Array ( [0] => 15485373 [id] => 15485373 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tallinn [uri] => Tallinn [3] => Danmarks flag 1219 Lorentzen.jpg [img] => Danmarks flag 1219 Lorentzen.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = [2] => | jméno = Tallinn [3] => | obrázek = Vistas panorámicas desde la iglesia de San Olaf, Tallinn, Estonia, 2012-08-05, DD 31.JPG [4] => | popisek = Staré Město [5] => | pojem vyššího celku = Historický region [6] => | název vyššího celku = [[Harjumaa]] [7] => | pojem nižšího celku = [8] => | název nižšího celku = [9] => | administrativní dělení = [10] => | etnické složení = [11] => | náboženské složení = [12] => | nadmořská výška = 0–63,6 [13] => | psč = 15199 [14] => | telefonní předvolba = +372 64 [15] => | starosta = [[Mihhail Kõlvart]] [16] => | název dle unesco = staré město Tallinnu [17] => | typ = kulturní dědictví [18] => | kritérium = ii, iv [19] => | id = 822 [20] => | rok zařazení = 1997 [21] => }} [22] => '''Tallinn''' ([[Čeština|česky]] zřídka též ''Tallin'' nebo ''Talin''; dříve rovněž ''Revel'', {{vjazyce2|de|''Reval''}}, {{vjazyce2|sv|''Lindanäs''}}, {{vjazyce2|ru|Таллин}} či {{cj|ru|Таллинн}}) je hlavní město [[Estonsko|Estonska]] a [[přístav]] na jižním pobřeží [[Finský záliv|Finského zálivu]] [[Baltské moře|Baltského moře]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Název == [25] => Současné jméno Tallinnu je poprvé doloženo až v roce [[1536]] v podobě ''Talyna''. Většinou se vykládá jako zkrácenina či zkomolenina z ''taani linn'' („dánský hrad“ či „dánské město“), čemuž by odpovídala ojediněle doložená forma ''Dāņupils'' v [[Lotyština|lotyštině]] a ''Tanikanlinna'' ve [[Finština|finštině]].{{Citace monografie [26] => | příjmení = Meri [27] => | jméno = Lennart [28] => | odkaz na autora = Lennart Meri [29] => | titul = Hõbevalgem [30] => | vydavatel = Eesti Raamat [31] => | místo = Tallinn [32] => | rok = 1984 [33] => | kapitola = [34] => | strany = 196–206 [35] => | jazyk = estonsky [36] => }} Jiné, hlavně lidové etymologie vidí v první složce jména možnou souvislost s ''talu'' („rolnická usedlost“), ''tall(e)'' („beránek“), ''tall(i)'' („stáj“) či ''tali'' („zima“). [37] => [38] => Latinské označení města ''Revalia'', z něhož je odvozeno několik variant názvu města (''Reval'', ''Revel'', ''Reveln'', ''Ревель''), je zkratkou za původní „civitas revaliensis“ či „urbs revalia“, tedy „město revalské“, vyjadřující, že se jednalo o první a dlouho jediné město v historickém estonském kraji [[Rävala]]. [39] => [40] => V [[arabština|arabských]] a [[ruština|ruských]] pramenech se vyskytující názvy ''قلوري'' (''Qaliwari'' nebo ''Qalurija''), ''قلوني'' (''Qaliwani'' nebo ''Qalunija'') a ''Колывань'' (''Kolyvaň'', ''Kolõvan''), bývají odvozovány od jména mytického hrdiny [[Kalev]]a, na jehož hrobě podle pověstí vznikl původní tallinnský hrad — „Kalevan“ by znamenalo „Kalevovo“. Je však možný též původ od „kalivägi“, označení třídy válečníků, estonské obdoby germánských [[viking]]ů. [41] => [42] => Mytologický původ není vyloučen ani i u staršího švédského jména města ''Lindanäs'' a jeho ruské odvozeniny ''Ledenec'', které je variantou staroestonského označení ''Lindanise'' či ''Lindanisa'' – to bývá spojováno s postavou Kalevovy ženy [[Linda (mytologie)|Lindy]]. Možné je však odvození od kmene „linn(a)“, znamenajícího „hrad“, „hradiště“, „město“. [43] => [44] => == Dějiny == [45] => === Období před dobytím Estonska === [46] => [47] => Archeologické nálezy dokládají, že území Tallinnu bylo poměrně hustě osídleno již od počátku doby železné, tedy již v raném [[1. tisíciletí]]. Nejpozději v [[10. století]] se v centru dnešního Tallinnu zformovalo sídlo raně městského typu. Nálezy byzantských, německých a anglosaských mincí z 10. až [[12. století]] dokládají, že město bylo významným přístavem a silným obchodním centrem.{{Citace monografie [48] => | příjmení = Lõugas [49] => | jméno = Vello [50] => | příjmení2 = Selirand [51] => | jméno2 = Jüri [52] => | titul = Arheoloogiga Eestimaa teedel [53] => | vydavatel = Valgus [54] => | místo = Tallinn [55] => | rok = 1989 [56] => | isbn = 5-440-00014-3 [57] => | kapitola = [58] => | strany = 128–131 [59] => | jazyk = estonsky [60] => }}{{Citace monografie [61] => | příjmení = Kangropool [62] => | jméno = R. [63] => | příjmení2 = Bruns [64] => | jméno2 = D. [65] => | titul = Tallinn sajandeis. Ehituskunstiline ülevaade [66] => | vydavatel = Eesti Raamat [67] => | místo = Tallinn [68] => | rok = 1972 [69] => | kapitola = [70] => | strany = 7 [71] => | jazyk = estonsky [72] => }} [73] => [74] => Nejstarší historickou zmínkou o Tallinnu je popis Estonska od arabského zeměpisce [[Al-Idrísí]]ho z roku [[1154]], v němž se objevuje též hradiště ''Qaliwani''; podle vícero historiků je ovšem pravděpodobné, že v popisu došlo k záměně, a že Tallinn je ve skutečnosti popsán jako „kvetoucí město“ ''Anhil'', zatímco ''Qaliwani'' odpovídá hradišti [[Hanila]].