Array ( [0] => 15488879 [id] => 15488879 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tisa [uri] => Tisa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Tisza|stránka=Tisza (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - vodní tok [2] => | řeka = Tisa
Тиса
Tisza [3] => | obrázek = Szeged-tisza3.jpg [4] => | popisek = Tisa protéká [[Segedín|Segedínem]] [5] => | alt = [6] => | délka = 996 [7] => | průtok = 810 [8] => | plocha = 157 186[https://www.icpdr.org/sites/default/files/tisza_report_summary_01_07.pdf Tisza River Basin Analysis 2007] [9] => | světadíl = [[Evropa]] [10] => | zdrojnice = Čorna Tysa a Bila Tysa ve [[Východní Karpaty|Východních Karpatech]] [11] => | zeměpisná šířka1 = 48.074722 [12] => | zeměpisná délka1 = 24.244444 [13] => | výška1 = [14] => | ústí = [[Dunaj]] [15] => | zeměpisná šířka2 = 45.135833 [16] => | zeměpisná délka2 = 20.272222 [17] => | výška2 = [18] => | protéká = {{vlajka a název|Ukrajina}} (''[[Zakarpatská oblast]]''), {{vlajka a název|Rumunsko}} (''[[Maramureš (župa)|Maramureș]]''), {{vlajka a název|Slovensko}} (''[[Košický kraj]]''), {{vlajka a název|Maďarsko}} (''[[Borsod-Abaúj-Zemplén]], [[Heves]], [[Jász-Nagykun-Szolnok]], [[Csongrád-Csanád]]''), {{vlajka a název|Srbsko}} (''[[Vojvodina]]'') [19] => | povodí = [[Atlantský oceán]], [[Černé moře]], [[Dunaj]] [20] => | hčp = [21] => | mapa = Thiz river.jpg [22] => }} [23] => '''Tisa''' ({{Vjazyce2|hu|''Tisza''}}, {{Vjazyce2|uk|Тиса / ''Tysa''}}, {{Vjazyce2|sr|Тиса / ''Tisa''}}, {{vjazyce2|de|''Theiß''}}) je [[řeka]] na [[Ukrajina|Ukrajině]], v [[Rumunsko|Rumunsku]], v [[Maďarsko|Maďarsku]], na [[Slovensko|Slovensku]] a [[Srbsko|Srbsku]]. Částečně také tvoří hranici mezi ''Ukrajinou'' a [[Rumunsko|Rumunskem]] a ''Maďarskem'' a [[Slovensko|Slovenskem]]. Je to nejdelší, levý přítok [[Dunaj]]e. Je 996 [[kilometr|km]] dlouhá. [[Povodí]] má rozlohu 157 200 [[Kilometr čtvereční|km²]] (46 % v ''Rumunsku'' a 30 % v ''Maďarsku''). Převážná část toku vede [[Podunajská nížina|Podunajskou nížinou]]. Zdroj vody je [[sníh|sněhový]] a [[déšť|dešťový]]. [24] => [25] => == Název == [26] => Řeka má relativně mezinárodně přijímaný nebo se málo měnící název. Již v [[antika|antice]] byla známá jako ''Tisia''. V [[angličtina|angličtině]] byla označována jako ''Theiss'' (z [[němčina|němčiny]]) V [[Italština|italštině]] se objevuje podoba názvu ''Tibisco'', odtud byl v takové podobě také přijat do [[Francouzština|francouzštiny]]. Případně se objevuje varianta ''Tibisque''. Současné tři varianty názvu v [[ukrajinština|ukrajinštině]], [[maďarština|maďarštině]] i [[srbština|srbštině]] se vyslovují stejně a odlišují se pouze zvláštnostmi místní ortografie. [27] => [28] => == Průběh toku == [29] => [[Soubor:Railway bridge over the river Tisza - near Rakhiv - Ukraine (4043-48).jpg|vpravo|náhled|Tisa v Karpatech s železničním mostem]] [30] => [[Soubor:Tivadar 2005, Tisza 2 - panoramio.jpg|vpravo|náhled|Koryto řeky Tisy v zimě]] [31] => [[Soubor:Tisza at Szolnok.jpg|vpravo|náhled|Řeka Tisa v [[Szolnok]]u]] [32] => [[Soubor:Danubo kaj Tiso.jpg|vpravo|náhled|Ústí Tisy do Dunaje]] [33] => [[Soubor:Novi-becej-5565.jpg|vpravo|náhled|Břeh Tisy v [[Novi Bečej|Novém Bečeji]]]] [34] => Tisa pramení na [[Ukrajina|Ukrajině]], v [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]], ve východních [[Karpaty|Karpatech]] (má dva [[pramen]]y – [[Čorna Tysa]] a [[Bila Tysa]], které se stékají u města [[Rachov]]). Řeka klesá z 437 m n. m., kolik