Array ( [0] => 15482930 [id] => 15482930 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Temešvár [uri] => Temešvár [3] => Temešvár.jpg [img] => Temešvár.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v rumunském Banátu}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | originální jméno = Timișoara [3] => | časové pásmo = [[UTC+02:00]] ([[Východoevropský čas|EET]]) [4] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Rumunska|Župa]] [5] => | název vyššího celku = [[Timiș (župa)|Timiș]] [6] => }} [7] => '''Temešvár''' ({{vjazyce2|ro|{{Audio|Ro-Timişoara.oga|''Timișoara''}}}}, {{Vjazyce2|hu|Temesvár}}) je [[Rumunsko|rumunské]] město v západní části země, sídlo župy [[Timiș (župa)|Timiș]], v regionu [[Banát]]. V roce 2016 zde žilo 332 983 obyvatel{{cite web|url=http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|title=Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016|date=2016-06-06|accessdate=2018-04-22|publisher=[[National Institute of Statistics (Romania)|INSSE]]|language=ro|archive-url=https://web.archive.org/web/20171027131447/http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|archive-date=2017-10-27|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-04-22|url archivu=https://web.archive.org/web/20171027131447/http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|datum archivace=2017-10-27}} a byl tak po [[Bukurešť|Bukurešti]], [[Jasy|Jasech]] a Kluži čtvrtým největším rumunským městem. Je to průmyslové město s rozvinutými službami. [8] => [9] => Jméno odvozeno od jména řeky [[Timiș (řeka)|Timiș]] (maďarsky Temes – [temeš]) a maďarské přípony -vár, znamenající „hrad“. [10] => [11] => == Historie == [12] => === Středověk === [13] => Poprvé je Temešvár zmíněn v roce [[1019]] pod různými názvy (''Dibiscos'', ''Bisiskos'', ''Tibiskos'', ''Tibiskon'', ''Timbisko''), a to v pramenech z doby [[Byzantská říše|byzantského]] [[císař]]e [[Basileios II. Bulgaroktonos|Basileia II.]] Přesto o věrohodnosti těchto zpráv vedou někteří historikové spory a za datum založení města považují až rok [[1212]]. Předpokládá se, že celá oblast byla připojena k [[Uhersko|Uhrám]] kolem roku [[1010]]. [14] => [15] => V letech 1241–1242 vyplenili Temešvár [[Mongolové]], ve 14. století tu také občas sídlili uherští králové. Po dobytí [[Osmanská říše|Turky]], kteří tudy postupovali na sever do Uher, tu bylo zřízeno centrum nového [[Vilájet|pašalíku]]. [16] => [17] => === Novověk === [18] => [[Soubor:Lancelot - Une place a Temesvar.jpg|náhled|300px|vlevo|Temešvár v roce 1860]] [19] => [[Habsburkové]] město, stejně jako celý tzv. [[Temešvárský Banát]], dobyli v roce [[1716]], poté se město rychle rozvíjelo. Město bylo prohlášeno pevností a obklopila je rozsáhlá opevnění, z nichž se dodnes dochoval bastion Marie Terezie. V roce 1857 bylo napojeno na železniční síť a roku 1869 zde začaly jezdit tramvaje tažené koni. 12. listopadu 1884 za zařadilo mezi první evropská města s pouličním osvětlením. [20] => [21] => Během první světové války docházelo v Temešváru ke střetům mezi [[Rumunské království|Rumunským]] a [[Srbské království|Srbským královstvím]]. 