Array ( [0] => 15035728 [id] => 15035728 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Talovín [uri] => Talovín [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Talovín [2] => | obrázek = Eranthis hyemalis001.jpg [3] => | popisek = Talovín zimní (''Eranthis hyemalis'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales'') [10] => | čeleď = [[pryskyřníkovité]] (''Ranunculaceae'') [11] => | rod = '''talovín''' (''Eranthis'') [12] => | rod popsal = [[Richard Anthony Salisbury|Salisb.]], 1807 [13] => }} [14] => [15] => [[Soubor:Illustration Eranthis hyemalis0.jpg|náhled|Talovín zimní na botanické ilustraci z roku 1885]] [16] => '''Talovín''' (''Eranthis'') je rod rostlin z čeledi [[pryskyřníkovité]]. Jsou to hlíznaté nízké [[bylina|byliny]] s jednoduchou [[lodyha|lodyhou]] zakončenou jediným nápadným, žlutým nebo bílým [[květ]]em, podepřeným přeslenem zelených [[listen]]ů. Květy rozkvétají v časném jaře a jsou opylovány [[hmyz]]em. [[List]]y se rozvíjejí až po odkvětu a mají podobný tvar jako listy [[oměj]]e. Plodem je souplodí volných [[měchýřek|měchýřků]]. Rod je rozšířen v počtu 11 druhů v [[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]]. V Evropě se vyskytuje pouze [[talovín zimní]], rozšířený v jižní Evropě a občas zplaňující i v České republice. [17] => Bývá pěstován jako okrasná, velmi časně kvetoucí hlíznatá [[trvalka]]. Řidčeji jsou pěstovány i jiné druhy a kultivary. Talovíny jsou jedovaté rostliny. [18] => [19] => == Popis == [20] => [21] => Talovíny jsou vytrvalé jednodomé [[Bylina|byliny]] s podzemními [[hlíza]]mi nebo hlízovitými [[oddenek|oddenky]]. [[Lodyha]] je krátká, nízká a nevětvená, bez listů. Přízemní [[list]]y jsou dlouze řapíkaté, s dlanitě členěnými [[čepel listová|čepelemi]], rozvíjející se po odkvětu. Někdy přízemní listy chybí. [22] => Každá rostlina vykvétá jediným vrcholovým pravidelným [[květ]]em. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je bílý nebo žlutý (výjimečně růžovočervený), petaloidní, funkčně nahrazující korunu, opadavý. Skládá se z 5 až 8 lístků. [[Koruna (botanika)|Korunní]] lístky jsou mnohem menší než kališní, kornoutovité a nesoucí [[nektárium|nektária]]. Květ je podepřen přeslenem 3 zelených listenů připomínajících listy. [23] => [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 10 až mnoho, s tenkými nitkami. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je apokarpní, složené většinou ze 3 až 9 volných pestíčků. Každý pestík nese [[čnělka|čnělku]] a obsahuje 6 až 9 vajíček. Plodem je [[souplodí]] 2 až 10 volných, stopkatých [[měchýřek|měchýřků]]. Každý měchýřek obsahuje několik vejcovitých nebo elipsoidních, poněkud zploštělých, hladkých nebo lehce skulpturovaných [[semeno|semen]].{{Citace monografie [24] => | příjmení = Kubitzki [25] => | jméno = K. (ed.) [26] => | titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 2 [27] => | vydavatel = Springer [28] => | místo = Berlin [29] => | rok = 1993 [30] => | isbn = 978-3-642-08141-5 [31] => | jazyk = en [32] => }}{{Citace elektronické monografie [33] => | příjmení = Liangqian [34] => | jméno = Li [35] => | příjmení2 = Tamura [36] => | jméno2 = Michio [37] => | titul = Flora of China: Eranthis [38] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=111902 [39] => | jazyk = en [40] => }}{{Citace elektronické monografie [41] => | příjmení = Parfitt [42] => | jméno = Bruce D. [43] => | titul = Flora of North America: [44] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=111902 [45] => | jazyk = en [46] => }}{{Citace monografie [47] => | příjmení = Slavík [48] => | jméno = Bohumil (editor) [49] => | titul = Květena České republiky 1 [50] => | vydání = 2 [51] => | vydavatel = Academia [52] => | místo = Praha [53] => | rok = 1997 [54] => | isbn = 80-200-0643-5 [55] => }} [56] => [57] => [58] => Eranthis hyemalis 000.jpg|Podzemní orgány talovínu zimního [59] => Eranthis pinnatifida (06 sepals).JPG|Květ ''Eranthis pinnatifida'' [60] => Eranthis hyemalis sl12.jpg|Detail květu talovínu zimního s kornoutovitými korunními lístky s nektárii [61] => Eranthis stellata 112300700.jpg|Talovín bílý se souplodím měchýřků [62] => [63] => [64] => == Rozšíření == [65] => [66] => Rod talovín zahrnuje 11 druhů. Je rozšířen v jižní [[Evropa|Evropě]] a temperátních oblastech [[Asie]].{{Citace elektronické monografie [67] => | titul = Plants of the world online [68] => | url = http://powo.science.kew.org/ [69] => | datum přístupu = [70] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [71] => | jazyk = en [72] => }} V Evropě se vyskytuje jediný druh, [[talovín zimní]]. Je přirozeně rozšířen v jižní Evropě od jihovýchodní [[Francie]] až po [[Bulharsko]]. Vlivem pěstování roste zplaněle i ve střední a západní Evropě včetně České republiky{{Citace elektronické monografie [73] => | titul = Euromed Plantbase. Flora Europaea [74] => | url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp [75] => | datum vydání = 2006 [76] => | vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum [77] => | místo = Berlin-Dahlem [78] => | jazyk = en [79] => }} a rovněž v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. V asijské části [[Turecko|Turecka]] jej nahrazuje příbuzný druh [[talovín cilicijský]], zasahující i do severního [[Irák]]u.{{Citace periodika [80] => | příjmení = Rukšāns [81] => | jméno = Janis [82] => | příjmení2 = Zetterlund [83] => | jméno2 = Henrik [84] => | titul = Eranthis iranica (Ranunculaceae) Rukšāns & Zetterlund - new species of winter aconite from Iran [85] => | periodikum = International Rock Gardener [86] => | rok = 2018 [87] => | měsíc = Dec. [88] => | číslo = 108 [89] => }} [90] => [91] => V oblasti od [[Střední Asie]] po severovýchodní [[Írán]] a [[Afghánistán]] je rozšířen druh ''[[Eranthis longistipitata]]'', zatímco ''[[Eranthis iranica]]'' je [[endemit]] severovýchodního Íránu. [92] => Na jižní [[Sibiř]]i rostou dva druhy, ''[[Eranthis sibirica]]'' a v roce 2020 nově popsaný druh ''[[Eranthis tanhoensis]]''. [93] => Zbývající druhy jsou východoasijské. [[Talovín bílý]] (''Eranthis stellata'') je rozšířen v oblasti od [[Ruský Dálný východ|Ruského Dálného východu]] po [[Mandžusko]] a [[Korea|Koreu]]. [94] => V čínském [[S’-čchuan]]u rostou dva endemické druhy: ''[[Eranthis albiflora]]'' na západě a ''[[Eranthis lobulata]]'' na středoseveru provincie. [95] => ''[[Eranthis byunsanensis]]'' je endemit západní Koreje, ''[[Eranthis pinnatifida]]'' (syn. ''E. keiskei'') endemit japonského ostrova [[Honšú]]. [96] => [97] => == Obsahové látky a jedovatost == [98] => [99] => Talovíny