má v Rachově až po 210 m n. m. v [[Ťačiv]]ě. Od obce [[Chmeliv]] tvoří řeka ukrajinsko-[[rumunsko]]u hranici. Krátce poté vtéká po malou chvíli na území [[Ukrajina|Ukrajiny]], aby opět pokračovala jako řeka hraniční. Západně od města [[Ťačiv]] má charakter nížinné řeky s mnoha ostrovy a [[lužní les|lužními lesy]]. Západně od obce [[Badalovo]] vtéká na maďarské území a u města [[Vásárosnamény]] přibírá řeku [[Szamos]] a směřuje na severozápad a na sever. [35] => [36] => U města [[Čop]] se opět dotýká ukrajinského území, částečně také tvoří jeho hranici se [[Slovensko|Slovenskem]]. Slovenská část lužních lesů je chráněna jako přírodní rezervace [[Tice]]. Dále řeka mění směr nejprve na západ a potom na jihozápad. Tam protéká [[Zemplín]]em a regionem Tokaje. U města [[Tiszafüred]] je regulována a obklopena vodními nádržemi. Následně protéká [[Szolnok]]em a východně od města [[Kecskemét]] se stáčí na jih. U Segedína přibírá řeku [[Mureș]] a následně vstupuje na [[Srbsko|srbské]] území u [[říční kilometr|říčního kilometru]] 156,8. [37] => [38] => Protéká městy Senta, Bečej a Titel. Před posledním uvedeným přibírá řeku [[Begej]]. U [[Titelski Breg|Titelského bregu]] se vlévá do [[Dunaj]]e (přibližně 30 km severně od [[Bělehrad]]u). Průtok se zde pohybuje mezi 792 a 1 050 m3/s, což činí z Tisy na srbském území druhý největší přítok Dunaje hned po [[Sáva|Sávě]]. Soutok leží v nadmořské výšce 70 m n. m. [39] => [40] => == Rozdělení povodí == [41] => {| [42] => ! Stát !! Velikost na území státu !! Podíl na území státu [43] => |- [44] => | || (km2) || (%) || (m3/s) || (km3) [45] => |(%) [46] => |- [47] => | {{Flagicon|Maďarsko}} [[Maďarsko]] || 46 213 || 29,4 || 47 || 1,5 || 5,7 [48] => |- [49] => | {{Flagicon|Rumunsko}} [[Rumunsko]] || 72 620 || 46,2 || 468 || 14,8 || 56,4 [50] => |- [51] => | {{Flagicon|Srbsko}} [[Srbsko]] || 10 374 || 6,6 || 4,0 || 0,1 || 0,5 [52] => |- [53] => | {{Flagicon|Slovensko}} [[Slovensko]] || 15 247 || 9,7 || 90 || 2,8 || 10,8 [54] => |- [55] => | {{Flagicon|Ukrajina}} [[Ukrajina]] || 12 732 || 8,1 || 221 || 7,0 || 26,6 [56] => |- [57] => | Celkem || 157 186 || 100,0 || 830 || 26,2 || 100 [58] => |} [59] => [60] => == Města == [61] => Řeka protéká následujícími (většími) městy [62] => [63] => * [[Ukrajina]]: [[Chust]], [[Rachov]], [[Ťačiv|Ťačev]], [[Čop]] [64] => * [[Maďarsko]]: [[Tokaj]], [[Tiszaújváros]], [[Tiszafüred]], [[Szolnok]], [[Csongrád-Csanád]], [[Segedín]] [65] => * [[Srbsko]]: [[Kanjiža]], [[Novi Bečej]], [[Titel]]s [66] => [67] => === Větší přítoky === [68] => * Pravé: [[Kosivska]], [[Teresva (řeka)|Teresva]], [[Terebla]], [[Rika]], [[Boržava (řeka)|Boržava]], [[Bodrog]], [[Slaná (řeka)|Sajó]], [[Eger (Tisa)|Eger]], [[Zagyva]], [[Jegrička]]. [69] => [70] => * Levé: [[Iza]], [[Szamos]], [[Kriš]], [[Mureș|Maros]], [[Bega]], [[Batar]], [[Kraszna]], [[Vișeu]]. [71] => [72] => == Historie == [73] => Již v období středověku vznikaly na Tise různé hráze, které měly za úkol zvyšovat množství vody pro různé kanály, resp. regulovat povodně.