Array ( [0] => 15486389 [id] => 15486389 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Taškent [uri] => Taškent [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hlavním městě [[Uzbekistán]]u|druhý=torpédoborci z druhé světové války|rozlišovač=1937}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Taškent [3] => | originální jméno = Toshkent [4] => | obrázek = International_Business_Center._Tashkent_city.jpg [5] => | popisek = [[Taškentská televizní věž]] z přilehlého parku [6] => | znak = Emblem of Tashkent.svg [7] => | vlajka = [8] => | pojem vyššího celku = [9] => | název vyššího celku = [10] => | pojem nižšího celku = hlavní město [11] => | název nižšího celku = Taškent [12] => | administrativní dělení = 11 okresů [13] => | rozloha = 335,8 [14] => | počet obyvatel = 3 miliony [15] => | obyvatelé aktuální k = 1.12.2022 [16] => | etnické složení = [[Uzbekové]], ostatní [17] => | náboženské složení = [[islám]], [[pravoslaví]], ostatní [18] => | zeměpisná šířka = 41.2669 [19] => | zeměpisná délka = 69.3005 [20] => | nadmořská výška = 130–253 [21] => | psč = 100000 [22] => | telefonní předvolba = +998 71 [23] => | starosta = Jahongir Abidovich Ortiqxo'jayev [24] => | web = http://tashkent.uz [25] => | loc-map = {{LocMap |Uzbekistán |label=Taškent |position=top |width=250 |lat=41.2669 |long=69.3005 |float=center |caption=}} [26] => }} [27] => [[Soubor:Tashkent, Uzbekistan, city and vicinities, satellite image LandSat-5,2010-06-30.jpg|náhled|Taškent z vesmíru]] [28] => [[Soubor:Tashkent street view.jpg|náhled|Ulice v Taškentu]] [29] => [30] => '''Taškent''' ([[Uzbečtina|uzbecky]] '''Toshkent''', v cyrilici Тошкент, [[Ruština|rusky]] Ташкент) je hlavní a [[Seznam měst v Uzbekistánu|nejlidnatější]] město [[Uzbekistán]]u. [31] => [32] => == Historie == [33] => V oblasti dnešní uzbecké [[metropole]] existovalo souvislé osídlení již v dobách před naším letopočtem. Tehdy neslo název ''Šaš''. V [[8. století]] jej dobyli [[Arabové]], o další století později pak zničily výpady [[Čingischán]]a a kočovníků. Byl znovu vybudován, avšak ne na ruinách města starého, ale severozápadním směrem od něj. [34] => [35] => Taškent se stal součástí mnoha říší, několikrát byl i zbořen. Další obnova následovala za [[Tamerlán]]ovy vlády ve [[14. století]]. Od počátku [[16. století|století šestnáctého]] připadl uzbeckému státu Šajbánovců, v 2. polovině téhož století pak [[Buchara|Bucharskému chanátu]]. V polovině [[19. století]] se zde opět změnili vládci; Taškent nyní spadal pod [[Kokandský chanát]]. Tato vláda však nebyla příliš oblíbená, Taškenťané se proti ní několikrát vzbouřili. [36] => [37] => Významným zlomem v historii města se stala nadvláda [[Ruské impérium|Ruské říše]], která začala roku [[1865]] a určila budoucí osud dějin města. Taškent byl stanoven za centrum [[Turkestán]]ské [[gubernie]], začal se rozvíjet jako moderní město. [[Středověk]]é [[hradby]] se odstranily na přelomu 80. a 90. let [[19. století]]. Od roku [[1899]] tu existuje [[železnice|železniční]] spojení s [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]], o dalších šest let později se zprovoznila trať do [[Orenburg]]u. [[11. listopad]]u [[1917]] zde došlo k vyhlášení [[sovět]]ské moci, ne však pokojnou cestou (při nepokojích byla zničena velká část historického města). Od dubna [[1918]] nahradila [[Turkestán]]skou [[gubernie|gubernii]] [[Turkestán]]ská ASSR, jež se později začlenila do nově vzniklého [[Sovětský svaz|SSSR]]. Roku [[1930]] se pak Taškent stal její metropolí, vystřídal předchozí [[Samarkand]]. Ve [[1920–1929|20.]] a [[1930–1939|30. letech]] začala [[industrializace]], Taškent ale nejvíce vydělal na přesouvání [[průmysl]]u na jihovýchod a východ SSSR v