Array ( [0] => 15351133 [id] => 15351133 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Temmu [uri] => Temmu [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => [[Soubor:TenmuJitoTomb.jpg|náhled|Pamětní šintoistická svatyně a mauzoleum k poctě císaře Temmua]] [2] => '''Temmu''' ({{Vjazyce2|ja|天武天皇|Temmu-tennó}}, asi [[631]] – 1. října [[686]]) byl čtyřicátý [[Japonský císař|císař Japonska]]Imperial Household Agency (''Kunaichō''): [http://www.kunaicho.go.jp/ryobo/guide/021/index.html 雄略天皇 (21)]; retrieved 2013-8-28. v souladu s [[Seznam japonských císařů|tradičním pořadím posloupnosti]].[[Isaac Titsingh|Titsingh, Isaac.]] (1834). ''Nihon Ōdai Ichiran''; ou, [https://books.google.com/books?id=18oNAAAAIAAJ&dq=nipon+o+dai+itsi+ran ''Annales des empereurs du Japon.''] Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. {{OCLC|5850691}} {{fr}} [3] => [4] => Císař Temmu vládl od roku [[673]] do své smrti v roce [[686]]. Brown, Delmer M. and Ichirō Ishida, eds. (1979). [https://books.google.com/books?id=w4f5FrmIJKIC&dq=Gukansho&source=gbs_navlinks_s ''Gukanshō: The Future and the Past''.] Berkeley: University of California Press. {{ISBN|978-0-520-03460-0}}; {{OCLC|251325323}} [5] => [6] => Místo, kde byl císař Temmu [[Hrob|pohřben]], není známo. Císař je proto tradičně uctíván v pamětní [[Šintoistická svatyně|šintoistické svatyni]] (''misasagi'') v [[Prefektura Nara|prefektuře Nara]].Ponsonby-Fane, Richard. (1959). [https://books.google.com/books?id=SLAeAAAAMAAJ&q=The+Imperial+House+of+Japan&dq=The+Imperial+House+of+Japan&client=firefox-a&pgis=1 ''The Imperial House of Japan''.] Kyoto: Ponsonby Memorial Society. {{OCLC|194887}} Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako císařovo [[mauzoleum]], takže nese formální jméno ''Hinokuma no Óuči no misasagi''. [7] => [8] => == Legenda == [9] => [[Soubor:Fuhonsen Asukaike end of 7th century copper and antimony.jpg|náhled|Japonské mince ''Fuhonsen'' (富本銭) ze slitiny mědi, olova a cínu ze 7. století nalezené v prefektuře Nara, o nichž se historici domnívají, že se razily za vlády císaře Temmua.]] [10] => Temmu byl nejmladším synem císaře [[Džomei]]e a císařovny [[Kógjoku]] a mladší bratr císaře [[Tendži]]ho. Při narození dostal jméno Óama ({{Cizojazyčně|ja|大海人皇子}}, ''Óama no ódži''). Jeho nástupkyní byla císařovna [[Džitó]], která byla jak jeho neteří, tak jeho ženou. Během vlády svého staršího bratra Tendžiho byl totiž Óama přinucen oženit se s jeho čtyřmi dcerami, princeznou Uno-no-sararou, dnes známou jako císařovna Džitó, princeznou Ótou, princeznou Óe a princeznou Niitabe, jelikož Tendži byl přesvědčen, že to pomůže posílit politické vazby mezi oběma bratry. Kromě nich měl Temmu ještě další manželky, jejichž otci byli vlivní dvořané. [11] => [12] => Temmu měl řadu dětí, se svými 10 manželkami měl celkem 11 synů a 7 dcer. Mezi jeho potomky byli 3 císařové a 2 císařovny. Poslední panovnicí z jeho rodové linie byla císařovna [[Kóken]]. [13] => [14] => === Události Temmuova života === [15] => Císař Temmu je prvním japonským [[panovník]]em, jemuž byl již za jeho života (tedy nikoli až po několika generacích) přidělen titul ''tennō'', tedy císař Japonska.