{{Citace sborníku [74] => | příjmení = Borsos [75] => | jméno = Béla [76] => | příjmení2 = Sendzimir [77] => | jméno2 = Jan [78] => | titul = The Tisza River: Managing a Lowland River in the Carpathian Basin [79] => | sborník = Riverine Ecosystem Management [80] => | odkaz na sborník = [81] => | vydavatel = [82] => | odkaz na vydavatele = [83] => | místo = [84] => | rok vydání = 2018 [85] => | strany = 542 [86] => | jazyk = angličtina [87] => }} [88] => [89] => Na řece Tise se roku 1697 odehrála velká bitva mezi křesťanskou [[Evropa|Evropou]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]. [[Bitva u Zenty]] byla jedna z nejdrtivějších porážek v turecké historii, odhaduje se, že se při ní v Tise utopilo na 10 000 tureckých vojáků. Turci během několika desítek let své vlády v regionu nechali některé oblasti okolo Tisy zpustnout záměrně tak, aby nově vzniklý močál znemožnil příchod nepřátelských vojsk.{{Citace sborníku [90] => | příjmení = Borsos [91] => | jméno = Béla [92] => | příjmení2 = Sendzimir [93] => | jméno2 = Jan [94] => | titul = The Tisza River: Managing a Lowland River in the Carpathian Basin [95] => | sborník = Riverine Ecosystem Management [96] => | odkaz na sborník = [97] => | vydavatel = [98] => | odkaz na vydavatele = [99] => | místo = [100] => | rok vydání = 2018 [101] => | strany = 543 [102] => | jazyk = angličtina [103] => }} [104] => [105] => V [[19. století]] bylo koryto řeky na mnoha místech narovnáno. Důvodem bylo riziko povodní a uvolnění půdy pro zemědělství a další využití. Do jisté míry byly povodně závažnější i z důvodu odlesňování svahů [[Karpaty]] pro potřeby těžby dřeva. Bylo tomu učiněno napřímením řady meandrů, vybudováním průplavů a nových koryt. Na mnoha místech v tehdejších Uhrách se nachází pozůstatky starého koryta Tisy, které bylo odděleno od nového a ponecháno jako laguna nebo jezero. Nejdelší z nich nese název [[Cibakházi Holt-Tisza]] a je 17 km dlouhé. V Srbsku se potom nachází lokalita [[Mrtvaja]]. Program regulace Tisy inicioval v roce [[1846]] [[István Széchenyi]]. Projekt byl zahájen dne [[27. srpen|27. srpna]] [[1846]] a skončil v roce [[1880]]. Tím se délka řeky snížila na současných 966 km, přibylo 589 slepých ramen a kanálů, přibylo 136 km nového říčního koryta. [106] => [107] => V bývalé jižní části Uher je řeka napojena na řadu kanálů, např. [[Kanál DTD]] a další, které zajišťují zavlažování nebo odvodňování rovinaté krajiny. Zároveň vznikly rozsáhlé valy proti povodním, které o 90 % zmenšily rozlohu původní přirozeně zaplavované oblasti okolo řeky. Tyto valy se svojí strukturou a výškou postupně vyvíjely a navyšovaly vždy po každé další povodni tak, aby odolaly rozvodněnému toku.{{Citace sborníku [108] => | příjmení = Borsos [109] => | jméno = Béla [110] => | příjmení2 = Sendzimir [111] => | jméno2 = Jan [112] => | titul = The Tisza River: Managing a Lowland River in the Carpathian Basin [113] => | sborník = Riverine Ecosystem Management [114] => | odkaz na sborník = [115] => | vydavatel = [116] => | odkaz na vydavatele = [117] => | místo = [118] => | rok vydání = 2018 [119] => | strany = 545 [120] => | jazyk = angličtina [121] => }} Oddělení některých slepých ramen a lužních lesů valy nicméně způsobilo jejich zaplavování (neboť voda nemohla odtékat zpět do řeky), což postupem času vedlo k potřebě odčerpávání vody a zároveň ke ztrátě zemědělské půdy.{{Citace sborníku [122] => | příjmení = Borsos [123] => | jméno = Béla [124] => | příjmení2 = Sendzimir [125] => | jméno2 = Jan [126] => | titul = The Tisza River: Managing a Lowland River in the Carpathian Basin [127] => | sborník = Riverine Ecosystem Management [128] => | odkaz na sborník = [129] => | vydavatel = [130] => | odkaz na vydavatele = [131] => | místo = [132] => | rok vydání = 2018 [133] => | strany = 547 [134] => | jazyk = angličtina [135] => }} [136] => [137] => Do roku [[1918]] byla nazývána ''nejmaďarštější řekou'', neboť protékala výhradně jen na území [[Země Koruny svatoštěpánské|Zalitavska]]. [138] => [139] => Ve své jižní části byla během [[druhá světová válka|druhé světové války]] hraniční řekou mezi Srbskem (okupovaným německou armádou) a zvětšeným horthyovským Maďarskem. [140] => [141] => V roce [[1970]] bylo nedaleko obce [[Kisköre]] vybudováno jezero na Tise, které je oblíbené pro rekreaci. Vznikl tím unikátní ekosystém.