Array ( [0] => 15503009 [id] => 15503009 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tchaj-pej [uri] => Tchaj-pej [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Tchaj-pej [2] => | originální jméno = 臺北 [3] => | obrázek = Taipei City montage.PNG [4] => | popisek = Shora po směru hodinových ručiček: Celkový pohled, Grand Hotel, Far Eastern Plaza, [[Národní palácové muzeum]], [[Čankajškův památník]], stanice Ťien-tchan [5] => | vlajka = Flag of Taipei City.svg [6] => | znak = Emblem of Taipei City.svg [7] => | zeměpisná šířka = 25.0166667 [8] => | zeměpisná délka = 121.5166667 [9] => | nadmořská výška = 10 [10] => | časové pásmo = UTC+08:00 [11] => | stát = Tchaj-wan [12] => | pojem vyššího celku = [13] => | název vyššího celku = [14] => | pojem nižšího celku = [15] => | název nižšího celku = [16] => | pojem celku 3 = [17] => | název celku 3 = [18] => | pojem celku 4 = [19] => | název celku 4 = [20] => | administrativní dělení = 12 městských obvodů [21] => | velikost mapy = 250px [22] => | rozloha = 271,8 [23] => | počet obyvatel = 2666908 [24] => | obyvatelé aktuální k = 2019 [25] => | etnické složení = [26] => | náboženské složení = [27] => | status = [28] => | starosta = Kche Wen-če [29] => | vznik = [30] => | zakladatel = [31] => | web = https://english.gov.taipei/ [32] => | obecní úřad = [33] => | telefonní předvolba = [34] => | psč = 100 – 116 [35] => | označení vozidel = [36] => | typ statistického celku = [37] => | název statistického celku = [38] => | mapa = Taiwan ROC political division map Taipei City (2010).svg [39] => }} [40] => '''Tchaj-pej''' ([[ženský rod]]{{Citace elektronické monografie | titul = Tchaj-pej | url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Tchaj-pej | datum aktualizace = 2012-11-14 | datum přístupu = 2013-12-6 | vydavatel = Internetová jazyková příručka}}; [[Čínština|tradiční znaky]]: 臺北, [[Čínština|zjednodušené znaky]]: 台北; [[Pchin-jin|pinyin]]: Táiběi; [[Tchajwanština|tchajwansky]]: Tâi-pak) je hlavním městem [[Tchaj-wan|Čínské republiky (Tchaj-wanu)]], leží na severu [[ostrov]]a [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]]. Ve správním systému Čínské republiky je centrálně spravovaná [[speciální obec (Tchaj-wan)|speciální obec]]. Podle údajů z ledna roku [[2019]] měla Tchaj-pej 2 666 908 obyvatel. Společně s hustě osídlenou centrální a západní částí města [[Nová Tchaj-pej]], které ji obklopuje, splývá do jedné velké aglomerace, taktéž označovaná jako ''Tchaj-pej''. [41] => Ve městě se také nachází kdysi nejvyšší budova světa – mrakodrap [[Tchaj-pej 101]]. [42] => [43] => Hlavními [[průmysl]]ovými odvětvími jsou [[elektronický průmysl]], [[textilní průmysl]], [[hutnictví]], stavba [[Loď|lodí]] a výroba [[motocykl]]ů. [44] => [45] => == Geografie == [46] => [47] => === Poloha === [48] => Tchaj-pej se nachází v [[Tchajpejská pánev|Tchajpejské pánvi]] (台北盆地) na severu [[ostrov]]a [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]]. Na jihu ji obtéká [[řeka]] [[Sin-tien-si|Sin-tien]] (新店溪), na západě [[řeka]] [[Tan-šuej-che|Tan-šuej]] (淡水河); severní obvody ''Š'-lin'' a ''Pej-tchou'' zasahují severně od řeky [[Ťi-lung-che|Ťi-lung]] (基隆河) a přiléhají k národnímu parku [[Jang-ming-šan]] (陽明山國家公園). [49] => [50] => === Klima === [51] => Kvůli své [[údolí|údolní]] poloze město v letních měsících trpí vysokými teplotami a vlhkostí. Problém zvyšuje husté zalidnění a časté používání [[klimatizace]]. Klima v oblasti je [[Subtropický podnebný pás|subtropické]]. [52] => [53] => == Dějiny == [54] => Oblast [[Tchajpejská pánev|Tchajpejské pánve]] obývali nejprve domorodé lidé z etnika [[Ketagalan]].