Array ( [0] => 15571377 [id] => 15571377 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Takšoň [uri] => Takšoň [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | jméno = Takšoň [2] => | titul = velkokníže uherský [3] => | obrázek = Taksony (Chronicon Pictum 033).jpg {{!}} alt = Muž s železnou helmou, drátěnou košilí a hnědou tunikou na těle. V pravé ruce drží železný oštěp, v levé pak železný štít. [4] => | popisek = Miniatura Takšoně (''[[Chronicon Pictum]]'') [5] => | titul osoby = {{Infobox - panovník/titul [6] => | titul = [[Seznam uherských králů|uherský velkokníže]] [7] => | období = asi [[955]] – asi [[972]] [8] => | předchůdce = [[Fajsz]] [9] => | nástupce = [[Gejza (velkokníže)|Gejza]] [10] => }} [11] => | choť = princezna z [[Chazarská říše|Chazarské říše]], z kmene [[Pečeněhové|Pečeněhů]] či z [[Volžské Bulharsko|Volžského Bulharska]] [12] => | choť2 = [13] => | potomstvo = [[Gejza (velkokníže)|Gejza]]
[[Michal Uherský]] [14] => | dynastie = [[Arpádovci]] [15] => | hymna = [16] => | motto = [17] => | otec = [[Zoltán (náčelník)|Zoltán]] [18] => | matka = dcera [[Menumorut]]a (?) [19] => | datum narození = asi [[931]] [20] => | místo narození = [21] => | datum úmrtí = asi [[972]] [22] => | místo úmrtí = [23] => | datum pohřbení = [24] => | místo pohřbení = [25] => }} [26] => '''Takšoň''' (okolo [[931]] – počátkem 70. let 10. století; [[Maďarština|maďarsky]] ''Taksony'') byl od roku [[955]] až do své smrti počátkem 70. let 10. století [[uherský velkokníže]] z rodu [[Arpádovci|Arpádovců]]. [27] => [28] => Narodil se jako syn [[Zoltán (náčelník)|Zoltána]] a [[Menumorut]]ovy dcery asi roku 931. Uherským velkoknížetem se stal pravděpodobně po katastrofické porážce Maďarů v [[Bitva na Lechu (955)|bitvě na Lechu]] z roku 955. Ačkoli se jako mladý účastnil nájezdů do západní Evropy, za jeho vlády Maďaři útočili na [[Byzantská říše|Byzantskou říši]]. Podle kroniky [[Gesta Hungarorum]] se za Takšoňova panování v Uhersku usadily [[muslim]]ské a [[Pečeněhové|pečeněžské]] skupiny. Zemřel na počátku sedmdesátých let 10. století. [29] => [30] => == Život == [31] => [[Soubor:Solt in Solt.JPG|alt=Dřevěná socha muže s helmou na hlavě, v jedné ruce držící meč ve druhé luk.|vlevo|náhled|267x267pixelů|Socha Zoltána, Takšoňova otce, v [[Solt|Soltě]]]] [32] => Takšoň se narodil jako syn [[Zoltán (náčelník)|Zoltána]]{{Citace monografie | příjmení = Kristó | jméno = Gyula | odkaz na autora = Gyula Kristó | příjmení2 = Makk | jméno2 = Ferenc | titul = Az Árpád-ház uralkodói | vydání = | vydavatel = I.P.C. Könyvek | místo = Budapest | rok vydání = 1996 | počet stran = 288 | strany = 22, 24 | isbn = 9637930973 | oclc = 1087538045 | jazyk = hu | poznámka = dále jen [Az Arpád]}} a jeho neznámé ženy, snad dcery [[Menumorut]]a, slovanského knížete, který byl údajně poražen při [[Maďarský vpád do Evropy|maďarském vpádu do Evropy]] krátce před rokem 907.{{Citace sborníku | příjmení = Kordé | jméno = Zoltán | titul = Taksony | příjmení sestavitele = Kristó | jméno sestavitele = Gyula | příjmení sestavitele2 = Engel | jméno sestavitele2 = Pál | příjmení sestavitele3 = Makk | jméno sestavitele3 = Ferenc | sborník = Korai magyar történeti lexikon (9.