časech [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. S novými [[továrna]]mi sem začali ale přicházet i [[Rusové]]. [38] => [39] => Dne [[24. duben|26. dubna]] [[1966]] bylo město zničeno silným [[zemětřesení]]m o síle 7 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]]. Okolo 300 000 lidí zůstalo bez domova. Přestavba znamenala celkovou změnu urbanistického plánu města – vznikly široké bulváry a velké domy (např. Hotel Uzbekiston), typické pro tehdejší [[Sovětský svaz|SSSR]]. Velkou změnou v dopravě se roku [[1977]] stalo otevření [[Metro v Taškentu|metra]], roku [[1985]] pak vznikla moderní [[Dominanta (stavba)|dominanta]] města – 375 m vysoká [[Taškentská televizní věž|televizní věž]]. [40] => [41] => Po roce [[1991]] se stal Taškent [[metropole|metropolí]] [[nezávislost|nezávislého]] [[Uzbekistán]]u, masivní výstavba ([[metro]], [[továrna|továrny]], [[sídliště]]) byla zastavena. 16. února 1999 se město stalo dějištěm [[terorismus|teroristických útoků]]. [42] => [43] => Nedaleko centra se nachází [[Letiště Taškent|mezinárodní taškentské letiště]]. [44] => [45] => Nezbytným doplňkem města je rozlehlá tržnice, za medresou, uprostřed starých "kuželových" hrobek a secesních staveb z dob carského Ruska. [46] => [47] => Po nástupu současného prezidenta Shavkata Mirziyoyeva k moci na konci roku 2016 se Taškent začal intenzivně rozvíjet. Novým centrem města se stává tzv. Tashkent City s několika výškovými budovami a rozlehlým parkem.{{Citace elektronického periodika [48] => | titul = В Узбекистане появится первый современный мегамолл - 250 000 кв.м [49] => | periodikum = Malls.Ru [50] => | url = https://www.malls.ru/rus/news/v-uzbekistane-poyavitsya-pervyy-sovremennyy-megamoll-250-000-kv-m.shtml [51] => | datum vydání = 2021-07-16 [52] => | datum přístupu = 2022-12-03 [53] => }} [54] => [55] => Podle odhadů magistrátu hlavního města Taškentu činil počet obyvatel Taškentu k 1. říjnu 2022 celkem 2 934 100 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [56] => | příjmení = maksad [57] => | titul = Население Ташкента приближается к 3 млн. жителей [58] => | url = https://nuz.uz/obschestvo/1260292-naselenie-tashkenta-priblizhaetsya-k-3-mln-zhitelej.html [59] => | datum vydání = 2022-11-11 [60] => | datum přístupu = 2022-12-10 [61] => | jazyk = ru-RU [62] => }} [63] => [64] =>
[65] => [66] => Soubor:Tashkent skyline 2019.jpg|Panorama Taškentu 2019 [67] => Soubor:Humo Arena.jpg|Humo Arena [68] => Soubor:Oliy Majlis (Parliament of Uzbekistan).jpg|Parlament [69] => Soubor:Tashkent Station.JPG|Nádraží [70] => Soubor:Palace of Grand Prince Nikolai Konstantinovich 12-00.JPG|Mikulášský palác [71] => Soubor:Theatre Alisher Navoi.JPG|Divadlo [72] => Soubor:Madrasah Kukaldash (Tashkent) 12-07.JPG|Medresa [73] => [74] =>
[75] => [76] => == České stopy v Taškentu == [77] => V Taškentu sídlí velvyslanectví České republiky, které má diplomatickou i konzulární působnost pro Uzbekistán, Tádžikistán a Turkmenistán. Nachází se ve 3. ulici Navnihol v Mirzo-ulugbekském rajonu. V areálu velvyslanectví je i bytový dům postavený v době od října 2001 do června 2002 českou firmou Sprint Zlín.{{Citace elektronické monografie [78] => | titul = Rekonstrukce objektu velvyslanectví a novostavba bytového domu v Taškentu {{!