jsou jedovaté rostliny. Hlavními účinnými látkami jsou srdeční glykosidy podobného typu jako u [[hlaváček jarní|hlaváčku jarního]], zejména eranthin A a B. Tyto látky v malém množství podporují srdeční činnost, ve velké dávce mohou způsobit vážné a často nevratné poškození srdce. Otrava talovínem se projevuje [[kolika|kolikovitými]] bolestmi břicha, nechutenstvím, zvracením a průjmem, poruchami vidění, zkráceným dechem, zpomalením srdečního tepu ([[bradykardie|bradykardií]]) a ve vážných případech končí srdeční zástavou.{{Citace elektronické monografie [100] => | titul = Encyclopedia of Life: Eranthis hyemalis (L.) Salisb. [101] => | url = https://eol.org/pages/594849/articles [102] => | vydavatel = National Museum of Natural History [103] => | místo = Washington [104] => | jazyk = en [105] => }}{{Citace elektronické monografie [106] => | titul = Winter Aconite [107] => | url = http://www.horsedvm.com/poisonous/eranthis-hyemalis/ [108] => | vydavatel = HorseDVM [109] => | jazyk = en [110] => }} Dále byl zjištěn obsah [[chromon]]ů a [[seskviterpenoid]]ů a malé množství benzylisochinolinových [[alkaloidy|alkaloidů]].{{Citace monografie [111] => | příjmení = Glasby [112] => | jméno = John S. [113] => | titul = Dictionary of plants containing secondary metabolites [114] => | vydavatel = Taylor & Francis [115] => | rok = 2005 [116] => | isbn = 0-203-16537-3 [117] => | jazyk = en [118] => }}{{Citace monografie [119] => | příjmení = Takhtajan [120] => | jméno = Armen [121] => | titul = Flowering plants [122] => | vydavatel = Springer [123] => | rok = 2009 [124] => | isbn = 978-1-4020-9608-2 [125] => | jazyk = en [126] => }} [127] => Látky obsažené v talovínech nejsou doposud zcela prozkoumány.{{Citace periodika [128] => | příjmení = Jensen [129] => | jméno = Uwe [130] => | titul = Secondary compounds of the Ranunculiflorae [131] => | periodikum = Plant Systematics and Evolution [132] => | rok = 1995 [133] => | číslo = 9 [134] => }} [135] => [136] => == Ekologické interakce == [137] => [[Soubor:Grosse.Holzbiene.auf.Winterling.P1091202.jpg|náhled|Drvodělka fialová na květech talovínu zimního]] [138] => Všechny druhy talovínů jsou časně kvetoucí rostliny, rozkvétající v závislosti na nadmořské výšce od března do května. Talovín zimní může v kultuře vykvétat již v lednu. [139] => Květy talovínu jsou hmyzosprašné a opylovače lákají nápadným vzhledem i vůní. Obsahují hojný [[nektar]] a opylovačům poskytují i [[pyl]], jehož je v časném jaře nedostatek.{{Citace periodika [140] => | příjmení = Rysiak [141] => | jméno = Krystyna [142] => | příjmení2 = Żuraw [143] => | jméno2 = Beata [144] => | titul = The biology of flowering of winter aconite (Eranthis hyemalis (L.) Salisb.) [145] => | periodikum = Acta Agrobotanica [146] => | rok = 2011 [147] => | měsíc = June [148] => | číslo = 64(2) [149] => }} Navštěvují je různé druhy hmyzu, jako jsou [[včelovití|včely]], [[čmelák|čmeláci]] a jiní [[blanokřídlí]], [[dvoukřídlí]] (například [[pestřenky]]) i časně vyletující druhy [[motýli|motýlů]].