{{Citace monografie [75] => | příjmení = Meri [76] => | jméno = Lennart [77] => | odkaz na autora = Lennart Meri [78] => | titul = Hõbevalge [79] => | vydavatel = Eesti Raamat [80] => | místo = Tallinn [81] => | rok = 1976 [82] => | kapitola = [83] => | strany = 318–343 [84] => | jazyk = estonsky [85] => }} Tallinn se už tehdy pravděpodobně skládal z hradu na vrchu [[Toompea]] a z „dolního města“, tedy trhového sídliště pod hradem, kde již v prvních letech [[13. století]] stály též křesťanské kostely.{{Citace monografie [86] => | příjmení = Kangropool [87] => | jméno = R. [88] => | příjmení2 = Bruns [89] => | jméno2 = D. [90] => | titul = Tallinn sajandeis. Ehituskunstiline ülevaade [91] => | vydavatel = Eesti Raamat [92] => | místo = Tallinn [93] => | rok = 1972 [94] => | kapitola = [95] => | strany = 11–15 [96] => | jazyk = estonsky [97] => }} [98] => [99] => Další pramenná zmínka o Tallinnu pochází z kroniky [[Jindřich Lotyš|Jindřicha Lotyše]] a týká se jeho dobytí a zničení [[Dánsko|dánským]] králem [[Valdemar II. Vítězný|Valdemarem II.]] v roce [[1219]].{{Citace monografie [100] => | příjmení = Šťáhlavský [101] => | jméno = David [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = Výpravy opačným směrem (Pobaltí) [104] => | vydavatel = Radioservis [105] => | místo = Praha [106] => | rok = 2002 [107] => | isbn = 80-86212-26-2 [108] => | kapitola = Město čtyř jmen [109] => | strany = 78 [110] => | jazyk = [111] => }} Na místě původního estonského hradu dal dánský král postavit opevnění zprvu dřevěné, jak dokazují popisy útoků z let [[1221]] a [[1223]], v nichž se [[Estonci]] pokoušeli Tallinn znovu ovládnout.{{Citace monografie [112] => | příjmení = Kangropool [113] => | jméno = R. [114] => | příjmení2 = Bruns [115] => | jméno2 = D. [116] => | titul = Tallinn sajandeis. Ehituskunstiline ülevaade [117] => | vydavatel = Eesti Raamat [118] => | místo = Tallinn [119] => | rok = 1972 [120] => | kapitola = [121] => | strany = 16 [122] => | jazyk = estonsky [123] => }} [124] => [125] => === Hanzovní město === [126] => Dánové v roce [[1227]] po porážce u [[Bornhøved]]u ztratili město ve prospěch [[Řád mečových bratří|Řádu mečových bratří]]. Zkušení řádoví stavitelé v následujících dvou letech vybudovali na vrchu Toompea zprvu neveliký, ale z vojenského hlediska moderní kamenný hrad. Na diplomatický tlak papeže však roku [[1238]] musí mečový řád předat severní Estonsko včetně Tallinnu opět Dánsku. Dánský král ještě téhož roku uděluje městu základní městské privileje, a roku [[1248]] pak město dostává plná městská práva podle [[lübeck]]ého vzoru. [127] => [128] => Rychle rostoucí obchodní a přístavní sídlo na místě někdejšího trhového sídliště bylo roku [[1265]] administrativně odděleno od královského hradu a stalo se samostatným středověkým městem v plném smyslu slova. V témže roce byla zahájena stavba nového opevnění města, zatímco hrad začali Dánové přestavovat v jednu z největších tehdejších pevností o hradbách celkové délky 2,5 km a výšky až 16 m o 45 [[Bašta|baštách]]. [129] => [130] => Obchodní cesty mezi německými městy a [[Veliký Novgorod|Novgorodem]] vedoucí přes Tallinn zůstaly přes mocenské změny zachovány, a privilegované město jich mohlo ještě lépe využívat ke svému růstu. Roku [[1285]] se ''urbs Revalia'' stává nejsevernějším členem [[Hanza|Hanzy]]. Když pak v roce [[1346]] Dánsko oslabené [[Svatojiřské povstání|Svatojiřským povstáním]] prodává své estonské državy [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]], a ten je za protislužby krátce přenechává [[Livonský řád|Livonskému řádu]], znamená to sice další rozšiřování a přestavby samostatně spravovaného hradu, avšak život dolního města tím téměř není ovlivněn. [131] => [132] => Během svých hanzovních let prožívá starý Tallinn největší rozkvět. Většina dnes ceněných památek tallinnského [[Vanalinn|Starého Města]] pochází právě z této doby. Počtem obyvatel se stává Tallinn jedním z největších měst [[Severní Evropa|severní Evropy]]. Odhaduje se, že roku [[1372]] mělo dolní město kolem 4000 obyvatel v 650 domácnostech; na počátku [[15. století]] to bylo přes 5000 (z toho odhadem 1500 Němců a 3500 Estonců), v polovině 16. století