[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/587414/tenno "Tennō" at Britannica.com]; retrieved 2013-8-28. [16] => [17] => Jediným dokladem o Temmuově životě jsou záznamy v druhé nejstarší japonské kronice ''[[Nihonšoki]]''. Nicméně tuto [[Kronika|kroniku]] uspořádával jeho syn, princ Toneri, a dílo bylo sepisováno během vlády císařovy ženy a dětí, což vyvolává pochybnosti o jeho přesnosti a nestrannosti. Také v předmluvě k nejstarší dochované japonské kronice ''[[Kodžiki]]'' je o Temmuovi krátká zmínka. Je v ní uveden jako císař, který dal příkaz k sepsání obou děl. [18] => [19] => Jeho otec zemřel, když byl ještě mlád a on vyrůstal převážně pod dohledem císařovny Kógjoku (Saimei). Jelikož korunním princem byl jeho starší bratr Tendži, neočekávalo se, že by kdy usedl na [[Chryzantémový trůn]]. Během Tendžiho vlády jej však císař určil za svého korunního prince, protože v té době neměl mezi svými syny vhodného nástupce, jelikož společenské postavení jejich matek nedosahovalo takové úrovně, která by jim zajistila potřebnou politickou podporu. Tendži svého bratra podezíral, že by mohl být natolik ctižádostivý, aby se pokusil získat trůn, a cítil potřebu posílit svoji pozici prostřednictvím politicky výhodných manželství. Poté co se mu narodil syn, princ Ótomo, jehož zplodil s dvorní dámou nižšího postavení, začal usilovat o to, aby se stal jeho následníkem. Jelikož měl Ótomo slabou politickou podporu od příbuzných z matčiny strany, nebylo podle tehdejšího obecného mínění{{Cite book|title=Ancestors|last=de Gruyter|first=Walter|publisher=Mouton Publishers|year=1976|isbn=90-279-7859-X|location=Paris}} moudré, aby nastupoval na trůn. Tendži však byl tou myšlenkou posedlý. [20] => [21] => V roce [[671]] měl Óama (Temmu) dojem, že není v bezpečí, a proto se dobrovolně vzdal svého úřadu korunního prince a odešel do kláštera. Odebral se na [[Jošino (hora)|horu Jošino]] v [[Provincie Jamato|provincii Jamato]]. Vzal s sebou svoji ženu princeznu Uno-no-sararu a své syny. Ostatní ženy nechal v hlavním městě Omikjó v [[Provincie Ómi|provincii Ómi]] (dnes [[Ócu]]). Rok nato císař Tendži zemřel a na trůn nastoupil princ Ótomo jako císař [[Kóbun]]. Óama shromáždil vojsko a vydal se z města [[Jošino (Nara)|Jošino]] na východ, aby zaútočil na hlavní město z protisměru. Pochodovali provinciemi Jamato, [[Provincie Iga|Iga]] a [[Provincie Mino|Mino]], aby zastrašili Omikjó v sousední [[Provincie v Japonsku|provincii]]. Óamova a císařova armáda se střetly v severozápadní části provincie Mino, v místech dnešní Sekigahary v [[Prefektura Gifu|prefektuře Gifu]]. Toto střetnutí je známé jako džinšinská válka. Óamova armáda zvítězila a Kóbun spáchal [[Seppuku|rituální sebevraždu]]. Následujícího roku nastoupil Óama na trůn jako císař Temmu. [22] => [23] => Stejně jako jeho starší bratr se i císař Temmu snažil zdokonalovat vojenské instituce, které zavedl císař [[Kótoku]] v rámci [[Období Asuka#Reforma