Array ( [0] => 15487759 [id] => 15487759 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tatra [uri] => Tatra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Tatra je horské pohoří ve střední Evropě, rozkládající se na území Česka a Slovenska. Náleží k pohořím Západních Karpat a je charakterizováno vysokými vrcholy, hlubokými údolími, ledovcovými jezery a bohatou biodiverzitou. Pohoří Tatra je také známé pro své horské chaty, turistické stezky a lyžařská střediska, která lákají turisty z celého světa. Nejvyšší horou Tatranského pohoří je Gerlachovský štít (2 655 m n. m.), který je součástí slovenské části Tater. Pohoří Tatra je také chráněným územím a v roce 1993 byla vyhlášena Tatranská národní park na slovenské straně a Národní park Nízké Taury na české straně. Tento přírodní ráj je tedy důležitou turistickou destinací i pro ochranu přírodního bohatství této oblasti. [oai] => Tatra je horské pohoří ve střední Evropě, rozkládající se na území Česka a Slovenska. Náleží k pohořím Západních Karpat a je charakterizováno vysokými vrcholy, hlubokými údolími, ledovcovými jezery a bohatou biodiverzitou. Pohoří Tatra je také známé pro své horské chaty, turistické stezky a lyžařská střediska, která lákají turisty z celého světa. Nejvyšší horou Tatranského pohoří je Gerlachovský štít (2 655 m n. m.), který je součástí slovenské části Tater. Pohoří Tatra je také chráněným územím a v roce 1993 byla vyhlášena Tatranská národní park na slovenské straně a Národní park Nízké Taury na české straně. Tento přírodní ráj je tedy důležitou turistickou destinací i pro ochranu přírodního bohatství této oblasti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - firma [2] => | jméno = TATRA TRUCKS a.s. [3] => | logo = Tatra (Automobil) logo.svg [4] => | typ = [[akciová společnost]] [5] => | datum založení = [[1850]]
[[1897]] (jako výrobce automobilů) [6] => | zakladatel = [[Ignác Šustala]] [7] => | sídlo město = [[Kopřivnice]] [8] => | sídlo stát = {{Vlajka a název|Česko}} [9] => | sídlo = Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice, [[Česko]] [10] => | klíčoví lidé = [[Hans Ledwinka]], konstruktér [11] => | oblast činnosti = strojírenský [12] => | produkty = nákladní automobily [13] => | kapitál = 1,002 mld. Kč [14] => | vlastní kapitál = 2,391 mld. Kč [15] => | počet zaměstnanců = 1350
z toho 650 připadá na výrobu (01/2017) [16] => | mateřská společnost = [17] => | dceřiná společnost = TATRA METALURGIE [18] => | web = [http://www.tatra.cz www.tatra.cz] [19] => }} [20] => '''Tatra''' (oficiálně '''TATRA TRUCKS a.s.''') je český výrobce nákladních, vojenských a speciálních automobilů sídlící v [[Kopřivnice|Kopřivnici]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]]. Jde o třetí nejstarší (1897) existující automobilku na světě{{Citace elektronické monografie | titul = O společnosti | url = http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/ | vydavatel = Tatra.cz}} – starší jsou pouze značky [[Peugeot]] (1889) a [[Mercedes-Benz Group|Mercedes-Benz, dříve Daimler]] (1886). Podnik je od roku 2013 součástí [[holding]]u [[Czechoslovak Group]] a [https://www.prometgroup.eu/ PROMET GROUP]. [21] => [22] => == Historie Tatry == [23] => === Firma Ignáce Šustaly === [24] => [[Soubor:Ignac Sustala memorial plaque.jpg|vlevo|náhled|Pamětní deska [[Ignác Šustala|Ignáce Šustaly]] – Muzeum Fojtství v [[Kopřivnice|Kopřivnici]]]] [25] => Historie firmy začíná v roce [[1850]], kdy se z několikaleté praxe ve [[Vídeň|Vídni]] vrátil kopřivnický sedlář [[Ignác Šustala]] (v tehdejší úřední němčině Ignaz Schustala). Jeho bratr Jan Schustala, kopřivnický [[rychtář|fojt]], mu v rodinném hospodářství přidělil k užívání hospodářskou budovu (stodolu), ve které Ignác vybudoval dílnu o rozměrech 6×7 m s předsíní o rozměrech 3×3,7 m a v ní se dvěma pomocníky postavil první kočár. Následovala obrovská poptávka po kočárech, následkem čehož se v samotné dílně brzy prováděly pouze některé montážní a dokončovací práce, zatímco převážná část dílčích prací se odehrávala na dvoře fojtství a do výroby byli manufakturním způsobem zapojeni i další kopřivničtí řemeslníci: železné součásti vyráběl [[kovář]] Bortel z čp. 6, dřevěné [[korba|korby]] na kočáry pak vytvářel kolář Kuchař v dílně čp. 206.''Fojtství v Kopřivnici'', str. 11 Šustalovy lehké vozíky vyhovovaly zejména potřebám venkova, a byly proto velmi žádané.[http://prasident.stylove.com prasident.stylove.com], Šustala proto brzy svou činnost rozšířil, v letech [[1850]] – [[1852]] se krom výroby kočárů věnuje i výrobě [[bryčka|bryček]] a [[koňský povoz|koňských povozů]]. Během tří let zaměstnávala jeho dílna již osm tovaryšů a několik učňů. [26] => [27] => Díky Šustalovým skvělým organizačním schopnostem a přísné kázni se podniku dařilo neustále zvyšovat výrobu, která již ale volala po finanční injekci do výrobních prostor a technologií. Roku [[1853]] se tak spojil s továrníkem [[Adolf Raška|Adolfem Raškou]] (Raschkou) (1825–1878), spolumajitelem rodinné firmy na keramiku, a zrodila se společnost '''Ignatz Schustala & Comp'''. Vzrůstající odběr nejen v monarchii (zejména po enormním rozšíření „vnitrozemského“ trhu vznikem [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] v roce [[1867]]), nýbrž i export do [[Rusko|Ruska]], [[Prusko|Pruska]] a do zámoří postupně vedl k založení odbytového skladu v [[Halič]]i a filiálek nebo pobočných závodů v Ratiboři, [[Vratislav (město)|Wrocławi]], [[Vídeň|Vídni]], [[Praha|Praze]], [[Berlín]]ě, [[Černovice (Ukrajina)|Černovicích]] a v [[Kyjev]]ě. Velmi úspěšným výrobkem se stala bryčka '''„Neutitschein”''' (německý název okresního města [[Nový Jičín]]), výrobní sortiment tvořily i velké a luxusní cestovní kočáry, nákladní a [[Pošta|poštovní]] vozy. [28] => [29] => Šustala sám byl nejen zdatný obchodník a organizátor, ale byl velmi nadaný i po technické stránce. Ve své firmě uplatnil řadu vlastních patentů a zlepšení. V roce [[1870]] dokázal se 150 kvalifikovanými dělníky různých profesí vyrobit 1200 kočárů. Sortiment rozšířil i o různé užitkové vozy. Největší úspěchy slavily speciální poštovní vozy. [30] => [31] => Po smrti Adolfa Rašky sice začal mít podnik finanční potíže, ale ty se podařilo překonat díky rozšíření výroby o [[Železniční vůz|železniční vozy]]. Roku [[1881]] totiž zahájila provoz [[Železniční trať Studénka–Veřovice|lokální dráha Studénka–Štramberk]]. I přes minimální zkušenosti v tomto oboru se vedení společnosti rozhodlo vyhradit část výrobních kapacit pro stavbu vagonů a zřídit i vlastní tovární [[Vlečka|vlečku]]. Jako technického poradce se podařilo získat [[Hugo Fischer]]a z Röslerstammu – ten dříve pracoval jako přebírající inženýr [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]]. V roce [[1882]] firma vyrobila prvních 15 železničních [[vagón]]ů. [32] => {{clear|left}} [33] => [34] => === Akciová společnost === [35] => [[Soubor:Nesselsdorfer logo.jpg|náhled|Nesselsdorfer logo]] [36] => [[Soubor:PresidentFirstCar.jpg|náhled|[[NW Präsident]] byl první tovární automobil ve [[Střední a východní Evropa|střední a východní Evropě]]]] [37] => Roku [[1890]] se podnik přeměnil na akciovou společnost a nesl název '''Kopřivnická společnost pro tovární výrobu vozů''' (německy '''''Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft''''', zkratka NW), Fischer se stal jejím prokuristou a ředitelem vagónky. NW se nadále věnovala jak stavbě kočárů a bryček, tak i železničních vozů. V roce [[1897]] vyrobila jeden z prvních osobních automobilů ve střední Evropě: ''[[NW Präsident]]''. V roce [[1898]] ho následovalo devět dalších, včetně [[První nákladní automobil NW|prvního nákladního automobilu]]. Postupně se tedy rozběhla výroba automobilů, zatímco výroba kočárů byla zvolna utlumována s ubývajícím počtem zákazníků. Už v roce 1900 vyrobila NW první čistě závodní automobil (''[[NW Rennzweier]]'') a dokonce i vlastní elektrický automobil na baterie (''NW Elektromobil''). Téhož roku také NW započala se sériovou výrobou automobilů více typů. [38] => [39] => Nedlouho před [[První světová válka|1. světovou válkou]] zaměstnávala společnost 5300 dělníků a 350 úředníků. [40] => [41] => === Kopřivnická vozovka === [42] => Po [[První světová válka|Světové válce]] se Kopřivnice stala součástí nově vzniklé Republiky Československé, kde již němčina nebyla úředním jazykem a mnohé společnosti se musely nebo chtěly přejmenovat. Od roku 1921 tak i NW přijala české označení '''Kopřivnická vozovka, a.s.''' [43] => [44] => Ke změně názvu továrny i výrobků se váže legenda, vycházející ze vzpomínek zkušebního a závodního jezdce [[Josef Veřmiřovský|Josefa Veřmiřovského]]: V lednu 1919 testovala továrna na Slovensku několik typů vozů, kdy se jim podařilo v [[Tatry|Tatrách]] projet náročnou trasu ze [[Štrba|Štrby]] přes [[Štrbské pleso]] do [[Tatranská Lomnica|Tatranské Lomnice]]. Zkušební jezdci tehdy vyslechli pochvalné hodnocení místních obyvatel ve smyslu ''„(...) tento stroj je ako stvorený pre Tatry“''. Zkouškám byl přítomen i tehdejší vedoucí firemního automobilového oddělení Ing. Jan Novák (a pozdější konstruktér leteckých motorů [[Waltrovka|Walter]]), který poté přišel s návrhem, aby automobily NW raději nesly hrdou značku '''Tatra''', což vedení společnosti přijalo a nechalo zapsat jako ochrannou známku (Novák je za autora značky označen i v dokladech pro registraci OZ).