Array ( [0] => 14880618 [id] => 14880618 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Taínové [uri] => Taínové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Estatua de Agüeybaná II, El Bravo, en el Parque Monumento a Agüeybaná II, El Bravo, en Ponce, Puerto Rico (DSC02672C).jpg|náhled|Agüeybaná II (1470–1511)]] [1] => '''Taínové''' byla indiánská [[etnikum|etnika]], která obývala oblast [[Antily|Velkých a Malých Antil]] před příchodem Evropanů do této oblasti na počátku [[16. století]]. V průběhu 16. a 17. stol. prakticky vymřeli, dílem byli přímo vyvražděni, dílem vymřeli na zavlečené nemoci a následkem otrocké práce na [[plantáž]]ích.{{Doplňte zdroj}} [2] => [3] => == Pojmenování == [4] => Jejich jméno pochází od Španěla Diega Álvareze Chanca, který je převzal od samotných domorodců, když se účastnil [[2. výprava Kryštofa Kolumba|druhé výpravy]] [[Kryštof Kolumbus|Kryštofa Kolumba]]. V překladu znamená patrně „Mírumilovní“ nebo „Laskaví“. [5] => [6] => == Historický vývoj a rozšíření == [7] => [[Soubor:BaracoaHatuey.JPG|náhled|Pomník tainského náčelníka Hatueye, umučeného španělskými dobyvateli, [[Baracoa]], ([[Kuba]])]] [8] => [9] => Taínové patřili do velké skupiny indiánských etnik, označovaných jako [[Aravakové]]. Jejich příbuzní dodnes obývají podstatnou část severní poloviny [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], hlavně v dnešní Venezuele, Guyaně, severní Brazílii a některých oblastech Peru. [10] => Předpokládá se, že na Antily se předkové Taínů začali přesouvat asi kolem 3. tisíciletí př. n. l. z území dnešní [[Venezuela|Venezuely]], kde jejich předkové sídlili v [[Říční delta|deltě]] řeky [[Orinoco]].{{Citace monografie [11] => | příjmení = Kašpar [12] => | jméno = Oldřich [13] => | rok = 2002 [14] => | titul = Dějiny karibské oblasti [15] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [16] => | místo = Praha [17] => | počet stran = 261 [18] => | stránky = 21-22 [19] => | poznámky = [dále jen Kašpar] [20] => | isbn = 80-7106-557-9 [21] => }} Nejbližšími žijícími příbuznými Taínů jsou asi venezuelští [[Goachirové]]. Studie DNA zjistily, že zemědělci mluvící aravackými jazyky, předci Tainů, migrovali na karibské ostrovy před asi 2500 lety, ale na mnoha ostrovech se setkali se sběračskými kmeny, které oblast osídlily už před 6000 až 7000 lety, a tyto kmeny kulturně i geneticky nahradili.{{cite news |last1=Lawler |first1=Andrew |title=Invaders nearly wiped out Caribbean's first people long before Spanish came, DNA reveals |url=https://www.nationalgeographic.com/history/2020/12/invaders-nearly-wiped-out-caribbeans-first-people-long-before-spanish-came-dna-reveals/ |archive-url=https://web.archive.org/web/20201223160603/https://www.nationalgeographic.com/history/2020/12/invaders-nearly-wiped-out-caribbeans-first-people-long-before-spanish-came-dna-reveals/ |url-status=dead |archive-date=December 23, 2020 |work=[[National Geographic]] |date=December 23, 2020}} [22] => [23] => Poté následovalo několik dalších vln osídlování této oblasti až do 10. století našeho letopočtu. Na Antilách se Taínové rozdělili do čtyř nebo pěti teritoriálních skupin. Byli to Ingeriové, Siguajové, vlastní Taínové, Subtaionové (snad spíše sociální než etnická skupina) a Lukajové (patrně samostatné etnikum). Obývali hlavně [[Hispaniola|Hispaniolu]], kde jejich populace čítala před rokem 1492 zhruba 300 000 obyvatel,Kašpar, str. 10. dále [[Portoriko]], [[Jamajka|Jamajku]], odkud však byli ještě před příchodem Španělů vytlačeni bojovnými [[Karibové|Kariby]], a velkou část [[Kuba|Kuby]]. Tam žilo před její [[kolonizace|kolonizací]] podle dnešních odhadů asi 200 000 obyvatel, z nichž Taínové tvořili pravděpodobně většinu.