Taika|reformy Taika]]. S obdobím jeho vlády je spjata řada změn: především došlo ke zřízení centralizovaného ministerstva války, dále byla posílena obrana vnitrozemské oblasti v okolí hlavního města, s tím souviselo budování hradů a pevností v jeho blízkosti a v západních částech [[Honšú]] a [[Kjúšú]]. V neposlední řadě pak došlo k důkladné kontrole všech jednotek, přičemž bylo všem guvernérům provincií nařízeno, aby dokončili vybírání zbraní, jež vlastní obyvatelé jejich provincií, a jejich ukládání do k tomu zřízených skladišť a aby studovali vojenskou taktiku.[[Asakawa, Kan'ichi]]. (1903). [https://archive.org/details/bub_gb_K1MuAAAAYAAJ ''The Early Institutional Life of Japan''.] Tokyo: [[Šúeiša]]. {{OCLC|4427686}}; [https://openlibrary.org/books/OL6961540M/early_institutional_life_of_Japan ''see'' online, multi-formatted, full-text book at openlibrary.org] [24] => [25] => Roku [[673]] Temmu vrátil [[hlavní město]] zpět do Jamata v tehdejší provincii Jamato a přejmenoval nové hlavní město na Asuku (dnes Asuka v [[Prefektura Nara|prefektuře Nara]]). Zde také téhož roku nastoupil na trůn, načež povýšil princeznu Uno-no-sararu na císařovnu. [26] => [27] => ==== Události Temmuovy vlády ==== [28] => V roce [[674]] byli u japonského císařského dvora přijati vyslanci z [[Provincie v Japonsku|provincie]] Tane (dnes v [[Prefektura Kagošima|prefektuře Kagošima]].Beillevaire, Patrick. (2000). {{Google books|8HdO2y6skzUC|''Ryūkyū Studies to 1854: Western Encounter,'' Vol. 1, p. 272|page=272}}; excerpt, "''Im dritten Jahre der Regierung des Mikado Ten mu (674) kamen auch Gesandte von Tane no kuni au den japanischen Hof. Jakusima und das heutige Tanegasima waren die nördlichsten der mehrgenannten Südseeinseln....''"; compare NengoCalc ''Temmu 2'' (天武二年) [29] => [30] => Roku [[675]] vydal Temmu pod vlivem [[Buddhismus|buddhistické filozofie]] zákaz požívání masa [[Domestikace|domestikovaných]] zvířat (koní, dobytka, psů, opic, ptáků) platný každoročně od 1. dubna do 30. září.Hisao Nagayama. 「たべもの江戸史」 新人物往来社, 1976. {{ISBN|4309473105}} p. 66. 『、「牛馬犬猿鶏の宍(肉)を食うことなかれ」の殺生禁断の令は有名拍車をかけたのが仏教の影響である。』 [31] => [32] => V roce [[680]] byl ve městě Fudžiwara-kjó založen buddhistický chrám [[Jakušidži]].[http://www.aisf.or.jp/~jaanus/deta/h/hakuhoujidai.htm ''Hakuhou jidai'' 白鳳時代], [http://www.aisf.or.jp/~jaanus/ JAANUS (Japanese Architecture and Art Net Users System)]; retrieved January 24, 2011; see also Nussbaum, "''Yakushi-ji''" at {{Google books|p2QnPijAEmEC|p. 1035.|page=1035}}; compare NengoCalc ''Tenmu 8'' (天武九年) [33] => [34] => Temmu vládl ze svého hlavního města až do své smrti v roce [[686]]. Jeho žena se stala císařovnou Džitó a vládla až do doby, kdy se jejich syn stal 42. císařem [[Mommu]].{{Cite web|url=http://www.mustlovejapan.com/subject/tenmu_jito_kofun/|title=Kofun of Emperor Tenmu and Jito {{!