14. listopadu 1918 město obsadilo srbské vojsko a 3. srpna 1919 nakonec rumunské. Na základě [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]] byl Temešvár 4. června 1920 přičleněn k Rumunsku. Protože byl dosud infrastrukturou napojen na středoevropský region, znamenalo to ekonomickou stagnaci. Za druhé světové války bylo město poškozeno německým bombardováním 31. října 1944. [22] => [23] => V letech 1945–1949 byla velká část německého obyvatelstva deportována a byl jí zabavován majetek. Roku 1948 byl znárodněn průmysl. Pod vlivem [[Maďarské povstání|Maďarského povstání]] vypukla ve městě v říjnu 1956 protirežimní studentská revolta, při které bylo zatčeno okolo 2 000 studentů. [24] => [25] => 15. prosince 1989 zde začala [[Rumunská revoluce|revoluce]] proti režimu [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceaușeska]]. Duchovní Maďarské reformované církve [[László Tőkés]] měl být deportován tajnou policií [[Securitate]] a v reakci nato obstoupili členové církve jeho dům.{{Citace elektronického periodika [26] => | titul = Rumuni se ke svobodě brodili krví. Vzpouru začal kněz [27] => | periodikum = Aktuálně.cz [28] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [29] => | vydavatel = Economia [30] => | odkaz na vydavatele = Economia [31] => | datum_vydání = 2009-12-15 [32] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rumuni-se-ke-svobode-brodili-krvi-vzpouru-zacal-knez/r~i:article:655842/ [33] => | datum_přístupu = 2018-06-13 [34] => }} Lidé, mezi nimiž byli i Rumuni, se shromáždili na centrálním náměstí Piața Operei. Komunistická vláda nařídila armádě střelbu do lidí. Mnoho důstojníku odmítlo pálit a přidalo se na stranu davu. Securitate však začala do lidí pálit a byla věrná Ceaușeskovi až do jeho konce. To byl začátek konce komunistického režimu, který padl o týden později. [[20. prosinec|20. prosince]] byl Temešvár prohlášen prvním „svobodným městem“. Celkem během revoluce v Rumunsku zemřelo 1 104 lidí a 3 321 jich bylo zraněno.{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Krvavá revoluce v Rumunsku smetla vládu komunismu [36] => | periodikum = ČT24 [37] => | datum_vydání = 2009-12-15 [38] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ct24/svet/1367176-krvava-revoluce-v-rumunsku-smetla-vladu-komunismu [39] => | datum_přístupu = 2018-06-13 [40] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180614021233/http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ct24/svet/1367176-krvava-revoluce-v-rumunsku-smetla-vladu-komunismu [41] => | datum archivace = 2018-06-14 [42] => | nedostupné = ano [43] => }} Dnes oběti připomínají památníky na hlavním náměstí. [44] => [45] => == Charakter města == [46] => [[Soubor:Timisoara - Union Square at sunrise.jpg|náhled|Náměstí Sjednocení (''Piața Unirii'') při východu Slunce]] [47] => Město je jedním z největších v zemi, je hospodářským i kulturním centrem celé oblasti, jsou zde zastoupena mnohá odvětví průmyslu, hlavně chemie, polygrafie a strojírenství. V roce 1962 tu vznikla univerzita, již delší dobu tu ale existuje mnoho vysokých škol. Temešvár je multikulturní město s vlivnými menšinami hlavně Němců, Maďarů a Srbů, stejně jako Italů, Palestinců a Řeků. [48] => [49] => === Etnické složení === [50] => * [[Rumuni]]: 271 677 (85,52 %) [51] => * [[Maďaři]]: 24 302 (7,65 %) [52] => * [[Němci]]: 7 157 (2,25 %) [53] => * [[Srbové]]: 6 311 (1,98 %) [54] => * [[Romové]]: 3 062 (0,96 %) [55] => * [[Bulhaři]]: 1 218 (0,38 %) [56] => [57] => == Osobnosti == [58] => * [[Martin Nováček]] (1834–1906), český dirigent a skladatel, od roku 1870 působil v Temešváru [59] => * [[Nikolaus Lenau]] (1802–1850), rakouský básník [60] => * [[Herta Müllerová]] (* 1953), německá spisovatelka, držitelka [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [61] => * [[Johnny Weissmüller]] (1904–1984), americký plavec a herec (představitel Tarzana) [62] => * [[Ana Blandiana]] (* 1942), rumunská básnířka [63] => [64] => == Pamětihodnosti == [65] => [[Soubor:Piața Victoriei 2013.jpg|náhled|Vítězné náměstí (''Piaţa Victoriei'') s rumunskou pravoslavnou