{{Citace elektronické monografie [45] => | titul = TATRA TRUCKS a.s. slaví 100 let světoznámé značky TATRA [46] => | url = https://www.technickytydenik.cz/rubriky/denni-zpravodajstvi/tatra-trucks-a-s-slavi-100-let-svetozname-znacky-tatra_46791.html [47] => | vydavatel = Business Media CZ [48] => | místo = Praha [49] => | datum vydání = 2019-04-03 [50] => | datum přístupu = 2021-02-17 [51] => }} Oficiálně nesou kopřivnické automobily název Tatra od 19. března 1919.{{Citace monografie [52] => | příjmení = Kuba [53] => | jméno = Adolf [54] => | titul = Automobil v srdci Evropy [55] => | vydání = 1 [56] => | vydavatel = NADAS [57] => | místo = Praha [58] => | rok vydání = 1986 [59] => | počet stran = 216 obrázků, 312 [60] => | strany = 41–44 [61] => }} Nápis TATRA se tedy objevil na automobilech již na jaře 1919, konkrétně na nákladních automobilech NW TL 2 a NW TL 4, v roce 1920 i na osobním voze NW U, který byl přeznačen na typ '''Tatra typ U''' a nakonec na '''[[Tatra 10]]'''. Souběžný typ NW T byl přeznačen na '''[[Nesselsdorf T|Tatra 20]]'''. První skutečnou tatrou novodobé konstrukce se však stala až '''[[Tatra 11]]''' v roce 1923. [62] => [63] => Název firmy byl však změněn až v roce 1927.{{Citace periodika [64] => | příjmení = info@sabre.cz [65] => | jméno = Sabre, www sabre cz, e-mail: [66] => | titul = TATRA TRUCKS a.s. slaví 100 let světoznámé značky TATRA {{!}} Technický týdeník [67] => | jazyk = cs [68] => | url = https://www.technickytydenik.cz/rubriky/denni-zpravodajstvi/tatra-trucks-a-s-slavi-100-let-svetozname-znacky-tatra_46791.html [69] => | datum přístupu = 2021-12-08 [70] => }} [71] => [72] => === Součást koncernu Ringhoffer === [73] => [[Soubor:Tatra 77 at motorshow.jpg|náhled|[[Tatra 77]] byl první sériově vyráběný aerodynamický vůz na světě{{Citace elektronického periodika | titul = Připomeňte si první aerodynamické auto, Tatra 77 slaví 77 let | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2011-03-05 | url = https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/pripomente-si-prvni-aerodynamicke-auto-tatra-77-slavi-77-let.A110305_1543631_ostrava-zpravy_jog}}]] [74] => [[Soubor:TatraT97-front.jpg|náhled|[[Tatra 97]], která byla později okopírovaná vozem [[Volkswagen Brouk]]{{Citace elektronického periodika | titul = Unikátní tatrovka, podle které okopírovali brouka, je k vidění v Brně | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2009-12-22 | url = https://www.idnes.cz/auto/historie/unikatni-tatrovka-podle-ktere-okopirovali-brouka-je-k-videni-v-brne.A091221_174708_auto_ojetiny_fdv}}]] [75] => V roce 1923 (někdy se uvádí 1926) byla Kopřivnická vozovka začleněna do koncernu [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer]]. Od roku 1924 je firma uváděna jako '''Závody Tatra, a.s.'''[[Karel Rosenkranz]], ''Tatra AutoAlbum'', MS Press, 2002, od roku 1927 jako '''Tatra, a.s. pro stavbu automobilů a železničních vozů'''.{{Citace monografie [76] => | příjmení = Šuman-Hreblay [77] => | jméno = Marián [78] => | titul = Encyklopedie automobilů [79] => | vydání = 1 [80] => | vydavatel = CPress v Albatros Media [81] => | místo = Brno/Praha [82] => | rok vydání = 2018 [83] => | počet stran = 272 [84] => | strany = 168–179 [85] => | isbn = 978-80-264-1852-8 [86] => }} V roce 1936 vznikla společnost '''Ringhoffer TATRA, a. s.'''{{Citace elektronické monografie [87] => | titul = Historie výroby [88] => | url = https://www.tatra.cz/o-spolecnosti/historie-tatry/historie-vyroby/ [89] => | vydavatel = TATRA TRUCKS A.S. [90] => | místo = Kopřivnice [91] => | datum vydání = 2014 [92] => | datum přístupu = 2021-02-17 [93] => }} [94] => [95] => Ve vlastnictví Ringhofferů, v synergii s jejich [[Smíchov|smíchovským]] závodem, prodělala Tatra patrně největší rozvoj v oboru automobilní a železniční konstrukce, vývoje a výroby. Nadále vyráběla osobní i nákladní automobily, železniční [[motorový vůz|motorové vozy]] a dokonce i letadla. [96] => [97] => Výraznou osobností firmy se stal konstruktér a dlouholetý technický ředitel [[Hans Ledwinka]] (v Tatře zaměstnán [[1897]]–[[1945]], se třemi několikaletými přestávkami). Ten byl tvůrcem dodnes Tatrou využívané „bezrámové“ koncepce podvozku s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami, která se také označuje jako [[páteřový rám]] (ve světě známá též jako [[Koncepce Tatra|Tatra-concept]]). Tato převratná konstrukce páteřového rámu umožnila postavit subtilní karosérii a díky velmi nízké hmotnosti použít i relativně slabý motor při dosažení slušné jízdní dynamiky. Kromě lidových automobilů [[Tatra 11]] (1923) a [[Tatra 57]] (1931) ho obdržely i luxusnější vozy [[Tatra 17]] (1925), střední nákladní automobil [[Tatra 23]] (1923) i malý nákladní automobil [[Tatra 26]] (1926) a jeho vojenská verze [[Tatra 72]] (1933), v plněpohonné verzi pro Československou armádu u vozu [[Tatra 84]] (1935). Světovým unikátem bylo její použití i u trolejbusů [[Tatra 400]] z produkce smíchovského závodu (1948). Vozy Tatra vyráběly od 20. do 40. let 20. století v [[licence|licenci]] firmy [[Austro-Tatra]], [[Deutsche Licenz Tatra]] (Delta, Detra), [[Unitás|Unitás-Tatra]], [[Lorraine-Dietrich]], [[Röhr]], [[Stoewer]] a [[Tatra-Ate]]. [98] => [99] => V roce 1934 šokoval výrobce motoristický svět modelem [[Tatra 77]], prvním sériově vyráběným automobilem s motorem vzadu v aerodynamické karosérii bez stupaček na světě. V roce 1936 byly světu představeny aerodynamický motorový vůz [[Motorový vůz M 290.0|Tatra 68]] (vlivem historických okolností vyrobeny jen dva kusy) a trolejbus [[Tatra 86]] (vyrobeno jen 6 ks). [100] => [101] => Ač byla Kopřivnice národnostně českým městem, spadla automobilka v rámci odtržení pohraničního území ČSR po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] do rukou nacistického Německa. Majitel a generální ředitel podniku, baron [[Hanuš Ringhoffer]], se po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|obsazení českých zemí v březnu 1939]] přihlásil k německé národnosti. Během války automobilka významně přispěla německému válečnému úsilí výrobou osobních a nákladních automobilů (například [[Tatra 111]]) a motorů. [102] => [103] => === Ve vlastnictví státu === [104] => [[Soubor:Tatra 603.jpg|náhled|vlevo|Tatra 603]] [105] => Po skončení války byly vztahy Tatry, Hanuše Ringhoffera a nacistického režimu přičteny k tíži oběma hlavním představitelům Tatry. Celý koncern byl znárodněn, veškeré závody převedeny na '''Tatra národní podnik''' od 1. ledna 1946 a slavné jméno Ringhoffer určeno k vymazání z paměti. Hanuš Ringhoffer coby Němec byl zatčen, odvlečen do zvláštního tábora [[NKVD]] u Mühlbergu v Braniborsku a tam za nejasných okolností zemřel asi koncem roku 1946. Šéfkonstruktér Hans Ledwinka byl zatčen a odsouzen za kolaboraci s nacisty, do roku 1951 vězněn, poté odešel do Rakouska. [106] => [107] => K 1. lednu 1950 byly ze společnosti vyčleněny továrny na kolejová vozidla (závody Česká Lípa, Kolín, Praha-Smíchov a Studénka) a národní podnik Tatra určen jen pro výrobu motorových vozidel, motorů a příslušenství. Rozhodnutím vlády v roce 1951{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Historie modelu Tatra 600|url = http://www.tatralive.wz.cz/Tatra%20600/Historie.htm|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 19.12.