–14. század) | vydání = 1 | vydavatel = Akadémiai Kiadó | místo = Budapest | rok vydání = 1994 | počet stran = 753 | strany = 659 | oclc = 32052132 | isbn = 9789630567220 | jazyk = hu}}{{Citace monografie | příjmení = Madgearu | jméno = Alexandru | titul = The Romanians in the Anonymous Gesta Hungarorum: Truth and Fiction. | url = https://archive.org/details/romaniansanonymo00madg | vydání = | vydavatel = Romanian Cultural Institute, Center for Transylvanian Studies | místo = Cluj-Napoca | rok vydání = 2005 | počet stran = 218 | strany = [https://archive.org/details/romaniansanonymo00madg/page/26 26] | isbn = 973-7784-01-4 | jazyk = en}} Není však vyloučené, že vládce Menumorut je jen fiktivní postava, neboť jeho jméno označuje také [[Velkomoravská říše|Velkomoravskou říši]].{{Citace monografie | titul = Słownik starożytności słowiańskich | vydavatel = Zakład Narodowy im. Ossoliński | místo = Wrocław | rok vydání = 1996 | strany = 439–440 | isbn = | jazyk = pl}} Kronika [[Gesta Hungarorum]] Takšoňovo narození datuje do roku 931.{{Citace monografie | titul = Deeds of the Hungarians | vydavatel = Central European University Press | místo = Budapest | rok = 2010 | počet stran = 326 | strany = 121 | isbn = 9781441694997 | redaktoři = Martyn C. Rady, László Veszprémy | překladatelé = Martyn C. Rady, János M. Bak | jazyk = en | poznámka = dále jen [Deeds of the Hungarians]}}''Az Arpád'', s. 24. Na velkoknížecí stolec dle ní nastoupil po otcově abdikaci v roce 947,{{Citace monografie | příjmení = Engel | jméno = Pál | titul = The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895–1526 | vydavatel = Tauris Publishers | místo = New York | rok vydání = 2001 | strany = 19 | isbn = 1-86064-061-3 | poznámka = dále jen [The Realm of St Stephen] | jazyk = en}}{{Citace sborníku | příjmení = Tóth | jméno = Sándor László | titul = Zaltas | příjmení sestavitele = Kristó | jméno sestavitele = Gyula | příjmení sestavitele2 = Engel | jméno sestavitele2 = Pál | příjmení sestavitele3 = Makk | jméno sestavitele3 = Ferenc | sborník = Korai magyar történeti lexikon (9.–14. század) | vydání = 1 | vydavatel = Akadémiai Kiadó | místo = Budapest | strany = 741 | isbn = 9789630567220 | rok vydání = 1994 | počet stran = 753 | oclc = 32052132 | jazyk = hu | poznámka = dále jen [Korai]}} tedy tři roky před jeho smrtí.''Korai'', s. 741. [33] => [[Soubor:Taksony.jpg|alt=Tmavě zelená busta muže s knírem a čepicí na hlavě. Busta je postavena na podstavci s jménem Taksony.|náhled|Busta Takšoně v maďarském národním parku.]] [34] => Moderní historici tyto informace však zpochybňují. Soudobý kronikář [[Liutprand z Cremony]] tvrdí,{{Citace monografie | příjmení = Györffy | jméno = György | titul = A magyarok elődeiről és a honfoglalásról: kortársak és krónikások hiradásai | vydání = | vydavatel = Gondolat | místo = Maďarsko | rok vydání = 2002 | počet stran = 354 | strany = 212, 220 | isbn = 963-389-272-4 | jazyk = hu | poznámka = dále jen [A magyarok]}} že Takšoň v roce 947 vedl výpravu proti Italům, zřejmě se tedy narodil dlouho před rokem 931. Při tažení do Itálie Takšoň údajně dosáhl až města [[Otranto|Otranta]] v [[Apulie|Apulii]]. Odtáhl prý poté, co mu zaplatil italský král [[Berengar II. Italský|Berengar II.]]