{{Citace monografie [24] => | příjmení = Opatrný [25] => | jméno = Josef [26] => | rok = 2002 [27] => | titul = Stručná historie států - Kuba [28] => | vydavatel = Libri [29] => | místo = Praha [30] => | počet stran = 100 [31] => | stránky = 10 [32] => | poznámky = [33] => | isbn = 80-7277-089-6 [34] => }} Kuba totiž byla před příchodem Taínů osídlena [[Indiáni|indiány]], zvanými Siboneyové a Guanahatabeyové. Není známo, zda se jednalo o dvě etnika nebo jsou-li tyto názvy synonymní. Tito domorodci neznali zemědělství, byli to rybáři, sběrači a lovci, kteří byli postupně asimilováni Taíny. Jejich jazyk je znám jen zlomkovitě, zřejmě šlo o dialekt [[Taínština|taínštiny]], obsahující slova ze staršího substrátového jazyka neznámého původu. Podle některých antropologů mohli být spřízněni s floridskými Kalusy a [[Timukuové|Timukuy]], nebo s etnickou skupinou Warao z Venezuely v ústí [[Orinoco|Orinoka]], v jejichž jazyce jsou některá slova podobná siboneyským, např. siboneyské slovo pro [[zlato]] ''nozay'' je příbuzné waraoskému ''nasey'': žlutý. Taínové Siboneye ještě před příchodem Španělů asimilovali nebo vytlačili do horských pralesů. Příslušníci etnika Lukajů, pokládaných někdy za jednu z taínských skupin, ale hovořící odlišným dialektem, obývali [[Bahamy]]. [35] => [36] => == Způsob života == [37] => [[Soubor:Reconstruction of Taino village, Cuba.JPG|náhled|vlevo|Rekonstrukce taínské vesnice na Kubě]] [38] => Způsob života Taínů je poměrně málo známý, protože jejich kultura byla zničena dříve, než mohla být prozkoumána a popsána evropskými badateli. Živili se především zemědělstvím a rybolovem. Nejdůležitějším zdrojem potravy bylo pěstování [[maniok]]u, který po sklízení strouhali, aby z něj odstranili jedovatou šťávu, pak sušili a ze vzniklé suroviny zvané ''tapioka'' pekli placky. Pěstovali také ananas, kukuřici, bavlnu a tabák. Věnovali se i sběru planě rostoucích plodů, např. [[Kvajáva|kvajávy]]. K rybolovu používali luky, sítě i udice a na [[Kánoe|kánoích]] zvaných [[Piroga|pirogy]], dlabaných z kmenů stromů, se odvažovali daleko na moře a přeplouvali mezi jednotlivými ostrovy. Z moře získávali vedle ryb také měkkýše, z jejichž lastur vyráběly nástroje a ozdoby. Menší význam měl lov drobné zvěře, jako byli stromoví hlodavci [[Hutia-konga|hutie]], hmyzožraví [[Štětinatec|štětinatci]], někteří ptáci, želvy nebo leguáni. Z domácích zvířat chovali psy, [[Pižmovka velká|pižmovky]], ale také ochočené papoušky, z jejíchž peří vyráběli čelenky. Obývali velké společné domy kruhového půdorysu kryté palmovými listy, kde spali v zavěšených [[Hamaka|hamakách]]. Vzhledem k tropickému klimatu se Taínové oblékali velmi málo a často chodili zcela nazí, zejména muži a svobodné dívky. Vdané ženy nosily krátkou bavlněnou nebo koženou sukénku. Rádi se zdobili květinami a péřovými čelenkami, v uších i dolním rtu nosili [[Piercingové šperky|ozdoby]] z perleti a drahých kovů. Z uměleckých řemesel měla nejvyšší úroveň dřevořezba a výroba [[Keramika|keramiky]]. Nástroje i zbraně vyráběly ze dřeva, z kamene a z mušlí. Z kovů dokázali zpracovávat pouze zlato. [39] => [40] => == Společenský systém == [41] => [[Soubor:Zemi figure Metropolitan.jpg|náhled|upright=0.8|Soška ''zemí'' s miskou na drogy. [[Dominikánská republika]], 15. století]] [42] => Společnost Taínů byla [[Matrilinearita|matrilineární]], následnictví přecházelo z děda (z matčiny strany) nebo strýce (matčina bratra) na vnuka či synovce. Ženy se proto těšily vysoké úctě a mohly zastávat i ty nejvyšší společenské funkce. [43] => Území Taínů bylo rozděleno na enklávy, tvořící samostatné politické jednotky. Každou z nich ovládal náčelník ''casique'', jímž mohl být muž nebo žena. Náčelníci se těšili četným výsadám měli značnou pravomoc. Nižším stupněm náčelníků byli ''nitainos'', stařešinové jednotlivých vesnických komunit. Ve společnosti Taínů bylo známo i [[otroctví]]. [44] => Taínové nebyli velkými válečníky, k bojům mezi jednotlivými náčelníky docházelo jen zřídka. Pokud k boji došlo, byl do značné míry ritualizován. Válečníci používali luky a šípy, ale také těžké kyje zvané ''makana''. Nebyli schopni příliš účinně čelit nájezdům bojovníků sousedních [[Karibové|Karibů]] z [[Malé Antily|Malých Antil]], kteří v 15. stol. vytlačili Taíny z [[Jamajka|Jamajky]]. [45] => [46] => == Náboženství == [47] => Původní náboženství Taínů bylo polyteistické. Uctívali duchy přírody, božstvo slunce a bohyni měsíce, která měla na starosti i růst kulturních plodin, ale také zemřelé předky, ztělesňované antropomorfními soškami zvanými ''zemí''. Ty byly vyřezávané ze dřeva a zdobené perletí i drahými kovy. Většinou měřily 60–75 cm. Na hlavě často mívaly misku, z níž kněží při obřadu šňupali halucinogenní drogy. Kněží Taínů se dělili na medicinmany ''behiquesi'', kteří se věnovali věštění i léčení, a obřadníky ''naboros'', jež opatrovali sošky ''zemí''. [48] => [49] => Při obětních rituálech ''cohoba'' Taínové kouřili [[tabák]] a užívali [[Halucinogen|halucinogenní drogu]] ''cohoba'', což mohl být [[durman]] nebo semena stromu yopo. Seděli přitom na vyřezávaných stoličkách ''dujo'', tvarovaných do podoby želvy nebo jiného zvířete. Slovo ''tabák'' pochází z jazyka Taínů, původně vsak znamenalo [[Dýmka|dýmku]], nikoli rostlinu. [50] => Taínové hráli rituální [[Míčové hry|míčovou hru]] ''batey'', podobnou [[Aztékové|aztéckému]] [[tlachtli]], při níž se snažili prohodit míč, odrážený pomocí loktů, přes vertikálně umístěný kamenný kruh. Není však známo, zda praktikovali [[lidské oběti]]. [51] => [52] => Taínové neznali písmo, ale používali určité symboly, připomínající [[piktogram]]y, které tesali do kamenů. Patrně souvisely s náboženstvím. V [[ústní tradice|orální tradici]] byly známy epické a ceremoniální písně ''areítos'', doprovázené tancem a hudbou. Z hudebních nástrojů znali bubny a flétny. [53] => [54] => == Kontakty s Evropany a vyhubení == [55] => Po příchodu Španělů do karibské oblasti byli Taínové během několika desítek let takřka vyhubeni. Stalo se tak v důsledku válek a fyzické likvidace (často za pomoci [[Bojová plemena psů|bojových psů]]), otrocké práce v dolech a na [[plantáž]]ích, a především nových nemocí zavlečených Evropany (např. [[spalničky]], [[pravé neštovice|neštovice]]), proti kterým chyběla domorodcům [[Imunita (biologie)|imunita]]. Na Haiti byli vyhubeni do roku 1533, na Kubě byli vyhubeni nebo asimilováni do počátku 17. století a jejich jazyk zanikl. Pouze ve vnitrozemí Kuby, nedaleko města Baracoy, se udrželo několik vesnic, obývaných potomky Taínů, jedná se o [[Zambo|zamby]], míšence původních obyvatel s [[černoch]]y. Jejich počet dosahuje asi 200 osob a žijí v maximální izolaci od okolního obyvatelstva.