|url archivu = https://web.archive.org/web/20180129004731/http://www.tatralive.wz.cz/Tatra%20600/Historie.htm|datum archivace = 2018-01-29|nedostupné = ano}} byla kopřivnická automobilka určena pro výrobu těžkých nákladních automobilů: [[studená válka]] počátkem 50. let znamenala rozšiřování výroby tříosé [[Tatra 111|Tatry 111]], zaváděla se výroba rychle odvozeného a nepříliš povedeného vojenského valníku [[Tatra 128]] (podle konstruktéra Tatry [[Milan Galia|M. Galii]]''Život s erbem Tatry, vyprávění hlavního konstruktéra Tatry Milana Galii, Milan Švihálek, Grada Publishing, 2009'', str. 29 - 31 byl lepší než vnucovaný projekt V3T, podle konstruktéra Škody [[Oldřich Meduna|O. Meduny]] tomu bylo naopak''Utajené projekty Škoda'', str. 81–87 a zatímco výroba T128 byla po roce zastavena, z V3T se totální změnou projektu vyvinula úspěšná [[Praga V3S]] s polovinou motoru [[Tatra 111|T 111]] a kabinou [[Tatra 805|T 805]]). Produkce ostatních vozidel byla vymístěna: osobní automobil [[Tatraplan|Tatra 600]] byl převeden do [[Škoda Auto|AZNP Mladá Boleslav]] (proti vůli tamních pracovníků, kteří dostali příkaz zastavit přípravu nové [[Škoda 1200|Škody 1200]] včetně zničení přípravků, naopak museli začít vyrábět přípravky i pro T128), tamtéž se začalo i s výrobou právě vyvíjeného lehkého nákladního vozu [[Tatra 805]], jehož výroba se pak postupně stěhovala ještě do Plzně a do Prahy. S polevením mezinárodního napětí a projevením se nedostatku [[limuzína|limuzín]] (jejichž výrobu nenahradil předpoklad ministerstva strojírenství o [[Centrální plánování|centrálně plánovaném]] dovozu ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], neboť dodávky limuzín vázly a našim potřebám často nevyhovovaly{{Citace elektronické monografie|příjmení = Smekal|jméno = Jiří|titul = Vývoj a sportovní úspěchy vozu Tatra 603|url = http://sestsettrojka.euweb.cz/vyvoj_sport.htm|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 1.1.|url archivu = https://web.archive.org/web/20160119110639/http://sestsettrojka.euweb.cz/vyvoj_sport.htm|datum archivace = 2016-01-19|nedostupné = ano}}), dostala Tatra příkaz ministerstva strojírenství vyvinout a vyrábět nové luxusní [[limuzína|limuzíny]] pro vedoucí pracovníky a stranické funkcionáře. Mohla tak vzniknout [[Tatra 603]], jejíž vývoj probíhal zpočátku víceméně tajně – nejprve ve smíchovské projekční kanceláři, a poté oficiálně v Kopřivnici. [108] => [109] => [[Soubor:Tatra1021.jpg|náhled|[[Tatra 815]], několikanásobný vítěz závodu [[Rallye Dakar]]]] [110] => V 80-90. letech byl realizován rozvojový záměr zvýšení produkce za pomoci půjčky mezinárodní investiční banky [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]. Během něj byl krom rozšíření výrobních kapacit vybudován pro zkoušky vozů i testovací polygon nazývaný [[Tatra polygon]]. Po realizaci rozvojového programu dosahovala produkce [[T 815]] až 15 000 kusů za rok. V období 1. 1. 1986 – 30. 6. 1988 firma fungovala jako '''Tatra oborový podnik''', od 1. 7. 1988 jako '''Tatra kombinát'''. [111] => [112] => Po roce [[1989]] došlo k silnému poklesu odbytu nákladních vozů na východní trhy, útlumu výroby osobních automobilů a zdlouhavé [[privatizace|privatizaci]], kdy se uvažovalo o mnoha zahraničních partnerech (r. 1992 byl podepsán Letter of intent Tatra – Iveco, vypršel ke konci téhož roku). Ještě v době státního podniku řízeného ministerstvem přišla fatální zakázka Diamoil libyjského zákazníka (na rozdíl od dalších zúčastněných českých firem byl podíl Tatry největší), jehož platba zablokovaná v britské bance do firmy, která měla vyrobeny a částečně expedovány stovky vozů, nedorazila. Určitý podíl na propadu obchodu na východ měl i odklon od zavedeného zkušeného prodejce PZO [[Motokov]]. [113] => [114] => === Privatizace === [115] => [[Soubor:Lešany, Vojenské muzeum, Tatra 700 (jiná přední maska).JPG|náhled|vlevo|[[Tatra 700]] v muzeu]] [116] => [117] => Nakonec byla firma privatizována kuponovou metodou, což se neukázalo šťastnou volbou – většinovými vlastníky se staly podílové fondy, které střídaly managementy (mj. byla 12. 5. 1993 na čas angažována i část zachránců amerického [[Chrysler]]u Gerald Greenwald, David Shelby a Jack Rutherford – společnost GSR) a firmu nedokázaly vést ani smysluplně ani k prosperitě – to vedlo k problémům firmy, od 1. 4. 1992 známé opět jako '''TATRA, a.s.''' Rozdělení Československa se projevilo ve ztrátě pobočných závodů v Bánovcích nad Bebravou a Čadci, kam byla dříve přemístěna část technologie a výroby, která musela být nahrazena a vyřešeny také otázky vlastnictví značky, dokumentace atd. V té době se firmě podařilo získat velkou armádní zakázku více než 1000 vozů 8x8 Liwa pro armádu [[SAE]], která jí na čas pomohla překonat těžší období, ale díky nesplněným [[Offset (obchod)|offsetům]] se po letech její dopad projevil i negativně. Po čase do společnosti opět vstoupil stát, aby ji konsolidoval a připravil k prodeji – ředitelem byl v té době Ing. Peter A. Urban. [118] => [119] => === Ve vlastnictví Terexu === [120] => Společnost stát odprodal firmě '''[[SDC]]''' Čechoameričana Miloty K. Srkala, který ve firmě působil do 13. 1. 2003. Tak se Tatra ocitla v rodině americké společnosti [[Terex]] Corporation, která se zabývá výrobou těžké mechanizace a byla hlavním podílníkem SDC. Terexu připadl většinový 80,5% podíl společnosti Tatra a. s. To navenek potvrdilo Tatru jako výrobce těžkých terénních nákladních vozů, díky společnosti Terex měla Tatra pronikat i na západní trhy, výsledek ovšem byl nevalný. Trh se nedočkal dokonce ani alespoň prototypu kombinujícího s účastí Tatry to nejlepší, co široká produkce Terexu nabízela. Úspěchem, který společnosti pomohl v tomto období byla již delší dobu připravovaná dodávka 302 vojenských vozů [[T 816]] do [[Izrael]]e prostřednictvím sesterské '''ATC''' ([[American Truck Company]]) a jejího kontraktu s TACOM z r. 2004 – kopřivnické [[CKD]] sady kompletovali za oceánem s motorem [[Cummins]] ISM, automatickým převodem [[TwinDisc]], doohušťováním [[CM]] a americkou plošinou ve firmě Terex Advance ve Fort Wayne, IN (původně měla montáž probíhat ve spolupráci s výrobcem nákladních vozů [[Bering]]), aby pak hotový vůz s více než 50 % komponent „Made in USA“ putoval opět přes moře k uživateli. Některé z vozů byly vybaveny hydraulickou rukou, malé množství pro výcvik řidičů pak 4dveřovou kabinou. Prostřednictvím ATC se r. 2004 firma zúčastnila tendru na dodávky vozů projektu [[LVSR]] pro americkou [[Námořní pěchota Spojených států amerických|USMC]], vyrobila a do armádních testů dodala 3 prototypy T 817 konfigurace 10x10 s motory [[Caterpillar]], zakázku ovšem r. 2006 dostal domácí [[Oshkosh]], jediný další účastník tendru. [121] => {{-}} [122] => === Po Terexu === [123] => V listopadu roku [[2006]] byl 80,5% podíl na společnosti vlastněný Terex prodán společnostem '''Black River''', s.r.o. (51 %) a '''TATRA Holdings''' s.r.o. (dříve Blue River, podíl 29,51 %), když TATRA Holdings vlastnila 100% podíl v Black River. Společnost TATRA Holdings (tehdy Blue River) nejprve ovládal [[Ronald Adams|Ronald Alan Adams]] (člen představenstva SDC, který ve společnosti působil i za vlády Terexu), v listopadu 2006 však jeho společnostem zůstal jen 7,8% podíl, 40,9 % získala indická společnost Vectra (která tou dobou vlastnila již 11,1 % samotné Tatry) a zbylých 31,2 % americký podnikatel Sam Xavier Eyde.Úplný výpis z obchodního rejstříku TATRA Holdings s.r.o., C 110820 vedená u Městského soudu v Praze[http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke-noviny-koprivnice&tema=o-firmu-se-deli-investori-z-belgie-usa-indie-a-cr&clanek=3447 Kopřivnické noviny číslo 36/2006 ze dne 12.10.2006: O firmu se dělí investoři z Belgie, USA, Indie a ČR] [124] => [125] => Západní trhy (hlavně rozvíjející se v Austrálii) firma úplně neztratila a se střídavým úspěchem pokračovala ve stagnujícím vývozu do Ruska, přičemž se i etablovala zpět na trzích v Česku a ve střední a jihovýchodní Evropě. V krátkém období prosperity na jaře 2007 společnost Tatra oznámila záměr investovat významně do modernizace výroby a posílit kapacity výroby, která již nebyla schopna uspokojit zvýšenou poptávku po vozech. V roce 2008 podnik představil nový koncept [[Tatra 903]], který měl navazovat na osobní modely 603, 613 a 700. Návrh byl dílem designéra Michala Jelínka, bohužel se sériovou výrobou se nepočítá{{Citace elektronické monografie | titul = Tatra 903: vize budoucnosti slavné značky | autor = Ondřej Pavlůsek | vydavatel = auto.cz | url = http://www.auto.cz/tatra-903-vize-budoucnosti-slavne-znacky-7371 | datum přístupu=2011-12-17}}. V roce 2008 získal 11,1% podíl od Vectry Tatra Holdings (s Black River tedy držela již 91,62% podíl ve společnosti), změnila se také vlastnická struktura Tatra Holdings (39,3 % Vectra, 29 % Sam Xavier Eyde, 16,65 % [[KBC]] Private Equity a 12,05 % Meadow Hill Investmnst (společnost Ronalda Adamse).