{{Citace elektronického periodika [142] => | titul = Tisza-tó, az ember alkotta paradicsom [143] => | url = https://port.hu/adatlap/film/mozi/tisza-to-az-ember-alkotta-paradicsom-tisza-to-az-ember-alkotta-paradicsom/movie-248334 [144] => | jazyk = hu [145] => | datum přístupu = 2023-12-05 [146] => }} [147] => [148] => Vstupem Maďarska do Evropské unie byla řeka překlasifikována v Maďarsku jako řeka mezinárodního významu a otevřela se pro mezinárodní vodní plavbu. Do té doby toto maďarská vláda odmítala.{{chybí zdroj}} [149] => [150] => V [[duben 2006|dubnu 2006]] dosáhla Tisa nejvyšší historicky zaznamenané hladiny (na srbském území), a to 949 cm u [[Novi Kneževac|Nového Kneževace]]. [151] => [152] => V roce [[2023]] v souvislosti s [[Válka na Ukrajině|válkou na Ukrajině]] byl hraniční úsek řeky mezi Ukrajinou a Rumunskem častým místem pro nelegální překračování hranice. Na počátku války se v řece utopilo 19 mužů.{{Citace elektronického periodika [153] => | titul = Река смерти: как украинцы бегут в ЕС [154] => | url = https://www.bbc.com/russian/media-66662071 [155] => | jazyk = ru [156] => | datum přístupu = 2023-12-05 [157] => }}{{Citace elektronického periodika [158] => | titul = В реке Тиса на границе с Румынией утонули за последний месяц трое мужчин, пытавшихся нелегально пересечь границу [159] => | url = https://censor.net/ru/video_news/3428591/v_reke_tisa_na_granitse_s_rumynieyi_utonuli_za_posledniyi_mesyats_troe_mujchin_pytavshihsya_nelegalno [160] => | jazyk = ru [161] => | datum přístupu = 2023-12-05 [162] => }} [163] => [164] => Dochází rovněž i k destrukci unikátních [[lužní les|lužních lesů]] na břehu řeky Tisy, které jsou nahrazovány např. plantážemi rychle rostoucích topolů, které jsou potom těženy pro potřeby dřevařského průmyslu.{{Citace elektronického periodika [165] => | titul = Плавне шуме Тисе нестају због профита дрвне индустрије [166] => | url = https://www.politika.rs/scc/clanak/492543/Plavne-sume-Tise-nestaju-zbog-profita-drvne-industrije [167] => | jazyk = sr [168] => | datum přístupu = 2023-12-05 [169] => }} Některé lesy jsou nicméně chráněny jako [[Přírodní park (Srbsko)|přírodní park]], např. [[Přírodní park Stará Tisa|Stará Tisa]], tak, aby nebyly zničeny.{{Citace elektronického periodika [170] => | titul = Бисерно острво Тисе, туристичка оаза и дом јединствене врсте грожђа у Европи [171] => | url = https://www.rts.rs/magazin/putujemo/4948191/biserno-ostrvo-tisa-turizam-vino.html [172] => | jazyk = sr [173] => | datum přístupu = 2023-12-05 [174] => }} [175] => [176] => == Kulturní význam == [177] => V [[maďarská kultura|maďarské kultuře]] byla řeka častokrát zmiňována. Básnil o ní i [[Sándor Petőfi]] a věnován ji byl také televizní seriál Szép, szőke szerelmünk, a Tisza (Naše krásná, blonďatá láska, Tisa). [178] => [179] => Řeka tvoří přirozenou historickou západní hranici regionu [[Banát]]{{Citace elektronického periodika [180] => | titul = Za největší evropskou pouští i českým i krajany do srbského Banátu [181] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/za-nejvetsi-evropskou-pousti-i-ceskymi-krajany-do-srbskeho-banatu/ [182] => | jazyk = cs [183] => | datum přístupu = 2023-12-05 [184] => }} a východní hranici regionu [[Bačka]]. [185] => [186] => Na některých místech na Tise je možné pozorovat líhnutí hmyzu. S touto událostí se pojí řada legend a příběhů.