}} MustLoveJapan|website=www.mustlovejapan.com|language=en|access-date=2017-02-17}} [35] => [36] => === Politika === [37] => V ''Nihonšoki'' je Temmu líčen jako velký novotář, ale neutralita této charakteristiky je problematická, protože dílo vznikalo pod dohledem jeho potomků. Zdá se nicméně jasné, že Temmu posílil moc císaře, když jmenoval své syny do nejvyšších úřadů ve své vládě a snížil tak tradiční vliv mocných klanů, jako byly Ótomo či Soga. Obnovil systém dědičných služebních a hodnostních titulů ''kabane'', ale v pozměněné podobě, kdy byly některé tituly zrušeny. Nejvyšším titulům dřívějších období, Omi a Muradži, byl v novém systému snížen význam. Úřední hierarchii tvořilo nově jen osm stupňů ''kabane''. Každému klanu bylo přiznáno nové ''kabane'' podle blízkosti k císařské pokrevní linii a věrnosti Temmuovi. [38] => [39] => Temmu se pokoušel zajistit rovnováhu v mocenském postavení svých synů. Odebral se s nimi na horu Jošino, kde je přinutil přísahat, že budou spolupracovat a nikdy proti sobě nebudou válčit. Tato přísaha se však posléze ukázala jako neúčinná, neboť jeden z císařových synů, princ Ócu, byl později, po Temmuově smrti, popraven pro zradu. [40] => [41] => Ve své zahraniční politice upřednostňoval císař korejské království [[Silla]], které v roce [[676]] ovládlo téměř celý [[Korejský poloostrov]]. Po tomto sjednocení Koreje se Temmu rozhodl přerušit diplomatické vztahy s [[Říše Tchang|Říší Tchang]], zjevně proto, aby si nadále uchoval dobré vztahy se Sillou.{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=QBGGBAAAQBAJ&q=Tenmu+silla+policy&pg=PT112|title=A History of Japan|last=Totman|first=Conrad|date=2014-09-11|publisher=John Wiley & Sons|isbn=9781119022350|language=en}} [42] => [43] => Ke zvyšování autority trůnu využíval rovněž náboženské struktury. Za jeho vlády se kladl zvýšený důraz na svazek mezi císařskou rodinou a [[Svatyně Ise|svatyní Ise]] zasvěcenou šintoistické bohyni [[Amaterasu]], jež byla božskou pramáti císařského rodu. Vyslal proto svoji dceru princeznu Óku do Ise jako nově ustanovenou [[Velekněz|velekněžku]] svatyně neboli ''[[saiō]]'' a ze státního rozpočtu financoval několik slavností a svátků. Dával rovněž najevo svoji náklonnost k buddhismu a nechal vybudovat několik velkých chrámů a [[klášter]]ů. Chtěl prý, aby byla každá rodina nabádána, aby si zbudovala oltář s [[Buddha|Buddhovou]] podobiznou na vyvýšeném místě a případně i se [[Sútra|sútrou]], u něhož by se mohly konat rodinné pobožnosti. Dal tím vlastně popud ke vzniku ''[[bucudan]]u''. Na druhé straně byli všichni buddhističtí kněží, mniši a [[Mniška|mnišky]] podřízeni státní kontrole a nikdo se nemohl stát [[mnich]]em bez úředního povolení. Toto nařízení bránilo vzniku [[kult]]ů a zabraňovalo rolníkům, aby odcházeli do klášterů a stávali se mnichy. [44] => [45] => == Rodina == [46] => Císařovna: princezna Uno-no-sarara ({{Cizojazyčně|ja|鸕野讃良皇女}}), později císařovna Džitó, dcera císaře Tendžiho [47] => * druhý syn: princ Kusakabe ({{Cizojazyčně|ja|草壁皇子}}), otec císaře [[Monmu]] a císařovny [[Genšó]] [48] => [49] => císařská manželka: princezna Óta ({{Cizojazyčně|ja|大田皇女}}), dcera císaře Tendžiho [50] => * druhá dcera: princezna Óku ({{Cizojazyčně|ja|大伯皇女}}), saió ve svatyni Ise (673–686) [51] => * třetí syn: princ Ócu ({{Cizojazyčně|ja|大津皇子}}) [52] => [53] => císařská manželka: princezna Óe ({{Cizojazyčně|ja|大江皇女}}), dcera císaře Tendžiho [54] => * sedmý syn: princ Naga ({{Cizojazyčně|ja|長皇子}}) [55] => * devátý syn: princ Juge ({{Cizojazyčně|ja|弓削皇子}}) [56] => [57] => císařská manželka: princezna Niitabe ({{Cizojazyčně|ja|新田部皇女}}), dcera císaře Tendžiho [58] => * šestý syn: princ Toneri ({{Cizojazyčně|ja|舎人皇子}}), otec císaře [[Džunnin]]a [59] => [60] => manželka: Fudžiwara no Hikami-no-iracume ({{Cizojazyčně|ja|藤原氷上娘}}, † 682), dcera dvořana Fudžiwary no Kamatariho [61] => * princezna Tadžima ({{Cizojazyčně|ja|但馬皇女}}), vdala se za prince Takečiho [62] => [63] => manželka: Fudžiwara no Ioe-no-iracume ({{Cizojazyčně|ja|藤原五百重娘}}), dcera dvořana Fudžiwary no Kamatariho [64] => * desátý syn: princ Niitabe ({{Cizojazyčně|ja|新田部皇子}}, † 735) [65] => [66] => manželka: Soga no Ónu-no-iracume ({{Cizojazyčně|ja|蘇我大蕤娘}}), dcera dvořana Sogy no Akaeho [67] => * pátý syn: princ Hozumi ({{Cizojazyčně|ja|穂積皇子}}) [68] => * princezna Ki ({{Cizojazyčně|ja|紀皇女}}) [69] => * princezna Takata ({{Cizojazyčně|ja|田形皇女}}), saiō ve svatyni Ise (706–707), později provdána za prince Mutobeho [70] => [71] => dvorní dáma: princezna Nukata ({{Cizojazyčně|ja|額田王}}), dcera prince Kagamiho [72] => * první dcera: princezna Tóči ({{Cizojazyčně|ja|十市皇女}}), provdána za císaře [[Kóbun]]a [73] => [74] => dvorní dáma: Munakata no Amako-no-iracume ({{Cizojazyčně|ja|胸形尼子娘}}), dcera dvořana Unakaty-no-Kimi Tokuzena [75] => * první syn: princ Takeči ({{Cizojazyčně|ja|高市皇子}}) [76] => [77] => dvorní dáma: Šišihito no Kadžihime-no-iracume ({{Cizojazyčně|ja|宍人梶媛娘}}), dcera dvořana Šišihita-no-Omi Ómary [78] => * čtvrtý syn: princ Osakabe ({{Cizojazyčně|ja|刑部/忍壁皇子}}) [79] => * princezna Hacusebe ({{Cizojazyčně|ja|泊瀬部皇女}}), provdána za prince Kawašimu (syna císaře Tendžiho) [80] => * princezna Taki ({{Cizojazyčně|ja|託基皇女/多紀皇女}}) (?–751), saiō ve svatyni Ise (698–před 701), později provdána za prince Šikiho (syna císaře Tendžiho) [81] => * princ Šiki ({{Cizojazyčně|ja|磯城皇子}}) [82] => [83] => == Reference == [84] => {{Překlad|en|Emperor Tenmu|1016248043}} [85] => [86] => [87] => == Externí odkazy == [88] => * {{commonscat}} [89] => [90] => {{posloupnost|co=[[Seznam japonských císařů|Japonští císaři]]|kdy=[[672]]–[[686]]|předchůdce=[[Kóbun]]|nástupce=[[Džitó]]}} [91] => {{Japonští císařové}} [92] => {{Autoritní data}} [93] => {{Portály|Japonsko|Lidé}} [94] => [95] => {{DEFAULTSORT:Temmu}} [96] => [[Kategorie:Japonští císaři]] [97] => [[Kategorie:Narození v 7. století]] [98] => [[Kategorie:Úmrtí v 7. století]] [99] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Temmu

Pamětní šintoistická svatyně a mauzoleum k poctě císaře Temmua Temmu ( asi 631 - 1. října 686) byl čtyřicátý císař Japonska v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'686','Kóbun','673','Provincie v Japonsku','Prefektura Nara','Seznam japonských císařů','Džitó','Sútra','Svatyně Ise','Mniška','Monmu','klášter'

673

686

Džitó

Klášter

Kóbun

Mniška

Sútra