{{Citace monografie | příjmení = Kristó | jméno = Gyula | titul = Szent István Király | url = http://mek.oszk.hu/05000/05000/html/kristo011.html | vydavatel = Neumann Kht. | místo = Budapest | kapitola = A felmenők | rok = 2002 | jazyk = hu}} Vládu Takšoňova otce zaznamenal pouze autor Gesta Hungarorum, podle něhož byl Zoltán také předkem všech uherských panovníků. Gesta Hungarorum tak není pro Zoltánovo panování spolehlivým zdrojem.''Az Arpád'', s. 21. [35] => [36] => Podle kroniky [[Johannes Aventinus|Johanna Aventina]] z 15. století Takšoně v roce 948 porazili Rakušané a [[Karantánci|Korutanci]]. Takšoňův současník, byzantský císař [[Konstantin VII. Porfyrogennetos]] uvádí, že okolo roku 950 Maďarům vládl [[Fajsz]], Takšoňův bratranec.''Az Arpád'', s. 22-23 [37] => [38] => [[Soubor:Taksony Litho 2.jpg|alt=Muž s knírem v železné helmě, drátěné košili a šedých kalhotách. V jedné ruce drží žlutomodrý dřevec, ve druhé železný štít.|náhled|vlevo|Obraz Takšoně od [[Josef Kriehuber|Josefa Kriehubera]]]] [39] => Podle Johanna Aventina se Takšoň roku 955 účastnil [[Bitva na Lechu (955)|bitvy na Lechu]]. V ní budoucí císař [[Ota I. Veliký]] porazil téměř osmitisícové maďarské vojsko.{{Citace monografie | příjmení = Spinei | jméno = Victor | titul = The Great Migrations in the East and South East of Europe from the Ninth to the Thirteenth Century. vydavatel = Romanian Cultural Inst., Center for Transylvanian Studies | místo = Cluj-Napoca | rok vydání = 2003 | počet stran = 835 | strany = 81 | isbn = 973-85894-5-2 | jazyk = en | poznámka = dále jen [The Great Migrations]}} Pokud by měl Aventinus pravdu, byl by Takšoň jedním z mála maďarských velitelů, kteří bitvu přežili. Na základě Aventina se historici [[Gyula Kristó]] a [[Zoltán Kordé]] domnívali, že Fajsz Takšoňovi předal vládu právě po bitvě na Lechu. Tuto možnost potvrzuje francouzský kronikář z 13. století [[Alberich z Trois-Fontaines]], podle něhož se jeden z přeživších Maďarů stal jejich králem. Porážka na Lešském poli ukončila staromaďarské vpády do střední a západní Evropy a donutila Maďary, aby se trvale usadili na území mezi řekami [[Enže]] a [[Traisen]].''The Great Migrations'', s. 82. Jejich nájezdy však i nadále pokračovaly do [[Byzantská říše|Byzantské říše]].''The Realm of St Stephen'', s. 15. Tak například v roce 965 se Maďaři zúčastnili útoku bulharského cara, [[Petr I. Bulharský|Petra I.]], do Byzance a o pět let později podpořili intervenci kyjevského knížete [[Svjatoslav I. Igorevič|Svjatoslava I.]] na [[Balkán]].{{Citace sborníku | příjmení = Makkai | jméno = Lászlo | titul = The establishment of the Árpad dynasty | příjmení sestavitele = Sugar | jméno sestavitele = Peter | příjmení sestavitele2 = Hanák | jméno sestavitele2 = Péter | příjmení sestavitele3 = Frank | jméno sestavitele3 = Tibor | sborník = A History of Hungary | vydání = 1 | vydavatel = Indiana University Press | místo = Bloomington | rok vydání = 1994 | počet stran = 432 | strany = 15 | oclc = 911292515 | isbn = 0-253-35578-8 | jazyk = en}} [40] => [41] => Autor Gesta Hungarorum uvádí, že se za Takšoňova panování v Uhersku usadili [[muslim]]ové z [[Volžské Bulharsko|Volžského Bulharska]].''Deeds of the Hungarians'', s. 127.''A magyarok'', s. 180, 291.