{{Citace elektronického periodika [55] => | titul = Taipei's History and Development [56] => | url = https://english.gov.taipei/cp.aspx?n=D9C0E9FCBC6D0732&Create=1 [57] => | periodikum = Taipei City Government [58] => | datum vydání = 2009-07-28 [59] => | datum přístupu = 2019-04-19 [60] => | jazyk = en [61] => }} V 18. a 19. století sem přicházeli imigranti z Číny, a na území dnešní Tchaj-peje vznikala významná města ''Monka'' (dnešní [[Wan-chua]]), [[Twatutia]] (Dadaocheng), [[Dalongdong]] a další. V roce 1875 bylo poblíž těchto měst založeno nové město ''Čcheng-nej'' (城內 Chengnei, doslova ''uvnitř hradeb''), dnešní centrum Tchaj-peje.{{Citace elektronického periodika [62] => | titul = The Story of Taipei [63] => | url = https://blog.usejournal.com/taipei-a-history-and-memoir-ae6ead626965 [64] => | periodikum = Noteworthy - The Journal Blog [65] => | datum vydání = 2018-07-31 [66] => | datum přístupu = 2019-04-19 [67] => | jméno = Blake [68] => | příjmení = Anderson [69] => | jazyk = en [70] => }} Z tehdy vystavených hradeb dnes zbyla jen pětice městských bran, přičemž jen severní brána je zachována v původní podobě.{{Citace elektronického periodika [71] => | titul = Beimen (North Gate) Area, Taipei [72] => | url = http://www.overthecity.asia/hiddentaiwan/2016/2/7/beimen-north-gate-area-taipei [73] => | periodikum = Over the city [74] => | datum přístupu = 2019-04-19 [75] => | jméno = Tom [76] => | příjmení = Rook [77] => | jazyk = en [78] => }} V roce 1887 byla města sjednocena a stala se hlavním městem nově vyhlášené provincie Tchaj-wan, rozkládající se nad tou částí ostrova, která byla pod kontrolou [[Říše Čching]]. Při té příležitosti bylo město přejmenováno na ''Tchaj-pej'' (臺 Tchaj(wan) + 北 pej – sever). [79] => [[Soubor:Severní brána, Tchaj-pej.jpg|alt=Severní brána.|vlevo|náhled|Severní brána bývalého městského opevnění.|270x270pixelů]] [80] => [81] => Od doby, kdy v roce 1895 Tchaj-wan na základě [[Šimonosecká mírová smlouva|Šimonosecké smlouvy]] připadl [[Japonské císařství|Japonskému císařství]], začal další rozvoj města. Již v roce 1905 byly zbourány městské hradby, aby na jejich místě vznikly městské bulváry a železniční koridor. Roku 1919 byl dokončen Úřad guvernéra (dnešní Prezidentský palác), v roce 1921 Nemocnice NTU. Nejvýznamnější obchodní čtvrtí se stalo bývalé město [[Twatutia]] (Dadaocheng). Město ke konci války zažilo nálety spojeneckých sil.{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Taipei Air Raid: a forgotten tragedy [83] => | url = http://www.taipeitimes.com/News/feat/archives/2015/06/07/2003620104 [84] => | periodikum = Taipei Times [85] => | datum vydání = 2015-06-07 [86] => | datum přístupu = 2019-04-19 [87] => | jméno = Cheung [88] => | příjmení = Han [89] => | jazyk = en [90] => }} [91] => [92] => Po válce město spolu se souostrovím spadlo pod správu [[Kuomintang]]u, která v roce 1947 vyústila v nepokoje a následný [[Incident 28. února|Masakr 228]].