kolem 8000. Roku [[1525]] město přijímá [[Luteránství|lutherskou]] [[Reformace|reformaci]]. [133] => [134] => === Švédské období === [135] => Postup reformace výrazně oslabil moc Livonského řádu v Pobaltí a o dosavadní řádové državy začaly soupeřit okolní mocnosti — [[Rusko]], [[Švédsko]], [[Dánsko]] a [[Polsko]]. Roku [[1558]] vypuká [[livonská válka]], která pak sužuje zemi pětadvacet let. Tallinnští radní se roku [[1561]] dobrovolně podřizují moci švédského krále, který jim slibuje zachování městských privilejí. Švédové ovládnou celé severní Estonsko, ale již [[1569]] ostřelují Tallinn útočící Dánové, na přelomu let [[1570]] a [[1571]] město obléhají a jeho okolí Rusové, další pustošivý ruský pokus o dobytí města se odehraje [[1577]]. Teprve roku [[1583]] nastává mír pod švédskou nadvládou. [136] => [137] => Již roku [[1600]] vypuká švédsko-polská válka o Pobaltí, která se sice Tallinnu nedotkne přímo, ale výrazně jej oslabí vlnou hladomoru a následné morové epidemie v letech [[1602]] a [[1603]]. Souběžný úpadek Hansy pak znamená postupnou proměnu Tallinnu z metropole severu na provinční centrum švédské správy. Švédové se však aktivně zasazují o rozvoj vzdělanosti a technologie. Roku [[1631]] zakládají ve městě první [[gymnázium]] a [[1635]] [[Tiskárna (podnik)|tiskárnu]], která tiskne též knihy v estonštině. Na stavební tváři města se švédské období projeví především vystavěním prstence [[bastion]]ů kolem města koncem [[17. století]] a rozvojem předměstí, dnešních čtvrtí [[Kalamaja]], [[Tõnismäe]], [[Köismäe]], [[Jaani]] a dalších. [138] => [139] => === Ruské období === [140] => [[Soubor:Catedral de Alejandro Nevsky, Tallin, Estonia, 2012-08-11, DD 45.JPG|náhled|Ruský pravoslavný [[Chrám svatého Alexandra Něvského (Tallinn)|chrám Alexandra Něvského]]]] [141] => Roku [[1700]] vypuká těžká a ničivá [[severní válka]], kterou se Rusko snaží vyrvat Švédsku nadvládu nad Baltem. Po zahájení ruského útoku na Tallinn a vypálení části města se v [[září]] roku [[1710]] tallinnská radnice vzdává Rusům. Válka spolu s morovou epidemií způsobí úbytek tallinnského obyvatelstva na pouhou desetinu předválečného stavu. Teprve koncem [[18. století]] se město zotaví z následků ruského vpádu a dosáhne velikosti, kterou mělo před vypuknutím války. Jeho růst však plynule pokračuje, takže v roce [[1917]] v něm žije kolem 160 000 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [142] => | titul = Tallinna ajalugu [143] => | url = http://www.tallinn.ee/g4119s3969 [144] => | datum vydání = [145] => | datum aktualizace = 2008-10-03 [146] => | datum přístupu = 2009-04-26 [147] => | vydavatel = Tallinna linnavalitsus [148] => | místo = Tallinn [149] => | jazyk = estonsky [150] => }} [151] => [152] => Ruské období se na tváři města podepisuje několika význačnými barokními budovami, z nichž nejznámější je carský palác v [[Kadriorg|Kateřinském údolí]], v době svého vybudování za městem, na východním okraji dnešní městské části [[Kesklinn]]. [153] => [154] => === První republika === [155] => Ruská nadvláda skončila vyhlášením Estonské samostatnosti roku [[1918]]. Tallinn byl vyhlášen hlavním městem Estonské republiky. Během následné [[Estonská osvobozenecká válka|estonské osvobozenecké války]] se město sice počátkem roku [[1919]] ocitlo v ohrožení, ale ruská vojska do něho už nevstoupila. [156] => [157] => Válečné události a následná bída vedly ke snížení počtu obyvatel Tallinnu přibližně o třetinu vůči roku 1917. Po roce 1920 však město začíná opět růst, a to jak rozšiřováním předměstí, tak zhušťováním [[Zástavba|zástavby]] na dosud [[Urbanizace|urbanizovaném]] území. Do města jsou začleněny některé dříve samostatné okolní obce, roku [[1940]] pak i město [[Nõmme]]. [158] => [159] => [[Soubor:Tallinn defence1941.jpg|náhled|Boje o Tallinn v roce 1941]] [160] => Téhož roku však přichází [[Sovětský svaz|sovětská]] [[Vojenská okupace|okupace]] Estonska, pak obsazení [[Nacistické Německo|hitlerovským Německem]], a roku [[1944]] návrat sovětské moci. Poškození města a jeho památek během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] není tak rozsáhlé jako v případě některých jiných estonských měst; největší škody byly způsobeny rozsáhlým sovětským náletem v [[březen|březnu]] 1944. [161] => [162] => === Sovětská doba === [163] => S opětovným obsazením města sovětskými vojsky [[23. září]] 1944 se Tallinn stal opět ''de facto'' hlavním městem [[Estonská sovětská socialistická republika|Estonské sovětské socialistické republiky]]. Růst města byl urychlen stavbou rozsáhlých panelových sídlišť a řízeným