{{Citace elektronické monografie [150] => | titul = Winter aconite attracts pollinators [151] => | url = https://www.honeybeesuite.com/winter-aconite-attracts-pollinators/ [152] => | vydavatel = Honey Bee Suite [153] => | jazyk = en [154] => }} [155] => [156] => == Taxonomie == [157] => [158] => Rod ''Eranthis'' je v rámci čeledi ''[[pryskyřníkovité|Ranunculaceae]]'' řazen do podčeledi ''[[Ranunculoideae]]'' a tribu ''[[Cimicifugeae]]''. Daný tribus představuje poměrně heterogenní skupinu příbuzných rodů. Mimo rodu ''Eranthis'' je sem řazen rod ''[[samorostlík|Actaea]]'' (32 druhů v Eurasii a Severní Americe), ''[[Anemonopsis]]'' (jeden druh v Japonsku) a ''[[Beesia]]'' (2 druhy v Číně, Himálaji a Myanmaru). Nejblíže příbuzným rodem je dle výsledků molekulárních fylogenetických studií rod ''Actaea''.{{Citace periodika [159] => | příjmení = Xiang [160] => | jméno = Kun-Li et al. [161] => | titul = Biogeographic diversification of Eranthis (Ranunculaceae) reflects the geological history of the three great Asian plateaus [162] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [163] => | rok = 2021 [164] => | číslo = 288 [165] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Kunli-Xiang-2/publication/350707634_Biogeographic_diversification_of_Eranthis_Ranunculaceae_reflects_the_geological_history_of_the_three_great_Asian_plateaus/links/60e65a1ab8c0d5588cde798f/Biogeographic-diversification-of-Eranthis-Ranunculaceae-reflects-the-geological-history-of-the-three-great-Asian-plateaus.pdf [166] => }} [167] => [168] => Rod je členěn do dvou sekcí: sect. ''Eranthis'' a sect. ''Shibateranthis''. Nominátní sekce zahrnuje několik druhů se žlutými květy (''E. hyemalis'', ''E. cilicica'', ''E. longistipitata'') a kornoutovitými, celokrajnými nebo jen mělce laločnatými korunními lístky bez vrcholové ztlustliny. Jsou rozšířeny v západní části areálu rodu od jižní Evropy po Írán. Podzemní hlíza je krátkověká a každoročně se obnovuje. Naproti tomu zástupci sekce ''Shibateranthis'' mají bílé květy, korunní lístky s dvoulaločným okrajem a vrcholovou nektáriovou ztlustlinou a dlouhověké hlízy. Rostliny mají pouze jeden děložní list. Areál rozšíření sahá od Střední Asie po Dálný východ a Japonsko. Někdy byla sekce oddělována do stejnojmenného samostatného rodu. [169] => [170] => V literatuře bývá zpravidla uváděno 8 druhů rodu ''Eranthis'', od devadesátých let 20. století však byly popsány tři nové druhy a jejich počet stoupl na 11. V roce 1993 byl popsán ''[[Eranthis byunsanensis]]'' ze západní [[Korea|Koreje]],{{Citace periodika [171] => | příjmení = Seon [172] => | jméno = B.Y. [173] => | příjmení2 = Kim [174] => | jméno2 = C.H. [175] => | příjmení3 = Kim [176] => | jméno3 = T.J. [177] => | titul = A new species of Eranthis (Ranunculaceae) from Korea: E. byunsanensis [178] => | periodikum = Korean Journal of Plant Taxonomy [179] => | rok = 1993 [180] => | číslo = 23(1) [181] => }} v roce 2018 ''[[Eranthis iranica]]'' z [[Írán]]u, v roce 2020 ''[[Eranthis tanhoensis]]'', který je endemitem ruské [[Irkutská oblast|Irkutské oblasti]] a přilehlé republiky [[Burjatsko]].