{{Citace elektronického periodika [93] => | titul = The 228 Incident Still Haunts Taiwan [94] => | url = https://thediplomat.com/2019/02/the-228-incident-still-haunts-taiwan/ [95] => | periodikum = The Diplomat [96] => | datum vydání = 2019-02-27 [97] => | datum přístupu = 2019-04-19 [98] => | jazyk = en-US [99] => | jméno = James X. [100] => | příjmení = Morris [101] => }}{{Citace elektronického periodika [102] => | titul = [...] Příběh Incidentu 228, nejstrašnějšího tajemství bílého teroru [103] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cina-tchaj-wan-taiwan-cankajsek-incident-228-bily-teror-masakr-diktatura_1804190700_mls [104] => | periodikum = iROZHLAS [105] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [106] => | vydavatel = Český rozhlas [107] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [108] => | datum přístupu = 2019-04-19 [109] => | jméno = Magdalena [110] => | příjmení = Slezáková [111] => }} O dva roky později, kdy komunisté obsadili Čínu a Kuomintang ustoupil na Tchaj-wan, se Tchaj-pej stala „provizorním“ hlavním městem Čínské republiky a nastala další vlna rozrůstání města. Začátkem 60. let zde žilo přes milion obyvatel, o dekádu později již více než dva miliony. [112] => [113] => V roce 1968 byla k městu připojena okolní města [[Nan-kang (Tchaj-pej)|Nan-kang]], Ťing-mej, Mu-ča, [[Nej-chu]], [[Pej-tchou]] a [[Š'-lin]] [[Okresu Tchaj-pej|bývalého okresu Tchaj-pej]]. Celkový počet 16 městských částí byl v roce 1990 restrukturalizován do dnešních 12. [114] => [115] => V roce 1990 se v Tchaj-peji konalo shromáždění [[Hnutí Wild Lily]], které pomohlo ukončit vládu jedné strany a přispělo k demokratizaci země.{{Citace elektronického periodika [116] => | titul = Taiwan in Time: Life after the Wild Lily - Taipei Times [117] => | url = http://www.taipeitimes.com/News/feat/archives/2018/03/11/2003689059 [118] => | periodikum = www.taipeitimes.com [119] => | datum přístupu = 2019-04-19 [120] => }} Od doby, kdy se v roce 1996 konají svobodné volby, město slouží jako sídlo vlády [[Tchaj-wan|Tchaj-wanu]]. [121] => [122] => Jako první linka [[Metro v Tchaj-peji|metra]] byla v roce 1996 zprovozněna nadzemní linka Wen-chu. Město se mezi lety 2004 a 2010 pyšnilo nejvyšší budovou světa, mrakodrapem [[Tchaj-pej 101]]. [123] => [124] => == Městské části == [125] => Tchaj-pej se dělí na 12 městských částí (區 ''čchü''):{{Citace elektronického periodika [126] => | titul = Taipei City Government [127] => | url = https://english.gov.taipei/Content_List.aspx?n=02D12F5BE6C0FC93&Create=1 [128] => | periodikum = Taipei City Government [129] => | datum vydání = 2018-03-13 [130] => | datum přístupu = 2019-04-17 [131] => | jazyk = en [132] => }} [133] => [134] => {| class="wikitable" border=1 style="border-collapse: collapse;" [135] => |- [136] => !rowspan=2|Mapa!!colspan=5|Městská část!!rowspan=2|Počet obyvatel
(zdroje:{{Citace elektronického periodika [137] => | titul = Taipei City Government [138] => | url = https://english.gov.taipei/Content_List.aspx?n=02D12F5BE6C0FC93&Create=1 [139] => | periodikum = Taipei City Government [140] => | datum vydání = 2018-03-13 [141] => | datum přístupu = 2019-04-17 [142] => | jazyk = en [143] => | jméno = Taipei City [144] => | příjmení = Government [145] => }}) [146] => !rowspan=2|Rozloha
(km2) [147] => |- align=center [148] => ![[Standardní česká transkripce čínštiny|Český přepis]]!![[Čínské znaky|Znaky]]!![[Pchin-jin|Hanyu pinyin]]!![[Pchin-jin|Tongyong pinyin]]!![[Tchajwanština|Tchajwansky]] [149] => |- [150] => |rowspan=12|
[151] => {{Image label begin|image=Districts of Taipei-Taiwan.png|width=350|link=}} [152] => {{Image label|x=155|y=170|scale=450/750|text=[[Pej-tchou|'''{{malé|Pej-tchou}}''']]}} [153] => {{Image label|x=280|y=240|scale=450/750|text=[[Š’-lin (Tchaj-pej)|'''{{malé|Š’-lin}}''']]}} [154] => {{Image label|x=350|y=380|scale=450/750|text=[[Nej-chu|'''{{malé|Nej-chu}}''']]}} [155] => {{Image label|x=210|y=400|scale=450/750|text=[[Čung-šan (Tchaj-pej)|'''{{malé|Čung-šan}}''']]}} [156] => {{Image label|x=275|y=440|scale=450/750|text=[[Sung-šan (Tchaj-pej)|'''{{malé|Sung-