}} SPS Projekt spol. s r.o. [79] => | url = http://www.sps-projekt.cz/administrativni-a-polyfunkcni-objekty/rekonstrukce-objektu-velvyslanectvi-a-novostavba-bytoveho-domu-v-taskentu/ [80] => | datum přístupu = 2022-10-16 [81] => | jazyk = cs-CZ [82] => }} [83] => [84] => Před rokem 1993 sídlila v Taškentu pobočka československého velvyslanectví v Moskvě. Byla vůbec prvním zahraničním zastoupením v tehdy ještě [[Uzbecká sovětská socialistická republika|Uzbecké sovětské socialistické republice]] a současně i prvním českým zastupitelským úřadem pro všech 5 středoasijských republik. Byla otevřena a akreditována ve 2. polovině roku 1990. V rámci pobočky byli postupně akreditováni zástupci podniků ZŤS Detva, Motokov, Centrotex, Elitex, postupně přicházeli představitelé dalších podniků (Sigma, Barum, ČKD, Marc CZ, TICO-Car atd). Pobočka sídlila na tehdejší ulici Lenina, dnes Šarafa Rašidova, naproti kavárny Golubye kupola. Později se přemístila na ulici Navoi, zhruba proti stadionu.{{Citace elektronického periodika [85] => | titul = Historie úřadu v Taškentu {{!}} Velvyslanectví České republiky v Taškentu [86] => | periodikum = www.mzv.cz [87] => | url = https://www.mzv.cz/tashkent/cz/zu/historie/index.html [88] => | datum přístupu = 2022-10-16 [89] => }} [90] => [91] => Od 29. prosince 1912 do 2. května 2016 jezdily v Taškentu tramvaje. Největší rozkvět zažívala tramvajová doprava v Taškentu v roce 1990, kdy po dodání českých vagónů značky TATRA T6B5 čítala 511 vozů. 20. srpna 2011 dorazily do Taškentu první dvě tramvaje typu Vario LF od české firmy PRAGOIMEX a.s., později bylo dodáno dalších 18 vozů. Dne 2. května 2016 byl ale tramvajový provoz v Taškentu ukončen, čímž završil 115 let dlouhou tramvajovou historii Taškentu. Avšak prezident republiky Šavkat Mirzijojev dne 10. února 2022 během pobytu v Samarkandské oblasti informoval o plánech tramvajovou dopravu v Taškentu opět obnovit.{{Citace monografie [92] => | titul = Ташкентский трамвай [93] => | url = https://ru.wikipedia.org/w/index.php?title=%D0%A2%D0%B0%D1%88%D0%BA%D0%B5%D0%BD%D1%82%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D1%82%D1%80%D0%B0%D0%BC%D0%B2%D0%B0%D0%B9&oldid=124795556 [94] => | poznámka = Page Version ID: 124795556 [95] => | jazyk = ru [96] => }} [97] => [98] => Na Botkinově hřbitově v Taškentu je pochován sovětský [[horolezec]] a [[geograf]] českého původu, čestný člen [[Všesovětská geografická společnost|Všesovětské geografické společnosti]] a [[Zasloužilý mistr sportu SSSR]] [[Vladimir Racek]], který je považován za zakladatele vysokohorské turistiky ve Střední Asii. Jeho otec Josef Racek byl Čech, který pracoval původně v Rusku u hraběte Bobrinského na břehu řeky Volhy nedaleko Uljanovska. Tam se oženil s místní dívkou, se kterou měl dva syny Jurije a Vladimira. Na konci 20. let 20. století se celá rodina přestěhovala do Kyrgyzstánu, později do Uzbekistánu.{{Citace elektronického periodika [99] => | titul = Владимир Рацек – жизнь, посвященная большим горам / Люди и Горы. Павел Павлович Захаров / Mountain.RU [100] => | periodikum = www.mountain.ru [101] => | url = http://www.mountain.ru/article/article_display1.php?article_id=6724 [102] => | datum přístupu = 2022-10-16 [103] => }} [104] => [105] => V Taškentu je také pochován hudební skladatel [[František Lejsek]], který odešel ze své rodné vlasti a přes 50 let svého tvůrčího života strávil ve Střední Asii. V Uzbekistánu je znám spíše pod uměleckým jménem Václav Vaclovič Lejsek. [106] => [107] => V roce 1915 vznikl v Taškentu symfonický orchestr řízený dirigentem F. Sedláčkem. Významnou část orchestru tvořili Češi. [108] => [109] => Po roce 1917 byl v Taškentu zorganizován Výbor zahraničních občanů, jehož součástí byli dva Češi Jindřich Jelínek a Karel Drábek. [110] => [111] => Český architekt Jaroslav Haasenkopf se natrvalo přestěhoval do Taškentu. Меzi jeho nejznámější projekty patří projekt ozelenění hlavního náměstí v Taškentu (dnes Náměstí Amira Timura, tehdy Náměstí Revoluce) v letech 1926 až 1932{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = Tashkent Retrospective [113] => | periodikum = Facebook [114] => | url = https://www.facebook.com/tashkentretrospective/posts/1070112569842689?comment_id=1070120546508558&reply_comment_id=1070465973140682&comment_tracking=%7B%22tn%22%3A%22R%22%7D [115] => | jazyk = cs [116] => | datum přístupu = 2022-12-03 [117] => }}, projekt tzv. komunistického hřbitova v ulici Botkina{{Citace elektronického periodika [118] => | titul = «Коммунистическое кладбище» - Ташкент [119] => | periodikum = wikimapia.org [120] => | url = http://wikimapia.org/15298749/ru/%C2%AB%D0%9A%D0%BE%D0%BC%D0%BC%D1%83%D0%BD%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B8%D1%87%D0%B5%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B5-%D0%BA%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%B1%D0%B8%D1%89%D0%B5%C2%BB [121] => | jazyk = ru [122] => | datum přístupu = 2022-12-03 [123] => }} nebo projekt botanické zahrady v Taškentu.{{Citace elektronického periodika [124] => | příjmení = Виктория [125] => | titul = Ботанический сад в Ташкенте. График работы, цены, фото, адрес, как доехать, карта [126] => | periodikum = Туризм и путешествия, континенты, страны и города. Самое интересное о каждом уголке мира всем туристам! [127] => | url = https://touristam.com/botanicheskiy-sad-v-tashkente.html [128] => | datum vydání = 2020-06-07 [129] => | jazyk = ru-RU [130] => | datum přístupu = 2022-12-03 [131] => }} Jeho dcera O. J. Gaazenkopf, také architekta, byla autorkou návrhu první etapy sídliště bytových domů v taškentské čtvrti Čilanzar,{{Citace monografie [132] => | příjmení = Ilkhamov [133] => | jméno = Alisher [134] => | titul = Etničeskij atlas Uzbekistana [135] => | vydavatel = Open Society Institute Assistance Foundation Uzbekistan [136] => | místo = Taškent [137] => | rok vydání = 2002 [138] => | počet stran = 455 [139] => | strany = 248 [140] => | ref = https://www.hks.re/wiki/_media/2014:atlas-uzb-2002.pdf [141] => }} spoluautorkou prvního stacionáře v Taškentu pro dlouhodobě nemocné (tehdy Institutu fyzických metod léčení N. A. Semaško, dnes [https://therapy.uz/ Republikové specializované vědecké a praktické lékařské centrum pro terapii a léčebnou rehabilitaci]){{Citace elektronické monografie [142] => | titul = Биография академика Васит Вахидович Вахидова [143] => | url = https://www.rscs.uz/history/biografiya-akademika-vasit-vahidovich-vahidova/ [144] => | datum přístupu = 2022-12-03 [145] => }} nebo spoluautorkou projektu víceoborové nemocnice v taškentské čtvrti Dombirobod.{{Citace elektronického periodika [146] => | titul = Проектному институту «Ташгипрогор» – 80 лет {{!}} Stroyka.uz [147] => | periodikum = stroyka.uz [148] => | url = https://stroyka.uz/arch/publish/doc/text137566_proektnomu_institutu_tashgiprogor_-_80_let [149] => | jazyk = ru [150] => | datum přístupu = 2022-12-03 [151] => }} [152] => [153] => V Taškentském muzeu (dnes Muzeum historie národů Uzbekistánu) pracoval Čech August, který s velkou pečlivostí a svědomitostí popisoval numismatické sbírky. Později se oženil s Ruskou Varvarou a odešel s rodinou do Prahy. [154] => [155] => Eseje a články o Uzbekistánu psal spisovatel a novinář Julius Fučík, který v Taškentu žil v roce 1930 a pak znovu v letech 1934 až 1936. V roce1982 bylo v domě č. 54, ve kterém žil, dokonce otevřeno Muzeum Julia Fučika a přilehlá ulice, do té doby zvaná Žukovského (dnes Sodiq Azimov kochasi) byla přejmenována na Fučíkovu.{{Citace elektronického periodika [156] => | titul = Tashkent Retrospective [157] => | periodikum = Facebook [158] => | url = https://www.facebook.com/tashkentretrospective/posts/1015424695311477/ [159] => | jazyk = cs [160] => | datum přístupu = 2022-12-03 [161] => }} [162] => [163] => Bakteriolog a ředitel vojenské nemocnice Aleksej Dmitrijevič Grekov během 1. světové války léčil v Taškentu válečné zajatce, přičemž mnozí z nich byli Češi. V roce 1947 řekl o Češích, že „jich v Taškentu zůstal slušný počet, vzali si Rusky a přijali sovětské občanství. S některými jsem se dobře znal a stále znám.