{{Citace monografie | příjmení = Berend | jméno = Nora | titul = At the Gate of Christendom: Jews, Muslims and "Pagans" in Medieval Hungary, c. 1000–c.1300 | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok vydání = 2006 | počet stran = 364 | strany = 65 | isbn = 978-0-521-02720-5 | jazyk = en | poznámka = dále jen [At the Gate]}} Tuto zprávu podporuje deník [[Ibráhím ibn Jákúb|Ibráhíma ibn Jákúba]] z roku 965, podle něhož do Prahy přicházeli muslimové z Uher.''Az Arpád'', s. 25.''At the Gate'', s. 65–66. Gesta Hungarorum také uvádí, že se za Takšoně v Uhersku usadili [[Pečeněhové]]. Gesta Hungarorum tvrdí, že jim Takšoň udělil území kolem [[Tisa|Tisy]].''The Great Migrations'', s. 126. Jedinou zmínkou o Takšoňově západní politice je zpráva Liutpranda z Cremony, podle jehož výpovědi se v roce 963 do Uherska vypravil vyslanec papeže [[Jan XII.|Jana XII.]], jistý Zacheus, který měl Takšoně popudit proti císařovi Otovi.{{Citace monografie | autor = Liutprand z Cremony | odkaz na autora = Liutprand z Cremony | titul = The Complete Works of Liudprand of Cremona | překladatelé = Paolo Squatriti | vydání = | vydavatel = CUA Press | místo = Washington, D.C | rok vydání = 2007 | počet stran = 296 | strany = 224 | isbn = 978-0-8132-1506-8}}{{Citace monografie | příjmení = Berend | jméno = Nora | příjmení2 = Laszlovszky | jméno2 = József | příjmení3 = Szakács | jméno3 = Béla Zsolt | titul = The kingdom of Hungary | sborník = Christianization and the Rise of Christian Monarchy: Scandinavia, Central Europe and Rus', c. 900–1200 | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok vydání = 2009 | počet stran = 460 | strany = 329 | isbn = 978-0-521-87616-2 | jazyk = en}} Není nicméně známo, jestli Zacheus do Uher skutečně dorazil. Takšoňovi se na sklonku života podařilo rovněž zařídit sňatek svého staršího syna [[Gejza (velkokníže)|Gejzy]] se [[Sarolt z Transylvanie|Sarolt]], dcerou transylvánského knížete [[Gyula II.|Gyuly II.]] Zemřel na počátku 70. let 10. století. [42] => [43] => == Rodina == [44] => Kronika Gesta Hungarorum za Takšoňovou manželku považuje ženu ''ze země Kumánů.'' Pocházela pravděpodobně z [[Chazarská říše|Chazarské říše]], anebo z kmene [[Pečeněhové|Pečeněhů]], či z [[Volžské Bulharsko|Volžského Bulharska]]. Podle Gesta Hungarorum zařídil tento sňatek Takšoňův otec [[Zoltán (náčelník)|Zoltán]]. Historik [[György Györffy]] se domníval, že s Takšoňovou ženou byl příbuzný [[Tonuzoba]], pečeněžský náčelník, který od Takšoně dostal území kolem řeky [[Tisa|Tisy]].