šan}}''']]}} [157] => {{Image label|x=090|y=450|scale=450/750|text=[[Ta-tchung (Tchaj-pej)|'''{{malé|Ta-tchung}}''']]}} [158] => {{Image label|x=155|y=510|scale=450/750|text=[[Čung-čeng (Tchaj-pej)|'''{{malé|Čung-
čeng}}''']]}} [159] => {{Image label|x=070|y=570|scale=450/750|text=[[Wan-chua|'''{{malé|Wan-chua}}''']]}} [160] => {{Image label|x=220|y=560|scale=450/750|text=[[Ta-an|'''{{malé|Ta-an}}''']]}} [161] => {{Image label|x=315|y=550|scale=450/750|text=[[Sin-i|'''{{malé|Sin-i}}''']]}} [162] => {{Image label|x=400|y=545|scale=450/750|text=[[Nan-kang (Tchaj-pej)|'''{{malé|Nan-kang}}''']]}} [163] => {{Image label|x=290|y=660|scale=450/750|text=[[Wen-šan|'''{{malé|Wen-šan}}''']]}} [164] =>
[165] => |[[Sung-šan (Tchaj-pej)|Sung-šan]] [166] => |松山區 [167] => |Sōngshān [168] => |Songshan [169] => |Siông-san [170] => |210 539 [171] => |align="Right"| 9,29 [172] => |- [173] => |[[Sin-i]] [174] => |信義區 [175] => |Xìnyì [176] => |Sìnyì [177] => |Sìn-gī [178] => |229 211 [179] => |align="Right"|11,21 [180] => |- [181] => |[[Ta-an]] [182] => |大安區 [183] => |Dà'ān [184] => |Dà-an [185] => |Tāi-an [186] => |312 909 [187] => |align="Right"|11,36 [188] => |- [189] => |[[Čung-šan (Tchaj-pej)|Čung-šan]] [190] => |中山區 [191] => |Zhōngshān [192] => |Jhongshan [193] => |Tiong-san [194] => |231 286 [195] => |align="Right"|13,68 [196] => |- [197] => |[[Čung-čeng (Tchaj-pej)|Čung-čeng]] [198] => |中正區 [199] => |Zhōngzhèng [200] => |Jhongjhèng [201] => |Tiong-chèng [202] => |158 814 [203] => |align="Right"| 7,61 [204] => |- [205] => |[[Ta-tchung (Tchaj-pej)|Ta-tchung]] [206] => |大同區 [207] => |Dàtóng [208] => |Dàtóng [209] => |Tāi-tông [210] => |130 929 [211] => |align="Right"| 5,68 [212] => |- [213] => |[[Wan-chua]] [214] => |萬華區 [215] => |Wànhuá [216] => |Wànhuá [217] => |Báng-kah [218] => |189 052 [219] => |align="Right"|8,85 [220] => |- [221] => |[[Wen-šan]] [222] => |文山區 [223] => |Wénshān [224] => |Wúnshan [225] => |Bûn-san [226] => |274 227 [227] => |align="Right"|31,51 [228] => |- [229] => |[[Nan-kang (Tchaj-pej)|Nan-kang]] [230] => |南港區 [231] => |Nángǎng [232] => |Nángǎng [233] => |Lâm-káng [234] => |121 134 [235] => |align="Right"|21,84 [236] => |- [237] => |[[Nej-chu]] [238] => |內湖區 [239] => |Nèihú [240] => |Nèihú [241] => |Lāi-ô͘ [242] => |287, 861 [243] => |align="Right"|31,58 [244] => |- [245] => |[[Š’-lin (Tchaj-pej)|Š’-lin]] [246] => |士林區 [247] => |Shìlín [248] => |Shìhlín [249] => |Sū-lîm [250] => |290 682 [251] => |align="Right"|62,37 [252] => |- [253] => |[[Pej-tchou]] [254] => |北投區 [255] => |Běitóu [256] => |Běitóu [257] => |Pak-tâu [258] => |255 713 [259] => |align="Right"|56,82 [260] => |} [261] => ''Stav v roce 2019'' [262] => [263] => == Vysoké školy a univerzity == [264] => Tchaj-pej je také centrem vzdělávacích zařízení Tchaj-wanu. Ve městě se nacházejí následující důležité státní a soukromé vysoké školy: [265] => {| class="wikitable sortable" [266] => ! Název [267] => ! Čínsky [268] => ! Rok založení [269] => ! Vyučujících [270] => ! Studujících [271] => |- [272] => | align="Left"|[[Národní univerzita veřejné správy (Tchaj-pej)|Národní univerzita veřejné správy]] [273] => | align="Left"|國立政治大學 [274] => | align="Left"|1954 [275] => | align="Right"|759 [276] => | align="Right"|14 800 [277] => |- [278] => | align="Left"|[[Národní