obrázky a nákresy T-34/85] [448] => * [http://www.fronta.cz/fotogalerie/lesany-t-34-76-s-zelvovitou-vezi-2003 T-34 s želvovitou věží ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech] [449] => * [http://wio.ru/tank/t-34gal5.htm T-34/76] [450] => * [http://www.klub-vm.eu/clanky/technika/technika-muzea/pasova/stredni-tank-t-34_85-zizka.html T-34/85] [451] => * [http://www.klub-vm.eu/clanky/technika/technika-muzea/pasova/vyprostovaci-tank-vt-34.html vyprošťovací tank VT-34] (verze vyráběná v 50. letech v Československu) [452] => * [http://www.klub-vm.eu/clanky/ke-stazeni/dokumentace-stredni-tank-t-34 Dokumentace střední tank T-34] [453] => [454] => {{Sovětská bojová vozidla za druhé světové války}} [455] => {{Autoritní data}} [456] => [457] => [[Kategorie:Sovětské tanky]] [458] => [[Kategorie:Tanky druhé světové války]] [459] => [[Kategorie:Střední tanky]] [] => )
good wiki

T-34

T-34 byl sovětský střední tank vyvinutý na přelomu 30. a 40.

More about us

About

Jeho konstrukce byla revoluční a přinesla mnoho inovací, díky nimž se T-34 ukázal jako vysoce efektivní a spolehlivý stroj na bojišti. Tank byl poprvé nasazen v roce 1940 a okamžitě zaujal svým výkonným motorem, vynikající manévrovatelností a silnou obrannou technikou. Jeho kompozitní pancéřování poskytovalo nejen ochranu, ale také zlepšovalo jeho odolnost vůči různým typům střelné palby, což z něj dělalo ve své době jeden z nejlepších tanků na světě. T-34 byl navržen s ohledem na potřeby moderního bojiště a jeho design umožnil efektivní výrobu ve velkém měřítku. V kombinaci s vysokým stupněm mobilizace a rychlou výrobou se T-34 stal klíčovým prvkem mnoha úspěšných ofenzivních akcí. Jeho přítomnost na frontě podstatně přispěla k pozitivnímu vývoji událostí během války. Díky své univerzálnosti a adaptabilitě byl T-34 schopen plnit různé úkoly – od přímého boje s nepřátelskými tanky až po podporu pěchoty. Tento tank zanechal hlubokou stopu v historii a stal se inspirací pro další konstrukce a modernizace v tankovém designu. I po skončení druhé světové války byl T-34 nasazen v mnoha zemích a v různých konfliktech, což svědčí o jeho vysoce hodnotné konstrukci a využitelnosti. T-34 se stal nejen vzorem technického pokroku, ale také symbolem odhodlání a kolektivní síly, která dokáže překonat i ty největší výzvy.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'SU-100','Tiger I','Rudá armáda','IS-2','kulomet','Panzer V Panther','SU-85','85 mm protiletadlový kanón M1939 (52-K)','KV (tank)','76mm tankový kanón M1940 F-34','stíhač tanků','SU-122'

IS-2

Kulomet

SU-100

SU-122

SU-85