katedrálou]] [66] => * Muzeum Banátu na hradě Hunyadi bylo založeno v roce Banátskou společností pro historii a archeologii [67] => * [[Katedrální chrám Tří hierarchů (Temešvár)|Katedrální chrám Tří hierarchů]], chrám [[Rumunská pravoslavná církev|Rumunské pravoslavné církve]] z let 1937–1940, zasvěcený [[Basileios Veliký|Basileiovi Velikému]], [[Řehoř z Nazianzu|Řehoři Naziánskému]] a [[Jan Zlatoústý|Janu Zlatoústému]]. Je sídlem temešvárského biskupa. Má 11 věží, nejvyšší dosahuje 90,5 metrů. [68] => * Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Sjednocení z let 1739–1740 zhotovil vídeňský sochař [[Georg Raphael Donner]]. [69] => * [[Katedrála svatého Jiří (Temešvár)|Katedrála svatého Jiří]] je barokní [[Římskokatolická církev v Rumunsku|římskokatolická]] katedrála temešvárské diecéze. Byla postavena po odchodu [[Osmané|Osmanů]] v letech 1736–1774 rakouským architektem [[Joseph Emanuel Fischer von Erlach|Josefem Emanuelem Fischerem z Erlachu]]. [70] => * [[Katedrála Nanebevstoupení Páně]] [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církve]] je barokní stavba postavená v letech 1744–1748 na místě vyhořelého pravoslavného chrámu. [71] => * Rumunská opera a Národní divadlo je budova z let 1871–1875 postavili rakouští architekti [[Hermann Helmer]] a [[Ferdinand Fellner]]. [72] => * [[Dikasteriánský palác]] je mohutná třípatrová budova z let 1855–1860, která původně sloužila vládním účelům a později justici. [73] => [[Soubor:St. George Roman Catholic Dome, Timișoara.jpg|náhled|Katedrála sv. Jiří, náměstí Sjednocení]] [74] => [75] => == Partnerská města == [76] => * {{partnerské město|Cancún}} [77] => * {{partnerské město|Faenza}} [78] => * {{partnerské město|Gera}} [79] => * {{partnerské město|Karlsruhe}} [80] => * {{partnerské město|Mylhúzy}} [81] => * {{partnerské město|Novi Sad}} [82] => * {{partnerské město|Rueil-Malmaison}} [83] => * {{partnerské město|Sassari}} [84] => * {{partnerské město|Segedín}} [85] => * {{partnerské město|Šen-čen}} [86] => * {{partnerské město|Treviso}} [87] => * {{partnerské město|Zrenjanin}} [88] => [89] => == Odkazy == [90] => === Reference === [91] => [92] => [93] => === Externí odkazy === [94] => * {{Commonscat}} [95] => * {{Wikislovník|heslo=Temešvár}} [96] => * {{oficiální stránky}} [97] => * [http://caramica.blogspot.com/2009/03/imagini-vechi-din-timisoara.html Staré fotografie Temešváru] [98] => * [http://www.harti-orase.ro/ Mapa města] [99] => * [https://web.archive.org/web/20180501161504/http://www.timisoara-tourism.com/ Timisoara Tourism] {{en}} [100] => [101] => {{Župa Timiș}} [102] => {{Rumunsko}} [103] => {{Města v Rumunsku}} [104] => {{Autoritní data}} [105] => {{Portály|Geografie}} [106] => [107] => [[Kategorie:Temešvár| ]] [108] => [[Kategorie:Města v Rumunsku]] [109] => [[Kategorie:Obce v župě Timiș]] [] => )
good wiki

Temešvár

Temešvár je rumunské město v západní části země, sídlo župy Timiș, v regionu Banát. V roce 2016 zde žilo 332 983 obyvatel a byl tak po Bukurešti, Jasech a Kluži čtvrtým největším rumunským městem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Timiș (župa)','Bulhaři','Nikolaus Lenau','Securitate','Soubor:Timisoara - Union Square at sunrise.jpg','Nicolae Ceaușescu','Ana Blandiana','Nobelova cena za literaturu','Katedrální chrám Tří hierarchů (Temešvár)','Srbské království','Maďarské povstání','Habsburkové'

Bulhaři

Bulhaři jsou etnickou skupinou slovanského původu, která přišla na území dnešního Bulharska v 6.

Habsburkové

Habsburkové jsou mocným evropským šlechtickým rodem, který hrál důležitou roli v dějinách Českého království a dalších států.

Securitate