[http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/tatra-ma-noveho-majitele-penize-poskytla-j-t-965936 E15: Tatra má nového majitele, peníze poskytla J&T Více na: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/tatra-ma-noveho-majitele-penize-poskytla-j-t-965936] [126] => [127] => Světová finanční krize opět způsobila podniku nemalé problémy – zpočátku je zmírňovala státní zakázka armádních vozů [[T 810]]. V roce 2009 se firma dohodla s americkým výrobcem [[Navistar]] Defense na výrobě společného vojenského vozu, pro který Tatra dodá podvozky a nápravy – výsledek spolupráce byl prezentován na výstavě [[Eurosatory]] [[2010]], ovšem obchodně se projekt neprosadil. V roce 2011 se vlastníkem 19 % akcií holdingové společnosti Tatra Holdings měl stát [[DAF]], ale z důvodů nezájmu managementu Tatry se nestal.Euro 20.8.2012: Tatra a její kostlivci DAF a Tatra představila nový, především civilní vůz [[Tatra 158 Phoenix]], který již nemá vlastní vzduchem chlazený motor a převodovku – podvozek je zdokonalený tatrovácký 815, motor a kabina pochází od firmy DAF, zatímco převodovku dodává renomovaná firma [[ZF]]. V roce 2012 skončily na čas dlouholeté dodávky Tatry pro indickou armádu (celkem dodáno přes 7 tis. vozů), hlavně z důvodu korupčního skandálu Ravindera Kumara Rishiho, ředitele společnosti Vectra (spoluvlastník Tatra Holdings). Podle některých názorů byly tyto dodávky v posledních letech pro Tatru ztrátové, když na nich vydělávala pouze Vectra. [128] => {{-}} [129] => === Tatra Trucks === [130] => V roce 2010 byl [[Obchodní závod|podnik]] společnosti Tatra a.s. [[Zástavní právo|zastaven]]. Nedořešený vztah s DAF a stupňující se hospodářské problémy vedly v březnu 2013 k [[exekuce|exekuční]] dražbě podniku společnosti Tatra, který měl dle znaleckého posudku hodnotu 1,765 mld Kč a jeho závazky činily 1,5 mld Kč. Vyvolávací cena byla 175,135 mil Kč a podnik byl vydražen za 176 mil Kč.[http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-59509560-koprivnicka-tatra-se-vydrazila-za-176-milionu-korun-firme-ktera-vznikla-minuly-tyden Kopřivnická Tatra se vydražila za 176 milionů korun. Firmě, která vznikla minulý týden], iHNed.cz, 15. 3. 2013, ČTK, eko Vydražitelem podniku se stala společnost '''Truck Development''', která vznikla 8. března 2013 a jejímž jediným akcionářem byl Marek Galvas, spojený s investiční skupinou [[J&T]].[http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=774161 Automobilku Tatra vydražila J&T pro svého klienta] Aktuálně.cz, 15. 3. 2013, rp, zk, čtk Společnost Truck Development se následně přejmenovala na '''Tatra Trucks a.s.''', do společnosti mají majetkově vstoupit (zřejmě kapitalizací svých pohledávek vůči Tatře) podnikatel Jaroslav Strnad a společnost Promet Tools ze skupiny [[Promet]] Group (která již v minulosti koupila společnost Tawesco vyčleněnou z Tatry v roce 1995).[http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/aktuality-z-hospodarske-souteze/1606-prevzeti-tatry-bylo-povoleno-ve-zjednodusene-procedure.html ÚOHS: Převzetí Tatry bylo povoleno ve zjednodušené proceduře][http://www.denik.cz/ekonomika/uohs-zacal-prosetrovat-nedavny-prodej-automobilky-tatra-20130409.html deník.cz: Věřitelé Tatry se chtějí stát jejími spolumajiteli] Cílem změn bylo vyřešit finanční závazky Tatry a zachovat výrobu v současném rozsahu. [131] => [132] => V roce [[2013]] se změnou vlastnické struktury obměnila TATRA TRUCKS také top management a byl zahájen restrukturalizační proces. V roce 2013 vyrobila TATRA TRUCKS 763 nákladních vozidel, což znamenalo proti 512 kusům v roce 2012 značný nárůst. Přibližně dvě třetiny ze 722 prodaných kusů šly na export.[[Česká tisková kancelář|ČTK]]: Tatra se odrazila ode dna, loni vyrobila nejvíce aut od roku 2008. ''[[iDNES.cz]]'' [[17. leden|17. ledna]] [[2014]]. [cit. 2014-01-25]. [http://ekonomika.idnes.cz/tatra-mela-nejlepsi-rok-od-roku-2008-dlk-/eko-doprava.aspx?c=A140117_120901_eko-doprava_fih Dostupné online.] [133] => [134] => V roce 2014 uvádí kopřivnická automobilka na trh verzi Euro VI vozu TATRA PHOENIX. Díky úspěšně probíhající restrukturalizaci se zvyšuje jak výroba a prodej, a zlepšují se i ekonomické výsledky. V roce 2014 vyrobila TATRA 850 vozidel s téměř 850 vlastními zaměstnanci. Do výroby směřují významné investice, které pomáhají modernizovat výrobní technologie (katoforézní lakování, moderní CNC obráběcí stroje atd.). [135] => [136] => Rok 2015 se nesl ve znamení úspěšných prodejů vozidel komerčních i pro obranný průmysl a pro hasiče. TATRA vyrobila také speciální podvozek, nejdelší a nejtěžší v dosavadní historii. Podvozek vycházející z modelové řady TATRA FORCE v konfiguraci 16x8, s motorem [[Caterpillar]] C32 a převodovkou [[Allison Transmission]] o délce téměř 18 m bude sloužit pro přepravu vrtné nástavby pro průzkumné vrty. V roce 2015 vyrobila kopřivnická TATRA TRUCKS 858 vozidel, úspěšně zakončila restrukturalizaci a otevřením nového pracoviště v rámci finální montáže, tzv. diagnostiky vozidel, přešla do fáze růstové. Na začátku roku 2019 získala firma zakázku na 60 vozů pro [[jordánsko]]u armádu.{{Citace elektronického periodika | autor = [[Česká tisková kancelář|ČTK]] | titul = Tatra dodá jordánské armádě auta za zhruba 200 milionů korun | periodikum = Aktuálně.cz | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz | vydavatel = Economia | odkaz na vydavatele = Economia | datum_vydání = 2019-01-18 | datum_přístupu = 2019-01-18 | url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/tatra-doda-jordanske-armade-auta-za-zhruba-200-milionu-korun/r~befdd8121b0211e9bf06ac1f6b220ee8}} [137] => {{-}} [138] => [139] => == Výrobní závody Tatry == [140] => [[Soubor:Technical museum in Koprivnice.JPG|náhled|[[Technické muzeum Tatra]] v [[Kopřivnice|Kopřivnici]]]] [141] => * Kopřivnice: sídlo společnosti a hlavní výrobní závod. Založena jako výrobna kočárů, později osobních i nákladních automobilů, železničních vagónů, ve 30. letech XX. století též autobusů a trolejbusů. V současnosti finalizační závod a výroba hlavních konstrukčních skupin – podvozky pro všechny typy, motory, převodovky, kabiny pro většinu typů vyjma [[Tatra 810|T810]] a [[Tatra 158 Phoenix|T158]]. [142] => * Bánovce nad Bebravou (včleněna 1. 1. 1958, odštěpný závod 1. 4. 1970 – 1. 10. 1990): postavena jako nová továrna pro výrobu náprav a pro finalizaci výběhového typu [[Tatra 111]] a tahače [[Tatra 141]], později zde byla sériově vyráběna [[Tatra 813]] a některé verze [[Tatra 815]]. Po privatizaci existoval pod značkami VAB a [[Sipox]]. V Bánovcích byly vyráběny v devadesátých letech malé užitkové automobily [[Microcar M19|VAB Microcar M19]]. [143] => * Bratislava (1. 7. 1960 – 31. 12. 1968 jako vývojové a konstrukční pracoviště – prototypy Tatra 603 MB, 603 NP, 603 A, 603 X; modernizace a speciální úpravy nákladních typů Tater; výroba dílů pro motory); od 1. 1. 1968 osamostatněno jako základ pro pozdější [[Bratislavské automobilové závody]]. [144] => * Čadca (včleněna 1. 1. 1958, odštěpný závod 1. 4. 1970 – 1. 10. 1990): postavena jako nová továrna pro díly motorů a nákladních automobilů. Po privatizaci jako AVC Čadca. [145] => * Nový Jičín (původně Agroma; včleněna 1. 1. 1972, dceřiná s. r. o. od 5. 1. 1995, od 26. 7. 1995 jako Tatra Nový Jičín, a.s.): díly nákladních automobilů (rámy). Po privatizaci jako [[Porgest]] a.s. [146] => * Praha-Smíchov: původně hlavní závod koncernu [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer]] (vlastník) zaměřený na výrobu železničních vozů (převážně osobních, ale i motorových a elektrických) a tramvají Ringhoffer. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] byly Ringhofferovy továrny znárodněny, jeho jméno vymazáno a nahrazeno označením Tatra n.p. Smíchovský závod poté vyvinul tramvaje [[Tatra T1]], [[Tatra T2|T2]] a zejména světoznámou [[Tatra T3|T3]], která se rozšířila do mnoha zemí nejen východního bloku. Po několik let vyráběl [[trolejbus]]y [[Tatra 400]] s podvozkem [[Tatra 111|T111]]. Samostatně od závodu dočasně existovala i tzv. pražská konstrukční kancelář Tatra jako vývojové pracoviště (mj. T603). V roce 1963 byl smíchovský závod přeřazen pod koncern [[ČKD]]. Po roce 1989 ČKD Tatra, poté [[ČKD Dopravní systémy]]. [147] => * Příbor (původně Transporta; včleněna 1951, jako dceřiná s. r. o. od 5. 1. 1995, od 26. 7. 1995 jako Tatra Příbor, a.s.): závod adaptován pro výrobu osobního vozu [[Tatra 613]] a dílů pro [[Tatra 815|T815]]. Po přesunu zbylé výroby do Kopřivnice zanikla. [148] => * Studénka Butovice: železniční vagóny a motorové vozy. Od roku 1958 vyčleněna z podniku Tatra s celou železniční výrobou, ale používala obchodní značku Vagonka Tatra. Po roce 1989 jako [[Škoda Vagonka|Moravskoslezská vagónka]] Studénka. Po privatizaci společností ThrallCar se orientovala pouze na nákladní vozy a výroba osobních vozů byla převedena do Vítkovic pod jiným vlastníkem. [149] => * Trnava ([[Trnavské automobilové závody]], součást kombinátu Tatra 1. 