{{Citace periodika [182] => | příjmení = Erst [183] => | jméno = Andrey S. [184] => | titul = An integrative taxonomic approach reveals a new species of Eranthis (Ranunculaceae) in North Asia [185] => | periodikum = PhytoKeys [186] => | rok = 2020 [187] => | číslo = 140 [188] => }} [189] => ''E. hyemalis'' a ''E. cilicica'' jsou v některých zdrojích spojovány do druhu ''E. hyemalis''. [190] => [191] => == Zástupci == [192] => [193] => * [[talovín bílý]] (''Eranthis stellata'') [194] => * [[talovín cilicijský]] (''Eranthis cilicica'') [195] => * [[talovín zimní]] (''Eranthis hyemalis''){{Citace elektronické monografie [196] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [197] => | url = http://www.florius.cz/ [198] => }} [199] => [200] => == Význam a pěstování == [201] => [[Soubor:Eranthis hyemalis-IMG 0558.JPG|náhled|Bohatý porost talovínu zimního]] [202] => [[Talovín zimní]] je pěstován již od 16. století jako hlíznatá trvalka v zahradách a parcích. Rozkvétá jako jedna z prvních jarních bylin a lze jej pěstovat společně s [[bledule jarní|bledulí jarní]], [[sněženka]]mi, [[kosatec síťkovaný|kosatcem síťkovaným]] a časnými [[šafrán|krokusy]], neboť mají podobné nároky. Preferuje humózní, propustnou půdu a lehký polostín. Půda by neměla v létě zcela vyschnout. Nejlépe roste v lehce zásaditých nebo neutrálních půdách, není to však podmínkou. V posledních letech byla vypěstována i řada okrasných kultivarů, vyznačujících se zdvojenými okvětními lístky, plnokvětými květy, odlišnou barvou květů (např. bronzové) a podobně. Řidčeji se pěstuje [[talovín cilicijský]] (někdy označovaný jako ''Eranthis hyemalis'' Cilicica Group), pocházející z [[Malá Asie|Malé Asie]]. Odlišuje se sytěji zlatožlutou barvou květů a jemněji členěnými listeny. Hlízy jsou hladké a kulovité na rozdíl od zploštělých a nepravidelných hlíz talovínu zimního. Pěstování talovínu cilicijského je o něco obtížnější, vyžaduje slunnější stanoviště a přes léto sušší půdu. V kultuře se objevuje i kulturní kříženec těchto dvou druhů, ''[[Eranthis × tubergenii]]'' (někdy označovaný jako ''Eranthis hyemalis'' Tubergenii Group). Rostlina je většinou sterilní a netvoří semena. Nejpopulárnějším okrasným kultivarem tohoto hybridu je ''Eranthis'' 'Guinea Gold'. Vyznačuje se robustnějším vzrůstem než oba rodičovské druhy a bronzově tónovanými listy a listeny. V létě zcela vysychající půdu vyžaduje atraktivní středoasijský druh ''[[Eranthis longistipitata]]''. Z bělokvětých druhů se v kultuře občas objevují východoasijské druhy [[talovín bílý]] (''Eranthis stellata'') a ''[[Eranthis pinnatifida]]''.{{Citace periodika [203] => | příjmení = Boens [204] => | jméno = Wim [205] => | titul = The genus Eranthis, heralds of the end of winter! [206] => | periodikum = International Rock Gardener [207] => | rok = 2014 [208] => | měsíc = Jan. [209] => | číslo = 49 [210] => }}{{Citace monografie [211] => | příjmení = Wilford [212] => | jméno = Richard [213] => | titul = The Kew gardener's guide to growing bulbs [214] => | vydavatel = White Lion Publishing [215] => | místo = [216] => | rok = 2019 [217] => | isbn = 978-0711239340 [218] => | jazyk = en [219] => }}{{Citace monografie [220] => | příjmení = Schmid [221] => | jméno = W. George [222] => | titul = Encyclopedia of Shade Perennials [223] => | url = https://archive.org/details/encyclopediaofsh0000schm [224] => | vydavatel = Timber Press [225] => | místo = Portland [226] => | rok = 2002 [227] => | isbn = 0-88192-549-7 [228] => | jazyk = en [229] => }} [230] => [231] => Talovíny se snadno množí výsevem. Semena by měla být co nejčerstvější, při uchovávání v suchu a za pokojové teploty ztrácejí klíčivost již v horizontu