tchajwanská univerzita]] [279] => | align="Left"|國立臺灣大學 [280] => | align="Left"|1928 [281] => | align="Right"|2 107 [282] => | align="Right"|29 830 [283] => |- [284] => | align="Left"|National Taiwan Normal University [285] => | align="Left"|國立台灣師範大學 [286] => | align="Left"|1946 [287] => | align="Right"|858 [288] => | align="Right"|13 432 [289] => |- [290] => | align="Left"|National Yang-Ming University [291] => | align="Left"|國立陽明大學 [292] => | align="Left"|1975 [293] => | align="Right"|358 [294] => | align="Right"|3 563 [295] => |- [296] => | align="Left"|National Taiwan University of Science and Technology [297] => | align="Left"|國立台灣科技大學 [298] => | align="Left"|1974 [299] => | align="Right"|330 [300] => | align="Right"|8 366 [301] => |- [302] => | align="Left"|National Taipei University of Technology [303] => | align="Left"|國立台北科技大學 [304] => | align="Left"|1994 [305] => | align="Right"|458 [306] => | align="Right"|8 242 [307] => |- [308] => | align="Left"|National Taipei University of Arts [309] => | align="Left"|國立台北藝術大學 [310] => | align="Left"|1982 [311] => | align="Right"|175 [312] => | align="Right"|1 732 [313] => |- [314] => | align="Left"|Soochow University [315] => | align="Left"|東吳大學 [316] => | align="Left"|1954 [317] => | align="Right"|562 [318] => | align="Right"|15 629 [319] => |- [320] => | align="Left"|Chinese Culture University [321] => | align="Left"|文化大學 [322] => | align="Left"|1963 [323] => | align="Right"|744 [324] => | align="Right"|27 615 [325] => |- [326] => | align="Left"|Shih Hsin University [327] => | align="Left"|世新大學 [328] => | align="Left"|1960 [329] => | align="Right"|279 [330] => | align="Right"|10 917 [331] => |- [332] => | align="Left"|Ming Chuan University [333] => | align="Left"|銘傳大學 [334] => | align="Left"|1960 [335] => | align="Right"|572 [336] => | align="Right"|17 521 [337] => |- [338] => | align="Left"|Shih Chien University [339] => | align="Left"|實踐大學 [340] => | align="Left"|1958 [341] => | align="Right"|280 [342] => | align="Right"|14 657 [343] => |- [344] => | align="Left"|Tatung University [345] => | align="Left"|大同大學 [346] => | align="Left"|1963 [347] => | align="Right"|207 [348] => | align="Right"|3 874 [349] => |- [350] => | align="Left"|Taipei Medical University [351] => | align="Left"|台北醫學大學 [352] => | align="Left"|1960 [353] => | align="Right"|365 [354] => | align="Right"|5 674 [355] => |} [356] => ''Stav v roce 2004'' [357] => [358] => Kromě toho se ve městě nacházejí důležité vyšší odborné školy: [359] => [[Soubor:Lung-shan temple-Taipei-Taiwan-P1010110.JPG|náhled|Chrám Lung-šan ve čtvrti [[Wan-chua]]]] [360] => {| class="wikitable sortable" [361] => ! Název [362] => ! Čínsky [363] => ! Rok založení [364] => ! Vyučujících [365] => ! Studujících [366] => |- [367] => | align="Left"|Taipei College of Nursing [368] => | align="Left"|台北護理學院 [369] => | align="Left"|1994 [370] => | align="Right"|154 [371] => | align="Right"|2 905 [372] => |- [373] => | align="Left"|Taipei Teachers College [374] => | align="Left"|台北師範學院 [375] => | align="Left"|1961 [376] => | align="Right"|226 [377] => | align="Right"|4 692 [378] => |- [379] => | align="Left"|Taipei College of Business [380] => | align="Left"|台北商業技術學院 [381] => | align="Left"|1968 [382] => | align="Right"|223 [383] => | align="Right"|922 [384] => |- [385] => | align="Left"|Taipei Municipal Teachers College [386] => | align="Left"| 台北市立師範學院 [387] => | align="Left"|1964 [388] => | align="Right"|226 [389] => | align="Right"|3 591 [390] => |- [391] => | align="Left"|Taipei Physical Education College [392] => | align="Left"|台北體育學院 [393] => | align="Left"|1968 [394] => | align="Right"|124 [395] => | align="Right"|1 753 [396] => |- [397] => | align="Left"|China Institute of Technology [398] => | align="Left"|中華技術學院 [399] => | align="Left"|1968 [400] => | align="Right"|264 [401] => | align="Right"|4 745 [402] => |- [403] => | align="Left"|Takming College [404] => | align="Left"|德明技術學院 [405] => | align="Left"|1965 [406] => | align="Right"|228 [407] => | align="Right"|2 245 [408] => |} [409] => ''Stav v roce 2004'' [410] => [411] => == Vláda a politika == [412] => [[Soubor:Taipei,_Taiwan_CBD_Skyline.jpg|náhled|210x210px|vlevo|Mrakodrap [[Tchaj-pej 101]], kdysi nejvyšší budova světa (509 m) (první je [[Burdž Chalífa]] v [[Dubaj]]i).]] [413] => Od roku 2014 je starostou tchajwanský chirurg a politik [[Ko Wen-je|Kche Wen-če]] (柯文哲). [414] => [415] => Na místo starosty byli lidé jmenováni od doby zahrnutí Tchaj-peje pod centrální vládu v roce [[1967]] až po první veřejné volby, které se konaly v roce [[1994]]. Volí se jednou za 4 roky. Prvním zvoleným starostou byl [[Čchen Šuej-pien]] (陳水扁) z [[Demokratická pokroková strana|Demokratické pokrokové strany]] (民主進步黨; DPP), který byl v letech 2000 až 2008 [[prezident]]em [[Tchaj-wan|Čínské republiky]] (Tchaj-wanu). [416] => [417] => Podle výsledků voleb v předchozím desetiletí voliči vykazují určitou náklonnost k pro-KMT táboru (tzv. „Modrý“ tábor){{Doplňte zdroj}}, nicméně obhájci tábora pro-DPP (tzv. „Zelený“ tábor) reprezentují nezanedbatelnou část voličů. Současný starosta Ko Wen-je kandidoval jako nezávislý. [418] => [419] => Jako město, které je sídlem prezidentského úřadu, centrální legislativy a mnoha dalších administrativních celků, je Tchaj-pej často sužována velkými politickými kampaněmi a náhodnými srážkami mezi zastánci odlišných táborů. Masové pochody a demonstrace na [[bulvár Ketagalan|bulváru Ketagalan]] před prezidentským úřadem po volbách v roce [[2004]] či v rámci [[Slunečnicové hnutí|Slunečnicového hnutí]] v roce 2014 jsou příhodným příkladem politického tlaku, který ve městě je. [420] => [421] => == Kultura == [422] => [423] => === Pamětihodnosti a turistické zajímavosti === [424] => [[Soubor:Taipei_Landscape.jpg|alt=Vyhlídka na Sloní hoře|náhled|306x306pixelů|Výhled na Tchaj-pej z vyhlídky na Sloní hoře (象山).]] [425] => [[Soubor:Presidential-Palace-(Taipei).png|alt=Prezidentský palác|náhled|305x305pixelů|Prezidentský palác, ve kterém se nachází kancelář tchajwanské prezidentky. Budova pochází z roku 1919.]] [426] => '''Historické a pozoruhodné čtvrti''' [427] => [428] => * [[Wan-chua]] (Bangka) [429] => * [[Twatutia]] (Dadaocheng) [430] => * Ximending [431] => * [[Pej-tchou]] [432] => [433] => '''Chrámy''' [434] => [435] => * Chrám Lung-šan ve čtvrti [[Wan-chua]] [436] => * Chrám Baoan ve čtvrti Dalongdong [437] => * Konfuciův chrám [438] => [439] => '''Muzea''' [440] => [441] => * [[Národní palácové muzeum]] [442] => * Národní muzeum Tchaj-wanu [443] => * TFAM (Taipei Fine Arts Museum) [444] => * MOCA (Muzeum současného umění) [445] => * Národní historické muzeum [446] => * Národní muzeum lidských práv ve čtvrti [[Wen-šan]] [447] => [448] => '''Ostatní stavby''' [449] => [450] => * Prezidentský palác [451] => * [[Tchaj-pej 101]] [452] => [453] => '''Přírodní památky''' [454] => [455] => * Národní park [[Jang-ming-šan]] [456] => * Vyhlídka na Sloní hoře (象山) [457] => [458] => == Doprava == [459] => Tchaj-pej je hlavním tchajwanským dopravním uzlem pro vnitrostátní i mezinárodní leteckou, silniční a železniční dopravu. [460] => [461] => Letecky město obsluhuje [[Mezinárodní letiště Tchaj-wan Tchao-jüan]] ležící 40 km západně od města a [[Letiště Tchaj-pej Sung-šan]], které se nachází přímo ve městě. Tchaj-pej je napojena na vysokorychlostní vlakové tratě ''HSR'' skrze dvě stanice (''Tchaj-pej'' a ''Nan-kang'') a prochází zde západní linka Tchajwanské železnice (TRA). Centrální železniční uzel města je hlavní nádraží [[Tchajpejské nádraží|Taipei Main Station]]. [462] => [463] => Na silniční dopravu je území napojeno přes dálnice č. 1 a 3, propojující sever a jih ostrova, a dálnici č. 5, propojující hlavní město s [[Okres I-lan|okresem I-lan]]. [464] => [465] => === Metro === [466] => [[Soubor:Taipei Metro official map 2019 optimised.png|náhled|320x320pixelů|Mapa Tchajpejského metra]] [467] => {{Podrobně|Metro v Tchaj-peji}} [468] => [[Metro v Tchaj-peji|Tchajpejské metro]] má v současné době šest hlavních linek s celkovým počtem 131 stanic.{{Citace elektronického periodika [469] => | titul = Taipei Rapid Transit Corporation [470] => | url = https://english.metro.taipei/cp.aspx?n=E6F97A6FF9935E98&Create=1 [471] => | periodikum = Taipei Rapid Transit Corporation [472] => | datum vydání = 2013-12-05 [473] => | datum přístupu = 2020-01-19 [474] => | jazyk = English [475] => }} Dále je propojeno s linkou metra města [[Tchao-jüan]], která zajišťuje spojení mezi oběma městy a [[Mezinárodní letiště Tchaj-wan Tchao-jüan|letištěm Tchaj-wan Tchao-jüan]]. Doba jízdy z centra města na letiště trvá 35 min. [476] => [477] => == Partnerská města == [478] => {{Sloupce|4|2= [479] => * {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Anchorage]], [[Spojené státy americké|USA]] (1997) [480] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Ankara]], [[Turecko]] [481] => * {{flagicon|Paraguay}} [[Asunción]], [[Paraguay]] (1987) [482] => * {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Atlanta]], [[Spojené státy americké|USA]] (1979) [483] => * {{flagicon|GMB}} [[Banjul]], [[Gambie]] (1997) [484] => * {{flagicon|IND}} [[Bengalúru]], [[Indie]] [485] => * {{flagicon|GNB}} [[Bissau]], [[Guinea-Bissau]] (1997) [486] => * {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Boston]], [[Spojené státy americké|USA]] (1988) [487] => * {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Cleveland]], [[Spojené státy americké|USA]] (1975) [488] => * {{flagicon|BEN}} [[Cotonou]], [[Benin]] (1967) [489] => * {{flagicon|SEN}} [[Dakar]], [[Senegal]] (1997) [490] => * {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Dallas]], [[Spojené státy americké|USA]] (1997) [491] => * {{flagicon|SAU}} [[Džidda]], [[Saúdská Arábie]] (1978) [492] => * {{flagicon|AUS}} [[Gold Coast]], [[Austrálie]] (1982) [493] => * {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Guam]], [[Spojené státy americké|USA]] (1973) [494] => * {{flagicon|GTM}} [[Ciudad de Guatemala]], [[Guatemala]] (1998) [495] => * {{flagicon|South Vietnam}} [[Ho Či Minovo Město]], [[Vietnam]] (1968) [496] => * {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Houston]], [[Spojené státy americké|USA]] (1961) [497] => * {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Indianapolis]], [[Spojené státy americké|USA]] (1978) [498] => * {{flagicon|ZAF}} [[Johannesburg]], [[Jihoafrická republika|JAR]] (1982) [499] => * {{flagicon|JPN}} [[Jokohama]], [[Japonsko]] (2006) [500] => * {{flagicon|BOL}} [[La