{{Citace elektronického periodika [187] => | titul = Kako izgleda kada Tisa cveta [188] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/kako-izgleda-kada-tisa-cveta/ [189] => | jazyk = sr [190] => | datum přístupu = 2023-10-26 [191] => }} Neformálně je označován v Srbsku jako [[kvetení Tisy]]. [192] => [193] => Podle řeky je pojmenován asteroid [[(13121) Tisza]]. [194] => [195] => == Fauna a flóra == [196] => V lužních lesích na březích Tisy i v řece samotné žije řada zvířat. Okolo 200 druhů ptáků sídlí v prostoru ptačí rezervace u [[Tiszafüred]]u. Řeka přirozeně ovlivňovala okolní krajinu častými záplavami. [197] => [198] => Od roku [[2020]] se v řece vyskytuje [[Bochnatka americká]]. [199] => [200] => == Vodní režim == [201] => Průměrný [[Průtok vodního toku|průtok]] na dolním toku ([[Senta]] v [[Srbsko|Srbsku]]) je 810 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Vyšší vodní stavy jsou na jaře (březen až duben), v létě dochází ke zvýšeným stavům v důsledku dešťů a v zimě je průtok malý. Ledová pokrývka je nestálá a vydrží v chladných zimách maximálně dva měsíce. V povodí Tisy bývají velké povodně ([[1970]], [[2006]]). [202] => [203] => == Využití == [204] => Voda z ''Tisy'' se hojně využívá pro [[zavlažování]] a z řeky vede mnoho [[Zavlažovací kanál|zavodňovacích i zavlažovacích kanálů]]. K tomuto účelu se využívá zhruba třetina veškeré vody z řeky. Pro potřeby průmyslu se spotřebuje další třetina, která se z Tisy odčerpá. Pouze asi 15 % vody se využívá pro zásobování obyvatelstva [[pitná voda|pitnou vodou]]. Jistý význam má také zásobování tepelných elektráren vodou pro potřeby jejich chlazení. [205] => [206] => U města [[Tiszafüred]], v Maďarsku se na řece nachází velká [[přehradní nádrž]] ([[Kisköre]] – délka 30 km). Postupem času se z přehrady stalo jedno nejpopulárnějších [[turistika|turistických]] letovisek v celé zemi. Obklopují jej vesnice [[Abádszalók]], [[Karcag]], [[Tiszanána]], [[Beregfürdő]], [[Tiszacsege]], [[Tiszafüred]], [[Tiszaújváros]] a [[Tiszaval]]. Hloubka jezera je jen asi 2,5 metru a rozloha 127 km². [207] => [208] => Na řeku Tisu je napojena také soustava rybníků ve Vojvodině ([[Ečka]]), která je největší v Srbsku. [209] => [210] => 476 km řeky je splavných (od města [[Tiszakarad]] v ''Maďarsku''). Na horním toku se splavuje [[dřevo]]. Splavnost řeky je nicméně ovlivněná výškou vody, v případě sucha je plavba zastavena. Je to dáno také tím, že množství vody v řece silně osciluje. V [[Senta|Sentě]], kde řeka vstupuje na srbské území, se pohybuje od 1 610 m3 až do 125 m3. V extrémních situacích mohou být rozdíly v průtoku ještě vyšší.{{Citace sborníku [211] => | příjmení = Borsos [212] => | jméno = Béla [213] => | příjmení2 = Sendzimir [214] => | jméno2 = Jan [215] => | titul = The Tisza River: Managing a Lowland River in the Carpathian Basin [216] => | sborník = Riverine Ecosystem Management [217] => | odkaz na sborník = [218] => | vydavatel = [219] => | odkaz na vydavatele = [220] => | místo = [221] => | rok vydání = 2018 [222] => | strany = 541 [223] => | jazyk = angličtina [224] => }} Nízké stavy řeky nejsou způsobeny jen [[změna klimatu|změnou klimatu]], význam