přistěhováváním ruskojazyčného obyvatelstva z jiných oblastí Sovětského svazu. Z necelých 130 tisíc na konci války vyrostl počet obyvatel do roku [[1956]] na 267 a do roku [[1976]] na 408 tisíc, z nichž tvořili [[Rusové]] více než polovinu. Roku [[1960]] bylo navíc k Tallinnu připojeno [[Saue]] a roku [[1963]] též [[Maardu]]. [164] => [165] => Na tváři města se sovětská doba vedle nového věnce sídlišť ([[Mustamäe]], [[Lasnamäe]], [[Õismäe]]) podepsala též několika jednotlivými urbanisticky kontroverzními projekty (''Městská hala'' v přístavu, mrakodrap hotelu ''Viru'' aj.). [166] => [167] => === Tallinn od znovunabytí nezávislosti === [168] => Výraznou změnu pro život i vzhled města znamenalo obnovení estonské nezávislosti roku [[1991]]. Tallinn se stal opět hlavním městem suverénní Estonské republiky. Prvním výrazným důsledkem byl poměrně rozsáhlý úbytek obyvatelstva (z téměř 500 tisíc na necelých 400 tisíc), vzniklý především odchodem části ruskojazyčného obyvatelstva do Ruska, částečně pak znovuosamostatněním některých sídel (Saue, Maardu). Ruku v ruce s touto změnou se měnilo též národnostní složení obyvatelstva, takže k [[1. duben|1. dubnu]] [[2004]] bylo v Tallinnu již 53,7 % Estonců a jen 36,5% Rusů. [169] => [170] => Nová politická a společenská situace se projevila i na urbanistické a architektonické tvářnosti města. Mnoho památek se dočkalo rozsáhlé rekonstrukce, některé architektonicky cenné budovy naopak musely ustoupit novostavbám. V širším centru města ve čtvrti [[Kompassi]] vznikla zdaleka viditelná skupina administrativních výškových budov. Kolem prstence sovětských sídlišť začaly vznikat čtvrti rodinných domků i luxusních rezidencí. [171] => [172] => == Památky == [173] => [[Soubor:City wall Towers Tallinn 2015.jpg|náhled|Hradby starého města v Tallinnu]] [174] => Tallinn patří k turisticky nejnavštěvovanějším evropským městům. Hlavním turistickým cílem je [[Vanalinn|Staré Město]] s hradním vrchem [[Toompea]]. Právě toto historické jádro města bylo v roce [[1997]] zapsáno na listinu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. [175] => [176] => === Staré Město === [177] => [[Soubor:Вид из порта - panoramio.jpg|náhled|Pohled na Tallinn z Tallinnského přístavu]] [178] => Historicky a architektonicky nejcennější částí Tallinnu je ''Vanalinn'' (Staré Město), do značné míry zachovalé středověké hanzovní město – udává se, že v hranicích Starého Města si přibližně dvě třetiny budov zachovaly svůj vzhled, vytvořený ve [[13. století|13.]] až [[17. století]]. Dochována je též více než polovina městského [[opevnění]] s [[věž]]emi a [[brána|branami]] a později dobudovanými předsunutými [[bastion]]y. Nejstarší dochované části hradeb pocházejí ze 13. století, většina věží ze [[14. století|14.]] a [[16. století]], dnes dochované brány z [[15. století]]. Nejznámější jsou věže zvané [[Kiek in de Kök]] („Pohled do kuchyně“, [[1475]] a poté přestavba na poč. 16. století) a ''Paks Margareeta'' („Tlustá Markéta“, [[1510]]–[[1529]]). [179] => [180] => Ze sakrálních staveb Starého Města jsou nejvýznamnější gotický [[Kostel svatého Mikuláše (Tallinn)|kostel sv. Mikuláše]] (''Niguliste kirik'') ze 13. století s mohutnou věží tyčící se těsně vedle hradního vrchu, [[Kostel svatého Ducha (Tallinn)|kostel sv. Ducha]] (''Püha Vaimu kirik'') ze 14. století se štíhlou věží, vybavený pozdně gotickým dřevěným oltářem ([[1483]]) od [[Bernt Notke|Bernta Notkeho]], a [[Kostel svatého Olafa (Tallinn)|kostel sv. Olafa]] (''Oleviste kirik''), doložený již ve 13. století a koncem 15. století zcela přestavěný, jehož gotická věž o původní výšce 159 m byla svého času pravděpodobně jednou z nejvyšších staveb v Evropě i na světě, avšak v důsledku několika požárů a následných přestaveb se postupně snížila na dnešních pouze 123 m. Pozornost zasluhují též budovy [[Řád bratří kazatelů|dominikánského]] [[Klášter svaté Kateřiny (Tallinn)|kláštera sv. Kateřiny]] původně ze 13. století a kostel sv. Michala, původně klášterní [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] kostel ze 13. století, přeměněný na pravoslavný chrám v roce [[1716]], s vyřezávaným barokním [[ikonostas]]em z roku [[1720]]. [181] => [182] => Ze světských budov jsou památkově nejcennější gotická radnice s věží a vyřezávanými ozdobnými lavicemi v sále magistrátu ze 14. – 15. století, gotický dům Velké gildy s dvojlodním sálem s křížovou klenbou z 15. století a ze stejného období dům Gildy sv. Olafa, gotické obytné domy (např. komplex tří domů ''Tři sestry'') a renesanční dům Bratrstva černohlavých z roku [[1597]]. Tallinn se