1. 1986 – 1. 7. 1988): užitkové automobily [[Škoda 1203|Škoda-TAZ 1203]], motory Š1203, spojky pro všechny automobily vyráběné v Československu. Po privatizaci jako TAZ-Sipox, zanikla. [150] => [151] => V roce 1995 TATRA, a.s. vyčlenila dceřiné společnosti s r.o. Tatra Doprava (později Talosa a.s.), Energetika, Kovárna (později Taforge a.s.), Nářaďovna (později Tawesco a.s., odprodáno [[Promet]] Group), Nový Jičín (později Porgest a.s.), Příbor, Slévárna (později Tafonco a.s.), Tatrarest, Údržba (později D.I.S.), z některých se později staly akciové společnosti a některé byly odprodány nebo zanikly. V roce 2016 byly opět spojeny dceřinky Tafonco a Taforge do Tatra Metalurgie a.s. Podíl měla také po založení 28. 5. 1992 ve společném podniku Tatrarex s r.o. se společností Cirex, který později odprodala, a ve společnosti [[Škoda Tatra Forwarding]]. [152] => [153] => == Výrobní sortiment Tatry == [154] => === Současnost === [155] => * [[Tatra 158 Phoenix|Tatra 158]] (Phoenix) – civilní těžký nákladní automobil ([[Emisní norma Euro|Euro III–VI]]) [156] => * [[Tatra 810]] (Tactic) – střední vojenský (nebo civilní ve verzi [[Emisní norma Euro|Euro III a V]]) nákladní automobil [157] => * [[Tatra 815]] (Terra) – civilní těžký nákladní automobil ([[Emisní norma Euro|emise Euro II–V]]) [158] => * [[Tatra 815-7]] (Force) – armádní nebo civilní logistický automobil ([[Emisní norma Euro|emise Euro II–VI]]) [159] => [160] => Soubor:100RIES 06, Tatra Phoenix Euro VI 2018.jpg|[[Tatra 158 Phoenix]] [161] => Soubor:Brno, Autotec 2008, armádní Tatra.jpg|[[Tatra 810]] Tactic [162] => Soubor:Tatra T815 TERRno2.JPG|[[Tatra 815]] Terra [163] => Soubor:Tatra-T815 780R59 PICT0028.jpg|[[Tatra 815-7]] Force [164] => [165] => {{-}} [166] => [167] => === Minulost === [168] => {| class="wikitable sortable" [169] => |+ Stroje značky NW [170] => |- [171] => ! Název !! Obrázek !! Roky výroby !! Poznámka [172] => |- [173] => |'''[[NW Präsident]]''' || || 1897 || osobní (vůbec první automobil z Kopřivnice) [174] => |- [175] => |'''[[První nákladní automobil NW|NW Lastwagen]]''' || [[Soubor:NW 1st lorry1.jpg|150px]] || 1898 || nákladní (vůbec první nákladní automobil na světě) [176] => |- [177] => |'''NW Präsident II''' || || 1899 || osobní automobil [178] => |- [179] => |'''NW Rennwagen''' || || 1900 || osobní, závodní automobil [180] => |- [181] => |'''NW Elektromobil''' || || 1900 || osobní automobil [182] => |- [183] => |'''NW A''' || || 1900 || osobní automobil, čtyřsedadlový [184] => |- [185] => |'''NW A II''' || || 1900 || osobní automobil, čtyřsedadlový [186] => |- [187] => |'''NW A Modell 1901''' || || 1900–1901 || osobní automobil [188] => |- [189] => |'''NW A Neuer Zweier''' || || 1901–1902 || osobní automobil, dvousedadlový = ''Nová dvojka'' [190] => |- [191] => |'''NW A Neuer Vierer''' || || 1901–1902 || osobní automobil, čtyřsedadlový = ''Nová čtyřka'' [192] => |- [193] => |'''NW B''' || || 1902–1904 || osobní automobil [194] => |- [195] => |'''NW C''' || || 1902–1905 || osobní automobil [196] => |- [197] => |'''NW D''' || || 1902–1905 || osobní automobil [198] => |- [199] => |'''NW E''' || || 1904–1906 || osobní automobil [200] => |- [201] => |'''NW F''' || || 1906 || osobní automobil [202] => |- [203] => |'''NW L''' || || 1906–1911 || osobní automobil [204] => |- [205] => |'''NW S 4 16/20 HP''' || || 1906–1911 || osobní automobil [206] => |- [207] => |'''NW J 30''' || || 1906 || osobní automobil [208] => |- [209] => |'''NW J 40''' || || 1907–1911 || osobní automobil [210] => |- [211] => |'''NW O''' || || 1907–1909 || nákladní automobil [212] => |- [213] => |'''NW R''' || || 1908 || nákladní automobil [214] => |- [215] => |'''Druhý nákladní automobil NW''' || || 1909 || nákladní automobil, prototyp [216] => |- [217] => |'''NW K''' || || 1909–1911 || nákladní automobil [218] => |- [219] => |'''NW M''' || || 1909–1911 || nákladní automobil [220] => |- [221] => |'''NW S 4 20/30 HP''' || || 1910–1916 || osobní automobil [222] => |- [223] => |'''NW S 6 40/50 HP''' || || 1910–1914 || osobní automobil [224] => |- [225] => |'''NW SO''' || || 1910–1914 || nákladní automobil [226] => |- [227] => |'''NW T14/40''' || || 1914 || nákladní automobil, prototyp [228] => |- [229] => |'''[[Nesselsdorf T]]''' || [[Soubor:Nwt 02.jpg|150px]] || 1914–1925 || osobní automobil, později vyráběn jako Tatra 20 [230] => |- [231] => |'''[[Tatra 10|Nesselsdorf U]]''' || [[Soubor:Tatra U, faeton (1921).jpg |150px]] || 1914–1925 || osobní automobil, později vyráběn jako Tatra 10 [232] => |- [233] => |'''NW TL 2''' || || 1915–1924 || nákladní automobil [234] => |- [235] => |'''NW TL 4''' || || 1916–1924 || nákladní automobil [236] => |- [237] => |'''NW TO''' || || 1920–1928 || nákladní automobil [238] => |- [239] => |} [240] => [241] => [[Koncepce Tatra|Koncepce automobilů Tatra]] (obecně): [242] => * centrální nosná roura (páteř) [243] => * nezávisle zavěšené výkyvné polonápravy [244] => * [[vzduchové chlazení spalovacích motorů|vzduchem chlazený motor]] [245] => {| class="wikitable sortable" [246] => |+ Stroje značky Tatra, původní značení [247] => |- [248] => ! Název !! Obrázek !! Roky výroby !! Poznámka [249] => |- [250] => |'''[[Tatra 10]]''' || [[Soubor:Nesselsdorf U.jpg|150px]] || 1923–1927 || velký osobní automobil; v podstatě vylepšená NW U [251] => |- [252] => |'''[[Tatra 11]]''' || [[Soubor:T-11.JPG|150px]] || 1923–1926 || malý osobní automobil, vůbec první s páteřovým rámem [253] => |- [254] => |'''[[Tatra 12]]''' || [[Soubor:Military Camp in Milovice 21.jpg|150px]] || 1926–1934 || malý osobní automobil; evoluce T 12 [255] => |- [256] => |'''[[Tatra 13]]''' || [[Soubor:Prvomájová Veterán Tatra Raly Bratislava (7131498101) crop.jpg|150px]] || 1925–1933 || malý užitkový automobil, podvozek 4×2, nosnost 1 t [257] => |- [258] => |'''[[Tatra 14]]''' || || 1925–1968 || malý nákladní samohybný železniční vozík (malá drezína) [259] => |- [260] => |'''[[Tatra 15]]''' || [[Soubor:Drezína Tatra.JPG|150px]] || 1927–1932 || drezína s karosérií T 57 [261] => |- [262] => |'''[[Tatra 16]]''' || || 1926 || malá nákladní „novinářská“ drezína s karosérií dodávkového automobilu [263] => |- [264] => |'''[[Tatra 17]]''' || [[Soubor:Tatra 17-31 Sport vet arena Olomouc 1.JPG|150px]] || 1925–1927 || luxusní osobní automobil [265] => |- [266] => |'''[[Tatra 18]]''' || || 1925–1926 || malá obrněná drezína, evoluce T 14 [267] => |- [268] => |'''[[Nesselsdorf T|Tatra 20]]''' || [[Soubor:Kopřivnice, Technické muzeum Tatra, exponát (078).jpg|150px]] || 1923–1925 || velký osobní automobil, v podstatě vylepšená NW T [269] => |- [270] => |'''[[Tatra 22]]''' || [[Soubor:Tatra T22.jpg|150px]] || 1934–1935 || těžký nákladní automobil, podvozek 6×4, odvozený od T 27 [271] => |- [272] => |'''[[Tatra 23]]''' || [[Soubor:Tatra T23.jpg|150px]] || 1927–1933 || těžký nákladní automobil, podvozek 4×2, nosnost 4 t; první nákladní Tatra s páteřovým rámem [273] => |- [274] => |'''[[Tatra 24]]''' || [[Soubor:Poznań NAC 3 1 0 5 695 51 1 120082 crop.jpg|150px]] || 1929–1939 || těžký nákladní automobil, podvozek 6×4, nosnost 6 t; evoluce T 23 [275] => |- [276] => |'''[[Tatra 25]]''' || [[Soubor:Tatra 25 tractor.jpg|150px]] || 1933–1934 || těžký kolový dělostřelecký tahač, podvozek 6×6 [277] => |- [278] => |'''[[Tatra 26]]''' || [[Soubor:Postcard of Ljubelj (16).jpg|150px]] || 1926–1933 || lehký nákladní automobil, podvozek 6×4, nosnost 1,5 t [279] => |- [280] => |'''[[Tatra 27]]''' || [[Soubor:Tatra 27, VTM Lešany.jpg|150px]] || 1930–1947 || nákladní automobil, podvozek 4×2, nosnost 3 t [281] => |- [282] => |'''[[Tatra 27|Tatra 28]]''' || || || nákladní automobil, podvozek 6×4, nosnost 4 t; evoluce T 27 [283] => |- [284] => |'''[[Tatra 30]]''' || [[Soubor:MHV Tatra 30 01.jpg|150px]] || 1926–1930 || osobní automobil střední třídy [285] => |- [286] => |'''[[Tatra 31]]''' || [[Soubor:Tatra T31.jpg|150px]] || 1926–1930 || osobní automobil [287] => |- [288] => |'''[[Tatra 34]]''' || || || obrněný automobil, prototyp na podvozku T 31 [289] => |- [290] => |'''[[Tatra 43]]''' || [[Soubor:Brno, náměstí Svobody - XXI. Sraz historických vozidel Vysočina 2014 - Tatra 43 obr1.jpg|150px]] || || nákladní automobil, autobus [291] => |- [292] => |'''[[Tatra 49]]''' || [[Soubor: Kopřivnice, Technické muzeum Tatra, exponát (007).jpg|150px]] || 1929–1939 || malý tříkolový dodávkový automobil [293] => |- [294] => |'''[[Tatra 52]]''' || [[Soubor:Sodomkovo Vysoké Mýto 2009 03.jpg|150px]] || 1931–1939 || osobní automobil střední třídy; evoluce T 30 [295] => |- [296] => |'''[[Tatra 54]]''' || [[Soubor:Tatra 54 in Prague Czech Republic -jns001.jpg|150px]] || 1931–1934 || osobní automobil střední třídy; derivace T 52 [297] => |- [298] => |'''[[Tatra 57]]''' || [[Soubor:Tatra 57 bila.JPG|150px]] || 1932–1949 || malý osobní automobil, ''„Hadimrška“'' [299] => |- [300] => |'''[[Motorový vůz M 290.0|Tatra 68]]''' || [[Soubor:M 290.002 Slovenská strela, Žleby zastávka – Žleby 02 (cropped).jpg|150px]] || 1936 || železniční motorový vůz M 290.0 ''„Slovenská strela“'' [301] => |- [302] => |'''[[Tatra 70]]''' || [[Soubor:Kopřivnice, Technické muzeum Tatra, exponát (094).jpg|150px]] || 1931–1936 || luxusní osobní automobil i malý nákladní automobil [303] => |- [304] => |'''[[Tatra 72]]''' || [[Soubor:Tatra T72.jpg|150px]] || 1933–1937 || lehký vojenský terénní automobil, podvozek 6×2, nosnost 1,5 t [305] => |- [306] => |'''[[Tatra 74]]''' || || || nákladní automobil [307] => |- [308] => |'''[[Tatra 75]]''' || [[Soubor:Tatra 75 cabrio - 1937 1.JPG|150px]] || 1934–1942 || osobní automobil; evoluce T 57 [309] => |- [310] => |'''[[Tatra V 570]]''' || [[Soubor:Kopřivnice, Technické muzeum Tatra, exponát (047).jpg|150px]] || 1933 || malý osobní automobil s aerodynamickou karosérií; pouze 2 prototypy [311] => |- [312] => |'''[[Tatra 77]]''' || [[Soubor:Tatra T77A 1936 (17266188682).jpg|150px]] || 1934–1938 || první reprezentativní limuzína s aerodynamickou karosérií [313] => |- [314] => |'''[[Tatra 79]]''' || || || nákladní automobil [315] => |- [316] => |'''[[Tatra 80]]''' || [[Soubor:Tatra 80 (1935).jpg|150px]] || 1930–1935 || reprezentativní limuzína, evoluce T 70, poslední osobní Tatra s vodou chlazeným motorem [317] => |- [318] => |'''[[Tatra V 750]]''' || || 1935 || vojenský terénní automobil [319] => |- [320] => |'''[[Tatra V 740]]''' || || 1937 || vojenský pásový traktor [321] => |- [322] => |'''[[Tatra 81]]''' || [[Soubor:Tatra T81.jpg|150px]] || 1939–1942 || těžký nákladní automobil, podvozek 6×4, nosnost 6 t; přímý předchůdce [[Tatra 111|T 111]] [323] => |- [324] => |'''[[Tatra 82]]''' || [[Soubor:Tatra T82 lorry.jpg|150px]] || 1935–1937 || lehký vojenský terénní automobil, podvozek 6×2, nosnost 2 t [325] => |- [326] => |'''[[Tatra 84]]''' || || 1929–1930 || střední vojenský nákladní automobil, podvozek 6×6 (vůbec první plněpohonná Tatra), trambusová kabina; pouze 3 prototypy pro MNO [327] => |- [328] => |'''[[Tatra 85]]''' || [[Soubor:Tatra 85 P7230160 crop.jpg|150px]] || 1936–1941 || střední vojenský nákladní automobil, podvozek 6×4 [329] => |- [330] => |'''[[Tatra 86]]''' || || 1936–1939 || třínápravový trolejbus [331] => |- [332] => |'''[[Tatra 87]]''' || [[Soubor:Tatra 87 LnP6.JPG|150px]] || 1937–1950 || reprezentativní limuzína s aerodynamickou karosérií [333] => |- [334] => |'''[[Tatra 90]]''' || [[Soubor:Tatra T90.jpg|150px]] || 1935 || osobní automobil střední třídy s aerodynamickou karosérií, prototyp [335] => |- [336] => |'''[[Tatra 92]]''' || [[Soubor:Tatra T92 early model.jpg|150px]] || 1938–1940 || lehký vojenský terénní automobil, podvozek 6×4, nosnost 2 t; evoluce T 82 [337] => |- [338] => |'''[[Tatra 93]]''' || [[Soubor: T93.JPG|150px]] || 1937–1941 || lehký vojenský terénní automobil pro Rumunsko, podvozek 6×6, nosnost 2 t [339] => |- [340] => |'''[[Tatra 97]]''' || [[Soubor:Tatra T 97 and Tatra T2 603 (7858841808).jpg|150px]] || 1937–1946 || osobní automobil střední třídy s aerodynamickou karosérií; derivace T 87 [341] => |- [342] => |'''[[Tatra 98]]''' || || || třínápravový nákladní automobil [343] => |- [344] => |'''[[Letadla Tatra|Tatra 100]]''' || || 1936–1939 || letecký motor; licence Hirth HM-504 [345] => |- [346] => |'''[[Letadla Tatra|Tatra 101]]''' || [[Soubor:Tatra 101.2.JPG|150px]] || 1938 || dvoumístný dolnoplošník [347] => |- [348] => |'''[[Tatra 600|Tatra 107]]''' || [[Soubor:Tatra T600 Tatraplan & T2-603 (7965664744).jpg|150px]] || 1946 || osobní automobil s aerodynamickou karosérií, prototyp [349] => |- [350] => |'''[[Tatra 111]]''' || [[Soubor:Oslavy 70. výročí osvobození Brna, náměsti Svobody 4902.jpg|150px]] || 1942–1962 || nákladní automobil [351] => |- [352] => |'''[[Letadla Tatra|Tatra 001]]''' || || 1937 || dvoumístný dolnoplošník [353] => |- [354] => |'''[[Letadla Tatra|Tatra 126]]''' || || 1937–1940 || dvoumístný dvouplošník; licence Avro-626 Prefect [355] => |- [356] => |'''[[Bücker Bü 131|Tatra 131]]''' || [[Soubor:Tatra T 131.jpg|150px]] || 1936–1939 || dvoumístný dvouplošník; licence Bücker Bü-131 [357] => |- [358] => |'''[[Letadla Tatra|Tatra 201]]''' || || 1938 || dvoumístný dolnoplošník [359] => |- [360] => |'''[[Tatra V 799]]''' || [[Soubor:Tatra V799.jpg|150px]] || 1938 || vojenský terénní automobil [361] => |- [362] => |'''[[Tatra V 809]]''' || [[Soubor:Kopřivnice, Technické muzeum Tatra, exponát (059).jpg|150px]] || 1940 || vojenský terénní automobil [363] => |- [364] => |'''[[Tatra V 855]]''' || [[Soubor:1942 Tatra Aeroluge V855 Replica (3445761409).jpg|150px]] || 1942 || motorové saně s karosérií T 87 [365] => |- [366] => |} [367] => [368] => {| class="wikitable sortable" [369] => |+ Stroje značky Tatra, kmenové značení [370] => |- [371] => ! Název !! Obrázek !! Roky výroby !! Poznámka [372] => |- [373] => | colspan=4 | skupina 100: nákladní automobily [374] => |- [375] => |'''[[Tatra 111]]''' || [[Soubor:BAHNA 2018 - 101 crop.jpg |150px]] || 1942–1962 || nákladní automobil, podvozek 6×6, nosnost 8 až 12 t [376] => |- [377] => |'''[[Tatra 112]]''' || || || nákladní automobil, prototyp [378] => |- [379] => |'''[[Tatra 113]]''' || || || nákladní automobil, prototyp [380] => |- [381] => |'''[[Tatra 114/115|Tatra 114]]''' || [[Soubor:Lešany, Vojenské muzeum, Tatra 114.jpg|150px]] || 1947–1948 || nákladní automobil, nosnost 3 t; evoluce T 27 [382] => |- [383] => |'''[[Tatra 114/115|Tatra 115]]''' || || 1948–1949 || nákladní automobil, nosnost 3 t; evoluce T 114 [384] => |- [385] => |'''[[Tatra 116]]''' || || || nákladní automobil se žebřinovým rámem a trambusovou kabinou, prototyp [386] => |- [387] => |'''[[Tatra 128]]''' || [[Soubor:BAHNA 2018 - 106.jpg|150px]] || 1951–1952 || vojenský nákladní automobil, podvozek 4×4, nosnost 3 t; derivace T 111 [388] => |- [389] => |'''[[Tatra 128|Tatra 130]]''' || || 1952 || vojenský nákladní automobil, podvozek 6×6; evoluce T 128 [390] => |- [391] => |'''[[Tatra 128|Tatra 131]]''' || || 1952 || vojenský nákladní automobil, podvozek 4×4; evoluce T 128 s dvojmontáží kol [392] => |- [393] => |'''[[Tatra 138|Tatra 137]]''' || || 1959–1971 || nákladní automobil, podvozek 4×4, nosnost 7 t [394] => |- [395] => |'''[[Tatra 138]]''' || [[Soubor: Tatra 138 VN.JPG|150px]] || 1959–1971 || nákladní automobil, podvozek 6×6, nosnost 12 t [396] => |- [397] => |'''[[Tatra 141]]''' || [[Soubor:SchwerlastZugmaschineTatra141.jpg|150px]] || 1957–1969 || těžký třínápravový tahač s osmimístnou kabinou; odvozený z T 111 [398] => |- [399] => |'''[[Tatra 147]]''' || [[Soubor:Beroun, DOD Probotrans 2007, Tatra 128 II.JPG|150px]] || || těžký třínápravový sklápěč se zkráceným rozvorem; odvozený z T 111 [400] => |- [401] => |'''[[Tatra 148]]''' || [[Soubor:BAHNA 2018 - 116 crop.jpg|150px]] || 1972–1982 || nákladní automobil třínápravový, nosnost 12 t; vylepšená T 138 [402] => |- [403] => |'''[[Tatra 157]]''' || || || prototypy nové řady s trambusovou kabinou [404] => |- [405] => |'''[[Tatra 158 Phoenix]]''' || [[Soubor:Tatra-158-Phoenix-Euro6-Mizera Jilemnice-DSC880.jpg|150px]] || 2011–dosud || civilní nákladní automobily, podvozek 4×4 až 10×10 [406] => |- [407] => |'''[[Tatra 162]]''' || [[Soubor:Tatra 162 P7230158.jpg|150px]] || 1987 || prototypy nové řady s jednotnou československou kabinou [408] => |- [409] => |'''[[Tatra 163]] Jamal''' || [[Soubor:Tatra Jamal - Vrchlabí.JPG|150px]] || 1999–2014 || těžký třínápravový sklápěč s kapotovou kabinou; odvozený z T 815 [410] => |- [411] => |'''[[Tatra 165]]''' || || 1994, 1999 || prototypy tahačů 4×4 a 4×2 s trambusovou kabinou [412] => |- [413] => | colspan=4 | skupina 200: dodávkové a užitkové automobily [414] => |- [415] => |'''[[Tatra 201]]''' || || 1949–1951 || prototypy dodávky a sanity, odvozené z T 600 [416] => |- [417] => |'''[[Tatra Beta]]''' || [[Soubor: Tatra Beta 05.JPG|150px]] || 1996–1999 || užitkové automobily podle projektu ze Škody Plzeň [418] => |- [419] => | colspan=4 | skupina 300: kolejová vozidla [420] => |- [421] => |'''[[Motorový vůz M 131.1|Tatra 