{{Citace monografie | příjmení = Györffy | jméno = György | titul = King Saint Stephen of Hungary | vydavatel = East European Monographs | místo = New York | rok vydání = 1994 | počet stran = 213 | strany = 36 | isbn = 0-88033-300-6 | jazyk = en}} Prvním Takšoňovým synem byl [[Gejza (velkokníže)|Gejza]], který se stal uherským velkoknížetem. Jeho druhým synem byl [[Michal Uherský]], jehož potomci v Uhersku vládli od roku 1046.''Az Arpád'', kapitola Dodatek 1. [45] => [46] => {| width="100%" style="text-align:center; vertical-align:middle;" cellspacing="0" cellpadding="0" [47] => | colspan="2" |[[Arpád]] [48] => nar. 845 [49] => zm. 907 [50] => | colspan="2" |  [51] => | colspan="2" |? [52] => | colspan="2" |  [53] => | colspan="2" |[[Menumorut]] [54] => | colspan="2" |  [55] => | colspan="2" |? [56] => |- [57] => | style="border-right:1px black solid;" |  [58] => | style="border-bottom:1px black solid; border-right:1px black solid;" colspan="4" |  [59] => | style="" colspan="4" |  [60] => | style="border-bottom:1px black solid; border-left:1px black solid;" colspan="4" |  [61] => | style="border-left:1px black solid;" |  [62] => |- [63] => | colspan="3" |  [64] => | style="border-left:1px black solid; border-right:1px black solid;" colspan="8" |  [65] => | colspan="3" |  [66] => |- [67] => | colspan="2" |  [68] => | colspan="2" |[[Zoltán (náčelník)|Zoltán]] [69] => nar. asi 895 [70] => [71] => zm. asi 949 [72] => | colspan="6" |  [73] => | colspan="2" |dcera Menumoruta [74] => | colspan="2" |  [75] => |- [76] => | style="border-right:1px black solid;" colspan="3" |  [77] => | style="border-bottom:1px black solid;" colspan="8" |  [78] => | style="border-left:1px black solid;" colspan="3" |  [79] => |- [80] => | style="border-right:1px black solid;" colspan="7" |  [81] => | colspan="4" |  [82] => | colspan="3" | [83] => |- [84] => | width="7.14%" | [85] => | width="7.14%" | [86] => | width="7.14%" | [87] => | width="7.14%" | [88] => | width="7.14%" | [89] => | width="7.14%" | [90] => | width="7.14%" | [91] => | width="7.14%" | [92] => | width="7.14%" | [93] => | width="7.14%" | [94] => | width="7.14%" | [95] => | width="7.14%" | [96] => | width="7.14%" | [97] => | width="7.14%" | [98] => |- [99] => |} [100] => {| style="width:100%; text-align:center; vertical-align:top;" cellspacing="0" cellpadding="0" [101] => | colspan="2" | [102] => | style="vertical-align:middle;" colspan="2" |''Kumánská'' žena [103] => OO datum neznámé [104] => | style="vertical-align:middle;" colspan="2" |'''Takšoň''' [105] => nar. před 931 [106] => zm. 972? [107] => | colspan="2" | [108] => | colspan="2" | [109] => |- [110] => | style="width:10%;" |  [111] => | style="width:10%;" |  [112] => | style="width:10%;" |  [113] => | style="width:10%;" |  [114] => | style="width:10%;" |  [115] => | style="width:10%;border-left:1px solid black;" |  [116] => | style="width:10%;" |  [117] => | style="width:10%;" |  [118] => | [119] => | [120] => |- [121] => | style="width:10%;" |  [122] => | style="width:10%;" |  [123] => | style="width:10%;" |  [124] => | style="width:10%;" |  [125] => | style="width:10%;" |  [126] => | style="width:10%;border-left:1px solid black;" |  [127] => | style="width:10%;" |  [128] => | style="width:10%;" |  [129] => | [130] => | [131] => |- style="text-align:left;" [132] => | style="width:10%;" |  [133] => | style="width:10%;border-left:1px solid black;border-top:1px solid black;" |  [134] => | colspan="2" style="width:10%;border-top:1px solid black;" |  [135] => | colspan="2" style="width:10%;border-top:1px solid black;" |  [136] => | colspan="2" style="width:10%;border-top:1px solid black;" |  [137] => | style="width:10%;border-top:1px solid black;" |  [138] => | style="width:10%;border-left:1px solid black;" |  [139] => | [140] => |- style="vertical-align:top;" [141] => | colspan="2" |[[Gejza (velkokníže)]] [142] =>  nar. asi 940 [143] => [144] =>  zm. 997 [145] =>   [146] => | colspan="2" | [147] => | colspan="2" | [148] => | colspan="2" | [149] => | colspan="2" |[[Michal Uherský]] [150] => nar. 960/965  [151] => [152] => zm. před 997 [153] => |} [154] => [155] => == Odkazy == [156] => === Reference === [157] => {{Překlad|en|Taksony of Hungary|951121305}} [158] => [159] => [160] => === Literatura === [161] => * {{Citace monografie | titul = Deeds of the Hungarians | vydavatel = Central European University Press | místo = Budapest | rok = 2010 | počet stran = 326 | strany = 121 | isbn = 9781441694997 | redaktoři = Martyn C. Rady, László Veszprémy | překladatelé = Martyn C. Rady, János M. Bak | jazyk = en}} [162] => * {{Citace monografie | autor = Liutprand z Cremony | odkaz na autora = Liutprand z Cremony| titul = The Complete Works of Liudprand of Cremona | překladatelé = Paolo Squatriti | vydání = | vydavatel = CUA Press | místo = Washington, D.C | rok vydání = 2007 | počet stran = 296 | strany = 194 | isbn = 978-0-8132-1506-8 | jazyk = en}} [163] => * {{Citace monografie | příjmení = Berend | jméno = Nora | titul = At the Gate of Christendom: Jews, Muslims and "Pagans" in Medieval Hungary, c. 1000–c. 1300| vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok vydání = 2006 | počet stran = 364 | strany = 65 | isbn = 978-0-521-02720-5 | jazyk = en}} [164] => * {{Citace monografie | příjmení = Berend | jméno = Nora | příjmení2 = Laszlovszky | jméno2 = József | příjmení3 = Szakács | jméno3 = Béla Zsolt | titul = The kingdom of Hungary | sborník = Christianization and the Rise of Christian Monarchy: Scandinavia, Central Europe and Rus', c. 900-1200 | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok vydání = 2009 | počet stran = 460 | isbn = 978-0-521-87616-2 | jazyk = en}} [165] => * {{Citace monografie | příjmení = Engel | jméno = Pál | titul = The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895–1526 | vydavatel = Tauris Publishers | místo = New York | rok vydání = 2001 | isbn = 1-86064-061-3 | jazyk = en}} [166] => * {{Citace monografie | příjmení = Györffy | jméno = György | titul = A magyarok elődeiről és a honfoglalásról: kortársak és krónikások hiradásai | vydání = | vydavatel = Gondolat | místo = Maďarsko | rok vydání = 2002 | počet stran = 354 | strany = 212, 220 | isbn = 963-389-272-4 | jazyk = hu}} [167] => * {{Citace monografie | příjmení = Györffy | jméno = György | titul = King Saint Stephen of Hungary | vydavatel = East European Monographs | místo = New York | rok vydání = 1994 | počet stran = 213 | strany = 36 | isbn = 0-88033-300-6 | jazyk = en}} [168] => * {{Citace sborníku | příjmení = Kristó | jméno = Gyula | odkaz na autora = Gyula Kristó | titul = Géza | příjmení sestavitele = Kristó | jméno sestavitele = Gyula | příjmení sestavitele2 = Engel | jméno sestavitele2 = Pál | příjmení sestavitele3 = Makk | jméno sestavitele3 = Ferenc | sborník = Korai magyar történeti lexikon (9.