také pyšní Radniční lékárnou (''Raeapteek''), nejdéle fungující lékárnou v Evropě, která je v provozu pravděpodobně již od roku [[1415]]. [183] => [184] => === Toompea === [185] => Dnes zpravidla za součást Starého Města počítaný hradní vrch ''Toompea'' (česky ''Chrámová hlava'') žil po staletí vlastním životem jako samostatně spravované sídlo, na „dolním městě“ Tallinnu nezávislé a s ním i soutěžící a soupeřící. [186] => [187] => Charakter Toompey jako samostatného královského a posléze řádového hradu dodnes připomíná mohutné [[opevnění]] ze [[13. století|13.]] až [[16. století]]. Jádrem hradního vrchu je ''Väike linnus'', tedy ''Malý hrad'', hrad v užším smyslu slova a na rozloze nejstaršího dánského hradu, dnes tvořený budovou konventu a hradním zámkem, v němž sídlí estonský [[parlament]], a přilehlou částí opevnění, jíž dominuje 50,2 m vysoká věž ''Dlouhý Heřman'' (''Pikk Hermann''), na jejíž vrchol se v současnosti denně vztyčuje estonská vlajka. [188] => [189] => Hradem v širším slova smyslu je ''Suur linnus'', tedy ''Velký hrad'', vlastně celá hradní čtvrť, zahrnující řadu architektonicky cenných církevních a správních objektů a obehnaná opevněním, navazujícím na opevnění Malého hradu. Srdcem této čtvrti je gotická [[Katedrála Panny Marie (Talinn)|katedrála Panny Marie]], jejíž dějiny sahají do roku [[1219]], kdy byl na jejím místě postaven jednoduchý dřevěný kostel. Ten byl ještě během 13. století nahrazen jednolodním kamenným, a ten v první polovině 14. století halovým trojlodním. Do podoby blízké dnešní, tedy ve trojlodní baziliku, byl chrám přestavěn ve [[1430-1439|30.]] až [[1460-1469|60. letech]] 15. století. Po požáru roku [[1684]] byl kostel během několika desítek let obnoven a doplněn barokními prvky, [[1778]]–[[1779]] byla přistavěna barokní věž. V [[interiér]]u kostela zasluhují zvláštní pozornost četné náhrobky a [[epitaf]]y ze 13. až 19. století, mj. náhrobek [[Česká šlechta|českého]] [[Německá šlechta|německého šlechtice]] a generála [[Jindřich Matyáš Thurn|Jindřicha Matyáše z Thurnu]], jednoho z vůdců [[České stavovské povstání|vzpoury]] proti císaři proti císaři [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandovi II.]] či [[Renesance|renesanční]] náhrobek [[Pontus de la Gardie|Ponta de la Gardie]], švédského místodržícího v Estonsku z roku [[1585]] a jeho manželky [[Sofia Johansdotter Gyllenhielm|Sofie Johansdotter Gyllenhielmové]], dcery švédského krále [[Jan III. Švédský|Jana III.]]{{Citace monografie [190] => | příjmení = Mäeväli [191] => | jméno = Sulev [192] => | titul = Ajaloo – ja ehitusmälestisi Tallinnas [193] => | vydavatel = Perioodika [194] => | místo = Tallinn [195] => | rok = 1981 [196] => | kapitola = [197] => | strany = 11–17 [198] => | jazyk = estonsky [199] => }} [200] => [201] => V prostoru Velkého hradu se dále nachází dům někdejší katedrální školy (''Toomkool''), původně ze 14. století, nově postavený v 17. a přestavěný v 19. století, mariánská gilda (''Püha Maarja gild'') z 15. až 19. století, dům rytířstva (''Rütelkonna hoone'') ze 17. až 19. století a řada dalších administrativních a obytných budov, většinou přestavěných [[Klasicismus|klasicistně]]. Na jižním okraji hradního vrchu se tyčí z daleka viditelný [[Pravoslaví|pravoslavný]] [[Chrám svatého Alexandra Něvského (Tallinn)|chrám Alexandra Něvského]], postavený na přelomu 19. a [[20. století]] jako symbol ruské moci nad mocenským centrem země. [202] => [203] => === Další čtvrti === [204] => [[Soubor:Tallinn asv2022-04 img55 Kadriorg Palace.jpg|náhled|vlevo|Kadriorg – bývalé letní sídlo ruského cara]] [205] => [[Soubor:Presidential Palace in Tallinn, Estonia.jpg|náhled|Kadriorg – presidentský palác]] [206] => V bezprostředním sousedství Starého Města se nachází několik architektonicky cenných staveb hlavně z doby národního rozmachu od začátku 20. století do druhé světové války – [[Moderní architektura|modernistická]] budova Akademického divadla (''Akadeemiline Draamateater'') z roku [[1910]] na začátku Pernovské silnice (''Pärnu maantee''), těsně sousedící monumentální stavba hudebního divadla a koncertní síně ''Estonia'' z let [[1909]]–[[1913]], o něco jižněji [[Novogotika|novogotická]] cihlová budova původně Rytířské záložny, dnes Estonské národní banky z roku [[1904]] a secesní budova původně Vzájemné záložny, dnes Kreditní banky, z roku [[1912]], a na Náměstí svobody (''Vabaduseväljak'') [[Funkcionalismus|funkcionalistická]] budova Domu umění (''Kunstihoone'') z roku [[1934]]. [207] => [208] => Z dalších čtvrtí Tallinnu je turistickým cílem především [[Kadriorg]], kde