zde hraje rovněž i fakt, že narovnání řeky zrychlilo do jisté míry její tok. [225] => [226] => == Znečištění == [227] => Řeka bývá čas od času vystavena rizikům znečištění. Zdrojem je průmysl, ale také zemědělská produkce (hnojiva apod). V roce [[2000]] se do ní uvolnil přes řeku [[Szamos]] [[Kyanidy|kyanid]] z dolu{{Citace elektronického periodika [228] => | titul = Noć kada su u Srbiji životinje umirale, a mrtva riba plutala Tisom: 20 godina "rumunskog Černobilja" [229] => | url = https://www.telegraf.rs/zanimljivosti/zabavnik/3148172-noc-kada-su-u-srbiji-zivotinje-umirale-a-mrtva-riba-plutala-tisom-20-godina-rumunskog-cernobilja [230] => | jazyk = sr [231] => | datum přístupu = 2023-12-05 [232] => }} v [[Rumunsko|Rumunsku]] (nedaleko [[Baia Mare]]) a zabil velkou část tamního života, konkrétněji 2000 tun ryb.{{Citace elektronického periodika [233] => | titul = Kyanid zničil před 20 lety ve dvou řekách většinu flóry i fauny [234] => | url = https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kyanid-znicil-pred-20-lety-ve-dvou-rekach-vetsinu-flory-i-fauny [235] => | jazyk = cs [236] => | datum přístupu = 2023-12-05 [237] => }} Katastrofa připravila o živobytí velkou část maďarských rybářů. Následně maďarská vláda vyvinula tlak na vládu Rumunska, aby již žádné průmyslové závody nevypouštěly žádné materiály do řeky. Stopy škodlivých látek byly nalezeny 14 dní po katastrofě až v [[Černé moře|Černém moři]]. [238] => [239] => Ve [[Vásárosnamény]] (nedaleko po proudu po vstupu řeky na maďarské území) bylo umístěno zařízení na odchytávání odpadků a často jsou zde pořádány i akce na vyčištění řeky a jejího koryta. [240] => [241] => Podle průzkumů říčních sedimentů je nicméně znečištění řeky častým jevem minimálně za posledních sto let. Situace se nicméně zhoršovala postupně, závažně potom po roce [[1990]]. [242] => [243] => == Reference == [244] => {{Překlad|en|Tisza|1178384587}} [245] => [246] => [247] => == Literatura == [248] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Тисa}} [249] => [250] => == Externí odkazy == [251] => * {{Commons}} [252] => * {{Commonscat|Tisza}} [253] => * {{Otto|Tisa}} [254] => [255] => {{Slovenské ramsarské mokřady}} [256] => {{Autoritní data}} [257] => {{Portály|Slovensko}} [258] => [259] => [[Kategorie:Tisa| ]] [260] => [[Kategorie:Řeky v Zakarpatské oblasti]] [261] => [[Kategorie:Geografie Maramureše (župa)]] [262] => [[Kategorie:Řeky v Košickém kraji]] [263] => [[Kategorie:Borsod-Abaúj-Zemplén]] [264] => [[Kategorie:Heves]] [265] => [[Kategorie:Jász-Nagykun-Szolnok]] [266] => [[Kategorie:Csongrád-Csanád]] [267] => [[Kategorie:Povodí Tisy| ]] [268] => [[Kategorie:Přítoky Dunaje|Tisa]] [269] => [[Kategorie:Hraniční řeky]] [270] => [[Kategorie:Geografie Vojvodiny]] [271] => [[Kategorie:Řeky protínající maďarsko-slovenskou státní hranici]] [272] => [[Kategorie:Maďarsko-srbská státní hranice]] [273] => [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]] [] => )
good wiki

Tisa

Tisa je řeka na Ukrajině, v Rumunsku, v Maďarsku, na Slovensku a Srbsku. Částečně také tvoří hranici mezi Ukrajinou a Rumunskem a Maďarskem a Slovenskem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tiszafüred','Srbsko','Ukrajina','Rumunsko','Slovensko','Dunaj','Szamos','Ťačiv','Maďarsko','Vásárosnamény','Szolnok','Zakarpatská oblast'

Dunaj

Maďarsko

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Slovensko

Srbsko

Szamos

Szolnok

Ťačiv

Tiszafüred

Ukrajina

Vásárosnamény