301]]''' || [[Soubor:Motorový vůz 801 v Jaroměři.jpg|150px]] || 1948–1949 || dvounápravový motorový vůz řady M 131.1, v Kopřivnici vyrobeno 40 vozů, dalších 509 zkompletováno ve Studénce [422] => |- [423] => | colspan=4 | skupina 400: trolejbusy [424] => |- [425] => |'''[[Tatra 400]]''' || [[Soubor:DOD v Řečkovicích 2010 (04).jpg|150px]] || 1948–1955 || velký třínápravový trolejbus, výroba Smíchov [426] => |- [427] => |'''[[Tatra 401]]''' || [[Soubor:Trol Tatra T 401 Brno.jpg|150px]] || 1958 || prototyp nového trolejbusu [428] => |- [429] => | colspan=4 | skupina 500: autobusy [430] => |- [431] => |'''[[Tatra 500 HB]]''' || [[Soubor:Brno, Řečkovice, depozitář TMB, DOD 2013, Tatra 500 HB (16).jpg|150px]] || 1950–1957 || malý třínápravový autobus podle projektu [[Josef Sodomka|Josefa Sodomky]], výroba [[Karosa]] Vysoké Mýto [432] => |- [433] => | colspan=4 | skupina 600: osobní automobily [434] => |- [435] => |'''[[Tatra 600|Tatra 600 Tatraplan]]''' || [[Soubor:AutomobileTatra T-600 Tatraplan crop.jpg |150px]] || 1948–1952 || osobní automobil střední třídy [436] => |- [437] => |'''[[Tatra 600#Varianty|Tatra 601 Tatraplan Monte Carlo]]''' || [[Soubor:Tatra 600 P7220202.jpg|150px]] || 1949 || dvoudvéřový rallyový automobil; odvozený od T 600 [438] => |- [439] => |'''[[Tatra 600#Varianty|Tatra 602 Tatraplan Sport]]''' || [[Soubor:Tatra T-602 Tatraplan Sport.jpg|150px]] || 1949–1952 || sportovní dvousedadlový automobil [440] => |- [441] => |'''[[Tatra 603]]''' || [[Soubor:Tatra603.jpg|150px]] || 1955–1975 || reprezentativní osobní automobil s aerodynamickou karosérií [442] => |- [443] => |'''[[Tatra 604]]''' || || 1954 || prototyp [444] => |- [445] => |'''[[Tatra 605]]''' || [[Soubor:Tatra 605 Kopřivnice.jpg|150px]] || 1956 || sportovní automobil pro výcvik začínajících soutěžních jezdců [446] => |- [447] => |'''[[Tatra 607 Monopost]]''' || [[Soubor:Tatra 607, Baujahr 1950 - 1989-08-05.jpg|150px]] || 1950–1957 || závodní automobil [448] => |- [449] => |'''[[Tatra Delfín]]''' || [[Soubor:742 21 Kopřivnice, Czech Republic - panoramio (2).jpg|150px]] || 1963 || závodní automobil [450] => |- [451] => |'''[[Tatra Baghira]]''' || [[Soubor:Tatra Baghira.JPG |150px]] || 1970 || autokrosový speciál [452] => |- [453] => |'''[[Tatra 613]]''' || [[Soubor:Tatra613 2I.jpg|150px]] || 1973–1996 || reprezentativní osobní automobil vyšší střední třídy [454] => |- [455] => |'''[[Tatra 623]]''' || [[Soubor:Tatra 623 Autoklub Bohemia Assistance.jpg|150px]] || 1980–1998 || dvoumístný asistenční a zásahový automobil, odvozený z T 613 [456] => |- [457] => |'''[[Tatra 624]]''' || || || dvoumístný záchranářský automobil, odvozený z T 613 [458] => |- [459] => |'''[[Tatra Prezident]] || [[Soubor:TatraPrezident.jpg|150px]] || 1994 || reprezentativní osobní automobil vyšší střední třídy; prototyp vylepšené T 613 [460] => |- [461] => |'''[[Tatra 700]]''' || [[Soubor:Lešany, Vojenské muzeum, Tatra 700 (jiná přední maska).JPG|150px]] || 1996–1999 || reprezentativní osobní automobil vyšší střední třídy; evoluce T 613 [462] => |- [463] => | colspan=4 | skupina 700: agregáty [464] => |- [465] => |''(zřejmě neobsazeno)'' || || || [466] => |- [467] => | colspan=4 | skupina 800: speciální technika [468] => |- [469] => |'''[[Tatra 801]]''' || || 1949 || prototyp obojživelného vojenského osobního vozu [470] => |- [471] => |'''[[Tatra 803]]''' || || 1950 || prototyp vojenského osobního vozu [472] => |- [473] => |'''[[Tatra 804]]''' || || 1951 || prototyp vojenského osobního vozu; vylehčená T 803 [474] => |- [475] => |'''[[Tatra 805]]''' || [[Soubor:BAHNA 2018 - 071 crop.jpg|150px]] || 1953–1960 || lehký vojenský víceúčelový automobil [476] => |- [477] => |'''[[Tatra 809]]''' || || 1953 || vojenské kolopásové vozidlo, prototyp vlastní konstrukce [478] => |- [479] => |'''[[Tatra 810]]''' || [[Soubor:Autotec 2010 - 94.JPG|150px]] || 2008–dosud || střední víceúčelový nákladní automobil, podvozek 6×6 nebo 4×4 [480] => |- [481] => |'''[[Tatra 813]]''' || [[Soubor:BAHNA 2018 - 128.jpg|150px]] || 1967–1982 || těžký víceúčelový automobil, podvozek 4×4 až 8×8 [482] => |- [483] => |'''[[Tatra 815]]''' || [[Soubor:Tatra-815-S3 kabiny Jilemnice-1181.jpg|150px]] || 1983-dosud || sjednocená řada civilních a vojenských automobilů, podvozek 4×4 až 12×12 [484] => |- [485] => |'''[[Tatra 815-7|Tatra 817]]''' || [[Soubor:Cas715-7.jpg|150px]] || 2008-dosud || víceúčelové logistické vozidlo, podvozek 4×4 až 12×12; evoluce T 815 [486] => |- [487] => | colspan=4 | skupina 900: motory [488] => |- [489] => |''(pouze pro potřeby výrobce)'' || || || [490] => |- [491] => |} [492] => [493] => Kromě toho byla řada komponentů Tatra použita ve strojích jiných výrobců: [494] => * Obrněný kolopásový transportér [[OT-810]] i osmikolový [[SKOT|OT-64 SKOT]] používaly díly T 138. [495] => * [[ShKH vz. 77|Samohybná houfnice vz. 77 DANA]] měla podvozek ze sjednocené řady T 815. [496] => * Sportovní automobil [[MTX Tatra V8|MTX V8 Supertatra]] měl podvozek z limuzíny T 613. [497] => * Obrněné kolové vozidlo [[Nexter Titus]] používá podvozek Tatra 815-7. [498] => * atd. [499] => [500] => === Motorové vozy === [501] => {| class="wikitable" [502] => ! Řada [503] => ! Výroba v letech [504] => ! Zdroj [505] => |- [506] => | [[Motorový vůz M 11.0|M 11.0]] [507] => | 1928–1932 [508] => | rowspan="20" |{{Citace monografie [509] => | příjmení = Palát [510] => | jméno = Hynek [511] => | korporace = Albatros Media a. s. [512] => | odkaz na korporaci = Albatros Media [513] => | titul = Železniční motorové vozy z Tatry Kopřivnice [514] => | redaktoři = Dalibor Kumr, Radek Střecha [515] => | další = Obálka Adam Pižurný [516] => | vydání = 1 [517] => | vydavatel = CPress [518] => | místo = Brno [519] => | rok vydání = 2017 [520] => | rok copyrightu = 2017 [521] => | počet stran = 144 [522] => | strany = [523] => | isbn = 978-80-264-1604-3 [524] => }} [525] => |- [526] => | [[Motorový vůz M 21.0|M 21.0]] [527] => | 1935 [528] => |- [529] => | [[Motorový vůz M 120.2|M 120.2]] [530] => | 1928–1929 [531] => |- [532] => | [[Motorový vůz M 120.3|M 120.3]] [533] => | 1928–1930 [534] => |- [535] => | [[Motorový vůz M 120.4|M 120.4]] [536] => | 1930–1935 [537] => |- [538] => | [[Motorový vůz M 130.0|M 130.0]] [539] => | 1927 [540] => |- [541] => | [[Motorový vůz M 130.2|M 130.2]] [542] => | 1933–1937 [543] => |- [544] => | [[Motorový vůz M 130.3|M 130.3]] [545] => | 1934–1946 [546] => |- [547] => | [[Motorový vůz M 130.4|M 130.4]] [548] => | 1938–1942 [549] => |- [550] => | [[Motorový vůz M 131.1|M 131.1]] [551] => | 1948–1956 [552] => |- [553] => | [[Motorový vůz M 140.1|M 140.1]] [554] => | ? [555] => |- [556] => | [[Motorový vůz M 140.4|M 140.4]] [557] => | 1935 [558] => |- [559] => | [[Motorový vůz M 220.2|M 220.2]] [560] => | 1927 [561] => |- [562] => | [[Motorový vůz M 220.3|M 220.3]] [563] => | 1928–1929 [564] => |- [565] => | [[Motorový vůz M 221.2|M 221.2]] [566] => | 1930 [567] => |- [568] => | [[Motorový vůz M 230.0|M 230.0]] [569] => | 1926 [570] => |- [571] => | [[Motorový vůz M 231.0|M 231.0]] [572] => | 1930 [573] => |- [574] => | [[Motorový vůz M 251.0|M 251.0]] [575] => | 1929 [576] => |- [577] => | [[Motorový vůz M 251.1|M 251.1]] [578] => | 1931 [579] => |- [580] => | [[Motorový vůz M 290.0|M 290.0]] [581] => | 1936 [582] => |} [583] => [584] => Soubor:M290 002 Valasske Klobouky 16-10-2021.jpg|[[Motorový vůz M 290.0]] [585] => Soubor:Lužná u Rakovníka, motorový vůz M 120.417.jpg|[[Motorový vůz M 120.4]] [586] => Soubor:Lužná u Rakovníka, motorový vůz M 131.1238.jpg|[[Motorový vůz M 131.1]] [587] => [588] => [589] => === Tramvaje === [590] => {{Podrobně|Tramvaje Tatra}} [591] => * otočné podvozky typu [[PCC]] [592] => * zúžená čela [593] => * jednosměrný provoz [594] => * možnost spojit dvě tramvaje do soupravy řízené jen jedním řidičem [595] => * regulace proudu [[zrychlovač]]em [596] => * rovná podlaha ve výši 0,9 metru nad [[kolejnice]]mi [597] => * přehledné uspořádání sedadel, hodně místa k stání [598] => [599] => Soubor:Průvod tramvají 2015, 16a - tramvaj 5001 a 6006 (cropped).jpg|Tatra T1 [600] => Soubor:Průvod tramvají 2015, 17a - tramvaj 6002 a 4532.jpg|Tatra T2 [601] => Soubor:Průvod tramvají 2015, 20a - tramvaj 6340.jpg|Tatra T3 [602] => Soubor:Průvod tramvají 2015, 34 - tramvaj 8716.jpg|Tatra T6A5 [603] => Soubor:Brno, Město Brno, Moravské náměstí, Tatra K2 (5).jpg|Tatra K2 [604] => Soubor:KT4 001 Potsdam after overhaul in Prague 2018 09.jpg|Tatra KT4 [605] => Soubor:Průvod tramvají 2015, 23a - tramvaj 9048.jpg|Tatra KT8D5 [606] => [607] => [608] => ===Prodané vozy