“ Ve svých pamětech vzpomínal na Čecha Antona Anžlovara, který mu z vděčnosti za záchranu života daroval vlastnoručně vyřezanou z ořechu hůl a misku zdobenou biblickým námětem.{{Citace elektronického periodika [164] => | titul = Чехи в Узбекистане [165] => | periodikum = Письма о Ташкенте [166] => | url = https://mytashkent.uz/2017/12/12/chehi-v-uzbekistane/ [167] => | jazyk = ru-RU [168] => | datum přístupu = 2022-12-03 [169] => }} [170] => [171] => == Slavní rodáci == [172] => * [[Viktor Brjuchanov]] (1935–2021), manažer výstavby [[Černobylská jaderná elektrárna|Černobylské jaderné elektrárny]] [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimíra Iljiče Lenina]] a její ředitel v letech 1970 až 1986 [173] => * [[Boris Naděždin]] (* 1963) – ruský politik [174] => * [[Džamolidin Abdužaparov]] (* 1964), bývalý uzbecký závodník v [[Silniční cyklistika|silniční cyklistice]] [175] => * [[Alina Kabajevová]] (* 1983), ruská [[Politik|politička]] a bývalá [[Moderní gymnastika|moderní gymnastka]], olympijská vítězka z [[Letní olympijské hry 2004|LOH 2004]] [176] => * [[Akgul Amanmuradovová]] (* 1984), uzbecká profesionální tenistka [177] => * [[Varvara Lepčenková]] (* 1986), uzbecko-americká profesionální [[Tenis|tenistka]] [178] => * [[Rita Volk]] (* 1990) – herečka a modelka [179] => * [[Bekzod Abdurahmonov]] (* 1990), uzbecký zápasník-[[Zápas ve volném stylu|volnostylař]], bronzový medailista z [[Letní olympijské hry 2020|LOH 2020]] [180] => [181] => == Partnerská města == [182] => * {{Partnerské město|Ankara|rok=2004}} [183] => * {{Flagicon|KAZ}} [[Astana]], [[Kazachstán]] [184] => * {{Partnerské město|Ašchabad|rok=2017}} [185] => * {{Partnerské město|Berlín|rok=1996}} [186] => * {{Partnerské město|Dnipro|rok=1998}} [187] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Istanbul]], [[Turecko]] [188] => * {{Flagicon|Pákistán}} [[Karáčí]], [[Pákistán]] [189] => * {{Partnerské město|Kortrijk|rok=1989}} [190] => * {{Partnerské město|Seattle|rok=1973}} [191] => * {{Partnerské město|Šanghaj|rok=1994}} [192] => [193] => == Odkazy == [194] => === Reference === [195] => [196] => [197] => === Literatura === [198] => * Sahadeo, J. Russian Colonial Society in Tashkent, 1865-1923. Bloomington, IN, Indiana University Press, 2010. [199] => * Stronski, P. Tashkent: Forging a Soviet City, 1930-1966. Pittsburgh, University of Pittsburgh Press, 2010 (Central Eurasia in Context). [200] => [201] => === Externí odkazy === [202] => * {{Wikislovník|heslo=Taškent}} [203] => * {{Commonscat}} [204] => * {{Commons}} [205] => * {{uz}} {{ru}} {{en}} [https://web.archive.org/web/20120628062555/http://toshkent.uz/ Oficiální internetové stránky] [206] => [207] => {{Hlavní města Asie}} [208] => {{Autoritní data}} [209] => [210] => [[Kategorie:Taškent| ]] [211] => [[Kategorie:Města v Uzbekistánu]] [212] => [[Kategorie:Taškentský vilájet]] [213] => [[Kategorie:Hlavní města v Asii]] [214] => [[Kategorie:Města na hedvábné stezce]] [215] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [] => )
good wiki

Taškent

Taškent z vesmíru Ulice v Taškentu Taškent (uzbecky Toshkent, v cyrilici Тошкент, rusky Ташкент) je hlavní a nejlidnatější město Uzbekistánu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Turkestán','Sovětský svaz','19. století','továrna','Uzbekistán','gubernie','metropole','Taškentská televizní věž','Vladimir Iljič Lenin','1930-1939','horolezec','Zasloužilý mistr sportu SSSR'

Gubernie

Métropole

Továrna

Turkestán

Uzbekistán