se nachází pozdně [[baroko|barokní]] až raně [[klasicismus|klasicistní]] zámek z roku [[1718]], navržený Italem [[Nicolo Michetti|Nicolem Michettim]] jako letní rezidence [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]]). Zámek je nyní využíván jako muzeum umění. Je obklopen francouzskými zahradami, na něž navazuje anglický park. V těsném sousedství zámku stojí prezidentský palác, vybudovaný roku [[1938]] v [[historicismus|historizujícím]] stylu inspirovaném stylem zámku. [209] => [210] => [[Soubor:Tallinn asv2022-04 img70 Russalka Memorial.jpg|náhled|Kadriorg – pomník Rusalky]] [211] => [212] => Rovněž v Kadriorgu, asi kilometr od zámku, se na břehu [[Tallinnský záliv|zálivu]] nachází pomník 177 ruských námořníků, kteří v zálivu utonuli v roce [[1893]] spolu se svou válečnou lodí ''Rusalka''. [213] => [214] => Severovýchodně od Kadriorgu v dnešní městské části [[Pirita]] se nacházejí zříceniny klášterního kostela brigidek z [[15. století]], zničeného v livonské válce roku [[1577]]. Právě podle kláštera vzniklo zkomolením místní jméno ''Pirita'', a do výšky se tyčící zachované průčelí zříceného kostela se stalo symbolem čtvrti a městské části. [215] => [216] => == Správní členění == [217] => [[Soubor:Tallinna linnaosad.png|náhled|vlevo|Členění Tallinnu na městské části]] [218] => Od počátku historických záznamů se Tallinn členil v samostatně spravovanou hradní čtvrť ''Toompea'' a ve vlastní Tallinn, zvaný též ''Dolní Město'' (''All-linn''). Toto rozdělení bylo oficiálně zrušeno až roku [[1878]] plným připojením Toompey k Tallinnu. Celé území města pak bylo spravováno centrálně bez dalšího administrativního členění až do počátku [[1920–1929|20. let 20. století]], kdy byl v rámci procesu celkového správního členění suverénního Estonska rozdělen na šest městských částí, označených římskými čísly I, II, III, IV, V a VI. [219] => [220] => Po 2. světové válce byl Tallinn v rámci sovětské administrativní reformy rozdělen ve čtyři obvody – ''Říjnový'' (''Oktoobri rajoon''), ''Leninův'' (''Lenini rajoon''), ''Kalininův'' (''Kalinini rajoon'') a ''Mořský'' (''Mere rajoon''). [221] => [222] => Nové členění Tallinnu v městské části (''linnaosa'') bylo zavedeno v [[1990–1999|90. letech 20. století]]. Osm samosprávných městských částí/obvodů – [[Haabersti]], [[Kesklinn]], [[Kristiine]], [[Lasnamäe]], [[Mustamäe]], [[Nõmme]], [[Pirita]] a [[Põhja-Tallinn]] – se dále člení na čtvrtě (''asum''), jejichž význam je však dnes ve většině případů jen tradiční a historický. [223] => [224] => V [[únor]]u [[2009]] bylo zastupitelstvem města rozhodnuto zrušení samosprávných městských částí a jejich nahrazení deseti správními obvody. Zda a kdy bude toto rozhodnutí provedeno, není zatím jisté.{{Citace elektronické monografie [225] => | příjmení = Randlaid [226] => | jméno = Sven [227] => | titul = Tallinna volikogu otsustas linnaosad kaotada [228] => | url = http://uudised.err.ee/index.php?06155374 [229] => | datum vydání = 2009-02-19 [230] => | datum aktualizace = [231] => | datum přístupu = 2009-05-09 [232] => | vydavatel = ERR Uudised [233] => | místo = Tallinn [234] => | jazyk = estonsky [235] => }} [236] => [237] => == Doprava == [238] => [239] => === Silniční doprava === [240] => Městem procházejí čtyři trasy [[Evropská silnice|evropských silnic]]: [241] => [242] => * '''[[Evropská silnice E20|E20]]''' Tallinn – [[Narva]] – [[Petrohrad]] (silnice v západním směru pokračuje ve [[Stockholm]]u, kam lze auto přepravit trajektem), estonská silnice číslo 1 [243] => * '''[[Evropská silnice E67|E67]]''' Tallinn – [[Riga]] – [[Kaunas]] – [[Varšava]] – [[Praha]] (trasa začíná již v [[Helsinky|Helsinkách]], kam lze auto přepravit trajektem, je známá taktéž pod názvem ''Via Baltica''), estonská silnice číslo 4 [244] => * '''[[Evropská silnice E263|E263]]''' Tallinn – [[Tartu]] – Luhamaa (křižovatka se silnicí E77 v úseku Riga – [[Pskov]]), estonská silnice číslo 2 [245] => * '''[[Evropská silnice E265|E265]]''' Tallinn – [[Paldiski]] (zde silnice navazuje na trajekt do švédského přístavu Kappelskär), estonské silnice číslo 8, 11 [246] => [247] => Kolem jižní a západní části města vede silniční obchvat. [248] => [249] => === Veřejná doprava === [250] => V Tallinnu funguje systém městské hromadné dopravy, který zajišťuje městem vlastněná společnost ''Tallinna Linnatranspordi AS''. K 1. únoru 2019 ve městě provozovala 75 autobusových linek, 4 linky trolejbusové a 4 tramvajové.