Tatra=== [609] => {| class="wikitable" align=center [610] => ! '''Rok''' [611] => ! '''2013''' [612] => ! '''2017''' [613] => ! '''2018''' [614] => ! '''2019'''{{Citace elektronického periodika | titul = Legendární TATRA překonala těžké období a znovu ekonomicky roste | periodikum = Ekonomický deník | datum_vydání = 2020-02-17 | url = https://ekonomickydenik.cz/legendarni-tatra-se-loni-odrazila-ode-dna/}} [615] => ! '''2020'''{{Citace elektronického periodika | titul = Tatra Trucks loni vyrobila 1181 aut, stejný objem plánuje i letos | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2021-01-14 | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/tatra-trucks-prodeje-2020.A210114_125613_ekoakcie_ven}} [616] => ! '''2021'''{{Citace elektronického periodika | titul = Tatra vyvíjí novou kabinu pro řadu Tatra Force a další generaci vozidel Tatra Phoenix | periodikum = Agroportal24h.cz | url = https://www.agroportal24h.cz/clanky/tatra-vyviji-novou-kabinu-pro-radu-tatra-force-a-dalsi-generaci-vozidel-tatra-phoenix}} [617] => |- [618] => | '''Počet vozů''' [619] => | align="center"| '''722''' [620] => | align="center"| '''1338''' [621] => | align="center"| '''841''' [622] => | align="center"| '''1283''' [623] => | align="center"| '''1186''' [624] => | align="center"| '''1277''' [625] => |} [626] => [627] => == Tatra na Rallye Dakar == [628] => [[Soubor:Lopraisova Tatra.JPG|náhled|Tatra vítězná 1998,1999,2001 [[Karel Loprais|Karla Lopraise]]]] [629] => [630] => Automobily Tatra se ve světě proslavily i díky sportovním úspěchům a také cestovatelům [[Jiří Baum|Jiřímu Baumovi]] s [[Tatra 12|T-12]], T-54 a T-72 a především [[Jiří Hanzelka|Jiřímu Hanzelkovi]] a [[Miroslav Zikmund|Miroslavu Zikmundovi]], kteří uskutečnili své cesty s [[Tatra 87|T-87]] a [[Tatra 805|T-805]], později i studentské [[Expedice Lambaréné|expedici Lambaréné]] s [[Tatra 138|T-138]]. Nákladní vozy později i díky úspěchům v soutěžích [[rallye]], zejména v té nejtěžší – [[Rallye Dakar]], které se poprvé zúčastnily v ročníku [[1986]]. Zasloužil se o to především legendární pilot [[Karel Loprais]], který z 19 startů v této soutěži v letech 1986–2006 šestkrát zvítězil, čtyřikrát dojel na druhém místě, jednou třetí, dvakrát čtvrtý, jednou sedmý. Jako v té době bezkonkurenčně nejúspěšnější účastník tohoto závodu v kategorii kamiónů si v roce [[1994]], kdy skončil 6. ve společné kategorii auto-camion vysloužil [[přezdívka|přezdívku]] '''Monsieur Dakar'''. [631] => [632] => Po zranění Karla Lopraise a odstoupení v ročníku 2006 jej v následujícím roce za volantem vystřídal jeho synovec [[Aleš Loprais]], který hned při svém premiérovém startu za volantem získal 3. místo v konečném pořadí kategorie kamiónů (roku 2006 byl navigátorem posádky strýce). [633] => [634] => V současné době TATRA TRUCKS oficiálně spolupracuje s týmem BUGGYRA a podporuje vybrané privátní týmy, jejichž vozový park vychází z vozů TATRA. [635] => [636] => TATRA BUGGYRA RACING v roce 2016 poprvé nasadila závodní vozidlo [[Tatra 158 Phoenix|TATRA PHOENIX]], které mělo za úkol především otestovat novinky v koncepci. V rámci Rally Dakar 2016 však jako nejlepší česká posádka Jaroslav Valtr, Josef Kalina a Jiří Stross obsadila vynikající celkové osmé místo mezi kamiony. Upravený stejný vůz G2 dovedla na 7. místě v ročníku 2017 posádka [[Aleš Loprais]], Jan Tománek a Jiří Stross, zatímco nový G3 s posádkou Kolomý, Kilián, Kilián skončil patnáctý. [637] => [638] => TATRA TRUCKS si v roce 2016 připomněla 30. výročí prvního startu vozidel TATRA na dálkových soutěžích a vydala u této příležitosti knihu TATRA v hlavní roli autorů M.Olšanského a R.Smolky, která popisuje bohatou historii závodní i doprovodné techniky značky TATRA''Tatra v hlavní roli, 30 let v nejtěžších soutěžích světa, Milan Olšanský & Radomír Smolka, TATRA TRUCKS a.s., 2016''. Druhé, doplněné vydání je na trhu od listopadu 2016. [639] => [640] => Účast v Rallye Dakar a podobných soutěžích přispívá ke zkoušení agregátů a komponent v extrémních podmínkách a pomáhá tak následně zdokonalovat i sériovou výrobu. [641] => [642] => Nejúspěšnější piloti vozů Tatra: [[Karel Loprais]] (6× zlato – 1988, 1994, 1995, 1998, 1999, 2001, 4× stříbro – 1987, 1996, 2000, 2002, 1× bronz – 1992, 2× čtvrtý – 1990, 1991, sedmý 2004); Ing. [[Tomáš Tomeček]] (1× stříbro – 2003, 1× bronz – 1999, 1× čtvrtý 2000, šestý 2004, desátý 2002, jedenáctý 2007, 16. a nejlepší asistence 2021, jako navigátor byl členem vítězné 1995 a stříbrné 1996 Lopraisovy posádky); [[Zdeněk Kahánek]] (1× bronz – 1990, pátý 1991, devátý 1992, osmnáctý 1987); [[Vlastimil Buchtyár]] (1× bronz – 1995, osmý 1992, desátý 1993); [[Ladislav Fajtl]] (1× bronz – 1996); [[Milan Kořený]] (1× bronz – 1998, čtvrtý 1996); [[Aleš Loprais]] (1× bronz – 2007, pátý 2019, šestý 2013 a 2014, sedmý 2017); [[André de Azevedo]] ([[Brazílie|BRA]]) (čtvrtý 2006, pátý 2007, šestý 2004 a 2009, osmý 2012, podle výsledkových listin i stříbro 2003 a bronz 1999 a desátý 2002, jelikož byl uveden jako řidič při registraci, byť řídil Tomeček); [[Martin Kolomý]] pátý 2013, sedmý 2012 a 2015, 11. 2018, 15. 2017 a 17. v ročníku 2016; [[Bedřich Sklenovský]] šestý 2000; Jaroslav Valtr osmý 2016; Patrice Garrouste ([[Francie|F]]) 9. v ročníku 2020; [[Ignacio Casale]] ([[Chile|Ch]]) 9. v ročníku 2021; Martin Šoltys 10. v 2021, 11. v 2020 a 12. v ročníku 2018; Artur Ardavičus ([[Kazachstán|KZ]]) jedenáctý 2016; Vaidotas Paskevicius ([[Litva|LT]]) 12. v závodě 2022 a Tomáš Vrátný 14. v ročníku 2015 a 16. 2016. [643] => [644] => == Odkazy == [645] => [[Soubor:Koprivnice muzeum Fojtstvi.jpg|náhled|upright|Kopřivnické [[Muzeum Fojtství]] s expozicí kočárů, kde I. Šustala začal s tovární výrobou]] [646] => [[Soubor:Kopřivnice, Technické muzeum Tatra, vstup.jpg|náhled|upright|[[Technické muzeum Tatra]] v [[Kopřivnice|Kopřivnici]]]] [647] => === Související články === [648] => * [[Hans Ledwinka]] [649] => * [[Erich Übelacker]] [650] => * [[Julius Mackerle]] [651] => * [[František Kardaus]] [652] => * [[Karel Loprais]] [653] => * [[Austro-Tatra]] [654] => * [[Tatra kolem světa]] [655] => * [[Seznam značek automobilů]] [656] => * [[Letadla Tatra]] [657] => * [[Seznam českých automobilů]] [658] => * [[Technické muzeum Tatra]] [659] => * [[Muzeum nákladních automobilů Tatra]] [660] => [661] => === Reference === [662] => [663] => [664] => === Literatura === [665] => * {{Citace monografie [666] => | příjmení = Kol.: [667] => | jméno = [668] => | odkaz na autora = [669] => | titul = Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky [670] => | url = [671] => | vydavatel = NZB [672] => | místo = Praha [673] => | rok = 2014 [674] => | počet stran = 340 [675] => | kapitola = [676] => | strany = 306–307 [677] => | isbn = 978-80-904272-7-3 [678] => | jazyk = [679] => }} [680] => * Margolius, Ivan and Henry, John G. ''Tatra – The Legacy of Hans Ledwinka'', Dorchester: Veloce, 2015. {{ISBN|978-1-84584-799-9}} [681] => * Margolius, Ivan a Henry, John G. ''Tatra – Odkaz Hanse Ledwinky'', Praha: Argo, 2020. ISBN 978-80-257-3066-9 [682] => [683] => === Externí odkazy === [684] => * {{Commonscat}} [685] => * {{Commons|Tatra vehicles|Tatra (stránka s galerií)}} [686] => * {{Wikislovník|heslo=Tatra}} [687] => * {{Wikislovník|heslo=tatrovka}} [688] => * {{Oficiální web}} [689] => * [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/207452801280012-historicky-magazin/ Automobily z Kopřivnice] – video z cyklu České televize [[Historický magazín]] [690] => [691] => {{Automobily Tatra}} [692] => {{Tramvaje Tatra}} [693] => {{Trolejbusy Tatra}} [694] => {{Rakousko-uherské automobilky}} [695] => {{Československé automobilky}} [696] => {{České automobilky}} [697] => {{Portály|Automobil|Česko|Doprava}} [698] => [699] => [700] => [701] => [[Kategorie:Tatra| ]] [702] => [[Kategorie:České automobilky]] [703] => [[Kategorie:Rakousko-uherské automobilky]] [704] => [[Kategorie:Výrobci nákladních automobilů]] [705] => [[Kategorie:Firmy v okrese Nový Jičín]] [706] => [[Kategorie:České obchodní značky]] [707] => [[Kategorie:Technické památky v Moravskoslezském kraji]] [708] => [[Kategorie:Firmy založené roku 1850]] [709] => [[Kategorie:Doprava v roce 1850]] [710] => [[Kategorie:Czechoslovak Group]] [711] => [[Kategorie:Organizace v Kopřivnici]] [712] => [[Kategorie:Výrobci trolejbusů]] [] => )
good wiki

Tatra

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tatra 111','Letadla Tatra','Tatra 158 Phoenix','Tatra 815','Tatra 128','Tatra 805','Tatra 810','Emisní norma Euro','Motorový vůz M 290.0','Nesselsdorf T','Karel Loprais','Tatra 400'