[[Soubor:Vida y viajes de Cristobal Colón, 1851 Honores tributados a la Reina (3819533241).jpg|náhled|272x272px|Anacaona na rytině z 19. století]]Tragický osud Taínů za španělské conquisty výstižně charakterizují životní příběhy dvou významných osobností této doby. Mezi nejznámější náčelníky Taínů patřila vládkyně území Xaragua v okolí dnešního [[Santo Domingo|Santo Dominga]] jménem Anacaona („Zlatý květ“). Byla to mladá žena, která nebojácně vyjednávala s prvními španělskými dobyvateli. Roku 1501 byla lstí zajata [[conquistador]]em Nicolasem de Ovandou a poté, co s ním odmítla mít [[sexuální styk]], ji Ovandovi vojáci [[Znásilnění|znásilnili]] a [[Oběšení|oběsili]]. [56] => [57] => Slavným válečným vůdcem Taínů byl náčelník Hatuey, jenž se vyznamenal statečným bojem proti španělským dobyvatelům na [[Hispaniola|Hispaniole]]. Když byl z ostrova dobyvateli vyhnán, uchýlil se na [[Kuba|Kubu]]. Pochopil, že dobyvatelé nejvíce touží po [[Zlato|zlatě]] a nařídil proto svým lidem všechny zlaté předměty zničit. Od roku 1511 válčil proti Španělům i na Kubě. Nakonec byl zajat Španěly pod záminkou vyjednávání. V únoru 1512 jej španělští vojáci v místech dnešního kubánského města Yara přivázali ke stromu a [[Mučení|umučili]] ohněm k smrti. Jeho krutou smrt popsal španělský [[Humanismus|humanista]] [[Bartolomé de las Casas]] jako jeden z příkladů nelidského chování dobyvatelů vůči indiánům. [58] => [59] => == Odkazy == [60] => [61] => === Reference === [62] => [63] => [64] => === Literatura === [65] => * {{Citace monografie | příjmení = Kašpar | jméno = Oldřich | odkaz na autora = Oldřich Kašpar | titul = Dějiny karibské oblasti | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-7106-557-9}} [66] => * {{Citace monografie | příjmení = Polišenský | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Polišenský | titul = Stručné dějiny Kuby | vydavatel = Nakladatelství politické literatury | místo = Praha | rok = 1964 | isbn = }} [67] => * {{Citace monografie | příjmení = Opatrný | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Opatrný | titul = Stručná historie států – Kuba | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-7277-089-6}} [68] => * {{Citace monografie | příjmení = Zelený | jméno = Mnislav | odkaz na autora = Mnislav Zelený | titul = Indiánská encyklopedie. Indiáni tří Amerik| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 1994 | isbn = }} [69] => [70] => === Externí odkazy === [71] => * {{Commonscat}} [72] => [73] => {{Autoritní data}} [74] => {{Portály|Latinská Amerika|Lidé}} [75] => [76] => [[Kategorie:Taínové| ]] [77] => [[Kategorie:Indiáni Jižní Ameriky]] [78] => [[Kategorie:Předkolumbovské kultury]] [79] => [[Kategorie:Předkolumbovská Amerika]] [80] => [[Kategorie:Dějiny Kuby]] [81] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [82] => [[Kategorie:Dějiny Portorika]] [] => )
good wiki

Taínové

Agüeybaná II (1470-1511) Taínové byla indiánská etnika, která obývala oblast Velkých a Malých Antil před příchodem Evropanů do této oblasti na počátku 16. století.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Orinoco','Kuba','Hispaniola','National Geographic','plantáž','Karibové','Jamajka','spalničky','Znásilnění','Míčové hry','Hutia-konga','Kánoe'

Hispaniola

Hutia-konga

Jamajka

Jamajka je ostrovní stát v Karibiku.

Kánoe

Karibové

Kuba

Plantáž

Spalničky

Spalničky jsou virové onemocnění způsobené virem spalniček.

Znásilnění