několika týdnů. Řada kultivarů si udržuje svůj charakter i při generativním množení. Semena se vysévají do propustné půdy, např. směsi běžného substrátu pro hrnkové rostliny a jemného štěrku či perlitu. Substrát by neměl nikdy zcela vyschnout. Nádoby s výsevy se umisťují venku, neboť semena klíčí až po prodělání nejméně jedné zimní periody, nejčastěji na jaře dalšího roku. [232] => Hlízy se vysazují na podzim a je třeba je zasadit dostatečně hluboko. Vyschlé hlízy je před výsadbou nutno na 24 hodin ponořit do vlažné vody, jinak rostliny zpravidla následujícího jara nevyrostou. Na vhodných stanovištích se talovín zimní prostřednictvím samovýsevu postupně rozšiřuje a vytváří půvabné skupiny. [233] => [234] => [235] => Botanischer Garten München-Nymphenburg 2017 01.jpg|Hybridní druh ''Eranthis'' × ''tubergenii'' [236] => Eranthis hyemalis - ozimnica.jpg|Talovín zimní [237] => Eranthis pinnatifida 1.JPG|''Eranthis pinnatifida'' [238] => Eranthis longistipitata 02.jpg|''Eranthis longistipitata'' [239] => [240] => [241] => == Přehled druhů a jejich rozšíření == [242] => [243] => * ''[[Eranthis albiflora]]'': Čína (západní S’-čchuan) [244] => * ''[[Eranthis byunsanensis]]'': západní Korea [245] => * ''[[talovín cilicijský|Eranthis cilicica]]'': Turecko a severní Irák [246] => * ''[[talovín zimní|Eranthis hyemalis]]'': jihovýchodní Francie až Bulharsko [247] => * ''[[Eranthis iranica]]'': severovýchodní Írán [248] => * ''[[Eranthis lobulata]]'': Čína (středoseverní S’-čchuan) [249] => * ''[[Eranthis longistipitata]]'': severovýchodní Írán a Afghánistán až Střední Asie [250] => * ''[[Eranthis pinnatifida]]'' (syn. ''E. keiskei''): Japonsko (Honšú) [251] => * ''[[Eranthis sibirica]]'': jižní Sibiř [252] => * ''[[talovín bílý|Eranthis stellata]]'': Ruský Dálný východ a Korea [253] => * ''[[Eranthis tanhoensis]]'': jižní Sibiř [254] => [255] => == Reference == [256] => [257] => [258] => == Externí odkazy == [259] => * {{Commonscat|Eranthis}} [260] => [261] => {{Taxonbar|from=Q157775}} [262] => {{Autoritní data}} [263] => [264] => {{Portály|Rostliny}} [265] => [266] => [[Kategorie:Pryskyřníkovité]] [267] => [[Kategorie:Okrasné cibuloviny]] [268] => [[Kategorie:Nepůvodní flóra Česka]] [269] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [270] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [271] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [272] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [273] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [274] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [275] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [276] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [] => )
good wiki

Talovín

Talovín zimní na botanické ilustraci z roku 1885 Talovín (Eranthis) je rod rostlin z čeledi pryskyřníkovité. Jsou to hlíznaté nízké byliny s jednoduchou lodyhou zakončenou jediným nápadným, žlutým nebo bílým květem, podepřeným přeslenem zelených listenů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'talovín zimní','talovín cilicijský','Eranthis pinnatifida','Eranthis iranica','Eranthis byunsanensis','Eranthis longistipitata','talovín bílý','Eranthis tanhoensis','pryskyřníkovité','Eranthis albiflora','Evropa','Eranthis sibirica'

Evropa

Pryskyřníkovité