–14. század) | vydavatel = Akadémiai Kiadó | místo = Budapest | rok vydání = 1994 | vydání = 1| počet stran = 753 | isbn = 9789630567220 | oclc = 32052132 | jazyk = hu}} [169] => * {{Citace monografie | příjmení = Kristó | jméno = Gyula | příjmení2 = Makk | jméno2 = Ferenc | titul = Az Árpád-ház uralkodói | vydavatel = I.P.C. Könyvek | místo = Maďarsko | rok vydání = 1996 | počet stran = 288 | isbn = 9637930973 | oclc = 1087538045 | jazyk = hu}} [170] => * {{Citace monografie | příjmení = Madgearu | jméno = Alexandru | titul = The Romanians in the Anonymous Gesta Hungarorum: Truth and Fiction | url = https://archive.org/details/romaniansanonymo00madg | vydavatel = Romanian Cultural Institute, Center for Transylvanian Studies | místo = Cluj-Napoca | rok vydání = 2005 | počet stran = 218 | strany = [https://archive.org/details/romaniansanonymo00madg/page/26 26] | isbn = 973-7784-01-4 | jazyk = en}} [171] => * {{Citace sborníku | příjmení = Makkai | jméno = Lászlo | titul = The establishment of the Árpad dynasty | příjmení sestavitele = Sugar | jméno sestavitele = Peter | příjmení sestavitele2 = Hanák | jméno sestavitele2 = Péter | příjmení sestavitele3 = Frank | jméno sestavitele3 = Tibor | sborník = A History of Hungary | vydání = 1 | vydavatel = Indiana University Press | místo = Bloomington | strany = 15 | isbn = 0-253-35578-8 | rok vydání = 1994 | počet stran = 432 | oclc = 911292515 | jazyk = en}} [172] => * {{Citace monografie | příjmení = Spinei | jméno = Victor | titul = The Great Migrations in the East and South East of Europe from the Ninth to the Thirteenth Century | vydání = | vydavatel = Romanian Cultural Inst., Center for Transylvanian Studies | místo = Cluj-Napoca | rok vydání = 2003 | počet stran = 835 | strany = 81 | isbn = 973-85894-5-2 | jazyk = en}} [173] => [174] => === Externí odkazy === [175] => * {{Commonscat}} [176] => [177] => {{Panovník [178] => | titul = [[Seznam uherských králů|Uherský velkokníže]] [179] => | kdy = [[955]] – asi [[972]] [180] => | předchůdce = [[Fajsz]] [181] => | nástupce = [[Gejza (velkokníže)|Gejza]] [182] => | obrázek = Coa_Hungary_Country_History_(855-1301).svg [183] => | velikost obrázku = 35px [184] => | jméno = Takšoň [185] => }} [186] => {{Uherští panovníci}} [187] => [188] => {{Portály|Maďarsko|Středověk|Lidé}} [189] => {{Dobrý článek}} [190] => [191] => [[Kategorie:Arpádovci]] [192] => [[Kategorie:Uherští panovníci]] [193] => [[Kategorie:Osoby s nejistým datem narození]] [194] => [[Kategorie:Narození v 10. století]] [195] => [[Kategorie:Úmrtí v 10. století]] [196] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Takšoň

Takšoň (okolo 931 - počátkem 70. let 10.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zoltán (náčelník)','Gejza (velkokníže)','Pečeněhové','Menumorut','Michal Uherský','Volžské Bulharsko','Arpádovci','muslim','Chazarská říše','Bitva na Lechu (955)','931','Tisa'

931

Arpádovci

Menumorut

Muslim

Pečeněhové

Pečeněhové jsou starobylý český šlechtický rod, pocházející z pečených lén a mající významné postavení ve středověkých dějinách Čech.

Tisa