Paz]], [[Bolívie]] (1997) [501] => * {{flagicon|MWI}} [[Lilongwe]], [[Malawi]] (1984) [502] => * {{Flagicon|Togo}} [[Lomé]], [[Togo]] (1966) [503] => * {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Los Angeles]], [[Spojené státy americké|USA]] (1979) [504] => * {{flagicon|MHL}} [[Majuro]], [[Marshallovy ostrovy]] (1998) [505] => * {{flagicon|PHL}} [[Malabon]], [[Filipíny]] (2005) [506] => * {{Flagicon|Nikaragua}} [[Managua]], [[Nikaragua]] (1992) [507] => * {{Flagicon|Filipíny}} [[Manila]], [[Filipíny]] (1966) [508] => * {{flagicon|SWZ}} [[Mbabane]], [[Svazijsko]] (1997) [509] => * {{flagicon|LBR}} [[Monrovia]], [[Libérie]] (1998) [510] => * {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Oklahoma City]], [[Spojené státy americké|USA]] (1981) [511] => * {{flagicon|BUR}} [[Ouagadougou]], [[Burkina Faso]] (2008) [512] => * {{flagicon|PAN}} [[Ciudad de Panamá]], Panama (1989) [513] => * {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Phoenix]], [[Spojené státy americké|USA]] (1979) [514] => * {{Flagicon|Česko}} [[Praha]], [[Česko]] (2013) [515] => * {{flagicon|ZAF}} [[Pretorie|Pretoria]], [[Jihoafrická republika|JAR]] (1983) [516] => * {{flagicon|PHL}} [[Quezon City]], [[Filipíny]] (1968) [517] => * {{Flagicon|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (2001) [518] => * {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[San Francisco]], [[Spojené státy americké|USA]] (1970) [519] => * {{flagicon|CRC}} [[San José (Kostarika)|San José]], [[Kostarika]] (1984) [520] => * {{flagicon|SLV}} [[San Salvador]], [[Salvador]] (1993) [521] => * {{flagicon|DOM}} [[Santo Domingo]], [[Dominikánská republika]] (1970) [522] => * {{Flagicon|Jižní Korea}} [[Soul]], [[Jižní Korea]] (1968) [523] => * {{Flagicon|Honduras}} [[Tegucigalpa]], [[Honduras]] (1975) [524] => * {{flagicon|KOR}} [[Tegu]], [[Jižní Korea]] (2010) [525] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Varšava]], [[Polsko]] (1995) [526] => * {{flagicon|FRA}} [[Versailles (zámek)|Versailles]], [[Francie]] (1986) [527] => * {{flagicon|LTU}} [[Vilnius]], [[Litva]] (1998) [528] => * {{flagicon|RUS}} [[Ulan-Ude]], [[Rusko]] (1996) [529] => * {{Flagicon|Mongolsko}} [[Ulánbátar]], [[Mongolsko]] (1997) [530] => * {{Flagicon|SWE}} [[Uppsala]], [[Švédsko]] (1974) [531] => * {{Flagicon|Rumunsko}} [[Temešvár]], [[Rumunsko]] [532] => }} [533] => [534] => == Reference == [535] => [536] => [537] => == Související články == [538] => * [[Tchaj-wan]] [539] => * [[Dějiny Tchaj-wanu]] [540] => * [[Nová Tchaj-pej]] [541] => * [[Computex Taipei]] [542] => [543] => == Externí odkazy == [544] => * {{Commonscat}} [545] => * {{Commons}} [546] => * {{Wikislovník|heslo=Tchaj-pej}} [547] => [548] => {{Tchaj-wan}} [549] => {{Hlavní města Asie}} [550] => {{Autoritní data}} [551] => [552] => [[Kategorie:Tchaj-pej| ]] [553] => [[Kategorie:Speciální obce Tchaj-wanu]] [554] => [[Kategorie:Hlavní města v Asii]] [] => )
good wiki

Tchaj-pej

Tchaj-pej (ženský rod; tradiční znaky: 臺北, zjednodušené znaky: 台北; pinyin: Táiběi; tchajwansky: Tâi-pak) je hlavním městem Čínské republiky (Tchaj-wanu), leží na severu ostrova Tchaj-wan. Ve správním systému Čínské republiky je centrálně spravovaná speciální obec.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spojené státy americké','Wan-chua','Tchaj-wan','Pej-tchou','Twatutia','Filipíny','Tchaj-pej 101','Pchin-jin','Nan-kang (Tchaj-pej)','Nej-chu','Wen-šan','Nová Tchaj-pej'

Filipíny

Pchin-jin

Tchaj-wan

Wan-chua