{{Citace elektronického periodika [251] => | titul = Ettevõttest [252] => | periodikum = Tallinna Linnatranspordi Aktsiaselts [253] => | url = https://www.tallinnlt.ee/ettevottest/ [254] => | jazyk = et [255] => | datum přístupu = 2020-11-06 [256] => }} Trolejbusové tratě přitom v posledních letech byly rušeny (naposledy v roce 2017) a nahrazovány provozem autobusů na elektrický nebo hybridní pohon. Občané s trvalým bydlištěm v Tallinnu místní MHD cestují zdarma.{{Citace elektronického periodika [257] => | titul = The Right of Free Travel and Documents Evidencing the Right [258] => | periodikum = www.tallinn.ee [259] => | vydavatel = [260] => | url = https://www.tallinn.ee:443/eng/pilet/The-Right-of-Free-Travel [261] => | datum vydání = [262] => | jazyk = en [263] => | url archivu = [264] => | datum přístupu = 2020-11-06 [265] => }} Jako jízdní doklad jsou využívány elektronické čipové karty a pro jednotlivé jízdy také digitální QR jízdenky.{{Citace elektronického periodika [266] => | titul = Ticket Information for Tourists [267] => | periodikum = www.tallinn.ee [268] => | vydavatel = [269] => | url = https://www.tallinn.ee:443/eng/pilet/Ticket-information-for-tourists [270] => | datum vydání = [271] => | jazyk = en [272] => | url archivu = [273] => | datum přístupu = 2020-11-06 [274] => }} [275] => [276] => S regionem [[Harjumaa]] město propojuje několik desítek autobusových linek a také systém příměstské železnice, provozovaný dopravcem [[Eesti Liinirongid|Elron]]. Stejný dopravce pak zajišťuje také dálkové vlakové spojení do měst [[Viljandi]], [[Narva]] a [[Tartu]]. Významným terminálem veřejné dopravy je ''Balti jaam'' (Baltská stanice), odkud vyjíždějí všechny vlakové spoje a řada regionálních a dálkových autobusů. [277] => [278] => Provoz mezinárodní vlakové linky Tallinn – Petrohrad – Moskva byl na jaře 2020 přerušen kvůli [[Pandemie covidu-19|pandemii covidu-19]].{{Citace elektronické monografie [279] => | titul = Go Rail [280] => | url = https://www.gorail.ee/tallinn-peterburi-moskva-rongi-valjumised-on-ajutiselt-peatatud/ [281] => | datum přístupu = 2020-11-06 [282] => | jazyk = et [283] => }} [284] => [285] => === Letecká doprava === [286] => Mezinárodní letiště Tallinn se nachází v lokalitě Ülemiste cca 5 km jihovýchodně od centra. Disponuje jednou vzletovo-přistávací dráhou a jedním odbavovacím terminálem. S centrem je letiště spojeno tramvají. Webové stránky v listopadu 2020 uváděly 14 obsluhovaných destinací a 6 plánovaných.{{Citace elektronického periodika [287] => | titul = Destinations [288] => | periodikum = Tallinna Lennujaam [289] => | url = https://www.tallinn-airport.ee/en/flight-info/destinations/ [290] => | jazyk = en [291] => | datum přístupu = 2020-11-06 [292] => }} [293] => [294] => === Vodní doprava === [295] => Tallinn leží na pobřeží [[Finský záliv|Finského zálivu]] a proto se zde nachází hned několik přístavů. Trasy trajektů spojují Tallinn především s destinacemi ve Finsku, ale také s okolními ostrovy.{{Citace elektronické monografie [296] => | titul = Port of Tallinn [297] => | url = https://www.ts.ee/en/departures/ [298] => | datum přístupu = 2020-11-06 [299] => | jazyk = en [300] => }}{{Citace elektronického periodika [301] => | titul = Kihnu Veeteed [302] => | periodikum = veeteed.com [303] => | vydavatel = [304] => | url = https://veeteed.com/#/et/ [305] => | datum vydání = [306] => | jazyk = en [307] => | url archivu = [308] => | datum přístupu = 2020-11-06 [309] => }} Ve městě však fungují rovněž nákladní přístavy. [310] => [311] => == Sport == [312] => Ve městě působí tým ledního hokeje [[HC Panter/Purikad|HC Panter Tallinn]] hrající nejvyšší Estonskou ligu [[Meistriliiga (lední hokej)|Meistriliiga]] mužú i žen. V minulosti úspěšně reprezentovaly město i další kluby například [[HC Vipers Tallinn]], [[HC Viking Tallinn]], [[HK Stars Tallinn]], [[TKK Tallinn]], [[TVMK Tallinn]], [[Talleks Tallinn]], [[Tempo Tallinn]], [[Eskavaator Tallinn]], [[Kalev Tallinn]], [[Dynamo Tallinn]]. [313] => [314] => V září se v Tallinu běhá městský maraton, půlmaraton a běh na 10 km. [315] => [316] => == Slavní rodáci == [317] => * [[Michel Sittow]] (1469–1525) – estonský malíř [318] => * [[Thomas Johann Seebeck]] (1770–1831), německý fyzik [319] => * [[Otto von Kotzebue]] (1787–1846), estonsko-německo-ruský cestovatel [320] => * [[Marie Underová]] (1883–1980), estonská básnířka a překladatelka [321] => * [[Alfred Rosenberg]] (1893–1946), nacistický zločinec, stranický ideolog NSDAP [322] => * [[Silvia Rannamaa]] (1918–2007) – estonská spisovatelka [323] => * [[Jaan Kross]] (1920–2007), estonský spisovatel [324] => * [[Lennart Meri]] (1929–2006), estonský spisovatel, historik, režisér a politik, prezident Estonska v letech 1992–2001 [325] => * [[Alexij II.]] (1929–2008), [[patriarcha moskevský a celé Rusi]] od roku 1990 až do své smrti [326] => * [[Neeme Järvi]] (* 1937) – významný estonský dirigent [327] => * [[Lilian Malkina]] (* 1938) – česká herečka estonsko-židovského původu [328] => * [[Paul-Eerik Rumno|Paul-Eerik Rummo]] (* 1942) – estonský básník a politik [329] => * [[Priit Pärn]] (* 1946) – estonský umělec, karikaturista [330] => * [[Siim Kallas]] (* 1948), estonský politik, [[Seznam premiérů Estonska|premiér Estonska]] v letech 2002–2003 a viceprezident Evropské komise [331] => * [[Paavo Järvi]] (* 1962) – syn Neeme Järviho, rovněž významný dirigent [332] => * [[Urmas Paet]] (* 1974) – estonský politik [333] => * [[Kaja Kallasová]] (* 1977), estonská politička, úřadující premiérka Estonska [334] => * [[Gerd Kanter]] (* 1979), bývalý estonský atlet-[diskař, mistr světa a olympijský medailista [335] => * [[Minna Hint]] (* 1981) – estonská umělkyně, producentka a režisérka [336] => * [[Getter Jaani]] (* 1993) – estonská zpěvačka [337] => * [[Anett Kontaveitová]] (* 1995), estonská profesionální tenistka [338] => [339] => == Partnerská města == [340] => {{Sloupce|2|2= [341] => * {{partnerské město|Annapolis}} [342] => * {{partnerské město|Bělostok}} [343] => * {{partnerské město|Benátky}} [344] => * {{partnerské město|Dartford|Spojené království}} [345] => * {{partnerské město|Los Gatos}} [346] => * {{partnerské město|Gdaňsk}} [347] => * {{partnerské město|Gdyně}} [348] => * {{partnerské město|Gent}} [349] => * {{partnerské město|Göteborg}} [350] => * {{partnerské město|Groningen}} [351] => * {{partnerské město|Kiel}} [352] => * {{partnerské město|Kotka}} [353] => * {{partnerské město|Lomže}} [354] => * {{partnerské město|Malmö}} [355] => * {{partnerské město|Moskva}} [356] => * {{partnerské město|Petrohrad}} [357] => * {{partnerské město|Portland}} [358] => * {{partnerské město|Riga}} [359] => * {{partnerské město|Schwerin}} [360] => * {{partnerské město|Vilnius}} [361] => }} [362] => [363] => == Odkazy == [364] => === Reference === [365] => [366] => [367] => === Literatura === [368] => * {{Citace monografie [369] => | příjmení = Kangropool [370] => | jméno = R. [371] => | příjmení2 = Bruns [372] => | jméno2 = D. [373] => | titul = Tallinn sajandeis. Ehituskunstiline ülevaade [374] => | vydavatel = Eesti Raamat [375] => | místo = Tallinn [376] => | rok = 1972 [377] => | kapitola = [378] => | strany = [379] => | jazyk = estonsky [380] => }} [381] => * {{Citace monografie [382] => | příjmení = Mäeväli [383] => | jméno = Sulev [384] => | titul = Ajaloo – ja ehitusmälestisi Tallinnas [385] => | vydavatel = Perioodika [386] => | místo = Tallinn [387] => | rok = 1981 [388] => | kapitola = [389] => | strany = 11–17 [390] => | jazyk = estonsky [391] => }} [392] => [393] => === Související články === [394] => * [[Tallinnská elektrárna]] [395] => * [[Ülemiste järv]] [396] => [397] => === Externí odkazy === [398] => * {{Commonscat}} [399] => * {{Wikislovník|heslo=Tallinn}} [400] => * [http://www.tallinn.ee Oficiální stránky města] (estonsky, rusky, anglicky, německy, švédsky, finsky) [401] => * [https://web.archive.org/web/20081220084442/http://ikaart.net/index.php?action=seek&seekmode=location&location_id=2&zoom_through=1 Interaktivní mapa Tallinnu] [402] => * [https://web.archive.org/web/20090724063408/http://www.nlib.ee/html/digi/linnakrt/tallinn.html Historické mapy Tallinnu] [403] => [404] => {{Tallinn}} [405] => {{Obce v Estonsku}} [406] => {{Estonsko}} [407] => {{Hlavní města Evropy}} [408] => {{Autoritní data}} [409] => {{Portály|Estonsko|Geografie}} [410] => [411] => [[Kategorie:Tallinn| ]] [412] => [[Kategorie:Přístavní města Baltského moře]] [413] => [[Kategorie:Přístavní města v Estonsku]] [414] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [415] => [[Kategorie:Estonská statutární města]] [416] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [417] => [[Kategorie:Harjumaa]] [418] => [[Kategorie:Světové dědictví (Estonsko)]] [419] => [[Kategorie:Hanza]] [420] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [] => )
good wiki

Tallinn

Tallinn (česky zřídka též Tallin nebo Talin; dříve rovněž Revel, či ) je hlavní město Estonska a přístav na jižním pobřeží Finského zálivu Baltského moře. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'13. století','15. století','Kesklinn','bastion','16. století','1577','Dánsko','Narva','Lasnamäe','Nõmme','Toompea','Finský záliv'

1577

Bastion

Dánsko

Kesklinn

Lasnamäe

Narva

Nõmme